8-) VÝBORNĚ, ALE DALA JSTE SI S TÍM AŽ PŘÍLIŠ MNOHO PRÁCE. STAČÍ JEDEN ODSTAVEČEK VLASTNÍMI SLOVY, NAPŘ. ÚVAHA NA TYTO OTÁZKY: - ČÍM JSME SE TO ZABÝVALI? - PROČ SE TÍM ASI ZABÝVÁME, JAKÝ TO MÁ VÝZNAM? - CO BYCH SE DÁLE RÁDA DOZVĚDĚLA? ====== 1. přednáška - Teorie poznání ====== Teorie poznání řeší několik otázek: 1) Co je to poznání a jaké máme druhy (charakter lidského poznání) 2) Vznik, průběh lidského poznání 3) Jakou má hodnotu lidské poznání a jestli je spolehlivé (noetika) ===== Historie poznání ===== 1) Starověk - Indie * Převládal skeptický přístup k životu a poznání * Poznání je možné max. niterním prožitkem * Vnější svět vesměs je iluzí – cokoli poznáváme o té iluzi, nemůže být jisté a nestojíme o to - Čína * V Číně větší důraz na možnost poznat realitu, spíše šlo o poznávání sociální reality - Antika * Otázka hodnoty a spolehlivosti byl palčivým problémem díky hnutí „Sofisté“ * Sofisté dokážou přesvědčit skupinu lidí o jakémkoli závěru - předpoklad že neexistuje jistý nerelativní poznání a že veškeré smýšlení je založeno na nějaké domněnce a dojmech a těmi je možné manipulovat – ten kdo získá umění sofistů, získá i tu politickou moc (jako např. reklama, marketing) * Sokrates 2) Středověk - Nevěnovala se pozornost poznání 3) Novověk - Descartes – měl pochybnosti, jestli ho učí na věci na které se může spolehnout, „Myslím, tedy jsem“ (o sobě nemůžu pochybovat) - Vznik skepticismu ===== Vznik KVL metody ===== - Descartes – vše je třeba modelovat po vzoru geometrie a aritmetiky (tam se zdálo, že je vše jisté) – navazování na kvantitativní metody - Nejdřív vznik v rámci etnografie (B. Malinowski - Snaha popsat perspektivu domorodců) - Nestačí jen dělat statistiky, ale třeba dělat a získat empatický vhled -> kvalitativní metody - V sociálních vědách je třeba, aby se kvn a kvl metody doplňovaly ====== 2. přednáška - Gnozeologie ====== - Průběh lidského poznání - Teorie byla rozvinuta Aristotelem (+ 322 př.n.l.) * Zakladatel všech vědních oborů (fyzika, politologie, poetika,…) * Vycházel z předfilosofického naivního pojetí * Když něco poznávám tak se s něčím identifikuju (sjednocení) * Není to identifikace reálná, ale intencionální * Identifikace s formou předmětu * Charakteristiky Aristotelské teorie poznání: * Teorie, která zastává realismus – realita je na nás a na našem poznání nezávislá (teorie je realistická) * Zastává receptivismus (recept-přijímat) – něco působí a já přijímám * Objektivismus – rysy objektu tam objektivně jsou – nevymýšlíme je * Optimismus * Teorie zdůrazňuje kognitivní dualismus (poznávací) – teorie poznáváme našimi smysly (vnější-čich,hmat,… a smysly vnitřní – jednotící, paměť, představivost, hodnotící) a rozumem - Alternativy a kritiky Aristotela * Reprezentativismus *Descartes (Pochyboval ovšem i o vnějším světě ->má v sobě jen ideje) * Poznání je nějakým poznáním reprezentací * Reprezentace – ideje v nás * Odmítání receptivismu * Empirismus *J. Locke *Odmítání dualismu *Názor, že neexistuje rozumové poznání, ale pouze poznání zkušenostní, smyslové *Idealismus *Odmítání realismu *Berkeley, Hegel *Konstitutivní fenomenologie (převládá v dnešní době) *Typ fenomenologie, kde poznání je výsledkem interakce ======3. přednáška - Kvalitativní vs. kvantitativní výzkum: filozofický problém ====== ===== Vznik kvalitativních výzkumných metod ===== - do 17. stol. byla kvantita vícekategoriální aspekt - v 17. stol. došlo k systematické modelové kvantifikaci (nejdříve v oblasti neživé přírody) - úspěchy přírodních věd vedly ke snaze uplatnit kvantifikační metody i na člověka a společnost - v humanitních a sociálních vědách přišla kvantitativní metoda nejdříve v etnografii (B. Malinowski) a v sociologii - 20. stol. - filosofické směry - vychází z metod novoověké filozofie (Descartes, Locke, Kant) * fenomenologie (E. Husserl) * hermeneutika (F. Schleiermacher, W. Dilthey) * pragmatismus (W. James, CH. S. Peirce) * frankfurtská škola (M. Horkheimer) ===== Kvalitativní výzkumné metody jako filozofický problém ===== 1) Pseudoproblém - realita má své kvantitativní charakteristiky a charakteristiky kvalitativní (nekvantitativní) 2) Filozofické otázky, které tvoří základy ostatních věd (př.přírodní): * co je to věda, zda existuje objektivita, jak dosáhnout jisté pravdy, jakou má realita kategoriální strukturu ===== Definice kvalitativního výzkumu ===== - existují různé názory: - není k dispozici - popisné * proces hledání porozumnění * výzkumník analyzuje texty, informuje o názorech zkoumaných, provádí zkoumání v přirozených podmínkách - negativní * výzkum v humanitních a sociálních vědách, který neuplatňuje statistické ani jiné kvantifikační metody - **kvl výzkum je výzkum v humanitních a sociálních vědách předpokládající ontologickou neredukovatelnost intencionálních fenoménů** * k průzkumu intencionálních fenoménů užívá perspektivu "první osoby" (empatie) ===== Role zdravého rozumu ve vědě ===== === Fundamentální komponenty === - racionální psychologie (lidské chování je vysvětlitelné díky jejich přání a mínění) * složitá činnost (metareprezentace, schopnost rozlišovat mezi realitou a zdáním a různé perspektivy) - elementární realismus ===== Klasifikace KVL přístupů ===== - případová studie (podrobný popis a rozbor) - etnografický přístup - zakotvená teorie - fenomenologicý výzkum - biografický výzkum - kritický a akční výzkum - analýza dokumentů - historický výzkum Klasifikace směšuje několik kritérií: - množství materiálních objektů a formální objekt - obecná metoda a specifická metoda - cíle ===== STAKE: případová studie je úsilí o porozumění sociálnímu objektu z hlediska aspektů ===== - sociální objekt nebo případ je integrovaný systém - cílem výzkumu není popis reality ale osvojení - 3 typy případových studií * intrinsitní (zájem o jeden jediný případ) * instrumentální (zájem o obecnější fenomén) * kolektivní - studie se provádí jako neintervenční a empatikcá činnost, nerušíme normální aktivity, diskrétně pozorujeme a zkoumáme příslušnou dokumentaci, větší váhu dáváme interpretaci výzkumníka než interpretaci sledovaných lidí ===== YIN: případová studie zkoumá objekt s celým kontextem ===== - 4 typy případových studií * explotarotní (zkoumání neznámého) * deskriptivní (popis) * explonatorní (vysvětlení) * evaluativní (hodnocení) Kritéria evaluace případové studie - úplnost - alternativy - kvalita dat - čtivost - význam ====== 4. přednáška ====== ===== Etnografický přístup ===== - hledá holistický obraz - původně se zaměřoval na neznámé, dnes studuje i na běžné - charakteristiky: * dlouhodobý pobyt v terénu * pružná strategie * etnografický záznam - terminologie - kultura, subkultura, entocentrismus, emic perspektiva, etic perspektiva, hustý popis, řídký popis - směry etnografie: * interpretativní (důraz na symboliku sociálních skupin) * sémantika (snaha zobrazit obraz světa, který skupina zastává) * kritika (zpráva podávána společně se zkoumanými lidmi) ===== Zakotvená teorie (grounded theory) ===== - není teorií - symbolický interakcionismus ====== 5. přednáška ====== ===== Fenomenologický výzkum ===== - hledá hledisko první osoby, snaha odlišit se ve zkušenostech to co je nutné pro akždého a co nutné není - pojetí: raná - realistická - usiluje o vystihnutí podstaty věci tak, jak jsou - fenomenologický rozhovor - postup není specifický ===== Biografický výzkum ===== - výzkum průběhu života jedince, skupiny osob nebo instituce - dělení: * úplná * epizodická * komentovaná - paradigmatické dílo "Polský sedlák v Americe a v Evropě" ===== Analýza dokumentů ===== – interpretace různých dokumentů (knihy, dopisy, audio záznamy,…) - hodnota dokumentů není stejnoměrná ===== Historický výzkum ===== - Systematický popis a ověření minulých objektů, událostí a procesů s cílem podat zprávu o tom, co se v minulosti stalo a proč ===== Akční a kritický výzkum ===== - Není úplně výzkum, přechází z výzkumu k aktivismu - Výzkumníci i zkoumaní mají stejný podíl na vyhodnocování výsledků - Stanoví se problém a kýžená změna, která se poté uskutečňuje v cyklech na základě dosažených mezivýsledků ====== 6. - 8. přednáška ====== ===== Smyslové poznání ===== - rozlišujeme vnitřní (paměť, představivost, hodnotící a jednotící smysly) a vnější smysly (zrak, čich,chuť, sluch, hmat) - je zaměřené na objekt (umožňuje nám identifikaci s něčím od nás odlišným) - Descartes - věci mají charakteristiky, které jsou reálné a které reálné nejsou * primární vlastnosti - věci skutečně mají, objektivní (tvar) * sekundární vlastnosti - věci skutečně nemají, subjektivní (chuť, barva, vůně) - problémy barev * záměna pojmů subjektivity a vztažnosti * záměna diszpozice schopnosti něco vyvolat a akutální účinek ===== Rozumové poznání ===== - rozum je speciální vlastnost člověka - člověk má schopnost se rozhodovat - myšlení souvisí s jazykem - nejsou identické a mají mezi sebou složitý vztah (víceznačnost, stejnoznačnost) - 3 operace našeho myšlení/rozumu (pojem, soud, úsudek) ===== 1) pojem ===== * akt, který nám pro myšlení zpřítomňuje nějaký aspekt skutečnosti * nutné odlišovat od představy * vlastnost - předmět pojmu (lze o něčem vypovídat, materiální x formální), obsah pojmu (co ten pojem vyjadřuje), rozsah pojmu (soubor všech materiálních předmětů) Definice * relativně úplné závazné a postačující vystižení obsahu pojmu jinými pojmy * kritéria - adekvátní, nesmí být redundantní, nekruhová * definice dělení pojmů - úplné vystižení jeho rozsahu pomocí jemu podřazených a vzájemně neslučitelných pojmů ===== 2) soud ===== * myšlenkové vztažení pojmu k realitě samé (rozhodnutí, zda vystižení je pravdivé x nepravdivé) * skládá se ze subjektu, predikátu, kopule * vlastností - kladné x záporné, obecné x částečné (singulární x generální) Pravda * shoda myšlení s realitou * je nezávislá na tom, o čem je člověk přesvědčen * je objektivní ===== 3) úsudek ===== * skládá se z premis a ze závěru * typy * * deduktivní - jestliže jsou pravdivé premisy, musí být pravdivý závěr * * induktivní - úsudek je úspěšný (neúspěšný), pokud závěr vyplývá s nějakou pravděpodobností