Německojazyčný prostor není jednolitý. Dnes jej tvoří Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko a částečně také Belgie (Východní Belgie) a sever Itálie (Jižní Tyrolsko). Ale historicky to byla úplně jiná mozaika: od východofranského království přes Svatou říši římskou až po moderní národní státy.
Po rozdělení Franské říše (Verdun 843) vzniká Východofranské království, předchůdce německého prostoru. Postupně se mění v Svatou říši římskou německého národa – obrovské, extrémně roztříštěné soustátí:
Jednotná etnická identita téměř neexistovala – „Němec“ tehdy znamenalo spíše „mluvící německy“, nikoli příslušníka národa.
Habsburkové byli císaři říše, ale zároveň vládli Rakousku, Čechám, Uhersku, Moravě, Slezsku, Tyrolsku, Štýrsku… Ve 14.–18. stol. se jim říkalo prostě „Němci“ – i když spravovali národy slovanské, maďarské či rumunské.
Lucembursko
Byla to země Koruny české (14.–15. stol.). Až mnohem později se oddělilo a vznikl zde vlastní národ.
Lichtenštejnsko Vzniklo jako miniaturní knížectví v rámci říše – dodnes německy mluvící zemička, která nikdy nezmizela.
Napoleon zrušil Svatou říši římskou. Po něm roste německý nacionalismus.
Klíčová otázka 19. století:
Velkoněmecké řešení (s Rakouskem) → odpor Maďarů, Čechů a dalších. Maloněmecké řešení (bez Rakouska) → nakonec zvítězilo.
Bismarck sjednotil většinu německy mluvících států – bez Rakouska.
Výsledek:
Všichni se však stále kulturně považovali za „Němce“ v širokém slova smyslu.
Identita byla však státní, ne národní: člověk mohl být zároveň „loajální poddaný císaře“ a Čech, Polák, Chorvat…
Rozpad Rakouska-Uherska i Německého císařství mění mapu:
Na okrajích Evropy ale zůstávají velké německé menšiny:
Nacistická agrese určuje i pozdější osud německých menšin. Po válce:
Co dříve byla síť komunit od Ukrajiny po Jadran, zmizelo.
V 50.–60. letech vzniká Wirtschaftswunder – ekonomický zázrak:
Image Německa se znovu odvodňuje od militarismu směrem k technice, disciplíně, efektivitě a stabilitě.
Německo Ekonomická velmoc, ale dnes řeší:
Rakousko
Kulturně blízké Německu, ale identita je „rakouská, ne německá“ – už od roku 1945 definitivní rozdíl. Také řeší migraci a islamizaci částí Vídně.
Švýcarsko
Německy mluví 2/3 obyvatel. Identita však není „německá“, ale švýcarská – založená na federalismu a neutralitě.
Lucembursko
Kdysi země Koruny české – dnes miliardářské centrum EU, vlastní jazyk lucemburština, identita velmi silná.
Lichtenštejnsko
Malý, bohatý mikrostát, německy mluvící, kulturně blízký Švýcarsku.
Jižní Tyrolsko (Itálie)
Silná německojazyčná autonomie. Italské občanství, ale jazykově i kulturou blíž Rakousku.
Do 1945: Německé komunity byly od Rumunska po Ukrajinu, od Slovinska po Volyň. Často hrály roli městské elity, řemeslníků, důstojníků, obchodníků.
Po 1945: → většina zmizela: odsun, útěk, asimilace, později emigrace. Zbytky přežily jen:
Německojazyčný prostor se zúžil na několik stabilních států.
Německo 2015 přijalo přes milion migrantů a udrželo ekonomiku v chodu. Ale po deseti letech přišla únavová vlna:
I tradičně disciplinovaní Němci dnes otevřeně mluví o tom, že „takhle to dál nejde“.
Německo je federace 16 spolkových zemí, z nichž každá má vlastní identitu, historii i ekonomickou specializaci. Právě tato pestrost je jedním z důvodů, proč je Německo hospodářský gigant Evropy – a podle řady ukazatelů i jeden z nejnadupanějších průmyslových států světa.
* největší spolková země rozlohou * historicky katolické, konzervativní, sebevědomé (mnohdy „stát ve státě“) * tradiční identita – kožené kalhoty, Oktoberfest, vlastní dialekty * hlavní ekonomická centra: Mnichov, Norimberk, Augsburg, Ingolstadt * firmy: BMW, Audi, Siemens, MAN, Adidas, high-tech, biotechnologie * jedno z nejbohatších regionů EU vůbec * nízká nezaměstnanost, vysoké mzdy, zároveň vysoké ceny
Je nejbohatší?
→ Často se střídá s Bádenskem-Württemberskem; dlouhodobě patří mezi TOP 3 bohaté regiony EU.
* sídla Mercedes-Benz, Porsche, Bosch, ZF Friedrichshafen * největší koncentrace strojírenských firem v Evropě * univerzitní centra Heidelberg, Freiburg, Tübingen * region malých a středních „hidden champions“ – páteř německého exportu
Ekonomicky na úrovni Švýcarska – jeden z nejbohatších regionů celé EU.
* nejlidnatější spolková země * historické uhelné a ocelářské centrum – Porúří (Essen, Bochum, Duisburg, Dortmund) * transformace z těžkého průmyslu na služby, logistiku, chemii, technologie * Kolín nad Rýnem – mediální centrum Německa (RTL, WDR) * Düsseldorf – finanční a obchodní centrum
Když se říká, že je Německo průmyslový obr Evropy, myslí se tím hlavně NRW + jih Německa.
* bohatá kultura: Bach, Luther, univerzita v Lipsku (1409)
Z bývalé NDR nejúspěšnější země – ekonomicky dohání západ.
* Hanzovní město – historické obchodní centrum severu * největší přístav Německa a jeden z největších v Evropě * námořní doprava, logistika, loděnice, Airbus (část výroby) * velmi bohatý region, vysoká životní úroveň * centrum médií (Der Spiegel, Die Zeit)
Hanzovní minulost je vidět dodnes: Hamburk = elegance, obchod, světovost.
* druhé hanzovní město – společně Hamburk tvořily ve středověku obchodní osu Balt–Atlantik * přístav Bremerhaven – klíčový bod pro kontejnerovou dopravu * významný automobilový průmysl – montáže Mercedes-Benz
Frankfurt nad Mohanem – evropské finanční srdce
Region ekonomicky extrémně silný v oblasti služeb, financí a letecké dopravy.
* nejmenší spolková země (mimo městské státy) * po 1. světové válce pod správou Společnosti národů * po 2. světové válce chtěla Francie připojení – Sársko mělo být francouzským satelitem * referendum 1955: Sársko se rozhodlo pro Německo * historicky spjato s těžbou uhlí a oceli
Kontrast:
Alsasko a Lotrinsko (na západ od Sárska) = fč, definitivně u Francie od 1945.
* směs německé a dánské historie * oficiální dánská menšina * námořní průmysl, větrné elektrárny, Kielský průplav
* Wolfsburg – sídlo Volkswagen AG * další centra: Hannover, Göttingen * velká země, významná zemědělská produkce (obilí, mléko)
Nejbohatší (HDP na hlavu):
* Hamburk * Bavorsko * Bádensko-Württembersko * Hesensko
Střední úroveň:
Nejslabší:
(Stín bývalé NDR je stále vidět.)
Německo je:
Klíč je v kombinaci:
Hanzovní města = obchod, otevřenost, samospráva:
Nesly v sobě mentalitu moře, obchodu, kosmopolitismu – odlišnou od protestantského severu i katolického jihu.
Německo zůstává ekonomickou lokomotivou Evropy, ale čelí:
Zatímco starší generace pamatuje hospodářský zázrak, mladší už řeší spíše otázky identity, integrace, bydlení a pocit, že „Německo už není to, co bývalo“.