Obsah

Volební účast

Svobodné volby

V r. 1989 padal komunistický režim a jeden z hlavních požadavků zněl: „SVOBODNÉ VOLBY!“

V r. 1990 se zúčastnilo voleb 97% voličů.

Volební účast

Je poměrně vysoká, ale klesající

Nízká účast – proč ji řešit?

Důvody neúčasti

Nezájem

Jirka: „Všichni jsou stejný kokoti…ehm.. tim že pudu k volbám se stejně nic nezmění, politici si stejně dělaj to co chtěj..a snažej si co nejvíc nahrabat…“

Špatný zastupitelský systém

Jirka: „Vo vobyčejný lidi se stejně nezajímaj… ať je tam kterákoliv strana..já v tom nepoznám rozdíl..pivo stejně 2 koruny stát nebude, i když nám to Jirka slibuje…“ (smích)

Znechucení

Jirka: „Není tady koho volit, a když se objeví ňáká nová strana, tak nemá šanci se dostat do sněmovny a můj hlas stejně nic nezmění….“ „U nás doma se politika nikdy moc neřešila a naši k volbám taky moc nechoděj.“

Jak přimět občany jít volit?

Povinná účast

Právo x povinnost

Jednoduchý nástroj zvýšení účasti, ale za cenu donucení volit lidi, kteří nechtějí volit nebo nemají názor Existuje např. v Belgii, Austrálii, Řecku

Změna volebních systémů

Senát Jedno kolo, změna podmínky pro postup do druhého kola

PSPČR Snížení hranice zvolitelnosti

Přístup politiků

Nedostatečné vysvětlování

Vzdálené hlasování

Povinnost každého občana

Trocha námahy, která se vyplatí

Marta: „Myslím si, že chodit k volbám je povinnost každýho občana.“ „Žijeme v demokratickém státě a je nám tedy umožněno participovat na veřejném dění.“

Vyjádření politického názoru

Marta: „Chci vyjádřit svůj politický názor a záleží mi na tom, kdo vládne v zemi, v který žiju.“ Myslim si, že lidi, který nejdou k volbám a tím pádem se vzdali možnosti ovlivnit politické dění, nemůžou pak jen blbě kecat, že je všechno špatně! Kdyby tam šli, mohli něco změnit!“

Je to politika a demokracie

Týká se to každého občana

Marta: „Lidi by tam měli jít už jenom z principu, co si tahle země prožila…minulý rok jsme slavili 20. let od pádu komunismu, ale neděláme moc proto, aby se sem znova nevrátila politika v jakékoli levicové podobě…“

Závěr

Vyhlídky České republiky nejsou nejrůžovější. Průměrný český občan se stal apatickým k politice a předpokládá, že on sám nic nezmůže. Není to jen generační problém – podobná situace se projevuje i u mladých. Takový prostor jen bude nahrávat nestandardním aktérům politického procesu – demagogům a líbivým populistům. Budoucnost je zcela v našich rukou a byla by škoda ji jen tak promarnit a zahodit.




Počet shlédnutí: 56