Tradice a zvyky judaismu

• Základem judaismu je idea monoteismu, vyjádřená hebrejskou biblí
• Zvláštní náboženské předpisy zvané hebrejsky „micvot“
• Tóra - Podle tradice Tóra obsahuje 613 příkazů=micvot (248 kladných, 365 záporných), které do podrobných ustanovení rozvedl Talmud a další nábožensko-právní literatura.

• první židovský chrám postavený Šalamounem v Jeruzalémě
• středisko náboženského a sociálního života obce
• původně tři základní funkce - modlitebna, škola a shromaždiště pro veřejný život
• bohoslužbu vede chazan čili kantor nazývaný též jako seliach cibur (zástupce shromážděné obce)

• Židé používají dva typy modlitebních knih „sidur“ a „machzor“.
• Jazykem modliteb je hebrejština, některé pasáže jsou aramejské.

• Sidur obsahuje modlitby všedního dne, neděle (šabat) a nového měsíce.
• Machzor obsahuje modlitby svátků

• Hebrejsky se nazývá „šacharit“

Dělí se na čtyři části:

1. část – s řadou požehnání, připomíná každodenní potřeby člověka jako fyzické bytosti

2. část – se nazývá „Pesuke de-zmira“ a obsahuje žalmy

3. část – vyjadřuje poznání, že je vše božím dílem. Tato část obsahuje také vyznání židovské víry – „Šema Jisrael“ – „Slyš, Izraeli“

4. část – je tichá osobní modlitba „Šemone esre“ – „Osmnácti požehnání“.

• Na konec ranní motlitby se židé modlí za mír nebo-li „šalom“

• Odpolední modlitba („mnicha“) je v porovnání s ranní modlitbou krátká. Její základ tvoří žal 145, následovaný modlitbou „Osmnácti požehnání“. Nejčastěji se pronáší před západem slunce.

• Večerní modlitba („maariv“) má až na některé změny nejdůležitější části shodné s modlitbou ranní

• Šabat je posledním dnem v týdnu – neděle.
• O Šabatu nesmějí Židé pracovat. Jednotlivé zapovězené práce uvádí talmudský traktát Šabat.
• Omezení mají člověka zprostit diktátu práce a věcí, dát mu čas, který by v klidu věnoval sobě, rodině a přátelům.
• Tento sváteční den se drží četné zvyky („oneg šabat“-potěšení ze šabatu). Patří k nim slavnostní oblečení, osvětlení, jídlo, zpěv šabatových písní, návštěva známých, ale třeba též více času pro spánek.

Židovské sváteční dny se dělí do dvou skupin – na svátky uváděné v Tóře a na náboženské slavnosti a půsty, zavedené v pozdějším období na připomenutí historických událostí.

• Nový rok („Roš ha-šana“) - slaví se 1. a 2. října. Podle židovské tradice je to den stvoření světa. Pro tento sváteční den platí stejná náboženská pravidla jako pro Šabat.

• Den smíření („Jom kipur“) - Je nejvýznamnější židovský svátek. V tento den židé také nepracují a navíc drží i celodenní půst. Myšlenka smíření předpokládá napravení, obnovu vztahu člověka k Bohu.

• Pesach - Trvá 8 dní od 15. do 22. nisanu (dubna). Svátek se také jinak nazývá „Svátkem nekvašených chlebů“. Jak říká Bible, Izraelci opustili místo otroctví tak rychle, že jim nestačilo vykvasit těsto připravené k pečení chleba. Po celý svátek se nesmí jíst kvašené pokrmy („chamec„). Také se kvašené pokrmy nesmí po dobu konání svátku uchovávat.

• Šavut - „Svátek týdnů“ se oslavuje 6. a 7. Sivanu (květen-červen). Vděčnost Stvořiteli se vyjadřuje slavnostní výzdobou synagógy a domovů květinami větvičkami stromů. K tradičním zvykům patří příprava mléčných jídel symbolizujících „zemi oplývající mlékem a medem“.

• Sukot - Slaví se mezi 15. až 23. Tišri (říjen – listopad). Svátek stánků, jak bývá Sukot nazýván, charakterizuje příkaz pobývat po sedm dní ve stáncích (sukot).

• Chanuka - „Svátek zasvěcení“ se slaví se od 25. kislevu (prosince) do 2. tevetu (ledna). Chanuka je spojena s sedmiramenný svícnem („menora“). Podle tradice se v židovských domech zapalují světla v osmiramenném svícnu. Každý den jeden.

• Purim - „Svátek losů“ se slaví se 14. adar (březen). Je to nejveselejší židovský svátek, kdy se v židovských domech pořádají veselé hostiny, konají se maškarní průvody pro děti. K náboženským povinnostem patří obdarování chudých a posílání dárků přátelům.

• Lag be – omer (33. den omeru) - slavený 18. Ijaru (duben – květen) - ukončení epidemie

• Tubi – Ševat - 15 . Ševat (leden – únor) - Nový rok stromů a je zvykem jíst různé druhy ovoce. V Izraeli je dnem sázení stromů.

• Tiša be – Av (Devátý Av) - připadá na druhou polovinu července. Devátý Av je dnem nejpřísnějšího půstu, který trvá od soumraku do soumraku.

• Obřízka je prvním náboženským obřadem po narození chlapce.
• Patří mezi nejdůležitější symboly judaismu.
• Koná se 8 den po narození v porodnice, doma nebo v synagoze.
• Provádí ji mohel, které má potřebné lékařské a náboženské znalosti.
• Po požehnání dostává chlapec hebrejské jméno.

• Dosažení náboženské dospělosti je u chlapců 13 let a u dívek 12 let.
• Tímto okamžikem se dítě stane synem příkazu („bar micva“) či dcerou příkazu (“bat micva„) a nese plnou odpovědnost za své jednání.

• Manželství je považováno za posvátné spojení mezi mužem a ženou.
• Manžel se podpisem svatební smlouvy zavazuje, že se ke své ženě bude chovat s úctou a že ji nenechá bez prostředků.
• Svatba (chatuna) se nemusí konat v synagoze. Podmínkou je, aby snoubenci byli oddáni pod baldachýnem.
• Nevěsta se obléká do bílé a obličej si halí závojem.
• Během vlastního sňatku (nusuin) vypijí manželé společně druhý pohár. Během obřadu se zpívá sedm požehnání a modlitba a na závěr ženich rozbije sklenici, na což přítomní odpovídají zvoláním mazal tov!

• stráž u těla zemřelého drží pohřební bratrstvo – chevra kadiša, které koná nezbytné přípravy k pohřbu.
• Pohřbu předchází rituální očišťování (tahara), které se obvykle provádí po přenesení zemřelého na hřbitov.
• Pro židovské pohřební zvyklosti je typická prostota. Po pronesené modlitbě je rakev nesena k hrobu. Přitom je zvykem vybírat milodary ve prospěch dobročinné činnosti bratrstva. K těmto účelům často sloužily stříbrné pokladničky.



—-

Počet shlédnutí: 117