[[doporuceni_k_psani_textu|Doporučení k psaní textu]] Pokud se vám v systému objevilo písmeno K, znamená to nezapočteno a souvisí to s uzavřením systému HROCH.

Když bude možné do systému zapisovat příští týden, je možné zápočet napsat. ---- ====== Pořadník odevzdaných prací ====== 1. Dvořáčková, Kunová, Růžková, Slabinová, Votrubová [[Němci ve Francii]] ((Práce má hlavu a patu, dobře se čte, ale pár věcí bych doporučoval dotáhnout. V kap. //Metodologie// doplňte adekvaci (výhody a nevýhody) použitých metod ve vašem konkrétním případě. Do této kapitoly jste mohli zařadit i pasportizační údaje respondentů.\\ Píšete: //Ve stručnosti jen pár slov i k regionu Lotrinsko. Lotrinsko je oproti Alsasku méně zajímavá oblast...// - to by chtělo zpřesnit a nebrat to tak hákem. Ať se necítí obyvatelé Lotrinska (a zájemci o tuto oblast) ukřivděni!\\ Bylo by jistě velmi vhodné popsat stávající situaci v Alsasku a Lotrinsku z hlediska autonomie a používání jazyka (vyučují se tam ve školách místní dialekty (nebo němčina), jaký je trend v používání jazyka).\\ V kap. //Praktická část// se nebojte používat další citace z literatury, ať to zapadá (nebo ať se to liší) s výpověďmi respondentů.\\ Závěr máte spíš jenom jako ozdobu - právě zde by měly zaznít odpovědi na výzkumné otázky (berte to jako //diskuse a závěr//).\\ Není **Greeth** Hofstede.\\ Ve větě //Nejlepší způsob, jak vidět Alsasko, je přes Route du Vin, populární 75 mil dlouhá cesta, která vede přes místní vesnice a vinice.// dejte do pořádku všechny větné členy.\\ Psaní čárek - např. //Příkladem mohou být polohrázděné domy zastupující německou tradici, ale mají nádech francouzských detailů jako jsou třeba barevné okenice. //\\ Jednou máte //alsasština//, jindy //alsaština//.\\ //Lotrinko// atd.)) 2. Doubková, Havelková, Vrabcová, Zýková, Scsevliková, Pokorná, Štefánková [[frisove_v_hol2012|Frísové v Holandsku]] ((Práce nemá nadpis.\\ Výzkumné otázky přesuňte níže (např. do kap. //Úvod a cíl práce//).\\ Když už píšete //Fríse dělíme na Severní, Východní a Západní.//, tak bych jako čtenář čekal, že neustrnete jen u těch Západních, ale aspoň něco málo zmíníte i o ostatních. To souvisí s místy velice nevhodným strukturováním práce - o jazycích píšete dále v kap. //Základní informace//. V této kapitole se ovšem věnujete Frísku (//Friesland neboli Fryslân//), ale ve třetím odstavci píšete //Východní Frísové žijí ve spolkové zemi Niedersachsen.// To už jste ovšem v Německu, aniž by to mnohý čtenář postřehl. Proto doporučuji to, o čem jsme mnohokrát mluvili na semináři: začít obecným, postupovat ke konkrétnímu. Tedy: Frísové obecně, jejich jazyk a dělení a pak se dostat až k těm holandským Frísům. Podobně i v ostatních věcech.\\ Popis fríské vlajky se moc nehodí do kap. //Literární rešerše//, ale spíše až dál. Literární rešerše je vůbec značně popisná, mnohé odstavce se hodí mnohem více do jiné kapitoly. Do literární rešerše určitě dejte něco teoretického, přímo spojeného s výzkumnou otázkou (nějaké práce popisující vyčleňování menšin obecně...).\\ V práci chybí citace nejméně ze dvou časopisů z plnotextové databáze odborných časopisů.\\ V kap. //Metodologie// dáváte až přílišný důraz na jazyk dokumentu, oproti obsahu: //První studium dokumentů, především šlo ale o internetové zdroje. Nejvíce informací bylo ale možné dohledat v angličtině, neboť některé potřebné detaily nám v českých zdrojích chyběly. // Když už píšete o internetových zdrojích, tak proveďte typizaci těchto zdrojů. Můžete stránky fríských organizací hodnotit i z hlediska používaného jazyka (jsou psané primárně frísky, holandsky, anglicky...)\\ Praktická část by neměla být jen přepisem rozhovorů. Vždy byste se měli věnovat každému tématu zvlášť, podle výzkumných otázek.\\ Chybí pasportizační údaje respondentů.\\ Závěr nedává odpovědi na výzkumné otázky (berte to jako //diskuse a závěr//).\\ Formální stránka: //mluví zejména holandky//, psaní čárek - např. //sýr má zelenou barvu skrz na skrz, nejen na povrchu díky tomu//, psaní velkých a malých písmen - např. //mezi frísany//, dále např. //by se nějaké peníze hodili// atd. atd.\\ Kap. //Použité zdroje// je absolutně mimo normu. V poznámkách pod čarou není kurzíva. [online] se píše hned za název článku, za to [online] se pak píše vydavatel.)) 3. Nechojdomová, Šantorová, Tesař, Sokolová, Novotná [[Rusové v Pobaltí II]] ((Trochu mě překvapily hned první dvě věty z kap. //Úvod//: //Rusové, kteří ač mají vlastní stát, jsou rozptýleni po celém světě. Jednou z oblastí kam se nejvíce stěhují a tvoří zde velké menšiny je Pobaltí.// Mám k tomu otázky: souvisí to, že mají vlastní stát, s jejich celosvětovým rozptýlením? Kde je Rusů mimo Rusko nejvíce (absolutně a relativně)? S tím souvisí i druhá věta, že se Rusové nejvíce stěhují do Pobaltí. Můžete to dokázat nějakými statistickými údaji?\\ Asi je lépe používat výraz //Litevci// oproti //Litevčany//.\\ Pobaltí zahrnuje tři postsovětské republiky, proč máte ve výzkumných otázkách jen dvě (//Dělá lotyšská nebo litevská vláda něco pro ruskou menšinu? //)\\ Teoretická část není příliš dobře strukturována, doporučil bych ji spíše přesunout a použít jako "úvod" vlastní části. Špatnou strukturaci vidím především v použití podkapitoly //Náboženství v pobaltských státech// a //Náboženství v Rusku// - náboženství je v utváření etnicity velice důležité, ale musíte to nějak uvést, a ne napsat nadpis a hned za to dát tabulku. Proto doporučuji to, o čem jsme mnohokrát mluvili na semináři: začít obecným, postupovat ke konkrétnímu. Tedy: nejprve historii, důvody objevení se Rusů v Pobaltí, čím se odlišovali, pak třeba to náboženství. Každá kapitolka i podkapitolka by měla mít nějaký pěkný úvod.\\ Do literární rešerše určitě dejte něco teoretického, přímo spojeného s výzkumnou otázkou (nějaké práce popisující vyčleňování menšin obecně...).\\ V kap. //Metodologie// doplňte adekvaci (výhody a nevýhody) použitých metod ve vašem konkrétním případě. Do této kapitoly jste mohli zařadit i pasportizační údaje respondentů.\\ V čem je toto tvrzení pro čtenáře objevné? //...bylo uskutečněno studium dostupných dokumentů, tedy knih, odborných časopisů a článků na internetu.// Aby tomu tak bylo, tak je (dokumenty) alespoň typizujte.\\ Závěr berte více jako //diskuse a závěr//).\\ Chválím vás za velké množství použitých citačních zdrojů.\\ **Formální stránka** - psaní %, mezery za tečkou, překlepy a hrubky - např. //cítí být stále Rusi//, dále //s Rusi//, dále //že už byli silně opilý//, psaní čárek - např. //Ve Velké Británii jsou ovšem bráni jako obyvatelé baltských zemí ne jako Rusové//. Ve větě //Někteří důležití představitelé ruské menšiny v Lotyšsku a Estonsku prohlašují, že je jejich lid utlačován vládami těchto majorit, často notně podporováni z Ruska.// dejte do pořádku všechny větné členy. Atd. atd. atd.)) 4. Behrová, Hatka, Procházka, Růnová, Slavík, Výborný [[Slováci v Rumunsku I]] (( Práci chybí nějaký pěkný úvod (do toho se vám vejde i cíl práce). Druhý odstavec z kap. //Cíl práce// by se mnohem více hodil do kap. //Metodologie//.\\ Chválím vás za literární rešerši, kterou jste na začátku vzali skutečně teoreticky. Co bych doporučil vylepšit, je ten přílišný skok ke Slovákům. Citujete Milla a jeho otázku vlády a pak se tam hned objeví //Slováci se svými velkými pasteveckými klobouky//. Doporučil bych to trochu uvést (třeba tím, co máte níže - //zmínky o slovenské minoritě na území dnešního Rumunska můžeme nalézt například ve slavném románu Dracula//. To je jistě zajímavé, ale také je třeba uvést, že Dracula žil v polovině 15. století (byli tam už Slováci?), román vznikl na konci 19. století. \\ V kap. //Metodologie// doplňte adekvaci (výhody a nevýhody) použitých metod ve vašem konkrétním případě.\\ V práci mně trochu chybí zmínka o příchodu Slováků do Rumunska (alespoň stručně) - začínáte hned náboženstvím. Doporučoval bych vždy postupovat od obecnějšímu ke konkrétnímu.\\ Kap. //Oblasti se slovenským osídlením v Rumunsku// by si určitě zasloužila nějaký pěkný úvod - zlidštěte tu heslovitost.\\ Chválím za použití statistických údajů. Někde tomu ale nerozumím. Píšete: //Nejvíce Slováků na Slovensku pracuje v průmyslu, v pohostinství, v informacích a v komunikaci (1. obrázek).// - tento obrázek ale ukazuje indexy zaměstnanosti, což uvádí změnu v určitém sledovaném období, ne však podíly pracovníků //v průmyslu, v pohostinství, v informacích a v komunikaci//. K tomu může posloužit třeba //struktura HDP// - např. na http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/seg/hospodarstvi.html#hdp Struktura HDP ovšem také přímo nevypovídá o počtech zaměstnanců.\\ Vlastní práci bych doporučil lépe strukturovat na podkapitoly - ať je patrné, kdy píšete o Slovácích obecně, kdy o rumunských Slovácích. Jednotlivé charakteristiky také dejte jako podkapitoly (např. náboženství, stravovací zvyklosti...).\\ Některé formulace je zapotřebí vylepšit - např. //Rumunsko jako hraniční stát dvou církví Říma a Konstantinopole ustanovená de jure 1054 je jedním z mnoha znaků, čím se slovenská minorita odlišuje od zbytku většinové populace.// K čemu se vztahuje slovo //ustanovená//. Rumunsko je jedním z mnoha znaků? To asi ne...\\ Na jiném místě: //Tuto dualitu (starosta a farář v jedné osobě) **přikládáme za vinu** především dvěma skutečnostem.// Proč vinu? Vina je přece zodpovědnost za něco negativního, trestného - pokud tomu tak skutečně je, tak je třeba, abyste vysvětlili, v čem se špatnost této //duality// projevuje.\\ Někde se trochu ztrácím v dataci. Píšete: //Farář bývá také významným zaměstnavatel chudších lidí, kteří leckdy nemají nic k snědku. Za malou službu jsou pak štědře odměněny.// - to se týká současnosti? (Píšete to v přítomném čase.) Nebo se to týká minulosti (pak by byl na místě minulý čas).\\ Dávejte pozor na závislost jednotlivých větných členů: //Druhé nejrozšířenější vyznání bylo evangelické a třetí pak **řeckokatolického**.//\\ //Vyznávají římskokatolickou církev//: Vyznává se náboženství, pokud používáte slovo //církev//, pak je vhodnější obrat //jsou členy ... církve//.\\ Formální stránka: místo //konzumentní kultury// je obvyklé psát //konzumní kultury//\\ Drobné překlepy: //totoho//, //Z hlediska kvantitativního přístupu byla ve výzkumu použity tato technika//, //obejevuje//, //Poustpuje//, //modernismu začíná vyjadřovat//, //Většina Slováků se tedy k nějaké církvi **hlásá**// atd. atd.\\ Co je to //jako nejméně svědomité Výsledky naznačují,//?\\ Psaní čárek: //Nejvýznamnějším historikem, který se zabýval slovenským osidlováním je Ján Siracký.// Nebo: //nemá pouze funkci náboženskou ale také funkci starosty a právníka//\\ Velká a malá písmena - např. //V Rumunských horách//\\ Dvakrát máte odkaz na //(1. obrázek)//, i když se jedná vždy o něco jiného.\\ V seznamu zdrojů máte příspěvek //Téměř zapomenutí Slováci//, ale příspěvek se jmenuje //Takmer zabudnutí Slováci//. Názvy publikací lze překládat, ale pak musí být patrné, že se jedná o překlad (třeba dát ten překlad do závorky).\\ )) 5. Gröhlingová, Chocholoušková, Ondráčková, Puntaca, Ageicheva [[Keltové ve Francii]](( Výzkumné otázky doporučuji dát do úvodu práce, ale práci přímo těmito otázkami nezačínat.\\ Literární rešerši chválím, jen mně často chybí to //kritické zhodnocení//.\\ Kap. //Metodologie// - //dále jsme využili mnoho internetových zdrojů// - když už píšete o internetových zdrojích, tak proveďte typizaci těchto zdrojů.\\ Dávejte pozor na strukturaci článku: Kapitoly jsou nadřazené podkapitolám. Máte na stejné úrovni kap. //Bretaň// a //Stručná historie Keltů a **Bretaňe**// - přece historie Bretaně je podmnožinou "všezahrnující" Bretaně. Součástí historie Bretaně je pak keltské osídlení této oblasti. Podobně kap. //Architektura// - čeho je to podmnožina, která je keltská, která ne? Lze to odlišit?\\ Píšete //**Keltové** v Bretani mluví bretonštinou.// - jsou to tedy opravdu //Keltové//?\\ Možná by bylo dobré i zmínit zhoršení situace po II. světové válce (kvůli kolaboraci to měli Bretonci špatné).\\ Práce vyžaduje, abyste smysluplně diskutovali o identitě obyvatelstva Bretaně - z čeho se může odvíjet (a také odvíjí) a jaká ta identita tedy je (keltská, bretonská, francouzská, jak se mísí...)\\ Praktická část nemůže být pouhým přepisem rozhovorů.\\ **Formální stránka**: citace nejsou podle normy, chybí kurzíva.\\ Některé uváděné odkazy nefungují: http://en.wikipedia.org/wiki/Youenn_Drezen3http://www.seminarky.cz/detail-9644 (asi máte //dva v jednom//). Není //Keltská civilizace: A její dědictví.//, ale //Keltská civilizace a její dědictví//.\\ Pokud máte příspěvky s názvem v azbuce, proveďte přepis do latinky (tu azbuku můžete dát do závorky). Převaděč je třeba na http://cesty.in/transkripce \\ [online] se píše hned za název článku, za to [online] se pak píše vydavatel.\\ Psaní %.\\ Nějaké překlepy: //otazku//, //zabývát//, //zveřejňit//, //měnšiny//, psaní čárek //a zaslat jim dotazník který obsahoval otevřené otázky v anglickém jazyce.//, psaní mezer - //stol.př.n.l.//, velká a malá písmena - např. //situace Bretonštiny// atd. atd. )) 6. Bílá, Knedlová, Kozáková, Kufová, Vinterová, Talašová [[Slováci v Rumunsku]] (( Literární rešerše není vůbec špatná, ale doporučil bych výraznější a jednoznačnější propojení s výzkumnými otázkami.\\ V kap. //Metodologie// doplňte adekvaci (výhody a nevýhody) použitých metod ve vašem konkrétním případě.\\ Lépe strukturujte kap. //Teoretická část// - o osídlení Slováků píšete zbytečně na dvou místech. Postupujte systematicky - od obecného ke konkrétnímu, od staršího k mladšímu (až do současnosti).\\ Píšete: //Hlavní příčina migrace na Dolnú zem byla svoboda vyznání.// Bylo by určitě vhodné pojem //Dolná zem// vysvětlit (alespoň v poznámce pod čarou).\\ Formální stránka: psaní %, psaní čárek - //jak Češi tak Slováci//, dále //Doly, které představovaly ekonomické zázemí byly v několika etapách uzavřeny.//, překlepy - //Strará Huta//, //obdělávájí//, //Huťi//, //Respondeti// atd. atd. Je opravdu //Kysice//, nebo má být //Kysuce//?\\ Praktická část by měla být mnohem více než jen rozhovory s respondenty - nebojte se diskutovat, doplňovat údaje z jiné literatury, z jiných zdrojů.\\ Závěr nechť přímo koresponduje s výzkumnými otázkami. )) 7. Grulichová, Jonáš, Lyer, Ruiz, Bezouška [[Pomáci_2012|Pomáci]] ((Obsahově pěkné. Je třeba ovšem vylepšit formální stránku práce - především psaní velkých a malých písmen - např. //ve vleku Byzantské politiky//, //sňatku Bulharského knížete//, //500 let Turecké vlády//, psaní čárek - např. //Pomáci jsou většinou známí, jako muslimská etnická skupina na Balkáně.//, překlepy a chyby - např. //že sou Pomáci//, psaní mezer atd. atd. Není úplně logické do kap. //První a druhá světová válka// dávat údaje z 90. let 20. století.\\ Doplňte citace v kap. //Kdo jsou Pomáci// - např. pro údaje //v Řecku se jim říká Agaryanis, nebo Ahrianis, v Makedonii se jim říká Torbeši nebo Potursové, či Kurkis, v Albánii se jim říká Gorans// nebo pro ta historická data.)) 8. Bauerová, Homolová, Hubner, Klubová, Pinkasová, Tožička [[Valoni]] ((Vaši práci jsem četl bezprostředně po práci [[Němci v Itálii2012|Němci v Itálii]], takže to vyznívá pro vás jednoznačně lépe, ale přece jen by bylo dobré něco dotáhnout. \\ Vystihuje nadpis //Valoni// skutečně celou práci a její zaměření?\\ Nezačínejte hned výzkumnými otázkami (ty můžete dát do úvodu jako cíl práce). V úvodu nemáte zmíněné //Německojazyčné společenství//; pravda je, že je zmiňujete v teoretické části.\\ Literární rešerše ukazuje, že jste pochopili význam této kapitoly, jen bych doporučil přidat i něco teoretičtějšího - v této souvislosti připomínám, že v práci chybí citace z databáze odborných časopisů (požadavek byl použít alespoň dvě bibliografické jednotky).\\ V kap. //Metodologie// chybí adekvace metod. Jinak celá tato kapitola je hodně chabá.\\ V kap. //Teoretická část// píšete //Dalšími významnými skupinami jsou především Němci a dále Italové a Francouzi.// Tyto skupiny jsou odlišné - vysvětlete, zda je vyčleňujte z hlediska národnosti, země původu nebo státního občanství. Nesprávně uvádíte úřední jazyky v Belgii - //Belgie má tři úřední jazyky - vlámštinu, vycházející z nizozemštiny, valonštinu, která je dialektem francouzštiny a němčinu.// \\ Kap. //Historie// by bylo dobré více precizovat a vztáhnout k výzkumným otázkám.\\ Uvažte, zda je na místě používat stejnou úroveň nadpisů pro kap. //Historie// a //Valonsko x Vlámsko//. Podobně jsem v rozpacích z kap. //Praktická část// - zde je stejná úroveň nadpisů - jména respondentů - a např. //Jídlo//.\\ Píšete o dotaznících, //z kterých byly následně potvrzeny či vyvráceny předem stanovené hypotézy. // - předem stanovené hypotézy se ovšem v textu neobjevují.\\ Závěr by měl mnohem více a lépe odpovídat na konkrétní výzkumné otázky.\\ Citace v seznamu zdrojů nejsou podle normy - vydavatel se píše až za [online], kurzívou je název článku:\\ Máte: Belgium-Statistics. //NationMaster// [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.nationmaster.com/country/be-belgium \\ Mělo by být: //Belgium-Statistics// [online] NationMaster 2003-2012. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.nationmaster.com/country/be-belgium Opravte si poměrně dost překlepů a chyb, včetně psaní čárek a malých a velkých písmen (např. //Valonské identity// atd. atd.)) 9. Jechová, Krob [[Vlámové]] ((Chválím literární rešerši.\\ V kap. //Metodologie// chybí adekvace metod.\\ V práci chybí citace z databáze odborných časopisů (požadavek byl použít alespoň dvě bibliografické jednotky) - můžete to přidat do literární rešerše, nebo do praktické části, resp. kap. //Vlastní výzkum// (možnost srovnání), nebo do kap. //Závěr//.\\ Opravte si psaní velkých a malých písmen - tam máte dost chyb, např. //kvůli Belgickému podílu//, dále //vpadla do Belgie Německá vojska// atd. atd. Psaní % je s mezerou.\\ V kap. //Základní informace o Belgii// píšete o etnických minoritách - vysvětlete, zda je vyčleňujte z hlediska národnosti, země původu nebo státního občanství.\\ Kap. //Historie Belgie// více směřujte na vaše výzkumné otázky.\\ V kap. //Seznam použitých zdrojů// opravte drobné chybičky v kurzívě - v případě časopisů se kurzívou píše název časopisu (ne článek).\\ Závěr je velmi strohý - nebojte se diskutovat (někdy se závěrečná kapitola označuje jako //Diskuse a závěr//.\\ Jinak je práce docela dobrá.)) 10. Heroutová, Košťálová, Janotová, Králová, Matouchová [[Turci v Německu2012|Turci v Německu]] ((Samozřejmě oceňuji provedený terénní výzkum v Berlíně, je třeba ale dotáhnout pár věcí.\\ Literární rešerše se také označuje jako //kritické zhodnocení literatury a pramenů// - to ve vašem případě naplněno není, protože máte pouze jednu publikaci (PIRICKÝ). Na některých místech doporučuji přRpit věty - např. //Turci jsou převážně sunnitští muslimové (80 %) a zbylou část tvoří alevité. Mezi povinnosti každého muslima patří 5x denně se modlit, a to směrem k Mecce, dále pak platit náboženskou daň, dodržovat půst v měsíci Ramadánu, aspoň jednou za život podniknout pouť do Mekky. Jako největší hřích muslimové považují odpadlictví od víry nebo vzpouru proti vládnoucí moci. 20 % obyvatelstva Turecka tvoří alevité, kteří jsou v Evropě často označováni jako šiíté. (mělo by být šíité) // - údaj o alevitech se jeví jako duplicitní. Údaje o nich dejte k sobě na jedno místo. Literární rešerši bych doporučil (na základě toho, co už máte hotové) rozdělit na menší podkapitoly (např. náboženství, jazyk, školství, tradice). Do těchto podkapitolek můžete napsat postřehy dalších autorů.\\ Máte docela pěkně udělanou metodologii, ale některé části je třeba zpřesnit - např. v kap. //Aplikace metodologie v samotném výzkumu// uvádíte //Na počátku probíhalo seznamování s tureckou menšinou prostřednictvím internetových stránek.// - napište tam něco o typizaci internetových stránek (mají Turci v Německu nějaké vlastní stránky, jsou nějaké hlavní, nebo je to roztříštěné, vystupuje někdo na specializovaných stránkách proti Turkům v Německu?...)\\ Píšete: //Byl sepsán dotazník// - byla by škoda čtenáře s tímto dotazníkem zevrubněji neseznámit.\\ V kap. //Základní informace o Turcích// proveďte změny, aby bylo patrné, kdy se jedná o Turky v Německu, a kdy se jedná o Turky v Turecku.\\ Formální stránka - velká a malá písmena: např. //odívání Tureckého obyvatelstva//, dále //totiž většinou Němčinu používá// atd. Překlepy - //V dnešní době je**n** na základních školách tolik Turků, // nebo //žebrající Turkys//, dále //musí být a blízku//, psaní mezer - např. //společnosti…Ve// atd. Píšete //Mešita zvaná Omanova// - není Omarova? \\ Do závěru nějak zakomponujte výzkumné otázky z úvodu.\\ Seznam použité literatury a citace pod čarou vzájemně neodpovídají - správně je pouze PIRICKÝ (je citovaný a je i v seznamu).\\ Fotky jsem vám dal do tabulky, aby byly trochu víc vedle sebe - pokud se vám to nebude líbit, klidně to vraťte.)) 11. Motlová, Kodýtková, Smutná, Kotyrová, Pavelková, Korynta, Běhunčík [[Němci v Itálii2012|Němci v Itálii]] ((Tato práce bude ještě během na dost dlouhou trať.\\ Jednak nezačínáte pořádným úvodem, ale hned výzkumnými otázkami (ty můžete dát do úvodu jako cíl práce). Tyto výzkumné otázky se ovšem ani náhodou nevinou jako červená niť celou prací. Práce je na mnoha místech příliš heslovitá, jednotlivé podkapitolky nemají nějaký pěkný úvod - zapomínáte, že to děláte pro čtenáře. Práce musí být nějak logicky uspořádána; k tomu slouží i správná volba úrovní kapitol a podkapitol. To není ovšem váš případ (ta správná volba úrovní kapitol a podkapitol). Doporučuji to, o čem jsme mnohokrát mluvili na semináři: začít obecným, postupovat ke konkrétnímu. V práci není závěr, kde byste dali odpověď na výzkumné otázky. Práce nemá poznámkový aparát (průběžné citace). Literární rešerše není opravdovou literární rešerší. Kap. //Metodologie// nemá adekvaci metod. V práci je docela dost hrubek a překlepů, často nesprávně píšete velká a malá písmena. Kap. //Zdroje// je absolutně mimo normu.\\ V práci chybí citace z databáze odborných časopisů (požadavek byl použít alespoň dvě bibliografické jednotky) - připomínám namátkou Městskou knihovnu (http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze/) nebo ČZU (http://infozdroje.sic.czu.cz/cs/..\\ Celkem bída.)) 12. Buzková, Cuberková, Kubátová, Olivová, Váňová [[Vlámové- Belgie]] ((Úvod jste tedy vzali opravdu hákem. Cožpak nevíte, k čemu kapitola ÚVOD slouží? Čtenář se zde má dozvědět, o čem práce bude. Jak to chcete koncentrovat do dvou vět? Podobně strohá je i kap. //Metodologie//, kde naprosto chybí adekvace metod. Kde máte ty zmiňované dotazníky?\\ Pokuste se rešerši strukturovat více podle jednotlivých témat.\\ Někde vytváříte historické fámy - //Po revoluci r. 1830 se Belgie v roce 1931 odtrhla od Nizozemí// - tak to rozhodně nebylo!\\ Musíte mít stále před očima výzkumnou otázku - ať se to objeví např. i v kap. //Historie//, ale i v dalších - proč je tam kap. //Geografie a klima//? Mějte na zřeteli i tři filtry (která sdělení do článku dávat, která ne, a u kterých je třeba vysvětlit jejich souvislost s výzkumnou otázkou).\\ Píšete: //Kromě již zmiňovaných slávek jedlých (moules) má Belgie i jiné své speciality. // Máte na mysli část vlámskou, valonskou, nebo jde o celou Belgii?\\ Do závěru nějak zakomponujte výzkumné otázky z úvodu.\\ Formální stránka:\\ Pište správně mezery (viz [[http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu|Doporučení k psaní textu]]).\\ Často vynecháváte tečky.\\ Překlepy: //Valoni i Vlámoví// atd. atd.\\ Psaní čárek - např. //Jako všechny nizozemské národy i Vlámové jsou pyšní na to odkud pochází a tak jsou schopni stejně jako např. Holanďané se hodiny dohadovat o tom čí v město či vesnice je lepší.// atd. atd.\\ Velká a malá písmena - např. //valoni//, dále //sídlem Vlámské vlády// atd. atd.\\ Nepište citace tímto způsobem - //Podle internetového serveru http://naszviretnik.net jsou Vlámové//. Musí být uveden autor, článek...\\ Některé obraty doporučuji vylepšit - např. //A to jak již z historického hlediska, tak se jimi zabývá například...//\\ Některé překlepy naprosto mění smysl sdělení - píšete: //v knize Stručná historie států Belgie//, ale ono je to //Stručná historie států: Belgie//. To je rozdíl!\\ Seznam použité literatury a citace pod čarou vzájemně neodpovídají. Poznámky pod čarou nejsou na spoustě místech podle normy.\\ V práci chybí citace z databáze odborných časopisů (požadavek byl použít alespoň dvě bibliografické jednotky) - připomínám namátkou Městskou knihovnu (http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze/) nebo ČZU (http://infozdroje.sic.czu.cz/cs/..\\ )) 13. Nádvorníková, Masařová, Vlasáková, Šedinová, Hanuš [[Němci na Ukrajině]] (( Kap. //Literární rešerše// není v pravém smyslu literární rešerší, ale spíše by se hodila jako historický úvod k praktické části. Nezapomeňte, že literární rešerše je **kritické zhodnocení literatury a pramenů**. Můžete se podívat na ukázky literárních rešerší na [[http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu|Doporučení k psaní textu]]. \\ Kap. //Metodologie// je pouze v obecné rovině, chybí adekvace metod a to, co jste dělali skutečně vy. Píšete např. //Při takovém rozhovoru si tazatel sestaví přehled základních otázek// - tak proč je tam neuvedete? Dále - //Bylo osloveno několik respondentů v různých věkových kategoriích// - kolik je to //několik//, kde jsou jejich pasportizační údaje? \\ Kap. //Praktická část// nemá nějaké pořádné uvedení - to je třeba psát ke každé kapitole. Takto to působí příliš heslovitě - nebojte se popovídat si s čtenářem :-) \\ Závěr není špatný, ale měl by přesně sledovat linii všech výzkumných otázek a podotázek. Tuto linii máte sice výše, ale kap. //Závěr// by mohla být chápána i jako //diskuse a závěr//.\\ Formální stránka: Některá slova používáte v neobyčejně těžkopádném tvaru - např. //Z oblasti ... Hessian// - nemá to být spíše Hesensko? Dále - //území Kyjevu// - Kyjeva, //Pro vybudování nového kostelu// - kostela atd. atd.\\ Citace pod čarou uvádějte rovněž podle normy - samotné URL nestačí (to by stačilo například u stažených obrázků) - //zpracováno dle: http://www.rollintl.com/roll/grsettle.htm, http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Germans_in_Russia_and_the_Soviet_Union //. Ještě připomínka k Wikipedii: v odborných textech se na ni někdo dívá "skrz prsty"; proto doporučuji uvádět primární zdroj, který ve Wikipedii bývá často uvedený.\\ Psaní mezer - např. //Němců(v tomto//, dále //sv.Kateřiny// atd. atd. Rozhodně si prostudujte typografické zásady v [[http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu|Doporučení k psaní textu]]).\\ Psaní čárek - např. //Někdy byli nuceni čekat v kasárnách než bude cílová oblast připravena.// atd. atd.\\ Překlepy - např. //Podlle//, dále //především kvůli kvůli Napolenu// atd. atd.\\ Gramatické chyby - např. //pěti leté daňové prázdniny//, dále //kromně//, dále //vyvýjí// atd. atd.\\ V práci chybí citace z databáze odborných časopisů (požadavek byl použít alespoň dvě bibliografické jednotky) - připomínám namátkou Městskou knihovnu (http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze/) nebo ČZU (http://infozdroje.sic.czu.cz/cs/ ). \\ )) 14. Adámek, Hammer, Mátlová, Nosák, Ullmann [[nemci_v_dansku_2012|Němci v Dánsku]] ((Úvod není úplně špatný, ale jakoby se některé informace trochu opakovaly. Zkuste to ještě trochu učísnout. \\ V kap. //Literární rešerše// uvádíte zajímavé údaje o alkoholismu, ale chybí uvedení zdroje. Píšete: //Pro další charakterizaci obou národů jsme zvolili porovnání slavení Vánoc a Velikonoc v jednotlivých státech.// - oddělte oba státy alespoň odstavcem. \\ Kap. //Metodologie// je naprosto nedostatečná. Chybí adekvace metod, nemáte tam pasportizační údaje respondentů, vaše konkrétní zkušenosti. V takto obecné rovině se čtenář absolutně nic nového nedozví. \\ Kap. //Teoretická část// působí velice zmateně - to je střelba naprosto mimo. Některé pasáže působí, jakoby jste je psali ve stavu totální opilosti, případně jiné zmatenosti - namátkou: //Dánové se poohlíží po znovuzískání Šlesvinska Kancléř sociálních demokratů (SPD) Gerhard Schröder zoufale potřebuje udržet Šlesvicko-Holštýnsko.// \\ Kap. //Praktická část// nemá nějaké pořádné uvedení - to je třeba psát ke každé kapitole. Takto to působí příliš heslovitě - nebojte se popovídat si s čtenářem :-) Např. podkapitolu //Jazyk// můžete uvést něčím z odborné literatury a pak nechat promluvit respondenty. \\ Některé pojmy (např. //smore Brot//) by bylo určitě vhodné vysvětlit. \\ Formální stránka:\\ Některé překlepy naprosto mění smysl sdělení - píšete: //v církevní asociální práci// - asi nemáte na mysli něco asociálního :-) \\ V kap. //Použitá literatura// musí být vypsány jednotlivé položky abecedně. V práci chybí ještě jedna citace z databáze odborných časopisů (požadavek byl použít alespoň dvě bibliografické jednotky, našel jsem jen jednu).\\ Poznámky pod čarou nejsou podle normy.\\ Psaní čárek - např. //Hodnocení tzv. typických vlastností národů nám většinou slibuje, že do dané země, oblasti přicházíme s předsudky či s určitým očekáváním.// Dále - //Dalším co činí národ národem jsou i tradiční jídla. // atd. atd.\\ Pravopisné chyby, nesoulad větných členů - např. //do německa//, dále //porovnat je s charakterových vlastnostmi//, dále //pohostiní//, //přizpívá// atd. atd. (Je tam toho mraky).\\ Stačí psát vždy jednu uvozovku - //„„Němci mají//.\\ Psaní % s mezerou - rozhodně si prostudujte typografické zásady v [[http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu|Doporučení k psaní textu]]).\\ Myslím, že vás u této práce čeká ještě docela dost práce :-)\\ )) 15. Dobrovský, Hornych, Klepetko, Pivrnec, Roušalová, Šedivá [[keltove_2012|Keltové ve Skotsku]] ((Obsahově práce vůbec není špatná, po formální stránce by se dalo leccos najít - psaní velkých a malých písmen - např. //znamená Skotskou gaelštinou//, psaní čárek, není //zda-li//, ale vždy //zdali// atd.\\ Jednotlivé nadpisy a podnadpisy by bylo dobré vždy nějak uvést - takto to působí strašně heslovitě.\\ Nemohu ale najít ve vaší práci dvě citace z databáze odborných časopisů. (Pokud je tam máte, připište k bibliografické citaci, že jste to získali prostřednictvím té a té databáze.) Mně šlo o to, abyste si vyzkoušeli pracovat s plnotextovými databázemi recenzovaných časopisů, které předplácí ČZU nebo třeba knihovna. V těch databázích je obrovské množství informací, které někdy zůstávají ležet ladem.\\ Údaj o databázi jsem myslel třeba takto:\\ BRUSIS, Martin, Ethnic Rift in the Context of Post-Communist Transformation: The Case of the Slovak Republic. International Journal on Minority & Group Rights. 1997, 5, s. 3-31. Databáze EBSCO, dostupná ze stránek Městské knihovny v Praze (nebo dostupná ze stránek infozdroje.czu.cz).\\)) 16. Ludvíková, Martínková, Polanecká, Puchmeltrová, Sýkorová, Vlčková [[Lužičtí Srbové (LS2012)]] **OK** 13. 9. 2012 **POZOR! HROCH JE JIŽ UZAVŘEN!** ((Po obsahové stránce bez připomínek, ale: OPRAVTE si psaní čárek - např. //Ačkoliv má v Lužici jen pár přátel považuje se ale i za Lužického Srba.// - čárky nejsou silnou stránkou tohoto článku :-) )) 17. Cvachová, Mecová, Mielniczková, Šandová, Víška [[albanci_v_makedonii|Albánci v Makedonii]] ((Konzultace ústně)) **UŽ JE TO K ODEVZDÁNÍ?** - POKUD ANO, TAK TO ZAŘAĎTE. ====== Opravené práce 1.kolo ====== 1. Nechojdomová, Šantorová, Tesař, Sokolová, Novotná [[Rusové v Pobaltí II]] **OK** 31. 8. 2012 2. Grulichová, Jonáš, Lyer, Ruiz, Bezouška [[Pomáci_2012|Pomáci]] **OK** 31. 8. 2012 3. Behrová, Hatka, Procházka, Růnová, Slavík, Výborný [[Slováci v Rumunsku I]] **OK** 4. 9. 2012 4. Gröhlingová, Chocholoušková, Ondráčková, Puntaca, Ageicheva [[Keltové ve Francii]] ((Už by to bylo úplně hotové, ale nenašel jsem u vás dvě citace z databáze odborných časopisů. (Pokud je tam máte, připište k bibliografické citaci, že jste to získali prostřednictvím té a té databáze.) Minule jsem vám psal, že kniha není //Keltská civilizace: A její dědictví.//, ale //Keltská civilizace a její dědictví.// Pořád to máte na 2 místech špatně. Překlepy - //poznatky o keltech//.)) 5. Jechová, Krob [[Vlámové]] **OK** 4. 9. 2012((Už jsem vám to zapsal do systému, ale ještě si projeďte velká a malá písmena - např. //část Vlámského obyvatelstva// )) 6. Bílá, Knedlová, Kozáková, Kufová, Talašová, Vinterová [[Slováci v Rumunsku]] **OK** 5. 9. 2012 7. Dvořáčková, Kunová, Růžková, Slabinová, Votrubová [[Němci ve Francii]] ((Už jsem chtěl psát, že je to OK, ale ještě nenapíšu. Už minule jsem psal, že HOFSTEDE není //Greeth// - nechápu vaši tvrdohlavost v tomto ohledu. Nemohu ale najít ve vaší práci dvě citace z databáze odborných časopisů. (Pokud je tam máte, připište k bibliografické citaci, že jste to získali prostřednictvím té a té databáze.) Mně šlo o to, abyste si vyzkoušeli pracovat s plnotextovými databázemi recenzovaných časopisů, které předplácí ČZU nebo třeba knihovna. V těch databázích je obrovské množství informací, které někdy zůstávají ležet ladem. Údaj o databázi jsem myslel třeba takto:\\ BRUSIS, Martin, Ethnic Rift in the Context of Post-Communist Transformation: The Case of the Slovak Republic. International Journal on Minority & Group Rights. 1997, 5, s. 3-31. Databáze EBSCO, dostupná ze stránek Městské knihovny v Praze (nebo dostupná ze stránek infozdroje.czu.cz).\\ Jinak je to už OK.)) 8. Adámek, Hammer, Mátlová, Nosák, Ullmann [[nemci_v_dansku_2012|Němci v Dánsku]] ((Stále nemohu vyjádřit spokojenost s formální stránkou. Minule jsem namátkově vypisoval chyby, ale vy jste neopravili ani ty - //pohostiní//. Projděte si to ještě - např. //histori//, dále //nejdůležitějsími//, dále //V Dánku//, dále //ikdyž// atd. atd. \\ Psaní čárek - //Dalším co činí národ národem jsou i tradiční jídla.// (počítejte slovesa). Počítání sloves se hodí i jinde - např. věta //Především v okolí města Aabenraa.// není skutečnou větou, protože nemá přísudek. Nesprávná závislost větných členů - //V této části práce je brána zřetel//. V seznamu literatury, ani v poznámkách pod čarou nemáte kurzívu.\\ Rozlišujte odborný a popularizační styl - moc se sem nehodí věty typu //Celá výzkumná skupina dala hlavy dohromady a nakonec se dobrala vytouženého cíle. //\\ U odborných článků jsme si asi neporozuměli. Určitě vynechte pasáže //Po přihlášení na stránky knihovny, si lze prohlédnout originální články v cizím jazyce a také se můžete dozvědět další informace o těchto článcích (datum publikování, zdroj ve kterém byl článek publikován, aj.)// - přece to nepíšete pro základní školu; tato informace bývá čtenářům poměrně dost známá. Články jste ale rozhodně neměli použít takto izolovaně, ale hezky příslušné pasáže začlenit do vaší práce - do literární rešerše, do historie, do praktické části... (to už je zcela na vás). Takto jsem jako čtenář dost vyplašený, když najednou vybafnete s nadpisem //Dánové by rádi znovu získali Šlesvicko. // - povídejte si ve vašem článku s čtenářem a postupujte od obecného ke konkrétnímu. Ať tam nemáte takovéto skoky. \\ Abych tady nebyla jen kritika - článek je oproti minulé verzi mnohem lepší a už se dá i se zájmem číst. Úpravy ovšem považuji za nutné.)) 9. Motlová, Kodýtková, Smutná, Kotyrová, Pavelková, Korynta, Běhunčík [[Němci v Itálii2012|Němci v Itálii]] ((Připomínka mimo soutěž - práce stále není hotová, jen při zběžném podívání jsem tam našel docela dost chyb. Práce stále působí strašně heslovitě (spousty kapitol a podkapitol nemá nějaký úvod, jsou to spíše výkřiky). Nemáte propojenou kvalitativní a kvantitativní část - píšete např. //V Itálii se za běžnou rodinu považuje rodina mnohem početnější než rodina německá (3-4 děti).// Jak tento údaj chápat? Díval jsem se do statistik (http://www.nationmaster.com/graph/peo_tot_fer_rat-people-total-fertility-rate) a v Itálii je podle těchto statistik menší porodnost (počet porodů na jednu ženu) než v Německu - 1,39 oproti 1,41 (není to přímo velikost rodiny, ale dost to s tím souvisí). Velký rozdíl mezi Itálií a Německem ukazuje statistika znázorňující procento lidí starších 65 let žijících se svými dětmi - http://www.nationmaster.com/graph/peo_eld_liv_wit_chi-people-elderly-living-with-children To jsou jen takové náměty, čím by to chtělo prošpikovat. Procházel jsem to jen velice zběžně, ale třeba //Literární rešerše// nejen že není na výstavu, ale nestačí ani na semestrální práci, a to ani nemluvím o citacích, kde uvádět URL stránky nestačí.)) 10. Nádvorníková, Masařová, Vlasáková, Hanuš [[Němci na Ukrajině]] **OK** 6. 9. 2012 ALE!!!((Jste dost tvrdohlaví v psaní hrubek ve slově //vyvýjel// a v odvozeninách tohoto slova. Opravte si to. Připište ještě kurzívu (na správná místa) v kap. //Zdroje//.)) 11. Heroutová, Košťálová, Janotová, Králová, Matouchová [[Turci v Německu2012|Turci v Německu]] **OK** 6. 9. 2012 ALE(( Vypadl vám abecedně řazený seznam literatury jako samostatná kapitola, některé položky v poznámkách pod čarou nemají kurzívu! To musíte před příchodem pro zápočet napravit!\\ Jen jsem si všiml, že v práci dvakrát uvádíte počet Turků v Berlíně - jednou píšete, že tam je //přes 120 tisíc Turků.//, na jiném místě //Jen v Berlíně žije přes 170 tisíc Turků.// Pokud to nevysvětlujete, působí to velmi rozporně. )) 12. Doubková, Havelková, Vrabcová, Zýková, Scsevliková, Pokorná, Štefánková [[frisove_v_hol2012|Frísové v Holandsku]] ((Jaké je tedy hlavní město Fríska? Jak se to z vašeho článku pozná? * Hlavním městem provincie Fryslân je **Ljouwert**. * Fryslân je provincie nacházející se na severu Nizozemska. Má 643 000 obyvatel, z toho 91 000 bydlí v hlavním městě **Leeuwarden**. Co si vyberete?\\ Další rozpor je v kap. //Kaatsen// - v textu pak používáte tvar //Kaatzen//.\\ Ještě vylepšete formální stránku (chyby) - např. //ale i s Holandskými//. Psaní mezer - za čárkou se sice píše mezera, ale ne za desetinnou - //1, 5//. Psaní % - podívejte se na [[http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu|Doporučení k psaní textu]], typografické zásady - http://www.hks.re/geografie-nab/lib/exe/fetch.php?media=typografie.pdf \\ Literatura není podle normy - chybí kurzíva.\\ Nemohu najít ve vaší práci zakomponované dvě citace z databáze odborných časopisů. (Pokud je tam máte, připište k bibliografické citaci, že jste to získali prostřednictvím té a té databáze.) Mně šlo o to, abyste si vyzkoušeli pracovat s plnotextovými databázemi recenzovaných časopisů, které předplácí ČZU nebo třeba knihovna. V těch databázích je obrovské množství informací, které někdy zůstávají ležet ladem.\\ Údaj o databázi jsem myslel třeba takto:\\ BRUSIS, Martin, Ethnic Rift in the Context of Post-Communist Transformation: The Case of the Slovak Republic. International Journal on Minority & Group Rights. 1997, 5, s. 3-31. Databáze EBSCO, dostupná ze stránek Městské knihovny v Praze (nebo dostupná ze stránek infozdroje.czu.cz).\\ )) 13.Buzková, Cuberková, Kubátová, Olivová, Váňová [[Vlámové- Belgie]] **OK** 13. 9. 2012 **POZOR! HROCH JE JIŽ UZAVŘEN!** 14.Bauerová, Homolová, Hubner, Klubová, Pinkasová, Tožička [[Valoni]] **OK** 13. 9. 2012 **POZOR! HROCH JE JIŽ UZAVŘEN!** 15. Cvachová, Mecová, Mielniczková, Šandová, Víška [[albanci_v_makedonii|Albánci v Makedonii]] 16. Dobrovský, Hornych, Klepetko, Pivrnec, Roušalová, Šedivá [[keltove_2012|Keltové ve Skotsku]] ====== Opravené práce poslední kolo ====== 1. Gröhlingová, Chocholoušková, Ondráčková, Puntaca, Ageicheva [[Keltové ve Francii]] **OK** 5. 9. 2012 2. Motlová, Kodýtková, Smutná, Kotyrová, Pavelková, Korynta, Běhunčík [[Němci v Itálii2012|Němci v Itálii]] ((Ty poslední připomínky byly, jak jsem psal, mimo soutěž, takže i když jste se napsali do posledního kola, můžete ještě něco opravit. \\ Každopádně práce se už dá číst, a není to čtení jen pro uspávače hadů - je to totiž čtení zajímavé. Změna k lepšímu je neoddiskutovatelná. Opravte si ještě kurzívu v literatuře pod čarou a v seznamu literatury - někde jste na ni zapomněli. \\ U metodologie dopište adekvaci metod (+ vaše konkrétní zkušenosti kladné i záporné). \\ Někde už píšete správně % s mezerou, často ale ne. \\ Většinou už máte správně i velikost písmen, ale někde ještě ne - //V autonomní provincii Bolzano se mluví třemi jazyky: Německy, Italsky (Úřední jazyky) a Ladino (na východě)// )) **OK** 6. 9. 2012 3. Adámek, Hammer, Mátlová, Nosák, Ullmann [[nemci_v_dansku_2012|Němci v Dánsku]] **OK** 7. 9. 2012 4. Dvořáčková (**není v systému, ale nevím proč**), Kunová, Růžková, Slabinová, Votrubová [[Němci ve Francii]] **OK** 7. 9. 2012 5. Doubková, Havelková, Vrabcová, Zýková, Scsevliková, Pokorná, Štefánková [[frisove_v_hol2012|Frísové v Holandsku]] **OK** 13. 9. 2012 **POZOR! HROCH JE JIŽ UZAVŘEN!** ---- ====== Etnické minority v Evropě 2012 ====== ^Úterý 12:15 LICHÝ ^ 28. 2. 2012 ^ 13. 3. 2012 ^ 27. 3. 2012 ^ 10. 4. 2012 ^ 24. 4. 2012 ^ | | | Běhunčík, Kodýtková, Korynta, Kotyrová, Motlová, Pavelková, Smutná((Vybírejte raději ze seznamu - je to proto, že v seznamu jsou etnika, na která můžete navazovat (nějak už jsou zpracovaná).)) [[Němci v Itálii2012|Němci v Itálii]]| !Cvachová, Mecová, Mielniczková, Šandová, Víška [[Albánci v Makedonii]]| Bauerová, Homolová, Hubner, Klubová, Pinkasová, Tožička [[Valoni]] | Ludvíková, Martínková, Polanecká, Puchmeltrová, Sýkorová, Vlčková [[Lužičtí Srbové (LS2012)]] | ^Úterý 14:00 LICHÝ ^ --- ^ 13. 3. 2012 ^ 27. 3. 2012 ^ 10. 4. 2012 ^ 24. 4. 2012 ^ | | |!Jechová, Krob [[Vlámové]] | Behrová, Hatka, Procházka, Růnová, Slavík, Výborný [[Slováci v Rumunsku I]] | !Doubková, Havelková, Vrabcová, Zýková, Scsevliková, Pokorná, Štefánková [[frisove_v_hol2012|Frísové v Holandsku]] | Nechojdomová, Šantorová, Tesař, Sokolová, Novotná [[Rusové v Pobaltí II]]| ^Úterý 12:15 SUDÝ ^ 6. 3. 2012 ^ 20. 3. 2012 ^ 3. 4. 2012 ^ 17. 4. 2012 ^ --- ^ | |1) Heroutová, Košťálová, Janotová, Králová, Matouchová [[Turci v Německu2012|Turci v Německu]]
2) !Bílá, Knedlová, Kozáková, Kufová, Vinterová, Talašová [[Slováci v Rumunsku]] | Nádvorníková, Masařová, Vlasáková, Šedinová, Hanuš((Myslel jsem, že jste měly Němce)) - [[Němci na Ukrajině]] | !Adámek, Nosák, Hammer, Ullmann, Mátlová - [[nemci_v_dansku_2012|Němci v Dánsku]] |Grulichová, Jonáš, Lyer, Ruiz, Bezouška [[Pomáci_2012|Pomáci]]| | ^Úterý 14:00 SUDÝ ^ 6. 3. 2012 ^ 20. 3. 2012 ^ 3. 4. 2012 ^ 17. 4. 2012 ^ --- ^ | | Dvořáčková, Kunová, Růžková, Slabinová, Votrubová [[Němci ve Francii]] |Váňová, Kubátová, Olivová, Buzková, Cuberková [[Vlámové- Belgie]] |Gröhlingová, Chocholoušková, Ondráčková, Puntaca, Ageicheva [[Keltové ve Francii]] |Dobrovský, Hornych, Klepetko, Pivrnec, Roušalová, Šedivá [[keltove_2012|Keltové ve Skotsku]] | | | | Drahotová Klára [[Němci ve Slovinsku]]| | | | | ===== Otázky: ===== Co považuje daná minorita za hlavní a typické vlastnosti? Jak se tyto vlastnosti odlišují od vlastností obyvatel země, kde žijí? Jak se tyto vlastnosti odlišují od vlastností obyvatel jejich "původní" (národní) země? Při popisu vybrané minority můžete použít náměty:(V jakém období byla situace příslušníků zkoumané menšiny nejlepší, a kdy naopak nejhorší. (Proč?)\\ Současná situace: s čím jsou lidé spokojeni a s čím (v jakých oblastech) spokojeni nejsou?\\ Identita - za koho se příslušníci zkoumané menšiny považují (přejímají identitu většinové společnosti, nebo se naopak výrazně vůči většinové společnosti vyhraňují), jaké jsou hlavní prvky pro vyhraňování (jazyk, náboženství, odlišné historické povědomí...)\\ Jsou zde nějaké národnostní spolky, politické strany, folklorní spolky - jak je to s členy (nárůst, pokles)\\ Jaká je jazyková situace příslušníků menšiny (včetně používání dialektů).\\ Knihy, noviny, rozhlas - v jakém jazyce (dialektu) (pokud tedy vůbec menšinová média vychází).)\\ ===== Výběr minorit: ===== * Němci * ve Francii * v Itálii * na Ukrajině * v bývalé Jugoslávii * v Rumunsku * Turci * v Moldávii (Gagauzové) * na Balkáně * islamizovaní Slované (Pomáci) * Bulharsko * Řecko * Makedonie * Rusové * v Pobaltí * na Ukrajině * v Rumunsku * Slováci * na Ukrajině * v bývalé Jugoslávii * v Rumunsku * Maďaři * v Rumunsku * v Srbsku * Albánci * v Makedonii * v Řecku * v bývalé Jugoslávii * Frísové * v Holandsku * v Německu * Keltové * v Bretani (Francie) * ve Skotsku * v Irsku * na ostrově Man * Cornwall * Vlámové * Valoni Rozdíly mezi Němci a Italy: Bruno Bozzetto-differences between Italians and Germans.flv http://www.youtube.com/watch?v=K0bI6YHhsvM Národní charaktery: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/manual-exportera/organizacni-kultura-a-narodni-kultura/1001370/59259/ ===== Pořadník I. ===== 1. Drahotová Klára [[Němci ve Slovinsku]]