Uživatelské nástroje
2023:u3v:benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| 2023:u3v:benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946 [05/02/2025 22:48] – kokaisl | 2023:u3v:benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946 [06/02/2025 22:12] (aktuální) – kokaisl | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| **[[2023: | **[[2023: | ||
| ====== IV. Druhá světová válka, Benešovy dekrety a odsun Němců ====== | ====== IV. Druhá světová válka, Benešovy dekrety a odsun Němců ====== | ||
| + | Otázky proti usnutí: | ||
| + | |||
| + | Jaká byla hlavní příčina, proč se Francie a Velká Británie v roce 1938 rozhodly nepomoci Československu bránit se proti Hitlerovi? \\ | ||
| + | **A) Obávaly se další války, protože první světová válka byla stále v živé paměti.** \\ | ||
| + | B) Považovaly Československo za hrozbu pro evropský mír. \\ | ||
| + | C) Měly tajnou dohodu s Polskem o rozdělení československého území. | ||
| + | |||
| + | Jaký byl oficiální důvod, proč Němci uzavřeli české vysoké školy v říjnu 1939? \\ | ||
| + | **A) Kvůli demonstraci 28. října a pohřbu studenta Jana Opletala, které přerostly v protesty.** \\ | ||
| + | B) Protože české univerzity odmítly přijímat německé profesory. \\ | ||
| + | C) Kvůli sabotážím v českých továrnách vyrábějících pro německou armádu, do kterých se zapojovali studenti. | ||
| + | |||
| * Hácha projev 1939 (ale i Tiso, Ribbentrop) - https:// | * Hácha projev 1939 (ale i Tiso, Ribbentrop) - https:// | ||
| - | * Manifestace na Václavském náměstí: https:// | ||
| ---- | ---- | ||
| Řádek 10: | Řádek 21: | ||
| Budeme mluvit o době ještě před začátkem války, který historici napsali do učebnic dějepisu jako 1. září 1939, ale to si ještě řekneme později, to je dost relativní, jaký datum budeme považovat za skutečný začátek války. Řekneme si něco o Mnichovské dohodě, která měla zaručit Evropě mír, na úkor československého území, podíváme se do Protektorátu, | Budeme mluvit o době ještě před začátkem války, který historici napsali do učebnic dějepisu jako 1. září 1939, ale to si ještě řekneme později, to je dost relativní, jaký datum budeme považovat za skutečný začátek války. Řekneme si něco o Mnichovské dohodě, která měla zaručit Evropě mír, na úkor československého území, podíváme se do Protektorátu, | ||
| - | Navštivme tedy Mnichov na podzim roku 1938. My už dneska dobře víme, jak to dopadlo, ale zase si musíme uvědomit, že to nepřišlo jako blesk z čistého nebe. Víte, když se v roce 1933 dostal Hitler v Německu k moci, nikdo asi netušil, co všechno má v plánu. Tedy... vlastně to napsal už dávno předtím v knize Mein Kampf, ale to nikdo nebral moc vážně. \\ {{https:// | + | Navštivme tedy Mnichov na podzim roku 1938. \\ {{https:// |
| - | Hitler začal pomalu, ale jistě porušovat všechny možné smlouvy a dohody, které ukončily první světovou válku. Před chvílí jsem říkal, že v učebnicích dějepisu je začátek druhé světové války 1. září 1939, ale někteří historici celkem oprávněně říkají, že druhá světová válka vlastně začala s koncem první světové války. Já s nimi úplně souhlasím, protože ty nespravedlivě nalajnované hranice po první světové válce, to dělení států na " | + | Hitler začal pomalu, ale jistě porušovat všechny možné smlouvy a dohody, které ukončily první světovou válku. Před chvílí jsem říkal, že v učebnicích dějepisu je začátek druhé světové války 1. září 1939, ale někteří historici celkem oprávněně říkají, že druhá světová válka vlastně začala s koncem první světové války. Já s nimi úplně souhlasím, protože ty nespravedlivě nalajnované hranice po první světové válce, to dělení států na " |
| No a přesně tak to bylo. Krásná ukázka toho, že pacifismus na válečné šílence neplatí. Hitler viděl, že si může dělat, co chce, a tak šel dál. Nahrávalo mu i to, že v mezinárodní politice byl Sovětský svaz vnímán jako větší hrozba než Německo. Možná i proto se nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz dokázaly tak snadno a dobře dohodnout. | No a přesně tak to bylo. Krásná ukázka toho, že pacifismus na válečné šílence neplatí. Hitler viděl, že si může dělat, co chce, a tak šel dál. Nahrávalo mu i to, že v mezinárodní politice byl Sovětský svaz vnímán jako větší hrozba než Německo. Možná i proto se nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz dokázaly tak snadno a dobře dohodnout. | ||
| - | V březnu 1938 si vzal na mušku Rakousko. Připojil ho k Německu - tomu se říká anšlus. Zase nikdo nic neudělal. I když tady, abychom byli spravedliví, | + | V březnu 1938 si vzal na mušku Rakousko. Připojil ho k Německu - tomu se říká anšlus. Zase nikdo nic neudělal. I když tady, abychom byli spravedliví, |
| A pak… pak přišli na řadu naši sudetští Němci. V minulé přednášce jsme si říkali, jak prvorepublikové Československo vůči jejich požadavkům na autonomii moc vstřícné nebylo. Zase taková ta pozice síly – my vládnem, my poroučíme, | A pak… pak přišli na řadu naši sudetští Němci. V minulé přednášce jsme si říkali, jak prvorepublikové Československo vůči jejich požadavkům na autonomii moc vstřícné nebylo. Zase taková ta pozice síly – my vládnem, my poroučíme, | ||
| - | Přišel Henlein a podle svých deklarací se považoval za řádného občana Československa. Dokonce se mu i podařilo vyhrát volby v Československu v roce 1935 – o tom jsme mluvili na minulé přednášce. Ani u něj ze začátku nebyly nějaké požadavky na rozbití Československa. Požadavkem byla autonomie, kterou ovšem prvorepublikové Československo nechtělo dát ani Slovákům, ani Podkarpatské Rusi. Jenže v březnu 1938 si ho pozval Hitler na kobereček, a od té chvíle už žádná autonomie nestačila – sudetské oblasti měly jít rovnou do Říše. | + | Přišel Henlein a podle svých deklarací se považoval za řádného občana Československa. Dokonce se mu i podařilo vyhrát volby v Československu v roce 1935 – o tom jsme mluvili na minulé přednášce. Ani u něj ze začátku nebyly nějaké požadavky na rozbití Československa. Požadavkem byla autonomie, kterou ovšem prvorepublikové Československo nechtělo dát ani Slovákům, ani Podkarpatské Rusi. Jenže v březnu 1938 si ho pozval Hitler na kobereček, a od té chvíle už žádná autonomie nestačila – sudetské oblasti měly jít rovnou do Říše. |
| - | Stát na to byl částečně připravený. Už v roce 1936 byla vytvořena Stráž obrany státu (SOS) – speciální bezpečnostní jednotky složené z četníků, policistů, finanční stráže a vojáků v záloze. A právě tihleti " | + | Stát na to byl částečně připravený. Už v roce 1936 byla vytvořena Stráž obrany státu (SOS) – speciální bezpečnostní jednotky složené z četníků, policistů, finanční stráže a vojáků v záloze. |
| Můžu vám říct příběh jednoho z nich, protože jako malý kluk jsem znal vdovu po něm, paní Rettovou. Ten její manžel Vojtěch Rett byl původně úředník ve Kdyni, ale v září 1938 narukoval k SOS. 8. října ho postřelili a zajali henleinovci. Odvlekli ho na samotu, kde ho brutálně mučili. Přeražená žebra, bodné rány, proražená lebka… Takhle může vypadat národnostní nenávist. Když Němci jeho tělo předávali zpět československým úřadům, doprovázeli ho SS-mani v černých uniformách. Na povel velitele vzdali mrtvému vojenskou poctu. Dost ošklivá ironie: nejdřív ho umučili – a pak mu salutovali. \\ {{https:// | Můžu vám říct příběh jednoho z nich, protože jako malý kluk jsem znal vdovu po něm, paní Rettovou. Ten její manžel Vojtěch Rett byl původně úředník ve Kdyni, ale v září 1938 narukoval k SOS. 8. října ho postřelili a zajali henleinovci. Odvlekli ho na samotu, kde ho brutálně mučili. Přeražená žebra, bodné rány, proražená lebka… Takhle může vypadat národnostní nenávist. Když Němci jeho tělo předávali zpět československým úřadům, doprovázeli ho SS-mani v černých uniformách. Na povel velitele vzdali mrtvému vojenskou poctu. Dost ošklivá ironie: nejdřív ho umučili – a pak mu salutovali. \\ {{https:// | ||
| - | Ale Henleinova strana nebyla jediná, kdo tehdy dostával pokyny zvenčí. Nespokojení byli i Poláci a Maďaři – a taky si přišli pro svůj díl. Na severu republiky docházelo ke střetům mezi Čechy a Poláky, na Slovensku s Maďary. Ve všech případech se jednalo o koordinované akce s cílem rozvrátit republiku. Československá armáda sice zvládla situaci stabilizovat, | + | Ale Henleinova strana nebyla jediná, kdo tehdy dostával pokyny zvenčí. Nespokojení byli i Poláci a Maďaři – a taky si přišli pro svůj díl. Na severu republiky docházelo ke střetům mezi Čechy a Poláky, |
| Takže pokud se někdy setkáte s názorem, že " | Takže pokud se někdy setkáte s názorem, že " | ||
| Řádek 33: | Řádek 44: | ||
| Přitom Československo se na obranu velmi důkladně připravovalo. Už od poloviny 30. let budovalo pevnostní linii podél hranic s Německem, Polskem a Maďarskem. Bylo postaveno téměř deset tisíc betonových pevnůstek, takzvaných „řopíků“ - ten název byl bylo podle toho, kdo to nechal stavět: Ředitelství opevňovacích prací. \\ **[[https:// | Přitom Československo se na obranu velmi důkladně připravovalo. Už od poloviny 30. let budovalo pevnostní linii podél hranic s Německem, Polskem a Maďarskem. Bylo postaveno téměř deset tisíc betonových pevnůstek, takzvaných „řopíků“ - ten název byl bylo podle toho, kdo to nechal stavět: Ředitelství opevňovacích prací. \\ **[[https:// | ||
| - | Jenže přišlo září 1938, den po svátku českého patrona svatého Václava. Britové a Francouzi se v Mnichově domlouvají s Hitlerem, že Sudety budou předány Německu. To byl pro představitele Československa šok, protože to bylo typické „o nás bez nás“. Vůbec se nemohli ani zúčastnit jednání, ale když vám mocnosti oznámí, že to bude tak, jak si to představují, | + | Jenže přišlo září 1938, den po svátku českého patrona svatého Václava. Britové a Francouzi se v Mnichově domlouvají s Hitlerem, že Sudety budou předány Německu. To byl pro představitele Československa šok, protože to bylo typické „o nás bez nás“. Vůbec se nemohli ani zúčastnit jednání, ale když vám mocnosti oznámí, že to bude tak, jak si to představují, |
| - | No a se záběrem pohraničí se přidalo i Polsko s Maďarskem. Takže suma sumárum, Československo přišlo o 41 000 km² území, 4,75 milionu obyvatel a 70 % těžkého průmyslu. \\ {{: | + | No a se záběrem pohraničí se přidalo i Polsko s Maďarskem. Takže suma sumárum, Československo přišlo o 41 000 km² území, 4,75 milionu obyvatel a 70 % těžkého průmyslu. \\ {{: |
| Československá politika zažila otřes, protože dosavadní prezident Beneš to vzdal, už v říjnu odletěl do Londýna, do země, která před pár dny dala Československu obrovskou facku, a tam založil exilovou vládu, kterou Velká Británie a další státy uznaly. Ještě během války pak Anglie a Francie prohlásily, | Československá politika zažila otřes, protože dosavadní prezident Beneš to vzdal, už v říjnu odletěl do Londýna, do země, která před pár dny dala Československu obrovskou facku, a tam založil exilovou vládu, kterou Velká Británie a další státy uznaly. Ještě během války pak Anglie a Francie prohlásily, | ||
| - | Možná si říkáte, že to není jen tak vyživovat celou vládu, kolik let to bude, to v té době nikdo nevěděl, ale tady vás mohu uchlácholit, | + | Možná si říkáte, že to není jen tak vyživovat celou vládu, kolik let to bude, to v té době nikdo nevěděl, ale tady vás mohu uchlácholit, |
| - | Jak dobu po Mnichovu prožívali lidé - jak už jsme si říkali, někteří z Němců byli úplně nadšení, ale i spousta Němců, kteří volali po autonomii, byli rozčarováni, | + | Jak dobu po Mnichovu prožívali lidé - jak už jsme si říkali, někteří z Němců byli úplně nadšení, |
| - | V pohraničí se nadšení Němců setkává s tichým zoufalstvím Čechů. Ale nesmíme zapomínat, že Němci rozhodně nebyli politicky jednotní a za chvíli byli zoufalí i Němci, kteří předtím otevřeně kritizovali nacistickou politiku. A smutní byli i místní Židé. Češi v Sudetech začínají balit, a kdo nebalí, ten za pár týdnů zjistí, že jeho sousedé se rozhodli, že už k nim vlastně nepatří. Začali balit i ti menšinoví Němci - antifašisté, | + | V pohraničí se nadšení Němců setkává s tichým zoufalstvím Čechů. Ale nesmíme zapomínat, že Němci rozhodně nebyli politicky jednotní a za chvíli byli zoufalí i Němci, kteří předtím otevřeně kritizovali nacistickou politiku. A smutní byli i místní Židé. Češi v Sudetech začínají balit, a kdo nebalí, ten za pár týdnů zjistí, že jeho sousedé se rozhodli, že už k nim vlastně nepatří. Začali balit i ti menšinoví Němci - antifašisté, |
| Byl to takový šok, že i básníci měli potřebu vykřičet, že ten Mnichov byl strašná nespravedlnost, | Byl to takový šok, že i básníci měli potřebu vykřičet, že ten Mnichov byl strašná nespravedlnost, | ||
| Řádek 70: | Řádek 81: | ||
| Hitler hned dorazil do Prahy, zašel na Hrad a rovnou podepsal výnos o Protektorátu. \\ {{https:// | Hitler hned dorazil do Prahy, zašel na Hrad a rovnou podepsal výnos o Protektorátu. \\ {{https:// | ||
| - | Beneš v Londýně byl ze začátku s kritikou protektorátní vlády dost opatrný, ale postupem času na ně docela nasazoval. A když válka skončila, Hácha byl v novém režimu zatčen, zavřeli ho do vojenské nemocnice, kde krátce nato zemřel. A to mám Benešovi docela za zlé – Hácha nebyl žádný křivák, byl to slušný člověk, který se snažil manévrovat v bezvýchodné situaci. Ale Beneš... no, co vám budu povídat, to jeho hodnocení berte z mé strany s rezervou, protože já ho tedy moc nemusím. Mám pocit, že na co sáhl, to zkazil – ani za První republiky to nebyla žádná hitparáda a pak za války ať už to byly ty jeho sázky na Sovětský svaz, nebo po válce ten jeho podíl na komunistickém převratu v roce 1948, to si myslím, že žádný politický majstrštyk opravdu nebyl. Ale to už je jiný příběh. | + | Beneš v Londýně byl ze začátku s kritikou protektorátní vlády dost opatrný, ale postupem času na ně docela nasazoval. |
| Takže březen 1939 přinesl další ránu – německá armáda obsazuje zbytek republiky a vzniká Protektorát Čechy a Morava. Školy se zavírají, odboj se formuje, ale běžný občan se hlavně snaží přežít. Kdo je loajální? Kdo se přidá? A kdo bude první, kdo vás udá? Před lety mně vyprávěla sousedka z vesnice, která to zažila na vlastní kůži, že hned druhý den po příchodu německé armády Němci obsadili českou školu a české děti musely ven. Neměly se kde učit, tak si musely přinést stoličku a stoleček a učily se v jedné místnosti ve staré škole. Ale dvě třetiny dětí pak stejně přešly do německé školy. | Takže březen 1939 přinesl další ránu – německá armáda obsazuje zbytek republiky a vzniká Protektorát Čechy a Morava. Školy se zavírají, odboj se formuje, ale běžný občan se hlavně snaží přežít. Kdo je loajální? Kdo se přidá? A kdo bude první, kdo vás udá? Před lety mně vyprávěla sousedka z vesnice, která to zažila na vlastní kůži, že hned druhý den po příchodu německé armády Němci obsadili českou školu a české děti musely ven. Neměly se kde učit, tak si musely přinést stoličku a stoleček a učily se v jedné místnosti ve staré škole. Ale dvě třetiny dětí pak stejně přešly do německé školy. | ||
| Řádek 80: | Řádek 91: | ||
| Protektorát byl vlastně od samého začátku součástí války, i když se u nás nebojovalo. Německo ani ne rok po Mnichovu napadlo 1. září 1939 Polsko, a o pár dní později se přidal i Sovětský svaz, který do Polska vtrhl 17. září. O této roli SSSR v začátku druhé světové války se dlouho moc nemluvilo, Sovětský svaz ten byl vždycky jenom osvoboditel, | Protektorát byl vlastně od samého začátku součástí války, i když se u nás nebojovalo. Německo ani ne rok po Mnichovu napadlo 1. září 1939 Polsko, a o pár dní později se přidal i Sovětský svaz, který do Polska vtrhl 17. září. O této roli SSSR v začátku druhé světové války se dlouho moc nemluvilo, Sovětský svaz ten byl vždycky jenom osvoboditel, | ||
| - | Jak postupovala válka, tak se podmínky v Protektorátu stále zhoršovaly. Všechno šlo na německou armádu, a doma zůstávalo čím dál tím méně. Za peníze se už skoro nic nedalo koupit, protože potraviny i šatstvo byly jen na lístky. Ale tady se musí říct, že na rozdíl od jiných zemí, kde také fungoval přídělový systém, ale někdy na lístky už nic nebylo, v Protektorátu se na lístky vždycky dostalo to, co bylo napsané. Od roku 1943 ale začaly být stále častější výpadky některých potravin, hlavně masa, mléčných výrobků a tuků. Takže potraviny na lístky sice byly, ale lístky, které lidé dostali na měsíc, stačily třeba jenom na týden. Samozřejmě, | + | Jak postupovala válka, tak se podmínky v Protektorátu stále zhoršovaly. Všechno šlo na německou armádu, a doma zůstávalo čím dál tím méně. Za peníze se už skoro nic nedalo koupit, protože potraviny i šatstvo byly jen na lístky. |
| - | Sedláci by si teoreticky mohli mnout ruce, že sedí na zásobách, jenže všechno museli odevzdávat a kontrola byla nekompromisní. Skoro všechno – mléko, maso, obilí – se muselo hlásit a odvádět, co se nekontrolovalo, | + | Sedláci by si teoreticky mohli mnout ruce, že sedí na zásobách, jenže všechno museli odevzdávat a kontrola byla nekompromisní. Skoro všechno – mléko, maso, obilí – se muselo hlásit a odvádět, co se nekontrolovalo, |
| Můj tatínek mi jednou vyprávěl, jak tenkrát museli s každým pytlem obilí riskovat. Měli hospodářství a na sezónní práce si najímali pomocníky, jenže nikdo nechtěl peníze – jediná měna, která měla cenu, byla mouka nebo další potraviny. Ovšem příděly byly stejné i pro sedláky, co sklidili, museli dát na dodávky, a tak se muselo mlít na černo. | Můj tatínek mi jednou vyprávěl, jak tenkrát museli s každým pytlem obilí riskovat. Měli hospodářství a na sezónní práce si najímali pomocníky, jenže nikdo nechtěl peníze – jediná měna, která měla cenu, byla mouka nebo další potraviny. Ovšem příděly byly stejné i pro sedláky, co sklidili, museli dát na dodávky, a tak se muselo mlít na černo. | ||
| - | Tatínek vyprávěl, jak jednou vezl deset metráků obilí ukrytých ve slámě do mlýna ke strýci. Za Kdyní ho zastavil četník Baloun: „Mám na vás udání.“ Ale spíš chtěl pomoct. Tak vymysleli plán, že slámu vrací Webrovi a obilí veze na povinnou dodávku. Četník přikývl a pustil ho dál. Jenže Němci nebyli hloupí, a tak raději zašel za gestapákem Hoffelnerem, | + | Tatínek vyprávěl, jak jednou vezl deset metráků obilí ukrytých ve slámě do mlýna ke strýci. Za Kdyní ho zastavil četník Baloun: „Mám na vás udání.“ Ale spíš chtěl pomoct. Tak vymysleli plán, že slámu vrací Webrovi a obilí veze na povinnou dodávku. Četník přikývl a pustil ho dál. \\ {{: |
| - | Bylo to strašné, popravovalo se i za poslech zahraničního rozhlasu, za tisk, roznášení či přechovávání protistátních letáků, za sabotáž, ukrývání zbraní, partyzánů či jen za nevhodný komentář na veřejnosti. Trest smrti hrozil i těm, kteří o těchto věcech věděli a neohlásili je. Lidé byli popravováni dokonce i za obchodování s potravinami mimo běžný lístkový systém. Když byl atentát na říšského protektora Heydricha, následovala vlna represí, během níž byli lidé popravováni jen za to, že atentát schvalovali. \\ {{: | + | Bylo to strašné, popravovalo se i za poslech zahraničního rozhlasu, |
| Život tehdy závisel na maličkostech. Na tom, kdo vás slyšel, kdo vám chtěl uškodit a kdo vám naopak pomohl. Udavači si vyřizovali osobní spory, ale byli i lidé, kteří nezištně varovali, přivírali oči nebo dokonce riskovali vlastní životy, aby zachránili druhé. | Život tehdy závisel na maličkostech. Na tom, kdo vás slyšel, kdo vám chtěl uškodit a kdo vám naopak pomohl. Udavači si vyřizovali osobní spory, ale byli i lidé, kteří nezištně varovali, přivírali oči nebo dokonce riskovali vlastní životy, aby zachránili druhé. | ||
| - | Dalšími oběťmi nacistického teroru byli obyvatelé vesnic, které nacisté vypálili jako odvetu za odbojovou činnost, za atentát na Heydricha. Nejznámější jsou Lidice, malá ves u Kladna, kterou nikdo neznal. A brzo ji znal celý svět. Stačilo podezření, | + | Dalšími oběťmi nacistického teroru byli obyvatelé vesnic, které nacisté vypálili jako odvetu za odbojovou činnost, za atentát na Heydricha. Nejznámější jsou Lidice, malá ves u Kladna, kterou nikdo neznal. A brzo ji znal celý svět. Stačilo podezření, |
| {{: | {{: | ||
| Řádek 150: | Řádek 161: | ||
| Začíná odsun, Němce nakládají do vlaků a ti odjíždějí do neznáma - někam do Německa, ale ani tam je tedy rozhodně s otevřenou náručí nevítali a i tam to trvalo aspoň dvě generace, než je přestali brát jako přivandrovalce. Jak přesně tento proces probíhal a jaké byly jeho důsledky, si přiblížíme podrobněji v muzeu s panem magistrem Vondroušem, | Začíná odsun, Němce nakládají do vlaků a ti odjíždějí do neznáma - někam do Německa, ale ani tam je tedy rozhodně s otevřenou náručí nevítali a i tam to trvalo aspoň dvě generace, než je přestali brát jako přivandrovalce. Jak přesně tento proces probíhal a jaké byly jeho důsledky, si přiblížíme podrobněji v muzeu s panem magistrem Vondroušem, | ||
| - | Mezitím Československá vláda přemýšlí, | + | Mezitím Československá vláda přemýšlí, |
| Co tedy zůstalo po válce? Nejen zničené domy, ale i hořkost a napětí, které se v česko-německých vztazích táhly další desetiletí. Benešovy dekrety se dodnes objevují v politických diskusích, odsun se dodnes hodnotí podle toho, z jaké perspektivy se na něj díváte. Ale jedno je jisté – štěstí to nepřineslo nikomu. Ani těm, kteří byli vyhnáni, ani těm, kteří zůstali. Můžu posloužit vyprávěním jednoho obecního kočího, který u části odsunu byl: „Bylo mi určeno, abych přistavil žebřiňák na vystěhování Němců. Směli si vzít jen 50 kg zavazadel. S pláčem opouštěli své domy a nasedali do vozu. Nechápali, proč musí odejít. Když jsme dorazili k hranici, němečtí obyvatelé Eschlkamu je nechtěli přijmout. Ale český úředník rozhodl – všichni ven, konec cesty.“ | Co tedy zůstalo po válce? Nejen zničené domy, ale i hořkost a napětí, které se v česko-německých vztazích táhly další desetiletí. Benešovy dekrety se dodnes objevují v politických diskusích, odsun se dodnes hodnotí podle toho, z jaké perspektivy se na něj díváte. Ale jedno je jisté – štěstí to nepřineslo nikomu. Ani těm, kteří byli vyhnáni, ani těm, kteří zůstali. Můžu posloužit vyprávěním jednoho obecního kočího, který u části odsunu byl: „Bylo mi určeno, abych přistavil žebřiňák na vystěhování Němců. Směli si vzít jen 50 kg zavazadel. S pláčem opouštěli své domy a nasedali do vozu. Nechápali, proč musí odejít. Když jsme dorazili k hranici, němečtí obyvatelé Eschlkamu je nechtěli přijmout. Ale český úředník rozhodl – všichni ven, konec cesty.“ | ||
| - | Tímto bychom mohli skončit, ale historie, jak víme, nikdy nekončí. Odsunutí Němci byli pryč, ale co po nich zůstalo? Prázdné domy a vesnice, které nakonec komunisti srovnali se zemí. | + | Tímto bychom mohli skončit, ale historie, jak víme, nikdy nekončí. Odsunutí Němci byli pryč, ale co po nich zůstalo? |
| Zvu vás tedy na příští přednášku o zaniklých obcích, která sice nebude o nic veselejší, | Zvu vás tedy na příští přednášku o zaniklých obcích, která sice nebude o nic veselejší, | ||
| Tak nashledanou. | Tak nashledanou. | ||
2023/u3v/benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946.1738792092.txt.gz · Poslední úprava: 05/02/2025 22:48 autor: kokaisl