**[[doporuceni_k_psani_textu|Doporučení k psaní odborného textu]] **→ **[[doporuceni_k_psani_textu#vyzkumne_metody_a_techniky_sberu_dat|Výzkumné metody a techniky sběru dat]]** → Dotazník
 
===== Dotazník =====

((volně dle Dotazník – online. Dostupné z http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm, cit. 25. 10. 2014))

**Dotazník** je jednou z nejčastějších technik sběru dat v kvantitativním výzkumu, přestože byl dříve výsadou především sociologických průzkumů, pokud je potřeba, využívá ho dnes i antropologie, nebo minimálně na výsledky takto laděných výzkumů může navazovat. Dotazník se skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů. Oproti jiným typům průzkumů je možné prostřednictvím dotazníku získat informace od velkého počtu osob s mnohem menší námahou a levněji. Dále se výsledná data dají mnohem jednodušeji zpracovávat.

Přes tyto výhody může být sestavení a správné vyhodnoceni dotazníku dost obtížné, obzvláště pokud jej nezpracovává odborník. Otázky mohou být špatně formulovány, navržené odpovědi nemusí poskytovat potřebný prostor pro validní odpovědi, forma nebo obsah dotazníku může odradit od dokončení jeho vyplňování a nakonec ani výsledky nemusí být dostatečně relevantní pro naplnění cíle dotazování.

Nevýhodou může být problém získat dostatečný počet respondentů, tedy návratnost dotazníků (proto aby měl takovýto výzkum v rámci diplomové práce vypovídající hodnotu, musí být návratnost minimálně 100 dotazníků!). Hrozbou jsou také nepravdivé informace, které respondent (v kvantitativním výzkumu se obvykle využívá označení respondent, v kvalitativním informátor, dotazovaný, vypravěč/narátor, pamětník) může snadno do dotazníku napsat a samozřejmě také povrchnost výpovědí.

Vedle dotazníku lze využít také **anketu**, což je druh výzkumné techniky založené na **dotazníku**, která slouží především ke zjištění názoru co nejvíce lidí. Zpravidla se skládá pouze z několika otázek a publikuje se v tisku, rozesílá poštou, rozdává při nákupu apod. Někdy je podpořena také slosováním jednotlivých odpovědí o ceny.

Dotazník by měl na první pohled upoutat pozornost, nesmí respondenta hned na začátku odradit. Na začátku by měl být představen cíl výzkumu a výzkumná instituce. Dále je potřeba se zaměřit především na následující body:

  * srozumitelnost,
  * přehlednost a snadnou orientaci,
  * jednoduchost vyplňování,
  * jazykovou korektnost,
  * typografickou úpravu,
  * grafickou úpravu.

Obvyklá délka dotazníku by měla být v rozmezí 40 až 50 otázek a doba vyplňování 20 minut, nicméně tolik času je ochoten věnovat vyplňování pouze velmi dobře motivovaný respondent. **Více než 20 otázek** zpravidla dotazovanou osobu **odradí**. Obzvláště u dotazníků vyplňovaných přes internet je vhodné udržet celkovou **dobu vyplňování pod 10 minutami**.

Hlavní zásady formulování otázek jsou tyto:

  * **Jednoznačnost** – formulovat výstižné a jednoduché věty. Je lepší se vyvarovat se dvojitých záporů a nejednoznačných slov jako občas, někdy, několik apod.
  * **Srozumitelnost** – používat jazyk cílové skupiny respondentů, vžít se do role dotazovaného. Například manažeři a mládež mají rozdílné způsoby vyjadřování a v mnoha oblastech používají odlišné pojmy.
  * **Stručnost** – používat krátké, stručné věty.
  * **Validnost** – ptát se na to, co skutečně potřebujeme zjistit, jiným slovy, zda-li odpověd na otázku pomůže dosažení stanoveného cíle průzkumu. Jinak je lepší otázku zcela vynechat.
  * Nepoužívat **sugestivní otázky**, tj. takových, které svou formulací napovídají odpověď.
  * Vyvarovat se **haló-efektu**, tj. řadě příbuzných otázek za sebou, kde se odpověď z první otázky přenáší i do ostatních.

==== Struktura dotazníku by měla být následující: ====

  * **Na začátku** by měly být zařazeny **zajímavé** otázky, které upoutají pozornost respondenta.
  * **uprostřed** by se měly nacházet **stěžejní** otázky, jejichž vyplnění vyžaduje soustředění
  * **na konci** otázky **méně závažné.**

V úvodu dotazníku by měl být stručný úvod, který by měl dotazovanou osobu slušně oslovit a požádat o vyplnění, představit náplň dotazníku, naznačit význam, smysl a přínos správného vyplnění. Měly by být sděleny pokyny vyplňování a jeho dálka, tedy přibližný čas, který bude muset respondent dotazníku věnovat. Na závěr dotazníku je vhodné poděkovat za čas strávený vyplňováním dotazníku. Je možné také připsat stručné pokyny k odevzdání dotazníku.

Než pošleme dotazník do oběhu, měl projít dvěma testy. Samotný tvůrce by si jej měl poctivě celý vyplnit. A malá skupinka testovacích respondentů může poskytnout důležitou zpětnou vazbu v době, kdy je možné dotazník ještě upravit – jedná se o tzv. pilotní výzkum.

Otázky v dotazníku dělíme na tři základní typy:

  * **Otevřené** – umožňují volnou tvorbu odpovědi,
  * **Uzavřené** – výběr z několika variant odpovědi,
  * **Polouzavřené –** (nebo také polootevřené) – jedná se o kombinace obou předchozích typů.

Příklad: Z jaké země pocházíte?

  * Česká republika
  * Slovenská republika
  * Polsko
  * Maďarsko
  * jiné: ......................

Dále existují speciální typy otázek:

**Baterie otázek – sdružením více otázek** na obdobné téma do jednoho bloku, respektive tabulky vzniká tzv. baterie otázek. Ta se používá zpravidla v kombinaci s hodnotící škálou. Baterie otázek výrazně urychluje a zjednodušuje vyplňování pro respondenta.

Příklad: Jak jste byl spokojen?

  * s kvalitou ubytování
  * s personálem
  * s úrovní stravování
  * s wellness centrem

**Filtrační otázka** umožňuje rozdělit dotazované na podskupiny a **měnit tok otázek** podle odpovědi na tuto otázku.

Příklad: Byl jste v minulosti v našem hotelu?

  * Ano (budou následovat otázky na spokojenost v minulosti)
  * Ne (budou následovat otázky, jak se respondent o hotelu dozvěděl)

Dále lze použít i tzv. **projektivní otázky**, tj. takové, které zastírají pravý důvod, pro který je otázka položena. Otázka bývá formulována tak, aby se neptala přímo na názor dotazovaného, ale na výpověď o jakoby něčem jiném, s čímž se dotazovaný podvědomě ztotožní. Používá se zejména tehdy, kdy očekáváme, že dotazovaný by záměrně nebo podvědomě podal nepravdivou odpověď.

V některých dotaznících je vhodné používat otázky, které zjišťují tzv. **lži-faktor**, tj. ověření pravdivosti, respektive konzistentnosti předchozích odpovědí kontrolní otázkou.

Příklad:

  * 3. otázka: Chystáte se koupit nové auto?
  * ...
  * 14. otázka: Jste schopen zajistit financování nákupu auta?

V **otevřené otázce** se může dotazovaná osoba **vyjádřit svými slovy** podle vlastního uvážení. Nedostává na výběr z předpřipravených variant odpovědí. Výhodou otevřených otázek je, že umožňují získat odpověď, která tvůrce dotazníku nemusela napadnout, věrněji zachycují pohled respondenta na otázku, jelikož není omezen variantami odpovědi a podněcují respondenta k hlubšímu zamyšlení nad tématem. Jsou užitečné, nelze-li efektivně definovat nebo vypsat všechny možné odpovědi, hodí se jako úvodní otázky, které napomáhají získat kontakt s respondentem. Nevýhodou je volnost odpovědí znesnadňuje následné zpracování, může být také obtížné odpověď interpretovat.

**Uzavřené otázky** nabízejí několik možných variant odpovědí, ze kterých si dotazovaný vybírá jednu nebo více odpovědí, které se nejvíce blíží jeho názoru. Tento typ otázek je vhodné použít v případě, že znáte většinu možných odpovědí. Výhodou je jednoduché vyplnění odpovědi, nasměrování respondenta na to, co nás zajímá a snadné zpracování odpovědí. Nevýhodou jsou sugestivní odpovědi, to že nemusí vystihnout názor respondenta a jsou také složitější na vytváření. Uzavřené otázky je možné dělit na dichotomické a trichotomické otázky. Tyto otázky umožňují pouze odpověď **ano/ne**, respektive **ano/ne/nevím.**

Příklad: Jste držitelem věrnostní karty našeho hotelu:

  * ano
  * ne

Příklad: Vybral byste si znovu náš hotel?

  * ano
  * ne
  * nevím

Dále máme k dispozici **výběrové otázky** – těchto otázek je možnost výběru **jedné** z nabízených alternativ.

Příklad: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

  * základní
  * střední bez maturity / vyučen
  * střední s maturitou
  * vysokoškolské

**Výčtové otázky** – jsou otázky, které nabízí možnost výběru **několika** nabízených alternativ zároveň.

Příklad: Které služby Vám nejvíce postrádáte v nabídce našeho wellness centra:

  * termální bazén
  * thajské masáže
  * floating
  * akupunktura

**Škálové otázky** jsou nejvhodnějším nástrojem pro měření názorů a postojů. Odpovědi lze jednoduše kvantifikovat a následně statisticky analyzovat.

Hodnotící škála – respondent vyjadřuje svůj postoj k objektu na hodnotící škále **výběrem ze stupnice**, například:

  * 1-5 jako ve škole
  * -2 silně nespokojen, -1 mírně nespokojen, 0 nevím, +1 mírně spokojen, +2 silně spokojen

Hodnotící škála může mít též grafickou podobu ve formě úsečky vymezené dvěma krajními postoji.

Škála pořadí – na škále pořadí **seřazuje** respondent jednotlivé předměty podle svých preferencí.

Příklad: Seřaďte novinové tituly podle vašich preferencí:

  * Hospodářské noviny
  * Lidové noviny
  * MF Dnes
  * Právo
  * Blesk

Škála konstantní sumy – jednou z nejpřesnějších metod diferenciovaní preferencí je škála konstantní sumy, kde respondent **rozděluje pevně stanovené množství bodů** (zpravidla 100) mezi jednotlivé předměty dle svých preferencí:

Příklad: Stanovte podíl jednotlivých služeb hotelu na vaší celkové spokojenosti:

  * kvalita ubytování:
  * personál:
  * stravování:
  * wellness centrum:

==Problémové typy otázek==

**Sugestivní otázky –** otázky, které navozují určitou odpověď. Přinášejí odpověď, která je očekávána nebo považovaná za žádoucí.

Příklad: //Naprostá většina obyvatel obce je proti tomu, aby místo starosty zastupoval pan Novák. Myslíte si to také?//

**Prestižní otázky –** otázky, které se dotýkají lidské touhy po prestiži. Protože lidé touží vypadat dobře v očích druhých, svými vědomostmi, vzhledem, morálkou, majetkem.

Příklad: //Čtete knihy?// //Jak často pijete alkohol?//

**Otázky požadující informaci –** je dokázáno, že lidé odpovídají i na otázky, kterým nerozumí a na které nemají odpověď. Ve snaze vypadat, že jsou informovaní.

Příklad: //Odhadněte, kolik procent obyvatel se vystěhovalo z vaší obce v tomto roce?//

 

**Otázky zaměřené do budoucnosti –** hrozí zkreslení v důsledku nejistoty budoucího chování. To že respondent něco míní v přítomnosti, neznamená, že to bude v souladu s jeho budoucností.

Příklad: //Koupíte si v příštím roce osobní automobil?//

**Otázky hypotetické –** začínají slovem //kdyby//. Hypotetické otázky přinášejí hypotetické odpovědi. Lépe se jim vyhnout. 

**Otázky obsahující stereotypy –** slova emocionálně zabarvená, která automaticky navozují pocit souhlasu či nesouhlasu. Např. spojení s určitým jménem (Stalin), institucí (totalita, demokracie), etnické skupiny (Romové), jednotlivci (tchyně). 
 
**Otázky kladoucí nepřiměřený nárok na paměť respondenta**

Příklad: //Které pořady jste sledoval tento týden?//

**Otázky extenzivní –** otázky, které vyžadují zjistit průměr nebo generalizaci určitého období.

Příklad: //Kolikrát za měsíc použijete hromadnou dopravu?//


**Otázky multielementní –** zahrnuje v sobě dva nebo více problémů.

Příklad: //Kterou stránku časopisu Bravo považujete za nejzajímavější a kterou čtete jako první?//