Uživatelské nástroje
2023:u3v:benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| 2023:u3v:benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946 [05/02/2025 00:10] – kokaisl | 2023:u3v:benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946 [06/02/2025 22:12] (aktuální) – kokaisl | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| **[[2023: | **[[2023: | ||
| ====== IV. Druhá světová válka, Benešovy dekrety a odsun Němců ====== | ====== IV. Druhá světová válka, Benešovy dekrety a odsun Němců ====== | ||
| - | | + | Otázky proti usnutí: |
| + | |||
| + | Jaká byla hlavní příčina, proč se Francie a Velká Británie v roce 1938 rozhodly nepomoci Československu bránit se proti Hitlerovi? \\ | ||
| + | **A) Obávaly se další války, protože první světová válka byla stále v živé paměti.** \\ | ||
| + | B) Považovaly | ||
| + | C) Měly tajnou dohodu s Polskem o rozdělení československého území. | ||
| + | |||
| + | Jaký byl oficiální důvod, proč Němci uzavřeli české vysoké školy v říjnu 1939? \\ | ||
| + | **A) Kvůli demonstraci 28. října a pohřbu studenta Jana Opletala, které přerostly v protesty.** \\ | ||
| + | B) Protože české univerzity odmítly přijímat německé profesory. \\ | ||
| + | C) Kvůli sabotážím v českých továrnách vyrábějících pro německou armádu, do kterých se zapojovali studenti. | ||
| * Hácha projev 1939 (ale i Tiso, Ribbentrop) - https:// | * Hácha projev 1939 (ale i Tiso, Ribbentrop) - https:// | ||
| - | * https:// | ||
| - | * Manifestace na Václavském náměstí: https:// | ||
| ---- | ---- | ||
| Řádek 12: | Řádek 21: | ||
| Budeme mluvit o době ještě před začátkem války, který historici napsali do učebnic dějepisu jako 1. září 1939, ale to si ještě řekneme později, to je dost relativní, jaký datum budeme považovat za skutečný začátek války. Řekneme si něco o Mnichovské dohodě, která měla zaručit Evropě mír, na úkor československého území, podíváme se do Protektorátu, | Budeme mluvit o době ještě před začátkem války, který historici napsali do učebnic dějepisu jako 1. září 1939, ale to si ještě řekneme později, to je dost relativní, jaký datum budeme považovat za skutečný začátek války. Řekneme si něco o Mnichovské dohodě, která měla zaručit Evropě mír, na úkor československého území, podíváme se do Protektorátu, | ||
| - | Navštivme tedy Mnichov na podzim roku 1938. My už dneska dobře víme, jak to dopadlo, ale zase si musíme uvědomit, že to nepřišlo jako blesk z čistého nebe. Víte, když se v roce 1933 dostal Hitler v Německu k moci, nikdo asi netušil, co všechno má v plánu. Tedy... vlastně to napsal už dávno předtím v knize Mein Kampf, ale to nikdo nebral moc vážně. To mohl být nějaký další díl Zápisků šílencových, | + | Navštivme tedy Mnichov na podzim roku 1938. \\ {{https:// |
| - | Hitler začal pomalu, ale jistě porušovat všechny možné smlouvy a dohody, které ukončily první světovou válku. Před chvílí jsem říkal, že v učebnicích dějepisu je začátek druhé světové války 1. září 1939, ale někteří historici celkem oprávněně říkají, že druhá světová válka vlastně začala s koncem první světové války. Já s nimi úplně souhlasím, protože ty nespravedlivě nalajnované hranice po první světové válce, to dělení států na " | + | Hitler začal pomalu, ale jistě porušovat všechny možné smlouvy a dohody, které ukončily první světovou válku. Před chvílí jsem říkal, že v učebnicích dějepisu je začátek druhé světové války 1. září 1939, ale někteří historici celkem oprávněně říkají, že druhá světová válka vlastně začala s koncem první světové války. Já s nimi úplně souhlasím, protože ty nespravedlivě nalajnované hranice po první světové válce, to dělení států na " |
| No a přesně tak to bylo. Krásná ukázka toho, že pacifismus na válečné šílence neplatí. Hitler viděl, že si může dělat, co chce, a tak šel dál. Nahrávalo mu i to, že v mezinárodní politice byl Sovětský svaz vnímán jako větší hrozba než Německo. Možná i proto se nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz dokázaly tak snadno a dobře dohodnout. | No a přesně tak to bylo. Krásná ukázka toho, že pacifismus na válečné šílence neplatí. Hitler viděl, že si může dělat, co chce, a tak šel dál. Nahrávalo mu i to, že v mezinárodní politice byl Sovětský svaz vnímán jako větší hrozba než Německo. Možná i proto se nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz dokázaly tak snadno a dobře dohodnout. | ||
| - | V březnu 1938 si vzal na mušku Rakousko. Připojil ho k Německu - tomu se říká anšlus. Zase nikdo nic neudělal. I když tady, abychom byli spravedliví, | + | V březnu 1938 si vzal na mušku Rakousko. Připojil ho k Německu - tomu se říká anšlus. Zase nikdo nic neudělal. I když tady, abychom byli spravedliví, |
| A pak… pak přišli na řadu naši sudetští Němci. V minulé přednášce jsme si říkali, jak prvorepublikové Československo vůči jejich požadavkům na autonomii moc vstřícné nebylo. Zase taková ta pozice síly – my vládnem, my poroučíme, | A pak… pak přišli na řadu naši sudetští Němci. V minulé přednášce jsme si říkali, jak prvorepublikové Československo vůči jejich požadavkům na autonomii moc vstřícné nebylo. Zase taková ta pozice síly – my vládnem, my poroučíme, | ||
| - | Přišel Henlein a podle svých deklarací se považoval za řádného občana Československa. Dokonce se mu i podařilo vyhrát volby v Československu v roce 1935 – o tom jsme mluvili na minulé přednášce. Ani u něj ze začátku nebyly nějaké požadavky na rozbití Československa. Požadavkem byla autonomie, kterou ovšem prvorepublikové Československo nechtělo dát ani Slovákům, ani Podkarpatské Rusi. Jenže v březnu 1938 si ho pozval Hitler na kobereček, a od té chvíle už žádná autonomie nestačila – sudetské oblasti měly jít rovnou do Říše. | + | Přišel Henlein a podle svých deklarací se považoval za řádného občana Československa. Dokonce se mu i podařilo vyhrát volby v Československu v roce 1935 – o tom jsme mluvili na minulé přednášce. Ani u něj ze začátku nebyly nějaké požadavky na rozbití Československa. Požadavkem byla autonomie, kterou ovšem prvorepublikové Československo nechtělo dát ani Slovákům, ani Podkarpatské Rusi. Jenže v březnu 1938 si ho pozval Hitler na kobereček, a od té chvíle už žádná autonomie nestačila – sudetské oblasti měly jít rovnou do Říše. |
| - | Stát na to byl částečně připravený. Už v roce 1936 byla vytvořena Stráž obrany státu (SOS) – speciální bezpečnostní jednotky složené z četníků, policistů, finanční stráže a vojáků v záloze. A právě tihleti " | + | Stát na to byl částečně připravený. Už v roce 1936 byla vytvořena Stráž obrany státu (SOS) – speciální bezpečnostní jednotky složené z četníků, policistů, finanční stráže a vojáků v záloze. |
| Můžu vám říct příběh jednoho z nich, protože jako malý kluk jsem znal vdovu po něm, paní Rettovou. Ten její manžel Vojtěch Rett byl původně úředník ve Kdyni, ale v září 1938 narukoval k SOS. 8. října ho postřelili a zajali henleinovci. Odvlekli ho na samotu, kde ho brutálně mučili. Přeražená žebra, bodné rány, proražená lebka… Takhle může vypadat národnostní nenávist. Když Němci jeho tělo předávali zpět československým úřadům, doprovázeli ho SS-mani v černých uniformách. Na povel velitele vzdali mrtvému vojenskou poctu. Dost ošklivá ironie: nejdřív ho umučili – a pak mu salutovali. \\ {{https:// | Můžu vám říct příběh jednoho z nich, protože jako malý kluk jsem znal vdovu po něm, paní Rettovou. Ten její manžel Vojtěch Rett byl původně úředník ve Kdyni, ale v září 1938 narukoval k SOS. 8. října ho postřelili a zajali henleinovci. Odvlekli ho na samotu, kde ho brutálně mučili. Přeražená žebra, bodné rány, proražená lebka… Takhle může vypadat národnostní nenávist. Když Němci jeho tělo předávali zpět československým úřadům, doprovázeli ho SS-mani v černých uniformách. Na povel velitele vzdali mrtvému vojenskou poctu. Dost ošklivá ironie: nejdřív ho umučili – a pak mu salutovali. \\ {{https:// | ||
| - | Ale Henleinova strana nebyla jediná, kdo tehdy dostával pokyny zvenčí. Nespokojení byli i Poláci a Maďaři – a taky si přišli pro svůj díl. Na severu republiky docházelo ke střetům mezi Čechy a Poláky, na Slovensku s Maďary. Ve všech případech se jednalo o koordinované akce s cílem rozvrátit republiku. Československá armáda sice zvládla situaci stabilizovat, | + | Ale Henleinova strana nebyla jediná, kdo tehdy dostával pokyny zvenčí. Nespokojení byli i Poláci a Maďaři – a taky si přišli pro svůj díl. Na severu republiky docházelo ke střetům mezi Čechy a Poláky, |
| Takže pokud se někdy setkáte s názorem, že " | Takže pokud se někdy setkáte s názorem, že " | ||
| Řádek 33: | Řádek 42: | ||
| Měli jsme sice na papíře spojence – Francii, potažmo Velkou Británii, ale... Západ se strašně bál další války, protože první světová válka byla pořád v živé paměti. A britský premiér Chamberlain [čemblín] si myslel – nebo si to možná chtěl myslet – že když Hitlerovi něco málo dají, že se spokojí a bude klid. | Měli jsme sice na papíře spojence – Francii, potažmo Velkou Británii, ale... Západ se strašně bál další války, protože první světová válka byla pořád v živé paměti. A britský premiér Chamberlain [čemblín] si myslel – nebo si to možná chtěl myslet – že když Hitlerovi něco málo dají, že se spokojí a bude klid. | ||
| - | Přitom Československo se na obranu velmi důkladně připravovalo. Už od poloviny 30. let budovalo pevnostní linii podél hranic s Německem, Polskem a Maďarskem. Bylo postaveno téměř deset tisíc betonových pevnůstek, takzvaných „řopíků“ - ten název byl bylo podle toho, kdo to nechal stavět: Ředitelství opevňovacích prací. No a ty řopíky měly zpomalit a oslabit případný útok. V některých místech, jako v okolí Prahy, se stavěly dokonce vnitrozemské obranné linie. Opevnění bylo inspirované francouzskou Maginotovou linií a v kombinaci s armádou připravenou k mobilizaci to znamenalo, že Hitler by musel počítat s těžkými ztrátami. A s tím se mu do války proti Československu moc nechtělo. | + | Přitom Československo se na obranu velmi důkladně připravovalo. Už od poloviny 30. let budovalo pevnostní linii podél hranic s Německem, Polskem a Maďarskem. Bylo postaveno téměř deset tisíc betonových pevnůstek, takzvaných „řopíků“ - ten název byl bylo podle toho, kdo to nechal stavět: Ředitelství opevňovacích prací. |
| - | Jenže přišlo září 1938, den po svátku českého patrona svatého Václava. Britové a Francouzi se v Mnichově domlouvají s Hitlerem, že Sudety budou předány Německu. To byl pro představitele Československa šok, protože to bylo typické „o nás bez nás“. Vůbec se nemohli ani zúčastnit jednání, ale když vám mocnosti oznámí, že to bude tak, jak si to představují, | + | Jenže přišlo září 1938, den po svátku českého patrona svatého Václava. Britové a Francouzi se v Mnichově domlouvají s Hitlerem, že Sudety budou předány Německu. To byl pro představitele Československa šok, protože to bylo typické „o nás bez nás“. Vůbec se nemohli ani zúčastnit jednání, ale když vám mocnosti oznámí, že to bude tak, jak si to představují, |
| - | No a se záběrem pohraničí se přidalo i Polsko s Maďarskem. Takže suma sumárum, Československo přišlo o 41 000 km² území, 4,75 milionu obyvatel a 70 % těžkého průmyslu. A s tím i o většinu vybudovaného opevnění, které bez boje padlo do rukou okupantů. Čechy a Morava byly dohromady menší než Slovensko a Podkarpatská Rus. Ale je tady ještě jedna zajímavost: | + | No a se záběrem pohraničí se přidalo i Polsko s Maďarskem. Takže suma sumárum, Československo přišlo o 41 000 km² území, 4,75 milionu obyvatel a 70 % těžkého průmyslu. |
| - | Československá politika zažila otřes, protože dosavadní prezident Beneš to vzdal, už v říjnu odletěl do Londýna, do země, která před pár dny dala Československu obrovskou facku, a tam založil exilovou vládu, kterou Velká Británie a další státy uznaly. Ještě během války pak Anglie a Francie prohlásily, | + | Československá politika zažila otřes, protože dosavadní prezident Beneš to vzdal, už v říjnu odletěl do Londýna, do země, která před pár dny dala Československu obrovskou facku, a tam založil exilovou vládu, kterou Velká Británie a další státy uznaly. Ještě během války pak Anglie a Francie prohlásily, |
| - | Možná si říkáte, že to není jen tak vyživovat celou vládu, kolik let to bude, to v té době nikdo nevěděl, ale tady vás mohu uchlácholit, | + | Možná si říkáte, že to není jen tak vyživovat celou vládu, kolik let to bude, to v té době nikdo nevěděl, ale tady vás mohu uchlácholit, |
| - | Jak dobu po Mnichovu prožívali lidé - jak už jsme si říkali, někteří z Němců byli úplně nadšení, ale i spousta Němců, kteří volali po autonomii, byli rozčarováni, | + | Jak dobu po Mnichovu prožívali lidé - jak už jsme si říkali, někteří z Němců byli úplně nadšení, |
| - | V pohraničí se nadšení Němců setkává s tichým zoufalstvím Čechů. Ale nesmíme zapomínat, že Němci rozhodně nebyli politicky jednotní a za chvíli byli zoufalí i Němci, kteří předtím otevřeně kritizovali nacistickou politiku. A smutní byli i místní Židé. Češi v Sudetech začínají balit, a kdo nebalí, ten za pár týdnů zjistí, že jeho sousedé se rozhodli, že už k nim vlastně nepatří. Začali balit i ti menšinoví Němci - antifašisté, | + | V pohraničí se nadšení Němců setkává s tichým zoufalstvím Čechů. Ale nesmíme zapomínat, že Němci rozhodně nebyli politicky jednotní a za chvíli byli zoufalí i Němci, kteří předtím otevřeně kritizovali nacistickou politiku. A smutní byli i místní Židé. Češi v Sudetech začínají balit, a kdo nebalí, ten za pár týdnů zjistí, že jeho sousedé se rozhodli, že už k nim vlastně nepatří. Začali balit i ti menšinoví Němci - antifašisté, |
| Byl to takový šok, že i básníci měli potřebu vykřičet, že ten Mnichov byl strašná nespravedlnost, | Byl to takový šok, že i básníci měli potřebu vykřičet, že ten Mnichov byl strašná nespravedlnost, | ||
| Řádek 62: | Řádek 71: | ||
| Ach, rovnou z Mnichova! | Ach, rovnou z Mnichova! | ||
| - | Do čela nového, už pořádně okleštěného Československa byl zvolen Emil Hácha – právník, akademik, člověk, který rozhodně netoužil po politické kariéře, ale v té době to asi nikdo moc nechtěl vzít. Je jediným československým prezidentem, | + | Do čela nového, už pořádně okleštěného Československa byl zvolen Emil Hácha – právník, akademik, člověk, který rozhodně netoužil po politické kariéře, ale v té době to asi nikdo moc nechtěl vzít. |
| - | Oficiálně ho Hitler přijal s poctami jako hlavu státu, ale žádná velká paráda to nebyla. V Berlíně ho nechali dlouho čekat, pak mu začali naznačovat, | + | Oficiálně ho Hitler přijal s poctami jako hlavu státu, ale žádná velká paráda to nebyla. |
| - | Druhý den 15. března už německé tanky vjížděly do Prahy. Ráno byla zveřejněna vyhláška o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, která byla sepsána tak ledabyle, že člověk žasne, kde byla ta pověstná německá pečlivost. Hned v prvním odstavci nasekali několik hrubek a korunovali to tím, že se jim povedlo napsat „Votze“ místo „Vůdce“, | + | Druhý den 15. března už německé tanky vjížděly do Prahy. |
| - | Říká se, že říšský protektor Reinhard Heydrich označoval Čechy jako ' | + | Říká se, že říšský protektor Reinhard Heydrich označoval Čechy jako ' |
| - | Hitler hned dorazil do Prahy, zašel na Hrad a rovnou podepsal výnos o Protektorátu. Hácha zůstal prezidentem, | + | Hitler hned dorazil do Prahy, zašel na Hrad a rovnou podepsal výnos o Protektorátu. |
| - | Beneš v Londýně byl ze začátku s kritikou protektorátní vlády dost opatrný, ale postupem času na ně docela nasazoval. A když válka skončila, Hácha byl v novém režimu zatčen, zavřeli ho do vojenské nemocnice, kde krátce nato zemřel. A to mám Benešovi docela za zlé – Hácha nebyl žádný křivák, byl to slušný člověk, který se snažil manévrovat v bezvýchodné situaci. Ale Beneš... no, co vám budu povídat, to jeho hodnocení berte z mé strany s rezervou, protože já ho tedy moc nemusím. Mám pocit, že na co sáhl, to zkazil – ani za První republiky to nebyla žádná hitparáda a pak za války ať už to byly ty jeho sázky na Sovětský svaz, nebo po válce ten jeho podíl na komunistickém převratu v roce 1948, to si myslím, že žádný politický majstrštyk opravdu nebyl. Ale to už je jiný příběh. | + | Beneš v Londýně byl ze začátku s kritikou protektorátní vlády dost opatrný, ale postupem času na ně docela nasazoval. |
| Takže březen 1939 přinesl další ránu – německá armáda obsazuje zbytek republiky a vzniká Protektorát Čechy a Morava. Školy se zavírají, odboj se formuje, ale běžný občan se hlavně snaží přežít. Kdo je loajální? Kdo se přidá? A kdo bude první, kdo vás udá? Před lety mně vyprávěla sousedka z vesnice, která to zažila na vlastní kůži, že hned druhý den po příchodu německé armády Němci obsadili českou školu a české děti musely ven. Neměly se kde učit, tak si musely přinést stoličku a stoleček a učily se v jedné místnosti ve staré škole. Ale dvě třetiny dětí pak stejně přešly do německé školy. | Takže březen 1939 přinesl další ránu – německá armáda obsazuje zbytek republiky a vzniká Protektorát Čechy a Morava. Školy se zavírají, odboj se formuje, ale běžný občan se hlavně snaží přežít. Kdo je loajální? Kdo se přidá? A kdo bude první, kdo vás udá? Před lety mně vyprávěla sousedka z vesnice, která to zažila na vlastní kůži, že hned druhý den po příchodu německé armády Němci obsadili českou školu a české děti musely ven. Neměly se kde učit, tak si musely přinést stoličku a stoleček a učily se v jedné místnosti ve staré škole. Ale dvě třetiny dětí pak stejně přešly do německé školy. | ||
| - | I pro samotné sudetské Němce se po připojení Sudet zhoršila možnost volně cestovat na území Protektorátu. K návštěvě měst, která byla dříve běžně dostupná, byl nově zapotřebí zvláštní průkaz. Protektorátní hranici bylo možné překračovat pouze v rámci malého příhraničního styku a jen s tímto průkazem, což ve velké míře využívali například k nákupům nebo třeba k návštěvám kina. | + | I pro samotné sudetské Němce se po připojení Sudet zhoršila možnost volně cestovat na území Protektorátu. K návštěvě měst, která byla dříve běžně dostupná, byl nově zapotřebí zvláštní průkaz. Protektorátní hranici bylo možné překračovat pouze v rámci malého příhraničního styku a jen s tímto průkazem, což ve velké míře využívali například k nákupům nebo třeba k návštěvám kina. \\ {{https:// |
| A jaký byl život v Protektorátu? | A jaký byl život v Protektorátu? | ||
| - | Protektorát byl vlastně od samého začátku součástí války, i když se u nás nebojovalo. Německo ani ne rok po Mnichovu napadlo 1. září 1939 Polsko, a o pár dní později se přidal i Sovětský svaz, který do Polska vtrhl 17. září. O této roli SSSR v začátku druhé světové války se dlouho moc nemluvilo, Sovětský svaz ten byl vždycky jenom osvoboditel, | + | Protektorát byl vlastně od samého začátku součástí války, i když se u nás nebojovalo. Německo ani ne rok po Mnichovu napadlo 1. září 1939 Polsko, a o pár dní později se přidal i Sovětský svaz, který do Polska vtrhl 17. září. O této roli SSSR v začátku druhé světové války se dlouho moc nemluvilo, Sovětský svaz ten byl vždycky jenom osvoboditel, |
| - | Jak postupovala válka, tak se podmínky v Protektorátu stále zhoršovaly. Všechno šlo na německou armádu, a doma zůstávalo čím dál tím méně. Za peníze se už skoro nic nedalo koupit, protože potraviny i šatstvo byly jen na lístky. Ale tady se musí říct, že na rozdíl od jiných zemí, kde také fungoval přídělový systém, ale někdy na lístky už nic nebylo, v Protektorátu se na lístky vždycky dostalo to, co bylo napsané. Od roku 1943 ale začaly být stále častější výpadky některých potravin, hlavně masa, mléčných výrobků a tuků. Takže potraviny na lístky sice byly, ale lístky, které lidé dostali na měsíc, stačily třeba jenom na týden. Samozřejmě, | + | Jak postupovala válka, tak se podmínky v Protektorátu stále zhoršovaly. Všechno šlo na německou armádu, a doma zůstávalo čím dál tím méně. Za peníze se už skoro nic nedalo koupit, protože potraviny i šatstvo byly jen na lístky. |
| - | Sedláci by si teoreticky mohli mnout ruce, že sedí na zásobách, jenže všechno museli odevzdávat a kontrola byla nekompromisní. Skoro všechno – mléko, maso, obilí – se muselo hlásit a odvádět, co se nekontrolovalo, | + | Sedláci by si teoreticky mohli mnout ruce, že sedí na zásobách, jenže všechno museli odevzdávat a kontrola byla nekompromisní. Skoro všechno – mléko, maso, obilí – se muselo hlásit a odvádět, co se nekontrolovalo, |
| Můj tatínek mi jednou vyprávěl, jak tenkrát museli s každým pytlem obilí riskovat. Měli hospodářství a na sezónní práce si najímali pomocníky, jenže nikdo nechtěl peníze – jediná měna, která měla cenu, byla mouka nebo další potraviny. Ovšem příděly byly stejné i pro sedláky, co sklidili, museli dát na dodávky, a tak se muselo mlít na černo. | Můj tatínek mi jednou vyprávěl, jak tenkrát museli s každým pytlem obilí riskovat. Měli hospodářství a na sezónní práce si najímali pomocníky, jenže nikdo nechtěl peníze – jediná měna, která měla cenu, byla mouka nebo další potraviny. Ovšem příděly byly stejné i pro sedláky, co sklidili, museli dát na dodávky, a tak se muselo mlít na černo. | ||
| - | Tatínek vyprávěl, jak jednou vezl deset metráků obilí ukrytých ve slámě do mlýna ke strýci. Za Kdyní ho zastavil četník Baloun: „Mám na vás udání.“ Ale spíš chtěl pomoct. Tak vymysleli plán, že slámu vrací Webrovi a obilí veze na povinnou dodávku. Četník přikývl a pustil ho dál. Jenže Němci nebyli hloupí, a tak raději zašel za gestapákem Hoffelnerem, | + | Tatínek vyprávěl, jak jednou vezl deset metráků obilí ukrytých ve slámě do mlýna ke strýci. Za Kdyní ho zastavil četník Baloun: „Mám na vás udání.“ Ale spíš chtěl pomoct. Tak vymysleli plán, že slámu vrací Webrovi a obilí veze na povinnou dodávku. Četník přikývl a pustil ho dál. \\ {{: |
| - | Bylo to strašné, popravovalo se i za poslech zahraničního rozhlasu, za tisk, roznášení či přechovávání protistátních letáků, za sabotáž, ukrývání zbraní, partyzánů či jen za nevhodný komentář na veřejnosti. Trest smrti hrozil i těm, kteří o těchto věcech věděli a neohlásili je. Lidé byli popravováni dokonce i za obchodování s potravinami mimo běžný lístkový systém. Když byl atentát na říšského protektora Heydricha, následovala vlna represí, během níž byli lidé popravováni jen za to, že atentát schvalovali. A zase v některých případech to znamenalo smrt celé rodiny. | + | Bylo to strašné, popravovalo se i za poslech zahraničního rozhlasu, |
| Život tehdy závisel na maličkostech. Na tom, kdo vás slyšel, kdo vám chtěl uškodit a kdo vám naopak pomohl. Udavači si vyřizovali osobní spory, ale byli i lidé, kteří nezištně varovali, přivírali oči nebo dokonce riskovali vlastní životy, aby zachránili druhé. | Život tehdy závisel na maličkostech. Na tom, kdo vás slyšel, kdo vám chtěl uškodit a kdo vám naopak pomohl. Udavači si vyřizovali osobní spory, ale byli i lidé, kteří nezištně varovali, přivírali oči nebo dokonce riskovali vlastní životy, aby zachránili druhé. | ||
| - | Dalšími oběťmi nacistického teroru byli obyvatelé vesnic, které nacisté vypálili jako odvetu za odbojovou činnost, za atentát na Heydricha. Nejznámější jsou Lidice, malá ves u Kladna, kterou nikdo neznal. A brzo ji znal celý svět. Stačilo podezření, | + | Dalšími oběťmi nacistického teroru byli obyvatelé vesnic, které nacisté vypálili jako odvetu za odbojovou činnost, za atentát na Heydricha. Nejznámější jsou Lidice, malá ves u Kladna, kterou nikdo neznal. A brzo ji znal celý svět. Stačilo podezření, |
| + | |||
| + | {{: | ||
| Aby to z mé strany neznělo moc pateticky, tak bych ten popis svěřil mému oblíbenému spisovateli. Je to Ota Pavel, který to uměl napsat tak, že má člověk pocit, jako by tam opravdu byl: //Okupace byla všude zlá, ale v Buštěhradě snad o kousek horší. Zkáza Lidic zasáhla celý svět. Ale Buštěhrad, | Aby to z mé strany neznělo moc pateticky, tak bych ten popis svěřil mému oblíbenému spisovateli. Je to Ota Pavel, který to uměl napsat tak, že má člověk pocit, jako by tam opravdu byl: //Okupace byla všude zlá, ale v Buštěhradě snad o kousek horší. Zkáza Lidic zasáhla celý svět. Ale Buštěhrad, | ||
| lavici zoufale prázdný, my tam hrávali fotbal, tatínek tam měl kamarády, k nám vbíhali Němci na prohlídky s nasazenými bodáky. A maminka, drobounká, světlovlasá, | lavici zoufale prázdný, my tam hrávali fotbal, tatínek tam měl kamarády, k nám vbíhali Němci na prohlídky s nasazenými bodáky. A maminka, drobounká, světlovlasá, | ||
| - | Nebyly to jenom Lidice, další jsou třeba Ležáky a Javoříčko, | + | Nebyly to jenom Lidice, další jsou třeba Ležáky a Javoříčko, |
| - | Němci vraždili i ty, kteří před nimi klečeli a prosili o slitování. Malé děti napichovali na bodáky a házeli do ohně. Ti, kdo ten den nebyli v obci, a tak se zachránili, | + | Němci vraždili i ty, kteří před nimi klečeli a prosili o slitování. Malé děti napichovali na bodáky a házeli do ohně. Ti, kdo ten den nebyli v obci, a tak se zachránili, |
| Po válce se osudy vypáleného Malína propojily s Československem. Nacisté sice Český Malín na Ukrajině vymazali z mapy, ale v roce 1947 byla na Šumpersku obec Frankštát přejmenována na Nový Malín. Odsunuté německé obyvatelstvo nahradili právě Volyňští Češi, kteří přežili masakr v Českém Malíně nebo ti, kdo přišli o své blízké. Jen málokoho tehdy napadlo, že jedna nespravedlnost – tragédie Českého Malína – se překryla jinou: vyhnáním Němců bez ohledu na jejich vinu či nevinu. | Po válce se osudy vypáleného Malína propojily s Československem. Nacisté sice Český Malín na Ukrajině vymazali z mapy, ale v roce 1947 byla na Šumpersku obec Frankštát přejmenována na Nový Malín. Odsunuté německé obyvatelstvo nahradili právě Volyňští Češi, kteří přežili masakr v Českém Malíně nebo ti, kdo přišli o své blízké. Jen málokoho tehdy napadlo, že jedna nespravedlnost – tragédie Českého Malína – se překryla jinou: vyhnáním Němců bez ohledu na jejich vinu či nevinu. | ||
| Řádek 107: | Řádek 118: | ||
| Ani když bylo jasné, že Německo prohrává, brutalita neustávala. Na jaře 1945 nacisté dál popravovali civilisty – stačilo podezření z pomoci partyzánům nebo jen domněnka o chystaném povstání. Oběti věšeli na stromy a sloupy, nebo je zastřelili. Máme odhady, že za války zahynulo přes 120 000 obyvatel českých zemí – v popravách, koncentračních táborech, při květnovém povstání, nuceném nasazení či vyhlazovacích akcích, kdy celé rodiny zmizely v plynových komorách. | Ani když bylo jasné, že Německo prohrává, brutalita neustávala. Na jaře 1945 nacisté dál popravovali civilisty – stačilo podezření z pomoci partyzánům nebo jen domněnka o chystaném povstání. Oběti věšeli na stromy a sloupy, nebo je zastřelili. Máme odhady, že za války zahynulo přes 120 000 obyvatel českých zemí – v popravách, koncentračních táborech, při květnovém povstání, nuceném nasazení či vyhlazovacích akcích, kdy celé rodiny zmizely v plynových komorách. | ||
| - | Přitom je dost zajímavé, že právě v téhle protektorátní době vznikaly jedny z nejlepších českých filmových komedií, které jsou úspěšné dodnes. Lidé potřebovali alespoň nějaký únik z té dusivé reality, a tak se chodilo do kin na filmy jako //Valentin Dobrotivý// | + | Přitom je dost zajímavé, že právě v téhle protektorátní době vznikaly jedny z nejlepších českých filmových komedií, které jsou úspěšné dodnes. Lidé potřebovali alespoň nějaký únik z té dusivé reality, a tak se chodilo do kin na filmy jako //Valentin Dobrotivý// |
| Herci jako třeba Oldřich Nový, Vlasta Burian nebo Nataša Gollová se stali legendami českého filmu. Za války však každý z nich prošel jinou, často velmi trpkou cestou. | Herci jako třeba Oldřich Nový, Vlasta Burian nebo Nataša Gollová se stali legendami českého filmu. Za války však každý z nich prošel jinou, často velmi trpkou cestou. | ||
| - | Vlasta Burian, král komiků, za okupace stále natáčel filmy, ale zároveň mu Němci zakázali hrát divadlo. Nešlo o žádnou vstřícnost vůči režimu – byl pod dohledem a musel dělat kompromisy, aby vůbec mohl pracovat. Po válce ale nastal obrat. Byl obviněn z kolaborace, přestože jeho vztah k nacistům byl spíše odmítavý. Soud mu nakonec udělil „jen“ pokutu a podmínku, ale škoda byla nevratná – ztratil divadlo, majetek i publikum. Z kdysi oslavovaného herce se stal vyvrhel, který dožíval v bídě. | + | Vlasta Burian, král komiků, za okupace stále natáčel filmy, ale zároveň mu Němci zakázali hrát divadlo. |
| Oldřich Nový, šarmantní elegán, byl zase pronásledován z opačného důvodu. Jeho manželka byla židovského původu a on se odmítl rozvést, což pro něj znamenalo deportaci do Terezína. Tam naštěstí přežil. Po válce byl oslavován jako statečný muž, ale doba se změnila. Filmové role, které mu kdysi seděly, už přestávaly ladit s novým stylem socialistické kinematografie. Hrál dál, ale jeho hvězda už nikdy nezářila tak jasně jako před válkou. | Oldřich Nový, šarmantní elegán, byl zase pronásledován z opačného důvodu. Jeho manželka byla židovského původu a on se odmítl rozvést, což pro něj znamenalo deportaci do Terezína. Tam naštěstí přežil. Po válce byl oslavován jako statečný muž, ale doba se změnila. Filmové role, které mu kdysi seděly, už přestávaly ladit s novým stylem socialistické kinematografie. Hrál dál, ale jeho hvězda už nikdy nezářila tak jasně jako před válkou. | ||
| Řádek 119: | Řádek 130: | ||
| Ale zase zpátky do Protektorátu. Do konce války už zbývá krátká doba, přijde osvobození a přijde zúčtování. Hrdinové budou oslavováni, | Ale zase zpátky do Protektorátu. Do konce války už zbývá krátká doba, přijde osvobození a přijde zúčtování. Hrdinové budou oslavováni, | ||
| - | Na začátku Protektorátu odpor ještě žil. 28. října 1939 vyšly do ulic tisíce lidí. Demonstrace skončily střelbou, pohřeb studenta Jana Opletala přerostl v další protest. A co udělali Němci? Do týdne zavřeli vysoké školy, devět studentů popravili a tisíce poslali do koncentráků. Od té chvíle už byl ticho. | + | Na začátku Protektorátu odpor ještě žil. \\ {{https:// |
| + | | ||
| Pak přišel Heydrich, „kat Evropy“, a začal „uklidňovat situaci“. Češi pracovali ve fabrikách na německé tanky a dostávali lepší příděly. Kdo se nepřizpůsobil, | Pak přišel Heydrich, „kat Evropy“, a začal „uklidňovat situaci“. Češi pracovali ve fabrikách na německé tanky a dostávali lepší příděly. Kdo se nepřizpůsobil, | ||
| - | Loajalita se nevynucovala jen terorem – organizovaly se statisícové manifestace, | + | Loajalita se nevynucovala jen terorem – organizovaly se statisícové manifestace, |
| - | A pak přišel ten konec války – a hodně lidí rychle změnilo barvy. Někteří z těch, co se ještě včera klaněli Berlínu, byli najednou odbojáři. V poválečné euforii se začaly zakládat národní výbory, jejichž cílem bylo udržet pořádek a organizovat nový začátek. Počítal s nimi už Košický vládní program a měly se stát základem nové státní správy. Přestože formálně měly být reprezentací všech demokratických sil, velmi rychle je začali obsazovat komunisté, kteří měli organizační výhodu, protože měli podporu Moskvy a silnou členskou základnou v českých zemích, což jim umožnilo rychle převzít kontrolu nad mnoha národními výbory. V některých městech se sice do vedení dostali zodpovědní lidé, ale jinde to bylo jinak. Ti, kdo měli ostré lokty, uměli hlasitě křičet, získali moc. A protože se jich ostatní obávali, jejich slovo často rozhodovalo o osudech druhých. Stačilo obvinit někoho z kolaborace a nebyl čas ani vůle vše důkladně prověřovat. | + | A pak přišel ten konec války – a hodně lidí rychle změnilo barvy. |
| Vrací se lidé z koncentračních táborů. Někteří jsou zbídačení, | Vrací se lidé z koncentračních táborů. Někteří jsou zbídačení, | ||
| Řádek 131: | Řádek 143: | ||
| A jsme u Benešových dekretů, které jsou dodnes součástí našeho právního řádu. Pomsta a spravedlnost jsou dvě různé věci, ale po válce se snadno slily do jedné. Prezident Beneš v květnu 1945 jasně řekl, že republika musí být „odgermanizována.“ Exilový ministr Ripka ještě z Londýna v rozhlase otevřeně vyzýval: „Bijte Němce všude a důrazně.“ Tyhlety citace mám z dobového tisku, z Rudého práva a Lidové demokracie z května a června 1945. | A jsme u Benešových dekretů, které jsou dodnes součástí našeho právního řádu. Pomsta a spravedlnost jsou dvě různé věci, ale po válce se snadno slily do jedné. Prezident Beneš v květnu 1945 jasně řekl, že republika musí být „odgermanizována.“ Exilový ministr Ripka ještě z Londýna v rozhlase otevřeně vyzýval: „Bijte Němce všude a důrazně.“ Tyhlety citace mám z dobového tisku, z Rudého práva a Lidové demokracie z května a června 1945. | ||
| - | Zpočátku měla být otázka Němců řešena individuálně – viníci budou potrestáni, | + | Zpočátku měla být otázka Němců řešena individuálně – viníci budou potrestáni, |
| A 2. srpna jde Beneš ještě dál: všichni Němci a Maďaři přicházejí o občanství, | A 2. srpna jde Beneš ještě dál: všichni Němci a Maďaři přicházejí o občanství, | ||
| Řádek 138: | Řádek 150: | ||
| Některé obce se rozhodly jednat po svém – v Postoloprtech bylo několik stovek Němců nahnáno do kasáren, kde došlo k jejich popravám, nebo spíše vraždám. V jiných městech byli Němci naháněni k práci do táborů a mnozí nepřežili. | Některé obce se rozhodly jednat po svém – v Postoloprtech bylo několik stovek Němců nahnáno do kasáren, kde došlo k jejich popravám, nebo spíše vraždám. V jiných městech byli Němci naháněni k práci do táborů a mnozí nepřežili. | ||
| - | Původní plán „případ od případu“ se rychle změnil v plošnou čistku. Dnes vidíme Benešovy dekrety jako klíč k poválečnému uspořádání, | + | Původní plán „případ od případu“ se rychle změnil v plošnou čistku. Dnes vidíme Benešovy dekrety jako klíč k poválečnému uspořádání, |
| Už jsem zmiňoval, že jsme měli známou Němku, kmotřenku mé babičky, tetu Betty. Dopisovali jsme si a občas přijela na návštěvu. Popisovala poválečné události: „Z Prahy jsem musela odejít, byt mi zabavili jen proto, že jsem byla Němka. Dodnes mám schovaný na památku klíč. V Praze to bylo strašné – znásilnil mě ruský voják, Češi do mě kopali, zdravotní pomoc žádná. Utekla jsem do Děčína, ale i tam: My Němci, kteří jsme tu žili po staletí, jsme museli nosit na levé paži bílý pásek s písmenem N. Od soboty odpoledne do pondělí ráno jsme nesměli ven, nesměli jsme do vlaků, autobusů ani taxíků.“ Přesná analogie s předpisy proti Židům za Protektorátu. | Už jsem zmiňoval, že jsme měli známou Němku, kmotřenku mé babičky, tetu Betty. Dopisovali jsme si a občas přijela na návštěvu. Popisovala poválečné události: „Z Prahy jsem musela odejít, byt mi zabavili jen proto, že jsem byla Němka. Dodnes mám schovaný na památku klíč. V Praze to bylo strašné – znásilnil mě ruský voják, Češi do mě kopali, zdravotní pomoc žádná. Utekla jsem do Děčína, ale i tam: My Němci, kteří jsme tu žili po staletí, jsme museli nosit na levé paži bílý pásek s písmenem N. Od soboty odpoledne do pondělí ráno jsme nesměli ven, nesměli jsme do vlaků, autobusů ani taxíků.“ Přesná analogie s předpisy proti Židům za Protektorátu. | ||
| - | Někteří lidé to později nazývají „oprávněnou odvetou,“ jiní „bezhlavou krutostí.“ Očima dějin to však vypadá jednoduše: když začnete s kolektivní vinou, nikdy to neskončí dobře. | + | Někteří lidé to později nazývají „oprávněnou odvetou,“ jiní „bezhlavou krutostí.“ Očima dějin to však vypadá jednoduše: když začnete s kolektivní vinou, nikdy to neskončí dobře. A právě tato logika kolektivní viny, podněcovaná pocitem křivdy a touhou po odplatě, vedla i k násilnostem například na mostě v Ústí nad Labem. |
| V roce 1946, rok po válce, přichází další fáze odsunu – tentokrát „spořádaný“ proces pod dohledem spojenců. Aby se zpětně legitimizovalo poválečné vyřizování účtů, Prozatímní Národní shromáždění přijímá symbolicky 8. května zákon o právnosti jednání souvisejícího s bojem za svobodu. Činy mezi 30. zářím 1938 a 28. říjnem 1945, pokud směřovaly k odporu proti okupaci nebo odplatě, nejsou bezprávné, | V roce 1946, rok po válce, přichází další fáze odsunu – tentokrát „spořádaný“ proces pod dohledem spojenců. Aby se zpětně legitimizovalo poválečné vyřizování účtů, Prozatímní Národní shromáždění přijímá symbolicky 8. května zákon o právnosti jednání souvisejícího s bojem za svobodu. Činy mezi 30. zářím 1938 a 28. říjnem 1945, pokud směřovaly k odporu proti okupaci nebo odplatě, nejsou bezprávné, | ||
| Zákon měl chránit odbojáře, ale posunutí hranice až do října 1945 z něj udělalo faktickou amnestii na mnoho poválečných excesů. Za válečných podmínek lze porušení zákonů chápat jinak, ale po válce už podobné ospravedlnění ztrácí smysl. | Zákon měl chránit odbojáře, ale posunutí hranice až do října 1945 z něj udělalo faktickou amnestii na mnoho poválečných excesů. Za válečných podmínek lze porušení zákonů chápat jinak, ale po válce už podobné ospravedlnění ztrácí smysl. | ||
| - | Začíná odsun, Němce nakládají do vlaků a ti odjíždějí do neznáma - někam do Německa, ale ani tam je tedy rozhodně s otevřenou náručí nevítali a i tam to trvalo aspoň dvě generace, než je přestali brát jako přivandrovalce. | + | Začíná odsun, Němce nakládají do vlaků a ti odjíždějí do neznáma - někam do Německa, ale ani tam je tedy rozhodně s otevřenou náručí nevítali a i tam to trvalo aspoň dvě generace, než je přestali brát jako přivandrovalce. Jak přesně tento proces probíhal a jaké byly jeho důsledky, si přiblížíme podrobněji v muzeu s panem magistrem Vondroušem, |
| - | Mezitím Československá vláda přemýšlí, | + | Mezitím Československá vláda přemýšlí, |
| Co tedy zůstalo po válce? Nejen zničené domy, ale i hořkost a napětí, které se v česko-německých vztazích táhly další desetiletí. Benešovy dekrety se dodnes objevují v politických diskusích, odsun se dodnes hodnotí podle toho, z jaké perspektivy se na něj díváte. Ale jedno je jisté – štěstí to nepřineslo nikomu. Ani těm, kteří byli vyhnáni, ani těm, kteří zůstali. Můžu posloužit vyprávěním jednoho obecního kočího, který u části odsunu byl: „Bylo mi určeno, abych přistavil žebřiňák na vystěhování Němců. Směli si vzít jen 50 kg zavazadel. S pláčem opouštěli své domy a nasedali do vozu. Nechápali, proč musí odejít. Když jsme dorazili k hranici, němečtí obyvatelé Eschlkamu je nechtěli přijmout. Ale český úředník rozhodl – všichni ven, konec cesty.“ | Co tedy zůstalo po válce? Nejen zničené domy, ale i hořkost a napětí, které se v česko-německých vztazích táhly další desetiletí. Benešovy dekrety se dodnes objevují v politických diskusích, odsun se dodnes hodnotí podle toho, z jaké perspektivy se na něj díváte. Ale jedno je jisté – štěstí to nepřineslo nikomu. Ani těm, kteří byli vyhnáni, ani těm, kteří zůstali. Můžu posloužit vyprávěním jednoho obecního kočího, který u části odsunu byl: „Bylo mi určeno, abych přistavil žebřiňák na vystěhování Němců. Směli si vzít jen 50 kg zavazadel. S pláčem opouštěli své domy a nasedali do vozu. Nechápali, proč musí odejít. Když jsme dorazili k hranici, němečtí obyvatelé Eschlkamu je nechtěli přijmout. Ale český úředník rozhodl – všichni ven, konec cesty.“ | ||
| - | Tímto bychom mohli skončit, ale historie, jak víme, nikdy nekončí. Odsunutí Němci byli pryč, ale co po nich zůstalo? Prázdné domy a vesnice, které nakonec komunisti srovnali se zemí. | + | Tímto bychom mohli skončit, ale historie, jak víme, nikdy nekončí. Odsunutí Němci byli pryč, ale co po nich zůstalo? |
| Zvu vás tedy na příští přednášku o zaniklých obcích, která sice nebude o nic veselejší, | Zvu vás tedy na příští přednášku o zaniklých obcích, která sice nebude o nic veselejší, | ||
| Tak nashledanou. | Tak nashledanou. | ||
2023/u3v/benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946.1738710614.txt.gz · Poslední úprava: 05/02/2025 00:10 autor: kokaisl