Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2024:turci_v_makedonii [30/08/2024 13:10] – 109.81.90.236
+++ ls2024:turci_v_makedonii [08/09/2024 22:21] (aktuální) – 178.255.168.101
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 ===== Literární rešerše =====
-Křehkou pozici turecké menšiny v Makedonii, její sociální vyloučení, ale hlavně politický systém Makedonie, do kterého se aktivně zapojuje také turecká komunita, popisuje ve své studii //Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority// student Yasar University Nazif Mandacı. Jeho studie je věnována reformám z roku 2001 a 2002, při kterých byly nejvíce prosazovány politické požadavky Albánců na úkor ostatních obyvatel jako jsou Makedonci, Turci a další jiné etnické skupiny. Do této situace se Makedonie dostala po rychlém uznání suverénního státu a ignorováním křehkého etnického složení země. ((MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority. //Journal of Muslim minority affairs//, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]))
+Křehkou pozici turecké menšiny v Makedonii, její sociální vyloučení, ale hlavně politický systém Makedonie, do kterého se aktivně zapojuje také turecká komunita, popisuje ve své studii //Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority// student Yasar University Nazif Mandacı. Jeho studie je věnována reformám z roku 2001 a 2002, které vyústily v Ohridský rámcový proces a při kterých byly nejvíce prosazovány politické požadavky Albánců na úkor ostatních obyvatel jako jsou Makedonci, Turci a jiné etnické skupiny. Při rychlém uznání Makedonie jako suverénního státu se ignorovalo křehké etnické složení země. Nazif dochází k závěru, že za vyloučení Turků z makedonské společnosti může právě tento proces a z textu vyplývá, že díky nenaslouchání turecké menšiny jsou Turci v Makedonii více znevýhodnění než například Albánci. ((MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority. //Journal of Muslim minority affairs//, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]))
-Náboženství v Makedonii se věnuje jedna ze studií Bilge Yabanci a Dane Taleski s názvem //Co-opting religion//. V této kapitole, která je obsáhlá v knize //Religion and the rise of populism// autoři nedefinují náboženství v Makedonii, ale přibližují náboženství jako jeden z ovlivňujících prostředků makedonské strany "Internal Macedonian revolutionary organization – democratic party for Macedonian national unity" a turecké strany "Turkey’s justice and development party". Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku. ((DEHANAS, Daniel Nilsson, SHTERIN, Marat. Religion and the rise of populism. //Routledge//, 2020. ISBN: 9780429316692.))
+Náboženství v Makedonii se věnuje jedna ze studií Bilge Yabanci a Dane Taleski s názvem //Co-opting religion//. V této kapitole, která je obsáhlá v knize //Religion and the rise of populism// autoři nedefinují náboženství v Makedonii, ale přibližují náboženství jako jeden z ovlivňujících prostředků makedonské strany "Internal Macedonian revolutionary organization – democratic party for Macedonian national unity" a turecké strany "Turkey’s justice and development party". Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku. Z kapitoly vychází, že populisté monopolizují většinové náboženství ve jménu „vůle lidu“, přičemž oslabují demokratickou legitimitu a snaží se ospravedlnit své systematické potlačování nesouhlasu, systémů kontrol a vyváženosti, vlády zákona a menšin. Empirická zjištění studie rovněž ukazují dvojí funkci náboženství pro populisty: jeho schopnost vytvářet širokou podporu napříč třídami a etnickými skupinami a jeho použití k diskreditaci nesouhlasu jako „nábožensky nevhodného“, zatímco vytvářejí antagonismus mezi „lidmi“ a „elitami“. ((DEHANAS, Daniel Nilsson, SHTERIN, Marat. Religion and the rise of populism. //Routledge//, 2020. ISBN: 9780429316692.))
-Vývoji turecké literatury na území Makedonie se věnovali ve svém výzkumu //The road of the development of the Turkish literature in the Republic of Macedonia// studenti Ivana Koteva a Mahmut Celik. V této studii je popsán vývoj literatury od raných počátků dále přes všechny pády a vzestupy turecké literatury. Studenti se zmiňují o zakladatelích a dalších osobnostech, kteří odvážně bojovali za úspěch své literatury. ((KOTEVA, Ivana, MAHMUT, Celik. The road of the development of the Turkish literature in the Republic of Macedonia. //Knowledge international journal//, 2018. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/335016687_THE_ROAD_OF_THE_DEVELOPMENT_OF_THE_TURKISH_LITERATURE_IN_THE_REPUBLIC_OF_MACEDONIA [cit. 2024-07-22]))
+Vývoji turecké literatury na území Makedonie se věnovali ve svém výzkumu //The road of the development of the Turkish literature in the Republic of Macedonia// studenti Ivana Koteva a Mahmut Celik. V této studii je popsán vývoj literatury od raných počátků dále přes všechny pády a vzestupy turecké literatury. Studenti se zmiňují o zakladatelích a dalších osobnostech, kteří odvážně bojovali za úspěch své literatury, zmiňují například Yahya Kemal Beyatlı, který je významným tureckým básníkem a spisovatelem nebo Kemal Kılıç Adem, který přispěl k tvorbě a propagaci tureckého jazyka v regionu. Studenti textem vyjadřují dlouhou a bohatou historii turecké literatury a neustávající propagaci po celé Makedonii. ((KOTEVA, Ivana, MAHMUT, Celik. The road of the development of the Turkish literature in the Republic of Macedonia. //Knowledge international journal//, 2018. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/335016687_THE_ROAD_OF_THE_DEVELOPMENT_OF_THE_TURKISH_LITERATURE_IN_THE_REPUBLIC_OF_MACEDONIA [cit. 2024-07-22]))
-Turci žijící v Makedonii často mluví specifickými dialekty, které zkoumal Oktay Ahmed. Jeho práce //Turkish dialect in Macedonia: the past and the present status// se věnuje charakteristickým tureckým dialektům, kterými se mluví v Makedonii. Článek začíná historickými díly ze 16. století a přes díla ze 17., 18. a 19. století se dostává k dialektům současnosti. Závěr jeho článku je takový, že u makedonských tureckých dialektů došlo od 16. století do současnosti pouze k velmi malým změnám. ((AHMED, Oktay. Turkish dialect in Macedonia: the past and the present status. //Ulakbilge dergisi//, 2018. Dostupné z: https://www.ulakbilge.com/makale/pdf/1540292821.pdf [cit. 2024-07-22]))
+Turci žijící v Makedonii často mluví specifickými dialekty, které zkoumal Oktay Ahmed. Jeho práce //Turkish dialect in Macedonia: the past and the present status// se věnuje charakteristickým tureckým dialektům, kterými se mluví v Makedonii. Článek začíná historickými díly ze 16. století a přes díla ze 17., 18. a 19. století se dostává k dialektům současnosti. Závěr jeho článku je takový, že u makedonských tureckých dialektů došlo od 16. století do současnosti pouze k velmi malým změnám. V makedonských tureckých dialektech se nevyskytují některé změny, které se běžně objevují v jiných dialektech, například změna "ö" na "ü" či "u". Dále se v těchto dialektech nesetkáváme s některými výrazy, které jsou typické pro jiné regiony (například "urdek" místo "ördek" – kachna). Oktay Ahmed také nesouhlasí s některými teoriemi Németha, známého turkologa, vědce a fiologa. Například oponuje jedné z Némethových teorií, kdy Németh podle názoru Ahmeda nevnímal skutečnost, že v makedonských tureckých dialektech neexistuje vokalická harmonie, zejména u souhlásek "k" a "g", které zůstávají tvrdé i po měkkých samohláskách. ((AHMED, Oktay. Turkish dialect in Macedonia: the past and the present status. //Ulakbilge dergisi//, 2018. Dostupné z: https://www.ulakbilge.com/makale/pdf/1540292821.pdf [cit. 2024-07-22]))
-Mesut Uğurlu ve své terénní studii s názvem //A research to determine the cultural codes of Turks who living in the Republic of North Macedonia// zjišťoval nejdůležitější kulturní kódy Turků žijících v Severní Makedonii. V rámci jeho připravených rozhovorů se zajímal o filmy, hudbu, stravování, tradice a zvyky nebo sport, které nejlépe reprezentují tureckou komunitu v Makedonii. Jako reprezentující jídlo respondenti volili nejvíce “büryan", tedy pokrm z jehněčího masa, "yahni", což je v arabské kultuře dušené maso, zelenina nebo ryby v osmahnuté cibuli,  dále "petulitsa", pokrm z listového těsta nebo "ajvar” za kterým se skrývá čalamáda z červených paprik. ((UGURLU, Mesut. A research to determine the cultural codes of Turks who living in the Republic of North Macedonia. //Kültür Araştırmaları Dergisi//, 2023. Dostupné z: https://doi.org/10.46250/kulturder.1231615 [cit. 2024-07-22]))
+Mesut Uğurlu ve své terénní studii s názvem //A research to determine the cultural codes of Turks who living in the Republic of North Macedonia// zjišťoval nejdůležitější kulturní kódy Turků žijících v Severní Makedonii. V rámci jeho připravených rozhovorů se zajímal o filmy, hudbu, tradice, zvyky, sport a také pokrmy, které nejlépe reprezentují tureckou komunitu v Makedonii. Jako reprezentující jídlo respondenti volili nejvíce “büryan", tedy pokrm z jehněčího masa, "yahni", což je v arabské kultuře dušené maso, zelenina nebo ryby v osmahnuté cibuli,  dále "petulitsa", pokrm z listového těsta nebo "ajvar” za kterým se skrývá čalamáda z červených paprik. Z výsledků také vyplývá, že Turci žijící v Makedonii považují tradiční sladkosti jako konak tatlısı, revani, trileçe a zejména sekerpare za důležitý prostředek k prezentaci své kulturní identity. Tento závěr vychází z odpovědí na otázku o tom, co podle jejich názoru dobře představuje jejich kulturu. ((UGURLU, Mesut. A research to determine the cultural codes of Turks who living in the Republic of North Macedonia. //Kültür Araştırmaları Dergisi//, 2023. Dostupné z: https://doi.org/10.46250/kulturder.1231615 [cit. 2024-07-22]))
-Jídlo na Balkánském poloostrově je velmi důležité při budování vztahů. Tradiční jídlo napomáhá komunikaci mezi jedinci a propojuje všechny kultury. I toto vychází z kapitoly //Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions// od autorek Evgenia Krasteva-Blagoeva, Diana Bogueva. Popisují balkánskou stravovací kulturu, kde představují známá oblíbená jídla, ke kterým patří i spoustu tradičních tureckých pokrmů. ((KRASTEVA-BLAGOEVA, Evgenia, BOGUEVA, Diana. Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions. //Nutritional and health aspects of food in the Balkans//, 2021. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-820782-6.00018-9 [cit. 2024-07-26]))
+Jídlo na Balkánském poloostrově je velmi důležité při budování vztahů. Tradiční jídlo napomáhá komunikaci mezi jedinci a propojuje všechny kultury. I toto vychází z kapitoly //Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions// od autorek Evgenia Krasteva-Blagoeva, Diana Bogueva. Popisují balkánskou stravovací kulturu, kde představují známá oblíbená jídla, ke kterým patří i spoustu tradičních tureckých pokrmů. Závěrem textu je, že i v současné globalizované době zůstává jídlo na Balkáně klíčovým kulturním prvkem. I přes nárůst zahraničních restaurací, jako jsou pizzerie a fast foody, je jádro balkánské kuchyně stále silné a založené na chlebu, mase, mléčných výrobcích a alkoholu. Například tradiční jídla jako grilované maso a bílé sýry, a rituály jako začátek jídla sklenkou pálenky, zůstávají důležité. ((KRASTEVA-BLAGOEVA, Evgenia, BOGUEVA, Diana. Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions. //Nutritional and health aspects of food in the Balkans//, 2021. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-820782-6.00018-9 [cit. 2024-07-26]))
-Dr. Ü. Öztürk v publikaci //Identity perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: how identity becomes a shield when denied// zkoumá, jak se Turci v Kosovu a Severní Makedonii identifikují a jak jejich identita slouží jako obrana proti popírání. Studie využívá fenomenologický přístup a kvalitativní analýzu polo-strukturovaných rozhovorů. Zjištění ukazují, že Turci v těchto regionech vnímají svou identitu jako národní, založenou na náboženství a kultuře, ačkoliv někteří se identifikují jako Albánci kvůli asimilaci. Historické kontexty a problémy s oficiálním sčítáním obyvatel často neodrážejí skutečný počet Turků. Navzdory výzvám turecká identita přetrvává díky kulturním tradicím a silnému národnímu vědomí. ((ÖZTÜRK, Ümit. Identity perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: how identity becomes a shield when denied. //Journal of arts and social sciences//, 2021. Dostupné z: https://ojs.jass.pk/ojs/index.php/jass/article/view/160/69 [cit. 2024-07-26]))
+Dr. Ü. Öztürk v publikaci //Identity perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: how identity becomes a shield when denied// zkoumá, jak se Turci v Kosovu a Severní Makedonii identifikují a jak jejich identita slouží jako obrana proti popírání. Studie využívá fenomenologický přístup a kvalitativní analýzu polo-strukturovaných rozhovorů. Zjištění ukazují, že Turci v těchto regionech vnímají svou identitu jako národní, založenou na náboženství a kultuře, ačkoliv někteří se identifikují jako Albánci kvůli asimilaci. Historické kontexty a problémy s oficiálním sčítáním obyvatel často neodrážejí skutečný počet Turků. Závěrem Öztürk také zmiňuje, že přestože dnes tureckost mezi muslimy v Balkánu ztrácí na významu kvůli asimilačním tlakům a popírání, stále existuje silná touha po udržení identity a kultury. ((ÖZTÜRK, Ümit. Identity perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: how identity becomes a shield when denied. //Journal of arts and social sciences//, 2021. Dostupné z: https://ojs.jass.pk/ojs/index.php/jass/article/view/160/69 [cit. 2024-07-26]))
-Vztah turecké menšiny v Jugoslávské federaci po druhé světové válce je vyobrazen ve studii //The policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian minorities in the Yugoslav federation with an emphasis on demography from the end of World War II to Tito's death//. Autorka Mariyana Stamova představuje konflikt, díky kterému se po Druhé světové válce spoustu Albánců v Jugoslávii, zejména v Kosovu a v Makedonii, prohlásilo za „Turky“. V tomto roce se Bělehrad také rozhodl obnovit myšlenku emigrace muslimského obyvatelstva. Tato myšlenka se týkala hlavně Albánců a Turků. ((STAMOVA, Mariyana. The policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian minorities in the Yugoslav federation with an emphasis on demography from the end of World War II to Tito's death. //Istoriya-history//, 2024. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/380421568_The_Policy_of_Belgrade_towards_the_Turkish_and_the_Albanian_Minorities_in_the_Yugoslav_Federation_with_an_Emphasis_on_Demography_from_the_End_of_World_War_II_to_Tito's_Death [cit. 2024-07-26]))
+Vztah turecké menšiny v Jugoslávské federaci po druhé světové válce je vyobrazen ve studii //The policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian minorities in the Yugoslav federation with an emphasis on demography from the end of World War II to Tito's death//. Autorka Mariyana Stamova představuje konflikt, díky kterému se po Druhé světové válce spoustu Albánců v Jugoslávii, zejména v Kosovu a v Makedonii, prohlásilo za „Turky“. Po podpisu jugoslovansko-turecké dohody v roce 1953, která obnovila dohodu z roku 1938 o emigraci Turků z Jugoslávie do Turecka, byla legalizována emigrační možnost nejen pro Turky, ale i pro Albánce. Mnozí Albánci se tedy rozhodli označit za Turky a emigrovat do Turecka. Jugoslávie v této době intenzivně podporovala emigraci muslimské populace, včetně Turků a Albánců, což ukazuje na politicky motivované snahy o demografické a etnické přizpůsobení. ((STAMOVA, Mariyana. The policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian minorities in the Yugoslav federation with an emphasis on demography from the end of World War II to Tito's death. //Istoriya-history//, 2024. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/380421568_The_Policy_of_Belgrade_towards_the_Turkish_and_the_Albanian_Minorities_in_the_Yugoslav_Federation_with_an_Emphasis_on_Demography_from_the_End_of_World_War_II_to_Tito's_Death [cit. 2024-07-26]))
-V publikaci //Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs// Frances Trix zkoumá postavení menšin v Makedonii, konkrétně Turků, Romů a Srbů, a jejich historické a současné výzvy. Autorka zdůrazňuje, že i přes multi-etnickou povahu Makedonie tyto menšiny, které společně tvoří 10-13 % populace, čelí marginalizaci v rámci politického a sociálního systému. Trix uvádí, že i když došlo k určitým pokusům o zlepšení jejich postavení, jako byla například iniciativa na založení Agentury pro menšinová práva v roce 2008, výsledky zůstávají omezené. Menšiny, jako jsou Turci, čelí dalšímu útlaku nejen od většinové makedonské společnosti, ale také od jiných muslimských komunit, jako jsou Albánci, což je situace, která je činí „menšinou menšiny.“ ((TRIX, Frances. Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs. //Civic and uncivic values in Macedonia//, 2013. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9781137302823_11 [cit. 2024-07-26]))
+V publikaci //Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs// Frances Trix zkoumá postavení menšin v Makedonii, konkrétně Turků, Romů a Srbů, a jejich historické a současné výzvy. Autorka zdůrazňuje, že i přes multi-etnickou povahu Makedonie tyto menšiny, které společně tvoří 10-13 % populace, čelí marginalizaci v rámci politického a sociálního systému. Trix uvádí, že politické strany v Makedonii jsou definovány etnickou příslušností, což znamená, že členství v menších etnických skupinách je politicky nevýhodné. Navzdory iniciativám ke zlepšení situace, jako bylo vytvoření Agentury pro práva menšin v roce 2008, menší etnické skupiny stále pociťují nedostatečné zastoupení a vliv. Menšiny, jako jsou Turci, čelí dalšímu útlaku nejen od většinové makedonské společnosti, ale také od jiných muslimských komunit, jako jsou Albánci, což je situace, která je činí „menšinou menšiny“. Také zaznamenali ztrátu postavení od doby, kdy Makedonie získala nezávislost v roce 1991. Jejich postavení je ztíženo konkurencí s Albánci a předsudky vůči muslimům v širší makedonské společnosti. ((TRIX, Frances. Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs. //Civic and uncivic values in Macedonia//, 2013. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9781137302823_11 [cit. 2024-07-26]))
 ===== Metodologie =====

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku