====== Teorie rituálů, přechodové rituály, rituální násilí ======
===== 1.Definice rituálu =====
Rituál pochází z latinského slova **ritus**, což také znamená **obřad, obyčej či řád**. Rituál je tedy akt vykonávající se v **pravidelně se opakujících intervalech** a je mu přikládána zvláštní moc a symbolika. Má přesně **stanovený řád, jeho jednotlivé fáze na sebe striktně navazují a jsou také pevně dána pravidla chování**. Rituál má mnoho společného s divadelním představením (například konání se v přesně daném času a místě) avšak zásadním rozdílem je zejména míra předstírání. Rituál nepředstírá, kdežto divadlo ano. Rituály je možné dělit podle funkcí, které vykonávají. F. Bowie používá dělení podle C. Bell: **přechodové rituály, kalendářní a vzpomínkové obřady, obřady výměny a společenství, obřady působení trýzně, postní obřady, půst a slavnosti a politické rituály**.
===== 2.Přechodové rituály =====
Nejvýznamnějším badatelem v oblasti přechodových rituálů je **A. van Gennep**. Přechodovými rituály chápe **přechod z jedné životní fáze do druhé**, přičemž každá tato fáze s sebou nese změny a nové role a společenské zařazení. Gennep vytváří **trojfázové schéma** přechodových rituálů, kam patří **ODLOUČENÍ -> POMEZÍ (PRAHOVOST, LIMINALITA) -> PŘIJETÍ**. Každá fáze se vyznačuje specifickými požadavky. Fáze **odloučení** s sebou přináší **konec doposud platným pravidlům** a začlenění se ve společenské struktuře, dochází k přerodu. Ve fázi **liminality** (prahovosti) je jedinec **nikdo, nepatří do žádné ze skupin, neplatí pro něj žádná pravidla, jedná se o období nejistoty, strachu, prázdnoty a chaosu**. Následuje **fáze přijetí**, kdy se **jedinec stává členem nové skupiny avšak v pozměněné podobě**, s jinými rolemi a jiným společenským statusem. Gennep také hovoří o důležitosti prvního rituálu, který je významnější než všechny stejného druhu následující. 

Na Gennepovo učení navazuje **V. Turner**, který si vybírá z daného schématu fázi liminality, kterou dále rozpracovává. Zavádí **pojem communitas**, který je společný všem jedincům nacházejícím se ve fázi prahovosti. **Tito jedinci se díky stejným podmínkám sdružují a vytváří menší společenství**. Tím, že byl Turner strukturalista – vnímá **communitas jako anti-strukturu a společnost naopak jako strukturu**. Jsou spolu tedy v binární opozici.

Jsou zde rozebrány také **ženské iniciační obřady**. Rozdíly oproti mužským iniciačním obřadům se zabývá **Bruce Lincoln**. Ženské iniciační obřady jsou často spojeny s ovládnutím a podvolením si ženy. Chybí zde důraz na územní přechod, ženy často během obřadu zůstávají ve svém obydlí, nikam se nevzdalují. Jejich přechod probíhá jednotlivě, z tohoto důvodu **nedochází ke vzniku tzv. communitas**. S ženskými obřady není spojena nahota, jako je tomu u obřadů mužských. Využívají spíše různých šperků a zdobení se. Ženy se během obřadů často učí jak se dobře starat o děti a manžela, jak obstarat domácnost apod. U ženských iniciačních obřadů Bruce Lincoln zavedl nové dělení, a to na: **UZAVŘENÍ -> PROMĚNU -> VYNOŘENÍ**, které dle něj lépe vyjadřuje průběh ženských iniciačních obřadů než je tomu u dělení dle A. van Gennepa.

===== 3.Rituální násilí =====
Násilí bývá často součástí náboženství a tedy i rituálů. S jedním z mnoha vysvětlení tohoto propojení přichází **Sigmund Freud**. Teorii násilí vykládá pomocí tzv. **oidipovského komplexu**, který přenáší na vztah malých chlapců k jejich matce. V určitém věku začínají bojovat o její přízeň s otcem. Zároveň z něj mají strach. Řešením je odstavení od matky a identifikace s otcem. 

Freud se rovněž domníval, že lidská společnost byla původně patriarchální a muž v ní žárlivě střežil svoji ženu( ženy). Mladí muži, synové, **se však rozhodli otce zavraždit**, aby měli k ženám přístup. V důsledcích tohoto činu pak Freud spatřuje **původ incestního tabu, totemismu, exogamie, oběti, náboženství a také civilizace samé.** 

===== 4. Násilí a posvátno =====
Zastáncem názoru, že násilí je v rituálu vždy přítomno je francouzský badatel **René Girard**. Zastává názor, že rituální **obětí je sama společnost, která se násilí snaží přenést na náhradní oběť**. Jinak by se toto násilí ventilovalo na vlastních členech společnosti, což není žádoucí. Společenství místo sebe obětuje něco jiného a tím se chrání před svým vlastním násilím. **Cílem této oběti je posílení soudržnosti, souladu a sociálních vazeb ve společenství**. Ohrožen může být ale i ten, kdo se násilí dopouští, může vůči sobě začít pociťovat odpor.

**Maurice Bloch** se zabýval pojmem „**odrážející se násilí**“. Pracuje s pojmy jako je „**vitalita**“ nebo „**životaschopnost**“. Dle Blocha při přechodových rituálech dochází k odložení vitality pro získání její vyšší, transcedentní formy. Tato vitalita se získává od vnějších entit, tedy rostlin, zvířat nebo jiných lidí a je k nalezení právě v období přechodu (liminality). V závěrečné fázi nastává návrat do světské struktury, ale s již obnovenou vitalitou.To může mít za následek páchání násilí. To je činěno pod vedením transcedentna.

Násilí u iniciačních obřadů již bylo mnohokrát zmapováno. Násilí ovšem nemusí být zcela bezdůvodné. **Harvey Whitehouse** přichází s pojmem „**bleskové paměťové stopy**“. Pokud je informace osobě sdělena ve stavu hlubokého citového otřesu, může se do jeho dlouhodobé paměti otisknout velmi intenzivně. Násilné rituály jsou často prováděny a vymýšleny jako **prostředek k utužení skupinové soudržnosti a loajality.**

===== 5.Závěr =====
Rituály jsou pro lidskou kulturu zásadní a nepostradatelné. Nejsou pouze vedlejším projevem náboženského chování, ale mohou být klíčem k pochopení a interpretaci dané kultury. I dnes jsou součástí našeho každodenního života, i když si to mnohdy neuvědomujeme. Často se také stává, že jsou rituály prováděny, aniž bychom znali jejich původní význam a důvod.