Součást publikace **Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě**. Dostupnost online: **[[http://books.google.cz/books?id=cS_le3UKNBQC&lpg=PP1&dq=Krajan%C3%A9%3A%20Po%20stop%C3%A1ch%20%C4%8Cech%C5%AF%20ve%20v%C3%BDchodn%C3%AD%20Evrop%C4%9B&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false|ZDE]]** a **[[http://nostalgie.pension11.com|ZDE]]** ====== LUCK ====== Luck je oblastním městem Volyňské oblasti, jejím politickým, kulturním a náboženským centrem. Má přibližně 200 tisíc obyvatel. Češi emigrovali na Volyň v 19. století, přičemž Luck patří mezi ty města, v jejichž historii čestí obyvatelé zanechali výrazné stopy.((//Ukrajina.tv// [online]. 2007 , 13. září 2009 [cit. 2009-09-16]. Luck historické město ve Volyni. Text v českém jazyce. Dostupný z WWW: .)) ===== Historie obce ===== Podle legendy byl Luck založen v VII. století. Někteří historikové tvrdí, že okolo roku 1000 vládce Kyjevské Rusi Vladimír I. zabral Volyň a na místě pozdějšího Lucku zbudoval pevnost, okolo které později vzniklo město. První písemná zmínka je ovšem až z roku 1085. Roku 1569, na základě Lublinské únie,Volyň přešla pod vládu Polska. 1795 se Luck stává, společně se západní Volyní jako následek třetím dělení Polska, součástí Ruské říše. Hlavním městem nově utvořené Volyňské gubernie se stává Žytomyr. V roce 1917, v rámci „únorové revoluce“, nad Luckem poprvé zavlála ukrajinská modro-žlutá vlajka. Město Luck bylo samo o sobě založeno ukrajinskými obyvateli. Čeští emigranti se zde usídlili až v 19. století. Žijí zde převážně ukrajinci, poláci, rusové, židé, slováci, němci, ale také tataři, arméni, karaimové a především početná česká menšina.((//Ukrajina.tv// [online]. 2007 , 13. září 2009 [cit. 2009-09-16]. Luck historické město ve Volyni. Text v českém jazyce. Dostupný z WWW: .)) ===== Historie českého osídlení ===== Když přijeli první čeští emigranti, nejdříve si museli koupit půdu. Většinou to však byla zalesněná půda nebo taková, o které se rozhodně nedalo říci, že úrodná. Češi strávili mnoho let prací a dřinou, než mohli zasadit první semínka úrody. Mezi další nesnáze, co jim Ukrajina připravila, bylo, že všichni museli přijmout pravoslavnou víru místo své katolické.((//Česká matice školská : Čes´ka zagal´nosvituja škola//. L. J. Mladanovič, S. G. Kratofil, S. A. Šul´ga; M. A. Juchtov´skij-Špak. 1. vyd. Luc´k : PVD \"Tverdinja\", 2008. 112 s. ISBN 978-966-2115-05-5)) Krátce po válce se z Volyně mnoho Čechů vracelo zpátky do Československa. //"Odjel každý, kdo mohl"//, říká paní Kolosková. Uvažovala o tom i ona, jenže právě v té době se vdala za Ukrajince. Další Češi z Volyně se do České republiky vraceli po roce 1990. V rámci humanitární pomoci se jednalo hlavně o Volyňáky z oblastí zasažených černobylskou jadernou havárií. Černobyl měl ale následky i v Lucku, přestože je od něj vzdálen šest set kilometrů. Lidé si tam dodnes stěžují na zdravotní potíže.((ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. //Dnes už bych se z Volyně do ČR nevracela, říká česká krajanka Lidmila Koloskova z Lucku : Češi v zahraničí// [online]. 2004-2008 , 12.12.2005 [cit. 2009-09-16]. Text v českém jazyce. Dostupný z WWW: )) ===== Specifika obce ===== Luck má poměrně silné české okolí a to: Kněhyninky, Miluše, Omelaniky, Liplany, Lidavku, Hušce, Josefín, Teremno, Lipiny, Stromovku, Nivu a Boratín.((//Česká matice školská : Čes´ka zagal´nosvituja škola//. L. J. Mladanovič, S. G. Kratofil, S. A. Šul´ga; M. A. Juchtov´skij-Špak. 1. vyd. Luc´k : PVD \“Tverdinja\“, 2008. 112 s. ISBN 978-966-2115-05-5)) Paní Libuše Holá, pocházela z vesnice Niva Hubinská, nyní žije v Lucku. Vesnice Niva Hubinská byla založena r. 1886. Čítala zhruba 50 rodin. Nyní už tam nejsou. Vesnice byla založena Čechy. Měli tam školu, do které chodili pouze české děti. Škola byla založena 10. července 1933. Paní Libuše pokládala její 1. cihlu. Děti tam docházely pouze do 4. třídy, poté jezdili do Lucku. Penězi na ní přispívali české rodiny. Fungovala do války, pak už to nebyla pouze česká škola, protože ji začli navštěvovat i ukrajinské děti. 3km od vesnice byla pravoslavná ukrajinská církev. V Nivě bylo více pravoslavných, ale ani katolíků nebylo málo. Byla tam škola, orchestr a sbor. Orchestr řídil p. Šobek, jenž vedl duchovní hudbu. Je pohřben na Moravě. Většinou zde byli české rodiny, ale po válce i ukrajinské. České ženy se totiž vdávaly také do ukrajinských rodin. Tato vesnice stále existuje, i český hřbitov tam je. Škola byla zrušena a děti chodí do vedlejší vesnice. {{2014:pani_libuse.jpg|}} Paní Libuše (vlevo) s dcerou ===== Statistické údaje o počtech krajanů ===== Luck přijal postupně od roku 1869 něco málo českých rodin, které tu zakotvili, aby tu našly lepší existenční možnosti. Seznam z roku 1939 uvádí, že zde žilo více jak 100 rodin se 347 členy. Z toho zde bylo zastoupení 3 průmyslových podniků, 9 zámečnických dílen, 15 obchodníků, 7 řemeslníků, 21 živnostníků, 6 majitelů realit, 11 rolníků, 1 advokát, 1 redaktor, 18 učitelů a úředníků a konečně 8 dělnických rodin. Údaje z roku 1947 uvádí již 518 českých obyvatel. V roce 1947 bylo v Lucku 518 českých obyvatel. ((Česká matice školská : Čes´ka zagal´nosvituja škola. L. J. Mladanovič, S. G. Kratofil, S. A. Šul´ga; M. A. Juchtov´skij-Špak. 1. vyd. Luc´k : PVD \“Tverdinja\“, 2008. 112 s. ISBN 978-966-2115-05-5)) === Projev národnostní identity === Paní Libuše nám vyprávěla, že její dcera a manžel s dětmi umí česky. Doma mluví jak česky tak ukrajinsky. Říká: //"Vaříme jak ukrajinskou, tak českou kuchyni. Máme rádi svíčkovou s knedlíkama."// Jako kuriozitu bychom mohli brát to, že si z Čech občas nechávají poslat autobusem rohlíky od příbuzných. Na Ukrajině totiž housky a rohlíky vůbec neznají. ===== Spolková činnost ===== Český spolek v Lucku byl založen roku 1991 jako československý spolek. Dokud nebyl spolek, Češi neměli tendence se sdružovat. Spolek tomu hodně napomohl. Dokud Luck patřil pod Polsko, lidé se sdružovali, ale když pak nastala éra SSSR, lidé se báli sdružovat. Nyní se Čeští krajané v Lucku se pravidelně scházejí. Mají k tomu prostor v původní české škole. Kromě výuky češtiny, tu ale také slaví tradiční svátky i posvícení: Ŕíkají: //"Napečeme koláče, přineseme kořalku, víno, i husu upečeme, kačku nějakou uděláme, i naše české knedlíky, a tak to slavíme. Slavíme všechno, Boží narození, červené svátky i zelené svátky, všechno slavíme s butylkou, i pivko tam je. Katolické svátky jsou vždycky o dva týdny dřív, tak je oslavíme, pijeme, tančíme, zpíváme. Pak za dva týdny přijdou naše, tak zase děláme to samé."//((ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. //Dnes už bych se z Volyně do ČR nevracela, říká česká krajanka Lidmila Koloskova z Lucku : Češi v zahraničí// [online]. 2004-2008 , 12.12.2005 [cit. 2009-09-16]. Text v českém jazyce. Dostupný z WWW: )) Paní Larisa Mladenovič, předsedkyně Matice volyňské v Lucku, nám velice špatnou, pomalu nesrozumitelnou češtinou pověděla, že jednou týdně ve spolku probíhá výuka češtiny, sborový i taneční kroužek. Svou špatnou češtinu obhajuje tím, že její otec i babička byli češi, ale protože babička brzy zemřela, nikdy se nenaučila mluvit //"pěkně česky"// jak sama říká. Paní Larisa pochází přímo z Lucku a její příbuzní jsou z vesnice Strumivka. Tam bydlela její prababička i babička. Kořeny jejího rodu, ve Strumivce sahají až 120 let zpátky do historie. V Lucku byl také konkurenční polský spolek, který vznikl o trochu dříve než český. ===== Náboženství ===== V Lucku převládá skupina katolíků, ale i pravoslavní jsou zde dosti rozšíření. Náboženství zde určitě není faktorem, který by bránil v asimilaci. Když už bychom o tom chtěli mluvit, spíše asimilaci podporuje. Můžem tedy říci, že Češi náboženstvím nejsou ovlivňováni. Výuku češtiny, společenské akce pořádají ze svého přesvědčení a pro radost. Náboženství je také důležitým faktorem u svátků a tradic. Převážná většina ukrajinských věřících používá starý, takzvaný juliánský církevní kalendář, takže vánoční svátky neslaví 24.-25. prosince, ale až po příchodu nového roku, 6. a 7. ledna. Novoročně-vánoční čas na Ukrajině trvá prvních dvacet dní až do svátku svatého Jana Křtitele. Čestí krajané slaví Vánoce pouze v prosinci, ale najdou se i tací, kteří slaví oboje. Ukrajinské Vánoce – Rizdvo – jsou Ukrajinci považovány za méně významný náboženský a rodinný svátek než Velikonoce. Mají však mnohem větší kouzlo než Velikonoce.((LIVINSKÝ, Oleksa . //Ukrajinské Vánoce ctí tradice, víru i pověry// [online]. 2006 [cit. 2009-09-22]. Český jazyk. Dostupný z WWW: )) ===== Školství ===== Jak již bylo výše zmíněno, Luck měl velmi silné české okolí. V Lucku a v okolních vesnicích bylo mnoho našich krajanů, kteří neměli možnost, aby mohli posílat své děti do českých škol. Proto Matice v roce 1928 založila v Lucku svůj Odbor, který o rok později založil českou jednotřídní školu, která měla být v případě potřeby postupně rozšiřována. Škola byla umístěna v budově našeho krajana pana Holečka na předměstí Krásném. Počet dětí byl v první době velmi slibný, uvážíme-li, že školu navštěvovalo přes 40 dětí jedině z města. Luck tehdy postrádal školních budov, státních i soukromých škol bylo také málo. Proto otevření české školy bylo věcí vítanou. Bylo kam děti posílat a tím byly uchráněni od negramotnosti. ((//Česká matice školská: Čes´ka zagal´nosvituja škola.// L. J. Mladanovič, S. G. Kratofil, S. A. Šul´ga; M. A. Juchtov´skij-Špak. 1. vyd. Luc´k : PVD \“Tverdinja\“, 2008. 112 s. ISBN 978-966-2115-05-5)) Škola v dobách svého založení měla hodně příznivců, ale časem onen první zápal velice ochabl. Dokonce se uvažovalo u uzavření školy, protože škola měla něco kolem 26 dětí. Pravdou je, že k malému počtu dětí přispěla také tehdejší krize. K tomu, aby se škola udržela, bylo potřeba přemístění školy do jiné budovy. I tady však bylo školu těžké udržet. Učitelé získávali plat i třeba s 3měsíčním zpožděním. Nejhorší léta však pro školu byly v letech 1930 -1933. Ale i tyto zlé časy škola přežila. Od roku 1932 se škola znovu začala rozvíjet. Opět byla přemístěna, tentokrát do ulice Boleslava Chrabrého, a rozšířena na pětiletku. Roku 1934 byla škola přestěhována do nové budovy v ulici Pilsudského, nyní ulice Vinničenka. Škola má svoji budovu, 4 učitele a až 150 dětí. Děti se od svých profesorů učili nejenom znalostem, ale i písničkám, které si zpívají dodnes. Za zmínku stojí písničky "Čechy krásné, Čechy mé", "Ta naše písnička česká", "Červený šáteček". V roce 1937 se přistavuje druhé poschodí a škola se rozšiřuje na "sedmitřídku". Škola má také své jeviště, kde provozuje svůj dramatický kroužek a hudební kroužek. Na představení chodí lidé z celého okolí. Tím také škola získává menší finanční prostředky. Česká škola byla reorganizována roku 1944. Dnes děti chodí pouze do ukrajinských škol. Mají však možnost navštěvovat výuku češtiny. Výuka probíhá 1x týdně. Během prázdnin je vyučování 2-3x týdně. Učí se zde děti do 15ti až 17ti let. Jsou zde také 2 hudební skupiny "Šikovné holky (starší) a Sedmikrásky (mladší). Tyto soubory zřizuje Matice volyňská a děti sem mají možnost přijít už ve čtyřech letech. Doma na Ukrajině vystupují děti z Lucku na krajanských setkáních např. v Kyjevě, Oděse i Bohemce. Ale také k nám do Čech občas zavítají. ===== Závěr ===== Přesto, že Luck je velké město, najde se zde stále poměrně hodně českých krajanů. Funguje zde spolek Matice české, kde se Češi učí český jazyk, zpívají české písničky, tančí tradiční tance, se kterými jezdí na různé krajanské festivaly, jak po Ukrajině, tak i do České republiky. Předsedkyně spolku se nám dokonce svěřila, že by z Čech rádi dostávali více českých knížek, především však učebnice Českého jazyka. Z toho co jsme viděly, lze se domnívat, že zde čeština ještě zdaleka nevymizela a doufejme, že v nejbližších letech ani nevymizí.