Součást publikace Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Hospodářská a kulturní studia, PEF ČZU v Praze, 2009.
Záhřeb je hlavním městem Chorvatské republiky. Mnoho pracovních příležitostí a také češtině blízký slovanský jazyk, to jsou jen některé z výhod, kvůli kterým se čeští krajané rozhodli přijít právě sem. Cizí prostředí a zvláště pak velké město v sobě skrývá několik nebezpečí, hlavně pocit samoty a vykořistění. Toto jsou možná hlavní důvody sdružování se se svými krajany z čech a první pohnutky k založení nejstarší České besedy v Chorvatsku.
Beseda v Záhřebu je nejstarší českou besedou v celém Chorvatsku. Byla založena 14. října 1874 pod názvem Česká Beseda, jako kulturní a osvětový spolek čechů v Záhřebu. V roce 1913 vznikl v Záhřebu ještě jeden spolek sdružující Čechy a to Český vystěhovalec. Po vzniku Československé republiky změnil své jméno na Československá obec. Oba dva spolky působily souběžně v Záhřebu až do roku 1937. Po vzniku Národního domu, v témže roce, v Šubicově ulici se oba spolky spojily v jeden. Nový název byl Spojené spolky Česká beseda a Československá obec. V roce 1982 byl název změněn na Česká beseda Záhřeb s podtitulem Spolek Čechů a Slováků. Prvním předsedou a spoluzakladatelem spolku Česká beseda byl básník, politik publicista a hlavně český vlastenec Josef Václav Frič (1829 - 1890). Vedl bouřlivý život a vždy usiloval o prosazování českých práv. Byl několikrát zatčen a poté musel nedobrovolně emigrovat. Mezi léty 1873 - 1876 působyl jako redaktor záhřebských novin Agramer Zeitung. Znal se se záhřebskou elitou a proto není divu, že při slavnostní zakládající schůzi české besedy byly přítomni mimo krajanů i význačné záhřebské osobnosti. Např. spisovatel a městský senátor August Šenoa (1838-1881), starosta města Ivan Vončina (1827-1885), politik, spisovatel a dějinář Ivan Kukuljević-Sakcinski (1816-1889) a další.
Josef Václav Frič se ujmul slavnostního zahajovacího projevu, kde také vystoupil August Šenoa a pozdravil chorvatskou veřejnost v českém jazyce. Česká beseda Záhřeb pracuje nepřetržitě od svého založení v r. 1874 až dodnes, vyjma válečných let 1914-1918 a 1941-1945, kdy byla činnost spolku s politických důvodů zakázána. Spolek postavil vlastními silami a za pomoci záhřebských krajanů, podnikatelů, intelektuálů, bankéřů, stavitelů a architektů v roce 1937 již zmiňovaný Český národní dům (ČND), který byl v roce 1941 odebrán, pak nacionalizován a teprve 3.června 1996 částečně a 20. října 1999 úplně vrácen spolku českých krajanů.
Zdroje: 1)
URL: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Václav_Frič> [cit. 2009-26-3]
Čeští krajané nechtěli splynout s Chorvaty, ale chtěli si podržet český jazyk a české zvyky. Nová mladá generace však byla v neústálém tlaku vyvolaném nutností navštěvovat chorvatské školy, jelikož české nebyly. A tak láska k mateřskému jazyku, české vlasti a touha udržet dědictví svých předků vedly k vytvoření české doplňkové školy roku 1922. Škola byla společná pro oba dva spolky. Její první umístění bylo v Krajišké ulici. Škola byla řízena Kuratoriem, oba spolky zde měly stejné zastoupení, v čele stál předseda pan Zborník. V prvním školním roce bylo zapsáno 49 žáků a učitelem se stal pan Oldřich Pech. Děti byly rozděleny do 4 skupin na základě věku a znalostí českého jazyka.
Učitelé působící ve škole:
Oldřich Pech: 1923/24 – 1929/30
Karel Kořínek: 1930/31 – 1932/33
Josef Štěpánek: 1933/34 – 1936/37
Josef Greif: 1937/38
Adolf Polák: 1938/39 – 1941
Otto Sosnovec: 1946/47 – 1951/52
Josef Matušek: 1952/53 – 1954/55
Zdeněk Šmejkal: 1955/56 – 1964/65
Marcela Čovićová: 1995/96 – 1996/97
Helena Jílková: 1997/98 – 1998/99
Emilie Novosadová: 1999/2000
Jarmila Kozáková: 2001/02
Ivana Tichá: 2000/01, 2002/03 – 2007/08
Maja Burgerová: 2007/08 - 2008/09
Škola dnes
S příchodem učitelky Ivany Tiché se toho mnoho změnilo. Zavedla nový přístup k vyučovaní ve smyslu hesla J. A. Komenského - škola hrou. Ve výuce jí pomáhá Maja Burgerová.V dnešní době spousta dětí česky už vůbec nemluví a motivovat je k dobrovolnému učení na víc, je poměrně složité, ikdyž se to zvládnout dá. Vyučovací den je sobota od 9:30 do 14:00. Záči se po vyučování mohou účastnit dalšího programu s ním spojeného. Např. nacvičování divadla a folklorních tanců. Po nacvičení děti vystupují na různých akcích většinou pořádaných besedou. Např. mikulášské, vánoční, velikonoční besídky, vystupují také na záhřebské přehlídce literární, dramatické a novinářské tvořivosti žáků základních a středních škol LIDRANO,na záhřebské přehlídce dětského folklóru, na Našem jaru – dětské krajanské přehlídce folklórní a dramatické tvořivosti, vystupují na Festivalu dětských českých písní v Končenici, i např. v České republice atd.. Každým rokem se do školy přihlásí okolo 65 žáků. Škola je financována pouze z vlastních zdrojů záhřebské besedy.
Kulturní činnost České besedy v Záhřebu je představována především divadelním skupinou. Existuje nepřetržitě od založení besedy v roce 1874. Za jeho zakladatele se považuje Josef Václav Frič. V době vzniku spolku byli členové besedy hlavně z řad herců a hudebníků. Frič tyto ochotníky organizoval a ještě roku 1874 uvedl svoji hru Svatopluk a Rostislav a také Asjenův pád. Tak byly založeny základy ochotnického divadla České besedy v Záhřebu. Zajímavostí je, že záhřebští ochotníci sehhráli na 181 představení v období mezi světovými válkami.
Divadelní skupinu vedla od roku 1999 Helena Jílková, a pod jejíma rukama jako by ožila. Sehráli dvě velké hry, Hamlet princ dánský, Vlasta, aneb záskok a ještě několik her menších. Postupně skupina však začala stagnovat. V roce 2003 na podzim převzala otěže nová skupina ochotníků, pod vedením Ivany Tiché a Martiny Marinkovićové. Sehrály hry: Staré pověsti české (2004), Ptáka Ohniváka (2005), Jak vzniká divadelní hra (2006). V roce 2007 se divadelní skupiny ujala paní M. Marinkovićová s pomoci Jarmily Kozákové. Skupina nastudovala divadelní hru Prodaná nevěsta (2008) a na další se těší.
Čeští krajané od nepaměti rádi tančí a zpívají. V historii besedy bylo množství hudebních skupin. Od roku 1999 působí v besedě folklórní skupina Jetelíček. Vedoucím je Dražen Macháček. Skupina čítá na 25 členů a spříjemňuje mnoho besedních akcí, ale nejen ty. Vystupuju po celém Chorvatsku a také v ČR.
Dalším folklórním útvarem je Záhřebské sluníčko. Vzniklo z žáků České doplňovací školy. Má dvě skupiny, mladší a starší. Založily ho učitelky Ivana Tichá a Martina Marinkovićová. Obě dvě skupiny taktéž často vystupují.
Dalším kulturním tělesem fungujícím v záhřebské besedě je smíšený pěvecký sbor Bohemia. Založen byl 4. října 2001 a čítá 33 členů. Soubor má v repertoáru okolo padesíti písní, jak českých tak chorvatských. Soubor vede profesorka hudby paní Vlasta Faist Maras. Soubor úspěšně vystupuju hlavně v českých besedách u příležitostí nejrůznějších oslav.
Důležitou kulturní složkou je také místní knihovna a archiv. Knihovna sídlí v Českém domě. Má více než 10 000 svazků převážně v českém jazyce. Knihovna byla založena roku 1882 a je tak nejstarší složkou spolku. Nynější knihovníci jsou ing. Viktor Husák, Vlasta Poštolková a Vlasta Mačková.
Beseda Záhřeb se může pochlubit malou zajímavostí. Jedná se o muzeum, nebo snad o pamětní síň, jež vznikla na základě oslav 130. výročí založení České besedy Záhřeb v roce 2004. Kdy členové besedy přinášeli a věnovali různé předměty ze svých domů, které náleželi jejich předkům a pocházejí z jejich pravlasti České republiky. Mezi předměty můžeme nalézt, starobylé kroje, předměty z českého křišťálu, keramiky a skla, staré knihy psané česky, mapy a spoustu fotografií. Významným předmětem je starobylá pamětní kniha z roku 1879, do které se zapisují významné události, zástupci členů správního výboru a také významní hosté, např. i Václav Klaus. O založení muzea a o jeho chod se stará paní Jarmila Kozáková Marinkovićová, nynější jednatelka spolku. 4)
Počet shlédnutí: 46