====== V čem se baptisté liší od katolíků v rámci ČR? ====== Kapek, Jelínek, Šorm, Tojšl, Maizner. //V čem se baptisté liší od katolíků v rámci ČR?// [online] Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2012. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/baptiste2012 ===== Úvod a cíl práce ===== Existuje mnoho křesťanských církví, a protože se křesťané rozdělili na katolíky, evangelíky, baptisty, svědky Jehovovy, pravoslavné, adventisty, starokatolíky, české bratry, metodisty a mnoho dalších, může to být pro většinu lidí matoucí. Mnoho lidí totiž nechápe, proč existuje takové množství různých denominací, když se všichni hlásí ke stejnému Bohu a k Ježíši Kristu. Mnoho lidí se v těchto společenstvích a jejich učení jen těžko orientuje, a tak je zapotřebí vymezit rozdíly, které mezi nimi panují. My se v naší práci však zaměříme pouze na baptisty, které porovnáme s katolíky. Čtenář tak bude seznámen s baptisty a jejich naukou. Dále rozebereme jednotlivé rozdíly týkající se baptistů v porovnání s katolíky a tyto rozdíly v závěru práce shrneme. Cílem práce je tedy stručně nastínit a přiblížit baptisty čtenáři (zejména z důvodu malého povědomí o tom, kdo baptisté vlastně jsou) a zodpovědět naši výzkumnou otázku, která zní "V čem se baptisté liší od katolíků v rámci ČR?" ===== Metodologie ===== Pro tento výzkum jsme vybrali jak kvantitativní, tak kvalitativní metodu. Kvantitativní metoda byla použita při studiu oficiálních dokumentů. Kvalitativní metoda pak byla použita při polostandardizovaném rozhovoru a při zúčastněném pozorování. Metoda studia literárních zdrojů nesloužila jen pro získání základního přehledu o baptistech, nýbrž i pro následné vytvoření otázek pro rozhovor. Pro sběr primárních dat byl vybrán polostandardizovaný rozhovor. Tato technika předpokládá, že část otázek je již předem připravena a druhá část rozhovoru je utvářena během samotného rozhovoru, což slouží k vytvoření obsáhlejšího a hlubšího pohledu na daný problém. Pro vyšší validitu (přesnost) a reliabilitu (správnost) informací bylo dotazováno více členů baptistické církve. Výzkum byl započat osobním interview s Jáchymem Gondášem, který žije v Čechách, vystudoval zde teologii, je mu 35 let a působí jako kazatel sboru Na Topolce. Pro lepší pochopení daného tématu nám byla doporučena kniha „Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku“, jenž se stala velmi užitečným zdrojem literatury, ze kterého bylo ve výzkumu čerpáno. Druhým respondentem, kterého jsme navštívili, byl Zach Harrod. Zach Harrod pochází z Chicaga. Je křesťan, v dětství byl však díky rodičům luterán (byl pokřtěn jako miminko), avšak v dospělosti přešel k baptismu a byl znovu pokřtěn. Je mu 30 let a v České republice žije již 10 let. Pracuje tu jako učitel angličtiny na UK FTVS a také jako trenér amerického fotbalu. Rozhovor s ním se konal 19. 3. 2012 v sídle Bratrské jednoty baptistů na Praze 4, v ulici Na Topolce 14. Dalším respondentem se stal Alexandr Flek. Pan Flek je čtyřicetiletý muž pocházející z Hradce Králové. V současnosti pracuje v Biblionu a překládá knížky z angličtiny do češtiny. Díky němu jsme se zúčastnili bohoslužby Pražského evangelického společenství TaCesta, kterého je sám členem. Zde byla použita kvalitativní metoda zúčastněného pozorování. Čtvrtým respondentem byla tentokrát žena - třiceti osmiletá paní Lydie Kucová, která žije taktéž v České republice. Paní Kucová je teoložka a akademická pracovnice Mezinárodního baptistického teologického semináře (International Baptist Theological Seminary), kde pracuje v oddělení institutu pro biblická studia (Institute for Biblical Studies). Navštívili jsme také Jana Jackaniče, taktéž v České republice žijícího baptistu. Jan Jackanič pracuje v Bratrské jednotě baptistů, kde se tento rozhovor také konal. Posledním respondentem, se kterým jsme se setkali, byl padesátiletý americký baptista George Swain. George Swain pochází z Ohia ze Spojených států amerických, avšak již přes deset let bydlí se svojí manželkou v České republice. George Swain je zastánce baptistické společnosti jménem Southern Baptist Convention. Všichni respondenti byli velmi ochotní zodpovídat naše dotazy, které byly v rámci rozhovoru zaznamenávány v elektronické podobě na záznamové médium. ===== Literární rešerše ===== Existuje celá řada literatury, která se týká křesťanství, ale jen málo publikací, které se blíže věnují baptistům a katolíkům. Jedna z mála knih, kde se čtenář může něco dozvědět o baptistech, se jmenuje „Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku“. V této knize autoři píší, že baptisté jsou představiteli jednoho z proudů poreformačního křesťanství. Jejich pojmenování je odvozeno od řeckého slova "baptisma", které znamená ponoření. V novozákonním pojmosloví pak vesměs označuje rituál křtu, kdy baptisté neuznávají křest nemluvňat, ale křtí jen dospělé, kteří si tuto víru vědomě zvolili. Křest je podle autorů chápán jako nejviditelnější rozpoznávací znak baptismu a je zakotven v (sebe)pochopení církve jako společenství věřících, kteří se vědomě a svobodně rozhodli ke (spolu)následování Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána pánů. ((VYCHOPEŇ, P., KUCOVÁ, L., GONDÁŠ, J. //Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku.// Praha: BJB, 2010.)) Dále autoři uvádějí, že pojem „církev“ baptisté ve světle novozákonního svědectví důsledně vyhrazují pro místní společenství věřících (sbory) a pak již pouze pro "svatou církev obecnou". Baptisté zastávají myšlenku nezávislosti církevních společenství ve vztahu ke státní moci (princip odluky církve od státu) a jejich svobodný postoj vůči nadsborovým církevním strukturám (kongregacionalismus). Autoři vysvětlují, že baptisté jsou zastánci svobodného členství v církvi založené na osobním a dobrovolném rozhodnutí víry. ((VYCHOPEŇ, P., KUCOVÁ, L., GONDÁŠ, J. //Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku.// Praha: BJB, 2010.)) Tématem baptistů se sice zatím moc autorů nezabývalo, avšak jako další příklad autora, lze ještě uvést spisovatele Ľubomíra Stančeka, který ve své knize popisuje baptisty jako křesťany, kteří na základě svědectví Bible a působení Ducha Svatého přijali do svého srdce Ježíše Krista a upřímně v něho věří, vyznávají ho jako svého osobního Spasitele a Pána, kterému svěřili vládu nad jejich životy. Dále vyznávají, že všichni lidé jsou si před Bohem navzájem rovni, proto, jak Stanček vysvětluje, nemají církevní hierarchii a nedělají zásadní rozdíl mezi kazateli (duchovními) a laiky. K Bohu má zkrátka každý křesťan a každý člověk svobodný přístup a jediným prostředníkem mezi ním a Bohem je Ježíš Kristus. Zpravidla jednou za měsíc si připomínají památku Večeře Páně. Všichni se společně zúčastňují požívání chleba a vína. Toto jedl Ježíš se svými učedníky v noci před svým ukřižováním a požádal je, aby tuto Večeři jedli na jeho památku. ((STANČEK, Ľ. //Církvi na Slovensku a ekumenizmus//. [online]. 2006 [2012-08-21]. 226 s. Dostupný z: http://books.google.cz/books?id=X27kdqlk2gAC&pg=PA166&lpg=PA166&dq=baptisti&source=bl&ots=5UGGgqWXle&sig=klMXn-geFYgIxVODM4Bfz-GM0H0&hl=cs&sa=X&ei=yrQ0UJK2HZDPsgb1-4DAAw&ved=0CDIQ6AEwAA#v=onepage&q=baptisti&f=false)) Autor dále uvádí, že baptisté z Božího slova (Bible) přijímají svědectví o tom, že Bůh slibuje záchranu těm, kteří uvěří v Ježíše Krista jako Božího Syna, vyznají své hříchy, odvrátí se od nich a na základě osobního, svobodného a vědomého vyznání své víry se nechají pokřtít. Podle autora jsou všichni věřící povolaní k tomu, aby sloužili Kristovi v jeho církvi i na světě. Baptisté věří, že Kristus povolává některé k tomu, aby konali službu duchovního vůdcovství se zodpovědností kázaného slova (zvěstování), vyučování a pastýřské starostlivosti. Autor píše, že ve všeobecnosti se uplatňuje princip dvojitého úřadu – kazatelský a diakonický (služba potřebným). Místní sbor vybírá ze svých členů lidi, kteří jsou určení ke správě hmotných potřeb, k sociální starostlivosti, k pastorské zodpovědnosti a spolu s kazatelem slouží v duchovním spravování sboru. Sborové shromáždění, scházející se na pravidelném zasedání, pak prověřuje jejich službu.((STANČEK, Ľ. //Církvi na Slovensku a ekumenizmus//. [online]. 2006 [2012-08-21]. 226 s. Dostupný z: http://books.google.cz/books?id=X27kdqlk2gAC&pg=PA166&lpg=PA166&dq=baptisti&source=bl&ots=5UGGgqWXle&sig=klMXn-geFYgIxVODM4Bfz-GM0H0&hl=cs&sa=X&ei=yrQ0UJK2HZDPsgb1-4DAAw&ved=0CDIQ6AEwAA#v=onepage&q=baptisti&f=false)) V knize se dále dozvídáme, že kromě diakonie baptisté též vyznávají, že každý křesťan má být misionářem. Křesťan je totiž povolaný Kristem, aby svědčil jiným lidem o své víře a aktivně se podílel na šíření Kristova evangelia po celém světě. Baptisté misii chápou jako evangelizaci spojenou se sociální pomocí. Boží lásku lidstvu vyjadřují i zájmem o potřeby lidí, a proto přijímají jakoukoli službu orientovanou na spravedlnost, sociální starostlivost, smíření, vzdělávání a pokoj na světě. ((STANČEK, Ľ. //Církvi na Slovensku a ekumenizmus//. [online]. 2006 [2012-08-21]. 226 s. Dostupný z: http://books.google.cz/books?id=X27kdqlk2gAC&pg=PA166&lpg=PA166&dq=baptisti&source=bl&ots=5UGGgqWXle&sig=klMXn-geFYgIxVODM4Bfz-GM0H0&hl=cs&sa=X&ei=yrQ0UJK2HZDPsgb1-4DAAw&ved=0CDIQ6AEwAA#v=onepage&q=baptisti&f=false)) Stanček se v knize také zmiňuje o tom, že baptisté po celou dobu své historie vyzývali světskou vrchnost, aby zachovávala svobodu svědomí, včetně svobody náboženského přesvědčení a shromažďování se. Baptisté zároveň povzbuzují k duchovní svobodě ve svých sborech, které jsou úplně samostatné a každý sbor je otevřený názorům jiných sborů. Základní duchovní jednotu nevidí v uniformitě venkovních projevů života víry, ale v závazné poslušnosti vůči Ježíši Kristu. Radikálně pojatá víra v Kristovo panství ve světě a zájem o náboženskou svobodu vedli už v reformačních časech baptistů k postoji, že stát by neměl mít žádnou moc zákonně rozhodovat o záležitostech náboženského přesvědčení, a také by neměl mít žádný podíl na spravování sboru. Baptisté jsou pro rovnost všech náboženských společenství i všech občanů ve státě. Projevují smysl pro zodpovědnost vůči státu a většina sborů povzbuzuje své členy k tomu, aby se aktivně anebo zprostředkovaně podíleli na různých občanských či společenských aktivitách. Baptisté totiž věří, že církev jako celek musí vyslovovat prorockým hlasem kritiku vůči státu, kdykoliv rozpozná, že tato instituce koná v rozporu se základními lidskými právy. ((STANČEK, Ľ. //Církvi na Slovensku a ekumenizmus//. [online]. 2006 [2012-08-21]. 226 s. Dostupný z: http://books.google.cz/books?id=X27kdqlk2gAC&pg=PA166&lpg=PA166&dq=baptisti&source=bl&ots=5UGGgqWXle&sig=klMXn-geFYgIxVODM4Bfz-GM0H0&hl=cs&sa=X&ei=yrQ0UJK2HZDPsgb1-4DAAw&ved=0CDIQ6AEwAA#v=onepage&q=baptisti&f=false)) O katolících a jejich víře se můžeme dozvědět od Jana Kabeláče z knihy „Základy křesťanské víry“. Z této publikace se dozvídáme, že katolíci uznávají jednoho Boha, který je však ve třech osobách jako Otec, Syn a Duch Svatý. Dále se autor zmiňuje o tom, že v různých náboženských příručkách lze vyčíst výčet Božích vlastností, například: Bůh je věčný, všudypřítomný, vševědoucí, všemohoucí, nejvýš svatý, nejvýš spravedlivý. Žádná z těchto vlastností však podle Kabeláče nemůže plně postihnout Boží skutečnost. Podle něj je to jen lidský pokus jak si Boha trochu přiblížit, protože Bůh daleko přesahuje lidskou chápavost. Podle Jana Kabeláče by bylo možné nejlépe vyjádřit Boha termíny: „Bůh je čisté bytí, Bůh je láska.“ Podle autora se lze se domnívat, že poznání Boha nastává v modlitbě. Katolíci vnímají Boha jako přítomného, který skutečně existuje a jsou přesvědčeni, že Bůh skutečně vstoupil do lidských dějin a tuto skutečnost nazývají Božím zjevením. Svědectvím o Božím zjevení je pak Písmo svaté neboli Bible. Dělí se na Starý zákon a Nový zákon. Starý zákon obsahuje Boží zjevení před Ježíšem Kristem. Má 46 knih (21 dějepisných, 7 naučných, 17 + 1 prorockých). Nový zákon obsahuje Boží zjevení skrze Ježíše Krista a jeho žáky. Má 27 knih (4 evangelia, Skutky apoštolů, 21 listů apoštolů a Zjevení sv. Jana). Jádrem Nového zákona jsou evangelia, zprávy o životě, učení a působení Ježíše z Nazaretu. ((KABELÁČ, J. //Základy křesťanské víry//. [online]. [2012-09-05]. Dostupný z: http://www.fatym.com/taf/knihy/zaklviry.htm)) Podle Kabeláče je hodně lidí, kteří věří v Ježíše Krista, ale nevěří v církev. Ta je v jejich očích chápána jako zbytečná organizace. Základy církve položil Kristus už v době, kdy si z okruhu učedníků vybral 12 mužů, které nazval apoštoly. Pro nástupce apoštolů se ujal název "biskupové", pro nižší duchovní "kněží" a "jáhnové". V čele celé církve stojí dnes (stejně jako v celých dějinách církve) papež, který je nástupcem apoštola Petra. Autor se v knize dále domnívá, že by byl omyl myslet si, že do církve patří jen kněží a biskupové s papežem. Společenství církve tvoří všichni pokřtění věřící. V širším smyslu se však ke Kristově církvi počítají všichni, kteří se snaží být dobrými a spravedlivými lidmi, kteří se řídí svým svědomím, i kdyby se snad sami pokládali za nevěřící. Jde o tzv. "anonymní křesťany". ((KABELÁČ, J. //Základy křesťanské víry//. [online]. [2012-09-05]. Dostupný z: http://www.fatym.com/taf/knihy/zaklviry.htm)) Uvedení do křesťanského života se děje křtem. Křest se uděluje omytím vodou a slovy: "Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého." Křest podle katolíků působí jako očištění (očištění od dědičné viny a veškerého hříchu z minulosti), jako nový život (voda je symbolem života a křest dává tedy nový život, pokřtěný se stává Božím dítětem) a v poslední řadě křest spojuje jednotlivce nejen s Bohem, ale také se všemi, kteří se otevřeli Kristu. Skrze křest jsme se stali "jedním tělem". Křest tak tedy znamená začlenění se do církve. Kdo byl pokřtěn, je pokřtěn jednou provždy a pro katolíky neexistuje opakování křtu. Křest je podle autora nutný ke spáse pro všechny, kteří došli k poznání evangelia. Bez křtu totiž neexistuje spojení s Kristem a bez spojení s Kristem neexistuje přístup k nebeskému Otci. Zachráněn však může být i ten, kdo o závaznosti křtu nic neví, avšak žije čestně podle svého svědomí. Je to tzv." křest života". Dnes je téměř obecnou praxí církve, že se křtí už malé děti. Křtí-li se dospělý, musí předcházet víra a rozhodnutí ke křesťanskému životu. Ale ani křest dětí se neuděluje nezávisle na víře. Zárukou toho, že dítě bude vychováno k víře, je zde víra rodičů a kmotrů. Kde nejsou předpoklady pro křesťanskou výchovu, nesmí být křest ze strany církve udělen. Křestní kmotrové tak přijímají závazek, že budou spolu s rodiči uskutečňovat pozdější křesťanskou výchovu pokřtěného. Je proto pochopitelné, že se nepočítá s kmotrovstvím nekatolických křesťanů, nevěřících a těch, kteří jsou nábožensky lhostejní. ((KABELÁČ, J. //Základy křesťanské víry//. [online]. [2012-09-05]. Dostupný z: http://www.fatym.com/taf/knihy/zaklviry.htm)) ===== Vlastní práce ===== ==== Krátké seznámení s baptisty a katolíky ==== === Baptisté === Baptisté se řadí mezi příslušníky křesťanské společnosti. Název „baptisté“ pochází z řeckého slova //baptistés//, což znamená „křtitel“. Už z překladu je patrné, že křty jsou pro ně velmi důležité. Původ mají v novokřtěncích reformační doby (tzv. anabaptisté), kteří z pevniny uprchli do Anglie. Anabaptisté praktikovali křest pouze na základě vědomého obrácení a víry. Proto neuznávali křest nemluvňat, křtili dospělé a ty, kdo byli pokřtěni jako nemluvňata, překřtívali. V roce 1689 se díky zákonu toleranční svobody rozšířili nejvíce do Severní Ameriky a také se rozrostli na svých misijních stanicích v Africe, Východní Indii, Číně, v Dánsku, Francii, Rusku a Německu. ((//Baptisté//. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=otto&Id=315289&Kup=&Vyraz=baptist%E9&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum.)) Počátky působení baptistů na území dnešní České republiky spadají do období poloviny devatenáctého století. Tehdy byla započata misijní práce především mezi německy mluvícím obyvatelstvem. Německý kazatel Magnus Knappe, který od roku 1858 dojížděl do Broumova, zde vedl kázání a také zde roku 1867 provedl první křest věřících. ((//Začátky baptistů v Československu//. [online]. Baptismus [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://www.baptismus.estranky.cz/clanky/historie/o-bratrske-jednote-baptistu-v-roce-1976-_s_svec_.html)) První samostatný český baptistický sbor byl založen v roce 1885 v Hleďsebi u Veltrus. Od této doby se práce rozšiřovala, takže v roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického (duchovním otcem byl Petr Chelčický). Zahrnovala celkem 25 sborů. ((//Bratrská jednota baptistů//. [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: http://bjb.cz/cs/bjb/nase-historie.)) Od roku 1949 byl název pozměněn na „Bratrskou jednotu baptistů“ . ((//Baptisté//. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=otto&Id=315289&Kup=&Vyraz=baptist%E9&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum.)) Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa. K 1. 1. 1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení Bratrské jednoty baptistů na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a na Slovensku. ((//Bratrská jednota baptistů//. [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: http://bjb.cz/cs/bjb/nase-historie.)) Od založení prvního sboru se počet baptistů k dnešnímu dni zvýšil na přibližně 3 000 členů ve 40 sborech na území Čech a Moravy. V Praze je celkem 7 baptistických sborů plus několik nezávislých. Baptisté jsou součástí církve Ježíše Krista. Nejvyšší autoritou je pro ně Ježíš Kristus. Dále věří v autoritu Písma svatého, poněvadž je odvozena a založena na Kristu. Tím, že se octl v přímém spojení s Kristem, nabývá člověk práva osobně si vykládat Písmo svaté (podle daru Ducha). V tom spatřují baptisté základ své etiky a své svobody. ((PROCHÁZKA J. //Obrazy z dějin baptistů//. Praha: Svaz mládeže československých baptistů, 1939. 93 s.)) === Katolíci === Katolici jsou dnes nejrozšířenější skupinou v křesťanství. Od počátku křesťanství až do dnešní doby hrála katolická církev důležitou roly v životě a rozvoji českých zemí. Postavení církve v České republice hraje významnou roly v definování vztahů mezi církví, státem a společností. ((WINTER, SIDONIE F. //Quo vadis? The Roman Catholic Church in the Czech Republic//. [online]. ProQuest [cit. 2012-09-02]. Dostupný z: http://searchproquest.mlp.cz/docview/194487228/fulltextPDF/138F687DB7B870FB96/2?accountid=16579)) Katolíky (stejně jako baptisty) řadíme mezi křesťanské církve. Název pochází z řečtiny, ze slova //katholikos//, což v překladu vyjadřují slova „obecný“ či „univerzální“. ((//Katolictví//. [online]. Wikipedia.org [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolictví)). Katolíci tvoří největší křesťanskou skupinu a za nejvyšší autoritu uznávají římského papeže. Obě skupiny (jak baptisté, tak katolíci) kladou důraz a na Bibli jako jediný zdroj jejich víry***NENÍ PRAVDA, KATOLICISMUS MÁ NA STEJNÉ ÚROVNI JAKO BIBLI I TRADICI***. ((//Baptisté//. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=otto&Id=315289&Kup=&Vyraz=baptist%E9&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum.)) Písmo svaté Starého a Nového zákona jsou pro ně Božím slovem. Obě skupiny též vyznávají víru v jednoho Boha - Otce, Syna a Ducha svatého. Ačkoliv obě probírané skupiny mají spoustu věcích společných, existují mezi nimi i značné rozdíly. ==== Rozdíly mezi baptisty a katolíky ==== === Počet věřících === Český statistický úřad zkoumá náboženské vyznání obyvatelstva jednou za deset let při sčítání lidu, domů a bytů. Poslední sčítání však proběhlo v roce 2001, a to proto, že náboženské vyznání není ukazatel, který by podléhal prudkým výkyvům. ((//Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky//. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04)) V roce 2001 se v České republice k náboženskému vyznání přihlásilo celkem 3,3 milionu lidí. Z přiloženého grafu můžeme vyčíst, že počet věřících lidí tvoří 32,1 %, což pak činí téměř 1/3 z celkového počtu obyvatel. Z tohoto počtu věřících osob se k církvi nebo k víře přihlásilo nejvíce osob ke katolické církvi, ((//Náboženské vyznání obyvatelstva - obyvatelstvo hlásící se k jednotlivým církvím a náboženským společnostem//. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4110-03--obyvatelstvo_hlasici_se_k_jednotlivym_cirkvim_a_nabozenskym_spolecnostem )) kdy se k ní přihlásilo zhruba 1,1 milionů věřících. ((//Obyvatelstvo podle náboženské víry podle krajů//. [online]. ČSÚ [cit. 2012-08-20]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/920047767C/$File/pvcr072.pdf )) {{2014:baptiste:graf_vyznani_cr_2001.gif|}} ((//Náboženské vyznání obyvatelstva podle výsledků SLBD 2001//. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_podle_vysledku_sldb_2001753951)) Graf zachycující složení obyvatelstva ČR z hlediska vyznání v roce 2001 Na rozdíl od katolíků byl (podle Českého statistického úřadu) počet baptistů v České republice v roce 2001 pouze 3 622. ((//Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky//. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04)) V tomto porovnání, jak je vidět i na následujícím grafu, jsou baptisté vzhledem ke katolíkům v naprosto evidentní menšině. {{2014:baptiste:graf_novy.png|}} Graf porovnávající počet baptistů k počtu katolíků v rámci ČR za rok 2001 (Zdroj: vlastní zpracování) == Počet kostelů == S počtem věřících roste úměrně i počet kostelů, a jelikož, jak už jsme si řekli, je katolíků mnohonásobně více, odráží se to samozřejmě i na počtu jejich budov. V ČR je celkem 1242 kostelů. ((//Noc kostelů//. [online]. 2012 [2012-08-31]. Dostupný z: http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=kostely&RokNK=2012)) Z toho je asi 617 tvořeno katolickými kostely. ((//Kostely//. [online]. Kostely.cz [2012-08-31]. Dostupný z: http://www.kostely.cz/o-nas)) Českých baptistických kostelů je podstatně méně, řádově v desítkách. Je to dáno nejen tím, že mají méně věřících, ale také tím, že tuzemští baptisté nemají tendenci se rozšiřovat. Chtějí mít sice ve svých sborech hodně lidí, ale soustřeďují se zpravidla jen na jednom místě, na kterém setrvávají. Podle George Swaina by baptisté měli začít osídlovat i okolní kostely ve městě, a tak toto náboženské společenství rozšířit i do povědomí místních lidí. ((SWAIN, G. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-04-02]. Praha.)) Mnoho z nich totiž úplně přesně neví, kdo baptisté jsou a o jakou církev se vlastně jedná. Proto se v následující kapitole zaměříme na slovo „církev“ a na náhled na ni. === Odlišné pojetí církve === Slovo církev pochází z řečtiny a znamená „shromáždění“. V širším smyslu značí jakoukoli náboženskou a organizovanou společnost. Tato náboženská organizace pak spojuje stoupence určitého náboženství na základě společné víry a kultu.((//Církev//. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=6&Kniha=malacs&Id=000000857440&Kup=&Vyraz=c%EDrkev&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum)) V užším smyslu lze slovo církev chápat jako společnost pouze křesťanských věřících. Některá křesťanská společenství chápou církev jako univerzální společenství, které je po celém světě a tvoří jednotu. Církve v tomto ohledu určují, co je a co není církev centrálně (mají vlastní definice, například katolická nebo protestantská definice církve) a na tyto církve jsou vyvíjeny určité požadavky. ((JACKANIČ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-30]. Praha.)) ((GONDÁŠ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-19]. Praha.)) U baptistů se však setkáváme s odlišným chápáním církve. Vnímají ji totiž jako svobodné sdružení, které je tvořeno sbory a každý sbor je chápaný jako samostatná církev. ((GONDÁŠ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-19]. Praha.)) Baptisté nemají žádné ústředí, žádné mezinárodní vedení, a tak na tyto sbory není vyvíjený žádný okolní tlak, neexistují zkrátka žádné páky, které by nějak seshora mohli sborům říkat, co mají dělat, jak mají vypadat, jak mají myslet a podobně. Každý sbor se rozhoduje sám, je zkrátka nezávislý. ((JACKANIČ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-30]. Praha.)) ((GONDÁŠ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-19]. Praha.)) To se odráží i v jejich hierarchickém systému. == Vnitřní hierarchie == Hierarchie představuje systém vzestupně uspořádaných pozic členů určité skupiny podle jejich funkce. Organizace katolické církve se vyznačuje hierarchickým centralismem monarchického charakteru. Hlavou katolické církve je římský papež sídlící ve Vatikánu. ((//Katolicismus//. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=malacs&Id=000000452590&Kup=&Vyraz=katolicismus&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum)) Pod ním se pak nacházejí biskupové, arcijáhenové, kněží, a podobně. ((KUCOVÁ, L. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-21]. Praha.)) {{2014:baptiste:hierarchie_katoliku.jpg|}} ((//Reforma struktury katolické církve: nutnost, cíl, požadavky//. [online]. Getsemany [cit. 2012-08-26]. Dostupný z: http://www.getsemany.cz/node/2822)) Obrázek zobrazující hierarchii katolické církve Baptistická církev na rozdíl od katolíků neuznává církevní hierarchii, ale uznává kongregační zřízení. To znamená, že každý sbor je samostatný (ne však izolovaný) a jednotlivé sbory jsou sdruženy do jednot (u nás Bratrská jednota baptistů), do kontinentálních sRpení (Evropské baptistické federace) i do Světového svazu baptistů. Tyto instituce napomáhají vzájemné informovanosti a spolupráci, nemají však charakter nadřízených orgánů. Baptisté zkrátka nemají žádnou hlavu církve a tudíž ani neuznávají papeže. Jak už bylo zmíněno, církev je z pohledu baptistů tvořena jednotlivými, zcela nezávislými, sbory. Nyní se proto zaměříme na určité aspekty sboru. === Život sboru === Život a služba sboru jsou rozmanité a neomezují se jen na nedělní společná shromáždění. Sborový dům je prostorem, kde se lidé i během týdne schází k modlitbám, k hlubšímu studiu Bible i k dalším společným aktivitám. Členy baptistického sboru se mohou stát jen ti, kteří pod vlivem Božího slova a působení Ducha svatého uvěří v Ježíše Krista jako svého Spasitele, prožijí znovuzrození z Ducha svatého a vyznají svou víru pokřtěním před sborovým shromážděním. Věřící tak osobně vyznává, že se stává účastníkem Kristovy smrti, povstává k novému životu v Kristu, kterému se podřizuje jako Pánu, a vyjadřuje naději ve vzkříšení. == Křest == Uvedení do života sboru začíná tedy křtem. Je nutné zmínit, že baptisté na rozdíl od katolíků zásadně odmítají křest dětí. Jednou z hlavních myšlenek baptistů, je totiž křest až v okamžiku, kdy je věřící schopen osobně a vědomě vyznat svou víru. Zároveň nikoho nenutí k jejich víře, protože rozhodnutí víry musí učinit každý člověk naprosto dobrovolně. Zajímavostí je, že pokud byl křesťan pokřtěn jako malé dítě, je u baptistů znovu křtěn až v dospělosti - poté, kdy sám za sebe svobodně vyznal křesťanskou víru. Takoví lidé se označují za anabaptisty čili novokřtěnce. Je nutné zmínit, že baptisté vždy ponořují do vody celého člověka, ((SWAIN, G. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-04-02]. Praha.)) kdežto v katolických kostelech se voda při křtu na člověka pouze pokape. Katolíci věří, že křtu je zapotřebí pro smazání prvotního hříchu, a proto je běžná praxe i křtu malých dětí. ((//Křest//. [online]. Wikipedia.org [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Křest)) ((SWAIN, G. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-04-02]. Praha.)) Praxe křtění dětí, které o svém křtu nemohou samostatně rozhodnout, bývá z různých důvodů kritizována. Jedním z důvodů, proč je tato praktika některými považována za kontroverzní, je skutečnost, že se dítě křtem stává bez vědomého souhlasu členem církve. Někteří křesťané (mezi nimi i Zach Harrod) upozorňují na to, že sám Ježíš byl pokřtěn až ve 30 letech, proto křtění dětí odmítají nejen baptisté, ale také mnohé jiné křesťanské skupiny, např. mormoni, amišové, mennonité, svědci Jehovovi a další (***come on, mormoni ani Svědci nejsou křesťanské církve, ale sekty***). ((//Křest//. [online]. Wikipedia.org [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Křest)) ((ZACH, H. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-20]. Praha.)) {{2014:baptiste:krest_ditete.jpg?300|}} ((//Křest//. [online]. [cit. 2012-08-26]. Dostupný z: http://www.boretice-farnost.cz/co-delat-kdyz-krest)) Katolický křest dítěte {{2014:baptiste:baptisticky_krest.jpeg?300|}} ((//Baptistický křest dospělého//. [online]. [cit. 2012-08-31]. Dostupný z: http://www.bjbuh.cz/archiv/galerie/2007/krestni_shromazdeni/img019.jpeg)) Baptistický křest dospělého == Misijní hnutí == Vstoupením do sboru na sebe věřící berou závazek žít podle nároků Božího slova, které hovoří do osobního i církevního života. Každý člen baptistické sboru se tedy automaticky stává i součástí misijního hnutí, neboť myšlení baptistů je orientované na misie, na šíření evangelia. Každý baptista je tak tedy i misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti - evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě díky oběti Pána Ježíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem vyjádřit, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život. ((FLEK, A. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-20]. Praha.)) Je ovšem nutné zmínit, že baptisté nikoho nenutí k jejich víře. To je také další rozdíl, kterým se baptisté odlišují od katolíků. Baptisté totiž kladou důraz na svobodu svědomí a důraz na náboženskou svobodu. Každý člověk má z jejich pohledu právo věřit si, v co chce a nikdo nemá právo mu to přikazovat. == Vedení a financování sboru == Kromě plnění misie má každý člen právo zasahovat do sborových záležitostí, a tak se podílet na vedení sboru. Všichni členové mají mezi sebou stejná práva, proto je zde také kladen důraz na rovnost - nikdo nad nikým nepanuje. ((FLEK, A. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-20]. Praha.)) Všechna zásadní rozhodnutí, týkající se nějaké oblasti sborového života, jsou praktikovaná na základě všeobecného souhlasu, formou demokratického hlasování. S vedením sboru však přichází také otázka jeho financování. Na území ČR působí celkem 19 církví a náboženských společností. Církve, stejně jako jiné organizace, potřebují ke své úspěšné činnosti určitý majetek a určité finanční prostředky. V ekonomickém systému ČR patří církve mezi neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné. Existuje řada způsobů financování, avšak můžeme rozlišit 3 základní způsoby financování: a) Financování státem b) Financování jejími členy c) Systém církevních příspěvků a církevní daně (( PILNÝ J. //Problematika financování církví v České republice//. [online]. [cit. 2012-08-19]. 7 s. (PDF). Dostupný z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32269/1/CL79.pdf)) Církevní příspěvky v České republice v dnešní době nebývají štědré, a tak některé církve počítají s příjmem peněz od státu (například katolíci) a některé mají svůj vlastní způsob samofinancování (například baptisté). ((GONDÁŠ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-19]. Praha.)) K baptistické tradici, která je dodržována většinou sborů v ČR, patří naprostá odluka církve od státu (samozřejmě, jako kdekoliv jinde, existují i výjimky). Baptisté totiž věří, že spojení církve a státní moci bylo v dějinách církve vždy ke škodě. Tato odluka církve od státu znamená, že sbory odmítají od státu přijímat jakékoli finanční dotace (ať už na vedení církve, na platy farářů a podobně). Přestože jako registrovaná církev na ně mají nárok, je to proti jejich vnitřnímu přesvědčení, dotace tedy zkrátka odmítnou a praktikují samofinancování. Takové sbory mají pak fixní nebo dobrovolné příspěvky - díky nimž se však pohybují pouze na existenční hranici, to znamená, že neseženou více peněz, než je třeba na zachování plynulého fungování sboru. ((KUCOVÁ, L. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-21]. Praha.)) Jak už ale bylo zmíněno, existují i sbory, které tuto tradici z ekonomických důvodů nedodržují a jsou podporované státem. Z obecného hlediska by však podle baptistické víry nemělo být pobírání peněz od státu přijatelné. ((GONDÁŠ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-19]. Praha.)) {{2014:baptiste:sbjb_v_praze_na_topolce.jpg?200|}} ((//Sbor bratrské jednoty baptistů v Praze Na Topolce//. [online]. BJB.C. [cit. 2012-08-21]. Dostupný z: http://www.bjb.cz/cs/sbory/praha-na-topolce)) Sbor bratrské jednoty baptistů v Praze 4 Na Topolce {{2014:baptiste:kazatel_jachym_gondas.jpg?200|}} ((//Kazatel sboru Jáchym Gondáš//. [online]. BJB.C. [cit. 2012-08-21]. Dostupný z: http://www.bjb.cz/cs/sbory/praha-na-topolce)) Kazatel sboru Jáchym Gondáš == Bohoslužba == Další činnost, která se týká sboru, je vedení bohoslužeb. Bohoslužba je setkání věřících lidí odehrávající se v místním sboru. Ten je určen nejen k modlitbám, ale také ke studiu Bible a k dalším činnostem. Existují různé podoby křesťanských bohoslužeb, není tedy divu, že i mezi katolickou a baptistickou bohoslužbou můžeme nalézt rozdíl. Tento rozdíl se týká přístupu k alkoholu. V katolickém kostele se při bohoslužbě přijímá Kristus v podobě chleba a vína proměněného v tělo a krev Krista. Křesťané si takto připomínají příkaz Ježíše, který řekl: „Toto je moje tělo... Toto je kalich mé krve... to konejte na mou památku“ (( //Mše//. [online]. Vira.cz [cit. 2012-08-20]. Dostupný z: http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Mse.html)) Baptisté naproti tomu mají více konzervativní postoj k alkoholu.((ZACH, H. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-20]. Praha.)) Baptisté při Večeři Páně sice také přijímají chleba, ale víno nahrazují ve většině případů džusem nebo limonádou. ((KUCOVÁ, L. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-21]. Praha.)) Je to pro to, že hodně lidí, kteří se dostanou do křesťanského prostředí, jsou bývalí vyléčení alkoholici (například v ruském baptistickém sboru v Praze) a požití alkoholu by pro ně tak mohlo být pokušením. ((JACKANIČ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-30]. Praha.)) Podle Světové zdravotnické organizace byla v letech 2003-2005 Evropa regionem s nejvyšší mírou konzumace alkoholu na světě, přičemž Česká republika zaujala v tomto žebříčku spotřeby druhé místo (s 16,5 l na osobu za rok). Alkohol se svým negativním vlivem na jedince i na společnost řadí mezi nejškodlivější užívané psychoaktivní látky. ((// Přístup harm reduction k užívání alkoholu//. [online]. [2012-09-02]. Dostupný z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/548/3630/Pristup-harm-reduction-k-uzivani-alkoholu)) Závislost na alkoholu je tedy problém, se kterým se postižený potýká dlouhodobě, někdy i celý život. To je možná také jeden z důvodů, proč se baptisté tak odlišují ve svém přístupu k němu. {{2014:baptiste:nedelni_bohosluzba_v_topolce.jpg?200|}} ((//Pravidelná setkání//. [online]. BJB.C. [cit. 2012-08-21]. Dostupný z: http://www.bjb.cz/cs/sbory/praha-na-topolce)) Nedělní bohoslužba ve Sboru bratrské jednoty baptistů v Praze {{2014:baptiste:katolicka_bohosluzba.jpg?200|}} ((//Přehled bohoslužeb//. [online]. [cit. 2012-09-02]. Dostupný z: http://www.fatym.com/view.php?cisloclanku=2010070006)) Bohoslužba v katolickém kostele {{2014:baptiste:kalich.jpg?300|}} ((//Sváteční víkend v obrazech: pouť na Velehradě a vzpomínka na Husa//. [online]. [cit. 2012-09-02]. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/svatecni-vikend-v-obrazech-pout-na-velehrade-a-vzpominka-na-husa-pwx-/domaci.aspx?c=A080706_184214_domaci_mia)) Kněz s kalichem při bohoslužbě ===== Shrnutí a závěr ===== Baptisty můžeme zařadit mezi křesťanskou sektu ***?!? nepletete si trochu Svědky Jehovovy a baptisty?*** protestantské orientace. V porovnání s katolíky jsou baptisté v menšině. Jejich počet se v České republice odhaduje zhruba na 3 tisíce ve více jak 40 sborech. Počet českých katolíků je oproti tomu mnohonásobně vyšší, pohybuje se okolo 1,1 milionu věřících v 617 kostelích. Rozšířit řady baptistů může člověk tak, že se stane členem sboru a to tím způsobem, že dobrovolně přijme víru v Ježíše Krista a nechá se pokřtít. Způsob křtu je nejdůležitějším a nejviditelnějším rozdílem mezi baptisty a katolíky. Baptisté totiž nekřtí novorozence, ale křtí jen dospělé, které celé ponoří do vody. Křest u baptistů je tedy akt vůle, potvrzení a rozhodnutí následovat Krista. Vstoupením do sboru na sebe věřící bere závazek žít podle nároků Božího slova. Člověk se také stává součástí misijního hnutí a jeho povinností je šířit evangelium. Baptisté však nikoho nenutí k jejich víře. To je také další rozdíl, kterým se baptisté odlišují od katolíků. Baptisté totiž kladou důraz na svobodu svědomí a důraz na náboženskou svobodu. Každý člověk má z jejich pohledu právo věřit si, v co chce a nikdo nemá právo mu to přikazovat. Se statutem člena má člověk také právo zasahovat do sborových záležitostí, a tak se podílet na jeho vedení. Pokud začneme baptisty zkoumat „zevnitř“, zjistíme, že nemají hierarchické postavení. Je zde kladen důraz na rovnost mezi členy a na stejná práva mezi nimi, takže ve sboru nikdo nad nikým nepanuje. Baptisté neuznávají ani papeže, co by hlavu církve. Baptistické sbory jsou samostatné, svobodné a nezávislé na jiných. To znamená, že nikdo se jim nesnaží říkat, co mají dělat. Je to zkrátka svobodné sdružení, na které není vyvíjen žádný tlak, protože ani neexistují žádné páky, které by nějak seshora mohli sborům říkat, co smí a nesmí dělat. Každý sbor se tedy rozhoduje sám, je samostatný a je chápaný jako samostatná církev. To se odráží i v jejich chápání církve. Pro baptisty je církev chápána jako místní sbor, nikoliv jako univerzální společenství, které tvoří jednotu na celém světě. Všechna zásadní rozhodnutí, týkající se nějaké oblasti sborového života, jsou praktikovaná na základě všeobecného souhlasu, formou demokratického hlasování. S vedením sboru přichází na řadu však i otázka jeho financování. Baptisté udržují odluku církve od státu, to znamená, že nechtějí přijímat finance od státu (přes to, že jako registrovaná církev na tyto dotace mají nárok). Bylo by to proti jejich přesvědčení, a tak jim nezbývá nic jiného než se samofinancovat. Poslední zjištěný rozdíl tkvěl v podobě odlišné bohoslužby. V katolickém kostele se při bohoslužbě přijímá Kristus v podobě chleba a vína proměněného v tělo a krev Krista. Křesťané si takto připomínají příkaz Ježíše, který řekl: „Toto je moje tělo… Toto je kalich mé krve… to konejte na mou památku.“ Baptisté kladou velký důraz na kázání, na slyšené slovo a při bohoslužbách přijímají chléb, avšak víno nahrazují šťávou, neboť neuznávají alkoholické nápoje. Je to proto, že spousta lidí jsou bývalí alkoholici a pití vína by jim mohlo uškodit. Závěrem lze tedy konstatovat, že ačkoliv obě skupiny (jak baptisté, tak katolíci) se řadí mezi křesťanské církve a ačkoliv mají mnoho podobného (například víru v Ježíše Krista a uctívání Bible), můžeme mezi nimi najít nejeden rozdíl. ===== Přílohy ===== Rozhovory ke stažení naleznete na následujících internetových stránkách: http://czshare.com/3238127/20.3.2012+18_26.m4a - rozhovor se Zachem Harrodem (1. část) http://czshare.com/2771258/20.3.2012+18_43.m4a - rozhovor se Zachem Harrodem (2. část) http://czshare.com/2846515/2.4.2012+18_44.m4a - rozhovor s Georgem Swainem http://czshare.com/3238111/Gondáš+part+1.m4a - rozhovor s Jáchymem Gondášem (1. část) http://czshare.com/3238113/Gondáš+part+2.m4a - rozhovor s Jáchymem Gondášem (2. část) http://czshare.com/3238121/Gondáš+part+3.m4a - rozhovor s Jáchymem Gondášem (3. část) http://czshare.com/3238122/30.3.2012+15_00.m4a - rozhovor s Janem Jackaničem http://czshare.com/3238124/21.3.2012+10_47.m4a - rozhovor s Lydií Kucovou http://czshare.com/3238125/20.3.2012+13_39.m4a - rozhovor s Alexandrem Flekem ===== Seznam použitých zdrojů ===== === Knižní zdroje: === VYCHOPEŇ, P., KUCOVÁ, L., GONDÁŠ, J. //Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku.// Praha: BJB, 2010. PROCHÁZKA J. //Obrazy z dějin baptistů//. Praha: Svaz mládeže československých baptistů, 1939. 93 s. === Elektronické zdroje: === //Baptisté//. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=otto&Id=315289&Kup=&Vyraz=baptist%E9&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum. //Bratrská jednota baptistů//. [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: http://bjb.cz/cs/bjb/nase-historie. //Církev//. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=6&Kniha=malacs&Id=000000857440&Kup=&Vyraz=c%EDrkev&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum //Katolicismus//. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=malacs&Id=000000452590&Kup=&Vyraz=katolicismus&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum. //Katolictví//. [online]. Wikipedia.org [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolictví. //Kostely//. [online]. Kostely.cz [2012-08-31]. Dostupný z: http://www.kostely.cz/o-nas. //Křest//. [online]. Wikipedia.org [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: . //Mše//. [online]. Vira.cz [cit. 2012-08-20]. Dostupný z: http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Mse.html. //Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky//. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04 //Náboženské vyznání obyvatelstva - obyvatelstvo hlásící se k jednotlivým církvím a náboženským společnostem//. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4110-03--obyvatelstvo_hlasici_se_k_jednotlivym_cirkvim_a_nabozenskym_spolecnostem //Noc kostelů. [online]. 2012 [2012-08-31]. //Dostupný z: http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=kostely&RokNK=2012. //Obyvatelstvo podle náboženské víry podle krajů//. [online]. ČSÚ [cit. 2012-08-20]. Dostupný z: . PILNÝ J. //Problematika financování církví v České republice//. [online]. [cit. 2012-08-19]. 7 s. (PDF). Dostupný z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32269/1/CL79.pdf. // Přístup harm reduction k užívání alkoholu//. [online]. [2012-09-02]. Dostupný z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/548/3630/Pristup-harm-reduction-k-uzivani-alkoholu STANČEK, Ľ. //Církvi na Slovensku a ekumenizmus//. [online]. 2006 [2012-08-21]. 226 s. Dostupný z: http://books.google.cz/books?id=X27kdqlk2gAC&pg=PA166&lpg=PA166&dq=baptisti&source=bl&ots=5UGGgqWXle&sig=klMXn-geFYgIxVODM4Bfz-GM0H0&hl=cs&sa=X&ei=yrQ0UJK2HZDPsgb1-4DAAw&ved=0CDIQ6AEwAA#v=onepage&q=baptisti&f=false. //Vznik a zásady baptistů//. [online]. Sbor Bratrské jednoty baptistů v Aši, 2007 [cit. 2012-08-16]. Dostupný z: http://www.as.bjb.cz/clanky/svedectvi-a-kazani/vznikazasadybaptistu.html. WINTER, SIDONIE F. //Quo vadis? The Roman Catholic Church in the Czech Republic//. [online]. ProQuest [cit. 2012-09-02]. Dostupný z: http://searchproquest.mlp.cz/docview/194487228/fulltextPDF/138F687DB7B870FB96/2?accountid=16579 //Začátky baptistů v Československu//. [online]. Baptismus [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://www.baptismus.estranky.cz/clanky/historie/o-bratrske-jednote-baptistu-v-roce-1976-_s_svec_.html. === Primární zdroje: === FLEK, A. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-20]. Praha. GONDÁŠ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-19]. Praha. JACKANIČ, J. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-30]. Praha. KUCOVÁ, L. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-21]. Praha. SWAIN, G. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-04-02]. Praha. ZACH, H. //Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA?// [interview]. [cit. 2012-03-20]. Praha. === Obrázky: === //Baptistický křest dospělého//. [online]. [cit. 2012-08-31]. Dostupný z: http://www.bjbuh.cz/archiv/galerie/2007/krestni_shromazdeni/img019.jpeg. KABELÁČ, J. //Základy křesťanské víry//. [online]. [2012-09-05]. Dostupný z: http://www.fatym.com/taf/knihy/zaklviry.htm //Kazatel sboru Jáchym Gondáš//. [online]. BJB.C. [cit. 2012-08-21]. Dostupný z: http://www.bjb.cz/cs/sbory/praha-na-topolce. //Křest//. [online]. [cit. 2012-08-26]. Dostupný z: http://www.boretice-farnost.cz/co-delat-kdyz-krest. //Náboženské vyznání obyvatelstva podle výsledků SLBD 2001//. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_podle_vysledku_sldb_2001753951 //Pravidelná setkání//. [online]. BJB.C. [cit. 2012-08-21]. Dostupný z: http://www.bjb.cz/cs/sbory/praha-na-topolce. //Přehled bohoslužeb//. [online]. [cit. 2012-09-02]. Dostupný z: http://www.fatym.com/view.php?cisloclanku=2010070006 //Reforma struktury katolické církve: nutnost, cíl, požadavky//. [online]. Getsemany [cit. 2012-08-26]. Dostupný z: http://www.getsemany.cz/node/2822. //Sbor bratrské jednoty baptistů v Praze Na Topolce//. [online]. BJB.C. [cit. 2012-08-21]. Dostupný z: http://www.bjb.cz/cs/sbory/praha-na-topolce. //Sváteční víkend v obrazech: pouť na Velehradě a vzpomínka na Husa//. [online]. [cit. 2012-09-02]. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/svatecni-vikend-v-obrazech-pout-na-velehrade-a-vzpominka-na-husa-pwx-/domaci.aspx?c=A080706_184214_domaci_mia))