obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


2024:turci_v_recku

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
2024:turci_v_recku [20/05/2025 15:19] 193.84.36.652024:turci_v_recku [27/06/2025 10:31] (aktuální) 193.84.36.11
Řádek 83: Řádek 83:
  
 Po řecko-turecké válce (1919-1922) byla v roce 1923 podepsána Lausánská smlouva, která oficiálně ukončila konflikt mezi Řeckem a Tureckem. Tato smlouva vedla k rozsáhlé výměně obyvatelstva - přibližně 1,5 milionu Řeků muselo opustit Turecko a 500 000 Turků bylo přinuceno přesídlit do Turecka. Jedinou výjimkou byla muslimská menšina v Západní Thrákii. Po řecko-turecké válce (1919-1922) byla v roce 1923 podepsána Lausánská smlouva, která oficiálně ukončila konflikt mezi Řeckem a Tureckem. Tato smlouva vedla k rozsáhlé výměně obyvatelstva - přibližně 1,5 milionu Řeků muselo opustit Turecko a 500 000 Turků bylo přinuceno přesídlit do Turecka. Jedinou výjimkou byla muslimská menšina v Západní Thrákii.
 +
 +**Historická časová osa**
 +
 +  * **15. století** - Osmanská říše začala expandovat svá území do oblasti Balkánu, zejména právě Řecka. V roce 1453 začíná pro Řeky bída - Osmané dobyli Konstantinopol, tudíž měli nadvládu nad většinou Řecka. (Dobytí Konstantinopole nepřímo vedlo k objevení Ameriky - Osmané uvalily vysoká cla na zboží dovážené hedvábnou stezkou z východu, proto se lidé rozhodli najít levnější a efektivnější cestu do Asie, ale místo toho dopluli do Ameriky)
 +  * **1821** - Řekové povstali proti osmanské nadvládě. Dočkali se podpory od Francie, Ruska a Velké Británie, a to jak z humanitárních důvodů, tak kvůli strategickým zájmům.
 +  * **1827** - Proběhla rozhodující bitva u Navarina. Řecko se definitivně spojilo s již zmiňovanými státy, které jim poskytovali podporu, a tím společně porazili osmanské loďstvo. 
 +  * **1832** - Řecku byla formálně uznána nezávislost. 
 +  * **1912-1913** - Řecko se opět účastnilo války proti Osmanské říši. Získalo značné území (například část Makedonie a Thesálie)
 +  * **1919-1922** - Řecko se snažilo rozšířit svá území do Malé Asie, což vyústilo v další konflikt - Řecko-tureckou válku. Po několika letech neustálých bojů Řecko utrpělo porážku. Došlo k masové emigraci Řeků do Turecka.
 +  * **1923** - Turecko, Řecko, Francie, Velká Británie a Itálie podepsali Lausannskou smlouvu o ukončení války. Zhruba 1,5 mil. Řeků a 500 tis. turků se přesouvalo mezi Řeckem a Tureckem.
 +  * **1974** - Další napětí vzniklo Tureckou invazí na Kypr. Řecko chtělo Kypr pod své území, avšak to se Turkům nelíbilo. Došlo k dalšímu masovému vysídlení obyvatel - 200 tis. Řeků a 60 tis. Turků. Status ostrova je dodnes nevyřešený a napětí zcela nepolevilo. 
 +  * **80. léta 20. století** - Vztahy mezi Turky a Řeky se zlepšovaly. Navázali ekonomickou spolupráci, řešili migrační problémy a práva menšin. Vytvářely se stabilnější a silnější vztahy mezi těmito věčnými protivníky.
 +  * **21. století** - Vztahy mezi Turky a Řeky jsou dnes mnohem klidnější a stabilnější. Mají přetrvávající spolupráci v oblastech obchodu a migrace. Ačkoliv se i dnes najde občasné napětí a rivalita, zejména co se týká oblastí v Egejském moři, dá se říci, že vztahy se výrazně změnily k lepšímu. 
  
 ===Xanthi===  ===Xanthi=== 
Řádek 131: Řádek 144:
 {{ :2024:img_1750.jpg?400 |}} {{ :2024:img_1751.jpg?400 |}}{{ :2024:img_1752.jpg?400 |}} {{ :2024:img_1750.jpg?400 |}} {{ :2024:img_1751.jpg?400 |}}{{ :2024:img_1752.jpg?400 |}}
  
-Nenávázaly jsme zde žádný kontakt - zastavily jsme se pouze krátce, abychom si mešitu prohlédly a vyfotily. Iasmos sám o sobě na nás působil jako malá, tichá obec. Místních obyvatel tu moc nebylo, a pokud ano, tak neuměli anglicky nebo se s námi nechtěli bavit.+Nenavázaly jsme zde žádný kontakt - zastavily jsme se pouze krátce, abychom si mešitu prohlédly a vyfotily. Iasmos sám o sobě na nás působil jako malá, tichá obec. Místních obyvatel tu moc nebylo, a pokud ano, tak neuměli anglicky nebo se s námi nechtěli bavit.
  
-V nedaleké ulici jsme oslovily mladého muže, který mluvil anglicky. Zeptaly jsme se ho, zda je Turek, řekl, že ano a nasměroval nás do fotografického studia, kde pracovali "Řečtí muslimové". Ve studiu nám s radostí odpověděli na naše otázky a z mladého muže se stal ve studiu překladatel, který nám pomohl vést rozhovor. Všichni respondenti zde byli velmi přátelští a ochotní nám s výzkumem pomoci. +V nedaleké ulici jsme oslovily mladého muže, který mluvil anglicky. Zeptaly jsme se ho, zda je Turek, řekl, že ne, ale nasměroval nás do fotografického studia, kde pracovali "Řečtí muslimové". Ve studiu nám s radostí odpověděli na naše otázky a z mladého muže se stal ve studiu překladatel, který nám pomohl vést rozhovor. Všichni respondenti zde byli velmi přátelští a ochotní nám s výzkumem pomoci. 
  
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_09.59.58_313f6bc2.jpg?400 |}} {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_09.59.58_313f6bc2.jpg?400 |}}
Řádek 177: Řádek 190:
  
 {{ :2024:img_1763.jpg?400 |}} {{ :2024:img_1763.jpg?400 |}}
-Při procházce jsme narazili na starší paní, která se s námi chvíli bavila. I když jsme si moc nerozuměli, byla milá, chvíli šla s námi a pak se vydala zase svojí cestou. +Při procházce jsme narazily na starší paní, která se s námi chvíli bavila. I když jsme si moc nerozuměly, byla milá, chvíli šla s námi a pak se vydala zase svojí cestou. 
  
 {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_11.30.27_3cdb4994.jpg?400 |}} {{ :2024:obrazek_whatsapp_2024-09-14_v_11.30.27_3cdb4994.jpg?400 |}}
Řádek 238: Řádek 251:
 ==== Závěr ==== ==== Závěr ====
  
 +Turecká menšina v Řecku, která žije převážně v oblasti Západní Thrákie, je zajímavým příkladem etnického a společensko-politického soužití. Ačkoliv je oficiálně označována jako „muslimská menšina“, její jazyk, kultura i historické kořeny jsou úzce propojeny s tureckým etnikem. Velký vliv na její postavení měly nejen mezinárodní dohody – zejména Lausannská smlouva z roku 1923 – ale také vývoj řeckých zákonů a přístup státních institucí, které formovaly každodenní zkušenost této komunity.
  
-==== Seznam použitých zdrojů ====+Během pozorování v terénu, konkrétně ve městech jako Xanthi, Komotini, Iasmos a Kimmeria, bylo jasně vidět, že i přes různé překážky si menšina stále drží svou kulturu, jazyk i náboženské tradice. Typickým znakem jsou například mešity, dvojjazyčné nápisy, školy pro menšinu a aktivní komunitní život – to vše ukazuje, že turecká identita je v této oblasti stále silně přítomná. Zároveň ale přetrvávají některé sporné otázky – například jak je to s uznáváním národnostní identity, postavením náboženských autorit nebo úplným začleněním do řecké společnosti bez ztráty vlastních kulturních specifik.
  
 +Z rozhovorů s místními lidmi vyplynulo, že hlavně mladší generace má zájem o kvalitní vzdělání, lepší pracovní příležitosti a větší zapojení do veřejného života. Zároveň si ale stále váží své kultury a tradic, které považují za důležitou součást své identity. Dnes tak turecká menšina v Západní Thrákii stojí na určitém rozcestí – mezi zachováním své etnické identity a přizpůsobením se současným společenským výzvám v rámci Řecka i Evropské unie.
 +
 +Hlavními faktory úspěšné integrace Turků v Řecku jsou tedy hlavně silné mezilidské vazby uvnitř komunity, schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám a zároveň si uchovat vlastní kulturu. I když tento proces není jednoduchý a stále s sebou nese určité problémy, ukazuje se, že i v národnostně pestrém prostředí může existovat křehká, ale fungující rovnováha mezi začleněním a udržením vlastní identity.
 +==== Seznam použitých zdrojů ====
  
 +  * Byzantine Museum of Chalkidiki
 +  * https://en.wikipedia.org/wiki/Xanthi
 +  * https://en.wikipedia.org/wiki/Komotini
 +  * https://en.wikipedia.org/wiki/Iasmos
 +  * https://en.wikipedia.org/wiki/Kimmeria
 +  * https://zoom.iprima.cz/historie/zanik-osmanske-rise-191871
 +  * https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/pred-90-lety-1-listopadu-1922-byla-formalne-zrusena-osmanska-rise-_201211011451_mvydrova
 +  * https://cs.wikipedia.org/wiki/Thr%C3%A1kie   
 +  * https://www.proquest.com/intermediateredirectforezproxy
 +  * https://www.mundo.cz/recko/historie
 +  * https://en.wikipedia.org/wiki/Western_Thrace
 +  * https://en.wikipedia.org/wiki/Turks_of_Western_Thraceh
 +  * https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Thr%C3%A1kie
 +  * Mazower, Mark et al. „Salonica, City of Ghosts: Christians, Muslims and Jews 1430-1950“ Knopf Doubleday, 2004, 528 str., https://annas-archive.org/md5/57a5a1c1fe438df16850c487859db02a
 +  * Hirschon, Renée et al. „Crossing the Aegean: An Appraisal of the 1923 Compulsory Population Exchange Between Greece and Turkey“ Berghahn Books, 2003, 320 str., https://annas-archive.org/md5/f1489fc7ba269c0296ea961acba7ced4
 +  * Cotton, Hannah M., Robert G. Hoyland, Jonathan J. Price a David J. Wasserstein et al. „From Hellenism to Islam: Cultural and Linguistic Change in the Roman Near East“ Cambridge University Press, 2010, 480 str., https://annas-archive.org/md5/813445f56a0d60ddb86df104c574b20f
 +  * Akgönül, Samim et al. „Reciprocity: Greek and Turkish Minorities Law, Religion and Politics.“ Istanbul Bilgi Universitesi Yayinlari, 2008, 190 str., https://annas-archive.org/md5/6c8b971bbbcc7cfb3fdf36ef4048e689
 +  * Yağcıoğlu, Dimostenis, Ph.D. et al. „From Deterioration to Improvement in Western Thrace, Greece: A Political Systems Analysis of a Triadic Ethnic Conflict“ George Mason University, 2004, 15. 7., 444 str., https://www.academia.edu/1023789/From_Deterioration_to_Improvement_in_Western_Thrace_Greece_A_Political_Systems_Analysis_of_a_Triadic_Ethnic_Conflict
 +  * Featherstone, Kevin & Sotiropoulos, Dimitri A. et al. „Greek-Turkish Relations“ The Oxford Handbook of Modern Greek PoliticsOxford University Press, 2020, 21 str., https://www.researchgate.net/publication/345709857_Greek-Turkish_Relations
 +  * Ó Bradáin, Tomás. et al. „Case Study: The Muslim Minority in Thrace – The Muslim Minority in Greece“ ResearchGate,2020, 15 str., https://www.researchgate.net/publication/342354976_Case_Study_The_Muslim_Minority_in_Thrace_The_Muslim_minority_in_Greece/citations#fullTextFileContent
 +  * Lytra, Vally (ed.) „When Greeks and Turks Meet: Interdisciplinary Perspectives on the Relationship Since 1923“ Routledge, 2014, 296 str., https://annas-archive.org/md5/6a495a9b31191881042305d945082ff7
 +  * Boussiakou, Kalliopi. „The Legal Status of the Muslim Minority in Western Thrace: Efficacy of the Present Regime in the Light of Current International Human Rights Law“ Ph.D. dissertation, 2003, 424 str., https://kar.kent.ac.uk/86283/1/396914.pdf
 +  * Verhás, Evelin. „The Turkish Minority in Western Thrace: The Long Struggle for Rights and Recognition“ Minority Rights Group International, 2019, 32 str., https://minorityrights.org/app/uploads/2024/01/mrg-rep-wthrace-en-sept19.pdf
 +  * Minority Rights Group International. „The Turkish Minority in Western Thrace.“ minorityrights.org, 2021, https://minorityrights.org/the-turkish-minority-in-western-thrace/
 +  * Minority Rights Group International. „State of the World’s Minorities and Indigenous Peoples 2009 – Greece.“ refworld.org (UNHCR), 2009, https://www.refworld.org/reference/annualreport/mrgi/2009/en/69183
 +  * Human Rights Watch. „Greece: Destroying Ethnic Identity – The Turks of Western Thrace.“ hrw.org, August 1999, https://www.hrw.org/reports/pdfs/g/greece/greece908.pdf
 +  * Republic of Türkiye Ministry of Foreign Affairs. „Turkish Minority of Western Thrace.“ mfa.gov.tr, 2023, https://www.mfa.gov.tr/turkish-minority-of-western-thrace.en.mfa
 +  * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/115711/130094664.pdf?isAllowed=y&sequence=1 https://books.google.cz/books?id=Y8Fj-TPYbZ0C&lpg=PP1&dq=kokaisl&hl=cs&pg=PA33#v=onepage&q=kokaisl&f=false
 +  
2024/turci_v_recku.1747747153.txt.gz · Poslední úprava: 20/05/2025 15:19 autor: 193.84.36.65