Nikola Brůžová. Krymští Tataři. Hospodářská a kulturní studia (HKS) | Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2018. http://www.hks.re/wiki/ls2018:krymsti_tatari

Tato práce podává čtenářům informace o tatarském etniku, které se začalo utvářet na Krymu. Krymští Tataři (tzv. Qqırımtatarlar, Qırımlar) jsou dědici Scythů, Gothů a Alanů a mluví v turkickém jazyce. Čtenář by měl mít představu o tom, jak se tato menšina zrodila a postupně rozvíjela. Je zde kladena odpověď na otázku, zda je etnická skupina ochotna soužít společně s majoritou a ostatními menšinami. V práci jsou zobrazeny zvyky a obyčeje etnika, zda stále dodržují své staré tradice nebo od nich mladí lidé ustupují? Zkoumání a podání určitého obrazu o životě Krymských Tatarů je důležité zejména proto, že již od dobytí Krymu Kateřinou II a následným přílivem ruských přistěhovalců jsou Krymští Tataři pod nátlakem pronásledování. Války a hladomor způsobily to, že se přestala utvářet menšina jako populace a je jim odepírána autochtonnost.

Pojem „Tatar“ (slovo původně znamená Mongol) bylo poprvé zaznamenáno v historii roku 732 v Mongolsku. Bylo to jméno mongolsko-turkického kmene. Ve 13. století začal být tento pojem používán jako jméno kočovných kmenů Mongolů a Turků , kteří ve dvacátých a čtyřicátých letech učinili agresi na moři.¹⁾

Cílem práce bude odpovědět na otázku: Jak se měnila etnická identita Krymských Tatarů?, která bude rozšířena o podvýzkumné otázky.

• Je etnikum Krymských Tatarů jednotné?
• Jaké jsou jejich zvyky a tradice?
• Je i po vyčerpávající historii jejich náboženství jednotné?
• Jaký je názor respondentů na současnou situaci na Krymu?

V článku „Identita Krymských Tatarů“²⁾ zkoumají autoři vztah mezi Krymskými Tatary a slovanskou většinou, která obývá poloostrov. Článek ukazuje, že zkušenost obyvatel Krymu je spojena s omezením konfliktního potenciálu ve vztazích mezi etnickými skupinami. To je způsobeno přítomností podobnosti ve složení identit všech etnických skupin na poloostrově. Tato podobnost je definována pojmem „Krymčané“. Citace uvedené v článku pomohou čtenářům velmi dobře porozumět vztahům mezi obyvateli poloostrova. Rozhovory s respondenty se dotýkají všech aspektů lidského života. Všechno naznačuje, jak hluboce slovanští lidé byli napadeni nenávistí obyvatel po návratu Krymských Tatarů do jejich zemí. Všichni se jich báli, nedůvěřovali jim, nechtěli s nimi spolupracovat a vůbec se nesnažili je pochopit. O mnoho let později Krymští Tataři vrátili svůj status obyvatel krymského poloostrova zpět. Do dnes nebyly odstraněny všechny rozpory, ale autoři se domnívají, že v současné době jsou tendence k vzájemnému porozumění a solidaritě v rámci krymské komunity.

Řada prací historiků, archeologů, antropologů a lingvistů řeší tento problém v různých mírách v souvislosti s řešením dalších základních otázek. Mezi těmito prácemi je článek „The origin of the Crimean Tatars“³⁾ A. Memetova, který zkoumá původ Krymských Tatarů pomocí lingvistického výzkumu. Memetov analyzuje jazykové rysy různých jazyků a dospívá k závěru, že Krymští Tataři jsou přímými potomky starověkých Scythů na Krymu.

Ve svém článku „Jazykové a menšinové faktory etnopolitické mobilizace Krymských Tatarů“ ⁴⁾ Kamil Akhmadeev zkoumá role jazyků etnické identity Krymských Tatarů. Na základě výzkumu poukazuje na skutečnost, že i přesto že Krymští Tataři nemají vlastní území a vždy existovali jen v podmínkách nadvlády z vnějšího světa a jiných národů, tak v průběhu dějin tohoto národa došlo k několika migračním vlnám (včetně nucené deportace roku 1944). Jazyk hraje velkou roli i jako diaspora rozšířená po celém území bývalého Sovětského Svazu. Krymští Tataři ve své drtivé většině (92,6 %) považuji krymskou tatarštinu za mateřský jazyk.

Zajímavé informace o krymsko tatarském etniku a o vývoji tradiční kultury můžeme nalézt v knize „Krym“.⁵⁾ Zvyky, svátky, tradice a rituály jsou zde popsány. Kniha je složena z několika částí. Je zde zahrnut popis kulturních prvků všech etnických skupin krymského poloostrova. V dílu, který se týká Krymských Tatarů jsou popsány rodinné obřady a kalendářní svátky tatarského národa a jsou doplněny o znalosti o pravidlech, výchově a tradicích tohoto etnika.

V této prací byly použity metody jak kvalitativní, tak i kvantitativní.

• Kvantativní výzkum se zakládá na analýze kvantativních atributů. Techniky jsou významné svou vysokou úrovní standardizace a kategorizace.
• Kvalitativní výzkum spočivá v práci s údaji, které se nedají kvantizovat. Techniky jsou v menším stupni kategorizace a strukturovace. ⁶⁾.

Teoretická čast výzkumu Krymských Tatarů obsahuje výsledek kvantitativní metody pro získání dat. Pomocí statistik byly zjištěny demografické údaje v regionu a počty samotného tatarského etnika.

V práci byl použit kvalitativní výzkum s využitím kvantitativních dat z dostupných statických údajů. Zásadní rozdíl mezi KVL a KVN výzkumem je především jeho cíl, přičemž cílem kvantitativních metod je testování předem stanovené hypotézy. Podmínkou každé hypotézy je, aby byla ověřitelná. Z toho všeho vyplývá, že všechny proměnné musí být měřitelné. Kvantitativní výzkum je vytvářen pomocí matematicko - statistických technik. Příklady technik kvantitativního výzkumu jsou: anketa nebo dotazník. V práci byla použita kvantitativní data v podobě, která se opírala o kvalitativní data z oficiálních statistik.

Cílem kvalitativního výzkumu je především porozumění. Pomocí této metody je získáváno větší interpretace sociální reality minority. V této práci byla využita technika sběru dat a informací prostřednictvím polostandardizovaného rozhovoru. Tento rozhovor funguje na principu předem stanovených otázek, které si tazatel připraví a respondent má na odpověď volný prostor. V případě málo přínosných odpovědí respondenta má tazatel připravené doplňující otázky. ⁷⁾

O původu Krymských Tatarů jsou z vědeckého hlediska stále značné nevyjasněné okolnosti. Řada vědců se domnívá, že Krymští Tataři jsou potomci Mongolů Zlaté hordy, kteří se usadili na Krymu již v 1. polovině 13. století. Po dobytí Krymu v roce 1873 bylo toto tvrzení značně rozšířeno a bylo i zahrnováno do oficiální verze ruské historiografie. Skutečnost byla ale jiná. Jednalo se pouze o krok ve staletém etnickém procesu, jehož začátek začal již v 10. století př. n. l. v době usazení různých kmenů a národů jako Taurů, Skythů, Řeků, Gothů, Kipčáků, mongolských Tatarů, Turků, Benátčanů a Janovanů. Všechny tyto národy představují etapu ve vytváření tatarského etnika, jehož příslušníky můžeme označit za autochtonní obyvatelstvo poloostrova. V době, kdy Kateřina II. získala Krym začal úpadek autochtonního etnika Tatarů. V současnosti není uznána autochtonnost Krymských Tatarů.⁸⁾

18. května v brzkých ranních hodinách začala deportace Krymských Tatarů a skončila 20. května 1944 v odpoledních hodinách. Tuto deportaci prováděli vojska NKVD. Důvod, který je uváděn jako oficiální je, že tatarský lid se zprostil vlastizrady, masového vraždění sovětského lidu a kolaborantství (spolupráce s nacisty).

Deportace podle příkazu J. V. Stalina v roce 1944 byla pro Krymské Tatary největším otřesem. Krymští Tataři byli obviněni z masové kolaborace s Němci a byli odsunuti do Střední Asie. Až v 80. letech 20. století bylo etniku umožněno se vrátit zpět na Krym. Tento historický okamžik se stal pro toto etnikum jedním z nejdůležitějších prvků identity Krymských Tatarů. Zachování etnické identity Krymských Tatarů nebylo v podmínkách vyhnanství snadné, ale bylo díky úsilí zachováno.

Průběh deportace byl velmi tragický. Deportace měla správně probíhat od 20. května a skončit měla 1. června, ale díky Stalinovi začala dříve. Deportace tedy místo deseti dnů trvala pouhé tři dny. Vojáci bušili lidem na dveře v noci, a ti měli pouhých 15 minut na sbalení svých věcí. Nestihli si vzít oblečení, cennosti, dokumenty ani jídlo, což vedlo k brzkému úmrtí. Lidi byli naprosto netušící, co se děje v danou chvíli, byli řazeni do nákladních automobilů a nevěděli, co se s nimi bude dít. Tato deportace je řazena mezi nejrychlejší v historii.

Deportace v roce 1944 byla pro tatarské etnikum tragickou událostí a způsobila značné nenávratné ztráty v oblasti kultury tohoto národa:

• Hodně značný počet deportovaných lidí zahynul v místech vyhnanství (20 % - 40 % obyvatelstva) během prvních tří let (1944 - 1947) kvůli hladomoru, nemocem a vysílení.
• Po 12 let mělo tatarské etnikum status přesídlenců. To pro ně znamenalo velké omezení v jejich právech. Tataři nemohli navštěvovat své mešity, ale to nezapříčinilo omezení jejich náboženství.
• Byly zničeny tatarské knihovny, kluby a národní muzea.
• Byly páleny knihy v krymské tatarštině.
• Byly zavírány základní a střední školy, kde se tímto jazykem vyučovalo.
• Všechny místa, která měla tatarské názvy byla přejmenována na ruské názvy.
• Deportací bylo narušeno trojí dělení Krymských Tatarů. Dříve měla každá skupina své teritorium v určité části poloostrova, to bylo ale narušeno deportací. Jelikož již nežijí ve svých teritoriích, tak i své partnery si nacházejí v celé krymsko-tatarské komunitě.⁹⁾

Tatarské etnikum v dnešní době čítá asi 12 % obyvatel celého Krymu, tedy přibližně 250 tisíc obyvatel. Krymský tatarština se v roce 2014 stala úředním jazykem, takže v dnešní době má Krym tři úřední jazyky: ruštinu, ukrajinštinu a krymskou tatarštinu. Počet lidí, kteří mluví krymskou tatarštinou se podle respondentů stále snižuje. Dříve se krymská tatarština vyučovala na škole alespoň 1 hodinu týdně, dnes je tento předmět spíše dobrovolný. V místech, kde žije hodně Krymských Tatarů pohromadě se ještě vyskytují školy, kde se vyučuje krymskou tatarštinou. Žádná veřejná organizace do dnes nekomunikuje v krymské tatarštině (policie, atd..). V současné době existuje jen velmi málo lidí, kteří dobře ovládají krymskou tatarštinu. Většinou je to starší generace, mladí lidé mezi sebou mluví rusky.

Krymští Tataři přijali sjednocení Krymu s Ruskem většinou negativně. Více než 80 % krymských Tatarů se nezúčastnilo referenda. Etnikum nebylo spokojené ani v době, kdy bylo součástí Ukrajiny. Ukrajinská vláda nikdy neprovedla žádné reformy pro vyřešení problémů Krymských Tatarů. Etnikum má strach o to jak se k nim zachová Ruská vláda. Vztahy mezi obyvateli různých etnik jsou ale neutrální.

Tataři většinou žijí kompaktně ve stepní části poloostrova a především na okraji větších měst jako Simferopol a Bělohorsk. Centrem kulturního a společenského života je město Bachčisaraj, kde převažuje tatarské obyvatelstvo. Toto město se řadí mezi jedno z nejhezčích míst na Krymu. Dříve bylo hlavním městem vlivného krymského chanátu (od 15. do 18. století).¹⁰⁾

Důležitým bodem pro tuto práci je stanovení významu slova etnos. Velký sociologický slovník definuje etnikum jako skupiny lidí. Dá se požít ve stejném významu termín etnická skupina, ethnie nebo etnos (preferován ruskými etnografy). Všemi těmito termíny je označován národ, národnost, národnostní menšina a další. Etnikum nelze ztotožnit s národem ani s národností, i když může nastat případ, že všichni příslušníci jednoho etnika jsou příslušníky jednoho národa a národnosti. Jednoduše lze etnikum definovat jako souhrn lidí se společnou etnicitou, která je odlišná od etnicity jiných lidí. Etnikum tedy tvoří lidé, kteří mají odlišné etnikum od jiných lidí. Důležitými znaky etnika jsou ty, které příslušníci daného etnika považují sami za charakteristické, za něco co je odlišuje od jiných.¹¹⁾

Původ Krymských Tatarů je do dnešní doby zcela nejasný. V současné době nalézají vědci na severním pobřeží Černého moře a na Krymu kořeny Krymských Tatarů v podobě archeologických nálezů z doby železné a bronzové. Do dneška vedou vědci debaty o původ Krymských Tatarů. Vědci se domnívají, že Krymští Tataři jsou potomci z doby Zlaté hordy, kteří se usadili na poloostrově v první polovině 13. století. Po ruské anexi na Krymu v roce 1783 začal být tento názor používán jako oficiální verze ruské historiografie, takže je z něj vycházeno při popisu tohoto etnika. Ve skutečnosti ale k tomuto výroku docházelo během staletého procesu.¹²⁾

Po zániku Krymského chanátu byli potomci Krymských Tatarů roztroušeni především v oblastech Osmanské říše. V době, kdy byli Krymští Tataři oficiálně „nelidskými“ v Sovětském svazu, o nich bylo vydáno spousta článků. Z diskriminace a zfalšování kultury tohoto národa byl obviněn Buzylev. Mezi Krymskými Tatary bylo pár individuálních případů změny náboženství. Během pozdní a po Zlaté hordě spousta Krymských Tatarů z Krymu, kteří sídlily v moskevských oblastech opustili Islám jako náboženství a byli nuceni konvertovat ke křesťanství. Tito odpadlíci nemohli nadále být považování za Krymské Tatary.¹³⁾

Již v dávných dobách se na Krymu objevovaly různé skupiny Tatarů. Významnou představu o různých skupinách by mělo poskytnout následující rozdělení:

Krymští Tataři se dělili do tří dílčích etnických podskupin:

• stepní (степняки) neboli Nogajové (neplést s Nogajci, což je jiné etnikum) - çöllüler, noğaylar,
• horští (Tatové) - tatlar (neplést s kavkazskými Taty),
• obyvatelé jižního pobřeží neboli Jalybojlové - yalıboylular, Južnoberežcy (южнобережцы).¹⁴⁾

Nogajové se formovaly ve stepních oblastech poloostrova. Jsou to mongolský Tataři, kteří jsou smíšení s Kipčáky. Jsou menšího vzrůstu a mají mongolské prvky. Mají žlutou či tmavou pleť přecházející do měděné barvy, úzké tmavé oči, malý široký plochý nos a černé vlasy.

Nejpočetnější skupinou na Krymu byly Tatové. Oni žili před deportací v horách a podhůří na severu od pobřežních Tatarů a na jih od Nogajů. V této skupině Tatarů se střídaly geny téměř všech kmenů a národů, které na Krymu působily ve středověku (Taurové, Skythové, Sarmati, Alani, Gótové a další). Vzled mají Tatové podobný s lidmi ze střední a východní Evropy. Jsou vysocí a mají světlou pokožku. Původ slova Tatové není do dneška upřesněn. Tatský dialekt má prvky jak kypčacké, tak i oguzské, řecké a arabské jazykové podskupiny. Moderní literární krymská tatarština je založena na tadytom dialektu.

Jalybojlové jsou rození obyvatelé jižního pobřeží Krymu. Jsou potomci Řeků, Italů, Gotů a Turků. Oni jsou vyššího vzrůstu a mají velké oči. Patří spíše ke středomořské řase, jsou tedy podobní například Řekům nebo Italům. Jejich jazyk je velmi podobný turečtině, ale obsahuje spousty slov z italštiny nebo řečtiny.¹⁵⁾

Tato podkapitola by měla upřesnit důvod, proč v minulosti byl o Krym velký zájem. Tento zájem o Krym je důvodem dávných nešvarů mezi Carskou Rusí a tatarským etnikem. Krym leží na jihu Ukrajiny a na severu Černého moře, je to poloostrov. Během historie se zde vystřídalo velké množství civilizací. Velké, nejvýznamnější civilizace v historii vzbuzovaly zájem o Krym z důvodu jeho dobré obchodně - válečné strategii postavení. Taurové a Skythové byly nejstaršími obyvateli Krymu. Krym byl důležitým pojítkem obchodů, které vedly přes Černé moře. Krym byl v minulosti pomyslnou křižovatkou mezi dálným východem a východní Evropou. Pokud někdo v minulosti ovládal Krym, ovládal vzájemně i pojítko přes Černé moře. Krym byl v minulosti velmi úrodnou oblastí, což také vzbuzovalo zájem o toto území. Na severu Krymu bylo hodně ložisek železa. Díky tomu všemu se Krym stával častým terčem vln osidlování.

Kolonizace Řeků na území Krymu začala v 7. století před naším letopočtem a založili významné město Chersonés. Postupem času se Krym usídlil pod nadvládou Římanů, Hunů, Byzantské říše, Mongolské říše, Osmanského chanátu, Tatarů a Ruska, až do rozpadu Sovětského svazu roku 1991. Během vlády Tatarů se konalo mnoha nájezdů na Carskou Rus. Historie Tatarů je velmi bohatá a obsáhlá.

I proto dnes na Krymu, který má 2 miliony obyvatel, žijí převážně Rusové. Hlavním městem Krymské autonomní republiky, která patří k Ukrajině, je Simferopol.¹⁶⁾

Republika Krym se nachází na Krymském poloostrově mezi Černým a Azovským mořem. Úzkou Perekopskou šíjí je Krym spojen se zbytkem Ukrajiny. Většina území poloostrova je pokryta stepi. Podél jihovýchodního pobřeží se v délce asi 100 km vyskytují hřebeny krymských hor. Nejvyšší je nejjižnější hřeben, který dosahuje výšek 1 200 - 1 500 metrů a spadá prudce do moře k tzv. Ruské riviéře. Jih pobřeží Krymu je skalnatý. Vyšší partie hor se označují tatarským slovem „jajla“ a jsou většinou travnaté. Na severu od hlavního hřebenu probíhá ještě druhý hřeben, který je o poznání nižší (600 - 700 metrů) a tvoří ho tzv. cesty - asymetrické hřebeny, jejichž delší pozvolný svah je tvořen vrstevní plochou hornin. Kratší a příkřejší svah je tvořen čely vrstev.¹⁷⁾

Krymští Tataři, kteří působily na Krymu se stále vraceli zpět ze střední Asie, kde prodali svůj všechen majetek. Na Krymu jim již nic nepatřilo, museli začínat od začátku. Když se vrátili, domy, které obývali jejich prarodiče a praprarodiče obývali již Rusové. Tataři měli problémy se získáním půdy pro své domy a až do dnešních dní nemají někteří ve svých domech zavedenou elektřinu a vodu. Na Krymu je přibližně 300 malých regionů, které jsou osídleny Tatary. Jen přibližně v 70 jejich regionech je zaveden plyn a v 250 regionech voda.¹⁸⁾

Před ruským připojením Krymu v roce 2014 byl Krym parlamentní republikou, která byla řízena ústavou Krymu, pod vládou Ukrajiny. Po napadení referenda v březnu 2014 se Krym stal součástí Ruské federace. Výsledek stále není uznán mezinárodním společenstvím, ale autonomní republika Krym se stala teoreticky Ruskou republikou. Osman: „Neberu to, že jsme součástí Ruska jako negativní věc. Mě osobně to nepoznamenalo, jsem v neutrální pozici.“ Správní sídlo vlády republiky je ve městě Simferopol, který se nachází v centru poloostrova. Hlavními odvětvími krymské ekonomiky jsou cestovní ruch a zemědělství. Země však vytváří spoustu napětí mezi Krymskými Tatary a jinými místními obyvateli, kteří jsou často lépe zastoupeni. Sanie: „Dokud jsme byli jako národ součástí Ukrajiny, bylo vše lepší. Rusko není tak shovívavé, svoboda je pro nás spíše cizí slovo. Toto je můj osobní názor.“ „Náš národ se stále nevzpamatoval z drtivé deportace v minulosti a nemyslím si, že se vzpamatuje v téhle situaci.“ Krymští Tataři často čelí problémům s nezaměstnaností.¹⁹⁾

V březnu roku 2018 proběhly v Rusku volby, které byly poprvé významné pro Krym. Právě na Krymu vyhrál Vladimír Putin výsledky voleb s 92 % hlasů. O volbách se mluvilo ve velké míře. Během voleb se mluvilo o falšování výsledků a vhazování více hlasů najednou do volebních uren. Nakonec byly volby prohlášeny za úspěšné a Vladimir Putin má až do roku 2024, kdy mu bude 71 let, zajištěn mandát. Politickou scénu největší země světa ovládá už 18 let. 14 let byl prezidentem a 4 roky předsedou ruské vlády. Jeho popularita se udržovala na stabilně vysoké úrovni, Rusové oceňovali stabilitu země, připojení ukrajinského Krymu k Rusku a operace ruské armády v Sýrii.²⁰⁾

Instituce rodiny má u Krymských Tatarů vysokou hodnotu. Pro každého člena tohoto etnika je rodina na prvním místě. Rodinné tradice se přísně dodržují a pečlivě ochraňují. Mladí lidé se snaží ochraňovat jejich tradice. Krymští Tataři se velmi odlišují od ostatních etnických skupin na Krymu všemi tradicemi a zvyky. Jejich tradice a hodnoty jsou zcela odlišné. Typická tatarská rodina má asi pět - šest dětí v rodině, velmi si zakládají na velké rodině. Vždy uctívají starší lidi, to je jejich zákon. Anna Ivanova:„Krymští Tataři jsou velmi pracovitý, přátelský, pohostinný, velmi tolerantní, komunikativní a hodný národ. Toto etnikum je velmi tolerantní v oblasti náboženství. U Krymských Tatarů je velmi důležitá úcta ke starším lidem. Identita tohoto etnika je především předurčena jazykem, tradicemi a národní kuchyní. Krymští Tataři nejčastěji pracují v oblasti zemědělství, pastevectví ovcí, zahradničení a obchodu. V poslední době se již objevují i jedinci, kteří provozují kavárny a vlastní menší obchůdky.“

Krymští Tataři od starověku žili v stepích a horách na pobřeží Černého moře. Jejich tradiční jídlo se výrazně liší od tradiční ruské nebo ukrajinské kuchyně a je více podobné kuchyni zemí Středního východu - podobná jídla a nápoje také najdeme v Íránu, Turecku a Ázerbájdžánu. Všichni respondenti potvrdili, že tento národ je velmi pohostinný oproti jiným národům. Sanie: „Často u nás pořádáme vesnické sešlosti, babička vždy říká, že si tyle sešlosti pamatuje od jejího mládí. Sešlosti pořádali, i když neměli skoro ani sami co jíst.“ Důležitým jídlem je u nich chleba, který by měl obsahovat každý chod.Výrobky z kváskového těsta jsou klasické pro tatarskou kuchyni. Bez chleba se oběd nekoná. Chléb je považován za posvátné jídlo, nemůže být vyhozen ani kousek a je nutné pečlivě s chlebem zacházet. Osman: „Krymští Tataři jsou velmi moc pohostinní. Rád cestuji a málo kde jsem se setkal, že by byl nějaký národ tak moc pohostinný. U nás jsou vždy všichni milý a nabídnou nějaké jídlo, alespoň chleba, který je pro nás hlavní jídlo a je velmi důležitý.“ Marlen: „U nás je tradiční, že otec, tedy hlava rodiny vždy započne jakékoliv jídlo. Pořádáme často vesnické sešlosti, kde se sejde spousta sousedů. U toho je velmi vidět naše pohostinnost.“ Marlen: „Chleba jíme skoro ke všemu.“ Každému, kdo stojí o jídlo nabídnou alespoň chleba, i když sami skoro nemají na jídlo. Denně by alespoň jeden chod měl probíhat slavnostněji a sejít by se u něj mělo co nejvíce členů rodiny.

Maso je již dlouhou dobu součástí jejích pokrmů: koňské, jehněčí, hovězí maso, ale ne vepřové, protože je pro muslimy zakázáno. Další nevýhodou vepřového masa je, že se rychle kazí v horkém krymském podnebí. V první polovině 17. století napsal o Tatarech dominikánský mnich Jean de Luke: Jedli chléb, sýr, hodně masa, v menším rozsahu maso domácích zvířat. Hosté byli vždy pohoštěni koňským masem. Tatarská kuchyně je velmi bohatá na sladké pečivo - baklava, šeker kyjyk a hodně pečiva s medem a ořechy. Tradičními nápoji jsou káva, ayrian, yazma (kefir s česnekem a bylinkami) a buza (mléčný ovesný kvas - alkoholický).

Tady je několik jídel, které jsou typické pro Krymské Tatary:

Qatiq je fermentovaný mléčný výrobek z tureckých zemí . Je považován za pevnější formu jogurtu než ayran. Tento výrobek vzniká fermentací mléka na teplém místě po dobu 6 - 10 hodin. Často se do výrobku přidává například červená řepa nebo třešně, hlavně kvůli chuti a barvě. Nápoj může být skladován až po dobu 3 dnů na chladném místě. Pomocí Qatiqu je možné zahustit například polévku.

Ayran je mléčný nápoj se solí. Ayran se podává chlazený a často jako doplněk k grilovanému masu nebo rýži. Pije se hlavně v létě. Je vyroben smícháním jogurtu se studenou nebo ledovou vodou a je někdy kořeněný mátou. Ayran je často popsán jako zředěný jogurt a nejvíce osvěžující nápoj.

Chee-börek je smažená placka s náplní z mletého masa a cibule. Podobně jako v perem Volha Tatarů, ale vyrobené s jedním kulatým kusem těsta složeným přes náplň v půlměsíčním tvaru. Národní pokrm krymských Tatarů, je smažená placka populární v krymských tatarských diasporech v Turecku, Rumunsku, Rusku a Uzbekistánu.

Sarburma je tradiční miska krymského masa.

Yantik neboli chee-börek, placka na grilu, která není smažená..

Köbete je tradiční koláč ze dvou placek plněný rýží a kuřecím masem nebo brambory s cibulí a sýrem.Servíruje se jako hlavní chod.

Tabak börek jsou malé knedlíky s masovou náplní vařené ve vývaru a podávané jako hlavní jídlo nebo v polévce.

Göbädiä je svatební koláč s vrstvami masa, rýže, nakrájeným vejcem, rozinkami a bílým sýrem.

Shurpa je středoasijská masová polévka s velkými kusy hovězího a skopového masa, cibule, mrkve a další zeleniny.

Bakla popel je polévka ze zeleného hrášku nebo fazolí. Je to neobvyklé vegetariánské jídlo mezi masovými pokrmy tohoto etnika.²¹⁾

Jako hlavní náboženství vyznávají Krymští Tataři sunnitský islám hanafítské školy. Abú Haníf (699-767) byl perský obchodník s hedvábím. Hanafíjský směr je nejstarší a nejrozšířenější mezi sunnitskými školami. Haníf čerpal z následujících pramenů: korán, sunna, idžmá' a kijás. Abú byl prvním člověkem, kdo upravil a uspořádal systematicky islámské právo. ²²⁾

V době, kdy dobývalo Rusko Krym bylo na poloostrově 1 542 mešit, 25 madras (vyšší školy teologie) a 35 maktabů (základní školy). Když byl poloostrov začleněn do impéria Ruska, začalo vše mizet i díky snižování počtu populace (emigrace). Do počátku 20. století bylo islámské náboženství u tatarského etnika vystavováno kritice, ale postupně byly projevovány požadavky na reformaci. Když Stalin v průběhu 2. světové války přenechal část oficiální organizace sovětským muslimům, byly členové tohoto národa umístěni do duchovního direktorátu ve střední Asii a Kazachstánu. Postupem času byly požadavky na obnovení náboženských práv, včetně direktorátu pro toto etnikum, sdělovány úřadům. Od muslimů ze zahraničí byla slyšet podpora, obrat k náboženství jako k alternativě k diktátu marxismu-leninismu.²³⁾

Na Krymu se vyskytuje přibližně 300 muslimských komunit a každá vesnice Krymských Tatarů má svoji mešitu. Správně by měl každý člen tohoto etnika začít den čtením Koránu a pravidelně navštěvovat mešitu, ale v dnešní době to už spíše neplatí. Dodržování náboženských předpisů je pro ně stále důležité. Alie: „Můj názor je takový, že celý náš národ je už od počátku formován podle pravidel náboženství. Díky náboženství je náš národ takový jaký je.“ Islamizace tatarského etnika probíhala v historii souběžně s formováním etiky a trvala po dlouhou dobu. Během období Zlaté hordy a v době Krymského chanátu většina populace Krymu přijala Islám jako své náboženství. Jelikož jsou Krymští Tataři typicky muslimským národem, dodržují klasické muslimské tradice. Dodržují tradiční věci jako modlitbu pětkrát denně - namaz, každoroční měsíční půst - ramadán, během kterého je zákaz jídla během dne, po celý měsíc zákaz pití alkoholu, kouření a sexu, sňatků a pohřbů. Během sňatku se musí přečíst modlitba - nikah, jinak je sňatek považován za neplatný. Pohřeb nesmí být proveden bez obřadu umytí. Osman: „Náboženství je pro nás důležitým prvkem, všechny naše tradice jsou typicky muslimské. Od dětství si pamatuji, že jsme se vždy řídili muslimskými tradicemi, vždy pro nás byly důležité.“ Jejich pravidlem je provádění obřízek novorozeným chlapcům - khitan. Během svého života se musí každý člen tohoto národa vypravit alespoň jednou do Mekky.

Respondentka Sanie jako jediná vypověděla názor, že si myslí, že národ není muslimsky jednotný. „Myslím si, že nejsme jednotní co se týče náboženství. Náš národ se tvořil spousty let a jsme složeni z vícero náboženství, ne jen z Islámu.“, což ale neodpovídá výpovědím ostatních respondentů. Dá se tedy říci, že to je výjimka.

Znalost mateřského jazyka mezi Krymskými Tatary je nepříznivá. Krymská tatarština se řadí k turkické jazykové skupině altajské rodiny a je jedním z turkických jazyků, který zahrnuje ve svém základě jak kypčacké, tak i oghuzské jazyky. Z toho důvodu je tento jazyk srozumitelný i pro ostatní jazyky z turkické větve jazyků. Písmo vychází z Cyrilice, po sedm staletí zde fungovalo arabské písmo. V roce 2014 se stala krymská tatarština oficiálním jazykem Krymu. To, že se krymská tatarština stala oficiálním jazykem nepomohlo k rozšíření jazyka. Počet lidí, kteří studují krymskou tatarštinu se snižuje v průběhu času. To dokazují dva respondenti, kteří tvrdí, že téměř nikdo u nich nemluví tímto jazykem. Elvanie: „Myslím si, že je velmi špatné, že i když je krymská tatarština uvedena jako zákonný jazyk, není v tomto jazyce vedena výuka.“ Na základních školách se krymská tatarština vyučuje pouze jednu hodinu týdně. Existují nacionálně zaměřené tatarské školy, ale pouze v místech, kde soudržně bývají Krymští Tataři, tedy většinou na okraji velkých měst. Ve všeobecně vzdělávacích školách existovaly dříve třídy, kde se učila krymská tatarština, ale postupem času se uzavřely. Marlen: „Krymskou tatarštinu ovládám, používám ji i v životě, ale v mém okolí ale často tento jazyk spíše mizí.“ Veřejná služba ani policie neúřadují v krymské tatarštině, i když je úředním jazykem.

Většinou je to starší generace kdo používá tento jazyk, mladí lidé mezi sebou mluví spíše rusky. Mladí lidé krymské tatarštině rozumí, ale neumí ji použít. Sanie: „Já i většina mých přátel mluvíme rusky. Dá se říci, že krymskou tatarštinou v dnešní době u nás skoro nikdo nemluví. Jazykem rozumím dobře, ale nejsem schopna jazyk dobře používat. V budoucnu bych se chtěla jazyku věnovat, jelikož jsem členka tatarského etnika a chci umět i jazyk tohoto etnika.“²⁴⁾

Krymskou Tatarštinou se nemluví jen na krymském poloostrově, ale také na velkém území ve střední Asii. V odborném článku pana Adama G Mccolluma byly popsány tři hlavní dialekty s třemi různými subdialekty: severní, střední a jižní. Hlavními rozdíly mezi těmito třemi dialekty jsou odlišné vzory labiální harmonie.

Jižní dialekt má osm fonetických samohlásek, které souvisí s fonetickou sadou nalezenou v turečtině (Kavitskaya 2010, 2013).

Severní dialekt má dodatečný samohláskový foném, / ɨ / a kontrast mezi / i / a / ɨ /. Může být také přítomen v centrálním dialektu, i když je to jen zřejmé několika slovy. U osmi samohlásek nalezených ve všech třech dialektech jsou znaky dostatečné pro jednoznačnou identifikaci každého fonému.

Střední dialekt nevykazuje žádnou labiální harmonii.²⁵⁾

Krymští Tataři si hodně zakládají na svém vzhledu, ať už pokud nosí kroje nebo denní oblečení. Alie: „Od malinka se mi líbilo, když si moje matka oblékala její vyzdobený kroj. Těšila jsem se, až budu větší a dostanu svůj první kroj, který si budu moc ozdobit. Ten první jsem si vyzdobila hodně kamínky, korálky, výšivky, nic mi tam nesmělo chybět. Můj aktuální kroj má na sobě jen pár výšivek a je decentní. Nosím ho moc ráda.“ Taktéž u Sanie: „Moje maminka nosila vždy kroje. U nás jsou kroje hodně zdobný, ale spíše u mladých žen. Starší ženy mají tradiční kroj, ne moc zdobný.“ Hlavní materiály, z nichž jsou vyrobeny šaty Krymských Tatarů, jsou vlna, kůže a dovezené tkaniny. Kroje jsou zdobený a podle respondentů jsou pro tento národ velmi důležitý.

Ženské kroje nemohou být představeny bez «keten-kolmeka» - to je široká, prostorná a poměrně dlouhá košile, která dosahuje až na kolena. Je také nemožné si představit tatarskou ženu bez dlouhých elegantních šatů «ater», které mají široké rukávy.

Národní mužský oblek si nemůžeme představit bez «kolmeka» - to je košile se šikmým límcem. Tradičně košili nosili s širokými kalhotami, které byly vázány širokým páskem, vždy červeným nebo zeleným. Marlen: „Kroje, miluji svůj kroj. Mám moc rád naše tradice, kdy si ho mohu obléct a jsme všichni v krojích. Nechápu národy, co nemají kroje.“ Muži vždy měli pokryté hlavy, v zimě na hlavě měli nízký klobouk z jehněčí vlny, v létě měli na sobě lebku nebo červený fes.

Dají se najít i výjimky mezi Krymskými Tatary. Osman: „Ano, svůj kroj mám , jako každý Tatar. Moc ho ale neoblékám, nejsem zastánce krojů.“ Osman bydlí na Krymu, a i tak nemá rád tradiční kroje. Tradiční oděvy Tatarů se od slovanského tradičního kroje hodně liší.

Důležitým prvkem pro pochopení tohoto národa bylo prozkoumat jejich bohatou historii. Díky tomu bylo zjištěno a pochopeno z jakých prvků je vytvořena identita tohoto národa. Etnogeneze Krymských Tatarů se vyvíjela během pěti staletí. Etnikum je velmi rozmanité a díky tomu je kultura tohoto etnika velmi mnohotvárná. Hlavním důvodem této mnohotvárnosti je, že tento národ pochází z velkého množství jiných národů jako Skythů, Řeků, Bulharů, Hunů, Gothů a dalších. Tento národ se rozvíjel v klidném prostředí, noví členové přebírali tradice tohoto národa, přátelskost, pohostinnost a milou povahu. Respondenti této práce vypověděli rozdílné názory, někdo vypověděl, že když byli připojeni k Ukrajině, tak to pro ně znamenalo lepší život, jiní vypověděli, že nepociťují rozdíl, když Krym patří Rusku.

Po deportace roku 1944 chtěli všichni členové tohoto národa zpět do své vlasti, svou vlast milují. Islámské tradice jsou důležité pro všechny členy tohoto etnika, ale u každého v jiné míře. Někdo dodržuje toto náboženství velmi striktně ve všech ohledech, jiní členové pouze dodržují velké události a svátky, jak je tomu i v jiných kulturách.

Současná situace na Krymu není jednoduchá, ale členové tohoto etnika v tomto ohledu mají jiné názory, Jedna část Krymských Tatarů se domnívá, že připojení Krymu k Rusku je neovlivňuje a druhá část má jiný názor. Myslí si, že dokud byl Krym součástí Ukrajiny, tak byl národ svobodný a nemusel se nikomu podřizovat, a že po připojení Krymu k Rusku tato svoboda skončila. Nedá se tedy říct, že v tomto ohledu je národ jednotný. Existují zde generační rozdíly v dodržování tradic. Velký rozdíl je pociťován například v krojích, kde sice mladí lidé dodržují tuto tradici, ale přijímají si jí po svém. Je to opravdu zajímavé jak se zde propojují generace a všichni ctí své předky. Pro Krymské Tatary je důležitá láska, rodina a láska k vlasti. Respondenti vypověděli, že jejich národ je velmi laskavý a pohostinný a v tomto ohledu se nedá srovnávat s jinými národy.

• AKHMADEEV, Kamil. Language and diaspora factors in ethnic political mobilization of the Crimean Tatar ethnic group [citováno 20.03.2018].
• Crimean Tatars - Religion and Expressive Culture [online]. 2018 [cit. 2018-08-29]. Dostupné z:http://www.everyculture.com/Russia-Eurasia-China/Crimean-Tatars-Religion-and-Expressive-Culture.html.
• Crimean Tatars' Return to Their Ancestral Homeland: The Crimea in Statistics [online]. International Committee for Crimea [cit. 15.7.2018] Dostupné z:http://www.iccrimea.org/reports/populationstats.html * DAGDŽI, Timur. Stalinskij genocid i etnocid krymskotatarskogo naroda [Stalinova genocida a etnocid krymských Tatarů.] Simferopol, 2008. ISBN 978-966-2913-67-5. [online]. [cit. 2018-08-29] Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=krymskie_tatary * HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4. * Chizhová L. V., Kozlov S. Y. Turkické národy na Krymu. - Moskva: Nauka, 2003 * IDNES.CZ. Rusko - prezidentské volby IDNES.CZ [online]. 2018 [cit. 2018-07-13]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/rusko-prezidentske-volby-2018-vladimir-putin-fes-/zahranicni.aspx?c=A180318_153910_zahranicni_jj * Informační prostor o všem co se týká Ukrajiny v českém jazyce. www.ukrajina.tv. [Online] 2018. [Citace: 21. červen 2018.] www.ukrajina.tv.
• Kavitskaya Darya a Mccolium Adam G.. Non-iterative Vowel Harmony in Crimean Tatar. March 2018. Získáno přes Researchgate.
• KONONOV I. F., PEVNAJA V. V. Identita Krymských Tatarů [Identita Krymských Tatarů v kontextu krymské komunity] [online]. Národní univerzita v Oděse 2013, [citováno 5.03.2018].Dostupné také z: http://www.academia.edu/4661093/Кононов_И._Ф._Певная_В._В._Идентичность_крымских_татар
• MALYSHEVA N. a VOLOSHCHK N. Krym. Sotsvětie nacionalnych kultur. Traditsii, obychaji, prazdniky i obrjady [Krym. Květenství národních kultur. Tradice, zvyky, svátky, rituály z autorského kolektivu] Simferopol, 2003. ISBN 978-966-6480-49-4
• MEMETOV, A. Origin of the Crimean Tatar People [online]. Scientific Notes of Taurida V. I. Vernadsky National University. 2012, [citováno 20.03.2018]. Dostupné také z:https://www.academia.edu/15178478/А._М._Меметов.
• Mundo Krym. [online]. http://www.mundo.cz/krym, , 1 [cit. 2018-03-22]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/krym
• NEŠPOR, Zdeněk R., VODÁKOVÁ, Alena, ed. Techniky sběru informaci. Sociologická Enciklopedia [online]. Akademie Věd České Republiky: Sociologický Ústav AV ČR, 2017 [cit. 2018-04-02]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Techniky_sběru_informac%C3%AD
• Pestrá Evropa Krymští Tataři. [online]. Praha, 2017 [cit. 2018-06-03]. Dostupné z: http://pestraevropa.hks.re/2017/krymsti_tatari/
• Pewnerová Martina Vývoj islámské právní vědy. Olomouc, 2009. Diplomová práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI.
• Tatar.cz Tataři jako národ. [online]. Praha: Spolek Tatar [cit. 2018-09-08]. Dostupné z: https://www.tatar.cz/narod/
• Terebinskaya-Shenger NV Krymští Tataři. Ruský antropologický časopis. - T. 17. - 1928. - Vydání. 1-2
• UNPO Crimean Tatars. [online]. Belgium, 2017 [cit. 2018-07-15]. Dostupné z: http://www.unpo.org/article/7871
• Velký sociologický slovník. Etnos Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5.
• Vokrug světa Krymští Tataři [online]. 2010 [cit. 2018-07-15]. Dostupné z: http://www.vokrugsveta.ru/encyclopedia/index.php?title=Крымские_татары
• VOZGRIN, Valerij. Historie Krymských Tatarů [ Eseje etnické historie původního narodu Krymu ve 4 dílech.] Petrohrad, 2013.ISBN 978-966-97413-0-1.

• Crimean Tatars - Religion and Expressive Culture [online]. 2018 [cit. 2018-08-29]. Dostupné z:http://www.everyculture.com/Russia-Eurasia-China/Crimean-Tatars-Religion-and-Expressive-Culture.html.
• KAVITSKAYA, Darya, MCCOLLUM, Adam G.; . Non-iterative Vowel Harmony in Crimean Tatar. In: 35th West Coast Conference on Formal Linguistics. Cascadilla Proceedings Project, 2018. p. 259-268. Získáno přes Researchgate.
• KRIMLI, Hakan. National movements and national identity among the Crimean Tatars, 1905-1916. New York: E.J. Brill, 1996. ISBN 9004105093.

• HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.

• KIRIMLI, Hakan. National movements and national identity among the Crimean Tatars, 1905-1916. New York: E.J. Brill, 1996. ISBN 9004105093.

• VOZGRIN, Valerij. Istorija Krymskih Tatar: ocherki etnicheskoj istorii korennogo naroda Kryma v chetyrioh tomah [ Eseje etnické historii původnícho narodu Kryma ve 4 dílech.] Petrohrad, 2013.ISBN 978-966-97413-0-1.

—-

Počet shlédnutí: 158