Tradiční teorie od Aristotela

– je to poznání, které má další kvality navíc (že to chápu, že tomu rozumím)

– je to tedy poznání Evidentní a Jisté (že o tom má člověk Jistotu)

Nová teorie

– vědění je Názor (přesvědčení)

- musí to být Pravda

- musí to být Odůvodněné (justifikované, mělo by být správné)

Názory na to odůvodnění

1) Infallibilismus → Abychom měli něco jako vědění, musíme to mít tak odůvodněné, že není možné, že se mýlíme

2) Fallibilismus → Abychom věděli, stačí ty 3 věci (názor, pravda, odůvodněné), nemusí být imunní vůči omylu (toho Infallibilismu nelze dosáhnout)

1) Internalismus → Pokud vnitřně nevíme, zda naše paměť funguje, tak to nemůže být odůvodněné; abychom věděli, musíme vědět, že to víme

2) Externalismus → Zde stačí, že nám paměť funguje (nemusíme vědět, že nám funguje)

1) Trojúhelník má tři úhly

2) Strahovský klášter je v Praze

3) Nic nemůže mít a zároveň nemít nějakou vlastnost

4) 2+2 je 4

5) Nejdelší české slovo je „nej…“

A) Kterou z těchto pravd můžeme obhájit, aniž bychom dělali výzkum (někam šli, z místa)

• Aposteriori – na základě zkušenosti (2, 5)

• Apriori – před výzkumem (aniž bychom někam šli); pravdu získáme nezávisle na zkušenosti (1, 3, 4)

B)

• Kategorie Analytických pravd (něco rozloží) – ty věty kde Predikát je už obsažen v Subjektu (1, 3, 4)

• Kategorie Syntetických pravd (něco dát dohromady; 2, 5)

C)

• Kategorie Nutné (1, 3, 4)

• Kategorie Možné (2, 5)

D) Které z těch pravd vypovídají o světě a o realitě a které jen o jazyku (jak jsme si to nadefinovali)

• Informativní (2, 5)

• Neinformativní → o jazyku (1, 3, 4)

Logičtí pozitivisté

- Dle nich se to kryje (ty číslice)

- Nemůžeme získat vědění, protože to je Nutné a Informativní

Můžeme tedy získat vědění? (Noetika)

př. „Tato věta je nepravdivá“ → sám sobě si odporuje, což nelze (takže nějaké vědění můžeme získat)

Počet shlédnutí: 37