====== Etnické minority v Evropě LS 2020 ====== **{{:ls2020:etmi.xlsx|VÝSLEDKY průběžných testů (po závěrečném zkouškovém testu 22. 5. 2020)}}** [[Poznámky k přednáškám|Poznámky k přednáškám]] **Poslední test: pátek 22. 5. 2020 (9-15 hod.)** Nejbližší průběžný test: pondělí 4. 5. 2020 12:00-18:00 (Německojazyčné země, Trianon, Pobaltí, Benelux (mrkněte na film [[https://drive.google.com/file/d/0B_BTkCoqPNVKT3hjMnNvN1U2Nnc/view|o uspořádání Belgie]] + jako vždy pár otázek ze všech minulých testů + věci z prezentací: teď už ze všech) Nejbližší přednášky (https://meet.google.com/tun-jeji-dkc): čtvrtek 7. 5. 2020 od 12:15 (poslední přednáška) NOVÉ ÚKOLY:
 Číst Hrocha (knihovnicka.hks.re) – jen ke 4. kapitole (4. kapitolu už číst nemusíte, poslední kapitolkou tedy bude 3.3 Národní minulost v mýtech a tradicích | 189) **Úkol do 10. dubna:** * Ještě jedna věc k tomu, jak jste měli Irsko - přečtěte si o KELTECH (jednu kapitolku):[[http://bit.ly/keltove-ETMI|TADY]] nebo na [[http://bit.ly/keltove-ETMI2|GOOGLE knihách]] (s. 4–24) * Podívejte se na německojazyčné země (skripta s. 113–140) * Dejte mi vědět, zda byste měli zájem o přednášku formou videokonference. Se studenty 1. ročníku HKS to máme na předmět Geografie náboženství, a i když to není jako přednáška na živo, tak to docela jde. **Dostal jsem email, že to zkusit chcete - tak ve středu 8. 4. 2020 od 12:15. Mělo by stačit zadat do prohlížeče: https://meet.google.com/tun-jeji-dkc** \\ Pokud se budete přihlašovat z mobilu, pak si zřejmě budete muset stáhnout aplikaci MEET (pro Google). * Začátkem příštího týdne (ne na Velikonoční pondělí) by byl třetí průběžný test (testů bude nakonec více, než jsem sliboval – změna je život). * U někoho je patrné, že na práci opravdu něco dělá, ale u někoho to vidět není. Úkol tedy je, aby to bylo vidět u všech. ---- **Úkol na 2. dubna:** //Semináře// - Kdo to ještě v práci nemá, tak do kap. //Literární rešerše// přidat část s druhou publikací z databáze odborných časopisů (někteří z vás jsou v předstihu, za což chválím). Nezapomínejte, že se zde má objevit i to, co citovaný autor vyzkoumal: pokud např. napíšete //...Zmiňuje se také o strastech všedního života…//, tak se nějaké strasti všedního života zkoumané menšiny musím dovědět. - v kap. //Praktická část práce// (vlastní práce) už zpracujte dějiny zkoumané menšiny (příští týden bude za úkol statistika počtu, když to spojíte, budete mít náskok) - průběžně pracujte na získávání respondentů (to bude v kap. Metodologie) //Přednášky// - skripta + Moodle: Irsko, Velká Británie, Severské země. - Mrkněte na [[https://www.slavne-dny.cz/episode/10018103/den-kdy-byl-korunovan-jindrich-viii-24-cerven-1509|film]] o Jindřichu VIII. (jeho kroky měly velký vliv nejen na církev, ale i na vztah Anglie a Irska) - V PÁTEK 3. dubna 2020 mezi 6:00 a 12:00 bude **2. průběžný test** na MOODLE. Dám tam i nějaké věci z vašich referátů ---- **Úkol na 25. března:** //Semináře// - splněné úkoly z doby, kdy výuka probíhala normálně (viz níže) - v kap. //Literární rešerše// už by měly být zpracované min. dvě výzkumné otázky (v této fázi už tedy budete používat 2 odborné časopisy z databáze odborných časopisů). Znovu nabízím možnost zaslání článků z časopisů, které najdete v databázi [[https://www.jstor.org/|JSTOR]]. Když si tam článek najdete a nebude dostupný, dejte vědět. Pokud bude dostupný pro mě, tak vám ho pošlu. - **VAŠE REFERÁTY / PREZENTACE** dávejte podle již napsaných termínů (viz níže) na WIKI. //Přednášky// - kromě toho, co jsme si říkali na dosavadních přednáškách, se podívejte na dělení jazyků v Evropě + ŠPANĚLSKO, PORTUGALSKO, GIBRALTAR, ANDORRA (skripta, MOODLE). - Podívejte se na minidokument //[[https://www.stream.cz/slavnedny/10001793-den-kdy-padl-madrid-28-brezen|Den, kdy padl Madrid (28. březen 1939) – občanská válka ve Španělsku]]// - příští týden bude průběžný test na MOODLE. - **TEST BUDE V** PÁTEK 27. března 2020. Možnost napsání mezi 6:00 a 12:00, **test trvá 8 min. (16 otázek)** //V případě nejasností můžete napsat email.// ---- * Úkol na 26. 2.: Mít vytvořenou stránku, výzkumné otázky, v literární rešerši z 1 odborného časopisu z databáze mít zpracovanou (aspoň částečně) 1 výzkumnou otázku. * Úkol na 4. 3.: Mít v kap. //Metodologie// seznam respondentů, které máte vytipované a které jste již kontaktovali. PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ ZÁPOČTU: - Maximálně 1 absence - Mít vždy vypracovaný zadaný úkol (práci budete tvořit v průběhu semináře, ne najednou po jeho skončení, takže je třeba pracovat průběžně!) - Hned po vybrání tématu začít shánět vhodné respondenty!!! (nemusí se to podařit hned) - Vytvořit prezentaci - vybranou menšinu představit ve skupině podle tabulky na wiki, jak se zapíšete Seminární práce se bude kontrolovat průběžně na seminářích, hotovou budete odevzdávat na wiki nejpozději do poloviny května. K dispozici je pouze jedna oprava! ---- **Odkaz na eventuální možnost získání respondentů přes sociální sítě. Kromě facebooku je to například:** * InterNations https://www.internations.org/ nebo * Couchsurfing https://www.couchsurfing.com/ (stránky lidí, kteří jsou otevřeni kontaktům s jinými lidmi z celého světa) * ResearchGate https://www.researchgate.net/ – je to takový facebook pro badatele nejrůznějšího zaměření. Doporučuji, abyste se zaregistrovali a pak můžete pokládat otázky k vašemu tématu, na které pak budete dostávat odpovědi od badatelů z celého světa. Inspirujte se i pracemi vašich spolužáků z minulých let: [[::narodnostni_mensiny_v_evrope]] [[http://example.com|Externí odkaz]] ===== Prezentace vybrané minority ===== **Psal jsem vám email ohledně dalšího postupu se semestrální prací**((Vážení a milí studenti, \\ už jsem připomínky vepsal dvěma skupinám, které psaly, že už je práce koukatelná. \\ Díval jsem se i na ostatní práce, tak připomínám, že hotová práce musí být na úrovni vysokoškoláka a zároveň na úrovni toho, že vznikala celý semestr (někde to aspoň náznakem je, někde zatím ještě tak úplně ne). \\ Od příštího pondělí začnu práce procházet systematicky (každý den cca 1 práci), a bude to ve stejném pořadí, v jakém jste na WIKI zapsaní: 8. června začnu prací „Češi v Lucembursku“ a zhruba 16. června bych skončil s prací „Lipovci v Rumunsku“. \\ Pokud tam nebude jasný progres (někdo na práci naposled dělal před více než 1 měsícem), tak nemá cenu se vzájemně trápit. \\ Doufám ale, že progres jasně patrný bude :-) \\ V případě dotazů mi můžete napsat email. \\ PK)) ---- Snažte se omezovat ICH formu a její odvozeniny (viz Doporučení) – spíše než V naší práci se zaměříme..., raději napište Tato práce se zaměřuje...
Možná trochu zaniklo sdělení, že pro vaši práci je třeba použít alespoň tři články (knihy) z databáze odborných časopisů (stále platí má nabídka na zaslání článků z časopisů (pdf), které najdete v databázi - když tam najdete článek, napište mně (včetně odkazu) a já vám to pošlu.[[https://www.jstor.org/|JSTOR]]
Můžete vybírat i z [[http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#databaze_odbornych_clanku|dalších databází]]. ===== Odevzdávání prací ===== - **19. 2. 2020** - {{::plus.jpg?20&nolink|}} Hladová, Písaříková, Klugerová [[Ukrajinci v Rumunsku]]{{:ls2020:ukrajinci_v_rumunsku.pptx|}} ((Doporučuji přeformulovat kap. //Úvod// – tato kapitola má shrnovat vše, na co se může čtenář v dalším textu těšit. Kap. //Literární rešerše// není špatná, ale bylo by dobré u každé položky napsat, co konkrétního autor vyzkoumal. Např. v pasáži T. G. Renduk / Rumunští Ukrajinci... píšete //...zdůrazňuje národní a kulturní práva Ukrajinců v sousedním státě, rozvoj ukrajinského hnutí v Rumunsku, jeho vztahy s úřady a problémy vzájemné spolupráce národnostních menšin v současnosti.// Jako čtenáři mi tam určitě chybí o jaká národní a kulturní práva se jedná (pokud jsou to práva, vyplývají z rumunského zákonodárství, z mezinárodních úmluv...?), jak podle autora vypadá ten rozvoj ukrajinského hnutí, o jaké konkrétní problémy vzájemné spolupráce národnostních menšin v současnosti se jedná. Podobně i na dalších místech této kapitoly. \\ Snažte se omezit ICH formu a její odvozeniny (místo //V případě této studie jsme se rozhodly zvolit pro získání informací...// spíše //V této studii je použita...// \\ V kap. //Praktická část// už rovnou operujete s etnonymem //Ukrajinci// pro dobu 14.–15. století. Tak jednoduché to není, to je spíše odraz současné ukrajinské historiografie. Označení Ukrajinec jako etnikum je o dost pozdější (ještě na přelomu 19. a 20. století se používal pojem //Malorusové//. Ukrajinské národní hnutí proběhlo v 19. století spíše v částech dnešní Ukrajiny, která spadala pod Rakousko (resp. Rakousko-Uhersko). To by bylo určitě vhodné nějak zmínit. Určitě by bylo dobré jednoznačně ukázat všechny způsoby, jak se Ukrajinci v Rumunsku objevili (autochtonní obyv. – pak určitě zmínit, k jakým změnám hranic docházelo), ty migrace máte napsané pěkně. \\ Tvrzení //Ceausescu ... se chtěl zbavit všech lidí žijících v Rumunsku, a to bez ohledu na jejich národnost// je trochu silné – asi máte na mysli, že se chtěl zbavit národnostních menšin. \\ Pozor na přesnost formulací – např. //Těchto rádiových vln je několik...//, na jiném místě //Na rozdíl od Ukrajiny jsou **církve** v Rumunsku vlastněny **církvemi**...//, dále //...spolupráce mezi Rumunskem a Ukrajinou se od anexe Ruska na Krymu užší.//, dále //Ukrajinský jazyk je ve vztahu ke slovanské skupině...// Některé věty jsou nesmyslné – např. //Evghania rodiče jsou rumunského původu a převážně v její rodině byla všeobecně procenta rumunská.// \\ Kap. //Životní podmínky menšiny// a //Vzájemné vztahy Ukrajinců a Rumunů // ukazují Ukrajince v Rumunsku jako jednu homogenní skupinu, ačkoli v části //Historický původ Ukrajinců v Rumunsku// to máte rozdělené. Držte se toho rozdělení. \\ V kap. //Vývoj náboženství// lépe oddělte ortodoxní církev a řeckokatolickou. Máte to tam trochu pomíchané. V kap. //Seznam literatury// (i v průběžných citacích) používejte transliteraci (tu azbuku tam ale můžete nechat také). \\ Závěr nechť je zlatým hřebem celé vaší práce.)) ((Oproti minulé verzi máte udělaný obrovský kus práce – je to pěkné, jen si opravte některé nesprávné údaje (např. //Do této oblasti emigrovali v polovině 18. století,kdy toto území ovládalo Rakousko-Uhersko.// – přece víte, kdy vzniklo Rakousko-Uhersko a také si tam přidejte mezeru :-) Pokud si to ještě jednou zběžně projdete z hlediska slohu a gramatiky, aby došlo k eliminaci i drobných chybiček, bude to skvělé! )) HOTOVO **OK 21. 8. 2020** Ale((ještě upravte v literární rešerši ten nesoulad – //Ukrajinci jako minorita nemají zrovna osvícený náboženský život v Rumunsku// a na konci máte napsáno //Autor podrobně popisuje všechny oblasti z historického a náboženského hlediska, což spojuje __se současnou situaci, která není obecně špatná__.// Doporučuji změnit přívlastek //osvícený // – tady je to použité trochu nešikovně, ale pochopil jsem z toho, že ten náboženský život není nic moc. Proto mě zarazil ten konec, podle kterého je to vlastně OK. Trochu tam dejte z toho, jak // Autor podrobně popisuje všechny oblasti z historického a náboženského hlediska...// \\ Jinak to máte velmi pěkné.))**v systému 3. 9. 2020** - **26. 2. 2020** - Břehovská, Hvězdová, Zoubek [[Češi v Lucembursku]] {{:ls2020:cesi-v-lucembursku.pptx|}} ((Doporučuji trochu upravit kap. //Úvod//, aby opravdu shrnovala to, na co se čtenář v práci může těšit. Nějaké zajímavosti s průměrnou mzdou bych doporučil přesunout do dalších kapitol – může to třeba velice dobře ilustrovat, proč je pro Čechy (a nejen pro ně) Lucembursko lákavé. \\ Píšete odborný text, proto by vše mělo být řádně vysvětlené. Nepoučený čtenář si přečte vaše sdělení //Na území Lucemburska se aktivně hovoří čtyřmi jazyky, kterými jsou lucemburština, němčina, francouzština a angličtina// a může mít pocit, že všechny uvedené jazyky jsou rovnocenné, což nejsou, protože mají nějaký oficiální (zákonný) status a nějaký status neformální. To je ale třeba zmínit. \\ Ať je i u kap. //Výzkumné otázky// vidět, že to píšou Češi, a ne zahraniční začátečníci studia českého jazyka. Proto bych doporučil místo //Důvod stěhování Čechů do Lucemburska?// spíše napsat //Jaké jsou důvody stěhování Čechů do Lucemburska?// atd. \\ Co se používání češtiny týká, dávejte pozor na chyby (psaní velkých a malých písmen – např. //128 tisíc Korun českých//, dále //na Lucemburském území//...). \\ Kap. //Literární rešerše// MUSÍ přímo navazovat na výzkumné otázky. Vy jste některé úplně vynechali: např. na otázku //Jaké jsou důvody stěhování Čechů do Lucemburska?// musí být v literární rešerši něco na způsob //Důvody stěhování Čechů do Lucemburska se zabývá autor XY ve své publikaci XX a uvádí, že...// Pokud nenajdete něco přímo na Čechy a Lucembursko, tak tam musíte dát něco obecnějšího, ale co s tím tématem také přímo souvisí. \\ V práci vůbec nerozlišujete Čechy v Lucembursku, kteří jsou tam jako cizinci (s českým pasem), a krajany (s lucemburským pasem). V tomto ohledu vylepšete i statistiku (včetně historických statistik). \\ U praktické části se neomezujte jen na přepis rozhovorů. Nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu. \\ Citace nemáte podle normy, chybí kurzíva i další náležitosti. \\ Kap. //Závěr// více propojte s výzkumnými otázkami, ať je to skutečně zlatý hřeb vašeho snažení.))HOTOVO ((Ještě by to chtělo upravit pár maličkostí. \\ Některé formulace jsou trochu kostrbaté – např. //Lucembursko je dle autorky země především pracovní migrace přistěhovalců evropského původu.// \\ Pokud píšete o době Karla IV., určitě nepoužívejte pojem //Česko//. To je novotvar, který se objevil až po rozpadu Československa. Pro středověk působí ještě více nepatřičně (//Díky dynastii Lucemburků byly vztahy mezi Českem a Lucemburskem zajištěné.//). \\ V kap. //Praktická část// je ten skok ze středověku hned do roku 1968 přílišný. Samozřejmě, můžete namítnout, že 500 let není až zas tak dlouhá doba, nějakých 180 tisíc dnů, ale stejně bych doporučil tam dát ještě nějakou vycpávku :-) \\ Píšete: //...emigroval do Lucemburska v roce 1969, po odchodu vojsk Varšavské smlouvy v Československu...// – s tím odchodem vojsk Varšavské smlouvy to nebylo tak úplně jednoznačné, protože hodně vojáků z vojsk Varšavské smlouvy zůstala v Československu až do začátku 90. let. \\ U grafu s etniky v Lucembursku by bylo vhodné uvést zdroj. \\ **U praktické části nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci**: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu. \\ Odborných článků z databáze odborných časopisů jsem se nemohl dopočítat – máte tam skutečně ty **tři**? Já jsem se dopočítal jen jedné publikace – SHARMA, A. \\ Jak jsem vám minule psal, abyste vylepšili historické statistiky Čechů v Lucembursku, tak to úplně chybí – nějaký graf, tabulka... \\ Jinak obsahově je to pěkné.)) **OK 8. 9. 2020** ALE ((Ještě je třeba doplnit tu statistiku!)) - **4. 3. 2020** - {{::plus.jpg?20&nolink|}} Malíková, Talanova, Fialová [[Galicijci ve Španělsku]] Prezentace: {{:ls2020:galicie.pdf|}} ((Kap. //Úvod// je třeba pozměnit – primární funkcí úvodu je sdělit čtenáři, na co se může při dalším čtení těšit, o čem práce je, aktuálnost zkoumaného tématu... Ty encyklopedické údaje se do úvodu moc nehodí – schovejte si je do dalších částí práce. Nezmiňujte je ovšem takto stroze, ale v souvislosti s vašimi výzkumnými otázkami. Např. když píšete //Národní hymnou Galicie je Himno de Galicia...//, tak to nic moc neřekne, ale když to dáte do souvislostí, tak to říci může (třeba zmínit, zda všechny autonomní oblasti Španělska mají vlastní hymnu, zda se k ní hlásí i Galicijci mimo Španělsko...). \\ Snažte se omezovat ICH formu a její odvozeniny (viz Doporučení) – spíše než //Zabýváme se hlavně tím//..., raději napište //Tato práce se zabývá především...// \\ Pozor na pravopis (např. ...//jak je __G__alicijská identita...//, není //počet obyvatelů//, ale //počet obyvatel//... \\ Kap. //Literární rešerše// je velmi strohá (až nezdravě). Každá výzkumná otázka / podotázka by měla mít jednu část v literární rešerši. Nezapomínejte, že se zde má objevit i to, co citovaný autor vyzkoumal. Nestačí napsat //...Podrobně popisuje najdeme i diskuse a debaty spojené s vývojem Galicie a poukazuje na souvislosti mezi Galicií a Španělskem, Evropou a světem Atlantiku...// – když to popisuje podrobně, tak se se čtenářem podělte! \\ Kap. //Historie území Galicie// nemá citace. To, o čem píšete, se snažte propojit s výzkumnými otázkami (např. když zmiňujete keltské dědictví, tak tam můžete přidat odstaveček, zda na ně současní Galicijci nějak navazují...). \\ Když píšete //pozůstatky spojené s apoštolem svatým Jakubem// – jsou to pozůstatky, nebo ostatky? \\ Praktickou část je třeba mnohem lépe strukturovat, tj. držet se struktury podle výzkumných otázek, což by měly být zhruba podkapitoly praktické části (ty nadpisy v praktické části je třeba samozřejmě trochu pozměnit, aby tam třeba nebyly ty otazníky, které jsou přímo u výzkumných otázek). Někde to máte velmi pěkně, někde to trochu kulhá. Také nezapomeňte, že v praktické části musíte kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu. \\ Citace knih už uvádějte bez odkazu na Národní knihovnu.)) HOTOVO OK 24. 8. 2020 ALE((Ještě je třeba k dokonalosti dotáhnout formální stránku (v seznamu zdrojů nemáte kurzívu, pokud uvádíte URL stránky v případě webových stránek, pak někdy chybí označení //[online]//, v textu jsou velmi časté drobné pravopisné chyby, ale i přímo hrubky (např. chybějící čárky //Jedním z prostředků jak Galicijci udržují svojí kulturu je televizní stanice Televisión de Galicia.//), shoda větných členů – //Odpovědi respondentů se rozdělil**__i__**//... \\ Něco by stálo za přeformulování (např. //V letech 1885 až 1930 směřovalo do Ameriky více než 900 Galicijců. Od konce 19. století byly nejpoužívanějšími přístavy.// – 900 Galicijců není až zas tak //...obrovský příliv Galicijců do Ameriky...// Možná je to špatně opsané číslo, ale určitě věta //Od konce 19. století byly nejpoužívanějšími přístavy.// nedává moc smysl. Podobně jsou neobratné formulace např. //když se Venezuela stala zemí přijímající masivní přistěhovalectví// – země přece nepřijímá //přistěhovalectví//, ale //přistěhovalce//. Označení vesnic (pokud to není přímo název té vesnice) je s malým písmenem – ...//opevněné vesnice Castra//..., skloňujte i cizí názvy – např. //muslimského dobytí Hispania// \\ Po obsahové stránce je to velmi zdařilé, jen ještě v kap. //Metodologie práce// přidejte adekvaci metod + uvedení případných problémů s respondenty při výzkumu...)) OPRAVENO** V systému 4. 9. 2020** - **11. 3. 2020** - {{::plus.jpg?20&nolink|}} Balogová, Hollerová [[Turci v Rakousku]] Prezentace: {{:ls2020:turci_v_rakousku.pptx|ZDE}} ((Formální stránka: zkontrolujte si psaní čárek ve větách (naučte se počítat slovesa a správně používat vsuvky – např. //Co si o Turcích, kteří emigrovali do Rakouska myslí Turci žijící v Turecku?//. Nesprávné psaní velkých a malých písmen (např. //ve dvou Rakouských městech//). Nemusíte vytvářet nová slova – např. //**nerodné** zemi//. //Nerodný// je staročeské slovo a znamenalo něco úplně jiného: buď //neúrodný//, nebo //svévolný// a //vzpurný//. Určitě to není opak k rodné zemi. \\ Pokud použijete slovo //zatímco//, musíte je spojit s nějakým protikladem, a ne slovem // protože// – //Autor článek uzavírá tak, že zatímco se Turkům může zdát vlna emigrace jako něco, čím se není třeba zabývat, protože odcházejí pouze nepřátelé režimu.// \\ Literární rešerši máte zpracovanou velmi pěkně, to se musí uznat. Jen na některých místech nenapínejte čtenáře tím, že mu nesdělíte, k čemu autor došel. Např. //Autor zde srovnává studijní výsledky mladé generace s jejich rodiči a snaží se přijít na to, jestli se vzdělávací podmínky pro tureckou menšinu zlepšují.// – lepší se tedy, nebo ne? Dále: //Řeší zde také otázku, zdali znevýhodněné postavení Turků má nějaký vliv na úroveň jejich vzdělání. V této kapitole můžeme také najít procentuální vyjádření vzdělávací úrovně Turků žijících v Rakousku, které bylo získáno z projektu The Integration of the European Second generation (tzv. TIES).// – proč sem to procentuální vyjádření nedáte? \\ Začátek kap. //Praktická část// je zbytečně encyklopedický (zvlášť informace o Rakousku a Turecku) – dejte tam jen to, co má souvislost s Turky v Rakousku a ev. jejich migrací do Rakouska (třeba historicky, kdy se tam začali objevovat). \\ V kap. //Statistické údaje// nepoužívejte údaje z Wikipedie, ale dohledejte původní zdroj (který by na Wikipedii měl být uvedený). Tabulku pak udělejte v češtině. \\ K pojmu //guest workers// – napsané to máte správně, ale původní pojem je //Gastarbeiter//, což je německé slovo, ovšem právě kvůli množství zahraničních pracovníků se to slovo dostalo i do jiných jazyků: https://en.wikipedia.org/wiki/Gastarbeiter – tady jsem si dovolil Wikipedii ocitovat :-) \\ V praktické části nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci: výpovědi respondentů (za ty vás moc chválím), údaje v literatuře (ten je tam jen jeden) a vaši analýzu (tam by to chtělo ještě malinko přidat). \\ V kap. // Seznam literatury a zdroje// nedávejte na konec ty strašně dlouhé vyhledávací odkazy, když tak jen stabilní odkaz na danou publikaci. O té Wikipedii jsem už psal výše.)) HOTOVO ((Už je to skoro hotové, jen ještě upravte pár drobností. V kap. //Literární rešerše// máte anglické články přeložené pouze jednou – bylo by fajn, kdyby se český překlad v závorce objevil u všech. Ten jeden překlad je navíc trochu kostrbatý – //...vzpomínky na **migraci migranta**//... \\ Vidím, že jste zřejmě nenapravitelné v psaní velkých a malých písmen. Zase máte chybu: v té přepsané tabulce máte místo //Turků// napsáno //turků//... To snad není až zas tak těžké si zapamatovat, že etnika jsou v češtině s velkým písmenem (na rozdíl od přídavných jmen): Turek - turecký - turečtina. \\ Jak už jsem psal minule, že začátek kap. //Praktická část// je zbytečně encyklopedický (zvlášť informace o Rakousku a Turecku) – dejte tam jen to, co má souvislost s Turky v Rakousku a ev. jejich migrací do Rakouska (třeba historicky, kdy se tam začali objevovat). Můžete se klidně oprostit od představy, že je bezpodmínečně nutné, když píšete o Turcích v Rakousku, aby tam byl encyklopedický údaj o Rakousku a Turecku. Místo toho tam můžete uvést údaje, ze kterých bude čtenáři jasné, proč asi Turci do Rakouska míří (ekonomické důvody) a kam to vlastně jdou (do země, kde je relativně vysoký počet cizinců). \\ Pro mě je velice zajímavá //Tabulka oficiální turecké populace v Rakousku// – mohly byste vysvětlit, proč se od roku 2003 až do roku 2007 počet rakouských Turků dost snižoval a pak se zase začal zvyšovat? Je to tím, že vládla strana, která se snažila Turky poslat do Turecka, nebo to bylo něčím jiným? \\ Ještě zkontrolujte kap. //Seznam literatury a zdroje//: to, co je v průběžných citacích, které dáváte do dvojitých závorek, musí být abecedně seřazeno i v této kapitole. )) OPRAVENO **v systému 3. 9. 2020** - **18. 3. 2020** - {{::plus.jpg?20&nolink|}} Svítková, Kremserová [[Ukrajinci a Rusové v Moldávii]] Prezentace: {{:ls2020:ukrajinci_a_rusove_v_moldavii.pptx|}} ((Snažte se omezit ICH formu a její odvozeniny (např. //...jsme se rozhodly věnovat naší práci...//, jinde //Pro náš výzkum jsme využily...//) \\ Snažte se práci ještě trochu vylepšit z hlediska slohového i pravopisného – jeden z několika příkladů, kde jsem si lámal hlavu, co věta znamená: //V poválečném období se rozdělila povolaní mezi etniky.// \\ Co je cílem sdělení //Od roku 1970 Moldavané tvoří jen 35% obyvatelstva měst, Rusů v městech žilo přes 28 %//? Má to ukazovat, že Moldavanů žije ve městech malý podíl? (Ale Rusů, se kterými je srovnáváte, je ještě méně.) Kdo tedy žije ve městech především, ta zbývající část 37 %? \\ Berte v literární rešerši ohled na čtenáře, který se ve složité vnitropolitické moldavské situaci nemusí dobře orientovat. Příklad: //V roce 2019 se v Moldávii konaly volby, kterých se zúčastnily tři strany a to proruská socialistická strana, proevropská unie ACUM a demokratická strana vedena oligarchy. První dvě strany prohlásily, že nepůjdou do koalice s V. Plahotniucem.// Protože doposud vůbec nezaznělo, kdo je to Vladimir Plahotniuc, tak čtenář zřejmě bude dost nesvůj... Navíc je třeba používat aktuální informace – píšete, že //Hlavním cílem je, aby byly nové volby, které by prosadily koalici a zapříčinily by zánik demokratické strany neboli vlivu Plahotniuce...//, což je sice v článku napsáno, ale je to zastaralý údaj, protože Plahotniuc rezignoval a přímý politický vliv už nemá. Pokud bych měl celkově hodnotit kap. //Literární rešerše//, tak na jednu stranu tam máte zajímavé údaje (a nejsou to jen letmé zmínky, což je velice dobře), ale doporučil bych to aktualizovat a také přímo propojit (včetně pořadí) s výzkumnými otázkami. \\ Kap. //Metodologie// – protože práce ještě není hotová, tak chápu, že zde slibujete, co ještě uděláte (//Další respondenty se pokusíme sehnat přes sociální sítě...//, ale ve finální verzi už nic neslibujte a rovnou napište, co v práci je. \\ Začátek kap. //Praktická část// je příliš heslovitý a encyklopedický. Zvažte, zda nezačít tím, jak vlastně Moldávie vůbec vznikla, jak se tam měnily hranice a jak to způsobovalo to míchání obyvatelstva. Spíše bych doporučil začít tou vaší kap. //Historie// a můžete se dostat až k představení celé země. Ta "opravdová" praktická část si ještě vyžádá výrazné rozšíření. Náběh máte dobrý, ale nezapomeňte, že je to středobod vaší práce. Také nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu. \\ V kap. // Seznam literatury// nedávejte na konec ty strašně dlouhé vyhledávací odkazy, když tak jen stabilní odkaz na danou publikaci (PISTRINCIUC, Vadim...) )) HOTOVO ((Obsahově vaše práce není vůbec špatná, většinu věcí z minula máte zapracovaných. Měl bych jednu maličkost k literární rešerši – dejte aspoň do závorky překlad názvu článku do češtiny. V kap. //Naši respondenti// používáte budoucí čas – //Jak jsou Ukrajinci a Rusové žijící v Moldávii vnímáni Moldavany zjistíme díky naší respendentce Marii.// (chybí tam čárka, je tam překlep). V tuto chvíli už by to ale mělo být zjištěné a hotové, takže žádné sliby prostřednictvím budoucího času. To je ovšem drobnost. Co ale drobnost není: šílené množství hrubek a překlepů a slohových chyb. To je třeba **zásadně** napravit. Jen namátkou: //díky naší respendentce// \\ //České repubublice// \\ //Další naší repondentkou // \\ //Kyrgystán// \\ //moldavanka// \\ //moldavan// \\ //ovlivňilo// (tady jsem si říkal, zda vůbec máte češtinu jako rodný jazyk) \\ //...ale míra koncentrace nemoldavské populace koncentrované ve velkých městech...// \\ //V Ponděsterské republice// \\ //__zatím co__ Moldavanů přibylo __teméř__ o milion více// \\ //což zapříčinilo jisté rozepře u vedené státu// atd. atd. Je toho zkrátka strašně moc a celou práci to sráží na úroveň úplně jiné ligy (jako vysokoškolská práce by to mělo být výstavní). \\ Prosím, opravte to. )) OPRAVENO **OK 7. 9. 2020** ALE ((Ještě opravte citace a seznam literatury: někde chybí kurzíva (u časopisů se kurzívou píše název časopisu). \\ To, co je v průběžných citacích, které dáváte do dvojitých závorek, musí být abecedně seřazeno i v kap. Seznam literatury). V průběžných citacích máte např. //BERSHIDSKY, Leonid//, ale v seznamu literatury už ne, což je chyba.)) OPRAVENO **v systému: 7.9.2020** - **25. 3. 2020** - {{::minus.jpg?20&nolink|}} Yugay, Novikova [[Krymští Tataři]] Prezentace: {{:ls2020:krymsti_tatari.pptx|}}((Není progres, zrušeno.)) - **1. 4. 2020** - {{::minus.jpg?20&nolink|}} Hyršl, Kuklík [[Turci v Německu]] {{:ls2020:turci_v_nemecku.pptx|}}((Jak jsem psal minule: \\ ''Dávejte trochu pozor na to, jak to píšete: jednou máte __T__urek, jinde __t__urků. Přídavná jména (i příslovce) jsou s malým písmenem: takže ne //zachovat __T__urecké kulturní...//, takže ne //mají zájem naučit se __N__ěmecky.// \\ Jinak tu literární rešerši jste začali docela dobře, jen je třeba ji rozšířit - např. //Zmiňuje se také o strastech všedního života...//. Já se ale takto žádné strasti všedního života Turků nedovím. \\ Do metodologie dejte i ten modifikovaný dokument, jak jsem vám psal v emailu.'' \\ tak už se to trochu zlepšilo, ale ne zcela (např. v psaní těch velkých a malých písmen – //V Německu dnes žije okolo 2,5 milionu __t__urků...// \\ Nepište uvozovky jako dvě čárky nebo dva apostrofy. Dávejte pozor na to, aby větné členy byly v souladu – např. //Po druhé světové válce __nastalo__ ve Spolkové republice Německo __takzvaný__ __w__irtschaftswunder...// Nejsou //Respondeti//, nýbrž //Respondenti//. Není //Naším dalším zdrojem byli přátelé a známý//, ale //Naším dalším zdrojem byli přátelé a známí...// \\ Kap. //Teoretická část// je od slova **teorie**, ale vy tam žádné teorie nemáte. Teorii si můžete představit jako funkci, která vyjadřuje závislost něčeho na něčem. To, co tam máte, bych spíše nazval jako historický úvod nebo tak nějak. \\ Ve finální verzi práce pak nepopisujte ty peripetie, které jste zažili v souvislosti s koronavirovou krizí. \\ Pokud byste chtěli realizovat pobyt na filmové škole v Berlíně, tak naše fakulta umožňuje (a financuje) studentské mobility. Máte-li vážný zájem, napište mi email a sdělím podrobnosti.)) - **8. 4. 2020** - {{::plus.jpg?20&nolink|}} Častoral, Grebneva [[Rusové na Ukrajině]] Prezentace: {{:ls2020:rusove_na_ukrajine.pptx|}} ((Psal jsem o ICH formě a jejích odvozeninách (máte to červeně napsané nad seznamem prací: //Snažte se omezovat ICH formu a její odvozeniny (viz Doporučení)// – máte to hned v první větě (ale i v dalších): //V naší prací se zabýváme...// Spíše tedy //Tato práce se zabývá...// \\ Kap. //Úvod// je určité shrnutí toho, co může čtenář v práci očekávat. Zkuste to ještě pozměnit tak, aby se po přečtení úvodu čtenář namlsal a dostal neodolatelnou touhu číst dále. Vy to tam máte takové příliš strohé. \\ kap. //Literární rešerše// je udělaná docela pěkně, jen bych určitě doporučil zmínit "ideové zaměření" autorů, resp. provést určité kritické zhodnocení publikovaných textů. Zvláště v této problematice je obrovský rozdíl, pokud je autor proruský nebo proukrajinský – ideální by bylo, kdyby byl zcela objektivní :-) Vidět je to hned na číslech: //...lidé etnického ruského původu (cca 20 milionů)//. To je číslo strašně vysoké (sami níže píšete //Počet příslušníků ruské národnosti přesahuje 8 000 000 lidí (záleží na kritériích, na jejichž základě je člověk považovaný za Rusa).// Proto by bylo velmi vhodné uvádět vysvětlení. \\ Jak jsme při videokonzultaci mluvili o náboženském rozštěpení na Ukrajině, tak tady to máte podrobněji: \\ Pravoslavná církev na Ukrajině ovšem trpí rozdělením podle národnostního, a tím i často politického zaměření. Ukrajinské pravoslaví bylo od rozpadu SSSR do roku 2018 rozdělené na tři církve: Ukrajinská pravoslavná církev (moskevského patriarchátu), Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu a Ukrajinská pravoslavná autokefální církev. Pokus konstantinopolského patriarchy o spojení ukrajinských pravoslavných křesťanů do jedné autokefální (s vlastní samosprávou) církve v roce 2018 se setkal s odmítnutím moskevského patriarchátu, který považuje území bývalé Ukrajinské SSR za oblast své náboženské působnosti. \\ Ukrajinská řeckokatolická církev uznává naproti tomu jednoznačně za nejvyššího představitele římského papeže, ale ani zde nepanuje celoukrajinská jednota. Téměř celé území Ukrajiny patří pod Ukrajinskou řecko-katolickou církev , ke které se na tomto území hlásí přes 4 miliony věřících. Výjimku tvoří Zakarpatská oblast, která má svou vlastní eparchii v Mukačevu podřízenou přímo papeži. Přes běžně používané označení jako církev řeckokatolická, se jedná o Rusínskou byzantskou katolickou církev. Ukrajinští Rusíni tak sice nedisponují politickou autonomií na centrální ukrajinské vládě, ale v náboženské oblasti mají fakticky vlastní rusínskou církev – počet věřících dosahuje 320 000. Zdroj je z naší knížky o Rusínech (https://books.google.cz/books?id=K9_bDwAAQBAJ&pg=PA64&dq=%22Ukrajinsk%C3%A9+pravoslav%C3%AD%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj12sbqvIbqAhUUw8QBHchQAIgQ6AEIMzAB#v=onepage&q=%22Ukrajinsk%C3%A9%20pravoslav%C3%AD%22&f=false) \\ Kap. //Praktická č__a__st// nezačínejte takto encyklopedicky (nejprve encyklopedické údaje o Ukrajině, pak encyklopedické údaje o Rusku). Spíše bych začínal tím, co už máte níže – //Ruská minorita a její historie//. Ukažte složitost vzniku Ukrajiny (po 1. světové válce vznikala z území více států – Rusko, Polsko (samostatné Polsko se také objevilo až po 1. sv. válce), Rakousko-Uhersko, pak ještě další území "nabrala" v souvislosti s expanzí SSSR, změny hranic, role jazyka... \\ Těším se, až tam zařadíte i respondenty.)) HOTOVO ((Je to velmi pěkné a čtivé, ale ještě je třeba dotáhnout pár věcí. Formální stránka: Kap. //Seznam zdrojů// není podle normy – chybí kurzíva, viz **[[::doporuceni_k_psani_textu|doporučení]]**. Pokud citujete článek z časopisu, preferujte citaci časopisovou, ne jako webovou stránku. Takže např. místo \\ DARENSKÝ, Vitalij.Russkaja identičnost v sovremennoi Ukrajině:problemy i perspektivy,[online] Rossija i sovremennyj mir,2014.[cit.25.03.2020]. Dostupné z https://cyberleninka.ru/article/n/russkaya-identichnost-v-sovremennoy-ukraine-problemy-i-perspektivy/viewer \\ by spíše mělo být \\ DARENSKIJ, Vitalij Jur'jevič. Russkaja iděntičnost' v sovremennoj Ukraině: problemy i perspektivy. //Rossija i sovremennyj mir//, 2014, 2 (83). \\ Pokud chcete, můžete do závorky přidat i tu azbuku a pokud chcete, tak na konec jako doplňující údaj, kde je to dostupné jako webová stránka. Takže pak by to mohlo vypadat nějak takhle (místo kulatých závorek mohou být i hranaté, ale vždy to pak musíte mít stejné podle jednoho mustru): \\ DARENSKIJ, Vitalij Jur'jevič. Russkaja iděntičnost' v sovremennoj Ukraině: problemy i perspektivy. (Русская идентичность в современной Украине: проблемы и перспективы.) //Rossija i sovremennyj mir//, 2014, 2 (83). Další dostupnost: https://cyberleninka.ru/article/n/russkaya-identichnost-v-sovremennoy-ukraine-problemy-i-perspektivy/viewer \\ V kap. //Metodologie// používáte pojem //studium dokumentů//, fakticky to ovšem je trochu něco jiného. K metodě studia dokumentů viz tento [[http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu#metoda_studia_dokumentu|odkaz]]. Určitě by stálo za to tuto kapitolu více rozepsat, napsat adekvaci metod a vaše konkrétní zkušenosti s aplikací vašich metod a technik (trochu to máte v kap. //Respondenti//. \\ V kap. //Literární rešerše// bych se přimlouval za překlad cizojazyčných názvů do češtiny – třeba to dát do závorky. \\ Určitě ještě znovu projeďte práci z hlediska pravopisu a stylistiky – máte tam ještě chyby, (i když některé působí úsměvně: //Pouze 23 % __etických__ Rusů...// místo //Pouze 23 % __etnických__ Rusů//...). Není příliš obvyklé dávat do kap. //Vlastní výzkum// přímo výzkumné otázky, ale je vhodné je trochu modifikovat. Takže místo //Jaké jsou charakteristické znaky odlišující Rusy a Ukrajinci?// bych dal spíše //Charakteristické znaky odlišující Rusy a Ukrajince//. Nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci: \\ **výpovědi respondentů** (nechte je skutečně promluvit – někde to máte, např.: //Je to problém pro mého manžela, který se narodil v Moskvě, ukrajinštinu nikdy nestudoval a vůbec ji neumí. Všechny papíry a doklady vždycky překládám já. - postěžovala si pí. Elena z Oděsy//, ale mohlo by to být mnohem více), \\ **údaje v literatuře** (tím hodně šetříte, a když už to tam dáte, tak na to není příslušný odkaz (např. //Dle Iana Brennera dosahují Rusové vyššího vzdělání...//) \\ a vaši **analýzu**. )) OPRAVENO. **v systému 3. 9. 2020** - **15. 4. 2020** - {{::plus.jpg?20&nolink|}} Fabiánová, Dvořáková [[Turci v Bulharsku]] Prezentace: {{:ls2020:turci_v_bulharsku.odp|}} ((Doporučuji trochu přeformulovat kap. //Úvod// – tato kapitola má shrnovat vše, na co se může čtenář v dalším textu těšit. Něco z této kapitoly by se hodilo možná více jako začátek historického úvodu. \\ Co si představit pod sdělením //Velká část rozhovoru byla spojená s pandemií COVID 19//? Mluvili o pandemii...? Pozor na přesnost formulací – např. //nebo byl jeho názor ovlivněn periodikou//... Co si pod tím mám představit? \\ Není //před exodusem//, ale //před exodem//. V celé práci je třeba **velmi výrazně** zlepšit stylistiku a pravopis (namátkou //ve 14. Století//, //jazyku Turecké menšiny//, //kontakt na Tureckou studentku// atd. atd. Věta //Počátkem 50 letem etničtí Turci jako kompaktní menšina tvořila zhruba desetinu obyvatelstva, stala se pro vládu problém bez ohledu na to, kdo byl zrovna u moci a bulharští občané na ně začali pohlížet jako na nepřátelé, kterých je potřeba se zbavit.// určitě není na výstavu: je strašně dlouhá, nemáte v ní soulad jednotlivých větných členů (Turci tvořila)... Na jiném místě: //Věřící Turecká menšina věří...// Vždyť je snad čeština vaším rodným jazykem! \\ Rozdělujte text do více odstavců (slouží k tomu dvě zpětná lomítka (zpětné lomítko je toto **\**) nebo dvakrát enter. \\ K formální stránce ještě jedna věc: citace nejsou podle normy, chybí kurzíva. V kap. //Seznam použitých zdrojů// (i v průběžných citacích) používejte transliteraci (tu azbuku tam ale můžete nechat také). \\ Moc mi nejsou jasné formulace //Thrákové byli po Hindech druhým nejpočetnějším národem// – tím to myslíte celosvětově? Nebo v Bulharsku? Obojí je každopádně dost podivné. \\ Praktická část (kap. //Vlastní výzkum – Výsledky rozhovorů// by rozhodně neměla být jen přepisem rozhovorů. Ty rozhovory upravte a systematizujte podle výzkumných otázek. Tato část by se měla skládat primárně z rozhovorů, pak také z dalších údajů v literatuře a samozřejmě také z vaší analýzy. \\ Závěr nerozdělujte na výzkum Inky Dvořákové a Adély Fabiánové, ale celá práce musí tvořit jeden logický celek rozdělený podle výzkumných otázek.))HOTOVO ((Už by to skoro bylo, ale pořád tam ještě chybí nějaké věci, které by práci mohly přiblížit k dokonalosti :-) \\ Pravopis máte už dost vylepšený, přesto se v práci stále nachází poměrně značné množství chyb. To je třeba opravit. Namátkou: \\ v Bulhrarsku \\ jednou máte //Kardžáli//, jinde pak //Kărdžali// – to může působit, že jsou to dvě různá města. \\ je přinejmenším zvláštní psát //...a Tatjana Bulharka žijící v Bulharsku... // (buď tam chybí čárka, nebo se to musí prohodit: //Bulharka Tatjana//... Nesprávné psaní čárek může měnit i smysl věty – //Přibližný počet emigrujících muslimů, kde jsou zahrnuti Turci, Pomáci, Romové uvádí Warhola, podle Antonie Zhelyazkové, ve své práci rozděleně na jednotlivá období.// Když na to někdo mrkne, tak se může podivit, proč //...Romové uvádí Warhola...// \\ bulharizece \\ respendontů atd. atd. \\ Upravte výzkumnou otázku //Jak násilná bulharizace – repatriace, asimilace etnických Turků z Bulharska ovlivnila Vás, a jak ovlivnila Vaši rodinu?// – konkrétních lidí se ptáte při rozhovorech, ale výzkumná otázka to má zevšeobecňovat, takže se neptejte na //Vás a Vaši rodinu//, ale obecně na Turky v Bulharsku. \\ V kap. //Vlastní výzkum// doporučuji nevypisovat doslovně výzkumné otázky – rozdělte to pomocí podnadpisů a držte se těch výzkumných otázek. Ty otázky je třeba samozřejmě trochu pozměnit, aby tam třeba nebyly ty otazníky, které jsou přímo u výzkumných otázek, ale aby to byly nadpisy. \\ Nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci: \\ **výpovědi respondentů** (nechte je skutečně promluvit – vždyť to by měla být hlavní přidaná hodnota předkládané práce. \\ **údaje v literatuře** (tím hodně šetříte, a když už to tam dáte, tak na to třeba ani není příslušný odkaz (např. //Autor Miroslav Tejchman, popisuje postup komunistické strany, která chtěla zvýšit procento bulharského osídlení země, kdy vedení prosazovalo cestu plné integrace nacionálních menšin...//) \\ a vaši **analýzu**. \\ Dejte také pozor na to, aby publikace uváděné v seznamu literatury byly také v práci skutečně použity (např. JARŮŠEK, Ondřej... je v seznamu, ale není citován...))OPRAVENO **OK 7. 9. 2020** ((Ten seznam výpovědí respondentů bylo škoda dávat úplně pryč, tak jsem vám ho tam vrátil.)) **v systému: 7.9.2020** - **22. 4. 2020** - {{::plus.jpg?20&nolink|}} K. Kučerová, Šimáková [[Tataři na Ukrajině]] Prezentace: {{:ls2020:tatari-na-ukrajine.pptx|}} ((Na práci je vidět, že jste tomu čas věnovaly, ale musíte ještě dotáhnout pár věcí. Jako první napíšu formální stránku: je třeba upravit pravopis i stylistiku. Zkopírujte celý text třeba do Wordu a pak udělejte aspoň tu nejzákladnější kontrolu gramatiky přes klávesu F7. Pak to zase dejte do wiki. Tím všechny chyby neodstraníte, ale aspoň eliminujete ty největší překlepy. Je také třeba upravit citace, které nejsou podle normy (chybí kurzíva), některé tituly stačí zkopírovat, ale místo toho tam máte nějaké patlaniny bez háčků (např. Tatari jejich minulost, soucastnost a budoucnost [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné z: https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/102011331). U publikací, které máte přes vyhledávání v databázi, tak neuvádějte ty nesmyslně dlouhé URL. Knihy citujte jako knihy, časopisy jako časopisy a jen u webových stránek uvádějte to [online] (a další). \\ Názvy článků v literární rešerši by bylo vhodné přeložit do češtiny a odlišit to kurzívou – např. Etnickou identitou a tím, jak Tataři vidí sami sebe, se zabývá článek //Samara Tatars: features of ethnic identification and interethnic interaction practices in a multinational metropolis// (a třeba do závorky dáte překlad). Literární rešerši ještě trochu rozšiřte a sdělujte i to, co autoři vyzkoumali. Např. píšete //Dále autoři zkoumali význam teologických a vzdělávacích myšlenek vůči změnám vzdělávacího systému tatarských lidí od poloviny 19. století do začátku 20. století, kdy je tato doba považována za období slávy tatarského filosofického myšlení.// Kde ale ten význam máte? Podobně i jinde. \\ Do metodologie nepište o využití různých odborných článků, které pomohou lépe pochopit zkoumanou problematiku. Použití literatury se považuje v odborných článcích za samozřejmé. \\ Kap. //UKRAJINA// působí jako výkřik do tmy. \\ Kap. //Praktická část// strukturujte podle výzkumných otázek: buď pozměňte ty výzkumné otázky, nebo jednotlivé kapitoly praktické části, aby kopírovaly (ale ne nějak tupě) výzkumné otázky. \\ Nezapomeňte, že musíte všude v praktické části kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu. \\ Těším se na vaše úpravy, které přinesou ještě kvalitnější počtení :-) \\ Ještě na okraj: píšete //Část pravoslavných se hlásila k Ukrajinské pravoslavné církvi Kyjevského patriarchátu, část se hlásila k Moskevskému patriarchátu a podstatně menší část patřila k nacionalistické Ukrajinské samosprávné církvi. __Nicméně, v roce 2019 došlo k sjednocení všech tří církví.__// – s tím spojením to až zas tak horké není! To určitě zpřesněte. )) HOTOVO **OK** 31. 8. 2020 ALE((Ještě opravte překlepy – např. //zákla6dě//, psaní velkých a malých písmen (např. //tradiční tatarskou čepici ​– Tubetejku// – proč to máte s velkým (podobně např. //Nikkah//)? Tyto neobvyklé názvy spíše pište kurzívou, ale rozhodně je nezvýrazňujte velkým písmenem (podobně //V Islámském právu//, //pravidly Islámu//...)) OPRAVENO **OK, v systému 4. 9. 2020** - **29. 4. 2020** - {{::plus.jpg?20&nolink|}} A. Petrov, N. Kučerová [[Lipovci v Rumunsku]] Prezentace:{{:ls2020:lipovci-v-rumunsku.pptx|}}((V kap. //Literární rešerše// sdělujte i to, co autoři vyzkoumali. Např. píšete //V němž se nejčastěji vyskytují příklady rozdílů mezi ruským jazykem a dialektem// – jako čtenář se ty rozdíly chci dozvědět. Dále //Autoři zmiňují jejich historii, církevní reformu v 18. století a také migraci...// – jako čtenář tedy chci zmínku o reformě, migraci, co citovaný autor vyzkoumal. \\ V kap. //Metodologická část// je třeba doplnit, **jak jste to aplikovali na výzkum** (co bylo problematické, co ne...) U citací je třeba uvádět primárně originální název – pokud je to v ruštině, tak zase primárně s transliterací/transkripcí; azbuka může být třeba v hranaté závorce. Pokud název překládáte, tak ten překlad zase dejte do závorky. Kap. //Seznam zdrojů// musí být seřazený **podle abecedy** a podle jednoho mustru: vy máte někde na prvním místě křestní jméno, jinde zase příjmení... Podívejte se na citační normu: u citací časopisů je kurzívou název časopisu. \\ Je třeba upravit pravopis i stylistiku. Zkopírujte celý text třeba do Wordu a pak udělejte aspoň tu nejzákladnější kontrolu gramatiky přes klávesu F7. Pak to zase dejte do wiki. Tím všechny chyby neodstraníte (například psaní velkých a malých písmen – //mezi __L__ipovským dialektem//), ale aspoň eliminujete ty největší překlepy. \\ Máte velmi zajímavou vsuvku ohledně lipovského jazyka, gramatiky a výslovnosti. To ještě jednou ale projeďte a zpřehledněte, aby čtenáře nemátlo střídání azbuky a latinky (třeba v celém oddílu dávejte azbuku do kurzívy, ale musí to být jednotné). \\ Pozor na přesnost formulací – píšete //hlavním důvodem je stěhování mladší generace do větších a vyspělejších zemí...// Nemělo by to být spíše //hlavním důvodem je stěhování mladší generace do větších **měst** a vyspělejších zemí...//? Nebo: //V roce 1930 se přistěhovalo okolo 50 000 Lipovců...// – odkud se přistěhovali? Jinde: //Je to vědec historie starověřství// – to je třeba zásadně přeformulovat (i na jiných místech, jako třeba //Historie Lipovců jako zvláštní __větev starých věřících__//). \\ Uveďte v práci co nejvíce materiálu, který máte – např. když píšete //Provedli jsme malý experiment, během kterého všichni Lipovci, s nimiž jsme mluvili nebo se setkali, museli napsat pár slov do naší knihy//, tak tam dejte přefocené ukázky toho jejich rukopisu. Je to pak mnohem živější a zajímavější. \\ Nezapomeňte, že musíte všude v praktické části kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu. Vy tam máte docela pěkně ty výpovědi respondentů, ale srovnání s údaji v literatuře není skoro vůbec. )) HOTOVO ((Práci je třeba ještě důkladně projít po formální stránce. Máte tam docela dost chyb v diakritice nebo v přepisu (např. místo //Nejvíce Lipovců žije v městě Tulcha (10342 lidi)// by bylo mnohem lepší napsat //Nejvíce Lipovců žije v městě Tulcea / Tulča (10\-342 osob)//. Na jiném místě máte //Tulcia//, což je špatně, protože to pak vypadá, že se jedná o různá města. Bylo by dobré psaní měst sjednotit (třeba používat český přepis a k němu rumunský (např. místo //žijící v Constantě// bych se přimlouval třeba za //žijící v Konstance (Constanța)//. Podobně nejednotné máte etnonymum Lipovci / Lipované. Bylo by dobré někde na začátku vysvětlit, že se používá více tvarů, ale v práci se pak držet tvaru pouze jednoho. \\ Problémem je i nesoulad větných členů (např. //zapříčinila __reforma__, __který__ byla zaměřena//... Na jiném místě: //pracovití a hospodářské lidé...// \\ Pozor na správné psaní mezer (např. //Evropy.Farisenkova//... jinde //č. 3,4,5//... \\ Nesprávně píšete velká písmena (není //Historie Lipovské menšiny//, ale //Historie lipovské menšiny//). \\ Není //množství lidi přihlašujících do ruského etnika//, ale //počet osob hlásících se k ruskému etniku//. \\ V kap. //Literární rešerše// sjednoťte překlady do češtiny (někde to máte přeložené, někde ne. Ať jsou ty překlady všude stejným způsobem. \\ Už minule jsem vám psal, že je třeba přeformulovat //Je to vědec historie starověřství//. Máte to tam pořád. To je pak z mé strany úplně zbytečná a marná činnost, když to ignorujete. \\ Není //starali se o __církve__//... \\ kap. //Seznam zdrojů// musí být řazený abecedně. Uvedené zdroje musí být dohledatelné. Když jsem chtěl najít //POPOVA, Olga. Transformace etnoculturních systémů komunit starověrců v cizích zemích.//, tak se mi to nepodařilo, protože takový článek neexistuje. Musíte to uvádět v originále a překlad dát třeba do závorky. )) OK **ALE!**((Je to zase o kousek lepší, ale máte opravené jenom ty chyby, které jsem vám minule vypsal. Je třeba DŮKLADNĚ projít celou práci a opravit všechno – např. není //(10342 lidi)//, ale (10\-342 osob). \\ Nevymýšlejte nové tvary slov (hospodárští, starověřství). \\ Opravte i slohové chyby – např. věty nemají začínat spojkou (//__V němž__ se nejčastěji vyskytují příklady rozdílů mezi ruským jazykem a lipovským dialektem.// Není to vůbec pěkné, protože tady je to jako spojka, a ne jako částice. (Jako částice mohou vystupovat spojky, když nespojují věty – např. //Ale to opravdu není pěkné!// nebo //Což nám nikdy nedá pokoj?//).)) OPRAVENO **v systému: 7. 9. 2020** ===== Opravené práce ===== - [[Turci v Rakousku]] **v systému 3. 9. 2020** - - ==== Výběr minorit ==== * Češi * (Pestrá Evropa) * v Lucembursku- Břehovská, Hvězdová, Zoubek [[Češi v Lucembursku]] * Turci * v Rakousku - Adéla Balogová, Veronika Hollerová [[Turci v Rakousku]] * v Makedonii * v Řecku - Hyršl, Kuklík * v Bulharsku - Fabiánová, Dvořáková [[Turci v Bulharsku]] * islamizovaní Slované (Pomáci) * Řecko * Bulharsko * Makedonie * Tataři * v Rumunsku * Krymští Tatař(([[http://www.hks.re/wiki/knihovnicka#krym|Knihovnička]])) - Yugay, Novikova * na Ukrajině - K. Kučerová, Šimáková [[Tataři na Ukrajině]] * Ukrajinci * v Rumunsku - Hladová, Písaříková, Klugerová [[Ukrajinci v Rumunsku]] * v Moldávii * v Podněsterské republice * Ukrajinci a Rusové v Moldávii - Svítková, Kremserová [[Ukrajinci a Rusové v Moldávii]] * Galicijci ve Španělsku (Pestrá Evropa) - Fialová, Malíková, Talanova * Lipovci v Rumunsku (Pestrá Evropa) - N. Kučerová, A. Petrov [[Lipovci v Rumunsku]] * Rusové na Ukrajině - Častoral, Grebneva ---- * [[2019:Mapy evropského obyvatelstva]] * [[ls2019:Iberský poloostrov]] * {{:ls2019:islam.xlsx|Islám v Evropě}}