====== Etnika bez vlastního státu ====== * **Katalánci** – Přibližně 7,5 milionu (hlavně ve Španělsku, ale i ve Francii a Itálii). * **Vlámové** – Přibližně 6,7 milionu (především v Belgii, kde ale sdílejí stát s Valony). * **Skotové** – Přibližně 5,5 milionu (ve Skotsku, Spojené království). * **Sicilané** – Přibližně 5 milionů (převážně na Sicílii v Itálii). * **Valoni** – Přibližně 3,6 milionu (především v Belgii) * **Baskové** – Přibližně 3 miliony (hlavně ve Španělsku a Francii). * Galicijců je přibližně 2,4–2,7 milionu, přičemž většina žije v autonomním společenství Galicie na severozápadě Španělska. Kromě toho existují významné galicijské komunity v Latinské Americe (zejména v Argentině, Brazílii a na Kubě) a v jiných částech Španělska. * **Sardové** – Přibližně 1,6 milionu (převážně na Sardinii v Itálii). ---- * **Bavoři (Bavoráci)** – Přibližně 13 milionů (hlavně v Německu). * **Romové** – Přibližně 10–12 milionů (rozptýleni po celé Evropě, bez vlastního území). * **Rusíni** – Přibližně 1,5 milionu (žijí na Ukrajině, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Srbsku). * **Kosovští Srbové** – Přibližně 1,2 milionu (žijící v Kosovu, kde nemají samostatný stát). * **Kurdové** (v Turecku a menší komunity v Evropě) – Počet se liší, v Turecku přes 10 milionů, ale většina z nich je mimo Evropu. U některých z těchto skupin (např. Vlámové, Valoni, Bavoráci) je otázka státnosti spíše politická, protože jsou součástí zavedených států s vysokou autonomií. Naopak skupiny jako Romové či Rusíni jsou rozptýlené bez jasně definovaného území. ---- Portugalsko * Romští „Ciganos“ – Portugalští Romové („Ciganos“) se v zemi objevili už v 15. století, ale dodnes čelí vysoké míře sociálního vyloučení. Přesto ovlivnili portugalskou kulturu – některé prvky jejich hudby pronikly i do tradičního fado. * Afroportugalci – Mnoho Afroportugalců pochází z bývalých kolonií (Angola, Mosambik, Kapverdy, Guinea-Bissau). Část z nich byla přivezena už v době otroctví (Portugalsko zrušilo otroctví až v roce 1869). Například v Lisabonu je silná kapverdská komunita, která ovlivnila tamní hudební scénu. * Mirandština – druhý oficiální jazyk Portugalska – Malá etnická skupina Mirandésů v severovýchodním Portugalsku mluví jazykem mirandština, který je oficiálně uznán od roku 1999. Je to jediné místo na světě, kde se tímto iberorománským jazykem hovoří. Španělsko * Baskové – tajemství jazyka – Baskičtina (euskera) je jazykový izolát, což znamená, že nemá žádné příbuzné jazyky. Lingvisté stále nevědí, odkud pochází, a její původ je záhadou. * Katalánci vs. Španělé – Katalánština má více mluvčích než dánština či finština, přesto Katalánci bojují o její oficiální uznání v EU. Odmítají označení za „dialekt“ a historicky se považují za samostatný národ. * Gitanos – španělští Romové – Španělští Romové (Gitanos) mají vlastní jazyk „Caló“, který je směsí romštiny a španělštiny. Ovšem málokdo z mladší generace ho dnes ovládá. Gitano kultura měla obrovský vliv na flamenco. * Galicijci a jejich údajné keltské kořeny – (Gallegos) mají mnoho společného s Kelty – jejich hudba se hraje na dudy a v jejich folkloru jsou pohanské prvky jako u Irů či Skotů. * Až 300 tisíc Španělů mluví arabsky – Ve městech Ceuta a Melilla (španělské exklávy v Africe) je velká komunita mluvčích marocké arabštiny. Arabština je tam běžně slyšet v ulicích i na úřadech. Maurské vlivy ve Španělsku: * Granada – Alhambra. Nejznámější maurská památka ve Španělsku, asi nejvýznamnější symbol islámské architektury v Evropě. Palácový komplex dynastie Nasridů (13.–15. stol.). Spousty nádherných arabesek, kaligrafie, mozaik, vodních prvků, zahrad (Generalife). Turistický magnet a památka UNESCO – není to úplně jako Eiffelovka pro Francii, ale skoro. \\ {{https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/Dawn_Charles_V_Palace_Alhambra_Granada_Andalusia_Spain.jpg/250px-Dawn_Charles_V_Palace_Alhambra_Granada_Andalusia_Spain.jpg?300}} {{https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Court_of_the_Lions%2C_Alhambra_by_Juan_Laurent.jpg/250px-Court_of_the_Lions%2C_Alhambra_by_Juan_Laurent.jpg?170}} * Cordoba – Mezquita. Původně mešita (z 8. století), později přestavěná na katedrálu – unikátní spojení islámu a křesťanství v architektuře. Množství sloupů a oblouků – červeno-bílé pruhy jsou typické. Jeden z nejlepších příkladů umájovské architektury mimo arabský svět. {{https://www.mezquitadecordoba-entradas.org/wp-content/uploads/2021/11/mezquita-tickets-2.jpg?300}} * Sevilla – Alcázar (původně maurský palác, později rozšířen křesťanskými králi v mudéjarském stylu. Azulejos (kachlíčky), jemné štukové detaily, zahrady a fontány). + Giralda (původně minaret, dnes zvonice katedrály). * El Escorial - i když v době výstavby byli Maurové dávno pryč - tento palác poblíž Madridu byl postaven v 16. století za vlády Filipa II. ve stylu, který je známý jako španělský renesanční styl. Ale: některé geometrické a symbolické aspekty mohou vzdáleně připomínat islámské tendence ke komplexní geometrii a propojení mezi architekturou a kosmologií. V některých klenbách a stropech lze najít velmi jemné ornamentální prvky, které mohou být poklonou mudéjarské [mudécharské] řemeslnosti (styl, kde se mísí křesťanská a islámská architektura, podle označení muslimů, kteří zůstali ve Španělsku po křesťanské rekonkvistě a žili pod křesťanskou vládou) – i když nejsou přímo maurské, odkazují na tuto dlouhou tradici. \\ {{https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/El_escorial.jpg/250px-El_escorial.jpg?300}} Gibraltar * Největší britská menšina v Evropě – Gibraltarci jsou britskými občany, ale většina z nich má španělské, italské či maltské předky. Tvoří unikátní komunitu odlišnou jak od Britů, tak od Španělů. * Jazyk „Llanito“ – Místní mluví jazykem Llanito, což je směs angličtiny, španělštiny, italštiny a dalších jazyků. Například věta „I’ll see you later“ se v Llanitu může říct jako „Te veo luego, okay?“. * Střet dvou světů – Gibraltar je jediným místem, kde se na tak malé ploše potkávají britské puby, španělská siesta a maurské dědictví v architektuře. * Britská základna – ale silná španělská identita – I když Gibraltar patří Británii, většina místních cítí kulturní blízkost ke Španělsku. Většina obyvatel doma mluví španělsky, ale vzdělání a oficiální dokumenty jsou v angličtině. Andorra * Nejmenší multietnický stát v Evropě – Přestože má Andorra jen asi 80 000 obyvatel, Andořané tvoří jen třetinu populace. Zbytek tvoří Španělé, Portugalci a Francouzi. * Portugalci – neviditelná menšina – Více než 15 % obyvatel Andorry tvoří Portugalci, ale Andorra jim až do 90. let 20. století neudělovala občanství. * Jediný oficiální jazyk – katalánština – Ačkoliv většina lidí mluví španělsky nebo francouzsky, oficiálním jazykem je katalánština. Andorra je jediným státem, kde je katalánština státním jazykem. * Dvojvládí – Francie a Španělsko – Andorra má dodnes dvě „knížata“: prezidenta Francie a biskupa z katalánského Seu d’Urgell. Je to poslední feudální stát Evropy. ---- 🗺️ **Andorra – historicko-sociálně-ekonomický přehled** | Kategorie | Informace | | **Založení státu** | 1278 – „Paréage“: feudální smlouva mezi hrabětem z Foix a biskupem z Urgellu | | **Současné zřízení** | Parlamentní spoluknížectví (od 1993) – hlavy státu: prezident Francie a biskup z Urgellu | | **Rozloha / obyvatelstvo**| 468 km² / cca 79 000 obyvatel | | **Hlavní město** | Andorra la Vella | | **Úřední jazyk** | Katalánština | ---- 🌍 **Etnické složení a jeho vývoj** | Období | Etnická situace | | **Středověk – 19. stol.** | Homogenní obyvatelstvo – hlavně katalánsky mluvící horalé | | **20. století (do 70. let)** | Postupná migrace ze Španělska a Francie, pracovní migranti z Katalánska | | **Pozdní 20. stol. – současnost** | Příliv Portugalců (zejména dělníci), menší francouzská a latinskoamerická komunita | | **Dnes** | Andořané cca 33 %, Španělé 27 %, Portugalci 14 %, Francouzi 6 %, ostatní 20 % | ---- 🧾 **Daňový systém** | Daň / poplatek | Sazba / charakteristika | | **Daň z příjmu FO** | 0 % do 24 000 €, 5 % (24 001–40 000 €), 10 % nad 40 000 € (zavedena 2015) | | **Daň z příjmu PO** | 10 % (zavedena 2012), snížené sazby pro nové podniky | | **DPH (IGI)** | Základní sazba 4,5 %, snížené sazby: 0–2,5 %, 9,5 % pro banky | | **Sociální pojištění (zaměstnanec)** | cca 15,5 % (platí zaměstnavatel) | | **Sociální pojištění (OSVČ)** | paušál cca 401 € měsíčně | ---- 💶 **Životní náklady – proč je draho?** | Faktor | Vliv na ceny | | **Malý trh** | Nízká konkurence = vyšší ceny | | **Horské prostředí** | Náročná doprava a logistika | | **Turistická ekonomika** | Ceny nastavené podle turistů, nikoli místních | | **Vysoké nájmy / nemovitosti**| Omezený prostor, velká poptávka = drahé bydlení | | **Sociální odvody a daně** | Přestože přímé daně jsou nízké, odvody a poplatky se promítají do cen služeb | ---- ====== 🏰 Monako – malý stát, velká diverzita ====== | Kategorie | Informace | | Založeno | 1297 (dynastie Grimaldi) | | Nezávislost uznána | 1861 (Francie) | | Počet obyvatel | cca 39 000 | | Monackých občanů | cca 30 % | | Největší menšiny | Francouzi, Italové, Britové | | Úřední jazyk | Francouzština | | Tradiční jazyk | Munegascu / monegaština (monacký dialekt) | | Kultura | Silný italský vliv, politická vazba na Francii | ====== Francie ====== 🕰 **Časová osa – Francie a její proměny** | Období | Událost / charakteristika | | **481** | Chlodvík I. – sjednocení Franků, přijetí křesťanství | | **800** | Karel Veliký – založení Franské říše, korunovace císařem | | **843** | Verdunská smlouva – vznik Západofranské říše (základ Francie)| | **987** | Hugo Kapet – vznik dynastie Kapetovců | | **1789** | Velká francouzská revoluce | | **1804** | Napoleon – císař, první říše | | **19. stol.** | Vrchol koloniální expanze | | **1958** | Založení Páté republiky | | **dnes** | Francie jako postkoloniální republika, oslabená velmoc | Francie nese jméno po germánském kmeni Franků, kteří se v 5. století usadili v romanizované Galii a postupně splynuli s místním obyvatelstvem. Ač byli původně barbarským kmenem ze severu, přijali křesťanství, převzali latinskou kulturu a jejich jazyk zanikl – ale jejich jméno zůstalo. Dnešní Francouzi tedy nejsou germánský národ, ale **románský národ s germánským jménem**, což je krásný paradox evropských dějin. ---- 🌍 **Francie v koloniálním kontextu (v komparaci s dalšími hráči)** | Koloniální hráč | Období vlivu | Klíčová území | | Féničané | 1. tisíciletí př. n. l. | Středomoří, Kartágo | | Řekové | 8.–2. stol. př. n. l. | Jižní Galie (Massalia – Marseille) | | Římané | 1. stol. př. n. l. – 5. n. l.| Galie, celá západní Evropa | | Španělsko & Portugalsko| 15.–17. století | Amerika, Afrika, Asie (Brazílie, Filipíny, Angola, Latinská Amerika) | | Nizozemí (Holandsko)| 17.–20. století | Indonésie (Nizozemská východní Indie), Surinam, karibské ostrovy, Cejlon, JAR | | Francie | 17.–20. století | Kanada (Nová Francie), Karibik, Západní Afrika, Maghreb, Indočína, Madagaskar | | Velká Británie | 18.–20. století | Indie, Kanada, Austrálie, Afrika, Blízký východ, největší impérium | | **dnes** | **„Stín impéria“** | Vliv v Africe (frankofonie), Rada bezpečnosti OSN, měkká moc, kulturní vliv | ---- * Nizozemí mělo mimořádně silnou námořní a obchodní politiku. Klíčovým nástrojem byla **VOC (Nizozemská Východoindická společnost)** – polostátní korporace, která fungovala jako obchodní společnost, armáda i kolonizátor. Byla první firmou vydávající akcie a často se považuje za první nadnárodní korporaci. * Na rozdíl od Francie se Holanďané zaměřovali spíše na **strategické obchodní body a ostrovy**, nikoli na rozsáhlé pevninské kolonie. * **Koloniální pád Nizozemí**: Po 2. světové válce ztratili Indonésii (1949), Surinam (1975) a většina jejich zámořských území se osamostatnila. Dnes jim zůstalo jen pár **karibských ostrovů (např. Aruba, Curaçao)** s autonomním statusem v rámci nizozemského království. Francii zůstalo po dekolonizaci mnohem víc než Nizozemí – a to jak v počtu zámořských území, tak ve vlivu. * Zámořská území Francie dnes (tzv. DOM-TOM – départements et territoires d'outre-mer). Plně integrované departementy a regiony (součást EU, mají poslance v Národním shromáždění): * Guadeloupe (Karibik) * Martinik (Karibik) * Fr. Guyana (Jižní Amerika) * Réunion (Indický oceán u Madagaskaru) * Mayotte (Komorské ostrovy, Indický oceán) Zámořská společenství s větší autonomií: * Polynésie française (Tahiti a okolní ostrovy) * Nová Kaledonie (Pacifik – statut sui generis, čeká na možnou nezávislost) * Saint-Pierre a Miquelon (u Kanady) * Wallis a Futuna (Pacifik) * Saint-Martin a Saint-Barthélemy (Karibik) Další aspekty trvajícího francouzského vlivu: Jazyk a školství – francouzština jako oficiální jazyk ve více než 20 afrických státech, silný kulturní a akademický vliv. Vojenské základny – trvalá přítomnost v Africe (např. Djibouti, Sahel). Ekonomická závislost – měna CFA frank v západoafrických zemích (s vazbou na francouzské hospodářství). Politický vliv – ex-kolonie často podporují Francii v OSN; členství v Frankofonii. Zvláštní vztahy – např. s Alžírskem, Pobřežím slonoviny, Senegalem a dalšími. **Francie – Stát (ne)jednoty** 🧳 **Přistěhovalci a francouzská realita** Francie je dnes jednou z evropských zemí s největším podílem **přistěhovalců a jejich potomků** – odhaduje se, že až **20 % obyvatel má imigrantský původ**. Většina přistěhovalců pochází z **bývalých francouzských kolonií**. Největší skupiny: - **Alžírsko** – největší komunita (kvůli historickému propojení – Alžírsko bylo dokonce formálně součástí Francie). - **Maroko a Tunisko** – pracovní migrace po druhé světové válce. - **Mali, Senegal, Pobřeží slonoviny, Guinea** – migrace z frankofonní západní Afriky. - **Kambodža, Vietnam, Laos** – především uprchlíci po pádu Indočínských režimů. - **Komory, Réunion, Haiti** – částečně i z dodnes francouzských zámořských území. Mnoho těchto lidí **získalo francouzské občanství automaticky** nebo usnadněně – kvůli statusu svých zemí jako bývalých kolonií či zámořských území. ---- **Vliv na bývalé kolonie – ekonomika a měna** Francie si v bývalých koloniích **ponechala neformální vliv** skrze různé nástroje: - **Frank CFA** – měna používaná ve 14 afrických zemích, formálně vázaná na euro, ale s **garancemi od Francie**. Kritici tvrdí, že jde o formu ekonomické nadvlády. - **Francouzština** jako úřední jazyk – slouží jako prostředek kulturní a vzdělávací dominance. - **Vojenské základny** – Francie má přítomnost v Mali, Nigeru, Čadu, Djibuti atd. - **Politický vliv** – podpora „spřátelených“ afrických prezidentů, často bývalých vojenských činitelů. - **Migrace a diaspora** – výhody v udělování víz, přístup ke vzdělání a pracovnímu trhu pro některé země (např. frankofonní Afrika). Francie tím vytváří **moderní neokoloniální systém** – bez přímé správy, ale s mocným vlivem. ---- 🎭 **Francouzská kultura – silná značka, ale roztříštěná realita** Francie se prezentuje jako jednotná kulturní velmoc: Eiffelovka, haute couture [ótkutýr] - znamená doslova „vysoké šití“ – označuje nejprestižnější, ručně vyráběnou luxusní módu z Paříže – jde o originální modely šité na míru, šanson ((ve francouzštině prostě „píseň“, ale ve střední Evropě se tím myslí specifický francouzský hudební styl, který vznikl z tradice městského zpěvu o životě, lásce, smrti, společenských tématech. Jeho kořeny sahají do středověkých trubadúrských písní, ale moderní forma se formovala ve 20. století. Typické je poetické vyprávění, jednoduchý doprovod (klavír, akordeon), důraz na text a emoci. \\ Nejznámější šansoniéři: Édith Piaf, Charles Aznavour, Jacques Brel (i když ten byl Belgičan), Georges Brassens. \\ Šanson silně ovlivnil i českou hudbu – šli tím směrem třeba Hana Hegerová)), víno, filozofie, Voltaire, Camus… Ale reálná kulturní krajina je **nesmírně roztříštěná**: **Regionální identity** - **Bretaň, Alsasko, Korsika, Baskicko, Provence…** – každá oblast má své zvyky, jazyk, folklor. - **Některé skupiny (např. Korsičané) usilují o autonomii**, nebo alespoň kulturní uznání. 🧳 **Kdo tvoří dnešní Francii?** | Etnická/skupinová identita | Původ | Významná oblast osídlení | Jazyk/kultura | | **„Autochtonní“ Francouzi** | Galie + Frankové | Celá země | Francouzština | | **Bretonci** | Keltský původ | Bretaň | Bretonština (keltský jazyk) | | **Alsasané** | Germánský původ | Alsasko | Alsaská němčina | | **Korsičané** | Blízké Italům | Korsika | Korsičtina (italský dialekt) | | **Baskové** | Jazykový izolát | Pyreneje | Baskičtina | | **Arabové, Berbeři (Amazighové)** | Alžírsko, Maroko, Tunisko | Banlieues velkých měst | Arabština, Tamazight | | **Afričané (Mali, Senegal…)** | Subsaharská Afrika | Île-de-France, Marseille, Lyon | Francouzština, místní africké jazyky | | **Asiaté (Vietnam, Laos, Kambodža)** | Indočína | Paříž, Marseille | Khmerština, vietnamština, laoština | | **Romové (Gens du Voyage)** | Evropští Romové | Celé území (často v osadách) | Kalderáš, Sinti, Romani | ---- ⛪ **Náboženský obraz Francie** | Náboženství | Podíl obyvatel | Poznámka | | **Katolictví** | cca 50–60 % | Tradice, ale slábne | | **Islám** | cca 8–10 % | Přistěhovalci z Afriky a jejich potomci | | **Judaismus** | cca 0,8 % | Jedna z největších komunit v EU | | **Protestantismus** | cca 2 % | Menšinový, rozdrobený | | **Bez vyznání** | cca 30 % | Výrazný nárůst (sekularizace) | ---- 🌍 **Koloniální otisk ve Francii** | Oblast | Bývalé kolonie | Dnešní dopad | | **Severní Afrika** | Alžírsko, Maroko, Tunisko | Největší počet přistěhovalců, islám, kuchyně, jazyk | | **Západní Afrika** | Mali, Senegal, Guinea, Pobřeží slonoviny | Hudba, sport, frank CFA, diaspora | | **Indočína** | Vietnam, Laos, Kambodža | Asijská kuchyně, uprchlická diaspora | | **Karibik** | Haiti, Guadeloupe, Martinik | Kreolská kultura, afrokaribská hudba | | **Zámořská území**| Réunion, Mayotte, Francouzská Guyana | Politická práva, migrace do Francie | ^ Měnová unie / zóna ^ Používaná měna ^ Země / poznámka ^ | Eurozóna | Euro (EUR) | 20 zemí EU (např. Německo, Francie, Itálie), + některé nečlenské země jako Kosovo či Černá Hora | | CFA frank – západoafrická | Západoafrický CFA frank (XOF) | 8 zemí západní Afriky (např. Senegal, Pobřeží slonoviny) – vazba na euro, spravováno s pomocí Francie | | CFA frank – středoafrická | Středoafrický CFA frank (XAF) | 6 zemí střední Afriky (např. Kamerun, Čad) – stejné principy jako XOF | | Franková zóna – Komory | Komorský frank (KMF) | Pouze Komory; pevně vázán na euro; emituje centrální banka s dohledem Francie | | Východokaribská měnová unie | Východokaribský dolar (XCD) | 8 malých států a teritorií v Karibiku (např. Svatá Lucie, Grenada, Antigua) | | Švýcarská měnová unie | Švýcarský frank (CHF) | Švýcarsko a Lichtenštejnsko – volná unie s dlouhodobou měnovou spoluprací | | Jihoafrická měnová oblast | Jihoafrický rand (ZAR) | Jihoafrická republika, Namibie, Lesotho, Eswatini (Svazijsko); tyto země mají své vlastní měny, ale ty jsou pevně vázány na rand | | Americká měnová zóna (USD) | Americký dolar (USD) | USA + dolarizované státy: Ekvádor, Salvador, Panama, Mikronésie, Palau, Marshallovy ostrovy aj. | | Australská měnová zóna | Australský dolar (AUD) | Austrálie + některé tichomořské ostrovy (např. Kiribati, Nauru, Tuvalu) | ---- 🎭 **Francouzská kultura – jednotná maska, rozmanitá realita** | Tvrdí o sobě | Realita || „Všichni mluví francouzsky“ | Existuje více než 10 živých jazyků a dialektů | | „Jsme sekulární stát“ | Náboženství výrazně formuje veřejný život | | „Jsme kulturní velmoc“ | Kulturní vliv dnes rozptýlený, různorodý | | „Jedna francouzská identita“| Desítky komunit, napětí i obohacení | ---- 🧠 **Otázky k zamyšlení nebo diskusi** 1. Jak se projevuje koloniální minulost Francie v její dnešní populaci? \\ 2. Proč se některé regionální jazyky udržely, a jiné téměř vymizely? \\ 3. Může být Francie „jedním národem“ i přes tuto rozmanitost? \\ 4. Jak ovlivňuje napětí mezi sekularismem a náboženstvím každodenní život? \\ ---- ====== Benelux ====== Proč je Benelux výjimečný? * Model evropské spolupráce před vznikem EU. (1944: Vznik pojmu a plánů Beneluxu - podpis exilovými vládami, 1948: Začátek praktického fungování celní unie, 1958/1960: Transformace na hospodářskou unii). * Historická kontinuita s dynastickými a kulturními vazbami napříč Evropou. * Region jazykové a kulturní rozmanitosti: románský Jih, germánský Sever, vícejazyčné instituce. * Ekonomicky silné státy se strategickými přístavy (Rotterdam, Antverpy), bankovnictvím (Lucemburk), centry EU (Brusel). * Ukázka, že malé státy mohou mít velký vliv, pokud spolupracují. ===== Nizozemí ===== Vznik a státní uspořádání Nezávislost na Španělsku uznána 1648 (Vestfálský mír). Dnes konstituční monarchie s parlamentním systémem. Oficiální název: Nizozemí (Nederland), neplést s Holandskem (jen dvě provincie). Hlavní město: Amsterdam – formálně hlavní město. Haag (Den Haag) – sídlo vlády, krále, parlamentu a většiny institucí. Jazyk: nizozemština (holandština). Na severu provincie Frísko – druhý úřední jazyk: fríština. Náboženství: tradičně protestantská země (kalvinismus). Dnes: 20–25 % katolíků (hlavně jih), 15–20 % protestantů (hlavně sever), více než 50 % bez vyznání. Obyvatelstvo a menšiny: 17,5 milionu obyvatel. Velké komunity: Indonésané, Surinamci, Marokánci, Turci, Karibské Antily. Multikulturní města: Rotterdam, Amsterdam, Utrecht. ===== Belgie ===== Vznik a státní uspořádání: 1830 odtržením od Spojeného království Nizozemského. Dnes federální konstituční monarchie, rozdělená jazykově i regionálně. Hlavní město: Brusel – hlavní město Belgie i faktické „hlavní město EU“. Leží ve vlámské části, ale je většinově frankofonní. Jazyková struktura (oficiálně tři jazyková společenství): nizozemština (Vlámové, asi 60 % populace), francouzština (Valoni, asi 40 %), němčina – malá komunita na východě (cca 1 %). Náboženství: tradičně katolická země. Dnes: Katolíci stále tvoří největší skupinu, i když klesá. Sekularizace – zejména ve městech. Obyvatelstvo a menšiny: 11,7 milionu obyvatel. Silné komunity: Maročané, Turci, Italové, Francouzi, Poláci. Brusel: výrazně multikulturní – až polovina obyvatel má migrační původ. ===== Lucembursko ===== Vznik a státní uspořádání: Historicky vévodství už od 10. století. Významná dynastie Lucemburků – vládli i českým zemím (Jan Lucemburský, Karel IV.). 1839 – rozdělení mezi Belgii a dnešní nezávislé velkovévodství Lucembursko. Do roku 1890 bylo spojeno personální unií s Nizozemím. Hlavní město: Lucemburk (Luxembourg) – nejen hlavní město, ale i důležité finanční a administrativní centrum EU. (Lucemburk je jedním ze tří hlavních sídelních měst Evropské unie, vedle Bruselu a Štrasburku. Politická rozhodnutí se dělají převážně v Bruselu, zde se „počítá a soudí“. Jazyk: oficiálně tři jazyky – lucemburština (Lëtzebuergesch) – národní jazyk, francouzština – právo, média, němčina – školství, tisk. Náboženství: Většina obyvatel je katolická, ale stejně jako jinde v Beneluxu roste sekularizace. Obyvatelstvo a menšiny: 660 000 obyvatel, z toho téměř 50 % cizinci. Největší komunita: Portugalci. Vysoký počet přeshraničních pracovníků – denně dojíždějí z Belgie, Francie a Německa. Top 10 světových finančních center podle GFCI 37 (březen 2025) - New York - Londýn - Hongkong - Singapur - San Francisco - Chicago - Los Angeles - Šanghaj - Shenzhen - Frankfurt nad Mohanem Lucemburk je v Evropě na 5. místě, za Londýnem, Frankfurtem, Dublinem a Ženevou (v EU je tedy na 3. místě) ---- ^ Typ daně / odvody ^ Lucembursko ^ Česká republika ^ Nejnižší v EU ^ Nejvyšší v EU ^ | **Standardní DPH** | **16 %** | **21 %** | ''Lucembursko'' (16 %) | ''Maďarsko'' (27 %) | | **Snížené sazby DPH** | 13 %, 8 %, 3 %, 0 % | 12 %, 0 % (např. knihy) | ''Irsko'' (0 % na potraviny) | ''Dánsko'' (žádné snížené sazby) | | **Daň z příjmu FO** | 0–42 % (progresivní) | 15 % / 23 % (lineární + solidární) | ''Bulharsko'' (10 %) | ''Švédsko'' (~57 %) | | **Daň z příjmu PO** | cca 24,94 % (vč. komunální přirážky) | 19 % | ''Maďarsko'' (9 %) | ''Malta'' (35 %) | | **Zdanění dividend** | 15 % (snížení dle smluv) | 15 % | ''Estonsko'' (odklad do výplaty zisku) | ''Irsko'' (33 %), ''Itálie'' (26 %) | | **Sociální pojištění – zaměstnanec** | cca 12 % + 3 % zdrav. = **15 %** | 11 % soc. + 4,5 % zdrav. = **15,5 %** | ''Dánsko'' (prakticky 0 %) | ''Rumunsko'' (~35 %) | | **Sociální pojištění – zaměstnavatel** | cca 14–15 % | **33,8 % soc. + 9 % zdrav. = 42,8 %** | ''Malta'' (~10 %) | ''ČR'' (! – mezi nejvyššími) |