Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- 2018:zanikle_staty_evropy [01/06/2024 21:39] – [Uhry] kokaisl
+++ 2018:zanikle_staty_evropy [14/11/2024 14:13] (aktuální) – [Finsko] kokaisl
@@ Řádek 44: / Řádek 44: @@
     * {{:2018:s-litva.jpg?200|}}
-===== Ukrajina =====
+===== Republiky na území dnešní Ukrajiny =====
+Po první světové válce a v důsledku rozpadu Ruského impéria i Rakousko-Uherska vzniklo několik ukrajinských státních útvarů, z nichž některé existovaly jen velmi krátce. Zde je přehled hlavních ukrajinských republik a dalších regionálních entit, které byly vyhlášeny:
+  * **1. Ukrajinská lidová republika (UNR)**  \\
+**Vyhlášení:** 20. listopadu 1917. \\
+**Trvání:** 1917–1921. \\
+**Geografické umístění:** Střední a východní Ukrajina (na území bývalé Ruské říše). \\
+**Hlavní město:** Kyjev. \\
+**Poznámka:** Usilovala o nezávislost na bolševickém Rusku. Měla složité vztahy s Polskem a byla nucena čelit bolševickým invazím i jiným politickým soupeřům. V lednu 1919 došlo k formálnímu sjednocení s Západoukrajinskou lidovou republikou, ale fakticky nikdy plně nedošlo k jejich sjednocení. \\
+  * **2. Západoukrajinská lidová republika (ZUNR)** \\
+**Vyhlášení:** 1. listopadu 1918. \\
+**Trvání:** 1918–1919. \\
+**Geografické umístění:** Východní Halič, části Bukoviny a Zakarpatska (na území bývalého Rakousko-Uherska). \\
+**Hlavní město:** Lvov (později Ternopil a Stanyslav kvůli konfliktu s Polskem). \\
+**Poznámka:** Byla v konfliktu s Polskem, které si nárokovalo tato území. V lednu 1919 se formálně sjednotila s Ukrajinskou lidovou republikou, ale reálné sjednocení kvůli vojenským a politickým problémům nenastalo. \\
+  * **3. Huculská republika (Hucul'ska respublika)** \\
+**Vyhlášení:** 8. listopadu 1918. \\
+**Trvání:** 1918–1919. \\
+**Geografické umístění:** V oblasti Rachova na Podkarpatské Rusi (dnes západní Ukrajina). \\
+**Hlavní město:** Rachov. \\
+**Poznámka:** Tato republika byla krátkodobým pokusem o autonomii a nezávislost v Huculské oblasti po rozpadu Rakousko-Uherska. Zanikla, když území obsadilo Rumunsko. \\
+  * **4. Lemkovská republika (Lemko-Rus'ka respublika)** \\
+**Vyhlášení:** 5. prosince 1918. \\
+**Trvání:** 1918–1920. \\
+**Geografické umístění:** Oblast Lemkoviny v dnešním jihovýchodním Polsku. \\
+**Hlavní město:** Florynka. \\
+**Poznámka:** Lemkovská republika byla vyhlášena s cílem sjednotit se s Ruskem (nebo příležitostně s Ukrajinou) a zajistit autonomii pro lemkovské obyvatelstvo. Kvůli své geografické poloze je někdy označována jako **Západolemkovská republika**. Nakonec byla začleněna do nově vzniklého polského státu. \\
+  * **5. Komanczská republika (Komanczańska Republika)** \\
+**Vyhlášení:** 4. listopadu 1918. \\
+**Trvání:** 1918–1919. \\
+**Geografické umístění:** Oblast Komancza na jihovýchodě dnešního Polska, v oblasti s převahou lemkovského obyvatelstva. \\
+**Hlavní město:** Komancza. \\
+**Poznámka:** Republika sdružovala lemkovská a rusínská území a deklarovala snahu připojit se k Západoukrajinské lidové republice. Kvůli svému geografickému umístění se jí někdy říká **Východolemkovská republika**. Zanikla po zásahu polských úřadů. \\
+  * **6. Krivoj Rogská sovětská republika** \\
+**Vyhlášení:** 27. ledna 1918. \\
+**Trvání:** 1918. \\
+**Geografické umístění:** Jižní Ukrajina, včetně oblasti Krivoj Rog a části Donbasu. \\
+**Hlavní město:** Krivoj Rog. \\
+**Poznámka:** Byla prohlášena bolševiky jako součást úsilí o šíření sovětské moci na Ukrajině. Krátce nato byla začleněna do Ukrajinské sovětské socialistické republiky. \\
+  * **7. Oděská sovětská republika** \\
+**Vyhlášení:** Leden 1918. \\
+**Trvání:** 1918. \\
+**Geografické umístění:** Jižní Ukrajina, zejména oblast kolem Oděsy. \\
+**Hlavní město:** Oděsa. \\
+**Poznámka:** Byla vyhlášena bolševiky jako samostatná sovětská republika, ale po několika měsících byla včleněna do Ukrajinské sovětské socialistické republiky. \\
+  * **8. Ukrajinská sovětská socialistická republika (Ukrajins'ka radians'ka sotsialistychna respublika, UkrSSR)** \\
+**Vyhlášení:** První pokus v prosinci 1917, oficiálně vznikla v březnu 1919. \\
+**Trvání:** 1919–1991 (v rámci SSSR). \\
+**Geografické umístění:** Území dnešní Ukrajiny. \\
+**Hlavní město:** Charkov (1919–1934), poté Kyjev. \\
+**Poznámka:** Byla vyhlášena jako sovětský stát na území Ukrajiny a stala se jednou ze zakládajících republik Sovětského svazu. Existence Ukrajinské SSR znamenala konec všech ostatních ukrajinských republik, které se snažily o nezávislost. \\
+----
   * **Ukrajinská SSR** I když neexistovala "Východoukrajinská republika" pod tímto konkrétním názvem, Ukrajinská sovětská socialistická republika (Ukrajinská SSR) byla de facto východoukrajinskou republikou, která soupeřila s Ukrajinskou lidovou republikou na západě. Tyto dva státní útvary představovaly různé politické a ideologické směry v Ukrajině po první světové válce. Zatímco Ukrajinská SSR byla podporována bolševiky a usilovala o začlenění Ukrajiny do sovětského systému, Ukrajinská lidová republika usilovala o nezávislý ukrajinský stát. \\ Ukrajinská sovětská socialistická republika byla vyhlášena bolševiky 25. prosince 1917 v Charkově jako protiváha Ukrajinské lidové republiky, která byla vyhlášena ukrajinskými nacionalisty v Kyjevě. //Válka s Ukrajinskou lidovou republikou//: Mezi Ukrajinskou SSR a Ukrajinskou lidovou republikou probíhala ozbrojená konfrontace, která byla součástí širší ruské občanské války. \\ Mírová smlouva z Brest-Litevsku: V březnu 1918 byla uzavřena Brestlitevská mírová smlouva, která přinutila bolševiky uznat nezávislost Ukrajinské lidové republiky. Tato dohoda však netrvala dlouho, protože po německé kapitulaci v listopadu 1918 se boje znovu rozhořely. \\ //Obnovení sovětské kontroly//: V prosinci 1919 a lednu 1920 se Rudé armádě podařilo obnovit sovětskou kontrolu nad Ukrajinou. Bolševici nakonec zvítězili a v roce 1922 se Ukrajinská SSR stala zakládajícím členem Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). \\
@@ Řádek 51: / Řádek 111: @@
     * {{:2018:images_1_.jpg?200|}} {{:2018:images_2_.jpg?100|}}
   * V roce 1919 bylo ve městě **Luboml** vydáno 12 městských poštovních známek. Známky **Stadtpost Luboml** z roku 1919 byly vydány pro městskou poštovní službu ve městě Luboml (Libivne v jidiš). Tyto známky byly vytištěny tiskárnou Unia v Praze v období po první světové válce, kdy se Polsko znovu ustanovilo jako nezávislý stát po více než 120 letech rozdělení mezi Prusko, Rakousko a Rusko. Z důvodu nedostatku poštovních známek a nejasné platnosti stávajících známek se místní poštovní úřady rozhodly vydat vlastní prozatímní známky. \\ Design známek **Stadtpost Luboml** reflektoval multikulturní charakter města, které mělo populaci přes 5 000 obyvatel, z nichž většina byli Židé, a zbytek tvořili Poláci, Ukrajinci a Němci. Známky zobrazovaly typické městské scenérie a obsahovaly nápisy ve čtyřech jazycích – polštině, němčině, jidiš a ukrajinštině. Nápisy byly umístěny na okrajích známek, zatímco hodnoty byly uvedeny v rozích nebo ve středu známek. Známky byly vydány v několika hodnotách (5h, 10h, 20h, 25h a 50h), každá s unikátním designem zobrazujícím významné budovy města. Známka s hodnotou 5h byla první známkou na světě, která zobrazovala synagogu, konkrétně Velkou synagogu v Lubomli, což jí dává významný historický a kulturní rozměr. \\ Dnes se Luboml nachází na území Ukrajiny. Během druhé světové války bylo město těžce zasaženo nacistickou okupací a Velká synagoga byla v roce 1942 zničena.((http://www.philatelicdatabase.com/world-war-i/the-city-post-stamps-of-luboml/)) \\
-{{:2018:pasted:20240601-202531.png?200}} {{:2018:pasted:20240601-202642.png?200x250}} {{:2018:pasted:20240601-202731.png?200x250}} \\ Pohled na Velkou synagogu v Lubomli od východu, římskokatolický kostel a řeckokatolický kostel
+{{:2018:pasted:20240601-202531.png?200}} {{:2018:pasted:20240603-104503.png?200}} {{:2018:pasted:20240601-202642.png?200x250}} {{:2018:pasted:20240601-202731.png?200x250}} \\ Pohled na Velkou synagogu v Lubomli od východu, římskokatolický kostel a řeckokatolický kostel
   * (Západo) **Lemkovská republika** / Ruthenian National Republic of the Lemkos / Ruska Narodna Respublika Lemkiv.?200 Lemkovská republika (Západolemkovská republika) byla vyhlášena 5. prosince 1918 v obci Florynka na území dnešního Polska. Tento státní útvar měl za cíl sjednotit Lemky / rusínské obyvatelstvo v této oblasti a vytvořit region, který by hájil jejich kulturní a národní práva. Hlavními vůdci Lemkovské republiky byli Jaroslav Kacmarczyk a další místní lídři. \\ Lemkovská republika měla vlastní vládu a přijala řadu opatření na ochranu a podporu rusínské kultury a jazyka. Nicméně, existence tohoto státního útvaru byla značně komplikována geopolitickými změnami a zájmy okolních států. Oblast, kde se Lemkovská republika nacházela, byla předmětem sporů mezi Polskem, Československem a nově vzniklou Ukrajinskou lidovou republikou. \\ Politická situace v regionu se rychle měnila a Lemkovská republika se brzy ocitla pod tlakem polských vojenských sil. Polsko, které mělo zájem na kontrole této strategicky významné oblasti, postupně získalo nadvládu nad územím obývaným Lemky. V důsledku tohoto tlaku a nedostatku mezinárodní podpory byla Lemkovská republika v březnu 1920 zrušena a její území bylo začleněno do druhé Polské republiky. Vlastní poštovní známky republika neměla, používaly se polské známky. \\ {{:2018:pasted:20240601-213320.png?250}} \\ Polská poštovní známka z roku 2016 - Lemkovské kraslice.
@@ Řádek 62: / Řádek 122: @@
 ====== Finsko ======
-  * **Aunus (Olonets)**. Finsko, které získalo nezávislost na Rusku v roce 1917, mělo zájem na připojení oblastí obývaných finsky mluvícím obyvatelstvem, včetně Karélie a Olonets. Finské nacionalistické skupiny a dobrovolnické jednotky podnikly v roce 1919 vojenskou expedici do oblasti Olonets (Aunus) s cílem připojit tento region k Finsku.
-Na okupovaných územích byla zavedena finská správa a v roce 1919 vydány poštovní známky s přetiskem Aunus na původně finských známkách SUOMI z roku 1917. Finské síly byly nakonec nuceny se stáhnout z oblasti Olonets v roce 1920, když sovětská moc v regionu posílila. Oblast se znovu dostala pod kontrolu Sovětského svazu a zůstala jeho součástí až do jeho rozpadu v roce 1991.
-{{:2018:pasted:20240601-192319.png}}
   * **Republika Severní Ingrie** / Republic of North Ingria / Republic of Kirjasalo (1919–1920). Republika Severní Ingrie byla vyhlášena v lednu 1919 ve vesnici Kirjasalo. Tento nový státní útvar měl za cíl vytvořit autonomní region, který by chránil kulturní a národní práva Ingrijců. Hlavním městem republiky se stala vesnice Kirjasalo, a proto je republika někdy nazývána také Republikou Kirjasalo. \\ Hlavním představitelem Republiky Severní Ingrie byl Georg Elfvengren, který se stal vojenským a politickým vůdcem nového státního útvaru. Republika Severní Ingrie měla vlastní vládu, armádu a přijala opatření na podporu finské kultury a jazyka. \\ Během své krátké existence se Republika Severní Ingrie snažila získat mezinárodní uznání a podporu. Ingrijci hledali pomoc zejména u Finska, které bylo jejich kulturním a jazykovým spojencem. Finsko poskytovalo Ingrijcům vojenskou a materiální podporu, ale mezinárodní situace a složité geopolitické vztahy komplikovaly snahy o trvalou nezávislost. \\ Republika Severní Ingrie byla silně ovlivněna ruskou občanskou válkou, která zuřila v letech 1917 až 1922. Během této války se oblast Ingrie stala bojištěm mezi bolševiky a bílými silami. Ingrijci se často spojovali s bílými jednotkami v boji proti bolševikům, což vedlo k dalšímu zhoršení situace. \\ V roce 1920 byla podepsána Tartuská mírová smlouva mezi Finskem a sovětským Ruskem, která stanovila, že oblast Ingrie zůstane pod sovětskou kontrolou. V důsledku této dohody byla Republika Severní Ingrie rozpuštěna a její území bylo znovu začleněno do sovětského Ruska. \\ Po začlenění do Sovětského svazu byla ingrijská identita potlačována a mnoho Ingrijců bylo deportováno nebo asimilováno. Přestože Republika Severní Ingrie existovala jen krátkou dobu, její vznik a činnost měly významný dopad na národní sebeuvědomění Ingrijců. Tato epizoda je dnes připomínána jako důležitý krok v boji za kulturní a národní práva této etnické skupiny. \\ Dnes je oblast bývalé Republiky Severní Ingrie součástí Ruské federace a nachází se v okolí Petrohradu. Historie Ingrijců a jejich krátkodobého státního útvaru zůstává významnou součástí jejich kulturního dědictví, připomínající jejich snahy o národní sebeurčení a autonomii.
     * {{:2018:inkeri.jpg?370|}}
-  * **Itä-Karjala**, též Východní Karélie, je historický a kulturní region, který se nachází na severozápadě Ruska. Po první světové válce a bolševické revoluci v Rusku v roce 1917 se situace v oblasti Karélie stala velmi nestabilní. Bolševici převzali moc a v rámci občanské války v Rusku se pokoušeli získat kontrolu nad celým územím bývalého carského impéria. Finsko, které získalo nezávislost na Rusku v roce 1917, mělo zájem na Karélii kvůli kulturním a etnickým vazbám. \\ V období po ruské revoluci a během finské občanské války (1918) byly v Karélii různé snahy o autonomii nebo připojení k Finsku. Tyto snahy byly motivovány kulturními, etnickými a historickými vazbami mezi Karélií a Finskem. \\ V letech 1921–1922 vypukla Finsko-ruská válka, během níž se Finsko pokusilo podpořit povstání v Karélii proti bolševikům. Výsledkem byla krátkodobá existence tzv. Karélské pracovní komuny, která však byla brzy potlačena Rudou armádou. V roce 1923 byla Karelská pracovní komuna reorganizována a povýšena na Karelskou autonomní sovětskou socialistickou republiku (Karelská ASSR). \\ Finské síly obsadily východní Karélii během pokračovací války (1941–1944). Po skončení války a příměří mezi Finskem a Sovětským svazem v roce 1944 se Karélie vrátila pod sovětskou kontrolu. \\ Známky s přetiskem //Itä-Karjala Sot. hallinto// (Východní Karélie vojenská správa) na finských známkách SUOMI se vztahují k období finské okupace východní Karélie během pokračovací války (1941–1944). Finsko, spojenec nacistického Německa během druhé světové války, obsadilo část Východní Karélie, která byla dříve součástí Sovětského svazu.
+====== Historie poštovních známek Karélie ======
+Historie poštovních známek na území Karélie zahrnuje několik období spojených s politickými a vojenskými změnami v regionu. Tyto známky odrážejí různé etapy správy a národních snah na karélském území, zejména během turbulentního období 20. století.
+===== Předrevoluční období =====
+V době před revolucí v roce 1917 byla poštovní služba na karélském území spravována ruskou imperiální poštou, která používala celostátní známky Ruské říše. Nicméně některé oblasti Karélie měly vlastní zemské pošty s vlastními známkami, například v Petrozavodsku a Pudoži.
+  * **Petrozavodský okres** — Zemská pošta byla zavedena v roce 1896 a později vydala vlastní poštovní známky. Tyto známky obsahovaly znak Olonecké gubernie a byly tištěny ve Státní tiskárně v Petrohradu. Poslední emise byla provedena v roce 1916.
+  * **Pudožský okres** — Zemská pošta zde vznikla v roce 1892 a rovněž vydala vlastní známky. Poslední vydání pochází z roku 1913.
+===== Vydání známek nezávislé Karélie =====
+Po říjnové revoluci v roce 1917 se Karélie dostala do víru občanské války a snah o nezávislost. V této době došlo k několika specifickým emisím poštovních známek.
+==== Aunus (Oloněc) ====
+  * Finsko, které získalo nezávislost na Rusku v roce 1917, mělo zájem na připojení oblastí obývaných finsky mluvícím obyvatelstvem, včetně Karélie a oblasti Aunus (Oloněc). Finské nacionalistické skupiny a dobrovolnické jednotky podnikly v roce 1919 vojenskou expedici do oblasti Aunus (Oloněc) s cílem připojit tento region k Finsku.
+Na okupovaných územích byla zavedena finská správa a v roce 1919 vydány poštovní známky s přetiskem Aunus na původně finských známkách SUOMI z roku 1917. Finské síly byly nakonec nuceny se stáhnout z této oblasti v roce 1920, když sovětská moc v regionu posílila. Oblast se znovu dostala pod kontrolu Sovětského svazu a zůstala jeho součástí až do jeho rozpadu v roce 1991.
+{{:2018:pasted:20240601-192319.png}}
+==== Vydání z roku 1922 ====
+V roce 1921-1922 byly ve Finsku vydány známky s nápisem „KARJALA“ (Karélie) pro plánovaný „Severokarélský stát“. Na známkách byl vyobrazen erb Karélie, který vytvořil známý finský umělec Akseli Gallen-Kallela. Známky zobrazují medvěda stojícího na zadních nohách, držícího karélský nástroj zvaný „vesuri“, na pozadí se stylizovaným polárním zářením. Tyto známky byly v platnosti pouze krátce, od 31. ledna do 6. února 1922, než byly jednotky Finskem podporovaných sil vytlačeny sovětskými jednotkami.
+{{:2024:2018:pasted:20241114-135221.png?400}} \\ Původní a zfalšovaná karelská známka
+Známek, které prošly poštovní přepravou, je velice málo, a jsou z pošty Uhtua: \\
+{{:2024:2018:pasted:20241114-135655.png?200}} {{:2024:2018:pasted:20241114-135820.png?200}} {{:2024:2018:pasted:20241114-140202.png?200}}
+===== Itä-Karjala a finská vojenská správa (1941–1944) =====
+**Itä-Karjala**, též Východní Karélie, je historický a kulturní region, který se nachází na severozápadě Ruska. Po první světové válce a bolševické revoluci v Rusku v roce 1917 se situace v oblasti Karélie stala velmi nestabilní. Bolševici převzali moc a v rámci občanské války v Rusku se pokoušeli získat kontrolu nad celým územím bývalého carského impéria. Finsko, které získalo nezávislost na Rusku v roce 1917, mělo zájem na Karélii kvůli kulturním a etnickým vazbám.
+{{:2024:2018:pasted:20241114-140519.png?200}}
+V období po ruské revoluci a během finské občanské války (1918) byly v Karélii různé snahy o autonomii nebo připojení k Finsku. Tyto snahy byly motivovány kulturními, etnickými a historickými vazbami mezi Karélií a Finskem. V letech 1921–1922 vypukla Finsko-ruská válka, během níž se Finsko pokusilo podpořit povstání v Karélii proti bolševikům. Výsledkem byla krátkodobá existence tzv. Karélské pracovní komuny, která však byla brzy potlačena Rudou armádou. V roce 1923 byla Karelská pracovní komuna reorganizována a povýšena na Karelskou autonomní sovětskou socialistickou republiku (Karelská ASSR).
+Finské síly obsadily východní Karélii během pokračovací války (1941–1944). Po skončení války a příměří mezi Finskem a Sovětským svazem v roce 1944 se Karélie vrátila pod sovětskou kontrolu. Známky s přetiskem //Itä-Karjala Sot. hallinto// (Východní Karélie vojenská správa) na finských známkách SUOMI se vztahují k období finské okupace východní Karélie během pokračovací války (1941–1944). Finsko, spojenec nacistického Německa během druhé světové války, obsadilo část Východní Karélie, která byla dříve součástí Sovětského svazu. Tento přetisk byl použit na běžných finských známkách a symbolizoval finskou správu nad dočasně okupovaným územím.
+===== Sovětské období =====
+Po skončení druhé světové války se Karélie opět stala součástí Sovětského svazu a byla znovu začleněna do sovětské poštovní sítě. V rámci Sovětského svazu se Karélie stala autonomní republikou (Karelská ASSR) a od roku 1940 do roku 1956 dokonce Karelskou-Finskou sovětskou socialistickou republikou (KFSSR). V tomto období byly na karélském území používány běžné sovětské známky. Pošta fungovala pod správou sovětského poštovního systému a známky s karélskou tematikou byly vydávány pouze příležitostně jako součást širších emisí Sovětského svazu.
+{{:2024:2018:pasted:20241114-134253.png?200}}
+I Karélie má své fejkové známky spojené s rozpadem SSSR: \\ {{:2024:2018:pasted:20241114-124049.png?200}}
+===== Současné období =====
+Po rozpadu Sovětského svazu se Karélie stala součástí Ruské federace jako autonomní republika. Poštovní služby v Karélii jsou nyní provozovány Ruskou poštou (Почта России), která vydává a používá jednotné ruské poštovní známky pro celé území federace.
 ====== Sovětské republiky v Evropě ======
@@ Řádek 88: / Řádek 190: @@
     * Limerick Soviet (Irsko) (15. 4.–27. 4. 1919)
     * Lithuanian–Byelorussian Soviet Socialist Republic (1919)
-    * Slovenská republika rád / Slovak Soviet Republic (1919)
+    * **Slovenská republika rád** / Slovak Soviet Republic (1919). Slovenská republika rád (Slovenská sovětská republika) byla krátkodobým státním útvarem vyhlášeným 16. června 1919 v Prešově během revolučního období po první světové válce. Tento bolševický útvar byl vytvořen jako součást Maďarské republiky rad, vedené Béla Kunem, a byl podporován maďarskými bolševickými silami, které obsadily část Slovenska. Slovenská republika rád vznikla v kontextu pokusů o šíření komunistických ideálů v Evropě po rozpadu Rakousko-Uherska a dalších změnách hranic a politických systémů. \\ Existence Slovenské republiky rád byla velmi krátká a trvala jen do 7. července 1919, kdy byla většina jejího území dobyta zpět československými a rumunskými silami. Tento revoluční státní útvar rychle zanikl v důsledku vojenské ofenzivy a představuje příklad krátkodobých revolučních států, které se pokoušely etablovat v chaotickém období po první světové válce. \\ Republika nevydávala vlastní známky, ale založení republiky připomínalo na svých známkách socialistické Československo. \\ {{:2018:pasted:20240601-214435.png}} {{:2018:pasted:20240601-214746.png?300}}
     * Podkarpatská Rus
       * {{:2019:dscf4981.jpg?222|}}  {{:2019:dscf4982.jpg?200|}}
-    * Soviet Republic of Naissaar (1917–1918)
+    * **Soviet Republic of Naissaar** (1917–1918), oficiálně **Nargen Soviet Republic** (estonsky **Naissaare Nõukogude Vabariik**, rusky **Наргенская Советская Республика**), byla krátkodobým sovětským státním útvarem, vyhlášeným 17. prosince 1917 bolševickými námořníky na estonském ostrově Naissaar, který se nachází v Baltském moři poblíž Tallinnu. Tento strategicky významný ostrov, sloužící jako námořní základna, byl ovládnut bolševiky v důsledku ruské revoluce a následného rozpadu ruské říše. Vyhlášení republiky bylo součástí širšího bolševického hnutí, které se snažilo šířit revoluci a socialistické ideály po celé bývalé ruské říši. \\ Nargenská sovětská republika měla velmi krátkou existenci, trvala jen do února 1918. Na začátku roku 1918 byla zlikvidována německými silami během jejich ofenzivy na východní frontě, která byla součástí širšího německého pokusu o stabilizaci a kontrolu baltského regionu. Tato republika je příkladem krátkodobých revolučních státních útvarů vzniklých v období po ruské revoluci, které měly za cíl šířit socialistické ideály.
   * Rijeka / Stato libero di **Fiume** / Slobodna Država Rijeka / Fiumei Szabad Állam / Freistaat Fiume
     * {{:2018:fiume-znamka0.png?90|}} {{:2018:fiume-znamka.png?140|}} {{:2018:fiume-znamka2.png?90|}} {{:2018:fiume-znamka3.png?185|}} {{:2018:fiume-znamka4.png?90|}}

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku