Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2024:turci_v_makedonii [06/09/2024 16:15] – 109.81.170.173
+++ ls2024:turci_v_makedonii [08/09/2024 22:21] (aktuální) – 178.255.168.101
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 ===== Literární rešerše =====
-Křehkou pozici turecké menšiny v Makedonii, její sociální vyloučení, ale hlavně politický systém Makedonie, do kterého se aktivně zapojuje také turecká komunita, popisuje ve své studii //Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority// student Yasar University Nazif Mandacı. Jeho studie je věnována reformám z roku 2001 a 2002, které vyústily v Ohridský rámcový proces a při kterých byly nejvíce prosazovány politické požadavky Albánců na úkor ostatních obyvatel jako jsou Makedonci, Turci a jiné etnické skupiny. Při rychlém uznání Makedonie jako suverénního státu se ignorovalo křehké etnické složení země. Nazif dochází k závěru, že za vyloučení Turků z Makedonské společnosti může právě tento proces a z textu vyplývá, že díky nenaslouchání turecké menšiny jsou Turci v Makedonii více znevýhodnění než například Albánci. ((MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority. //Journal of Muslim minority affairs//, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]))
+Křehkou pozici turecké menšiny v Makedonii, její sociální vyloučení, ale hlavně politický systém Makedonie, do kterého se aktivně zapojuje také turecká komunita, popisuje ve své studii //Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority// student Yasar University Nazif Mandacı. Jeho studie je věnována reformám z roku 2001 a 2002, které vyústily v Ohridský rámcový proces a při kterých byly nejvíce prosazovány politické požadavky Albánců na úkor ostatních obyvatel jako jsou Makedonci, Turci a jiné etnické skupiny. Při rychlém uznání Makedonie jako suverénního státu se ignorovalo křehké etnické složení země. Nazif dochází k závěru, že za vyloučení Turků z makedonské společnosti může právě tento proces a z textu vyplývá, že díky nenaslouchání turecké menšiny jsou Turci v Makedonii více znevýhodnění než například Albánci. ((MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority. //Journal of Muslim minority affairs//, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]))
-Náboženství v Makedonii se věnuje jedna ze studií Bilge Yabanci a Dane Taleski s názvem //Co-opting religion//. V této kapitole, která je obsáhlá v knize //Religion and the rise of populism// autoři nedefinují náboženství v Makedonii, ale přibližují náboženství jako jeden z ovlivňujících prostředků makedonské strany "Internal Macedonian revolutionary organization – democratic party for Macedonian national unity" a turecké strany "Turkey’s justice and development party". Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku. ((DEHANAS, Daniel Nilsson, SHTERIN, Marat. Religion and the rise of populism. //Routledge//, 2020. ISBN: 9780429316692.))
+Náboženství v Makedonii se věnuje jedna ze studií Bilge Yabanci a Dane Taleski s názvem //Co-opting religion//. V této kapitole, která je obsáhlá v knize //Religion and the rise of populism// autoři nedefinují náboženství v Makedonii, ale přibližují náboženství jako jeden z ovlivňujících prostředků makedonské strany "Internal Macedonian revolutionary organization – democratic party for Macedonian national unity" a turecké strany "Turkey’s justice and development party". Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku. Z kapitoly vychází, že populisté monopolizují většinové náboženství ve jménu „vůle lidu“, přičemž oslabují demokratickou legitimitu a snaží se ospravedlnit své systematické potlačování nesouhlasu, systémů kontrol a vyváženosti, vlády zákona a menšin. Empirická zjištění studie rovněž ukazují dvojí funkci náboženství pro populisty: jeho schopnost vytvářet širokou podporu napříč třídami a etnickými skupinami a jeho použití k diskreditaci nesouhlasu jako „nábožensky nevhodného“, zatímco vytvářejí antagonismus mezi „lidmi“ a „elitami“. ((DEHANAS, Daniel Nilsson, SHTERIN, Marat. Religion and the rise of populism. //Routledge//, 2020. ISBN: 9780429316692.))
 Vývoji turecké literatury na území Makedonie se věnovali ve svém výzkumu //The road of the development of the Turkish literature in the Republic of Macedonia// studenti Ivana Koteva a Mahmut Celik. V této studii je popsán vývoj literatury od raných počátků dále přes všechny pády a vzestupy turecké literatury. Studenti se zmiňují o zakladatelích a dalších osobnostech, kteří odvážně bojovali za úspěch své literatury, zmiňují například Yahya Kemal Beyatlı, který je významným tureckým básníkem a spisovatelem nebo Kemal Kılıç Adem, který přispěl k tvorbě a propagaci tureckého jazyka v regionu. Studenti textem vyjadřují dlouhou a bohatou historii turecké literatury a neustávající propagaci po celé Makedonii. ((KOTEVA, Ivana, MAHMUT, Celik. The road of the development of the Turkish literature in the Republic of Macedonia. //Knowledge international journal//, 2018. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/335016687_THE_ROAD_OF_THE_DEVELOPMENT_OF_THE_TURKISH_LITERATURE_IN_THE_REPUBLIC_OF_MACEDONIA [cit. 2024-07-22]))
@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 Vztah turecké menšiny v Jugoslávské federaci po druhé světové válce je vyobrazen ve studii //The policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian minorities in the Yugoslav federation with an emphasis on demography from the end of World War II to Tito's death//. Autorka Mariyana Stamova představuje konflikt, díky kterému se po Druhé světové válce spoustu Albánců v Jugoslávii, zejména v Kosovu a v Makedonii, prohlásilo za „Turky“. Po podpisu jugoslovansko-turecké dohody v roce 1953, která obnovila dohodu z roku 1938 o emigraci Turků z Jugoslávie do Turecka, byla legalizována emigrační možnost nejen pro Turky, ale i pro Albánce. Mnozí Albánci se tedy rozhodli označit za Turky a emigrovat do Turecka. Jugoslávie v této době intenzivně podporovala emigraci muslimské populace, včetně Turků a Albánců, což ukazuje na politicky motivované snahy o demografické a etnické přizpůsobení. ((STAMOVA, Mariyana. The policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian minorities in the Yugoslav federation with an emphasis on demography from the end of World War II to Tito's death. //Istoriya-history//, 2024. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/380421568_The_Policy_of_Belgrade_towards_the_Turkish_and_the_Albanian_Minorities_in_the_Yugoslav_Federation_with_an_Emphasis_on_Demography_from_the_End_of_World_War_II_to_Tito's_Death [cit. 2024-07-26]))
-V publikaci //Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs// Frances Trix zkoumá postavení menšin v Makedonii, konkrétně Turků, Romů a Srbů, a jejich historické a současné výzvy. Autorka zdůrazňuje, že i přes multi-etnickou povahu Makedonie tyto menšiny, které společně tvoří 10-13 % populace, čelí marginalizaci v rámci politického a sociálního systému. Trix uvádí, že politické strany v Makedonii jsou definovány etnickou příslušností, což znamená, že členství v menších etnických skupinách je politicky nevýhodné. Navzdory iniciativám ke zlepšení situace, jako bylo vytvoření Agentury pro práva menšin v roce 2008, menší etnické skupiny stále pociťují nedostatečné zastoupení a vliv. Menšiny, jako jsou Turci, čelí dalšímu útlaku nejen od většinové makedonské společnosti, ale také od jiných muslimských komunit, jako jsou Albánci, což je situace, která je činí „menšinou menšiny.“ Cítí se jako "menšina menšiny" a zaznamenali ztrátu postavení od doby, kdy Makedonie získala nezávislost v roce 1991. Jejich postavení je ztíženo konkurencí s Albánci a předsudky vůči muslimům v širší makedonské společnosti. ((TRIX, Frances. Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs. //Civic and uncivic values in Macedonia//, 2013. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9781137302823_11 [cit. 2024-07-26]))
+V publikaci //Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs// Frances Trix zkoumá postavení menšin v Makedonii, konkrétně Turků, Romů a Srbů, a jejich historické a současné výzvy. Autorka zdůrazňuje, že i přes multi-etnickou povahu Makedonie tyto menšiny, které společně tvoří 10-13 % populace, čelí marginalizaci v rámci politického a sociálního systému. Trix uvádí, že politické strany v Makedonii jsou definovány etnickou příslušností, což znamená, že členství v menších etnických skupinách je politicky nevýhodné. Navzdory iniciativám ke zlepšení situace, jako bylo vytvoření Agentury pro práva menšin v roce 2008, menší etnické skupiny stále pociťují nedostatečné zastoupení a vliv. Menšiny, jako jsou Turci, čelí dalšímu útlaku nejen od většinové makedonské společnosti, ale také od jiných muslimských komunit, jako jsou Albánci, což je situace, která je činí „menšinou menšiny“. Také zaznamenali ztrátu postavení od doby, kdy Makedonie získala nezávislost v roce 1991. Jejich postavení je ztíženo konkurencí s Albánci a předsudky vůči muslimům v širší makedonské společnosti. ((TRIX, Frances. Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs. //Civic and uncivic values in Macedonia//, 2013. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9781137302823_11 [cit. 2024-07-26]))
 ===== Metodologie =====

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku