BJELOVAR

První písemné zmínky o obci Obecná historie (jednalo se o obec již založenou, kam se přistěhovali Češi, nebo založili obec sami) Etnické složení (původní obyvatelstvo, další národnosti, vztahy mezi těmito národnostmi v různých obdobích až do současnosti)

Bjelovar se nachází v Bjelovarsko-bilogorském županství, severozápadně od Daruvaru a v současnosti má kolem 30 000 obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1413, ale historické jádro Bjelovaru s náměstím - tak jak vypadá dnes - bylo založeno až v roce 1756 a to Marií Terezií. Ona sama však město nikdy nenavštívila. Roku 1874, v době, kdy skončily války s Osmanskou říší, byl Bjelovar prohlášen královským svobodným městem. ¹⁾

Kdy a jak došlo ke kolonizaci českým obyvatelstvem. Dosavadní výzkumy týkající se dané obce

První Češi přicházeli jednotlivě od druhé poloviny 18. století, jednalo se především o skláře, vojáky a řemeslníky. Podle dosud živého ústního podání založili vesnici Inovčani - dnešní předměstí Bjelovaru. Později se z nich stali hraničáři, kteří vykonávali vojenskou službu. Příliv přistěhovalců z Čech sílí po zrušení nevolnictví, což potvrzuje matrika, v níž přibývá po roce 1781 českých příjmení. Na Bjelovarsku vznikla jedna z nejstarších českých kolonií kolem 50. let 19. století. Ale jelikož nebyla oživována dalšími přistěhovaleckými vlnami a také kvůli kroatizaci a disperznímu osídlení, došlo brzy k asimilaci. Homogenitu a kulturní specifikum si udržuje česká národní skupina pouze v samotném městě Bjelovar.²⁾

V čem je tato obec výjimečná (z hlediska geografických, klimatických podmínek, z hlediska izolovanosti, národnostní pestrosti, dostupnosti pracovních míst…)

Bjelovar je přírodní, kulturní a politické centrum Bjelovarsko-bilogorského regionu. Město sýrů, jak se také Bjelovaru mezi místními občas přezdívá, se rozkládá v nadmořské výšce 135 m a do hlavního města Chorvatska – Záhřebu – to je cca 80 km.³⁾

Náměstí, jež je bráno jako dominanta města, si svou podobu zachovalo už z dob svého založení Marií Terezií a nachází se v nejstarší části města. Toto náměstí se čím dál tím více stává nejenom středem všech místních oslav svátků, ale i turisty vyhledávaným místem, proto mu místní vytvořili nové logo, které toto místo i celé město pomáhá lépe reprezentovat v médiích ⁴⁾:

Logo města

Historické náměstí

Vývoj počtu českého obyvatelstva (absolutní i relativní) podle národnosti, ev. podle mateřského jazyka Jakým způsobem krajané vnímají a projevují svoji národnostní identitu

Dnes má Bjelovar i s přidruženými obcemi přes 40 000 obyvatel - samotné město má kolem 30 000 obyvatel.

Kdy byly založeny české spolky, kdy zanikaly, kdy se znovu obnovovaly, počty členů. Byly v obci nějaké konkurenční spolky (národnostní, svým zaměřením)…

Česká beseda byla založena v prosinci roku 1918, kdy se také zakládá i dramatický kroužek v čele s učitelem Ladislavem Hlaváčkem. Na podporu národního cítění u českých dětí vzniklo v roce 1925 i loutkové divadlo pojmenované Loutkáři. Aby si hry v češtině i chorvatštině užily nejen místní děti, ale i děti ze širokého okolí, pořádalo divadlo časté zájezdy, až se roku 1934 stalo divadlo putovním. Češi drželi loutkové divadlo činné až do okupace roku 1941. V roce 1939 byli odvolaní čeští učitelé, což se velmi podepsalo na útlumu národního cítění a rozvíjení českých tradic v Chorvatsku. V roce 1941 pak zanikla česká ochotnická divadla úplně spolu s besedou. V roce 1944 však byla činnost besedy obnovena a trvá až do roku 1991, kdy začala domovinská válka. Po jejím skončení v roce 1994 se beseda opět obnovuje a prvním souborem, který vznikl byl ženský pěvecký sbor s názvem Kateřina. Dále vznikli dva folklorní soubory Srdéčko, divadelní soubor Lucerna a hudební soubor Staří přátelé Prédavec, kteří při vystoupeních doprovázejí folklorní taneční skupiny i ženský pěvecký sbor. Beseda má dnes kolem 340 členů a vlastní národní dům. Činnost besedy v Bjelovaru je bohatá a rozmanitá. Skládá se z mnoha aktivit a organizace manifestací v původu různých jubileí a svátků během celého roku.⁷⁾

Divadelní soubor Lucerna před Českým domem v roce 2005

Jaká je konfesní struktura krajanů. Je náboženství faktorem, který brání asimilaci, nebo ji naopak podporuje (vztah konfese krajanů ke konfesi většinové společnosti). Jak ovlivňují duchovní (případně aktivní věřící) krajanskou komunitu (nedělní školy, výuka češtiny, společné akce…).

Náboženství ⁸⁾:

Kdy byla založena škola, jaký měla vyučovací jazyk, jak se školy měnily. Kam chodí děti do školy dnes. Je možnost navštěvovat výuku češtiny (pravidelně, nepravidelně, kdo tuto výuku zajišťuje), počty zájemců, trendy (zájem se zvyšuje, snižuje, je stejný, žádný).

V Bjelovaru byla soukromá česká Základní škola T. G. Masaryka založena v roce 1923. Ta byla společně s ostatními českými školami roku 1941 zakázána. Po druhé světové válce celkem třikrát obnovovala svou činnost. Fungovala v letech 1975-1980, 1987-1989 a od roku 1993 do současnosti. Dnes se však nejedná o samostatnou českou školu v Bjelovaru, ale pouze o výuku češtiny a české kultury na státní chorvatské škole. Kurzy zahájila v únoru 1998 Fanynka Stehnová, prof. češtiny a vedoucí Ústřední knihovny pro českou národnost v RCH. Program výuky zahrnuje 70 školních hodin a vychází z praxe výuky cizích jazyků. První stupeň úspěšně absolvovalo 36 návštěvníků, druhý stupeň 10, a třetí jenom 4 návštěvníci. Začátkem listopadu 2001 začal nový cyklus kurzu češtiny protože se do 1. stupně přihlásily děti, které se chtějí učit mateřský jazyk svých předků. České mateřské školy v obci také nejsou, nejbližší pracují v Daruvaru a v Končenicích. Na střední školu potom místní nejčastěji dojíždí na daruvarské gymnázium, které má dokonce od svého založení roku 1954 i české oddělení, byť s přestávkami. ⁹⁾

Česká menšina v Bjelovaru tvoří jen napatrnou část jeho obyvatel. Sehrála zde velkou roli asimilace, která snížila počet Čechů na minimum. Počet česky mluvících obyvatel se v tomto městě ztrácí téměř úplně. Přesto si zdejší krajané stále dobře uchovávají české národní povědomí a činnost besedy se stále udržuje na vysoké úrovni. Český jazyk ovládá převážně už jen starší generace. Ale příslibem do budoucnosti by mohl být zájem nejmladší generace o češtinu, s nímž by se mohl ještě zvýšit zájem o českou kulturu a rozvoj české besedy.

Počet shlédnutí: 59