BERZASCA / BERSZÁSZKA / BERSASKA / Berzáska

• První písemné zmínky o obci
• Obecná historie (jednalo se o obec již založenou, kam se přistěhovali Češi, nebo založili obec sami)
• Etnické složení (původní obyvatelstvo, další národnosti, vztahy mezi těmito národnostmi v různých obdobích až do

současnosti)

Berzasca patří do jedné z těch vesnic, které jsou smíšené a spadá pod rumunskou správu. Češi zde žijí společně především s Romy, Rumuny a Srby.

Vesnice byla založena roku 1692, tedy téměř dvě století před příchodem prvních Čechů. Obec se vyvíjela pozvolna stejně jako okolní vznikající vsi a z hustě zalesněné oblasti se postupně stával spíše kraj zemědělský. Ovšem ještě první krajané sem přišli pod příslibem přidělení půdy, osvobození od vojny a daní, výměnou za vykonávání dřevorubecké práce.

• Kdy a jak došlo ke kolonizaci českým obyvatelstvem.
• Dosavadní výzkumy týkající se dané obce

(VÁŽE SE ZDE K TOMU I HISTORIE ČESKÉHO OSÍDLENÍ, KTERÁ JE ROZEPSÁNA V BÍGRU - prví dva odstavce)

Berzasca začala být osidlována českými kolonisty až po roce 1873, kteří se sem začali stěhovat z původních šesti ryze českých vesnic. Někteří se stěhovali do větších a okolních měst, druzí zase do menších vesniček, kde vytvářeli menšinové komunity. V současné době zde žije jen malé množství Čechů. Rozmáhá se tu sice turistický ruch, ale Čechů zde už tolik nežije z důvodů stejných jako ve všech jiných vesnicích. Lidé pracovali především v dolech v Cozlu a nejen tam, ale po uzavření dolů bylo hodně lidí dlouhodobě bez práce (díky zavření dolů prý přišlo o práci zhruba 1000 lidí, nejenom z této vesnice). To bylo hlavním důvodem proč se lidé začali stěhovat do větších měst, nebo České republiky. Ti co zde zůstali většinou pracují na pile, nebo dojíždějí do větších rumunských měst (např. Temešvár, Oršava). Pole v okolí Berzasky také skýtají možnost obživy zemědělstvím, jedná se však především o pěstování pro vlastní potřebu a jen částečný přivýdělek na trhu. Z polních plodin se jedná především o pšenici, žito, kukuřici, oves, brambory, luštěniny a různé druhy zeleniny. Jako v okolních vesnicích, i zde je možnost nákupu domácí smetany, tradičního tvarohového sýra i dalších potravin, což pro místní znamená v případě zájmu turistů finanční podporu a zároveň je to taktní a nenápadný způsob pomoci zvenčí. Češi zde chtějí zůstavají, ale pokud není práce jsou nuceni odejít jinam.

• V čem je tato obec výjimečná (z hlediska geografických, klimatických podmínek, z hlediska izolovanosti, národnostní pestrosti, dostupnosti pracovních míst…)

Berzasca se rozprostírá podél Dunaje a dostupnost je do těchto míst výborná. Autubusy zde nejezdí často, ale většina obyvatel vlastní automobil, kterým se může po asfaltované silnici, lemované Dunajem, dostat do jiných vesniček či měst.

Díky atraktivní lokalitě se zde v posledních několika letech čile rozvíjí turistika. Poblíž břehu dunaje vznikají penziony, zlepšuje se dopravní dostupnost i jiné služby. Místní lidé se dělí na ty, kteří se na cestovním ruchu podílejí a cizince tak vítají s radostí, stejně jako vzniklé zisky. Druhá část obyvatel by raději uvítala klid, který ve vesnici býval dřív. Velký vliv na to samozřejmě má chování konktrétních návštěvníků. Ideální je splynout s přirozeným životem ve vesnici a nechovat se jako typický turista. Zvláště pro starší lidi je nepříjemný večerní hluk a pocit, že jsou pozorováni jako atrakce.

Ve vesnici se Vám dostane lékařského ošetření a nejbližší nemocnice se nachází v Moldavě (Moldova Nouă), která je vzdálená asi 30km, nebo v Oršavě vzdálené 80km.

Výhled z nedávno dokončeného penzionu v Berzasce. Platit zde lze i Eury.

• Vývoj počtu českého obyvatelstva (absolutní i relativní) podle národnosti, ev. podle mateřského jazyka
• Jakým způsobem krajané vnímají a projevují svoji národnostní identitu

Při posledním sčítání lidu v roce 2002 čítala Berzaska celkem 3123 obyvatel, z čehož bylo 445 Čechů. Od té doby se však počet krajanů prudce snížil, v současné době se odhaduje zhruba na 150. Přesné číslo však není známo a ukáže se až při příštím sčítání. Stejně jako v jiných rumunských vesnicích, i zde roste tendence docházet za prací do větších měst či zpět do České Republiky. To působí i na české obyvatele, kteří se rozhodli ve vesnici zůstat. Se snižujícím se relativním počtem krajanů se snižuje i komunikace v češtině, četnost setkávání a spolkových aktivit. Vzhledem k tomu, že je česká komunita v Berzasce menšinou, je podle slov obyvatel nejvýhodnější přizpůsobit se životu mezi Rumuny. Neznamená to, že by potlačovali záměrně svou národní identitu a omezovali její projevy, ale vzhledem k náročnému každodennímu žiovtu je praktické mluvit jazykem většiny a co nejvíce se jejím členům přiblížit.

¹⁾)

• Kdy byly založeny české spolky, kdy zanikaly, kdy se znovu obnovovaly, počty členů.
• Byly v obci nějaké konkurenční spolky (národnostní, svým zaměřením)…

V Berzasce není pro Čechy k dispozici přímo budova krajanského spolku, ale je možnost scházet se v místní hospůdce, což dostatečně vyhovuje potřebám pořádání setkání v ryze českém duchu. Dalším centrem setkání Čechů je katolický kostel, který slouží prakticky jenom jim.

V lokalitě Caraş-Severin, do které spadá Berzasca, působí od roku 1990 Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku. Díky němu se spojují krajané i mezi sousedními vesnicemi a vznikají snahy o setkání. Bohužel však nejbližsí sídlo spolku v přilehlé vesnici Lubková zchátralo a v současné době je zcela nepoužitelné. Díky svazu se k Čechům ve vesnici dostává časopis Naše snahy a mají možnost poslouchat vysílání rozhlasu v českém a slovenském jazyce (ovšem pouze 1 hodinu týdně slovensky a půl hodiny týdně česky). Prostor pro vyhradila také rumunská televize a umožnila vysílání redakce Convietuiri - Spolužití.

• Jaká je konfesní struktura krajanů.
• Je náboženství faktorem, který brání asimilaci, nebo ji naopak podporuje (vztah konfese krajanů ke konfesi většinové společnosti).
• Jak ovlivňují duchovní (případně aktivní věřící) krajanskou komunitu (nedělní školy, výuka češtiny, společné akce…).

Berzasca patří pod gernickou farnost, stejně jako Lubková a některé české vesničky. Jsou zde dva kostely, z nichž jeden je český - katolický (Češi jsou zde jenom katolíci, stejně jako v Lubkové) a druhý je pravoslavný. Kostel je zde stejně jako ve všech okolních vesnicích na první pohled pečlivě udržovaný. I po krátké době strávené mezi místními je zřejmé, že pro ně náboženství hraje významnou roli v životě i každodenním počínání. Mše se zde konají častěji než v Lubkové, kde není fara. Tam kde totiž není se chodí do kostela většinou jenom každou neděli a ve sváteční dny. Sídlo zde mají i baptisté.

• Kdy byla založena škola, jaký měla vyučovací jazyk, jak se školy měnily.
• Kam chodí děti do školy dnes.
• Je možnost navštěvovat výuku češtiny (pravidelně, nepravidelně, kdo tuto výuku zajišťuje), počty zájemců, trendy (zájem se zvyšuje, snižuje, je stejný, žádný).

V Berzasce se nachází rumunská základní škola (první i druhý stupeň), kde se učí rumunsky a kam zpravidla na druhý stupeň dojíždějí obyvatelé z různých vesnic, zejména však z Bígru, ve kterém mohou děti chodit pouze na první stupeň. Jednou za čas je zde po škole vyučován český jazyk a jinak mají možnost děti jezdit se učit česky do Bígru. Zde je vidět rozdíl mezi ryze českou vesnicí a vesnicí smíšenou, kde Češi nejsou v početné převaze. V ryze českých vesnicích se učí jak rumunsky tak česky, ale ve smíšených se všechny děti učí rumunsky a česky málo. To je znát i při komunikaci s místním obyvatelstvem. Česky sice umí, ale ne již tak dobře jako ve vesnicích převážně českých.²⁾

Situace v Berzasce se v posledních letech výrazně změnila. Vlivem zániku dolů v nedaleké obci Cozlu začali obyvatelé těžce pociťovat nedostatek pracovních příležitostí, což se snaží řešit rozvíjejícím se cestovním ruchem. To jim umožňuje vhodná poloha přímo u Dunaje, příjemné počasí i příjemná otevřenost místních. Ovšem ani nová příznivá situace nedokáže zabránit odlivu čských rodin z vesnice. Čestinu zde tedy návštěvníci uslyší již jen zřídka. I přesto je to ale nepochybně zajímavé místo, jehož návštěvu lze jedině doporučit.

Počet shlédnutí: 49