Velmi hezká prezentace, plně stačí na zápočet. :-) **Kvalitativní výzkumné metody v sociálním výzkumu Vědecká a komerční praxe Srovnání a využití ** By: Adam Bubák * Vymezení pojmu * Kvalitativní X kvantitativní * Kvalitativní = do hloubky zkoumající, popisující jev v ideálním případě se všemi souvislostmi a bez zkreslení. Popisuje málo jevů a nedovoluje zobecňovat. * Kvantitativní = popisující mnoho jevů najednou, povrchní data. Dovoluje zobecňovat. Realita je zjednodušena. Kvalitativní metody * Interview * Strukturované * Polostrukturované * Nestrukturované (až narativní) * Pozorování * Zúčastněné * Nezúčastněné * Studium dokumentů * Focus group – skupinové interview Srovnání kvalitativních a kvantitativních metod * Redukce informace – kvl ne, kvn ano * Hloubka (validita) dat – kvl větší * Zobecnění (generalizace) informace – kvl neumožňuje * Opakovatelnost (reliabilita) výzkumu – kvn opakovatelnější * Velikost vzorku – kvl menší * Výběr vzorku – kvn náhodný, kvl záměrný Spojení kvalitativních a kvantitativních metod * Z čeho vycházet, co doplňovat: měly by se propojit obě metody, jednu doplnit druhou. * Několikanásobná výměna přístupu k získání co nejpřesnější informace * Triangulace metod Srovnání komerčního a vědeckého využití výše zmíněných metod * V komerčním využití jasně vítězí focus group, kterou věda používá pouze okrajově a doplňkově. Technika pozorování ve své kvalitativní formě se prakticky nepoužívá * Základem vědeckého kvalitativního zkoumání je kombinace pozorování (častěji zúčastněného) a interview jako stěžejních metod, kterým je příkládána stejná váha. * V komerčním využití bývá zpravidla kvalitativní výzkum pouze přípravnou fází pro kvantitativní šetření, zatímco kvalitativní vědecké práce často z povahy svého cíle nepotřebují - či ani nemohou být – doplněny kvantitativním výzkumem. Komerční využití * Interview * Užíváno spíše v kvantitativní (standardizované) formě * Kvalitativní forma zpravidla vnitrofiremní * Nahrazení role informátora * Podklady pro kvantitativní šetření * Studium dokumentů * Reklamní materiály * Dokumenty sledující nejnovější módní trendy * Obě výše zmíněné slouží zpravidla jako podklad k méně standardizovaným interview jako první fázi následujícího kvantitativního šetření * Veškeré jakkoliv kvantifikovatelné dokumenty podléhají statistické analýze * Focus group * Nejefektivnější metoda získávání informací * Základ pro kvantitativní šetření * Moderátor pevně vede diskusi Vědecké využití * Interview * Polostandardizované * Nestandardizované * Narativní * Pozorování * Nezúčastněné * Zúčastněné (častější) * Komplikovaná míra zúčastněnosti – neexistuje ani zcela zúčastněné, ani zcela nezúčastněné pozorování. Také jaká míra zúčastnění je žádoucí se často liší. Informátor * ze své podstaty v komerční praxi tato funkce neexistuje – nelze podnikat v neznámém prostředí. * Nejčastěji dotazovaná osoba * Studium dokumentů * Doplnění narativních interview * Osobní či oficiální dokumenty kvalitativní (nekvantifikovatelné) povahy * Focus group * Cílená konfrontace názorů skupiny lidí * Řešení nedostatku času * Moderátor jako katalyzátor – příliš nezasahuje Osobní zkušenosti * Ochota respondentů ovlivní celý výzkum a je tím nejzásadnějším rozdílem, jaký výzkumník vnímá a často i klíčovým faktorem kvality celého výzkumu * Aspekty ovlivňující ochotu respondentů jsou různé pro vědecký výzkum a komerční praxi: * Komerční praxe * Peníze * Pracovní zainteresovanost * Vědecká práce * Morální apel * Dobrá vůle respondentů * Citlivost tématu * Vhodnost volení otázek (přímé/nepřímé) Osobní zkušenosti * Prostředí * V komerční praxi určuje zpravidla výzkumník * Pro výzkum není podstatné * Mám páky na subjekty zkoumání * Ve vědě určuje zpravidla předmět zkoumání * Výzkum nedoplněný prostředím ztrácí na validitě * Nemám páky na subjekt zkoumání * Přímost a pravdivost odpovědí * Ve vědě je třeba ověřovat kvůli možnosti stylizace či jiných osobních důvodů * Komerční praxe nevyžaduje kontrolu. Ta je případně obsažena v následující kvantitativní fázi výzkumu * Výrazné osobnosti jako problém ve focus group: * V komerční praxi nutnost silného moderátora, který výrazné osobnosti usměrní * Ve vědecké práci silnější osobnosti někdy nevadí (závisí na charakteru výzkumu) Shrnutí * V komerční praxi je snadnější a rychlejší cesta k získání informace. Obecně se dá říci, že zkoumaní se přizpůsobují zkoumajícím. Vzhledem k tomu, že je v zájmu respondentů, aby výzkum dopadl dobře a nejedná se o choulostivá témata, výzkumník získává data snadno, rychle, přesná data, ze kterých je snadnější vyvodit závěr atd. * Ve vědě je naopak získání informace složitější a pomalejší, kvůli povaze výzkumu, absenci materiální motivace atp. I následné nakládání s informací a její interpretace je většinou složitější. Obecně se dá říci, že zkoumající se přizpůsobuje zkoumaným. * Ať už ve vědecké činnosti či komerční praxi, je jasné, že kvalitativní výzkum má svoji nezastupitelnou pozici, protože existují témata, jevy, procesy, objekty či subjekty, které se jinými výzkumnými metodami zkoumat jednoduše nedají.