Obsah

Součást publikace Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Hospodářská a kulturní studia, PEF ČZU v Praze, 2009.

Dostupnost online: ZDE a ZDE

Rijeka

Česká beseda Rijeka - http://www.ceskabesedarijeka.hr/

Historie obce

V době Římské říše zde byla liburnská osada, od 7. století je město osídleno Slovany. Ve středověku jí vládli aquilejští patriarchové, od 13. století získala titul města. Roku 1471 se stala majetkem Habsburků, v jejichž područí zůstala dalších 300 let. Až v 18. století, v roce 1717 byla vyhlášena svobodným přístavem. V letech 1808 až 1814 ji drželi Francouzi, poté byla navrácena Rakousku a od roku 1822 spadala pod Uhersko. Po pádu Rakouska-Uherska v roce 1918 se většina obyvatel přiklonila k připojení k Itálii, čemuž bylo vyhověno. V meziválečném období byla tak Rijeka rozdělená mezi Itálii (většina města) a Jugoslávii (východní části), od roku 1947 byla již celá jugoslávská. Po odtržení Chorvatska od Jugoslávie 27. dubna 1992 spadá Rijeka pod Republiku Chorvatsko. V dnešní době je město oblíbené turistické letovisko jednak pro své památky a jednak pro mořské pobřeží. Většinu obyvatel tvoří hlavně Chorvati, Češi, Italové, Srbové a Bosenci. 1)

Historie českého osídlení

Město bylo založeno ještě před příchodem prvních Čechů.

Specifika obce

Beseda v Rijece je jediný český spolek na pobřeží Jaderského moře. Od Daruvaru, nejpočetnějšího střediska Čechů v Chorvatsku a sídla Svazu Čechů RCH, je Česká beseda Rijeka nejvzdálenější ze všech ostatních českých spolků. Se svými 145 000 obyvateli je Rijeka třetím největším městem země. Sídlí zde Přímořsko-gorskokotarská župa a katolické arcibiskupství.

Statistické údaje o počtech krajanů

Většinu obyvatel v současnosti tvoří z největší části Chorvaté, procentuálně jsou na druhém místě Srbové, na dalším jsou Italové, následují je Slovinci, po nich jsou na pátém místě Bosenci a Čechů je zde kolem 0,07%.

Populace dle národnosti k roku 1991 2)
Chorvati148.04671,78%
Češi1440,06%
Srbové21.66910,50%
Jugoslávci8.0143,88%
Albánci9370,45%
Bosenci5.6592,74%
Maďaři4010,19%
Němci660,03%
Romové4450,21%
Slovinci3.0461,47%
Italové3.3301,61%
Ostatní/nezjištěno14.4727,02%
Populace dle národnosti k roku 20013)
Chorvati115.79780,39%
Češi960,07%
Srbové8.9466,21%
Albánci8180,57%
Bosenci1.9751,37%
Maďaři2520,17%
Němci490,03%
Romové4890,34%
Slováci570,04%
Slovinci1.5751,90%
Italové2.7631,92%
Ostatní/nezjištěno112266,99%
Populace dle mateřského jazyka k roku 20014)
Chorvati133.96493,00%
Češi850,06%
Srbové1.1310,79%
Albánci1.4160,98%
Bosenci7230,50%
Maďaři2350,16%
Němci880,06%
Romové2500,17%
Slováci560,04%
Slovinci1.3820,96%
Italové2.7451,91%
Ostatní/nezjištěno19681,37%

Spolková činnost

Česká beseda Rijeka, založena 17. září 1994 jako první z několika nově založených českých spolků po vlastenecké válce v Chorvatsku, působí v rámci Svazu Čechů v Republice Chorvatsko. Dnes má kolem 150 členů, tři taneční skupiny, divadelní skupinu, loutkové divadlo, pěveckou skupinu a knihovnu.

Český národní dům v Rijece

* Byly v obci nějaké konkurenční spolky (národnostní, svým zaměřením)…

Náboženství

Jelikož Chorvati a Italové jsou zde jedny z nejvíce rozšířených národností a většina z nich jsou zpravidla římskými katolíky, jsou v Rijece tito katolíci zastoupeny v nejsilnější většině. Místní Srbové jsou spadají povětšinou pod pravoslavní a je zde i mnoho muslimů.

Školství

Čeština a česká kultura se ve škole vyučuje začátku založení školy. Jsou také pořádány kurzy českého jazyka pro začátečníky (pro děti i dospělé), ale i pro pokročilé. 


Počet shlédnutí: 98

1)
Wikipedie, otevřená encyklopedie : Rijeka [online]. 2009 [cit. 2009-09-13]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Rijeka>.
2)
Ријека [online]. Википедијe: Слободне енциклопедије, c2009 [citováno 010. 09. 2009]. Dostupný z WWW: <http://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D0%B8%D1%98%D0%B5%D0%BA%D0%B0>.
3)
Srv. POPULATION BY ETHNICITY 2001 [online]. DSZ.hr, 2001 [citováno 10. 09. 2009]. Dostupný z WWW: <http://www.dzs.hr/Eng/censuses/Census2001/Popis/E01_02_02/E01_02_02_zup08.html>.
4)
Srv. POPULATION BY MOTHER TONGUE 2001 [online]. DSZ.hr, 2001 [citováno 10. 09. 2009]. Dostupný z WWW: <http://www.dzs.hr/Eng/censuses/Census2001/Popis/E01_02_03/E01_02_03_zup08.html>.