Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2024:turci_v_bulharsku [03/09/2024 00:58] – 94.230.145.249
+++ ls2024:turci_v_bulharsku [04/09/2024 13:48] (aktuální) – 94.230.145.249
@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 ====Literární rešerše====
-O dramatických dějinách balkánských národů od 1. světové války po současnost pojednává historická kniha psaná českými a bulharskými historiky pod vedením prof. Jana Rychlíka //“Mezi Terstem a Istanbulem”// ((RYCHLÍK, Jan; MOSKOVIĆ, Boris; PELIKÁN, Jan; HLADKÝ, Ladislav; KOUBA, Miroslav et al. Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Přeložil Jana GEORGIEVOVÁ, přeložil Jana KLIMEŠOVÁ, přeložil Milena PŘIKRYLOVÁ. V Praze: Vyšehrad, 2020. ISBN 9788076012523.)). Kniha nám pomůže pochopit vzájemnou provázanost Turecka a Bulharska, vývoj vztahů mezi těmito dvěma státy a jejich příslušníky a jejich formování z hlediska historie. Sledování dynamiky těchto vztahů je důležité pro zkoumání, jak se Turci integrovali do bulharské společnosti a jak si toto etnikum v Bulharsku udržuje svou identitu. Autor píše v úvodu o tom, že Turecko a Bulharsko byly z balkánských států mezi prvními, které již před 1. sv. válkou utvořily svůj národ, a že byly společně po světové válce mezi poraženými státy.
+Historií a sociální integrací etnických Turků v Bulharsku v období od roku 1947 do roku 2000 se zabývá článek s názvem //"The Ethnic Turks in Bulgaria: Social Integration and Impact on Bulgarian-Turkish Relations, 1947-2000"// ((PETKOVA, Lilia. The ethnic Turks in Bulgaria: Social integration and impact on Bulgarian ‐ Turkish relations, 1947–2000 [online]. 2007. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/14718800208405112. [cit. 2024-07-06].)), kde se autorka Lilila Petkova zaměřuje na vývoj vztahů mezi bulharskou většinou a etnickými Turky v Bulharsku. Současně zkoumá jejich dopad na vztahy mezi Bulharskem a Tureckem. Z těchto poznatků dále poskytuje hluboké pochopení historických událostí a politických rozhodnutí, které ovlivnily život etnických Turků v Bulharsku a jejich snahy o sociální integraci. Přináší podrobný pohled na otázky týkající se etnické identity, kulturní diverzity a sociální integrace v Bulharsku. V článku je také provedena analýza historie vztahů mezi Bulharskem a Tureckem, autorka získala poznatky o faktorech, které ovlivňují mezietnické vztahy v dané oblasti.
-Historií a sociální integrací etnických Turků v Bulharsku v období od roku 1947 do roku 2000 se zabývá článek s názvem //"The Ethnic Turks in Bulgaria: Social Integration and Impact on Bulgarian-Turkish Relations, 1947-2000"// ((PETKOVA, Lilia. The ethnic Turks in Bulgaria: Social integration and impact on Bulgarian ‐ Turkish relations, 1947–2000. Online. 2007. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/14718800208405112. [cit. 2024-07-06].)) , kde se autorka zaměřuje na vývoj vztahů mezi bulharskou většinou a etnickými Turky v Bulharsku. Současně zkoumá jejich dopad na vztahy mezi Bulharskem a Tureckem. Z těchto poznatků dále poskytuje hluboké pochopení historických událostí a politických rozhodnutí, které ovlivnily život etnických Turků v Bulharsku a jejich snahy o sociální integraci. Přináší podrobný pohled na otázky týkající se etnické identity, kulturní diverzity a sociální integrace v Bulharsku. Během období komunismu v Bulharsku docházelo k silné diskriminaci turecké menšiny. Docházelo například k nucení Turků, aby si zažádali o změnu svého jména na bulharské. Stav se začal zlepšovat od roku 1989. Autorka tvrdí, že nyní lze bulharsko-turecké vztahy považovat za vynikající. Turci se mohou podílet na rozhodování, existují zákony chránící práva turecké menšiny a vláda finančně podporuje udržování tureckého jazyka v Bulharsku.
+Otázkou identity bulharských Turků se zabývá odborná studie //"Ethnic identity and acculturation of Turkish-Bulgarian adolescents"// napsaná týmem autorů v čele s Radosvetou Dimitrovou. ((DIMITROVA, Radosveta; BENDER, Michael; CHASIOTIS, Athanasios a VAN DE VIJVER, Fons J.R. Ethnic identity and acculturation of Turkish-Bulgarian adolescents [online]. //International Journal of Intercultural Relations//. 2013, roč. 37, č. 1, s. 1-10. [cit. 2024-09-01]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ijintrel.2012.04.005.)) Autoři této studie zkoumali souvislost etnické identity a akulturační orientace s psychickou pohodou a schopností mladých bulharských Turků přizpůsobit se většinové společnosti. Významným zjištěním bylo, že pokud bulharští Turci mají silnou tureckou identitu, tak mohou lépe udržet své kulturní dědictví. Stabilnější vazby s tureckou kulturou pak přispívají k lepší duševní pohodě Turků a toto může usnadnit jejich následné přizpůsobení se bulharské kultuře. Z výzkumu dále vychází, že silná turecká identita může vzniknout především díky rodině, která předává kulturní hodnoty a znalostí o tureckém dědictví. K udržení této identity pomáhá i komunita.
-O studii, která se zabývá vztahem mezi tureckým jazykem a historickými a kulturními faktory v severovýchodním Bulharsku, pojednává článek //"The Turkish Language in Northeastern Bulgaria: An Intersection of the Cosmopolitan and the Provincial"// ((SPEED, Traci. The Turkish Language in Northeastern Bulgaria: An Intersection of the Cosmopolitan and the Provincial [online]. //Любословие//. 2017, roč. 17, č. 17, s. 100-117. [cit. 2024-07-06]. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=680695)). Autorka zkoumá, jak turečtina ovlivňuje život a identitu lidí v severovýchodním Bulharsku, a analyzuje, jaké role hraje turecký jazyk v různých aspektech života, včetně rodinného prostředí, vzdělání a veřejného života. Ve své studii zjistila, že jediní lidé, kterým chybí plynulá znalost bulharštiny jsou v důchodovém věku a žijí na vesnicích, které jsou izolovanější a obyvatelé těchto míst tak mají menší přístup ke vzdělání. Výzkum potvrdil důležitost bulharského jazyka, a to, že mají Turci jako mateřský jazyk turečtinu, nesnižuje jejich úctu k úřednímu jazyku Bulharska.
+O svátcích a tradicích dodržovaných Turky, kam spadá například Nový rok, Den nezávislosti, připomínka Mustafy Kemala Attatűrka, Den vítězství, Den republiky nebo Den smrti Attatűrka, píše Tomáš Vaníček v článku //“Turecké svátky a tradice”// ((VANÍČEK, Tomáš. Turecké svátky a tradice. [online]. Dostupné z: https://www.mundo.cz/turecko/svatky. [cit. 2024-07-06].)), publikovaném cestovní kanceláří Mundo. Tento zdroj je důležitý pro počáteční přehled o slavených svátcích a další výzkum, týkající se svátků slavených na území Bulharska a také identity Turků žijících v Bulharsku. Dále se zde píše o muslimských svátcích - Svátku obětování, Ramadánu a Svátku cukru.
+O studii, která se zabývá vztahem mezi tureckým jazykem a historickými a kulturními faktory v severovýchodním Bulharsku, pojednává článek //"The Turkish Language in Northeastern Bulgaria: An Intersection of the Cosmopolitan and the Provincial"// ((SPEED, Traci. The Turkish Language in Northeastern Bulgaria: An Intersection of the Cosmopolitan and the Provincial [online]. //Любословие//. 2017, roč. 17, č. 17, s. 100-117. [cit. 2024-07-06]. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=680695)). Autorka Traci Speed zkoumá, jak turečtina ovlivňuje život a identitu lidí v severovýchodním Bulharsku, a analyzuje, jaké role hraje turecký jazyk v různých aspektech života, včetně rodinného prostředí, vzdělání a veřejného života. Ve své studii zjistila, že jediní lidé, kterým chybí plynulá znalost bulharštiny jsou v důchodovém věku a žijí na vesnicích, které jsou izolovanější a obyvatelé těchto míst tak mají menší přístup ke vzdělání. Výzkum potvrdil důležitost bulharského jazyka, a to, že mají bulharští Turci jako mateřský jazyk turečtinu, nesnižuje jejich úctu k úřednímu jazyku Bulharska.
+Rolí sociálních médií v utváření identity bulharských Turků se zabývá článek s názvem //"A Place for Our Small Problems“: Online Ethnic Media of the Turks in/from Bulgaria// ((KARAKUSHEVA, Slavka. A „Place for Our Small Problems“: Ethnic Media of the Turks in/from Bulgaria [online]. //Ethnic Journalism in the Global South//. 2021, roč. 4, č. 1, s. 155-170. [cit. 2024-09-01]. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-030-76163-9_9.)) napsaný Slavkou Karakushevou. Autorka se zabývá užíváním sociálních sítí nejpočetnější etnické minority v Bulharsku – Turky. Dochází k závěru, že jsou tyto používané komunikační kanály a prostředky psány nejčastěji v tureckém jazyce. Vytvořené komunity těchto médií odráží zájmy příslušníků této skupiny, kde vyslovují své názory a řeší své obavy, tímto způsobem mohou vznikat vazby mezi členy komunity bulharských Turků.
+K hlubšímu pochopení zkoumané tématiky jsme využily další knižní publikace a popularizační články.
+O dramatických dějinách balkánských národů od 1. světové války po současnost pojednává historická kniha psaná českými a bulharskými historiky pod vedením prof. Jana Rychlíka //“Mezi Terstem a Istanbulem”// ((RYCHLÍK, Jan; MOSKOVIĆ, Boris; PELIKÁN, Jan; HLADKÝ, Ladislav; KOUBA, Miroslav et al. Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Přeložil Jana GEORGIEVOVÁ, přeložil Jana KLIMEŠOVÁ, přeložil Milena PŘIKRYLOVÁ. V Praze: Vyšehrad, 2020. ISBN 9788076012523.)). Kniha nám pomůže pochopit vzájemnou provázanost Turecka a Bulharska, vývoj vztahů mezi těmito dvěma státy a jejich příslušníky a jejich formování z hlediska historie. Sledování dynamiky těchto vztahů je důležité pro zkoumání, jak se Turci integrovali do bulharské společnosti a jak si toto etnikum v Bulharsku udržuje svou identitu. Autor píše v úvodu o tom, že Turecko a Bulharsko byly z balkánských států mezi prvními, které již před 1. sv. válkou utvořily svůj národ, a že byly společně po světové válce mezi poraženými státy.
 Poznatky ze zkoumání tureckých dialektů mluvených v Bulharsku se zaměřením na to, jak byly ovlivněny bulharským jazykem, nabízí studie //"On the Turkish Dialects in Bulgaria and their Bulgarian Loanwords"//((SULEYMANOGLU YENISOY, Hayriye. On The Turkish Dialects in Bulggaria and Their Bulgarian Loanwords. [online]. //SocioBrains//. 2015, roč. 2015 č. 7. [cit. 2024-08-10]. ISSN 2367-5721.)) od Hayriye Süleymanoğlu Yenisoy. Věnuje se začlenění bulharských „výpůjček“ do těchto tureckých dialektů a analyzuje jazykové a kulturní interakce mezi tureckou a bulharskou komunitou. Studie zdůrazňuje míru přejímání a přizpůsobování bulharských slov v tureckých dialektech v regionu. Autor zde píše o vědcích, kteří se zabývají balkánskými jazyky. Zahrnul sem V. A. Moškova, sv. Mladenova, G. Németha, M. Mollovou a další jména ze světa etnologie a dialektologie. Ve studii se píše i o jejich přínosech. Těmi jsou například mapy, slovníky a sbírky tureckých přísloví používaných také v bulharštině.
@@ Řádek 44: / Řádek 52: @@
 Splývání turecké a bulharské kuchyně je popsáno v bakalářské práci //"Speciality balkánské kuchyně typické pro oblast bulharského jižního
 černomořského pobřeží v městě Burgas a dalších jižních rezortech"//((FARNÍKOVÁ FABIŠOVÁ, Jarmila. Speciality balkánské kuchyně typické pro oblast bulharského jižního černomořského pobřeží v městě Burgas a dalších jižních rezortech. Online. Dostupné z: https://is.ucp.cz/th/qyno1/Speciality_balkanske_kuchyne_typicke_pro_oblast_bulharskeho_jizniho_cernomorskeho_pobrezi_v_meste_Burgas_a_dalsich_jiznich_rezortech.pdf. [cit. 2024-08-10].)) od Jarmily Farníkové Fabišové. Autorka zde píše o způsobu, jakým se vzájemně míchaly kuchyně balkánských zemí. Největší vliv na propojení kuchyní měl fakt, že Turecko a Bulharsko jsou obě balkánské země a obě spadaly pod Osmanskou říši. Kuchyně všech balkánských zemí jsou si podle autorky velmi podobné. Velký přínos měli turečtí kuchaři, kteří získávali nové znalosti po celém muslimském světě.
-O svátcích a tradicích dodržovaných Turky, kde kam spadá například Nový rok, Den nezávislosti, připomínka Mustafy Kemala Attatűrka, Den vítězství, Den republiky nebo Den smrti Attatűrka, píše pan Tomáš Vaníček v článku //“Turecké svátky a tradice”// ((VANÍČEK, Tomáš. Turecké svátky a tradice. Online. Dostupné z: https://www.mundo.cz/turecko/svatky. [cit. 2024-07-06].)), publikovaném cestovní kanceláří Mundo. Tento zdroj je důležitý pro počáteční přehled o slavených svátcích a další výzkum, týkající se svátků slavených na území Bulharska a také identity Turků žijících v Bulharsku. Dále se zde píše o muslimských svátcích - Svátku obětování, Ramadánu a Svátku cukru.
 S přehledem, složením i názornými ilustracemi nejčastějších tureckých pokrmů se setkáváme v článku //"Turkish foods: 23 delicious dishes"//((MORROW, Lisa. Turkish foods: 23 delicious dishes. Online. Dostupné z: https://www.cnn.com/travel/article/best-turkish-foods/index.html. [cit. 2024-07-08].)) od autorky Lisy Morrow. Čtenář zde může najít různé druhy kebabu, moučníků, známá (baklava, pide) i méně častá turecká jídla.
@@ Řádek 174: / Řádek 180: @@
 ===Kuchyně===
-Turecká kuchyně je nepostradatelnou částí rodinného života. Nejvíce je tvořena jídlem jako je kebab, baklava (sladké pečivo plněné sekanými ořechy a slazené medem nebo sirupem, z českých jídel nejvíce připomíná štrúdl)((MORROW, Lisa. Turkish foods: 23 delicious dishes. Online. Dostupné z: https://www.cnn.com/travel/article/best-turkish-foods/index.html. [cit. 2024-07-08].)), börek (v Česku také burek, je označení pro slané pečivo různých tvarů z pečiva zvaného filo, plněné sýrem, mletým masem nebo zeleninou) a různé druhy meze (výběr malých předkrmů podávaných k alkoholickým nápojům, do meze se zahrnují například různé druhy masa, zeleniny a pečiva).
+Turecká kuchyně je nepostradatelnou částí rodinného života. Nejvíce je tvořena jídlem jako je kebab, baklava (sladké pečivo plněné sekanými ořechy a slazené medem nebo sirupem, z českých jídel nejvíce připomíná štrúdl)((MORROW, Lisa. Turkish foods: 23 delicious dishes. Online. Dostupné z: https://www.cnn.com/travel/article/best-turkish-foods/index.html. [cit. 2024-07-08].)), börek (v Česku také burek, je označení pro slané pečivo různých tvarů z těsta zvaného filo, plněné sýrem, mletým masem nebo zeleninou) a různé druhy meze (výběr malých předkrmů podávaných k alkoholickým nápojům, do meze se zahrnují například různé druhy masa, zeleniny a pečiva).
 {{:ls2024:turkish-baklava-16.jpg?200|}} \\ Baklava
@@ Řádek 194: / Řádek 200: @@
 {{:ls2024:kyufte.jpg?200|}}
-Šopský salát se skládá z rajčat, okurek, paprik, cibule, olivového oleje a nepostradatelného balkánského sýra, je tradičně spojován s Bulharskem. Název šopský pochází od regionu Šopluk. Salát byl údajně vytvořen v 50. letech 20. století ((KRÁKOROVÁ, Daniela a KOMATOVIČ, Aleksandar. //Balkánská kuchyně//. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0225-8.)) bulharskou turistickou organizací jako součást snahy o propagaci bulharské kuchyně mezi turisty. Tento salát je znám i v Turecku, ale s mírně odlišnými variacemi a neobsahuje balkánský sýr, pro který je tak známý.
+Šopský salát se skládá z rajčat, okurek, paprik, cibule, olivového oleje a nepostradatelného balkánského sýra. Tradičně je spojován s Bulharskem. Název šopský pochází od regionu Šopluk. Salát byl údajně vytvořen v 50. letech 20. století ((KRÁKOROVÁ, Daniela a KOMATOVIČ, Aleksandar. //Balkánská kuchyně//. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0225-8.)) bulharskou turistickou organizací jako součást snahy o propagaci bulharské kuchyně mezi turisty. Tento salát je znám i v Turecku, ale s mírně odlišnými variacemi a neobsahuje balkánský sýr, pro který je tak známý.
-Bulharská kuchyně a turecká kuchyně mají mnoho společného, což je výsledkem především historických vazeb, zejména v období Osmanské říše. Mezi oběma kuchyněmi docházelo k přejímaní jídel a technik, pomocí kterých byly pokrmy připravovány. Turci v Turecku používají převážně červené maso (hovězí, jehněčí) a koření, jako je sumak, černý pepř a speciální směsi na kebaby. Pokrmy jsou tak výrazněji kořeněné a doprovázeny širokou škálou omáček. V Bulharsku je typičtější užití různých druhů sýrů a mezi běžnými způsoby přípravy jídla patří například grilování a příprava pečených jídel. Důraz je kladen především na čerstvost ingrediencí.
+Bulharská a turecká kuchyně mají mnoho společného, což je výsledkem především historických vazeb, zejména v období Osmanské říše. Mezi oběma kuchyněmi docházelo k přejímaní jídel a technik, pomocí kterých byly pokrmy připravovány. Turci v Turecku používají převážně červené maso (hovězí, jehněčí) a koření, jako je sumak, černý pepř a speciální směsi na kebaby. Pokrmy jsou tak výrazněji kořeněné a doprovázeny širokou škálou omáček. V Bulharsku je typičtější užití různých druhů sýrů a mezi běžné způsoby přípravy jídla patří například grilování a příprava pečených jídel. Důraz je kladen především na čerstvost ingrediencí.
 V následující části se budeme zabývat odpověďmi na naše výzkumné otázky.
@@ Řádek 210: / Řádek 216: @@
 Historické události dále pomáhají vysvětlit, jak se vyvíjelo postavení Turků v bulharské společnosti, což zároveň určovalo, jak moc se dařilo menšině do ní integrovat. V odborné literatuře je naznačeno, že během osmanské nadvlády nebylo postavení Turků a Bulharů rovnocenné. Vzhledem k velkému významu islámu byli Bulhaři ve společnosti znevýhodněni. Navzdory tomu však mezi těmito skupinami prozatím nedocházelo k nějakým větším konfliktům. K těm teprve došlo až po rozpadu Osmanské říše. Podobný pohled na spíše pozitivní soužití Turků a Bulharů během počátku měl i jeden z našich respondentů.
->Bulhaři a Turci měli dobré vztahy od začátku zrození obou kultur. Mají dodnes společnou kuchyň, rodinné hodnoty, a dokonce byla některá slova přejata z turečtiny. ((//A. V.//))
+>Bulhaři a Turci měli dobré vztahy od začátku zrození obou kultur. Dodnes mají společnou kuchyni, rodinné hodnoty a dokonce byla z turečtiny přejata některá slova. ((//A. V.//))
 Během soužití probíhaly interakce mezi oběma skupinami, přičemž docházelo k vzájemnému ovlivňování kultur. Dle výše uvedené výpovědi se toto ovlivňování projevilo v kuchyni, což lze skutečně vidět na přejímání jídel a technik, kdy například některé bulharské pokrmy mohou být více kořeněné díky tureckému koření. Dále je to patrné i na jazyku, kdy rovněž lze narazit na konkrétní příklady přejatých slov (viz kapitola Jazyk).
@@ Řádek 228: / Řádek 234: @@
 Vnímání vlastní identity se liší mezi jednotlivci a každou rodinou. Nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují vnímání jejich identity, jsou rodina a komunita. Na rodinu se klade velký důraz. Ta vede své členy od generace ke generaci, což se projevuje v rodinných vztazích, kulturních tradicích a jazyce.
-Jak už bylo výše uvedeno, vnímání identity je individuální záležitostí. Nelze tak úplně stanovit, s kterou kulturou se Turci nejvíce identifikují. V současnosti mnoho Turků může vnímat Bulharsko jako svou domovinu a mít tak silný pocit k národní příslušnosti k Bulharsku, což částečně vyplývá z našeho dotazníku (50% volilo, že se cítí víc jako Bulhaři). Dle našeho názoru náklonnost může být dána klidnou povahou Bulharů, kteří jsou oproti Turkům více klidní a uvolnění. Turci mohou působit více agresivně, s čímž se nemusí někteří přímo ztotožnit.
+Jak už bylo výše uvedeno, vnímání identity je individuální záležitostí. Nelze tak úplně stanovit, se kterou kulturou se Turci nejvíce ztotožňují. V současnosti mnoho Turků může vnímat Bulharsko jako svou domovinu a mít tak silný pocit k národní příslušnosti k Bulharsku, což částečně vyplývá z našeho dotazníku (50% volilo, že se cítí víc jako Bulhaři). Dle našeho názoru náklonnost může být dána klidnou povahou Bulharů, kteří jsou oproti Turkům více klidní a uvolnění. Turci mohou působit více agresivně, s čímž se nemusí někteří přímo ztotožnit. Toto téma také zmínil jeden z našich respondentů v dotazníku, kde se svěřil se svým pohledem na věc.
 V našem výzkumu se zároveň objevili jedinci, kteří cítili větší náklonnost k turecké kultuře. Ale u nich byl zároveň patrný respekt a přijetí bulharské kultury.
@@ Řádek 312: / Řádek 318: @@
 FATKOVÁ, Gabriela. //Balkán a migrace: na křižovatce antropologických perspektiv//. [online] 1. Praha: AntropoWeb, 2011 [cit. 2024-07-31]. AntropoEdice. ISBN 978-80-905098-0-1. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/media/document/balkan_a_migrace_2011.pdf
+KARAKUSHEVA, Slavka. A „Place for Our Small Problems“: Ethnic Media of the Turks in/from Bulgaria [online]. //Ethnic Journalism in the Global South//. 2021, roč. 4, č. 1, s. 155-170. [cit. 2024-09-01]. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-030-76163-9_9.
 KÜÇÜKCAN, Talip. Re‐claiming identity: ethnicity, religion and politics among Turkish‐Muslims in Bulgaria and Greece. [online] //Journal of Muslim Minority Affairs//. 1999, roč. 19, č. 1, s. 49-68. ISSN 1360-2004. [cit. 2024-07-31]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/233466385_Re-claiming_identity_ethnicity_religion_and_politics_among_Turkish-Muslims_in_Bulgaria_and_Greece

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku