Vyučující: Jan Andrle, kontakt: andrlejan@pef.czu.cz; konzultace: středa 10:30-12:00
Kdy a kde: středa 7:50-10:15, E323
Obecná charakteristika: Cílem kurzu je naučit studenty rozumět vlastní, tj. evropské kultuře, jinými slovy nebýt cizincem ve vlastní kultuře, a reflektovat její jednotlivé tradice a vrstvy, které po staletí vytvářely evropskou kulturu jako specifický celek.
Získané kompetence: Ústřední kompetencí, na jejíž získání je kurz zaměřen, je kulturní gramotnost. Student by měl po absolvování kurzu být schopen identifikovat hlavní zdroje a vrstvy evropské duchovní kultury a způsob jejich vzájemné interakce rozpoznat a interpretovat ústřední motivy, témata, látky a vzorce formující kulturní identitu Evropy.
Předpoklady: Pro zápis do kurzu nejsou stanoveny žádné specifické požadavky, předpokládá se pouze všeobecná znalost dějepisu, dějin literatury, umění a filosofie na středoškolské maturitní úrovni.
Metoda a obsah výuky: Výuka se bude probíhat v rámci 145 minutového bloku, který se bude skládat z přednášky (ca 90 min) a cvičení (ca 45 min), přičemž: Přednášky budou probíhat formou online frontální výuky a budou sledovat jednotlivé vrstvy evropské kultury s důrazem na moment konfigurace trojího zrození Evropy: 1. vznik antické/klasické civilizace, 2. zrození vlastní Evropy jako kulturní jednotky na troskách Římské říše prolnutím antického dědictví, křesťanství a „barbarských“ národů, a 3. konstituování novověké Evropy. Chronologické uspořádání bude tvořit pouze obecný rámec kurzu (smyslem není převyprávět evropské dějiny), během něhož budou formou exkurzů sledována klíčová témata napříč časovou osou. Důraz přitom nebude položen na faktické události, ale spíše na jejich „druhý život“, tj. odkaz a vliv, který měly/mají na evropskou kulturu. Podobně u klíčových idejí, příběhů, obrazů či pojmů nepůjde ani tak o jejich původní podobu, jako spíše o formu recepce v evropské kulturní paměti. Dílem se bude pracovat též s konceptem míst, resp. objektů paměti. Cvičení budou probíhat online formou kooperativní výuky na bázi skupinových studentských referátů doplňovaných a korigovaných vyučujícím s následnou diskuzí. Obsahově se budou orientovat na ikonografickou gramotnost, resp. praktickou sémiotiku ve vztahu k ústředním prvkům evropské duchovní kultury. Skrze tento přístup budou probrány hlavní témata a motivy antické mytologie, biblické dějepravy a křesťanské hagiografie, doplňkově též formy světských a moderních reprezentací.
Atestace: zápočet a zkouška
Podmínky pro získání zápočtu (platí kumulativně): 1. aktivní účast na semináři = docházka (tolerována budou dvě absence) + účast na referátu předneseném na semináři včetně prezentace (součástí je vypracování 4 zkušebních otázek pro kolegy, prezentaci i otázky s jasně vyznačenou správnou odpovědí je poté třeba nahrát do wiki; vybrané otázky budou zařazeny v průběžném testu); 2. úspěšné složení průběžného testu.
Podmínky pro složení zkoušky: pro přístup ke zkoušce je zapotřebí mít zápočet (resp. splněny podmínky pro jeho udělení); zkouška bude dvoukolová, a to: 1. písemná v podobě závěrečného testu, a 2. ústní formou kolokvia, tj. skupinové rozpravy nad tématem určeným zkoušejícím, ve které student prokáže orientaci v tématu.
Literatura:
BOER, Pim den. Stručné dějiny Evropy: idea Evropy a její proměny. [Brno]: Barrister & Principal, ©2003.
BRAGUE, Rémi. Evropa, římská cesta. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1994.
DAWSON, Christopher. Porozumět Evropě. Praha: Zvon; Řím: Křesťanská akademie, 1995.
DAWSON, Christopher. Zrození Evropy: úvod do dějin evropské jednoty. Praha: Vyšehrad, 1994.
FORBELSKÝ, Josef. Románské základy Evropy. Střední Evropa: Revue pro středoevropskou kulturu a politiku 62 (září 1996), s. 9–15.
FOUCHER, Michel. Evropská republika: historicko-geografický pohled. Praha: Barrister & Principal, 2002.
HEER, Friedrich. Evropské duchovní dějiny. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2000. Vyd. 2., opr. Praha: Vyšehrad, 2014.
HORYNA, Břetislav. Idea Evropy: pohledy do filosofie dějin. Praha: Argo, 2001.
POMIAN, Krzysztof. Evropa a její národy: ve znamení jednoty i různosti. Praha: Mladá fronta, 2001.
PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy. Praha: Vyšehrad, 2018.
PUTNA, Martin C. Řecké nebe nad námi, aneb, Antický košík: studie k druhému životu antiky v evropské kultuře. Praha: Academia, 2006.
REALE, Giovanni. Kulturní a duchovní kořeny Evropy: za obrození evropského člověka. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005.
SEIBT, Ferdinand. Zrození Evropy: průběžná zpráva o posledních tisíci letech. Praha: Vitalis, ©2004.
Materiály ke studiu budou průběžně vyvěšovány zde a na moodlu, nejprve ale věnujte pozornost tématům a literatuře ke cvičení; brzy budou doplněny i online zdroje.
Představení programu, rozdělení úkolů
-
-
-
-
-
-
Antická mytologie a ikonografie: a) Založení Říma (Aeneas, Romulus a Remus); b) římské pověsti (únos Sabinek, bratři Horatiové, Lukrecie)
Köhler, Kamberskýzalozeni-rima.pptx
Biblické dějiny a ikonografie: a) Genesis I (do Babylónské věže); Genesis II (od Abraháma do Josefa)
-
Biblické dějiny a ikonografie: a) Eliáš, Tobiáš, Jonáš, Daniel; b) Vánoční cyklus
Kraffer, Hanzelínová, Poklopová, Benešová, Tichá vanocni_cyklus_a_proroci.pptx|}}
-
Biblické dějiny a ikonografie: a) Apoštolové a prvomučedníci; b) Panna Maria
Doporučená literatura ke zpracování referátů a k látce probírané na cvičeních:
K tematice antické mytologie, biblické dějepravy a křesťanské hagiografie a jejich zobrazování (tj. ikonografie) je obecně k dispozici velké množství materiálů (tištěných i online) velmi různé kvality. Principiálně se žádné nezakazují, je ale dobré k nim přistupovat kriticky, tj. věnovat pozornost jejich věrohodnosti a odbornosti (kdo je zpracoval, z čeho vychází, neprotiřečí si s jinými zdroji, ap., téma totiž přitahuje i různé ne vždy kvalifikované nadšence). Proto zde uvádím seznam snadno dostupných a ověřených zdrojů (vedle toho lze dnes již samozřejmě čerpat i z wikipedie, kde je tato tematika většinou zpracována docela solidně, je přitom ale dobré vždy konfrontovat českou verzi s verzemi v nějakém světovém jazyce, a hlavně nezůstat pouze u wikipedie!).
A. ANTICKÁ/KLASICKÁ TRADICE
1. Prameny
2. Základní přehledy a encyklopedie
GRAVES, Robert. Řecké mýty. Překlad Jiří Hanuš. 1. vyd. Praha: Odeon, 1982. 2 sv., další vyd. 1996, 2004, 2010. - tradiční a osvědčený přehled řeckých mýtů, včetně různých variant, s odkazy na konkrétní prameny a komentářem (pozor ale, Gravesovi interpretace ale nejsou vždy všeobecně přijímány!), lze stáhnout zde:
https://uloz.to/file/okRUN66vZO70/graves-recke-myty-pdf.
-
-
NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů & mýtů starověkého Říma & Apeninského poloostrova. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. - příručka speciálně k římské mytologii (v souborných pracích o antické mytologii se totiž zpravidla preferuje ta řecká).
3. Staré, leč stále užitečné učebnice
(starší, ale přehledné - a pro náš účel vhodné - převyprávění řeckých i římských mýtů pro gymnázia, na rozdíl od předchozích probírají látku učebnicově – systémově)
4. Webové stránky k antické kultuře
KRATOCHVÍL, Zdeněk.
Fysis - φύσις [online]. Praha: Z. Kratochvíl. Dostupné.
http://www.fysis.cz/ - stránky Zdeňka Kratochvíla věnované především presokratikům, ale i kulturněhistorickému kontextu.
-
-
Classical mythology. In:
Wikipedia, the free encyclopedia [online]. Dostupné na:
https://en.wikipedia.org/wiki/Classical_mythology – pokud jde o Wikipedii, patrně nejlepší výchozí bod a rozcestník pro naší tematiku je toto heslo, které nemá svůj protějšek na české Wikipedii (ta má až zvlášť
řeckou mytologii a
římskou mytologii; v anglickojazyčných textech se zpravidla tam, kde v češtině používáme adjektivum
antický, preferuje adjektivum
klasický). Většina hesel je pak opatřena odkazem na příslušnou stránku či rozcestník ve
Wikimedia Commons, the free media repository [online], kde najedete množství obrázků, většinou dobře popsaných.
ATSMA, Aaron J. (Ed.). Theoi: Greek mythology [online]. Aukland: University Library - Leiden: Universiteit Leiden, 2000-. Dostupné:
https://www.theoi.com/.
B. BIBLICKÁ A KŘESŤANSKÁ TRADICE
1. Prameny (Bible, apokryfy, hagiografie)
-
BIBLE: Český liturgický překlad [online]. Praha: Česká biskupská konference, 2019. Dostupné:
http://bible.liturgie.cz/. - Český katolický překlad z 70.-80. let 20. stol., je užívaný při katolické liturgii.
BIBLE: Kralický překlad [online]. Edmond (Oklahoma): Life Church. Dostupné:
https://www.bible.com/cs/versions/44-bkr-bible-kralicka-1613. - Digitální verze novodobé edice tzv.
Bible kralické na webu bible.com (provozován americkou evangelikální organizací Life Church, která se zde snaží shromáždit a zpřístupnit všechny existující překlady Bible v národních jazycích). Jde o v české tradici vysoce ceněný překlad pořízený Jednotou bratrskou (Nový zákon přímo Janem Blahoslavem) a několikrát vydaný v bratrské tiskárně v Kralicích (vyšla 2x v šestidílném vydání s obsáhlým komentářem, a to v l. 1579-1594 a 1601, a 2x v úspornějším jednosvazkovém vydání bez komentáře, a to v l. 1596 a 1613). Poslední (jednodílné) vydání z r. 1613 je považováno za kanonické a bylo proto v moderní době opakovaně reeditováno (ovšem s upraveným pravopisem podle novodobé normy; pro srovnání: digitální kopie původního vydání z r. 1613 je dostupná např. zde:
https://books.google.cz/books?vid=NKP:1002040024).
BIBLE: Překlad 21. století [online]. Praha: Nadace pro překlad Bible. Dostupné:
http://bible21.cz/. - Nový překlad z let 1994 až 2009, usiluje o aktuálnost jazyka, není ale bez výhrad uznáván všemi církvemi.
Knihy tajemství a moudrosti: mimobiblické židovské spisy: pseudepigrafy. Ed. Zdeněk SOušek. Praha: Vyšehrad, 1995-1999. 3 sv.; další vyd.
Novozákonní apokryfy. Eds. Petr Pokorný et Jan Amos Dus. Praha: Vyšehrad, 2001-2007. 3 sv. (I. Neznámá evangelia, II. Příběhy apoštolů, III. Proroctví a apokalypsy); další vyd.
VORAGINE, Jacobus de. Legenda aurea. Překlad Václav Bahník a Anežka Vidmanová. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1984. 2. vyd. 1998. 3. vyd. 2012. - Novočeský překlad výboru z nejslavnější sbírky latinských příběhů o svatých, kterou sestavil dominikán a později janovský arcibiskup Jakub de Voragine; mnohé z těchto příběhů zlidověly staly se součástí korpusu evropské paměti.
2. Biblické dějepravy a převyprávění legend
-
KUBÍČEK, Václav.
Biblické dějiny. Desáté, v podstatě nezměněné vydání s 62 obrázky a mapou biblického dějiště vůbec i Palestiny zvlášť. V Olomouci: R. Promberger, 1947. Lze stáhnout v pdf:
http://librinostri.catholica.cz/kniha/917-biblicke-dejiny -
jako u předchozího, jen určeno pro 2. stupeň či SŠ.
REJCHRT, Luděk. Křesťanské legendy staré Evropy: kniha pro děti i dospělé od bratra Luďka Rejchrta. 1. vyd. Praha: Michal Jůza & Eva Jůzová, 1995. - svérázné převyprávění příběhů o nejslavnějších křesťanských světcích od evangelického pastora Luďka Rejchrta.
HEMENWAY, Priya. Světci. [Praha]: Slovart, ©2007. - stručné a přehledné představení nejvýznamnějších postav křesťanské tradice,k životopisným medailonům jsou připojeny reprodukce výtvarných děl s typickým vyobrazením daného světce.
-
3. Úvody a slovníky
NOVOTNÝ, Adolf.
Biblický slovník [online]. S. l.: Pleva web, 2007. Dostupné:
https://biblickyslovnik.pleva.info/. -
online verze staršího (poprvé vyšel r. 1935), ale přesto velmi kvalitního slovníku z pera českého evangelického teologa A. Novotného; když začnete psát do vyhledávacího okna, automaticky začnou naskakovat dostupná hesla.
-
RENDTORFF, Rolf. Hebrejská bible a dějiny: Úvod do starozákonní literatury. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003.
POKORNÝ, Petr. Literární a teologický úvod do Nového zákona. Praha: Vyšehrad, 1993.
TICHÝ, Ladislav. Úvod do Nového zákona. 2., přeprac. vyd. Svitavy: Trinitas, 2003.
Apokryfní knihovna Centra biblických studií [online]. Praha: CBS. Dostupné:
http://www.clavmon.cz/bibcentrum/ (základní poučení o apokryfech, obsahuje mj.
bibliografii českých překladů).
4. Webové stránky a databáze
-
-
-
-
Santi, beati e testimoni [online]. Dostupné:
http://www.santiebeati.it/. - vychází ze zásadní encyklopedie svatých
Biblioteca sanctorum.
-
-
C. EVROPSKÁ IKONOGRAFIE
HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1991. 2. vyd. Praha: Paseka, 2008.
BIEDERMANN, Hans. Lexikon symbolů. Praha: Beta, 2008. - široce pojaté kompendium od rakouského kulturního antropologa, podtitul anglického překladu zní výstižně: Cultural Icons and the Meanings Behind Them.
BECKER, Udo. Slovník symbolů. Překlad Petr Patočka. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002.
-
ROYT, Jan. Slovník biblické ikonografie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2006.
HEINZ-MOHR, Gerd. Lexikon symbolů: obrazy a znaky křesťanského umění. Překlad Eva Urbánková. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1999.
FLORENTOVÁ, Helena. Křesťanské nebe: poznáváme světce v umění a legendách. V Praze: Artia, 1994. 2. vyd. jako Evropští světci v umění a legendách. Praha: Granit, 2004.
RULÍŠEK, Hynek. Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie. V Hluboké nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie, 2005. 2., upr. vyd. [České Budějovice]: Karmášek, 2006. *
STRACKE, Richard - STRACKE, Claire.
A Guide to Christian Iconography: Images, Symbols, and Texts [online]. Augusta (Georgia): Augusta University. Dostupné:
https://www.christianiconography.info/.
Antika a česká kultura: online databáze Antického oddělení Kabinetu pro Klasická studia AV ČR [online]. Praha: Kabinet pro Klasická studia FLÚ AV. Dostupné na:
http://www.olympos.cz/. - věnovaná antickým inspiracím ve výtvarném umění.
-
KUČEROVÁ, Markéta et al. (Eds.).
Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci [online]. Praha: KNAV, 2021. Dostupné:
https://ovidiovy-promeny.cz/. - stránky věnované recepci Ovidiových
Proměn v evropské v historické knižní ilustraci, zejm. grafice.
-
Europeana: digitalizované sbírky evropských museí, galerií, knihoven a archivů [online]. Den Haag: Europeana Foundation. Dostupné:
https://www.europeana.eu/cs.
-
KRÉN, Emil - MARX, Daniel (Eds.).
Web Gallery of Art [online]. 1996-. Dostupné:
https://www.wga.hu/. - Virtuální muzeum a databáze evropského výtvarného umění od 3. do 19. stol.
-