obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie:
2023:u3v:benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
2023:u3v:benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946 [06/02/2025 15:11] – kokaisl2023:u3v:benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946 [06/02/2025 22:12] (aktuální) – kokaisl
Řádek 1: Řádek 1:
-rl**[[2023:u3v|Hlavní stránka - Česko-německé vztahy]]**+**[[2023:u3v|Hlavní stránka - Česko-německé vztahy]]**
 ====== IV. Druhá světová válka, Benešovy dekrety a odsun Němců ====== ====== IV. Druhá světová válka, Benešovy dekrety a odsun Němců ======
 +Otázky proti usnutí:
 +
 +Jaká byla hlavní příčina, proč se Francie a Velká Británie v roce 1938 rozhodly nepomoci Československu bránit se proti Hitlerovi? \\
 +**A) Obávaly se další války, protože první světová válka byla stále v živé paměti.** \\
 +B) Považovaly Československo za hrozbu pro evropský mír. \\
 +C) Měly tajnou dohodu s Polskem o rozdělení československého území.
 +
 +Jaký byl oficiální důvod, proč Němci uzavřeli české vysoké školy v říjnu 1939? \\
 +**A) Kvůli demonstraci 28. října a pohřbu studenta Jana Opletala, které přerostly v protesty.** \\
 +B) Protože české univerzity odmítly přijímat německé profesory. \\
 +C) Kvůli sabotážím v českých továrnách vyrábějících pro německou armádu, do kterých se zapojovali studenti.
 +
   * Hácha projev 1939 (ale i Tiso, Ribbentrop) - https://www.youtube.com/shorts/BHWtkpJgduQ   * Hácha projev 1939 (ale i Tiso, Ribbentrop) - https://www.youtube.com/shorts/BHWtkpJgduQ
-  * Manifestace na Václavském náměstí: https://www.ustrcr.cz/uvod/antologie-ideologickych-textu/slib-vernosti-risi/slib-vernosti-risi-historicky-kontext/ 
  
 ---- ----
Řádek 150: Řádek 161:
 Začíná odsun, Němce nakládají do vlaků a ti odjíždějí do neznáma - někam do Německa, ale ani tam je tedy rozhodně s otevřenou náručí nevítali a i tam to trvalo aspoň dvě generace, než je přestali brát jako přivandrovalce. Jak přesně tento proces probíhal a jaké byly jeho důsledky, si přiblížíme podrobněji v muzeu s panem magistrem Vondroušem, se kterým jsme se už seznámili v minulé přednášce. Začíná odsun, Němce nakládají do vlaků a ti odjíždějí do neznáma - někam do Německa, ale ani tam je tedy rozhodně s otevřenou náručí nevítali a i tam to trvalo aspoň dvě generace, než je přestali brát jako přivandrovalce. Jak přesně tento proces probíhal a jaké byly jeho důsledky, si přiblížíme podrobněji v muzeu s panem magistrem Vondroušem, se kterým jsme se už seznámili v minulé přednášce.
  
-Mezitím Československá vláda přemýšlí, co si s těmi opuštěnými vesnicemi vlastně počít. Pohraničí se vylidňuje - dodnes, a to máme osmdesát let po válce, se ten úbytek obyvatel po odsunu Němců nepodařilo dohnat. Jsou tady akce československé vlády, aby se dosídlilo pohraničí, volají se krajané hlavně z východní Evropy - Volyňští Češi ze Sovětského svazu z Ukrajiny, z Jugoslávie, z Rumunska, Bulharska, ale i třeba z Francie. Část lidí přišla i z vnitrozemí a celkem se odhaduje, že do toho pohraničí přišlo víc jak milion tři sta tisíc lidí. Těm se slibuje, jak to budou mít fajn, že vlastně jenom převezmou zavedená hospodářství po Němcích. Jenže po příjezdu často zjišťují, že ta zavedená hospodářství až zas tak zavedená nejsou, protože se tam rozkradlo, co se dalo a i když se považují za Čechy, místní Češi na ně mají úplně jiný názor - třeba ti Češi z Volyně ještě nejméně dvě generace museli poslouchat, že jsou Volyňáci, a to se říkalo takovým způsobem, že to lichotka v žádném případě nebyla. Některé vesnice se jakž takž dosídlily, a pak přišli komunisti a udělali hraniční pásmo, takže dosídlenci se museli znovu vystěhovat a spousty vesnic srovnaly se zemí buldozery. Každopádně pohraničí strašně zchudlo. Ale o tom už více v příští přednášce.+Mezitím Československá vláda přemýšlí, co si s těmi opuštěnými vesnicemi vlastně počít. Pohraničí se vylidňuje - dodnes, a to máme osmdesát let po válce, se ten úbytek obyvatel po odsunu Němců nepodařilo dohnat. Jsou tady akce československé vlády, aby se dosídlilo pohraničí, volají se krajané hlavně z východní Evropy - Volyňští Češi ze Sovětského svazu z Ukrajiny, z Jugoslávie, z Rumunska, \\ {{:2025:2023:u3v:pasted:20250206-214411.png?100}} \\ Bulharska, ale i třeba z Francie. \\ {{:2025:2023:u3v:pasted:20250206-213818.png?100}} \\ Část lidí přišla i z vnitrozemí a celkem se odhaduje, že do toho pohraničí přišlo víc jak milion tři sta tisíc lidí. \\ {{:2025:2023:u3v:pasted:20250206-213955.png?100}} \\ Těm se slibuje, jak to budou mít fajn, že vlastně jenom převezmou zavedená hospodářství po Němcích. Jenže po příjezdu často zjišťují, že ta zavedená hospodářství až zas tak zavedená nejsou, protože se tam rozkradlo, co se dalo a i když se považují za Čechy, místní Češi na ně mají úplně jiný názor - třeba ti Češi z Volyně ještě nejméně dvě generace museli poslouchat, že jsou Volyňáci, a to se říkalo takovým způsobem, že to lichotka v žádném případě nebyla. Některé vesnice se jakž takž dosídlily, a pak přišli komunisti a udělali hraniční pásmo, takže dosídlenci se museli znovu vystěhovat a spousty vesnic srovnaly se zemí buldozery. Každopádně pohraničí strašně zchudlo. Ale o tom už více v příští přednášce.
  
 Co tedy zůstalo po válce? Nejen zničené domy, ale i hořkost a napětí, které se v česko-německých vztazích táhly další desetiletí. Benešovy dekrety se dodnes objevují v politických diskusích, odsun se dodnes hodnotí podle toho, z jaké perspektivy se na něj díváte. Ale jedno je jisté – štěstí to nepřineslo nikomu. Ani těm, kteří byli vyhnáni, ani těm, kteří zůstali. Můžu posloužit vyprávěním jednoho obecního kočího, který u části odsunu byl: „Bylo mi určeno, abych přistavil žebřiňák na vystěhování Němců. Směli si vzít jen 50 kg zavazadel. S pláčem opouštěli své domy a nasedali do vozu. Nechápali, proč musí odejít. Když jsme dorazili k hranici, němečtí obyvatelé Eschlkamu je nechtěli přijmout. Ale český úředník rozhodl – všichni ven, konec cesty.“ Co tedy zůstalo po válce? Nejen zničené domy, ale i hořkost a napětí, které se v česko-německých vztazích táhly další desetiletí. Benešovy dekrety se dodnes objevují v politických diskusích, odsun se dodnes hodnotí podle toho, z jaké perspektivy se na něj díváte. Ale jedno je jisté – štěstí to nepřineslo nikomu. Ani těm, kteří byli vyhnáni, ani těm, kteří zůstali. Můžu posloužit vyprávěním jednoho obecního kočího, který u části odsunu byl: „Bylo mi určeno, abych přistavil žebřiňák na vystěhování Němců. Směli si vzít jen 50 kg zavazadel. S pláčem opouštěli své domy a nasedali do vozu. Nechápali, proč musí odejít. Když jsme dorazili k hranici, němečtí obyvatelé Eschlkamu je nechtěli přijmout. Ale český úředník rozhodl – všichni ven, konec cesty.“
  
-Tímto bychom mohli skončit, ale historie, jak víme, nikdy nekončí. Odsunutí Němci byli pryč, ale co po nich zůstalo? Prázdné domy a vesnice, které nakonec komunisti srovnali se zemí.+Tímto bychom mohli skončit, ale historie, jak víme, nikdy nekončí. Odsunutí Němci byli pryč, ale co po nich zůstalo? \\ https://photos.app.goo.gl/k99HJy2gMYZBf7kr7 https://photos.app.goo.gl/7PPvhfLmjw2Q4R7u5 \\ Prázdné domy a vesnice, které nakonec komunisti srovnali se zemí. \\ https://photos.app.goo.gl/XS3w4p61dLeWEgyi8 https://photos.app.goo.gl/afpBNvZGnVR11Dzy6 https://photos.app.goo.gl/j49icjCLtqPey3sR9
  
 Zvu vás tedy na příští přednášku o zaniklých obcích, která sice nebude o nic veselejší, ale třeba v ní už bude alespoň záblesk naděje. Možná. \\  Zvu vás tedy na příští přednášku o zaniklých obcích, která sice nebude o nic veselejší, ale třeba v ní už bude alespoň záblesk naděje. Možná. \\ 
 Tak nashledanou. Tak nashledanou.
  
2023/u3v/benesovy_dekrety_a_odsun_nemcu_od_roku_1946.1738851097.txt.gz · Poslední úprava: 06/02/2025 15:11 autor: kokaisl

Nástroje pro stránku