KAPTOL

Obec leží v blízkosti hlavního města Slavonska Požega ve východní Slavonii asi 40km od Daruvaru. Má přes 4000 obyvatel. Přímo v Kaptolu žije asi 1600 obyvatel a spolu s okolními k němu přidruženými menšími obcemi má celkem 4 000 obyvatel.¹⁾

Kdy a jak došlo ke kolonizaci českým obyvatelstvem. Dosavadní výzkumy týkající se dané obce

První Češi přišli do Kaptola v 60. a 70. letech 18. století. Jednalo se sice již o založenou vesnici, ale příchodem Čechů se počet jejích obyvatel několikanásobně zvýšil. Největší příliv nastal po zrušení Vojenské hranice v roce 1873, která protínala území dnešní Slavonie už od roku 1529 na obranu křesťanského světa proti tureckému výboji. Její okolí nebylo příliš osídleno a Češi, kteří sem byli pozváni hrabětem Daruvaru Jankovičem, zde obhospodařovali jeho nevyužité pozemky, které později dostali do vlastnictví. Příliv Čechů však postupně ustával a od 19. století už přicházejí jen jednotlivci.²⁾

V čem je tato obec výjimečná (z hlediska geografických, klimatických podmínek, z hlediska izolovanosti, národnostní pestrosti, dostupnosti pracovních míst…)

Zajímavostí této obce je její velikost. Jedná se o největší vesnici, kde se trvale usídlili čeští krajané, na Požežsku. Přesto že zde Češi mají jen 2,5% zastoupení, což se rovná stovce obyvatel, počet členů besedy je téměř trojnásobný. To je dáno tím, že se do besedy hlásí lidé s českými kořeny i z okolí, kde ve vesnicích nejsou čeští krajané tak početně zastoupeni, aby založili vlastní besedu a také ze smíšených chorvatsko-českých rodin, kteří už mají většinou chorvatské občanství, ale stále vnímají své české kořeny.

Vývoj počtu českého obyvatelstva (absolutní i relativní) podle národnosti, ev. podle mateřského jazyka Jakým způsobem krajané vnímají a projevují svoji národnostní identitu

Nelze bohužel dohledat přesné počty krajanů v jednotlivých letech ale stejně jako u jiných vesnic si můžeme vytvořit představu jejich počtu podle určitých důležitých dat. Při vzniku besedy byl počet jejích členů 95. Tento počet postupně narůstal až do druhé světové války. O tom svědčí i nárůst žáků v české škole, která s besedou úzce spolupracovala, z 27 až na 110. Tento nárůst však zastavilo již zmíněné období druhé světové války, kdy beseda svou činnost ukončila. Těsně před válkou zde žilo z 1140 obyvatel 718 Čechů. Po válce vlivem asimilace nezadržitelně počet Čechů ve vesnici klesá. Počet žáků ve škole se sníží až na 46. V domovinské válce došlo k dalšímu přerušení aktivity besedy i školy. Beseda byla obnovena byla až v roce 1997 a od té doby počet členů opět stoupá až na současných 280. Českých rodin je však v Kaptole již minimum a češtinu používají děti v mimoškolním životě minimálně.^{3) 4)}

Kdy byly založeny české spolky, kdy zanikaly, kdy se znovu obnovovaly, počty členů. Byly v obci nějaké konkurenční spolky (národnostní, svým zaměřením)…

Česká beseda v Kaptolu byla založena 25. ledna 1923. Z počátku v besedě působil pouze divadelní soubor, ale s narůstajícím počtem členů brzy přibyly i pěvecký a taneční soubor. Hned od počátku byla beseda v Kaptole jednou z nejsilnějších, což potvrzuje velmi brzké splnění důležitého cíle, pro který byla mimo jiné beseda vznikla, založení české školy. To se povedlo roku 1924. Aktivita stále narůstala a to i přesto, že beseda v Kaptole neměla vlastní dům. Nárůst členů a přibývání dalších souborů, jako např. roku 1929 soubor loutkového divadla, však dali první impuls k jeho stavbě. Národní dům byl dokončen v roce 1932. Činnost besedy byla dvakrát přerušena během druhé světové a domovinské války. Obnovena byla až v roce 1997 a její činnost stále narůstá. V současné době má ve svých řadách 280 členů, tři taneční skupiny a jednu kapelu. Národní dům se byl obnoven a to i díky finanční pomoci ČR. V roce 2007 se v něm po třiceti letech opět hrálo divadelní představení. Beseda spolupracuje i s ostatními besedami, zúčastňuje se různých výročí na oslavu vzniku jiných besed, Dožínek, každoročně pořádá přehlídku Naše jaro v Kaptolu a organizuje výlety s vystoupeními i v ČR. Nedávno v Kaptolu přibyla jedna konkurenční menšinová skupina - bosenský folklórní spolek. ^{8) 9) 10)}

Opravovaný dům v Kaptole

Jaká je konfesní struktura krajanů. Je náboženství faktorem, který brání asimilaci, nebo ji naopak podporuje (vztah konfese krajanů ke konfesi většinové společnosti). Jak ovlivňují duchovní (případně aktivní věřící) krajanskou komunitu (nedělní školy, výuka češtiny, společné akce…).

Většina obyvatel obce se hlásí ke katolíkům. Dalšími mnohem méně zastoupenými náboženstvími jsou řecko-katolická církev, svědci Jehovovi, pravoslavná církev a islám. Náboženství rozhodně nepatří k faktorům, které by bránili asimilaci, spíše naopak. I díky společnému katolickému vyznání docházelo k míšení Čechů s Chorvaty a dnes již v Kaptole lze jen těžko najít čistě českou rodinu. Zajímavostí Kaptolu je, že se stal první zastávkou českého kněze Vladimíra Jeřábka, který jako druhý kněz přednášel v Jugoslávii. Vykonal zde celotýdenní misii zakončenou postavením misijního kříže s nápisem „Česká katolická misie konaná roku páně 1938“.¹¹⁾

Kdy byla založena škola, jaký měla vyučovací jazyk, jak se školy měnily. Kam chodí děti do školy dnes. Je možnost navštěvovat výuku češtiny (pravidelně, nepravidelně, kdo tuto výuku zajišťuje), počty zájemců, trendy (zájem se zvyšuje, snižuje, je stejný, žádný).

Poprvé, kdy se v Kaptole otevřela česká škola, byl rok 1924. Jednalo se českou doplňovací školu F.Palackého pro 27 žáků při škole státní. Ale protože se stále navyšoval počet žáků, po dvou letech se stala samostatnou soukromou českou školou. První učitelé byli z Čech a zakládali ve škole různé zájmové kroužky. Po určitou dobu působila ovocnářská, včelařská, jezdecká a krejčovská sekce. Počet žáků se pořád zvyšoval až do druhé světové války, kdy dosáhl čísla 110. Zdejší učitelé vždy podněcovali menšinovou činnost, která prospívala i České besedě. Sami organizovali mnohá vystoupení v okolních osadách požežského údolí. Po druhé světové válce, kdy byla činnost školy i besedy obnovena, však zájem o češtinu a českou kulturu vlivem asimilace pomalu, ale jistě opadá. Činnost skomírající školy je přerušena domovinskou válkou. Obnovena byla až spolu s obnovení besední činnosti, kdy projevili krajané zájem také o výuku češtiny, ale už jen jako paralelní výuka státní chorvatské školy. Začali s jednou skupinou žáků v nižších třídách, nyní jsou už dvě skupiny. Učit se česky mají možnost žáci všech tříd základní školy. Ale zájem o tuto výuku rozhodně nevzrůstá. Do školy chodí 22 dětí. Dnes výuka češtiny probíhá podle modelu C - peče o jazyk a kulturu - v rámci místní základní školy. ^{13) 14) 15)}

Obec Kaptol je příkladem toho, co dokáže asimilace. Ještě před druhou světovou válkou zde Češi tvořili většinu obyvatel - přes 60 %. Ale přerušením činnosti besedy pomalu ustával i zájem o češtinu, českou kulturu a český původ. I když byla činnost besedy po válce obnovena, měl počet jejích členů klesající tendenci. Během šedesáti let postupné asimilace, které pomáhalo i společné katolické vyznání Čechů a Chorvatů, se počet obyvatel s českou národností snížil na 13%. Počet lidí, kteří pokládají češtinu za mateřský jazyk klesl na úplné minimum. Těmto nízkým číslům přispěla také domovinská válka v letech 1991-1995. Po jejím ukončení mnoho Čechů raději přijalo chorvatské občanství ze strachu z diskriminace etnik. Činnost besedy byla sice obnovena a české povědomí opět narůstá, ale už jen těžko dosáhne úrovně, kterou se kdysi Kaptol mohl chlubit. 

Počet shlédnutí: 44