V úvodu referátu o Isaacovi Newtonovi jsme se stručně seznámili s jeho životem. Vystudoval na Trinity CoLlege v Cambridgi a působil jako učitel a vědec, aktivně se ale také podílel na veřejném životě: stal se předsedou Královské společnosti, byl poslancem anglického parlamentu, ministrem mincovny v Toweru... Královnou Annou byl povýšen do šlechtického stavu.

K jeho vědeckým přínosům a objevům patří:

-> na poli mechaniky - 3 pohybové zákony, všeobecný zákon gravitace

-> na poli optiky - první zrcadlový dalekohled

-> na poli matematiky - základy diferenciálního a integrálního počtu (tzv. kalulus) - spor s Leibnitzem o prvenství

Za Newtonovo stěžejní dílo je považováno **//Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica//**, tedy Matematické základy přírodní filosofie. Newton vychází z Euklidových //Základů// (především ve struktuře), matematické důkazy popisuje slovně. Dílo rozděluje do 3 knih, přičemž první dvě jsou matematicky zaměřené a nazývají se "__O pohybu těles__". Třetí kniha, na kterou jsme se soustředili, obsahuje filosofické uvažování a nese název "__O systému světa__".

Četbu jsme zahájili předmluvou Edmunda Halleyho nazvanou "__Óda na Newtona__". Halley byl Newtonův velký obdivovatel a na jeho pobídku Newton Principie vydal (v jeho 44 letech).

Následně jsme si přečetli __předmluvu__ samotného autora. Newton v ní zmiňuje rozdělení mechaniky na praktickou a rozumovou, přičemž předmětem zájmu rozumové mechaniky jsou přírodní síly, ke kterým se vztahují ony matematické principy filosofie.

Newton stanovuje **4 pravidla pro přírodní filosofii** - tedy 4 body a předpoklady postupu vědeckého zkoumání přírodních jevů:

1. K vysvětlení přírodních jevů nemá být použito více příčin, než ty, které jsou pravdivé a dostatečné k vysvětlení jevu.

2. Přírodním jevům stejného typu musíme, pokud je to možné, přiřadit stejné příčiny.

3. Vlastnosti těles, které nelze ani zesílit ani zeslabit a které náležejí všem tělesům, na kterých lze provést **__experiment__**, mají být pokládány za obecné vlastnosti všech těles.

4. V experimentální filosofii mají být pokládána tvrzení odvozená **__indukcí__** z jevů za **pravdivá** nebo téměř pravdivá bez ohledu na jakékoliv protichůdné hypotézy, dokud jiný jev neučiní tato tvrzení přesnějšími nebo podléhajícími výjimkám.

Následně jsme se pokusili rozpomenout na středoškolskou fyziku a na **3 Newtonovy zákony pohybu**. Z příchozivších kolegů se nepodařilo žádnému zformulovat ani jeden, proto jsme si postupně zákon setrvačnosti, zákon síly a zákon akce a reakce připomenuli společně :-)

V závěru už jsme jen stručně narazili na problematiku všemohoucího **Boha** stvořitele, o kterém Newton hovoří v závěru 3. knihy v __Obecném komentáři__ v souvislosti s bádáním po příčině přitažlivé síly. Součástí přírodní filosofie by mělo být odvozování Boha z jevů. Newton zkoumání příčiny přitažlivost nakonec komentuje slovy, kterými lze shrnout celý jeho vědecký přístup, zdůrazňující experiment a zobecňování pomocí indukce:

"//Nebyl jsem dosud schopen odvodit na základě jevu odůvodnění těchto vlastností přitažlivosti, a hypotézy si nevymýšlím. Neboť cokoliv, co není odvozeno z jevu, se musí nazývat hypotézou; a hypotézy, ať už metafyzické nebo fyzikální, založené na okultních veličinách, nebo mechanické nemají místo v experimentální filosofii. V experimentální filosofii jsou totiž tvrzení odvozena z jevů nebo jsou obecně odvozeny indukcí.//"