====== Krymčačtina, Krymčaci ======

Jedná se o málopočetné židovské obyvatelstvo Krymu, které vytvořilo svébytné etnikum v období středověku. Do doby vytvoření Krymského chanátu žili Krymčaci v Karasubazaru a Kafe. V 19. století byla pro Krymčaky typická řemesla sovisející se zpracováním kůže. (Agatov, M. Krymchaki Rasstreljannyj narod, http://www.agatov.com)

Na konci 19. století označovali Krymčaci svůj jazyk jako čagataj (чагатай), v ruských dokumentech do roku 1917 jsou krymčaci označováni jako Židé-Krymčaci. Podle jednoho z výkladu se Krymčaci dostali na Krym po potlačení povstání Bar Kochby císařem Hadriánem.

Do doby Velké vlastenecké války žilo na Krymu kolem 6000 Krymčaků, z nichž pro naprostou většinu byla rodným jazykem krymčačtina. Krymčaci byli nejvíce postiženi holokaustem během 2. světové války (1941-44), kdy je němečtí okupanté fyzicky likvidovali, protože je zahrnovali mezi Židy. V květnu 1944 byli téměř všichni Krymští Tataři (a s nimi i někteří Krymčaci) násilně přemístěni do Uzbecké SSR. Po válce žilo na Krymu kolem 1000 Krymčaků. 

Celkový počet Krymčaků se odhaduje na 1500 osob. Jazyk se dnes používá velmi málo - podle sčítání obyvatel na Ukrajině v roce 2001 se jako Krymčaci přihlásilo necelých 300 osob na Krymu, ze kterých ovládá krymčačtinu asi 100 lidí. Údaje krymčackého spolku hovoří o 204 Krymčacích v roce 2007. Další Krymčaci žijí v Rusku (např. na hřbitově Všech svatých v Tule je malá krymčacká část). V průběhu 90. let emigrovalo několik desítek krymčackých rodin do Izraele, kde měli jako Židé nárok na repatriaci. V Tel Avivu fungovala dříve i krymčacká synagóga. 

V roce 1989 vznikla v Simferopolu nedělní škola, kde se krymčacký jazyk vyučuje pro všechny věkové skupiny. V roce 2004 byla vydána učebnice a slovník (Реби, Давид Ильич. «Крымчакский язык. Крымчакско-русский словарь.» Симферополь, 2004 / Rebi, David Il'ich. «Krymchakskij jazyk. Krymchaksko-russkij slovar'.» Simferopol', 2004 )

Do 30. let se pro zápis krymčačtiny používala latinka:
|A a |B в |C c |Ç ç |D d |E e |F f |G g |
|H h |I i |J j |Ь ь |K k |Q q |Ƣ ƣ |L l |
|M m |N n |N̡ n̡ |O o |Ө ө |P p |R r |S s |
|Ş ş |T t |U u |Y y |V v |Z z |Ƶ ƶ |  |

Po roce 1936 se přestaly vydávat knihy a písemná forma jazyka se nepoužívala. Teprve v 90. letech 20. století byla vytvořena nová abeceda na základě azbuky (chybí znaky Ё, Ж, Ц, Щ, Ъ, Ю, Я):
|А а |Б б |В в |Г г |Гъ гъ |Д д |Е е |З з |
|И и |Й й |К к |Къ къ |Л л |М м |Н н |Нъ нъ |
|О о |Ӧ ӧ |П п |Р р |С с |Т т |У у |Ӱ ӱ |
|Ф ф |Х х |Ч ч |Чъ чъ |Ш ш |Ы ы |Ь ь |Э э |

(http://ru.wikipedia.org, Крымчаки - Krymchaki)

Krymčacký úryvek z Targumu ke knize Rút (transkripce):

Tešer edi kiši jenini oŋ qolunuŋ. \\
(Muž rozvázal rukáv své pravé ruky.)

Da tešti Boaz jenini oŋ qolu-nyŋ. \\
(A Boaz rozvázal rukáv své pravé ruky.)

Tento úryvek pochází z krymčackého překladu Targumu ke knize Rút a byl publikován v práci Ianbay & Erdal (1998) .