Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| 2024:turci_v_recku [23/06/2025 14:51] – [Seznam použitých zdrojů] 193.84.36.66 | 2024:turci_v_recku [29/06/2025 16:48] (aktuální) – 193.84.36.66 | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 159: | Řádek 159: | ||
| Konec výzkumu jsme završily v Komotini, v hlavním městě regionální jednotky Rodopi. V byzantském období bylo město známé jako Komotina nebo Komoutzina. Poloha města přispěla strategicky na starověké římské cestě Via Egnatia, která spojovala Drač (v dnešní Albánii) s Byzantionem (dnešním Istanbulem). Díky tomu se Komotini stalo důležitým bodem na trase obchodníků, | Konec výzkumu jsme završily v Komotini, v hlavním městě regionální jednotky Rodopi. V byzantském období bylo město známé jako Komotina nebo Komoutzina. Poloha města přispěla strategicky na starověké římské cestě Via Egnatia, která spojovala Drač (v dnešní Albánii) s Byzantionem (dnešním Istanbulem). Díky tomu se Komotini stalo důležitým bodem na trase obchodníků, | ||
| - | Po příjezdu | + | Význam Komotiní dále vzrostl ve 14. století v souvislosti s rozšiřováním Osmanské říše |
| - | {{ : | + | Po příjezdu do centra Komotini jsme se vydaly na krátkou procházku městem. Při procházce jsme narazily na budovu, která na první pohled připomínala mešitu - kvůli její věžičce, připomínající minaret, avšak na základě fotografie a lokalizačních údajů jsme zjistily, že se jednalo o menšinovou základní školu Kırmahalle Azınlık İlkokulu, nacházející se ve čtvrti Kirmahalle.((Dede, |
| - | Škola sídlí v historické budově bývalé medresy ( slámské školy) známé jako Karaca Mehmet Medresi, která byla postavena v roce 1894 za podpory tehdejšího mutasarrifa ( správce ) Süleymana Beye a místních dobrodinců. | + | {{ : |
| + | |||
| Je to jedna z několika menšinových škol v Západní Thrákii, které poskytují vzdělávání v tureckém jazyce pro místní muslimskou tureckou menšinu. | Je to jedna z několika menšinových škol v Západní Thrákii, které poskytují vzdělávání v tureckém jazyce pro místní muslimskou tureckou menšinu. | ||
| Řádek 251: | Řádek 252: | ||
| ==== Závěr ==== | ==== Závěr ==== | ||
| + | Turecká menšina v Řecku, která žije převážně v oblasti Západní Thrákie, je zajímavým příkladem etnického a společensko-politického soužití. Ačkoliv je oficiálně označována jako „muslimská menšina“, | ||
| + | |||
| + | Během pozorování v terénu, konkrétně ve městech jako Xanthi, Komotini, Iasmos a Kimmeria, bylo jasně vidět, že i přes různé překážky si menšina stále drží svou kulturu, jazyk i náboženské tradice. Typickým znakem jsou například mešity, dvojjazyčné nápisy, školy pro menšinu a aktivní komunitní život – to vše ukazuje, že turecká identita je v této oblasti stále silně přítomná. Zároveň ale přetrvávají některé sporné otázky – například jak je to s uznáváním národnostní identity, postavením náboženských autorit nebo úplným začleněním do řecké společnosti bez ztráty vlastních kulturních specifik. | ||
| + | |||
| + | Z rozhovorů s místními lidmi vyplynulo, že hlavně mladší generace má zájem o kvalitní vzdělání, | ||
| + | Hlavními faktory úspěšné integrace Turků v Řecku jsou tedy hlavně silné mezilidské vazby uvnitř komunity, schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám a zároveň si uchovat vlastní kulturu. I když tento proces není jednoduchý a stále s sebou nese určité problémy, ukazuje se, že i v národnostně pestrém prostředí může existovat křehká, ale fungující rovnováha mezi začleněním a udržením vlastní identity. | ||
| ==== Seznam použitých zdrojů ==== | ==== Seznam použitých zdrojů ==== | ||
| - | https:// | + | * Byzantine Museum of Chalkidiki |
| - | https:// | + | * https:// |
| - | https:// | + | * https:// |
| - | https:// | + | * https:// |
| - | https:// | + | * https:// |
| - | ttps:// | + | * https:// |
| - | https:// | + | * https:// |
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | * Mazower, Mark et al. „Salonica, | ||
| + | * Hirschon, Renée et al. „Crossing the Aegean: An Appraisal of the 1923 Compulsory Population Exchange Between Greece and Turkey“ Berghahn Books, 2003, 320 str., https:// | ||
| + | * Cotton, Hannah M., Robert G. Hoyland, Jonathan J. Price a David J. Wasserstein et al. „From Hellenism to Islam: Cultural and Linguistic Change in the Roman Near East“ Cambridge University Press, 2010, 480 str., https:// | ||
| + | * Akgönül, Samim et al. „Reciprocity: | ||
| + | * Yağcıoğlu, | ||
| + | * Featherstone, | ||
| + | * Ó Bradáin, Tomás. et al. „Case Study: The Muslim Minority in Thrace – The Muslim Minority in Greece“ ResearchGate, | ||
| + | * Lytra, Vally (ed.) „When Greeks and Turks Meet: Interdisciplinary Perspectives on the Relationship Since 1923“ Routledge, 2014, 296 str., https:// | ||
| + | * Boussiakou, Kalliopi. „The Legal Status of the Muslim Minority in Western Thrace: Efficacy of the Present Regime in the Light of Current International Human Rights Law“ Ph.D. dissertation, | ||
| + | * Verhás, Evelin. „The Turkish Minority in Western Thrace: The Long Struggle for Rights and Recognition“ Minority Rights Group International, | ||
| + | * Minority Rights Group International. „The Turkish Minority in Western Thrace.“ minorityrights.org, | ||
| + | * Minority Rights Group International. „State of the World’s Minorities and Indigenous Peoples 2009 – Greece.“ refworld.org (UNHCR), 2009, https:// | ||
| + | * Human Rights Watch. „Greece: Destroying Ethnic Identity – The Turks of Western Thrace.“ hrw.org, August 1999, https:// | ||
| + | * Republic of Türkiye Ministry of Foreign Affairs. „Turkish Minority of Western Thrace.“ mfa.gov.tr, 2023, https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | | ||