Chorvatsky Međurić. Obec nacházející se jižně od oblasti Daruvaru v županství Sisak-Moslavina. Název Mezurač můžeme přeložit jako Meziříčí - vesnička totiž leží mezi dvěmi říčkami, Ilovou a Pakrou. Mezurač spadá pod správu města Kutina. Kutina měla v roce 2001 téměř 25 000 obyvatel. Z toho 220 obyvatel (mezi nimi i mezuračtí) mělo češtinu za svůj rodný jazyk a 377 obyvatel se přihlásilo k české národnosti. Nejpočetnější menšinou v Kutině (a to mnohonásobně) jsou Srbové. Co se týče náboženství je cca 85% katolíkého vyznání. ¹⁾

Vesnice byla založena Chorvaty v roce 1228, loni tedy oslavila 780. výročí. V době nadvlády Turecka (2. pol. 15. stol. - 17. stol.) došlo k jejímu vylidnění a Chorvaté toto území opouštěli. Do opuštěné oblasti se posléze začali stěhovat řemeslníci a učni. Kolem roku 1880 začalo osidlování Čechy. Ti s sebou přinesli i své nástroje. V roce 1900 se sem začali stěhovat i Slováci. Přítomností Slováků je tato obec zajímavá. Dnešní zastoupení české menšiny je asi 10% obyvatelstva a Slováků kolem 8 %. Ještě okolo roku 1990 zde přitom bylo, podle předsedy místního spolku pana Velibora Potužaka, až 60% Čechů.

mezurac.doc - besední dům a kostel

Za počátky české besedy lze považovat již vznik spolku Československá obec Mezurač - 20. února 1920. Roku 1936 byl vystaven národní dům ²⁾. Ačkoli jsou dnes česká a slovenská beseda odděleny, dům využívají společně. V letech 1941-1945 byla činnost přerušena.

Práce v besedě je dobrovolná a nadšení pro spolkovou činnost v Mezurači rozhodně nechybí. Důkazem je dodržování starých českých zvyklostí a fungování mnoha kulturních skupin. Mezi typické zvyklosti, které mezuračtí dodržují patří například tanec s věnci. Tento tanec smí na veselce tancovat pouze svobodní chlapci se svobodnými děvčaty. Věnec na hlavě představuje obrovský koláč. Mezi další zvyky patří stavění májky, maškarády, šupání na Velikonoce a spousta dalších. Asi nejúspěšnějí zdejší skupinou je taneční soubor Mezuračtí čerti. Nejpyšnější jsou na své pravé Kyjovské kroje z roku 1976. Hrdě nám je ukazují, a tak se nám poštěstilo je vyfotit. Mezuračtí čerti však nejsou besedě zdaleka jedinou skupinou. Fungovala zde i divadelní skupina, která se bohužel po válce rozpadla. V roce 1961 beseda organizovala Dožínky.

Mezi další aktivitu patří mimo jiné i organizace výměnného pobytu s Českými Budějovicemi. Navíc Česká beseda Mezurač je jednou z mála, která má své vlastní internetové stránky.

V roce 2005 měla beseda 230 členů, v roce 2007 se uvádí stejné číslo jako v roce 2008, a to 203 členů ³⁾.

Slovenská beseda je z pohledu Čechů méně aktivní, ale může jít pouze o subjektivní názor. Slovenský spolek nese název Matice slovenská (založena 1996).

V Mezurači je naprostá většina obyvatel věřících. Předseda České besedy pan Velibor Potužak dokonce uvádí, že 99% obyvatel jsou katolíci. Ve vsi tak samozřejmě nechybí kostel - stojí přímo naproti českému domu a je zasvěcen svatému Mikuláši. Je nově opraven jak zvenku tak zevnitř. Od kostela ve vsi je vidět v dálce, cca 3 km, na kopci kostel další. Podle našich informací jde o Kostel Svatého Ducha. Cesta k němu vede pouze polní a pro místní je kostel příliš nedostupný a daleko, proto není tolik využívaný. Ještě před Kostelem Sv. Ducha na kopci stávala turecká tvrz, která se dodnes nedochovala.

V Mezurači jsou v provozu dvě základní školy. ZŠ Mezurač a ZŠ Banova Jaruga. ZŠ Banova Jaruga vychází vstříc českým dětem. Předmět péče o český jazyk a kulturu se zde vyučuje osm ročníků, přičemž jsou vždy dvě třídy spojeny. Výuka probíhá třikrát týdně. Bohužel se škola potýká s nedostatkem učitelů češtiny. Z dalších jazyků se učí samozřejmě Chorvatština a také Slovenština, právě díky velkému podílu slovenské menšiny ve vsi. Místní školka je sice chorvatská, ale přesto do ní prostřednictvím básniček a říkanek čeština proniká.

Ve školním roce 2006/2007 školu navštěvovalo 60 žáků a v roce 2007/2008 už jen 40 žáků ⁴⁾. Úbytek dětí je zřejmý. Pan Velibor Potužak ovšem upozorňuje na přírůstek v příštích letech. Podle dalších generací by měly děti přibývat, počínaje příštím rokem.

Při cestě do Mezurače, směrem na jih, přibývá stavení poničených za války, které se ještě nestihly opravit (nebo spíše na opravy nejsou peníze) . O to větší radost vám udělá příjezd do Mezurače, kde můžete zaslechnout češtinu. Beseda zde funguje na dobré úrovni. Nadšení lidem nechybí. O jejím zachování v příštích letech proto není pochyb.

Vyprávění pana Velibora Potužaka, předsedy a hospodáře České besedy Mezurač.



Počet shlédnutí: 38