Součást publikace Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Hospodářská a kulturní studia, PEF ČZU v Praze, 2009.
MÁM DOTAZ K DATOVÁNÍ: POKUD SE PRVNÍ ČEŠI OBJEVILI už v roce 1919, PROČ JE PAK V TEXTU, ŽE Nejsilnější obydlování však Dolany zažily až kolem 50. let 19. století
V kapitole Historie českého osídlení píšete, že První Češi se v okolí Dolan objevili už v roce 1919…o 5 let později, kdy místní spolek podpořilo založení odbočky daruvarské Besedy, kam se mohli začlenit nejen Češi z Dolan. 1919+5, to je 1924, ale odbočka daruvarské Besedy vznikla v roce 1919. To je v kapitole Spolková činnost.
Ty roky a časové údaje nějak nesedí…
První písemné zmínky o obci Obecná historie (jednalo se o obec již založenou, kam se přistěhovali Češi, nebo založili obec sami) Etnické složení (původní obyvatelstvo, další národnosti, vztahy mezi těmito národnostmi v různých obdobích až do současnosti)
Dolany leží nedaleko Daruvaru směrem na jih. Historie obou obcí jsou velmi spjaté, Dolany jsou totiž někdy brány jako předměstí Daruvaru - Daruvar se nachází v Bjelovarsko-bilogorském županství. Jeho osmi předměstími (jedná se spíše o přidružené obce)jsou1):
1)Daruvarski Vinohradu
2)Doljani
3)Donji Daruvar
4)Gornji Daruvar
5) Lipovac Majur
6)Ljudevit Selo
7)Markovac
8)Vrbovac
První Češi se v okolí Dolan objevili už v roce 1919 – bylo to ale zatím jen prvních pár odvážlivců, kteří se snažili pravidelně scházet na společných sezeních. Větší vlna Čechů přišla o 5 let později, kdy místní spolek podpořilo založení odbočky daruvarské Besedy, kam se mohli začlenit nejen Češi z Dolan, ale i z Badlaviny, Holubňáku, Sirače atd.. Nejsilnější obydlování však Dolany zažily až kolem 50. let 19. století, kdy sem přišlo velké množství Čechů, kteří se zde začali usazovat, stavět domy a rozšiřovat vesnici. Nárůst českého obyvatelstva v této obci postupně klesal, až se k dnešním dnům rovná nule. 2)
Dolany jsou menší obec jižně od Daruvaru. Jsou posazeny v mírném kopci a z místního malého náměstí, kde sídlí i škola, je nádherný výhled na Daruvar. I když obec skoro sousedí s Daruvarem, tak při hledání paní Bublićové, která vede zdejší besedu, nám bylo řečeno, že z Dolan do Daruvaru je to daleko, takže nás místní i přes naše protesty začali vozit autem a pomáhali nám při shánění zdejších učitelek – Dolňané jsou velmi příjemní a ochotní. Vtipné u místních je, že novějším věcem, kterým čeština v posledních letech vytvořila nový výraz nebo odvodila výraz z nějakého staršího výrazu, nepoužívají, protože se jednoduše s Čech do Chorvatska ještě nedostaly a možná ani nedostanou - týká se to například slov „vyprintovat“ – česky vytisknout, nebo „kompjůtr“ – česky počítač. Také na otázku, jestli se v současné době dávají dětem spíše česká nebo chorvatská jména, nám bylo řečeno, že se roztrhl pytel s cizími jmény - největší inspiraci prý místní nachází v mexických a argentinských telenovelách, které byly právě vysílány v televizi.
V Dolanech v současné době žijí hlavně Chorvaté, Srbové, přistěhovalci z Bosny a Češi. Počet Čechů můžeme odhadnout podle počtu členů v besedě, je jich zde kolem 250 - hodně členů má ovšem chorvatské občanství a ne všichni Češi jsou členy besedy. Je zde také mnoho smíšených (chorvatsko-českých) rodin. Navíc vnímaní národnostní identity je různé, mnoho Chorvatů se hlásí k češství, takže při sčítání lidu to pak může být problém. Bohužel bližší statistické údaje nejsou, jelikož při jakémkoliv sčítání se Dolany berou jako součást Daruvaru – viz Daruvar.
Kdy byly založeny české spolky, kdy zanikaly, kdy se znovu obnovovaly, počty členů. Byly v obci nějaké konkurenční spolky (národnostní, svým zaměřením)…
10. března 1919 byla v Dolanech založena odbočka daruvarské Besedy, u které není dodnes známo složení jejího výboru. Spolek však moc nepracoval a Daruvarští ho koncem roku 1926 zrušili. 27.listopadu 1927 došlo k dalšímu pokusu o organizaci spolku. Vznikl Rolnický a vzdělávací spolek. Bylo sehráno několik divadel, například divadelní představení s názvem „Srdce“. Teprve 25.března 1933 konečně v Dolanech vznikla Československá beseda. Její činnost se poněkud zlepšila po 22.srpnu 1937, kdy tu byla založena Besídka venkovského dorostu. V roce 1941 byla činnost spolku úředně zastavena. 3)
V roce 1944 se však znovu vzniklo české oddělení a od té doby funguje nepřetržitě do současnosti. K dnešnímu dni má beseda asi 250 členů a je velmi aktivní - čtyři taneční skupiny vede, dechová kapela, pěvecká skupina, spolek žen, divadelní skupina…Všechny skupiny se pravidelně účastní různých místních, ale i regionálních či mezinárodních akcí. V prosinci roku 2006 oslavil Svaz Čechů 85. výročí, kde vystoupily všechny České besedy, v březnu roku 2007 se divadelní skupina Dolany stala jedním ze tří nejúspěšnějších divadelních souborů, od května zase taneční soubor spolupracoval s českou choreografkou Evou Zetovou, v červnu se pravidelně schází besedy na Našem jaru, v červenci 2007, kdy probíhal Týden české kultury, vystoupili odpoledne mladší žáci taneční skupiny, večer pak starší žáci také taneční skupiny – Dolany na tuto akci v rámci další místní skupiny napekly bohatý výběr koláčů, pečiva a placek. V září se pak pravidelně koná přehlídka zvaná Zpěvánky – v roce 2007 to bylo v Rijece – kterých se účastní i dolanský pěvecký sbor. Česká beseda Dolany oslavila letos v červnu 90. výročí založení. Oslava se konala v místním kulturním domě v Dolanech za účasti několika krajanských souborů. 4)
Folklorní skupina z Dolan
Jaká je konfesní struktura krajanů. Je náboženství faktorem, který brání asimilaci, nebo ji naopak podporuje (vztah konfese krajanů ke konfesi většinové společnosti). Jak ovlivňují duchovní (případně aktivní věřící) krajanskou komunitu (nedělní školy, výuka češtiny, společné akce…).
Náboženství nikdy nebránilo ve společenském rozvoji, ani nijak jinak neomezovalo místní obyvatele. Naopak - ve škole je nabídka výuky náboženství a to v rozmezí dvou hodin týdně. Učitelky studovaly náboženství dokonce v ČR. I když zde mají pouze jeden kostel a všechny mše jsou chorvatské, nikdy tu prý nebyl žádný náboženský konflikt. Jediný problém, který se tu týkal náboženství, byl spjat s velkým počtem katolíků a nedostatkem místa pro vedení duchovní služby. Nejčastěji jsou zde totiž katolíci (Chorvati, Češi), k nim se také hlásí i Bosenci. Místní Srbové jsou pravoslavní. Bližší statistiky nejsou a to opět z důvodu sčítání Dolan a Daruvaru – viz Daruvar.
Kdy byla založena škola, jaký měla vyučovací jazyk, jak se školy měnily. Kam chodí děti do školy dnes. Je možnost navštěvovat výuku češtiny (pravidelně, nepravidelně, kdo tuto výuku zajišťuje), počty zájemců, trendy (zájem se zvyšuje, snižuje, je stejný, žádný).
Být ve válce příslušníkem jiného národa než chorvatského nebylo ku prospěchu, takže se většina dobrovolně označovala jako Chorvati. Paní Prokopićová nám začala vysvětlovat, že toho se nyní snaží lidé „zbavit“ a dětem tomu pomáhá škola. I když vše závisí na učitelích – jak moc jsou aktivní, jestli vedou i mimoškolní aktivity…Dnes je už v Dolanech česká obvodní škola, která spadá pod základní školu Jana Amose Komenského v Daruvaru – tzn. že je jakousi pobočkou školy v Daruvaru. Po skončení války škola pořád funguje a rozvíjí se – zařídili si zde i svojí knihovnu. V současné době se tady učí podle modelu A, ale jsou tu bohužel jen 1.-4. třída, potom žáci musí přejít do Daruvaru.
Přehled počtu žáků ve školním roce 2008 – 2009 v českých školách v Chorvatsku 5)
MŠ Ferda Mravenec Daruvar | 125 žáků | ||
MŠ Končenice | 16 žáků | ||
ZŠ J. Á. Komenský Daruvar | 220 žáků | ||
Obvodní (spádové) školy ZŠ J.Á. Komenského | |||
- Lipovec | 5 žáků | ||
- Horní Daruvar | 6 žáků | ||
- Střežany | 4 žáků | ||
- Dolany | 6 žáků | ||
ZŠ J. Růžičky Končenice | 123 žáků | ||
Česká sekce Gymnázia Daruvar | 48 žáků | ||
Celkem | 553 žáků |
místní škola
I přes vcelku nízký počet obyvatel jsou Dolany velmi rozvinutá obce. Možná je to výhodnou polohou blízko u Daruvaru, od kterého mají Dolany obvodní školu a místní blízko do práce. Česká beseda je tady velmi aktivní a je vidět na většině oslav na Daruvarsku. Místní jsou velice příjemní lidé a když zjistí, že jste z Čech, začnou se smát a vyprávět vám, kde v Čechách vyrůstal jejich děda, jestli oni sami v Čechách někdy byli…
Paní učitelka Prokopićová
Zbytky z války…
Místní hlídač školy se nás trochu bál
Jsou všude - v Chorvatsku, Maďarsku…
Počet shlédnutí: 82