====== Chanuka vs. Vánoce ====== Aneta Tellingerová, Luisa Kopecká, Kristýna Nitschová. //Chanuka vs. Vánoce//. [online] Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2016. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/ls2016:judaismus ===== Úvod a cíl práce ===== Judaismus je nejstarší náboženství na světě, které si velmi potrpí na slavení svých svátků. Jeden z nejdůležitějších je pro Židy Chanuka, která je často chybně označována za "židovské Vánoce". Židé mají mnoho významných tradic, které připomínají zázrak, jenž je s tímto svátkem neodmyslitelně spojen. Jednou z nich je například zapalování světel na osmiramenném svícnu zvaném Chanukije nebo velmi jedinečné gastronomické zvyky, ke kterým patří každodenní používání olivového oleje. Právě ten Židům připomíná, jaký zázrak se v dávných dobách v posvátném Chrámu stal. Mezi Židy je také stále aktuální problematika ortodoxních a liberálních jedinců, u kterých můžeme najít spoustu odlišností. Vánoce jsou bezesporu křesťanským svátkem, ale přesto Židé mnoho tradic přejímají a u některých z nich se tak z tradičního svátku stává propojení Chanuky a Vánoc. Cílem práce je seznámit čtenáře s podobou svátku Chanuka a jejími odlišnostmi v České republice, Izraeli a Německu. Nastínit, zda a jak se slavení svátku může v různých zemích lišit, a jak moc se od sebe liší křesťanské Vánoce a židovská Chanuka, které jsou tak často spojovány. **Výzkumná otázka:** Jaké jsou rozdíly ve slavení svátku Chanuka v České republice, Izraeli a Německu? **Podotázky:** 1. Jak probíhá Chanuka? 2. Jaký je rozdíl mezi Chanukou a Vánoci? 3. Je rozdíl ve slavení Chanuky u Židů ortodoxních a liberálních? 4. Jaký význam má pro Židy Chanuka? ===== Literární rešerše ===== Otázkou, co je to Chanuka a jak probíhá, se zabývá Rabín Marc Stern ve své knize **Svátky v životě Židů**. Nejdříve popisuje její historický kontext, o vítězství Makabejských nad Seleukovci. Značnou část autor věnuje zapalování chanukových světel. Zdůrazňuje, že u rozsvícení svícnu musí být celá rodina a existují dvě tradice rozsvěcování. Podle Šamaje se první den zapálí „služebníčkem“ všech osm světel a následující dny vždy o jednu svíčku méně. Hilelova škola učí opačný postup, tedy první den zapálíme jednu svíčku a další dny přidáváme. Tento způsob je podle Talmudu právoplatný. O příběhu dvou rabínů Hilela a Šamaje vypráví kniha **Chanuka** od Davida Maxe. Ta nám potvrzuje, že se v průběhu času prosadil názor Hilelův. Existují však synagogy, které zapalují svíce na dvou Chanukijích rozdílně. Jedna podle Hilela a druhá podle Šamaje, aby si připomněli jejich odlišné názory, a že v Judaismu jsou různé názory na jednu věc běžné. Trochu odlišně zapalují svíčky Židé sefardští a aškenázští. Sefardští recitují při zapalování svíček 30. žalm, zatímco aškenázští zpívají píseň Maoz cur. Až do pozdní antiky se rozsvěcovaly světla pomocí oleje, ale už celá staletí se místo něho používají svíčky. Chce-li však Žid zdůraznit micvu, měl by použít olej. Stern zmiňuje tradiční jídla, která se připravují hlavně na oleji, což připomíná zázrak Chanuky, o kterém nám v další kapitole vypráví. Na konci upozorňuje, že Židé během svátku Chanuka opomíjí zákaz hraní karetních her o peníze. Simon Philip De Vries se ve své knížce **Židovské obřady a symboly** zabývá nejen chanukou a jejím historickým pozadím, ale i šabatem, manželstvím a jídelními předpisy v životě Židů. Klade důraz na podrobné popsání dějin. Poté, co Makabejští zvítězili ve všech bitvách a zajistili tak duchovní nezávislost judaismu, byl očištěn jejich Chrám, ve kterém se zapálilo věčné světlo. Na památku těchto událostí se slaví Svátek vysvěcení, Chanuka. Jaký je rozdíl mezi Chanukou a Vánoci ukazuje kniha **Židovský svátek Chanuka a křesťané** napsaná Jaroslavem Ignatiusem Vokounem. Je zde například zmíněno, kdo dal poprvé mezi Chanuku a Vánoce rovnítko. Byly to skupiny v Latinské Americe, kde docházelo ke smíšení křesťanského a židovského původu. Díky čemu se Chanuka začala podobat Vánocům, ukazuje článek **Vánoční svátky v Izraeli** ze stránky: http://izrael.avetour.cz/vanocni-svatky-v-izraeli.html Děti například dostávají drobné dárky, což je zvyk, který k původní Chanuce vůbec nepatří. Podobné je to i s tradiční písní Chanuky "Maoz cur", vánoční lidovou písní s původem v Německu. O Židech v Německu a Židech celkově vypráví německý Žid Paul Spiegel ve své knize **Kdo jsou Židé?**. V knize se můžeme dočíst, že ortodoxní Židé Vánoce neslaví. Existují však liberální a konzervativní Židé, kterých je daleko více. Ti si přisvojili právo zrušit určité předpisy Tóry s tím, že v moderním světě pro ně nemají smysl. Zákony, které se uchovávají, jsou přijímány mnohem otevřeněji. ===== Metodologie ===== V této práci byly použity jak kvantitativní, tak kvalitativní metody. Kvantitativní výzkum podává obecný pohled na danou problematiku, který lze graficky znázornit. Nevýhodou této metody je povrchové zkoumání daného problému. Cílem je testování předem určené hypotézy, která musí být ověřitelná a měřitelná. Kvalitativní metody se sledovanému problému věnují více do podrobností a netvoří se z nich tabulky ani grafy. Cílem je porozumění a rozpoznání získané informace, tvoření nových hypotéz nebo teorií. Mezi způsoby, jak získat data patří pozorování, které může být zúčastněné nebo nezúčastněné. Dále dotazování neboli rozhovor, který je standardizovaný nebo volný. A posledním způsobem je studium dokumentů, u kterých se zpracovávají data z tištěných materiálů, životopisů nebo dokumentárních filmů a fotografií. Jak kvalitativní, tak kvantitativní metody se vzájemně doplňují. Tato práce získává informace spíše z metod kvalitativních. Byl použit řízený rozhovor, při kterém má tazatel předem připravené otázky, čímž získává přesnější informace. Zároveň je prostor k volné diskuzi. Z kvantitativních metod jsme použily sběr dat, díky němuž se rozšířil náš pohled na dané téma. Materiál pro tuto práci se čerpal z knih o Chanuce a Židovství, z článků na internetu a v odborné databázi časopisů. Jedním z nejdůležitějším zdrojem dat byly rozhovory se členy Židovské obce. **Rozhovory s respondenty** Naším prvním respondentem se stala PhDr. Zuzana Peterová. Schůzku jsme měly na Židovské obci v Maiselově ulici, kde mnoho let pracuje. Pochází z židovské rodiny a její syn je vrchní pražský rabín. Paní Peterová nás zejména seznámila s historií a tradicemi Chanuky. Naše otázky se zaměřovaly zvláště na to, zda její rodina dodržuje některé vánoční zvyky. Přiznala se nám, že se jí Vánoce jako svátek moc líbí a sama dodržuje některé tradice jako zapalování františků a připravování bramborového salátu se smaženým kaprem. Rodina paní Peterové je velmi pestrá. Má čtyři děti, z nichž dva potomci Vánoce slaví a dva potomci je neslaví vůbec. Když však byly její děti ještě malé, slavila se u Peterů jak Chanuka, tak i Vánoce, takže dokonce i dnešní vrchní pražský rabín David Peter dostával jako malý vánoční dárky. Ovšem dnes je to pro něj naprosto nepřijatelné. Od paní Peterové jsme se také dozvěděli, že několikrát do roka jezdí za přáteli do Německa. To byl také důvod, proč jsme si za další zemi vybraly právě Německo. Druhým respondentem se stal vrchní pražský rabín David Peter, syn Zuzany Peterové. V letech 1998-2011 studoval v Jeruzalémě v izraelském institutu židovských studií Mechon Meir. Věnoval se studiu Talmudu, rabínského práva, výuky halachy a správy. V současnosti poskytuje rady členům obce a usiluje o zachování pozůstatků pražské Židovské obce. Po příchodu do Židovské obce jsme se účastnily konce židovského učení. Poté nás rabín vzal do synagogy, kde probíhal náš rozhovor. ====== Praktická část ====== Judaismus je monoteistické náboženství a zároveň kultura židovského národa. Vznikl jako kmenové náboženství hebrejských kmenů ve 2. tisíciletí př. n. l. Podle judaismu se považuje jako konec světa příchod Mesiáše, kterého vyšle Bůh, aby spasil izraelský národ. Očekávání Spasitelova příchodu se stalo nejdůležitější vizí tohoto náboženství. Judaismus není jen náboženství, ale spíše životní postoj. Podle starého zákona jsou předci izraelského národa tři praotcové - Abrahám, Izák a Jákob. **Geografický rozměr** Před 1. stoletím n. l. žilo mnoho Židů v Egyptě, který následně opustili. Ti co zůstali, byli ve většině případů v Babylonu (dnešní Káhira) prodáni do otroctví. O přesném počtu Židů existují pouze spekulace. Žili hlavně v Palestině, Sýrii, Indii a Arábii. V 1. století došlo ke zboření jeruzalémského chrámu a Židé byli nuceni opustit svoji zemi. Několikrát se snažili navrátit do zaslíbené země, ale stále byli vyháněni. Až za vlády Moysesa Montefiore v 19. století byla za Jeruzalémem vybudována židovská čtvrť. Začaly vycházet noviny v hebrejštině a Židé se začali stěhovat do židovské čtvrti. V roce 1948 byl vytvořen Izrael a mnoho Židů, hlavně z bývalého Sovětského svazu, se navrátilo. V dnešním 21. století můžeme najít židovskou populaci víceméně všude ve světě, nejvíce však v Izraeli a Spojených státech amerických.((KOKAISL, Petr. //Geografie náboženství//. Vyd. 2. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2015. s.33-34. ISBN 978-80-213-2551-7.)) {{ :ls2016:judaismus-_rozsireni_.jpg |}} **Židé v České republice** Židé se na území dnešní České republiky dostali v průběhu 10. století. Kolem 13. století se Židé usadili v Praze, Olomouci, Brně a Jihlavě. V tomto století byla v Praze vystavěna Staronová synagoga, která je dnes jednou z nejstarších ve střední Evropě. V 15. století se Židé začali přesouvat z velkých měst na venkov. Za panování Karla IV. byli Židé uzavřeni do ghett a za vlády Marie Terezie museli nosit speciální označení. K obratu došlo až za Josefa II., který zrušil povinnost nosit označení, povolil Židům univerzitní vzdělání, ale nakázal, aby si Židé změnili jména na německá. Při vzniku Protektorátu Čechy a Morava žilo na našem území přes 120 tisíc Židů. Někteří emigrovali, jiní byli zavražděni. V dnešní době žije na území České republiky kolem 15-20 tisíc Židů a nachází se zde 10 židovských obcí. ((PĚKNÝ, Tomáš. //Historie Židů v Čechách a na Moravě//. 2. vyd. Praha : Sefer, 2001. 702 s. ISBN 80-85924-33-1. )) V roce 1994 byla založena Lauderova škola, první židovská škola v Praze. V roce 1997 se výuka rozšířila až do deváté třídy. Žáci, kteří chodí do této školy, se naučí základy judaismu a hebrejštiny. ((Jewish school opens in the Czech Republic. //North Jersey Media Group//.1997, May 27. Získáno přes databázi PROQUEST.)) {{ :ls2016:stazeny_soubor.jpg |}} ===== Chanuka ===== **Svátek světel** Chanuka je pro Židy svátek zázraku, který si připomínají každý rok, přibližně ve stejnou dobu jako jsou křesťanské Vánoce. Kvůli pohyblivému židovskému kalendáři připadá na Chanuku každý rok jiný den, ale vždy v rozmezí od konce listopadu do konce prosince. Trvá osm dní a každý večer se po západu slunce zapaluje jedna svíčka na osmiramenném svícnu zvaném chanukije. A proč vlastně ty svíčky? Původ svátku nám vysvětluje Talmud. Když Makabejští vyhráli válku a zbavili se utlačovatelů, našli Židé po příchodu do Chrámu pouze jednu nádobu s čistým olivovým olejem, která by sotva stačila pro chrámovou chanukiji na jeden den svícení. Zázrakem však olej hořel po osm dní, což stačilo, aby byl vylisován, připraven a posvěcen nový olej. Židé poznali, že původcem zázraku je Bůh. Stanovili, že tyto dny budou sváteční a bude se odříkávat halel (žalmy 113-118) a děkovné modlitby na památku zázraku, který se stal. ((STERN, Marc. //Svátky v životě Židů.// Překlad Alena Smutná, Praha: Vyšehrad 2002, s. 129 - 142, IBSN 80-7121-551-8)) První noc Chanuky se podle aškenázské tradice rozsvítí jedna svíčka na pravé straně chanukije. Následující noc se umístí další svíčka nalevo od ní. Každý večer je postupně zapáleno o jednu svíci víc, až poslední večer svátku hoří všech osm. Na svícnu je tradičně ještě devátá svíce zvaná šamaš (česky „sluha“ nebo „pomocníček“), která je rovněž každý večer zapalována. Většinou je umístěna uprostřed svícnu. "//Chanuková světla se zapalují až po západu slunce, nanejvýš však hodinu po setmění. Svíčky by měly hořet na místě, aby bylo jejich světlo vidět zvenku. Nejčastěji u okna nebo u dveří, aby všichni viděli, že za těmito dveřmi žije svobodný žid. Od dob Chanuky až po Antiku se pro Chanuková světla používalo oleje. Ten se dnes skoro nepoužívá a už celá staletí se připouští používat svíčky. Ovšem kdo chce zdůraznit zázrak oleje, například ortodoxní židé, použije k zapálení původní olivový olej.//". ((PETEROVÁ, Zuzana. Praha 2016)) {{ :ls2016:chanuka-festival.jpg?nolink&200 |}} Každou noc se po zapálení svíček zpívá píseň Ma'oz cur. Píseň má šest strof (slok). Je to známá typická chanuková píseň, kterou se děti učí ve školách. Židé ji zpívají každý den u svícnu. Zpívají se většinou jenom jedna nebo dvě sloky, protože píseň je velmi dlouhá. //"Říká se, že se musí 20 minut zůstat u svícnu sedět, abychom si v ten čas užili to světlo, sváteční náladu a připomněli si historii, jak jsme zvítězili nad nepřáteli. Po těch dvaceti minutách se všichni zase vrátí k práci. Není to tedy svátek, kdy by se zakazovalo pracovat, jako je Šábes nebo jiné svátky. Děti normálně chodí do školy a my do práce."//((PETEROVÁ, Zuzana. Praha 2016)) **Slavení Chanuky** Během Chanuky se jí všechno připravené na oleji. //"Typickým pokrmem jsou koblihy a bramboráky – to jsou dvě věci neodmyslitelně spojené s Chanukou. Měly by se jíst každý den."//((PETEROVÁ, Zuzana. Praha 2016)). V Izraeli jsou oblíbenější koblihy, v západních zemích dávají přednost bramborákům. Židé během svátku Chanuka hrají hru drejdl, což je obdoba české dřevěné káči. Drejdl měli na stole Židé za krále Antiocha vždy, když studovali o Šabatu Tóru. Jakmile do domu přišli královi vojáci a zjišťovali, jestli Židé nečtou své knihy a tím neuctívají Šabat, schovali Židé rychle svitky a začali hrát, jako by se nic nedělo. Drejdl má na každém boku napsáno jedno hebrejské písmeno. Tato písmena odpovídají prvním písmenům hebrejských slov **nes gadol haja šam** - velký zázrak se tam stal. Na izraelských drejdlech se však jedno z nich liší: místo **šam** (česky: tam) je tam napsáno písmeno značící slovo **po** (česky: tady). Každý hráč má na začátku hry deset sladkostí, jako například čokoládové mince, oříšky či bonbóny. Z nich vloží do misky připravené uprostřed jednu sladkost a o ně se pomocí drejdlu a následujících pravidel hraje: //"Každý hráč roztočí drejdl a provede úkon podle písmena, jaké mu padne. **Nes** - nic - ve hře pokračuje další hráč. **Gadol** - všechno - hráč vyhrává všechny sladkosti v misce. Všichni hráči vloží znova po jedné sladkosti do misky. **Haja** - polovina - hráč získává polovinu ze sladkostí v misce. **Šam** - vložit - hráč musí vložit jednu ze svých sladkostí do misky. Vítězem se stává ten, kdo získá sladkosti všech hráčů."//((MAXA, David a Šik, Pavel. //Chanuka//. Vyd. 1. Praha: Garamond, 2014, s. 35. ISBN 978-80-7407-234-5.)) {{ :ls2016:drejdl.jpg?300 |}} Chanuka je oblíbeným svátkem dětí, protože každý den dostávají malé dárky. Nejčastějším dárkem je tzv. //Chanuka gelt//, což jsou čokoládové penízky. Dospělí si většinou dárky nedávají a chodí do práce kromě svátku Šabat, který se každý rok alespoň jednou musí s Chanukou střetnout, jelikož se koná každou sobotu. Je to svátek, kdy mají Židé zákaz pracovat - den odpočinku. Mají také zakázáno jakkoli rozdělávat oheň, tím pádem se komplikuje rozsvěcování chanukových světel. V pátek se před začátkem Šabatu nejprve zapalují svíčky chanukové, pak teprve dvě šabatová světla. //"V sobotu je Šabat dohromady s Chanukou, kdy už opravdu nepracujeme. Když končí Šabat v sobotu večer a zároveň máme zapálit další svíčku pro Chanuku, tak se děje tak, že nejdříve ukončíme Šabat tzv. havdalou, což je svíčka koření, a tím se Šabat ukončí a my můžeme svobodně zapalovat svíčky na Chanuku."//((PETEROVÁ, Zuzana. Praha 2016)) V některých sefardských komunitách ženy během svátku Chanuka nepracují, někde je tento zvyk dodržován jen první a poslední den, v jiných nepracují po zapálení chanukových světel. Důvod spočívá v tom, že se na ně vztahovalo tvrdé nařízení - Řekové nařídili, aby každá dívka, která se chce vdát, byla nejprve přivedena k řeckému vládci (podle práva první noci). Také se tím připomínají památky statečných žen, o kterých se tradují historky. První vyprávění je o Chaně, dceři velekněze, která dala podnět ke vzpouře proti utlačovatelům, když odmítla být po vůli syrskému vojevůdci. Smutnější příběh je o jiné Chaně, matce sedmi synů, které ji ubili řečtí vojáci proto, že chlapci nechtěli přestoupit příkazy Tóry. Další příběh je o Juditě, které se podařilo lstí dostat do stanu syrského generála a nabídnout mu velmi slaný sýr. Generál dostal žízeň, Judita ho opila vínem a zabila. Jako památku na Judit se na Chanuku jí i sýrové či jiné mléčné slané pokrmy. ((DIVECKÝ, Jan. //Židovské svátky//. 1. vyd. Praha: P3K, 2005. 75 s. ISBN 80-903584-3-8.)) Během Chanuky může nastat den, kdy žena bude muset navštívit mikve. Mikve je rituální lázeň, která je tvořena nádrží s přírodní vodou a slouží k očištění osob nebo předmětů. Musí mít dostatečnou hloubku, aby umožnila dospělému člověku se plně potopit. V dnešní době se zejména používá pro očistu ženy po menstruaci nebo porodu a je nedílnou součástí konverze k judaismu. Zvykem je také chodit do mikve před začátkem Šabatu. Kromě toho, že je mikve součástí náboženských rituálů, by také mohla sloužit jako centrum pro vzdělávání žen nesčetného množství předmětů souvisejících se zdravím a ženy by se zde mohly učit být vyškolenými odborníky v oblasti veřejného zdravotnictví. Toto bylo ale vrchními rabíny z Izraele a Jeruzaléma odmítnuto, jelikož mikve má být místem, kde mají mít Židé šťastné myšlenky a nepřemýšlet o možnostech onemocnění. ((SIEGEL-ITZKOVICH, J., More than a Mikve. //Jerusalem Post//: 2012, Oct 28. Získáno přes databázi PROQUEST.)) ===== Rozdíly mezi Chanukou a Vánoci ===== V médiích se šíří myšlenky, že Chanuka je židovská obdoba křesťanských Vánoc. V současnosti se z této chybné mediální paralely stále více stává jeden z obecně oblíbených omylů. Co má Chanuka s Vánoci společného a v čem se naopak vůbec nepodobá? Poprvé mezi Chanuku a Vánoce daly rovnítko skupiny v Latinské Americe, kde docházelo ke smíšení křesťanského a židovského původu. Nešlo o rodiny vyznávající, ale o rodiny, které chápaly víru předků jako součást kulturní tradice.((VOKOUN, Jaroslav Ignatius. //Židovský svátek Chanuka a křesťané?//. Kolín: Beth-Or, 2010, s. 5. ISBN 978-80-254-6843-2.)) Je pravda, že určité podobnosti se dají naleznout. Tou první je, že se období Chanuky odehrává mezi listopadem a prosincem, kdy křesťané mají advent vrcholící Vánocemi. Zapalování svíček na chanukovém svícnu se velmi podobá rozsvěcování adventního věnce a stejně tak, jako je nepřeberné množství druhů adventních věnců, i dekorace chanukového svícnu může být různá (biblické scény, koruna Tóry, magen David). Zcela ojedinělou dekorací je vyobrazení Josefa II. na Chanukiji, kterou uchovává Židovské muzeum v Praze. Slavení Chanuky se postupem času vyvíjelo. Přidalo se několik dalších zvyků, které připomínají Vánoce. Jedním z nich je dávání dětem chanukové dárky - chanuka gelt. //"Je tím myšlena nějaká drobnost, například čokoládové penízky, sladkosti. Není to tak, že by první den dostaly auto a další den výlet na Kanárské ostrovy."//((PETEROVÁ, Zuzana. Praha 2016)) Právě kvůli vánočním dárkům spousta Židů odjíždí na Vánoce do Izraele, aby své děti ušetřili od vyprávění jejich kamarádů, jak drahé a velké dárky dostaly pod vánočním stromečkem. Rabín David Peter se však jako malý setkal s opačným názorem. //„Když jsem já vyprávěl ve škole o Chanuce, ostatním spolužákům se to líbilo více než Vánoce. Židovské děti dostávají dárky po celých osm dní, zatímco na Vánoce se rozdávají dárky pouze jeden večer.“//((PETER, David. Praha 2016)) Židé zpívají u chanukového svícnu píseň "Maoz cur", což může připomínat představu dětí zpívající koledy u vánočního stromečku. Zajímavostí je, že tato píseň má původ v Německu, kde bylo velké množství přistěhovalců Židů ze Sovětského svazu. Ti kvůli politické situaci neměli možnost se učit židovské tradice v bývalém SSSR, a tak to doháněli v Německu. I Němci vidí velkou podobnost mezi Chanukou a Vánocemi. //„V Německu se Chanuce říká **Weinuka** – to je, Weihnachten (Vánoce) a Chanuka, oni to spojili dohromady, což je ale opravdu jen nadsázka.“// ((PETEROVÁ, Zuzana. Praha 2016)) Stejně jako v České republice nebo v Německu jsou během Vánoc ulice i výlohy obchodů vyzdobeny vánočními motivy, je i Izrael v období svátku Chanuka komerční. Namísto vánočních koulí, stromečků a betlémů jsou v izraelských výlohách vidět všemožné druhy, tvary a barvy svíček a svícnů a na každém rohu si můžeme koupit koblihu a bramborák.((PETER, David. Praha 2016)) {{ :ls2016:vyzdoba1.jpg |}} Chanuka rozhodně není synonymem pro Vánoce. Židé říkají, že mají tyto svátky podobné pouze období, ale poslání jsou zcela jiná. J.I. Vokoun má ve své knize na podobnost těchto svátků jiný názor: //"Na Vánocích a Chanuce je identické to, že je to čas, kdy se připravujeme a vnitřně upínáme k naději Parusie (Mesiášova příchodu). O Vánocích si připomínáme první příchod Pána a Spasitele v lidském těle děťátka, ale stále máme na mysli, že v tom druhém - příštím přijde ve slávě Nebes a v čele Nebeských bojových šiků."// ((VOKOUN, Jaroslav Ignatius. //Židovský svátek Chanuka a křesťané?//. Kolín: Beth-Or, 2010, s. 36-37. ISBN 978-80-254-6843-2.)) =====Rozdíly ve slavení Chanuky u Židů ortodoxních a liberálních===== Podle paní Peterové a jejího syna rabína Davida Petera nezáleží tak úplně na tom, kde Žid žije, ale zda je ortodoxní nebo liberální. Existují mezi nimi rozdíly v oblékání, dodržování tradic i slavení svátků a Chanuka není výjimkou. Valná většina dnešních Židů není ortodoxní, nýbrž liberální nebo konzervativní, což je jakýsi mezistupeň, který je rozšířen především v USA. Liberální Židé si přisvojili právo zrušit určité předpisy Tóry, protože pro ně v moderním světě nemají smysl. Zákony, které se uchovávají, jsou přijímány mnohem otevřeněji. Například o Šabatu nemůže ortodoxní Žid jet autem. Zaprvé pro změnu místa a zadruhé proto, že startování motoru vzněcuje jiskru, což znamená rozdělávání ohně (kvůli tomu nemohou ani rozžínat světlo vypínačem v bytě). Liberální Židé však berou zakládání ohně pouze doslovně a odmítají jen „těžké“ práce. Tato reforma židovství začala vznikat v Německu. Israel Jacobson nechal vybudovat první reformní chrám v Seesenu. Naděje na návrat do staré vlasti byla německými Židy zavržena. Podle jejich mínění už ve své vlasti byli - v Německu. Dnes však i liberální Židé považují stát Izrael za ústřední součást své židovské identity. ((SPIEGEL, Paul. //Kdo jsou Židé?//. Překlad Pavel Dobšík a Eva Dobšíková. 2. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2010, s. 18-98. ISBN 978-80-87029-97-8.)). Je tedy rozdíl slavení Chanuky u ortodoxních a liberálních Židů. Nejvíce ortodoxních Židů bydlí v Izraeli, protože zde je rabinát v ortodoxních rukou a majoritní společnost je židovská. V jiných zemí žijí Židé v diaspoře, a proto se musí alespoň částečně asimilovat. To, že se Židé rozptýlili téměř po celém světě, je důsledek jejich pronásledování a vyvražďování. Proto se uchylovali do různých zemí, kde byli od ostatních občanů nějakým způsobem izolováni. Když císař Josef II. vydal ve Svaté říši římské toleranční patent, mohli se Židé oblékat, jak chtěli, chodit do jakýchkoli škol apod. Vznikla tím však nutnost asimilovat se. Například museli přijmout německé příjmení. Právě vysoká asimilace se Židům velmi často vytýká. //"Taková tradiční česká židovská rodina slaví jak Vánoce, tak Chanuku. I když ty Vánoce neslaví ve smyslu Ježíška nebo stromku. Jsou pak ortodoxní rodiny, které Vánoce opravdu neslaví."// ((PETEROVÁ, Zuzana. Praha 2016)) V Izraeli, ač k tomu není žádný náboženský důvod, jsou zavřeny během Chanuky školy, což se samozřejmě v České republice ani v Německu neděje - zde mají děti vánoční prázdniny. V Izraeli existují i nové ceremonie, v nichž se mohou angažovat děti. Jednou z nich je slavnost konaná první den svátku Chanuka, kdy se děti shromáždí na školním dvoře. Každé z nich má jedno světlo, zpívá píseň o temnotě a světle a o vítězství Makabejských. Konají se rovněž školní výlety k hrobům Makabejských v Modi'inu. Z Modi'inu bývá také o prvním dnu Chanuky vypravován pochod s pochodněmi do Jeruzaléma.((PETER, David. Praha 2016)) V Praze na Palachově náměstí dochází k veřejnému zapalování světel, které pořádá organizace Chabad Prague. Ta reprezentuje v Praze chasidské hnutí. První obří menora byla v Praze vytyčena již v roce 1998 a od roku 2001 každoročně stojí právě na Palachově náměstí. V roce 2015 byla k tomu navíc uspořádána výstava Šiřte světlo, která na osmi panelech přibližuje historii a význam svátku.((//Začala Chanuka, menoru rozsvítil primátor Bohuslav Svoboda// [online]. MHMP, © 2011 [citováno 2. 4. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/zacala_chanuka_menoru_rozsvitil_primator.html)) Oslavy Chanuky se připravují také například v třebíčském Zámostí, kde je jediná kompletně dochovaná židovská čtvrť v Evropě, která se stala i památkou UNESCO.((ČTK, //V Třebíči chystají oslavy tradičního židovského svátku chanuka// [online]. Třebíčský deník.cz, © 2015 [citováno 2. 4. 2016]. Dostupný z WWW: http://trebicsky.denik.cz/kultura_region/v-trebici-chystaji-oslavy-tradicniho-zidovskeho-svatku-chanuka-20151208.html)) {{ :ls2016:chanukije_v_praze_1.jpg?300 |}} V některých německých městech slaví veřejně Chanuku také. Například v Kolíně nad Rýnem mají ve středu náměstí postavenou chanukiji, která je vysoká téměř tři metry. Lidé i v mrazivém počasí slaví venku a zpívají židovské písně.((Jews stage first public celebration of Hanukkah in Germany. //Jerusalem Post//. 1995, Dec 22. Získáno přes databázi PROQUEST.)) =====Jaký význam má pro Židy Chanuka===== Svátek Chanuka oslavuje vítězství Židů, znovuzasvěcení Chrámu i Boží zázrak. Na co kladou Židé největší důraz? Nejen v Izraeli se od 19. století stává Chanuka symbolem židovské odvahy, což dokumentuje např. častý název židovských sportovních klubů Makabi. Přes základní náboženský význam svátku - znovuzasvěcení Chrámu - se v tomto období dostává do popředí také nacionalistický motiv - vítězný boj proti uzurpátorovi, na který klade důraz hlavně Izrael. Tenkrát to ostatně bylo naposled, kdy existoval židovský stát. Nového státu se Židé dočkali až v roce 1948, a tak je pro mnoho Židů (zvláště žijících v Izraeli) Chanuka národním svátkem, jakousi obdobou Dne nezávislosti v USA. Nelze ji však zaměňovat s **Jom ha-acma'ut**, Dnem nezávislosti Izraele, který se slaví v květnu od roku 1948 u příležitosti založení státu.((SPIEGEL, Paul. //Kdo jsou Židé?//. Překlad Pavel Dobšík a Eva Dobšíková. 2. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2010, s. 183-184. ISBN 978-80-87029-97-8.)) Podle rabína Petera je však v ostatních zemích kladen větší důraz na duchovní stránku svátku - stal se zázrak. Rabíni ustanovili povinnost zapalovat chanuková světla jako připomínku zázraku. Je ovšem možné říci, že pravým důvodem ustavení svátku Chanuka bylo vítězství nad Makabejskými. Protože se při jejich porážce nestal zjevný Boží zásah, mohlo by se zdát, že se vůbec žádný zázrak nestal, a vše způsobila lidská síla a hrdinství. Proto se stal zázrak se světly chanukiji, aby bylo patrné, že tak učinil Bůh. Svátek byl nazván Chanukou, protože došlo k zasvěcení Chrámu po jeho znečištění Řeky. ((Jehuda Leva ben Becalel. //Ner micva: o svátku Chanuka//. Překlad Jan Divecký. 1. vyd. Praha: P3K, 2006, s. 62-63. ISBN 80-903587-5-6.)) Chanuka je označována jako svátek světel. Jak však toto světlo chápat? Mnozí Židé si to vysvětlují svícením oleje v Chrámu. K. Sidon však říká: "//Název Chanuka nesouvisí se svícením, ale zasvěcením - tedy vzděláním a výchovou k odvaze být sám sebou. Každý se může spolehnout na to, že v nejhorších okamžicích života v sobě nalezne nezničitelnou amforu oleje, která jeho duši nedá vyhasnout, a tou je věrnost jedinému, živému Bohu Izraele//." ((MAXA, David a Šik, Pavel. //Chanuka//. Vyd. 1. Praha: Garamond, 2014, s. 5. ISBN 978-80-7407-234-5.)) ===== Závěr ===== Tato práce si dávala za cíl odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která zní: //Jaké jsou rozdíly ve slavení svátku Chanuka v České republice, Izraeli a Německu?// Nejprve se práce měla zaměřovat ve svých podotázkách na slavení Chanuky v konkrétních zemích. Po rozhovorech s respondenty se však ukázalo, že více než na zemi, kde Žid žije, záleží na jeho síle vyznání - zda je ortodoxní či liberální. Proto se podotázky práce musely upravit. Nejprve práce seznamuje s historií a průběhem slavení svátku Chanuka. Vysvětluje, proč se zapalují světla a odkud se vzaly zvyky a tradice tohoto svátku. //**Jak probíhá Chanuka?**// Pro judaismus je Chanuka jedním z nejdůležitějších svátků celého roku. Trvá sedm dní, protože přesně tolik dní trval zázrak, který se v Chrámu stal. Židé v tyto dny oslavují zázrak a Chanuka je považována za rodinný svátek, při kterém si ho připomínají. Nejdůležitějším zvykem je zapalování svíček na osmiramenné chanukiji. Svíčky se zapalují každý den po setmění a doprovází je zpěv písně Ma'oz cur. Poslední večer jich hoří všech osm. Na svícnu je také devátá svíčka - pomocníček. Dříve se používal na rozsvěcení chanukije pouze olej, ale dnes se skoro nepoužívá a připouští se používat klasické svíčky. Co se týče kuchyně, tak Židé jedí všechno připravené na oleji. Nejtypičtějším pokrmem jsou koblihy a bramboráky. Chanuka je oblíbeným svátkem také dětí, jelikož každý den dostávají malé dárky a hrají si s drejdlem, což je obdoba české káči. Slavení Chanuky v České republice a Německu je obdobné jako v Izraeli. Všechny jmenované tradice mohou vykonávat kdekoli, je pouze na jednotlivcích, jak se ke slavení svátku postaví. //**Jaký je rozdíl mezi Chanukou a Vánoci?**// Chanuka a Vánoce si jsou v mnoha věcech podobné. K vánočním svátkům patří zapalování věnce a na Chanuku se zapaluje svícen. U vánočního stromečku děti zpívají koledy, u chanukového svícnu se zpívá píseň „Maoz cur“. V tento čas jsou ulice vyzdobené jak v České republice a Německu, tak i v Izraeli. Určité rozdíly jsou například při dávání dárků. Na Vánoce se rozdávají pouze na Štědrý den, ale židovské děti dostávají dárky všech 8 dní Chanuky, i když to jsou spíše drobnosti. Chanuka není synonymem pro Vánoce. Slaví se sice v podobném období, ale má jiné poslání. //**Je rozdíl ve slavení Chanuky u Židů ortodoxních a liberálních?**// V dnešní době je více liberálních než ortodoxních Židů. Většina ortodoxních Židů žije v Izraeli, jinde ve světě se Židé museli alespoň do určité míry asimilovat, proto převzali některé nežidovské zvyky, jako například slavení Vánoc. Proto většina Židů v České republice a Německu slaví jak Chanuku, tak i Vánoce. V Izraeli jsou oslavy Chanuky výraznější kvůli výzdobě ulic a výloh, avšak i v České republice a Německu jsou místa, kde staví obrovské chanukije a lidé tento svátek slaví veřejně na ulicích. Stále tu však majoritní místo zastávají Vánoce. //**Jaký význam má pro Židy Chanuka?**// Chanuka oslavuje nejen zázrak s olejem, ale i vítězství nad Makabejskými a znovuzasvěcení Chrámu. V Izraeli kladou největší důraz na vítězství. Je v tom možno vidět nacionalistický podtext, protože tehdy to bylo naposledy na dost dlouhou dobu, kdy byl Izrael samostatný stát. V České republice a Německu si Židé připomínají spíše zázrak Chanuky. Existuje domněnka, že zázrak s olejem se stal proto, aby si Židé uvědomili, že jim k vítězství dopomohl Bůh. Chanukové světlo můžeme chápat nejen jako symbol zázraku, ale i jako světlo, jež má každý v sobě, a které nikdy nevyhasne, pokud bude věrný Bohu. Chanuku mohou Židé slavit ve všech zemích stejně. Mohou jít do synagogy, být doma s rodinou u zapálené chanukije, osmažit si bramboráky nebo koblihy a hrát drejdl. Záleží čistě na nich, zda se ochudí o Vánoce či si užijí radosti obou těchto svátků. Samozřejmě, že v Izraeli je slavení Chanuky jednodušší, protože ji slaví většina obyvatel a města jsou nazdobená v duchu Chanuky. V České republice a v Německu bývají již všude vánoční ozdoby. Záleží však čistě na člověku, co a jakým způsobem bude slavit. =====Seznam literatury===== __Literární zdroje__ DIVECKÝ, Jan. //Židovské svátky//. 1. vyd. Praha: P3K, 2005. 75 s. ISBN 80-903584-3-8. JEDUDA LEVA BEN BECALEL. //Ner micva: o svátku Chanuka//. Překlad Jan Divecký. 1. vyd. Praha: P3K, 2006. 133 s. Sifrej Maharal; sv. 1. ISBN 80-903587-5-6. KOKAISL, Petr. //Geografie náboženství//. 2. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2015. 266 s.ISBN 978-80-213-2551-7. MAXA, David a Šik, Pavel. //Chanuka//. 1. vyd. Praha: Garamond, 2014. 35 s. ISBN 978-80-7407-234-5. PĚKNÝ, Tomáš. //Historie Židů v Čechách a na Moravě//. 2. vyd. Praha : Sefer, 2001. 702 s. ISBN 80-85924-33-1. SPIEGEL, Paul. //Kdo jsou Židé?//. Překlad Pavel Dobšík a Eva Dobšíková. 2. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2010. 254 s. ISBN 978-80-87029-97-8. STERN, Marc. //Svátky v životě Židů//. Překlad Alena Smutná, Praha: Vyšehrad 2002, 247 s., ISBN 80-7121-551-8. VOKOUN, Jaroslav Ignatius. //Židovský svátek Chanuka a křesťané?//. Kolín: Beth-Or, 2010. 46 s. Poselství. ISBN 978-80-254-6843-2. VRIES, Simon Philip. //Židovské obřady a symboly//. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009. Světová náboženství (Vyšehrad). 299 s. ISBN 978-80-7021-963-8. __Odborné zdroje__ Jewish school opens in the Czech Republic. //North Jersey Media Group//.1997, May 27. Získáno přes databázi PROQUEST. SIEGEL-ITZKOVICH, J., More than a Mikve. //Jerusalem Post//. 2012, Oct 28. Získáno přes databázi PROQUEST. Jews stage first public celebration of Hanukkah in Germany. //Jerusalem Post//. 1995, Dec 22. Získáno přes databázi PROQUEST. __Internetové zdroje__ //Začala Chanuka, menoru rozsvítil primátor Bohuslav Svoboda// [online]. MHMP, © 2011 [citováno 2. 4. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/zacala_chanuka_menoru_rozsvitil_primator.html ČTK, //V Třebíči chystají oslavy tradičního židovského svátku chanuka// [online]. Třebíčský deník.cz, © 2015 [citováno 2. 4. 2016]. Dostupný z WWW: http://trebicsky.denik.cz/kultura_region/v-trebici-chystaji-oslavy-tradicniho-zidovskeho-svatku-chanuka-20151208.html __Zdroje použitých obrázků__ https://leporelo.info/judaismus https://cs.wikipedia.org/wiki/Davidova_hv%C4%9Bzda http://www.tyden.cz/obrazek/201411/547ac52e7c1a1/shutterstock-119287345-547ac75f3067b.jpg http://eretz.cz/2013/11/jeruzalem-pripravuje-chanuka/ http://archiv.trutnovinky.cz/index.php?gid=111180 http://www.fler.cz/zbozi/drejdl-zidovska-hracka-1340502 http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/zacala_chanuka_menoru_rozsvitil_primator.html