Podle respondentky A je výhodou života ve velkoměstě nesrovnatelně větší nabídka služeb, více kulturního vyžití, městská doprava, větší nabídka pracovních míst.
Co se týče výhody života na venkově, tak na vesnici je klid, možnost trávit víc času v přírodě, na zahradě… „Pro mě osobně je velkou výhodou možnost mít domácí zvířata (5 koček, pes, králíci, slepice), což ve velkoměstě není dost dobře možné (pokud člověk nemá domek s větší zahradou). Další výhodou života na vesnici jsou dobré mezilidské vztahy. Všichni se znají a není problém někoho požádat o pomoc (pokud to zrovna není obecní zloděj, feťák nebo jiná osoba se špatnou pověstí).“.
Kdyby se měla přestěhovat natrvalo z vesnice do města, chyběli by jí rodiče, přátelé, známí, kočky, Elza, vesnický klid, pohoda, atmosféra i pomluvy. Dále by jí chyběla domácí vajíčka, musela by si začít kupovat např. jablka, kterých má doma takový nadbytek, že s nimi krmí králíky. „Nedokázala bych si představit léto bez ovoce a zeleniny, které rostou na zahradě. Léto v Praze bych si v podstatě nedokázala představit vůbec. Žádné grilování na zahradě, koupání se v bazénu, ježdění na kole k rybníku. V Praze bych na kolo nesedla, aby mě něco nesrazilo a na „veřejnou plovárnu“ by mě asi taky nikdo nedostal.“.
Ale na druhou stranu, pokud by se natrvalo vrátila na vesnici, chyběl by jí ruch velkoměsta (od kterého si každý víkend jezdí odpočinout), chyběli by jí lidé. „Hlavně by mi chyběla dostupnost služeb a městská doprava. Autobus od nás ze vsi jezdí asi 5 krát denně a pokud si člověk chce něco zařídit, musí jet autem.“.
„V současné době už nejsem doma ani na vesnici ani v Praze. V neděli se mi nechce do Prahy a v pátek se mi nechce do Bučic. Rodiče jsou nešťastní z toho, že jsem v Praze víc doma než doma (na vsi). Nejhorší pro mě je, že pro Pražáky jsem pořád vesničan a pro vesničany už sem Pražák. Neumím si představit, že bych zůstala trvale v Praze nebo na vsi. Ideální je pro mě kombinace obojího.“.
Problémem při přestěhování z vesnice do města je podle respondentky A zorientování se ve městě a neustálé davy lidí. „Nepříjemné je také, že lidé v Praze se chovají úplně jinak (spíš nepřátelsky). Pro mě byl největší problém zorientovat se v dopravě a najít to, co hledám (např. různé obchody, úřady, ulice apod.). Tenhle problém mám i po 4 letech, takže to asi nebude tím, že jsem z vesnice, ale spíš tím, že jsem na tohle prostě tele.“.
Problém při přestěhování z velkoměsta do vesnice vidí možná v tom, že by se člověk najednou musel snažit zapadnout do skupiny lidí. „Kdo by chtěl žít na vesnici tak anonymně jako v Praze, tak by byl velmi neoblíben. Šok by byl možná i to, že kdyby si ráno chtěl koupit chleba, aniž by si ho den předtím objednal asi by nepochodil (alespoň u nás). Bez auta a řidičáku by se na vsi neobešel vůbec.“.