====== Vánoce a Velikonoce ve vybraných římskokatolických zemích - ČR, Španělsko, Itálie, Polsko ====== Eliška Malínková, Klára Šafránková, Jasmína Thabetová ===== Úvod a cíl práce ===== V naší seminární práci se blíže podíváme na Vánoce a Velikonoce v římskokatolické církvi. Římskokatolická církev je nejen v České republice, ale také v Evropě nejvíce zastoupenou křesťanskou církví. Křesťanské svátky jsou součástí životů nejen křesťanů, ale i nevěřících. Zaměřili jsme se, jak se slaví nejvýznamnější římskokatolické svátky – Vánoce a Velikonoce v různých zemích. Konkrétně jsme se podívali, jak se tyto římskokatolické svátky slaví v České republice, Polsku, Itálii a ve Španělsku. V každé z těchto zemí se slaví tyto významné svátky jiným způsobem, a proto jsme to chtěli přiblížit. Cílem naší seminární práce je zjistit, jak se jednotlivé svátky slaví ve vybraných zemích. Chceme zjistit, jak se teorie slavení římskokatolických svátků přibližuje realitě, kterou jsme získali od našich respondentů. Cílem naší seminární práce je odpovědět na tyto výzkumné otázky: __**Výzkumné otázky**__ * Jak se slaví Vánoce v České republice? * Jak se slaví Velikonoce v České republice? * Jak se slaví Vánoce ve Španělsku? * Jak se slaví Velikonoce ve Španělsku? * Jak se slaví Vánoce v Itálii? * Jak se slaví Velikonoce v Itálii? * Jak se slaví Vánoce v Polsku? * Jak se slaví Velikonoce v Polsku? ===== Literární rešerše ===== Na otázku: **Jak se slaví Vánoce v České republice** odpovídá autor Petr Herynek ve své knize [[https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=GUApZRuW0pMC&oi=fnd&pg=PA1&dq=%C4%8Desk%C3%A9+v%C3%A1noce&ots=Usjs3w_XCs&sig=UWf1yW4NtEFN-b7k74BUeB4PNDs&redir_esc=y#v=onepage&q=%C4%8Desk%C3%A9%20v%C3%A1noce&f=false| České Vánoce]]. V této knize přibližuje historii a symboly českých Vánoc a ostatních významných svátků. Ve své práci popisuje typické vánoční předměty a dekorace, jako jsou např. advetní věnec, mikulášský vrkoč, figurky z ovoce, kominík, třesolky, stolovníček, trnkový svícen, kolední poutky atd. Navíc ve své knize prozrazuje i postup výroby jednotlivých dekorací a předmětů, aby si je každý mohl vyrobit. Pro klasické české Vánoce je také podle autora důležitý vánoční stromeček a jeho ozdoby. Další důležitý aspekt českých Vánoc je dle autora vánoční cukroví a pečivo. Vánoční zvyky jsou také velmi důležité Samotný Štědrý den se slaví v České republice především večer u štědrovečerní večeře. Mezi tradiční štědrovečerní jídla patřila vánočka, sušené ovoce (křížaly), čočková polévka a černý kuba. Na současné štědrovečerní tabuli může člověk najít kapří polévku, smaženého kapra a klasický vánoční bramborový salát. Dříve si lidé po večeři společně sedli, zpívali vánoční koledy a věštění budoucnosti skrz vánoční tradice (např. lití olova, házení střevícem, vybírání polínka, pouštění ořechových skořápek se svíčkou po vodě atd.). Dnes tyto tradice spíše upadávají a namísto toho si blízcí lidé rozdávají dárky pod vánočním stromečkem. Dříve se jednalo spíše o drobnosti, avšak dnes mohou být dary pod stromečkem velmi bohaté. Na závěr Štědrého večera lidé chodili do kostela na půlnoční mši. Tato tradice také v současnosti spíše upadá, avšak půlnoční mše se v současnosti na mnoha místech konají. Na otázku: **Jak se slaví Velikonoce v České republice** odpovídá autorka Věra Frolcová ve svém článku nesoucí název [[https://digilib.phil.muni.cz/index.php/_flysystem/fedora/pdf/124983.pdf?fbclid=IwAR1jVus3t7dPwlFoJiAshwYkHbU_ZXY94Ia_36WSa1OkmCLS3snwdyCNDRk| Velikonoce v české lidové kultuře]] pocházející z roku 2001. Autorka se zde snaží přiblížit svoji knihu, která se skládá ze dvou částí. První část se věnuje genezi a historii jednotlivých složek Velikonoc, zkoumá spojení mezi křesťanskými a pohanskými prvky v těchto svátcích a zmiňuje hypotézu spojující Velikonoce a Vánoce. Druhá část knihy podrobně popisuje jednotlivé etapy slavení Velikonoc, včetně Svatého týdne, Květné neděle, Zeleného čtvrtku, Velkého pátku, Bílé soboty a Hodu Božího velikonočního. V textu je zdůrazněno folklorní projevy svátků, historický původ některých věcí a obyčejů Velikonoc. Je zde kladen také důraz na duchovní rozměr Velikonoc a jejich význam v české kultuře a historii. Na otázku: **Jak se slaví Vánoce ve Španělsku** odpovídá autorka Jitka Pastýříková ve své knize nesoucí název [[https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=wB62DwAAQBAJ&oi=fnd&pg=PA7&dq=v%C3%A1noce+ve+%C5%A1pan%C4%9Blsku&ots=VbvVR_wfd8&sig=i3C5GSeRThuVBen1yOQqTa56bHk&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false| Vánoce - historie, zvyky, tradice]]. Obsahem této knihy je téma oslav na Vánoce ve vybraných římskokatolických zemích. Autorka se zde zaměřuje na nejdůležitější zvyky a tradice, které jsou spojené s Vánocemi, ale hlavně v období adventu a samotných Vánoc. Jsou zde probírány a zdůrazňovány rozdíly mezi zeměmi jako je Česká republika a Španělsko a ostatní římskokatolické země, které samozřejmě mají křesťanské tradice a zachovávají spousty pohanských zvyků. Na závěr by se dalo říci, že se kniha snaží prozkoumat kulturní a náboženský význam Vánoc v různých zemích a porovnat vánoční oslavy mezi sebou. Zabývá se také historií Vánoc a pohanských zvyků na průběh oslav. Na otázku: **Jak se slaví Velikonoce ve Španělsku** odpovídá Pavlína Pitrová ve své knize [[https://www.google.cz/books/edition/Velikonoce_historie_zvyky_tradice/m17aDwAAQBAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=velikonoce+ve+%C5%A1pan%C4%9Blsku&pg=PA75&printsec=frontcover| Velikonoce - historie, zvyky, tradice]]. Španělé milují slavnosti a k velikonočním oslavám patří Masopust, jehož konec je o Popeleční středě. Během Masopustu procházejí ulicemi davy lidí v maskách a loučí se se zimou. Symbolem zimy je ve Španělsku sardinka, jejíž napodobenina je pohřbena na konci Masopustu. Během Pašijového týdne, poslední týden před Velikonoční nedělí, se konají průvody, ve kterých nesou příslušníci náboženských svazů nosítka, na nichž jsou sochy Ježíše a Panny Marie. Kvůli stáří a historickému významu nosítek, je průvod veden spolu s policií po předem domluvené cestě. Kvůli těmto průvodům je v některých městech zastavena doprava. Nejpřitažlivější je pro Španěly průvod, který se uskutečňuje na Velký pátek. Jdou v něm lidé, kteří se označují capirote, mající na sobě špičaté klobouky ve tvaru kužele, které překrývají i tvář a jsou jim vidět pouze oči. Průvod má namířeno k de la Macareně, což je kostel s uloženou sochou Panny Marie, která je v tento den oblečena do šatů a ozdobena šperky. Ve Španělsku se také slaví Boží hod jako dny býčích zápasů. Na večer o Velikonoční neděli se pořádá první zápas. Velmi oblíbené jsou zde také pašijové hry, které můžeme vidět na náměstích před chrámy a kostely. K tradičním velikonočním pokrmům zde patří Rascon de Pascua neboli pečeně z masa. Mezi sladké jídla patří bochánky, v jejichž středu jsou natvrdo uvařená a obarvená vejce. Také se pečou věnce, ve kterých je ukryt panáček z plastu a podle tradice ten kdo ho najde, bude mít štěstí po celý rok. Na otázku: **Jak se slaví Vánoce v Itálii** odpovídá autor Robert A. Germano ve své knize [[https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=PXOXQi6hAx4C&oi=fnd&pg=PA1&dq=italian+christmas+eve&ots=4aFZRsy4z8&sig=AOJ1qUyj4Zi4Lh8S3OkWYRnYklA&redir_esc=y#v=onepage&q=italian%20christmas%20eve&f=false| The Eve of Seven Fishes: Christmas Cooking in the Peasant Tradition]]. Autor v této knize píše hlavně o tom, jak se stoluje na italském štědrovečerním stole a jaké pokrmy štědrovečerní italský stůl obsahuje. Mezi hlavní pokrmy zde hlavně patří ančovičky, olivy, mnoho jiných druhů ryb a podobně. Autor zde také popisuje různé italské recepty a napsal, jak moc si italský Štědrý večer užil. Bylo zde mnoho smíchu a mnoho skvělého času stráveného s rodinou a nejbližšími. Také ve své knize psal o tom, jak moc je pro Italy důležité křesťanství a dávají na své náboženství veliký důraz. Na otázku: **Jak se slaví Velikonoce v Itálii** odpovídá Pavlína Pitrová ve své knize [[https://www.google.cz/books/edition/Velikonoce_historie_zvyky_tradice/m17aDwAAQBAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=velikonoce+ve+%C5%A1pan%C4%9Blsku&pg=PA75&printsec=frontcover| Velikonoce - historie, zvyky, tradice]]. Dle autorky jsou oslavy Velikonoc v Itálii velice bohaté. V Itálii se dodržuje velikonoční půst. Velkou italskou velikonoční tradicí jsou hry v Piemontu, které se zde konají již od roku 1700. Obyvatelé jižní Itálie pořádají taneční koncert Tanec ďáblů a smrti, který pojednává o bitvě mezi Bohem a ďáblem. Pořádají se zde také křížové cesty. Jsou vedeny na základě čtrnácti zastavení Ježíše Krista na jeho poslední cestě. Před kostely se přináší ozdobený beránek. Tento beránek se zdobí různými stužkami a květinami. Tento beránek se poté daruje těm, kteří ho nejvíce potřebují. V Kalábrii se malými dárečky obdarovávají sochy Panny Marie a Ježíše Krista. Velikonoce jsou pro Italy dny volna a Italové toho využívají, aby se setkali se svými přáteli. Chodí společně do přírody a pořádají pikniky. V piknikovém koši nesmí chybět salám a vermut nebo chianti. Také si rozdávají vajíčka s překvapením – vajíčka mohou mít vařená, čokoládová anebo se může jednat i o šperkovnice. Mezi klasický italský velikonoční dezert patří pokrm zvaný colomba. Tento dezert je ve tvaru holubice, je plněn kandovaným ovocem a přelitý cukrovou polevou. Mezi další dezerty patří např. marcipánový beránek anebo koblihy. Hlavním jídlem italských Velikonoc je vaječná omeleta se sýrem a jehněčím masem. Dezertem je ananasový, čokoládový nebo mandlový koláč. Další jídla mohou být např. pasqualina anebo ceampelo. d na Vánoce mezi odlišnými generacemi v podstatě neliší. Každý jedinec má spojené Vánoce s něčím jiným, mají nějaké jiné vzpomínky, které s Vánoci spojují. Co se týče otázky, co si lidí vybaví pod pojmem Vánoce, odpovídali převážně, že si vybaví Vánoční stromeček, společné chvíle s rodinou, období klidu a rozbalování dárků. Málokdo si z těchto konkrétních jedinců spojoval Vánoce s narozením Ježíše Krista. Na otázku: **Jak se slaví Vánoce v Polsku** odpovídá Miriam Loučková ve své bakalářské práci [[https://is.muni.cz/th/jf3mk/Bakalarska_diplomova_prace.pdf| Oslavy Vánoc v Polsku od minulosti do současnosti]]. V Polsku je na Vánoce spousty pověr – patří mezi ně pověry spojené s přírodou, pověry o vztazích, pověry zakazující práci, pověry spojené se štědrovečerním stolem a také pověry o vztazích. Polské Vánoce jsou také velmi zdobné. Mezi klasickou polskou vánoční výzdobu patří např. podlaznik – což jsou malé větvičky jehličnanů, které jsou umístěny za obrazy. Dalším důležitým aspektem vánoční výzdoby je vánoční strom a také ozdoby na vánoční strom. Nejdříve se vyráběly ozdoby ze slámy, později se slámové ozdoby vyměnily za foukané. Různé vánoční ozdoby mají i svůj význam – např. jablko jako symbol zdraví, ořechy jako symbol hojnosti a vitality, medové perníky jako symbol dostatku v příštím roce, oplatek upevňuje lásku a posiluje sounáležitost, řetězy na znamení pevnosti rodinných vztahů a hvězda jako symbol hvězdy z Betléma. U štědrovečerního stolu musí usednout sudý počet hostů a ponechat jedno místo navíc. Pokud by byl počet hostů lichý, komukoliv hrozilo úmrtí. Zasedání ke stolu má svá vlastní pravidla – první musí ke stolu usednout nejstarší z hodujících a po něm následovali mladší – pokud by se tak nestalo, hrozí v rodině úmrtí dítěte anebo někoho mladého. Po východu první hvězdy na obloze mohou po celodenním půstu lidé usednout ke stolu. Večeře vždy začíná modlitbou, kterou vede nejdůležitější, nejváženější osoba v domácnosti. Ke štědrovečerní večeři se podává 12 druhů jídel, které představují 12 měsíců v roce a 12 apoštolů. Mezi tyto pokrmy patří chléb s česnekem a solí, polévka, zelí, kaše, ryby, kutia – uvařená pšenice s mákem smíchaná s medem, rozinkami a různými druhy ořechů, dezerty – např. strucla, kruchalce, tluczence nebo lamance. Po štědrovečerní večeři se dříve prováděly různé věštby a předpovědi, zpívaly se koledy atd. V současné době se rozdávají dárky a tráví se čas s rodinou. Jako poslední se při Štědrým dnu koná půlnoční mše. Tato bohoslužba se koná v kostele v noci z 24. prosince na 25. prosince a oslavuje se zde narození Ježíše Krista. Na otázku: **Jak se slaví Velikonoce v Polsku** odpovídá Radka Jůnová ve své diplomové práci [[https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/39200/1/DP%20Radka%20Junova.pdf| Velikonoční zvyky a tradice na 1. stupni ZŠ]]. Konkrétně jsme čerpali z kapitoly 3.10. V Polsku se během Velikonoc tvoří zástupy před zpovědnicemi. Lidé si zde chodí očistit. Polsko je jedna z mála zemí, která dodržuje velikonoční půst. Pašijový týden u nich začíná o Palmové neděli – pro nás zvaná Květná neděle. Na Zelený čtvrtek se v Polsku koná pouze jedna mše. Na jihovýchodě Polska se koná tradiční výroba figuríny Jidáše ze slámy, která se vyplní třiceti střepy, které symbolizují počet stříbrných, za které Jidáš zradil Ježíše Krista. Tato figurína se poté topí. Na Bílou sobotu se skládá velikonoční tabule. Na této velikonoční tabuli nesmí chybět chléb, vajíčka, klobásy, mazurky – sladké oplatky, které se plnily mandlemi, ořechy, datlemi nebo tvarohem s polevou anebo také bábovky a mazance. Mezi další polské velikonoční tradice patří Dyngus neboli oblévačka. Touto tradicí se Poláci baví dodnes. Dříve se lidé mezi sebou polévali studenou vodou anebo se někteří nešťastníci házeli do potoků. Tyto případy nejednou skončily smrtí, a proto se je polská církev snažila zakázat, ale to se jí ovšem nepodařilo. Na Velikonoční pondělí dříve muži usedli na koně, projížděli přírodu a prosili za sklizeň a úrodu. V období Letnic se konaly soutěže pastýřů – kdo první vyhnal dobytek na pastvu, byl vítězem, poslední byl terčem posměchu. Svobodné dívky pletly věnečky, pouštěly je po řece a hádaly, kdo bude v budoucnu jejich manželem. Pokud se některému chlapci dané děvče líbilo, věneček ulovil a ucházel se o dívčinu náklonnost. ===== Metodika ===== V naší seminární práci jsme využívali jak kvantitativní, tak také kvalitativní způsob výzkumu. Kvalitativní výzkum je lepší pro výzkum menší části respondentů. Využívá nejčastěji formu rozhovoru a úplné zaměření na znaky pouze pár respondentů. Kvantitativní výzkum je více zaměřen na širší spektrum lidí. Není tolik zaměřen na bližší detaily respondentů, ale ptá se pouze „povrchově“. Kvantitativní způsob výzkumu jsme využívali v našem dotazníku, který obsahoval 5 otázek. V tomto dotazníku jsme se respondentů ptali, jakým způsobem slaví Vánoce a Velikonoce a jaký svátek jim přijde pro ně osobně důležitější. Kvalitativní způsob výzkumu jsme využívali u respondentů. U respondentů jsme využívali výzkum v podobě rozhovorů a e-mailových korespondencí. Těchto respondentů jsme se ptali na stejné otázky, jako respondentů v dotazníku, tzn. jakým způsobem slaví Vánoce a Velikonoce a jaký svátek jim přijde důležitější. Rozhovory s respondenty z našeho kvalitativního výzkumu probíhali v klidné atmosféře takovým způsobem, aby se cítili dobře a v pohodlí. E-mailová korespondence probíhala také v klidu, bez žádného časového tlaku a příliš sdílených informací. __**Seznam respondentů:**__ Marcela, 21 let – Česká republika Jiří, 48 let – Česká republika Luis, 19 let – Španělsko Laura, 21 let – Itálie Borys, 28 let – Polsko ===== Vlastní práce ===== ===== Praktická část ===== Na sběr dat od respondentů jsme si vybrali dva způsoby. Nejdříve jsme si vybrali 5 hlavních respondentů, kteří patří do římskokatolické církve. Informace jsme od nich brali formou rozhovoru. Ptali jsme se na otázky typu, jak slaví Vánoce a jaké typická jídla jedí, jak slaví Velikonoce a jaký z těchto svátků je pro ně nejdůležitější. Na základě našich výzkumných otázek, které máme zmíněné výše, jsme pokládali otázky. ==== Jak se slaví Vánoce v České republice ==== === Teorie === Vánoce jsou významným svátkem, který se slaví především v křesťanském světě. Tento svátek připomíná narození Ježíše Krista, historicky ale odkazuje na pohanské oslavy zimního slunovratu jako symbol znovuzrození Slunce. Hlavní svátek tradičně připadá na 25. prosince každého roku, i když některé křesťanské církve dodržují jiné termíny. Vánoce jsou také často spojovány s obdobím zimních svátků a s oslavami příchodu nového roku. Tento svátek je považován za jeden z nejvýznamnějších svátků v liturgickém kalendáři katolické církve. Vánocům předchází doba adventní neboli Advent, která končí Štědrým dnem a začíná tím liturgické období. Advent začíná čtyři neděle před samotnými Vánocemi. Je určen k přípravě a očekávání na narození Ježíše Krista. Lidé se soustředí na duchovní hodnoty, rodinu, přátelství a radost ze sdílení společných okamžiků. Během Adventu jsou v kostelech speciální mše, kterým se říká adventní mše a liturgie. Zaměřují se na očekávaný příchod Ježíše Krista. Štědrý den je jeden z nejdůležitějších dnů vánočního období. Je posledním dnem adventu. Ve většině zemí se slaví 24. prosince. Po Štědrém dnu následuje doba vánoční, která trvá v římskokatolické církvi až do neděle po 6. lednu. V dějinách lidstva to byla tak zásadní událost, že od Kristova narození počítáme náš letopočet. Rodiny se na Štědrý večer shromažďují na bohoslužbu, které se říká Půlnoční mše. Koná se z noci 24. na 25. prosince a slaví narození Ježíše Krista. Tato mše je velice slavnostní a zahrnuje čtení biblických pasáží, zpívají se vánoční koledy a duchovní zprávy. Během mše se také podává hostie, které představuje Ježíšovo tělo a červené víno, které představuje jeho krev. {{:ls2023:vanocni_bohosluzba.jpeg?400|}} Vánoce začínají 25.12 a končí 11.1 na Křest Páně. Křest Páně je svátek, který připomíná křest Ježíše Krista v řece Jordán prorokem Janem Křtitelem. Tímto svátkem končí Vánoce a začíná liturgické meziobdobí Je to také obřad, při kterém se určitý člověk stává členem církve. Slaví se v katolické církvi ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Obvykle se provádí omytím hlavy vodou nebo nalitím vody na hlavu. Tímto se symbolizuje očištění od hříchů. Hodně křesťanů slaví Vánoce po staru, to znamená až do 2.2 do Hromnic, kdy se slaví svátek Uvedení Páně do chrámu. Hromnice jsou církevní svátek a je spojen s připomínkou setkání Ježíše Krista s Bohem v chrámu. Také oslavuje příchod přicházejícího jara a je spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem. Původně tento svátek odkazoval na židovskou tradici očištění prvorozených synů a obětování v chrámu. Hromnice jsou také spojeny s různými lidovými tradicemi a pověrami. Například se používá přísloví, které zní „Na Hromnice o hodinu více“, protože je den o hodinu delší než v době zimního slunovratu. Zjevení Páně, svátek Tří Králů neboli Epifanie je svátek, který připomíná sebe zjevení Boha lidstvu v podobě Ježíše Krista. Svátek Tří Králů je považován za konec vánočního období daného roku. V římskokatolické církvi však doba vánoční končí, jak jsme již zmiňovaly, až následující neděli, kdy se slaví svátek Křtu Páně. K samotným Vánocům se také pojí spousta lidových zvyků jako např. koleda, jesličky, vánoční cukroví, vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek. V 19. století se v Čechách začal rozšiřovat také původně protestanský zvyk, a to zdobení vánočního stromku. Ve 20. a 21. století se Vánoce v mnoho zemích berou jako svátky pokoje, rodiny a lásky a lidi je slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání. Slovo Vánoce pochází z německého slova Weihnachten. K samotným vánočním obyčejům. Máme jich několik, a tak bychom rádi některé ty z nejznámějších zmínili. Koledy jsou lidové vánoční písně. Zachovaly se v nich prastaré obyčeje obdarování. Lidé často zpívají vánoční koledy, které oslavují narození Ježíše Krista. Jesličky neboli betlém je nejčastější plastické zobrazení Ježíšova narození podle evangelií. Objevují se zde rozvinuté legendární motivy. Může se na něm objevovat skupina osob jako např. Marie, Josef, děťátko Ježíš…často se zde objevuje přístřešek s oslem. Některé větší či významnější jesličky zobrazují také pastýře, které malému Ježíškovi přinášejí dary. Vánoční dárky jsou tradicí, která vznikla údajně již ve starověkém Řecku. Šlo o vzájemné obdarování. Nedílnou součástí Vánoc se staly až v 19. století. Zvykem bylo obdarovat členy rodiny, ale i služebnictvo. Dárky se ale také dávaly žebrákům nebo tulákům bez domova. Ti klepali na dveře bohatších rodin a doufali, že něco dostanou. Vánoční dárky u nás tradičně nosí Ježíšek, ale v jiných zemí je nosí Santa Claus nebo jiná symbolická postava. Do Štědrovečerní večere se tradičně dodržuje půst a nemělo by se jíst maso. Tradiční polední jídlo je kuba, což je pokrm, který se skládá z hub a krup. Na štědrovečerní večeři se nosí sváteční oblečení, jídelna je vyzdobena, na stole je ubrus, spoustu svíček a sejde se celá rodina společně u stolu, aby mohla slavit Vánoce společně. Jeden ze zvyků je, že se připravuje talíř pro nečekanou návštěvu. Před večeří se ještě rodina pomodlí a zpívají společně koledy. {{:ls2023:stedrovecerni_vecere_2.jpg?400|}} Betlémské světlo je symbolickým světlem vánočního světla, které je přivezeno z Betléma do různých částí světa. Toto světlo je rozdáváno mezi lidmi během vánočních svátků. Každý rok se betlémské světlo zapálí v Betlémské jeskyni v Jeruzalémě, kde se věří, že se narodil Ježíš Kristus. Odtud je světlo převezeno do Vídně v Rakousku a dále rozváženo do různých koutů světa. Je symbolem míru, naděje a světla v temných časech. Adventní věnec je pojí s adventním obdobím. Je to kruh, který je z jehličnatých větví a je zdoben čtyřmi svíčkami. Každá svíčka představuje jedno nedělní adventní období. Symbolicky se tím odpočítávají 4 týdny adventu až do Vánoc. Vánoční zvyky a pověry jsou také velmi důležitá součást Vánoc. Mezi nejznámější např. patří krájení jablek napříč, louskání ořechů, kdy se rozlousknou čtyři oříšky a pokud jsou všechna jádra zdravá a bílá, zdraví nám bude sloužit. Dále se pak také strká šupina do peněženky pro bohatství. Údajně, když si dáte do peněženky 3 šupiny, tak máte bohatství jisté. Jako poslední zvyk, který bychom chtěly zmínit je házení botou, kdy si slečna stoupne zády ke dveřím a hodí botou. Pokud špička boty ukazuje ven z dveří znamená to, že se do roka vdá. Pokud ne, žádná svatba se konat nebude. Na Štědrý den se tradičně u nás v České republice strojí vánoční stromeček a lidé usedají k tradiční štědrovečerní večeři. Večeře ještě spadá do období adventu. Mezi tradiční jídla u nás patří Rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Jí se jídlo z ryb, protože to bylo jídlo chudých a apoštolů. Po večeří se nadělují dárky. Den vrcholí nocí narození Páně, kdy se při půlnoční bohoslužbě předčítá evangelijní oddíl z Bible o narození Ježíše a zpívají se koledy o narození Ježíše. Nejznámější koledou u nás je „Narodil se Kristus Pán“. Text pochází z roku 1505 a od té doby nebyl změněn. Protože žijeme na území, kam křesťanství přinesli bratři Cyril a Metoděj roku 863, tak i v občanském kalendáři jsou dny 24., 25., 26. státním svátkem. Po Štědrém dnu následuje Boží hod vánoční, který je 25. prosince a druhý svátek vánoční, který je 26. prosince, což je svátek sv. Štěpána, kdy bylo tradicí chodit po koledě a navštěvovat příbuzné a známé. Na 28. prosince připadá svátek Mláďátek, který vzpomíná na nevinné děti povražděné na příkaz krále Heroda poté, co se dozvěděl o narození Ježíška. === Respondenti === Dle respondentů jsou Vánoce svátkem klidu a pohody. Nejčastěji tráví čas se svou rodinou a se svými nejbližšími. Večer se scházejí u bohatě prostřeného stolu, kde se nachází smažený kapr, smažený řízek a bramborový salát. Přes den dodržují půst, aby mohli večer vidět zlaté prasátko. Po večeři si rozdávají navzájem dárky a navštěvují půlnoční mši. Respondenti také často tráví vánoční období ve více dnech, kdy navštěvují více příbuzných. Nejčastěji toto období končí 26.12. na Štěpána. **Marcela** (žena, 21 let, Česká republika) „Na Vánoce si zdobíme stromeček, dáváme dárky a chodíme na půlnoční mši.“ **Jiří** (muž, 48 let, Česká republika) „Vánoce jsou pro mě časem, který trávím s rodinou. Je to pro mě čas pohodlí, scházíme se u bohatě prostřeného stolu a dáváme si navzájem dárky.“ === Závěr === Vánoce jsou v České republice pro katolíky významným svátkem. Tímto svátkem si připomínají narození Ježíše Krista. Nejčastěji se scházejí s rodinou a blízkými u bohatě prostřeného stolu a jí tradičního smaženého kapra s bramborovým salátem. Cukroví je pro Čechy také důležitým aspektem Vánoc – nejčastěji každá rodina peče alespoň 10 druhů vánočního cukroví. Po večeři si lidé rozdávají dárky od drobností až po „veledary“. Po večeři lidé často chodí do kostelů na půlnoční mši a tím završují slavnost narození Krista. ==== Jak se slaví Velikonoce v České republice ==== === Teorie === Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, které oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Slaví se po celém světě různými způsoby, tradicemi a zvyky. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem. Datum se určuje podle lunárního kalendáře a vždy připadá na neděli po prvním jarním úplňku. Proto se Velikonoce slaví každý rok jinak a mohou být jakýkoliv den mezi 22.březnem a 25.dubnem. Dělí se na přípravné období (doba postní) a sváteční dozvuk. Postní doba je období přípravy na Velikonoce, která začíná popeleční středou a trvá 40 dní (bez nedělí). Postní doba má pro křesťany hluboký duchovní význam a slouží k očištění a posílení jejich víry. Toto období vrcholí Svatým týdnem, kdy si připomínají ukřižování Ježíše Krista a končí velikonočním triduem. Velikonoční triduum je vrchol křesťanského liturgického roku, připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista. V době postní mají křesťané možnost se dobrovolně omezit ve stravě například vzdát se konzumace masa, cukru nebo alkoholu. Významem půstu je očistit tělo a duši, posílit vnitřní disciplínu a zaměřit se na duchovní rozměr života. Během postu se křesťané účastní častěji bohoslužeb a čtou Písmo svaté. Je to také doba přípravy katechumenů na křest a provázejí se v tuto dobu liturgické obřady. Sváteční dozvuk trvá sedm týdnů od Velikonoční neděle do Slavnosti Seslání Ducha svatého (letnicemi). Popeleční středa je důležitý den, kterým začíná postní doba a doba příprav Velikonoc. Své jméno získala kvůli rituálu sypáním popela na hlavu věřícím. Tento rituál symbolizuje pokání, ponížení a je to připomíná lidskou smrtelnost. Svatý týden se skládá z Květné neděle, Modré (někdy i žluté) pondělí, Šedivé úterý, Sazometná (lidově Škaredá) středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod Velikonoční. Květná neděle připadá na neděli před Velikonocemi slouží jako připomínka na Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, který se stal těsně před jeho ukřižováním. Květná neděle získala jméno podle palmových větví, které byli použity při vítání Ježíše. V některých církvích se v tento den koná procesí, při kterém věřící nesou větvě a zpívají písně, které oslavují Ježíše. Větve jsou následně posvěcením a lidí si je berou domů jako symbol příchodu Ježíše Krista. Květná neděle zahrnuje Svatý týden, který je vrcholem liturgického roku. Během svátého týdne si připomínají poslední večeři Ježíše, jako umučení a následné ukřižování, a nakonec jeho vzkříšení o Velikonocích. Hlavní událost, která se pojí se Zeleným čtvrtkem je Poslední večeře Ježíše Krista. Podle Bible se před svou smrtí setkal se svými apoštoly, aby jim předal svátost svatého přijímání. Zelený čtvrtek získal jméno podle tradice, že v tento den jsou v kostelech pouze zelené ozdoby. Zelená barva má symbolizovat naději a život. V tento den by se také měli jíst zelená jídla, typická jídla jsou zelené polévky a špenát. Velký pátek připomíná den, kdy byl Ježíš Kristus odsouzen na smrt a poté ukřižován na Ořechov Golgota. Během tohoto dne se v církvích konají bohoslužby a obřady, které se zaměřují na jeho smrt. Jsou často smutné, je zvykem číst části z bible které popisují Ježíšovo umučení a smrt. Na Velký pátek jsou zakázány všechny pohřební obřady. Tento den je po Popeleční středě druhý den velmi přísného půstu. Bílá sobota symbolizuje dobu mezi Ježíšovou smrtí a jeho vzkříšením. Večer se koná bohoslužba, která je vrcholným okamžikem přechodu ze Svatého týdne do Velikonoční neděle. V tento den také končí 40denní postní období. Je to den, který představuje očekávání a radost ze skutečnosti, že smrt nemá poslední slovo až Ježíš zvítězil nad smrtí. Slavnost Zmrtvýchvstání (Velikonoční neděle, Boží hod velikonoční) je nejdůležitějším svátkem v křesťanském kalendáři. V tento den se slaví Ježíšovo zmrtvýchvstání, což je základní víra křesťanství. Tento dne je pojem s mnoha tradice a zvyky. Křesťané se shromažďují na slavnostních bohoslužbách. K Velikonocům se pojí mnoho tradic jako zdobení velikonočních vajíček (v některých zemích následné hledání vajíček), pletení pomlázky, v mnoha zemích se tradičně připravuje velikonoční hodování, peče se beránek. {{:ls2023:velikonocni_tabule.jpg?400|}} === Respondenti === Do kostela respondenti na Velikonoce již moc nechodí. Někteří chodili do kostela v dětství od zeleného čtvrtka do Velikonočního pondělí. Respondenti slaví Velikonoce hlavně na Velikonoční pondělí, kdy mají snídani v podobě mazance a velikonočního beránka a muži „vyšupou“ ženy pomlázkou, aby byly následující rok zdravé. Někteří dostávají na Velikonoční pondělí i drobný dárek anebo chodí koledovat po sousedních domech. K obědu lidé nejčastěji jí nádivku anebo kachnu se zelím a knedlíkem. **Marcela** (žena, 21 let, Česká republika) „Velikonoce jsou o vajíčkách a pomlázkách, to zná dle mého názoru asi každý.“ **Jiří** (muž, 48 let, Česká republika) „Slavím tradičně římskokatolické svátky jako Velikonoce, kdy je postní doba spojena s přípravou vzkříšení. Na Velký pátek se často koná bohoslužba a křesťané se snaží držet půst. Já jsem toho součástí.“ === Závěr === V současné době mladí lidé moc do kostela na Velikonoce nechodí. Na to, že jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem, návštěva kostelů není při tomto svátku tolik vídána. Na Velikonoce se často setkává celá rodina, pletou se pomlázky, barví se vajíčka, peče se mazanec s beránkem a na Velikonoční pondělí muži „vyšupají“ ženy pomlázkou, aby byly na další rok zdravé. Také mladí muži často koledují. Na oběd si lidé dávají nejrůznější jídla, ale nejčastěji si dávají tradiční českou velikonoční nádivku. ==== Jak se slaví Vánoce ve Španělsku ==== === Teorie === Na porovnání, jak slaví Vánoce v jiných zemí jsme si vybrali Španělsko, Itálii a Polsko. Jako prvním bychom začali Španělskem. Jejich vánoční období začíná začátkem prosince. Co se týče vánočních trhů, ty jsou spíše na okraji zájmů. Není tomu ale tak, že se žádné nekonají. V mnoha španělských městech se konají vánoční trhy, které jsou plné lidí, stánků s vánočními ozdobami, dárky a občerstvením. Prázdniny začínají 22. prosince, je to ve stejný den, kdy vyhlašují výsledky velké národní loterie, která se nazývá El Gordo. Patří k jedné z největších na světě. Losy jsou prodávány po celém světě. Je to obrovská událost, která přitahuje velkou pozornost lidí. Výhra se dělí mezi mnoho tisíc, a tak mnozí dostávají zajímavý dárek už před Štědrým dnem. Štědrý den a večer se nazývá La Nochebuena neboli „Dobrá noc“, během které rodiny navštíví La Misa del Gallo neboli „Kohoutí mši“. Je to tradiční bohoslužba, která se koná v noci z 24. prosince na 25. prosince. Rozdíl ve Španělsku je takový, že se 24. prosince dárky nedávají, ale lidé hodují a slaví do rána. {{:ls2023:vanocni_loterie_ve_spanelsku_el_gordo.jpg?400|}} Jídlo na Vánoce se liší podle regionů. Mezi hlavní chody patří kachna, jehněčí, treska a mořské plody. Dále podávají různé vánoční sladkosti, marcipánové figurky, mandlový nugát, sádlové cukroví, sušené ovoce a pije se cava, což je alkoholické pití podobné francouzskému šampaňskému. Například v Katalánsku je oblíbeným jídlem Caga Tió. Je to tradiční dřevěný kmen, který se rozbijí a uvolňují se z něj sladkosti. V Andalusii se často podává polévka z mandlí a v Extremaduře tradiční jezdec, zvaný Jarrampl. Vánoční období končí 6.1. na tři krále, roznášejí se dárky. Děti podle báje připraví boty se slámou a mrkví. Následující den ráno v nich najednou dárečky. === Respondenti === I když vánoční období ve Španělsku začíná již od 8. prosince svátkem Neposkvrněného početí Panny Marie, pro Luise začíná vánoční období obdobím zvaném Navidad (španělsky Vánoce). Nejčastěji chodí s rodinou na vánoční trhy, kde si vždy dá něco dobrého k jídlu a zároveň si koupí novou ozdobu na rodinný vánoční stromeček. Samotný Štědrý večer (španělsky Nochebuena) slaví 24. prosince. Luis se vždy v tento den setká s maminkou, tatínkem, starší sestrou a se svými prarodiči z tatínkovy strany. Babička vždy připraví pokrm zvaný cordero asado, což je v překladu pečené jehně a maminka připraví stůl a také pokrm zvaný mariscos, což jsou mořské plody. Po štědrovečerní večeři si vždy rozbalují dárky a následně jeho prarodiče chodí na půlnoční mši. Na půlnoční mši byl Luis dohromady asi třikrát, ale posledních pár let půlnoční mši již nenavštěvuje. 25. prosince, na den zvaný Día de Navidad (česky Vánoční den), se Luis schází se svými prarodiči z maminčiny strany. Zde se scházejí ke slavnostnímu obědu a po obědě si také rozdávají pár dárků. Svátek Tří králů (španělsky Día de Reyes), který je každoročně slaven 6. ledna, Luis nijak neslaví. **Luis** (muž, 19 let, Španělsko) „Vánoce jsou dle mého názoru velmi podobné po celé Evropě, se stromečkem, dárky a rodinnými setkáními.“ === Závěr === Španělské Vánoce jsou velmi podobné českým Vánocům. Před samotným Štědrým večerem (Nochebuena) Španělé navštěvují vánoční trhy, které se konají v každém větším, a i v pár menších městech. Na samotný Štědrý večer se lidé setkávají se svými příbuznými a nejbližšími. Na vánoční tabuli mají často pokrm zvaný cordero asado anebo mariscos. Po štědrovečerní večeři si Španělé rozdávají dárky různých rozměrů a potom chodí na půlnoční mši. Vánoční období slaví ve více jak jednom dni. Vánoce se slaví i 25. prosince na den zvaný Día de Navidad, kdy se koná často vánoční oběd. Ve Španělsku je taky významnou událostí Vánoční loterie, které se účastní nejvíce Španělů v roce. ==== Jak se slaví Velikonoce ve Španělsku ==== === Teorie === Velikonoce se ve Španělsku nazývají Semena Santa (Svatý týden), který začínají Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí. Během celého týdne chodí ulicemi měst procesí kajícníků už od brzkých ranních hodin. Středem každého původu je oltář s Ježíšem a Pannou Marií. Oltáře bývají vždy slavnostně vyzdobené a velmi honosné. Hlavními členy procesí, jako nazaretští, kteří jsou oblečeni do mnišských sutan a na hlavách mají kuželovité kápě. Být členem těchto procesí je pro ně velikou ctí. Další členy procesí jsou nosiči, kteří nesou oltář a jsou převlečení za biblické postavy a během dne hrají pašijové hry. Mezi tradiční velikonoční jídla ve Španělsku patří “torrijas”, což jsou sladké mraženého plátky chleba namočené v mléce, víně nebo sirupu, další tradiční jídlo je “hornazo” což je slaný koláč plněný masem, vejci a pálenkou. Jako tradiční jídlo mají také smaženou rybu podávanou s česnekovou omáčkou zvanou “pescado a ale bilbaína”. {{:ls2023:velikonoce_ve_spanelsku.jpg?400|}} === Respondenti === K Velikonocím má Luise rodina (hlavně jeho prarodiče) silnější vztah než k Vánocům. Každoročně mají celý dům krásně vyzdobený. O výzdobu se stará jeho maminka a starší sestra. Velikonocům v jeho rodině říkají spíše Semana Santa, což je v českém překladu svatý týden. I když svatý týden začíná už květnou nedělí, Luis se na Velikonoce zaměřuje až od Velkého pátku. Se svou rodinou se každoročně účastní Procesí ticha (španělsky La Procesión del Silencio), kdy se v jejich městě prochází ulicemi a s ostatními lidmi a slaví. I když Luise prarodiče chodí každoročně na bohoslužby od Velkého pátku až po Velikonoční neděli, Luis se účastní bohoslužby pouze na Velikonoční neděli. Není to pro něj oblíbenou aktivitou Velikonoc, ale pro své rodiče a prarodiče se vždy alespoň jedné bohoslužby zúčastní. **Luis** (muž, 19 let, Španělsko) „Ve Španělsku máme hodně náboženských svátků. Třeba Semana Santa, což jsou velikonoční prázdniny, kdy se konají procesí a náboženské ceremonie.“ === Závěr === Velikonoce jsou ve Španělsku nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Lidé nejčastěji chodí na velikonoční mše, i když tato tradice každým rokem pro stále mladší a mladší generaci upadá. Velikonočnímu období přezdívají Španělé Semana Santa, což je v českém překladu svatý týden. Na velký pátek se pořádá Procesí ticha, kdy lidé ve Španělsku prochází ulicemi a s ostatními křesťany slaví Velikonoce. Ve Španělsku mají i spousty tradičních velikonočních pokrmů, např. torrijas, hornazo anebo pescada. ==== Jak se slaví Vánoce v Itálii ==== === Teorie === Dále bychom zmínili Vánoce v Itálii. Italové Vánoce využívají k setkání s přáteli a rodinou. Dále se věnují vaření, pečení, uklízení a nakupování dárků. Jedním ze zvyků je pečení sladkého dezertu Panettone a Pandoro. Panetto je ovocný dort s kandovaným ovocem a hrozinkami. Pondoro je nadýchaný dort, který podobný bochníku chleba. Vánoce oficiálně začínají papežovým požehnáním „Urbi et Orbi“. Papežské požehnání probíhá v ústřední lodžii Svatopeterské baziliky ve Vatikánu. Je to každoroční slavnost na Narození Páně a slavnost Zmrtvýchvstání páně. Slavení Vánoc se liší podle části. Záleží, jestli žijete na severu nebo jihu. Na severu 24. prosince slaví narození Ježíška na půlnoční mši. Půlnoční mše se nazývá Messa di Mezzanotte nebo Misa di Natale. Lidé se shromažďují v kostelech, aby přivítali Ježíše Krista a zazpívali si vánoční koledy. 25. prosince považují za vrchol Vánoc. Až tento den rozbalují dárky před obědem, který není tak bohatý jako jejich Štědrovečerní večeře. Betlémská mše, nazývaná Messa del Gallo nebo Misa de Gallo, je další bohoslužba, která se koná ráno 25. prosince. Za to na jihu se dárky rozbalují již 24. prosince hned po večeři. Po rozbalování dárku a večeři se tradičně chodí na vánoční mši. Ať se vyskytujete v jakékoliv části Itálie dárky nosí Bobbo Natale. Je podobný Mikuláši. Podle pověsti žije ve Finsku a do Itálie na saních se sobi. V některých částech v Itálii je zvyk připravit zlatá žita, symbolizující hojnost a blahobyt. Žita jsou ozdobena mašlí a umístěna na stole během vánoční večeře. Za konec vánočního období je noc z 5. na 6. ledna. Na náměstích vzplanou ohně, uprostřed je dřevěná Befana. Befana je hodná, ale škaredá čarodějnice. 6. ledna v rámci svátku Tří králů létá na svém koštěti a létá lidem do komínů. Hodným dětem dává sladkosti a zlobivým dětem uhlí. {{:ls2023:befana_v_italii.jpg?400|}} === Respondenti === Velikonoce jsou pro Lauru a její rodinu taky velmi důležité. V postní době se omezují v konzumaci masa a opět se hojně modlí. Dalším zvykem je tzv. Křížová cesta, což je způsob, kterým uctívají Krista a připomínají si jeho cestu ke Golgotě. Je to velmi populární zvyk, říká Laura. Na Zelený čtvrtek mají tradiční bohoslužbu, koná se obřad umývání nohou, kterým si připomínají, jak Ježíš umýval nohy svým apoštolům. Poté mají společnou velikonoční večeři s rodinou. Na Velký pátek se koná další křížová cesta, při které se tradičně modlí a rozjímá nad Ježíšovou obětí. Večer probíhají liturgické obřady, které připomínají Ježíšovu smrt. Naposled na Velikonoční neděli, což je vrcholem italských velikonočních oslav. Jejich den začíná ranní mší, která je radostná, hodně se zpívá a taky probíhá spoustu modliteb. Po mši mají společnou velikonoční snídani s rodinou a přáteli. **Laura** (žena, 21 let, Itálie) „Jsem velice věřící a dodržuji italské tradice. Během adventu navštěvuji církevní bohoslužby. Máme v naší rodině povinnost mít betlém neboli „presepe“ jako součást vánoční výzdoby. Vánoční stromeček je u nás nepostradatelnou částí výzdoby. Štědrý večer trávíme společně s rodinou, děláme společné aktivity. Štědrovečerní večeři máme velmi bohatou a po večeři je zvykem zajít do kostela.“ === Závěr === V Itálii v době postní katolíci nekonzumují maso. Také často pořádají Křížovou cestu, kterou uctívají Krista a připomínají si jeho cestu ke Golgotě. Od zeleného čtvrtka do Velikonoční neděle se pořádají tradiční bohoslužby, křížové cesty a liturgické obřady a různé mše. Velikonoční neděle je pro italské katolíky nejdůležitějším dnem velikonočního období. Na tento den se koná spousty modliteb a po této mši mají společnou tradiční velikonoční snídani s nejbližšími. ==== Jak se slaví Velikonoce v Itálii ==== === Teorie === Velikonoce mají pro Itálii velký význam. Období půstu předchází karnevalové procesí, které začíná již v lednu a končí Popeleční středou. V mnoho italských městech se konají po celou dobu Velikonoc pořádají procesí se svíčkami a pořádají se velké bohoslužby. Papež v toto období pořádá křížové cesty kolem Kolosea a na Velikonoční neděli slouží na Svatopetrském náměstí mši. Italové se během \velkého pátku postí, v sobotu nejí vůbec nic, a na Velikonoční neděli se sejde celá rodina na slavností oběd. Typickým jídlem je beránek (agnello), který symbolizuje Ježíše. Další tradiční pokrm je koláč “Colomba di Pasqua”. Velmi populární tradicí je v Itálii hledání velikonočních vajíček, která jsou schovaná na zahradě, v domech nebo parcích. {{:ls2023:velikonoce_v_italii.jpg?400|}} === Respondenti === Velikonoce jsou pro Lauru a její rodinu taky velmi důležité. V postní době se omezují v konzumaci masa a opět se hojně modlí. Dalším zvykem je tzv. Křížová cesta, což je způsob, kterým uctívají Krista a připomínají si jeho cestu ke Golgotě. Je to velmi populární zvyk, říká Laura. Na Zelený čtvrtek mají tradiční bohoslužbu, koná se obřad umývání nohou, kterým si připomínají, jak Ježíš umýval nohy svým apoštolům. Poté mají společnou velikonoční večeři s rodinou. Na Velký pátek se koná další křížová cesta, při které se tradičně modlí a rozjímá nad Ježíšovou obětí. Večer probíhají liturgické obřady, které připomínají Ježíšovu smrt. Naposled na Velikonoční neděli, což je vrcholem italských velikonočních oslav. Jejich den začíná ranní mší, která je radostná, hodně se zpívá a taky probíhá spoustu modliteb. Po mši mají společnou velikonoční snídani s rodinou a přáteli. === Závěr === V Itálii v době postní katolíci nekonzumují maso. Také často pořádají Křížovou cestu, kterou uctívají Krista a připomínají si jeho cestu ke Golgotě. Od zeleného čtvrtka do Velikonoční neděle se pořádají tradiční bohoslužby, křížové cesty a liturgické obřady a různé mše. Velikonoční neděle je pro italské katolíky nejdůležitějším dnem velikonočního období. Na tento den se koná spousty modliteb a po této mši mají společnou tradiční velikonoční snídani s nejbližšími. ==== Jak se slaví Vánoce v Polsku ==== === Teorie === Jako poslední bychom zmínili Vánoce v Polsku. Pro Poláky jsou Vánoce velmi významným svátkem. Začínají 24. prosince, kdy se na nebi objeví první hvězda. Nošení dárků se liší podle regionu. Ve většině regionů nosí dárky svatý Mikuláš. V nejjižnější části nosí dárek Ježíšek a např. v Kašubsku tzv. „hvězdička“. Co se týká adventní doby, Poláci se zabývají pečením perníčků, výrobou ozdob, zdobením vánočního stromku. Vždy dávají o jeden dárek navíc pod vánoční stromek pro náhodného kolemjdoucího. Je to podobná tradice jako u nás, když připravujeme navíc místo u stolu pro náhodného kolemjdoucího. Betlémy jsou velice populární tradiční dekorací v Polsku. Lidé si staví domácí betlémy. Bývají velice detailní, obsahují figurky postav, pastýřů, andělů a zvířat. Další tradiční polská tradice je tvoření Szopek. Je to betlémová stavba ve tvaru malého kostela nebo kaple. Jsou vytvářeny z papíru, dřeva nebo kartonu. Jsou vystavovány na veřejnosti a soutěží o tu nejkrásnější. Na Štědrý večer drží půst a večer mají hody. Hlavní vánoční večeře se nazývá Wigilia. Večeře začíná, když se na obloze objeví první hvězda. Na stole mají tradičně 12 pokrmů, které symbolizují 12 apoštolů a 12 měsíců v roce. Mezi jejich tradiční jídla patří kapr, což je jejich hlavní jídlo. Před hlavním jídlem se podává boršč s uszkami, což jsou malé těstoviny plněné houbami a mletým masem. Dalším tradičním jídlem jsou pirohy, které se plní žampiony a zelím. Sladká pšeničná kaše s ořechy, sušeným ovocem, medem atd., která se nazývá Kutia. Poslední jídlo, které zmíním jsou makůvky. To je rohlíky máčené ve sladkém nálevu a jsou obalované mákem. V některých regionech v Polsku je během svátečního dne zakázáno popíjet alkohol. Po sváteční večeři chodí na půlnoční mši. Poláci půlnoční mši nazývají Pasterka. Lidé se sejdou, přivítají narození Ježíše Krista. V některých oblastech dokonce po mši chodí koledovat. Otevření dárků v Polsku probíhá obvykle až 25. prosince ráno. Děti najdou dárky pod vánočním stromkem. {{:ls2023:pasterka_v_polsku.jpg?400|}} === Respondenti === Ohledně Vánoc se jeho slavení v dětství a současně nijak zvlášť neliší. Nejdůležitější je pro něj příprava tradičního pokrmu wieczerza wigilijna. Tradičně podávají 12 pokrmů, jako je to podle polské tradice. 12 za každý měsíc v roce a také 12 za každého apoštola. Předtím než začnou hodovat si rozdělují chleba jako požehnání lásky a po večeři je čas na dárky. 25. a 26. prosince chodí na bohoslužby a na hřbitov si zavzpomínat na blízké. **Borys** (muž, 28 let, Polsko) „My v Polsku osobně dáváme velký důraz na Štědrý den, naše tradiční večeře se koná 24. prosince po západu slunce. Na Velikonoce klademe velký důraz na mše a liturgie spojené s Ježíšovým zmrtvýchvstání.“ === Závěr === V Polsku se slaví Vánoce podobně jako v České republice. Rozdíl bychom našli ve štědrovečerní tabuli. V Polsku se na štědrovečerní tabuli podává 12 pokrmů. Dvanáct jak z důvodu 12 měsíců v roce, tak i z důvodu 12 apoštolů. Jeden z nejvýznamnějších vánočních pokrmů je pro Poláky wieczerza wigilijna Také si lidé v Polsku podávají před večeří chleba jako požehnání lásky. Po štědrovečerní večeři si lidé rozdávají dárky. Další významné dny 25. a 26. prosince lidé chodí často na mše a na hřbitov zavzpomínat na své blízké. ==== Jak se slaví Velikonoce v Polsku ==== === Teorie === Největší oslavy Velikonoc se v Polsku konají na Palmovou neděli (květná), kdy si připomínají příjezd Ježíše do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými květy. Čtyřiceti denní postní doba končí v Polsku tím, že věřící nechají v kostele pověsit košík a jídlem a až potom můžou začít slavit. Nejstarší tradicí je navštěvování hrobů. Dříve u hrobů vybíraly vdané ženy a dívky ze šlechtických rodů peníze pro kostel. Velmi oblíbenou velikonoční tradicí je tzv. Mokré Velikonoční pondělí, kdy podle tradice chlapci polévají dívky ledovou vodou a šlehají ve vrbovými větvemi. Tradičním velikonočním jídlem je polévka zvaná “zurek”, která je připravována z kyselého žitného kvásku. Dále také jí jehněčí maso nebo kachnu, ty jsou většinou pečené nebo dušené a podávají se s různými přílohami jako brambory, zelí nebo knedlíky. Tradičním polským dezertem je mazanec, což je kořeněný kynutý dort s rozinkami. {{:ls2023:velikonoce_v_polsku.jpg?400|}} === Respondenti === Borys nyní v dospělosti slaví Velikonoce stejným způsobem jako je slavil v dětství. Už v sobotu večer chodí na bohoslužby do kostela. Během těchto bohoslužeb se tradičně čte ze svatého písma a oslavuje se vzkříšení Ježíše Krista. Největší oslavy Velikonoc se v Polsku konají na Květnou neděli, a i náš respondent chodí na bohoslužby a tím začínají jejich oslavy. Vždy po bohoslužbách mají tradiční velikonoční snídani, nejčastěji jí vajíčka, šunky, chléb, klobásy. Tradičně taky zdobí vajíčka a stříkají po sobě vodu s ostatními. === Závěr === V Polsku jsou pro křesťany Velikonoce velmi důležitým svátkem. Lidé nejčastěji chodí do kostela na bohoslužby. Během návštěv kostelů čtou lidé ze svatého písma a také se zde oslavuje vzkříšení Ježíše Krista. Na Velikonoce se tradičně peče, barví vajíčka a tráví se čas se svou rodinou. Konají se také tradiční velikonoční oslavy. Na Velikonoce se nejčastěji jí vajíčka, tradiční šunky, chléb, klobásy a tradiční malé pohoštění. V Polsku je také populární, že lidé po sobě stříkají vodu. ==== Dotazník ==== Jako druhý sběr dat jsme si připravily dotazník. Dotazník byl určen pro širší veřejnost, jak pro věřící, tak pro nevěřící lidi. Dotazník je anonymní, takže se nevíme, o koho se jedná. Kladli jsme dost podobné otázky jako při rozhovorech jen byly více stručné. Odpovědi byly také více stručné. Na dotazník nám odpovědělo 25 respondentů. {{:ls2023:vek_respondentu.jpg?400|}} {{:ls2023:narodnost_respondentu.jpg?400|}} Jedna z prvních otázek byla na věk a odkud pochází, aby se lehce určilo, o jakou kategorii se jedná. Jelikož je dotazník anonymní tyto otázky byly nezbytné, aby se dokázalo určit s jakou skupinou lidí pracujeme. Dle přiloženého grafu většina našich respondentů je mezi lety 16 – 25let a většina lidí pochází z České republiky, ale máme tu také respondenty z Polska a Ukrajiny, Ruska. {{:ls2023:jsou_respondenti_verici.jpg?400|}} Další otázkou v dotazníku byla otázka, zda jsou respondenti věřící. Nejednalo se pouze o katolické vyznání, ale také o jiná křesťanská vyznání. Z grafu jde vyčíst, že 60 % respondentů není věřící, 20 % respondentů je věřící a dalších 20 % respondentů si nepřálo na tuto otázku odpovědět. Dále následovala otázka, jak respondenti slaví Vánoce. Odpovědi se tak nějak shodovali. Co se týkalo Štědrovečerní večeře většina respondentů měla tradičně rybí polévku a bramborový salát s kaprem či řízkem. Výjimečně se zde objevoval losos místo kapra a bramborová kaše místo bramborového salátu. Dále se hodně opakovalo pečení cukroví, zpívání koled, zdobení stromečku a rozdávání dárků. Co se týče tradic většina respondentů na to nedává vůbec žádný důraz. Když už nějaké tradice a zvyky dodržovaly, nejvíce se objevovalo řezání jablek napůl, dávání šupiny do peněženky kvůli bohatství a louskání ořechů. Jen velice malá část se účastnilo bohoslužeb a půlnočních mší. Vánoce pro ně již nemají takový význam, jako měli v minulosti. Je to spíše o setkání se s rodinou, dobrém jídlu a dávání dárků. {{:ls2023:jak_slavi_respondenti_velikonce.jpg?400|}} Podle tohoto grafu můžeme zjistit, že Velikonoce nejsou v dnešní době moc populární. Respondenti nejčastěji slaví Velikonoce tak, že chodí koledovat a s pomlázkou. Dalších 8 respondentů Velikonoce neslaví vůbec a někteří je nemají ani rádi. Pouze dva respondenti odpověděli, že chodí pravidelně na Velikonoce do kostela na bohoslužby. Pouze dva odpověděli že barví vajíčka. {{:ls2023:co_prijde_respondentum_jako_dulezitejsi_svatek.jpg?400|}} Mezi další otázky jsme zařadili, který svátek je pro respondenty důležitější nebo, který má pro ně větší váhu. Na základě přiloženého grafu můžeme vidět, že 64 % respondentů klade větší důraz na Vánoce. 8 % respondentů považuje za důležitější Velikonoce. Je to velký početní rozdíl. Odpovědí „nevím“ odpovědělo 20 % respondentů, což je mnohem větší početní rozdíl a odpovědí, že „svátky jsou na stejné úrovni“ odpovědělo také 8 %. ===== Závěr ===== Vánoce a Velikonoce patří mezi nejdůležitější svátky v římskokatolické církvi, proto jsme se zaměřovali hlavně na ně. Na základě naší seminární práce jsme dospěly k závěru, že v současné době je patrný pokles na náboženský důraz, který je spojen jak s Vánocemi, tak s Velikonocemi než v minulosti. Tento pokles se hlavně objevuje u mladší generace. Svátky mají spojované spíše se společným časem s rodinou, užitím si společných chvil apod. Zatímco u starších generací se stále objevují náboženské zvyky a tradice, které jsou spojeny s těmito svátky. Dávají mnohem větší důraz na pravý význam těchto svátků. Existuje mnoho faktorů, které mohou vysvětlit tento vývoj. Moderní společnost se stále stává méně věřící a více materialistická. Komercializace Vánoc a Velikonoc vede k zaměření hlavně na dárky, jídlo a spíše na vnější projevy svátků. Tím je třeba myšleno velké množství nakupování dárků a jídla, Média tyto svátky využívají k propagaci reklam, výprodejů a slev. Dále kladou důraz na dekorace, výzdobu domů a veřejných prostorů. Je třeba také poznamenat, že i přes tento vývoj a vnímaní náboženských svátků, Velikonoce a Vánoce zůstávají velice důležitou událostí. Slaví se po celém světě. I když je náboženský důraz v současné době dost potlačený, tyto svátky zůstávají významnými událostmi z náboženského i kulturního a rodinného hlediska. ===== Prezentace ===== {{ :ls2023:svatky_v_rimskokatolicke_cirkvi.pdf |Svátky v římskokatolické církvi}} ===== Seznam použitých zdrojů ===== * Čas adventu a Vánoc: Všechno, co jste chtěli vědět o Vánocích. ČT Edu [online]. 2021, 2021 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://edu.ceskatelevize.cz/okruh/vanoce * ČERVENKOVÁ, Denisa. Křesťanství ve vztahu k ostatním náboženstvím v italské katolické teologii posledního desetiletí (1996-2006). Hledání metody.: Christianity and its relation to other religions in recent Italian Catholic theology of the last decade (1996-2006). Profiling specific methodology. [online]. Univerzita Karlova, 2008 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/17703. Rigorózní práce. Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Ventura Václav, Brož Prokop. * FAJFROVÁ, Jana. Zvyky a tradice španělských Vánoc, kulturní a sociální vyznam tohoto svátku [online]. 2019-09-23T07:20:55Z [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://dspace.tul.cz/handle/15240/153745 * Jak se slaví Velikonoce u nás a jak ve světě. Eppi blog [online]. eppi blog, 2011 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.eppi.cz/tipy-na-darek/velikonoce-u-nas-a-ve-svete * Jak se slaví Velikonoce u nás aneb Znáte velikonoční zvyky a tradice?. Český kutil [online]. 2012, 2021 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://ceskykutil.cz/clanek-11305-velikonoce * Katolické Vánoce a jejich sváteční okruh [online]. In: . Český rozhlas, 28.5.2014 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/katolicke-vanoce-a-jejich-svatecni-okruh-8010756 * KRATOCHVÍLOVÁ, Marta. Velikonoce v Čechách - historie a tradice. Stips [online]. 2014 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://stips.cz/velikonoce-historie-a-tradice * LOUČKOVÁ, Miriam. Oslavy Vánoc v Polsku od minulosti do současnosti [online]. Brno, 2011 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/jf3mk/Bakalarska_diplomova_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Vedoucí práce Mgr. Monika Maciejewska. * Oslavy Vánoc v Polsku od minulosti po současnost https://is.muni.cz/th/jf3mk/Bakalarska_diplomova_prace.pdf * PITROVÁ, Pavlína. Velikonoce - historie, zvyky, tradice [online]. 2020. Albatros Media, 2020 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=UeIGEAAAQBAJ&dq=velikonoce&lr=&hl=cs&source=gbs_navlinks_s * Redakce. Vánoce v západní a jižní Evropě. Milujivánoce.cz [online]. 2014, 27.09.2014 [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-ve-svete/24-vanoce-v-zapadni-a-jizni-evrope/ * SEVERA, Daniel. Jaké jsou velikonoční zvyky a tradice a jaký je jejich význam. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-velikonoce-zvyky-tradice-vyznam-196020 * Vánoce. Aktuálně.cz [online]. 20.12.2013 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.aktualne.cz/wiki/kultura/vanoce-vanocni-svatky/r~i:wiki:2285/ * VÁNOCE: Původ, zvyky a tradice. Deník.cz [online]. 27.11.2012 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.denik.cz/tradice-czk/vanoce-puvod-zvyky-a-tradice20081201-eh6o.html * Vánoce. Rkfrakovnik [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: https://rkfrakovnik.webnode.cz/rimskokatolicka-cirkev/krestanske-svatky-/vanoce/ * Vánoce: Znáte všechny vánoční zvyky a pověry?. Blesk.cz [online]. 10.10.2019 [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: https://www.blesk.cz/vanoce-zvyky * VASILESKA, Kristina, Jana MEDKOVÁ, Nikola POLÁKOVÁ, Polina CHAIKA a Daria KUKHAREVA. Vánoční tradice (katolické a pravoslavné). Wiki.hks.re [online]. 07.09.2022 [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: https://www.hks.re/wiki/ls2022:vanocni_tradice * Velikonoce 2023: Termín, prázdniny a sváteční dny přehledně. E15 [online]. 4.4.2023 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.e15.cz/velikonoce-datum-prazdniny-obchody-dny * VENUTA, Marek. Co jsou Vánoce a proč se slaví. Novinky.cz [online]. 20.12.2010 [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-co-jsou-vanoce-a-proc-se-slavi-40124148