Celou řadu českých překladů lze najít [[http://tao.kvalitne.cz/|zde]]. My se zaměříme na prvních deset kapitol, porovnávat budeme především překlad Berty Krebsové (1971) a pracovní překlad Rostislava Fellnera (2007-).

1. 
  Tao, které lze postihnout slovy,
  není věčné a neměnné tao;
  jméno, které lze pojmenovat,
  není věčné a neměnné jméno.

  Bezejmenné je prapočátkem nebe a země.
  Pojmenované je matkou všeho stvoření.

  Proto ten, kdo zůstává bez žádosti,
  proniká k jádru této tajemnosti;
  kdo je naplněn žádostmi,
  postihuje jen vnější tvářnost věcí.

  To obojí - ač má rozličná jména -
  vyvěrá ze stejného prapůvodu.
  Stejnost - toť hlubina záhadnosti.
  Záhada všech záhad, brána veškeré tajemnosti.

(Krebsová)

  Vize, kterou lze uvidět,
  to není vize, která zůstává,
  tak jako jméno, o které jde,
  není jméno, na než se lze doptat.

  Vždyť je-li cokoliv počato,
  nemá to jméno,
  všechno má své jméno teprve 
  až když to matka začne kojit.

  Proto co je ukryté uzříme,
  když po tom nebudem 
  stále jen toužit,
  a shlédneme je vnější fasádu,
  budem-li po tom stále jen dychtit.

  Říkáme nastejno dvěma věcem,
  kterým náleží odlišné pojmenování,
  i když vzešly ze stejného.

  Tohleto uchopit a zas a znova pochopit – 
  To je ta brána ke všemu,
  pro naše oči skrytému.

Fellner 2008 (Mawangdui)

2.
  Každý na světě poznává krásné jako krásné,
  a tím (poznává) i ošklivé.

  Každý poznává dobré jako dobré,
  a tím (poznává) i zlé.

  Tak jsoucí a nejsoucí se navzájem plodí,
  těžké a snadné se navzájem tvoří,
  dlouhé a krátké se navzájem měří,
  vysoké a nízké se navzájem pojí,
  zvuky a tóny se navzájem slučují,
  předtím a potom se navzájem sledují.

  Proto moudrý jedná, aniž zasahuje,
  poučuje, aniž mluví.

  Tvorstvo - jednou dané - neodmítá.
  Vytváří, aniž co vlastní,
  působí, aniž ne čem závisí,
  dovršuje, aniž na čem lpí.
  Právě proto, že na ničem neulpívá,
  nic ho neopouští.

(Krebsová)