Kleszczov

Dříve bylo městečko Kučov, které mělo i vlastní kostel, tedy i vlastní sbor evangelicko-reformované církve. Z vyprávění jsme se dozvěděli, že zde bylo Čechů velmi mnoho a jednalo se o další větší českou vesnici, kterou založili zelovští. Po rozhodnutí vybudovat doly bylo ale městečko srovnáno se zemí, sbor se přesunul do Kleszczova. Tím tedy Kleszczov získal své místo v krajanství Čechů.

V Kleszczově je asi 1000 lidí, ale celkový počet s okolními vesnicemi náležícími ke Kleszczovu by byl zhruba 4000 - 5000. Jsou zde doly, průmyslové zóny se zahraničními továrnami, například parfémy. Práce je dost, ale málo placená a nevhodná pro ženy. To by mohlo změnit nové gymnázium a střední škola, nebo také lázně, což se vše plánuje. Práci pro ženy by mohl zajistit internát při nové škole, kde by mohly vařit, uklízet, a to samé i v lázních. O jejich osudu rozhodnou vrty. Mělo by se zde vrtat do dvou kilometrů a musí se spočítat náklady a výhodnost celého projektu. V městečku byla akce na vybudování internetu, takže je zde internet dostupný, ale pro většinu mladých se zdá být pomalý.

Počet českých rodin dodržujících nějakým způsobem tradici je už také pomálu. Co se týče naší návštěvy v Kleszczově, navštívili jsme rodinu Bureszových, společně s jejich příbuznými ze Zelowa, v jejichž domě jsme bydleli. Paní Bureszová uměla slušně česky a konverzace s ní byla velmi příjemná, nenucená. Nebála se hovořit o čemkoli, ať už o pracovních příležitostech nebo náboženství. Pokud se ovšem informace sečetly, příliš mnoho jsme se nedozvěděli. Přeci jen byla v popředí spíše rodinná návštěva, než-li náš výzkum, nicméně jiným způsobem jsme se do Kleszczova nedostali - byl poměrně daleko (asi 50 km od Zelova) a spojení nebylo příliš valné.

V Kleszczově stával německý kostel, na jehož místě je dnes základní škola a takzvané gymnázium, tedy od šesté do deváté třídy. V okolí jsou samozřejmě i jiné školy - mnoho dětí dojíždí do školy v Belchatowě, starší většinou odjíždí na vysoké školy do Lodže či Varšavy.



Počet shlédnutí: 37