===== Německojazyčné země – od Franské říše po dnešek ===== Německojazyčný prostor není jednolitý. Dnes jej tvoří **Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko** a částečně také **Belgie (Východní Belgie)** a sever Itálie **(Jižní Tyrolsko)**. Ale historicky to byla úplně jiná mozaika: **od východofranského království přes Svatou říši římskou až po moderní národní státy**. ==== 1) Začátky: východofranská říše a Svatá říše římská (843–1806) ==== Po rozdělení Franské říše (Verdun 843) vzniká **Východofranské království**, předchůdce německého prostoru. Postupně se mění v **Svatou říši římskou německého národa** – obrovské, extrémně roztříštěné soustátí: * stovky knížectví, markrabství, vévodství * svobodná města * církevní državy (arcibiskupství, biskupství) * habsburské země jako zvláštní blok Jednotná etnická identita téměř neexistovala – **„Němec“ tehdy znamenalo spíše „mluvící německy“**, nikoli příslušníka národa. ==== 2) Habsburské země – německojazyčný pilíř ve střední Evropě ==== Habsburkové byli **císaři říše**, ale zároveň vládli **Rakousku, Čechám, Uhersku, Moravě, Slezsku, Tyrolsku, Štýrsku…** Ve 14.–18. stol. se jim říkalo prostě **„Němci“** – i když spravovali národy slovanské, maďarské či rumunské. **Lucembursko** Byla to **země Koruny české** (14.–15. stol.). Až mnohem později se oddělilo a vznikl zde vlastní národ. **Lichtenštejnsko** Vzniklo jako miniaturní knížectví v rámci říše – dodnes německy mluvící zemička, která nikdy nezmizela. ==== 3) Konec říše (1806), nacionalismus a dvě centra: Prusko × Rakousko ==== Napoleon zrušil Svatou říši římskou. Po něm roste **německý nacionalismus**. Klíčová otázka 19. století: *„Má být Německo sjednoceno **včetně** Rakouska, nebo **bez** něj?“* **Velkoněmecké řešení (s Rakouskem)** → odpor Maďarů, Čechů a dalších. **Maloněmecké řešení (bez Rakouska)** → nakonec zvítězilo. ==== 4) Německé císařství (1871–1918) – krátká, ale určující epizoda ==== Bismarck sjednotil většinu německy mluvících států – **bez Rakouska**. Výsledek: * **Nové Německo = Prusko a spol.**, silný militarismus * Rakousko-Uhersko zůstává mimo * Švýcaři si jdou svou cestou federace tří jazyků * Lucembursko a Lichtenštejnsko neutralita * Jižní Tyrolsko stále rakouské Všichni se však stále kulturně považovali za „Němce“ v širokém slova smyslu. ==== 5) Rakousko-Uhersko (1867–1918) – multietnický kolos s německým jádrem ==== * Němčina = úřední jazyk v „předlitavské“ části (Rakousko + Čechy + Morava + Slezsko). * Vídeň a Praha – německojazyčná centra střední Evropy. Identita byla však **státní, ne národní**: člověk mohl být zároveň „loajální poddaný císaře“ a Čech, Polák, Chorvat… ==== 6) Po 1. světové válce – Němci zanikají jako celek, vznikají národní státy ==== Rozpad Rakouska-Uherska i Německého císařství mění mapu: * **Rakousko** je najednou maličká republika, hledající identitu (někteří chtěli připojení k Německu). * **Švýcarsko** si upevňuje neutralitu – Němci, Francouzi, Italové spolu. * **Lucembursko** se definitivně osamostatňuje a vytváří vlastní národ. * **Jižní Tyrolsko** zabráno Itálií. Na okrajích Evropy ale zůstávají **velké německé menšiny**: * v Československu, Polsku, Maďarsku, Jugoslávii, Rumunsku, Sovětském svazu, Pobaltí… ==== 7) 2. světová válka a její důsledky – absolutní zlom (1938–1945) ==== Nacistická agrese určuje i pozdější osud německých menšin. Po válce: * **většina německých menšin mizí** – vyhnání, odsun, útěk * v Polsku, Československu, Maďarsku, Jugoslávii → konec německé přítomnosti * **Rumunsko** – část Němců (Sedmihradští Sasové, Banátští Švábové) zůstala, ale **masivně emigrovali po 1990** * **Východní Prusko, Slezsko, Pomořansko** – připojeno k Polsku a SSSR Co dříve byla síť komunit od Ukrajiny po Jadran, zmizelo. ==== 8) Západní Německo: hospodářský zázrak (1949–1990) ==== V 50.–60. letech vzniká **Wirtschaftswunder** – ekonomický zázrak: * modernizace průmyslu * sociálně tržní ekonomika * exportní boom * gastarbeitři (Turci, Jugoslávci, Italové) * rychlý růst životní úrovně Image Německa se znovu odvodňuje od militarismu směrem k **technice, disciplíně, efektivitě a stabilitě**. ==== 9) Současné německojazyčné státy ==== **Německo** Ekonomická velmoc, ale dnes řeší: * nespokojenost s migrací (silné téma v politice, růst AfD) * stárnutí populace * energetická transformace * tlak na sociální stát **Rakousko** Kulturně blízké Německu, ale identita je **„rakouská, ne německá“** – už od roku 1945 definitivní rozdíl. Také řeší migraci a islamizaci částí Vídně. **Švýcarsko** Německy mluví 2/3 obyvatel. Identita však není „německá“, ale **švýcarská** – založená na federalismu a neutralitě. **Lucembursko** Kdysi země Koruny české – dnes miliardářské centrum EU, vlastní jazyk **lucemburština**, identita velmi silná. **Lichtenštejnsko** Malý, bohatý mikrostát, německy mluvící, kulturně blízký Švýcarsku. **Jižní Tyrolsko (Itálie)** Silná německojazyčná autonomie. Italské občanství, ale jazykově i kulturou blíž Rakousku. ==== 10) Německé menšiny – kdysi všude, dnes téměř pryč ==== **Do 1945:** Německé komunity byly od Rumunska po Ukrajinu, od Slovinska po Volyň. Často hrály roli městské elity, řemeslníků, důstojníků, obchodníků. **Po 1945:** → **většina zmizela**: odsun, útěk, asimilace, později emigrace. Zbytky přežily jen: * Rumunsko – ale po 1990 masový odchod * Maďarsko – malé komunity * Dánsko a Belgie – historické ostrovy Německojazyčný prostor se **zúžil na několik stabilních států**. ==== 11) Současnost: od „Wir schaffen das“ k nespokojenosti ==== Německo 2015 přijalo přes milion migrantů a udrželo ekonomiku v chodu. Ale po deseti letech přišla **únavová vlna**: * nespokojenost s integrací * kriminalita v některých městech * kulturní napětí * volební posilování radikální pravice I tradičně disciplinovaní Němci dnes otevřeně mluví o tom, že **„takhle to dál nejde“**. ==== Shrnutí ==== * Němci **nikdy nebyli jeden stát**, ale jazykově a kulturně propojený prostor. * 19. století přineslo nacionalismus → vznik Německa bez Rakouska. * Po 1945 se identita rozdělila na **německou, rakouskou, švýcarskou, lucemburskou…** * Německé menšiny ve střední a východní Evropě prakticky zanikly. * Německo i Rakousko dnes řeší migraci a proměnu společnosti. ===== Specifika německých spolkových zemí ===== Německo je federace **16 spolkových zemí**, z nichž každá má vlastní identitu, historii i ekonomickou specializaci. Právě tato pestrost je jedním z důvodů, proč je Německo **hospodářský gigant Evropy** – a podle řady ukazatelů i **jeden z nejnadupanějších průmyslových států světa**. ==== 1) Bavorsko (Bayern) – největší země a symbol prosperujícího Německa ==== * největší spolková země rozlohou * historicky katolické, konzervativní, sebevědomé (mnohdy „stát ve státě“) * tradiční identita – kožené kalhoty, Oktoberfest, vlastní dialekty * hlavní ekonomická centra: **Mnichov, Norimberk, Augsburg, Ingolstadt** * firmy: **BMW, Audi, Siemens, MAN, Adidas**, high-tech, biotechnologie * jedno z **nejbohatších regionů EU** vůbec * nízká nezaměstnanost, vysoké mzdy, zároveň vysoké ceny **Je nejbohatší?** → Často se střídá s **Bádenskem-Württemberskem**; dlouhodobě patří mezi TOP 3 bohaté regiony EU. ==== 2) Bádensko-Württembersko – země inženýrů a strojírenství ==== * sídla **Mercedes-Benz, Porsche, Bosch, ZF Friedrichshafen** * největší koncentrace strojírenských firem v Evropě * univerzitní centra Heidelberg, Freiburg, Tübingen * region malých a středních „hidden champions“ – páteř německého exportu Ekonomicky **na úrovni Švýcarska** – jeden z nejbohatších regionů celé EU. ==== 3) Severní Porýní-Vestfálsko (NRW) – průmyslové srdce Německa ==== * nejlidnatější spolková země * historické **uhelné a ocelářské centrum** – Porúří (Essen, Bochum, Duisburg, Dortmund) * transformace z těžkého průmyslu na služby, logistiku, chemii, technologie * Kolín nad Rýnem – mediální centrum Německa (RTL, WDR) * Düsseldorf – finanční a obchodní centrum Když se říká, že je Německo **průmyslový obr Evropy**, myslí se tím hlavně NRW + jih Německa. ==== 4) Sasko – německá technika, staré univerzity a moderní „Silicon Saxony“ ==== * Drážďany – dnes **evropské centrum polovodičů** * výroba čipů: **GlobalFoundries, Infineon, TSMC (nově)** * Lipsko – automobilky: **BMW, Porsche** * bohatá kultura: Bach, Luther, univerzita v Lipsku (1409) Z bývalé NDR nejúspěšnější země – ekonomicky dohání západ. ==== 5) Berlín – město startupů, imigrantů a kulturních kontrastů ==== * není ekonomickou silou jako jih, ale je **kulturním a politickým centrem** * přistěhovalectví tvoří obrovskou část obyvatel * velká kreativní a technologická scéna (Zalando, N26, Delivery Hero) * zároveň vysoký dluh města, levnější bydlení než v Mnichově či Hamburku ==== 6) Hamburk – největší německý přístav, brána do světa ==== * **Hanzovní město** – historické obchodní centrum severu * největší přístav Německa a jeden z největších v Evropě * námořní doprava, logistika, loděnice, Airbus (část výroby) * velmi bohatý region, vysoká životní úroveň * centrum médií (Der Spiegel, Die Zeit) Hanzovní minulost je vidět dodnes: Hamburk = elegance, obchod, světovost. ==== 7) Brémy (Bremen) – malý stát, velký přístav ==== * druhé **hanzovní město** – společně Hamburk tvořily ve středověku obchodní osu Balt–Atlantik * přístav Bremerhaven – klíčový bod pro kontejnerovou dopravu * významný automobilový průmysl – montáže **Mercedes-Benz** ==== 8) Hesensko (Hessen) – finanční centrum Evropy ==== **Frankfurt nad Mohanem** – evropské finanční srdce * Evropská centrální banka * Deutsche Bundesbank * Deutsche Bank a Commerzbank * jedna z největších burz světa * největší letiště Německa Region ekonomicky extrémně silný v oblasti služeb, financí a letecké dopravy. ==== 9) Sársko (Saarland) – nejmenší země a nejvíce „francouzský“ kout Německa ==== * nejmenší spolková země (mimo městské státy) * po 1. světové válce pod správou Společnosti národů * po 2. světové válce chtěla **Francie připojení** – Sársko mělo být francouzským satelitem * referendum 1955: Sársko se rozhodlo pro Německo * historicky spjato s těžbou uhlí a oceli Kontrast: **Alsasko a Lotrinsko** (na západ od Sárska) = **fč**, definitivně u Francie od 1945. ==== 10) Šlesvicko-Holštýnsko – hranice se Skandinávií ==== * směs německé a dánské historie * oficiální dánská menšina * námořní průmysl, větrné elektrárny, Kielský průplav ==== 11) Dolní Sasko – země Volkswagenu ==== * Wolfsburg – sídlo **Volkswagen AG** * další centra: Hannover, Göttingen * velká země, významná zemědělská produkce (obilí, mléko) ==== 12) Porovnání bohatství spolkových zemí (orientačně) ==== **Nejbohatší (HDP na hlavu):** * **Hamburk** * **Bavorsko** * **Bádensko-Württembersko** * **Hesensko** **Střední úroveň:** * Sasko * Dolní Sasko * Berlín (kvůli nerovnoměrnému rozložení) * Šlesvicko-Holštýnsko **Nejslabší:** * Meklenbursko-Přední Pomořansko * Braniborsko * Sasko-Anhaltsko * Durynsko (Stín bývalé NDR je stále vidět.) ==== 13) Německo jako průmyslový obr Evropy a světa ==== Německo je: * **největší ekonomika EU** * **největší průmyslová velmoc Evropy** * **3.–4. největší exportér světa** * světová špička v automobilovém, chemickém, strojírenském, elektrotechnickém a farmaceutickém průmyslu Klíč je v kombinaci: * tradice inženýrství * středních firem – „hidden champions“ * silných regionů (Bavorsko, BW, NRW, Hesensko) * německé preciznosti, výzkumu a vývoji ==== 14) Specifika Berlína, Hamburku a Brém – hanzovní tradice a městské státy ==== **Hanzovní města** = obchod, otevřenost, samospráva: * Hamburk * Brémy * (historicky Lübeck) Nesly v sobě mentalitu moře, obchodu, kosmopolitismu – odlišnou od protestantského severu i katolického jihu. ==== 15) A teď realita roku 2025: síla i frustrace ==== Německo zůstává **ekonomickou lokomotivou Evropy**, ale čelí: * kritice migrační politiky * přetížení škol, sociálních služeb a měst * bezpečnostním problémům v některých čtvrtích velkých měst * rostoucí podpoře AfD, zejména na východě * únavě obyvatel z politické korektnosti a nefunkčních institucí Zatímco starší generace pamatuje hospodářský zázrak, mladší už řeší spíše otázky identity, integrace, bydlení a pocit, že „Německo už není to, co bývalo“. ==== Shrnutí ==== * Německé spolkové země jsou extrémně **rozmanité** – od bohatého Bavorska po industrální NRW či kulturní Berlín. * Hanzovní tradice vytvořila **největší evropské přístavy** a obchodní centra. * Jih Německa je **inženýrským a technologickým srdcem Evropy**. * Německo jako celek je **průmyslový gigant světového významu**. * Současná politika a migrace však mění společenskou atmosféru – a Němci to cítí velmi silně.