Turci v Makedonii

Nikol Drozdová, Naděžda Navrátilová

Turecká menšina je jednou z nejrozšířenějších etnických skupin na Balkánském poloostrově, a to především díky Osmanské nadvládě, která zde trvala od 14. století. Významná část tureckého obyvatelstva se usadila také v Makedonii, kde spolu s Makedonci, Albánci a Srby tvoří součást bohaté etnické mozaiky. Kulturní prvky těchto různorodých skupin se vzájemně prolínají, avšak každá z nich pečlivě střeží své tradice a zvyky. Zvláště turecká kultura zaujímá v Makedonii významné místo a její vliv je zde nepřehlédnutelný.

Tato práce se zaměřuje na uchovávání kulturní identity Turků žijících v Makedonii. Analyzuje klíčové aspekty jejich života, jako je náboženství, jazyk, stravovací návyky, a také jejich vztahy s ostatními etnickými skupinami. Výzkum nejenže přibližuje specifika turecké komunity v Makedonii, ale také poukazuje na širší otázky týkající se adaptace menšin v rámci multikulturní společnosti.

Výzkumná otázka

• Jak Turci v Makedonii zachovávají svou kulturu a jak se liší od kultury Makedonců a jiných etnických skupin žijících v Makedonii?

Podotázky

• Jak se liší tradice, jazyk a náboženství Turků v Makedonii od Makedonců nebo jiných etnických skupin žijících v Makedonii?
• Jak se liší stravování Turků v Makedonii od Makedonců nebo jiných etnických skupin žijících v Makedonii?
• Jak vnímají Turci v Makedonii historické události, které ovlivnily vývoj turecké komunity v této zemi?
• Jak se liší Turci v Makedonii od Turků pocházejících z Turecka?
• Jaký mají Turci v Makedonii vztah s ostatními etnickými skupinami v této zemi?

Křehkou pozici turecké menšiny v Makedonii, její sociální vyloučení, ale hlavně politický systém Makedonie, do kterého se aktivně zapojuje také turecká komunita, popisuje ve své studii Turks of Macedonia: The Travails of the „Smaller“ Minority student Yasar University Nazif Mandacı. Jeho studie je věnována reformám z roku 2001 a 2002, při kterých byly nejvíce prosazovány politické požadavky Albánců na úkor ostatních obyvatel jako jsou Makedonci, Turci a další jiné etnické skupiny. Do této situace se Makedonie dostala po rychlém uznání suverénního státu a ignorováním křehkého etnického složení země. ¹⁾

Náboženství v Makedonii se věnuje jedna ze studií Bilge Yabanci a Dane Taleski s názvem Co-opting religion. V této kapitole, která je obsáhlá v knize Religion and the Rise of Populism autoři nedefinují náboženství v Makedonii, ale přibližují náboženství jako jeden z ovlivňujících prostředků makedonské strany „Internal Macedonian Revolutionary Organization – Democratic Party for Macedonian National Unity“ a turecké strany „Turkey’s Justice and Development Party“. Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku. ²⁾

Vývoji turecké literatury na území Makedonie se věnovali ve svém výzkumu The Road of the Development of the Turkish Literature in the Republic of Macedonia studenti Ivana Koteva a Mahmut Celik. V této studii je popsán vývoj literatury od raných počátků dále přes všechny pády a vzestupy turecké literatury. Studenti se zmiňují o zakladatelích a dalších osobnostech, kteří odvážně bojovali za úspěch své literatury. ³⁾

Turci žijící v Makedonii často mluví specifickými dialekty, které zkoumal Oktay Ahmed. Jeho práce Turkish Dialect in Macedonia: The Past and the Present Status se věnuje charakteristickým tureckým dialektům, kterými se mluví v Makedonii. Článek začíná historickými díly ze 16. století a přes díla ze 17., 18. a 19. století se dostává k dialektům současnosti. Závěr jeho článku je takový, že u makedonských tureckých dialektů došlo od 16. století do současnosti pouze k velmi malým změnám. ⁴⁾

Mesut Uğurlu ve své terénní studii s názvem A Research to Determine the Cultural Codes of Turks who Living in the Republic of North Macedonia zjišťoval nejdůležitější kulturní kódy Turků žijících v Severní Makedonii. V rámci jeho připravených rozhovorů se zajímal o filmy, hudbu, stravování, tradice a zvyky nebo sport, které nejlépe reprezentují tureckou komunitu v Makedonii. Jako reprezentující jídlo respondenti volili nejvíce “büryan„, tedy pokrm z jehněčího masa, „yahni“, což je v arabské kultuře dušené maso, zelenina nebo ryby v osmahnuté cibuli, dále „petulitsa“, pokrm z listového těsta nebo „ajvar” za kterým se skrývá čalamáda z červených paprik. ⁵⁾

Jídlo na Balkánském poloostrově je velmi důležité při budování vztahů. Tradiční jídlo napomáhá komunikaci mezi jedinci a propojuje všechny kultury. I toto vychází z kapitoly Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions od autorek Evgenia Krasteva-Blagoeva, Diana Bogueva. Popisují balkánskou stravovací kulturu, kde představují známá oblíbená jídla, ke kterým patří i spoustu tradičních tureckých pokrmů. ⁶⁾

Dr. Ü. Öztürk v publikaci Identity Perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: How Identity Becomes a Shield when Denied zkoumá, jak se Turci v Kosovu a Severní Makedonii identifikují a jak jejich identita slouží jako obrana proti popírání. Studie využívá fenomenologický přístup a kvalitativní analýzu polo-strukturovaných rozhovorů. Zjištění ukazují, že Turci v těchto regionech vnímají svou identitu jako národní, založenou na náboženství a kultuře, ačkoliv někteří se identifikují jako Albánci kvůli asimilaci. Historické kontexty a problémy s oficiálním sčítáním obyvatel často neodrážejí skutečný počet Turků. Navzdory výzvám turecká identita přetrvává díky kulturním tradicím a silnému národnímu vědomí. ⁷⁾

Vztah turecké menšiny v Jugoslávské federaci po druhé světové válce je vyobrazen ve studii The Policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian Minorities in the Yugoslav Federation with an Emphasis on Demography from the End of World War II to Tito's Death. Autorka Mariyana Stamova představuje konflikt, díky kterému se po Druhé světové válce spoustu Albánců v Jugoslávii, zejména v Kosovu a v Makedonii, prohlásilo za „Turky“. V tomto roce se Bělehrad také rozhodl obnovit myšlenku emigrace muslimského obyvatelstva. Tato myšlenka se týkala hlavně Albánců a Turků. ⁸⁾

V publikaci Ethnic Minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs Frances Trix zkoumá postavení menšin v Makedonii, konkrétně Turků, Romů a Srbů, a jejich historické a současné výzvy. Autorka zdůrazňuje, že i přes multi-etnickou povahu Makedonie tyto menšiny, které společně tvoří 10-13 % populace, čelí marginalizaci v rámci politického a sociálního systému. Trix uvádí, že i když došlo k určitým pokusům o zlepšení jejich postavení, jako byla například iniciativa na založení Agentury pro menšinová práva v roce 2008, výsledky zůstávají omezené. Menšiny, jako jsou Turci, čelí dalšímu útlaku nejen od většinové makedonské společnosti, ale také od jiných muslimských komunit, jako jsou Albánci, což je situace, která je činí „menšinou menšiny.“ ⁹⁾

Pro tuto seminární práci byl využit polostrukturovaný rozhovor používaný při kvalitativním výzkumu. Výhodou této výzkumné metody je velké množství informací a svobodné vyjádření respondentových myšlenek a poznatků. Díky určité struktuře a standardizaci otázek je snadné porovnávat odpovědi od různých respondentů, zároveň jsou rozhovory více autentické a osobní a respondenti mají možnost otevřít i témata nepřipravená. Nevýhodou je časová náročnost rozhovorů i přípravy samotné.

V rámci tohoto výzkumu jsme kontaktovali Kagan Poyraze z tureckého velvyslanectví v Praze, který vyjádřil své názory a myšlenky a následně nás dále spojil s lidmi z tureckých komunit v Makedonii. Pomocí videohovorů jsme s nimi provedly polostrukturovaný rozhovor, při kterém jsme měly připravených pár základních otázek týkajících se naší práce a respondenti dále mohli vyprávět o všem, co je k tématu otázek napadlo. Prvním tureckým respondentem, se kterým jsme se spojily, byl 37 letý Ilhan. Ilhan se narodil v Ohridu, který leží v jihozápadní části Severní Makedonie. Druhým respondentem byl 31 letý Sheniz, taktéž Turek narozen v Severní Makedonii. Zařazení rozhovorů s respondenty z turecké komunity v Makedonii bylo klíčové pro získání autentických pohledů na dané téma. Volba polostrukturovaného rozhovoru umožnila nejen srovnání odpovědí na předem připravené otázky, ale také umožnila respondentům sdílet své osobní zkušenosti a perspektivy, což obohatilo výzkum o kontextuální a kulturní rozměry, které by jinak mohly zůstat nepovšimnuty. Spojení s Kaganem Poyrazem a následné rozhovory tak poskytly nejen informace, ale i hlubší porozumění tématu z pohledu těch, kteří jsou přímo součástí studované komunity.

V rámci výzkumu jsme se také sešly s absolventkou bakalářského i následného magisterského studia oboru Hospodářská a kulturní studia, která se při svém bakalářském vzdělávání zúčastnila výjezdu za tureckými komunitami v Makedonii a to v rámci projektu Pestrá Evropa. Rozhovor byl opět polostrukturovaný a byl zaznamenán na videozáznam, který byl sestříhán a použit ve výstupu seminární práce. Tento přístup umožňuje nejen získání hlubších poznatků a osobních zkušeností, ale také propojení teoretických znalostí s praktickými zážitky. Záznam rozhovoru na video umožnil přesnější analýzu a zachycení jemných detailů vyjádření, což je klíčové pro kvalitativní výzkum zaměřený na kulturní a sociální kontexty. Tato metoda byla zvolena proto, že nejlépe umožňuje odhalit komplexnost a autenticitu prožitků spojených s daným tématem.

https://www.instagram.com/turcivmakedonii/?locale=%E5%BF%AB%E9%80%9F%E5%8A%9E%E7%90%86%E9%98%BF%E8%81%94%E9%85%8BCFI%E8%AF%81%E4%B9%A6%E8%81%94%E7%B3%BB%7B%E5%A8%81%E4%BF%A1%2BTG%2F%E9%A3%9E%E6%9C%BA%3A%40buth2788%7DUB4sz%3F%3F%3F%3F%3F%3F%D1%A7%3F%3F%C6%BEiCgAe

Cílem naší práce byla analýza zachovávání tureckých tradic, kultury, jazyka a náboženství v kontextu makedonské společnosti a postoji k historickým událostem. Díky respondentům jsme se seznámily s životem Turků v Makedonii a se zachováním tradičních tureckých hodnot, na kterých turecká menšina velmi lpí.

Odlišnost tradic, jazyku a náboženství Turků v Makedonii od Makedonců nebo jiných etnických skupin žijících v Makedonii

Turecká menšina v Makedonii se pečlivě stará o zachování svých tradic, jazyka a náboženství, což je klíčové pro udržení jejich kulturní identity. Tradice a zvyky, které jsou podobné těm v Turecku, se zde dodržují s velkým respektem a péčí. Jazyková kontinuita je zajištěna prostřednictvím vzdělávacích institucí, kde se vyučuje v turečtině, většina těchto institucí je financována přímo Tureckem, jak nám sdělili naši respondenti, ale najdeme tam také školy zřízené a spravované státem Makedonie. Náboženství hraje rovněž významnou roli v každodenním životě turecké komunity, která je převážně muslimská. Spolupráce s náboženskými organizacemi a pravidelné návštěvy tureckých představitelů pomáhají posilovat náboženskou identitu a podporovat duchovní život. Sami naši respondenti vyznávají Islám, ale svým potomkům nechávají náboženskou svobodu. Turecká menšina v Makedonii tak úspěšně udržuje své kulturní dědictví, přičemž zůstává nedílnou součástí širší makedonské společnosti.

Odlišnost stravování Turků v Makedonii od Makedonců nebo jiných etnických skupin žijících v Makedonii

Stravovací návyky turecké menšiny v Makedonii představují významný prvek jejich kulturní identity. Turecké pokrmy, specifické kulinářské postupy nejen obohacují místní gastronomii, ale také posilují komunitní soudržnost a udržují tradice. Tyto kulinářské praktiky jsou nedílnou součástí každodenního života turecké komunity a hrají klíčovou roli v zachování jejich kulturního dědictví, zároveň se také prolínají do makedonské gastronomie a stávají se součástí života veškerého makedonského obyvatelstva. Baklava, burek, lamacun nebo ormanski kevap jsou některá z jídel, které turecká menšina rozšířila do celé Makedonie. Dále respondenti uváděli turecké cukrovinky, které jsou v Makedonii také velmi oblíbené.

Vnímání historických událostí a jejich vliv na vývoj turecké komunity v Makedonii

Turecké obyvatelstvo v Makedonii vnímá dle respondentů svou historii jako důležitý pilíř své identity a dbají na znalost historických událostí, které jejich komunitu ovlivnily. Historické události a dlouhodobé soužití pod Osmanskou říší vytvořily silné vazby mezi tureckou komunitou a regionem. Tyto historické kořeny jsou pečlivě udržovány a předávány z generace na generaci, což napomáhá zachovat jejich etnickou a kulturní identitu. Vnímání historie zároveň podporuje soudržnost komunity a přispívá k vzájemnému respektu a porozumění mezi Turky a ostatními etnickými skupinami v Makedonii. Sami turečtí respondenti uváděli, že Turci v Makedonii znají jejich historii lépe, než Turci pocházející z Turecka.

Odlišnost Turků z Makedonie od Turků z Turecka

Turci z Makedonie a Turci z Turecka sdílejí společné kulturní a historické kořeny, avšak život v odlišných geografických a sociopolitických podmínkách vedl k určitým rozdílům mezi těmito dvěma komunitami. Turci z Makedonie často zachovávají tradiční zvyky a jazykové formy, které se v Turecku vyvinuly nebo změnily. Izolace a soužití s dalšími etnickými skupinami v Makedonii rovněž ovlivnily jejich kulturní identitu a každodenní život. Přesto se obě skupiny spojuje silné vědomí společného původu a sdílených tradic, což napomáhá udržovat blízké vztahy a vzájemný respekt mezi Turky z Makedonie a Turky z Turecka. Naši respondenti souhlasí s velkou blízkostí a také zmiňují časté příbuzenství mezi těmito dvěma skupinami, což tento pozitivní vztah posiluje.

Vztah Turků z Makedonie s ostatními etnickými skupinami v této zemi

Vztahy Turků s ostatními etnickými skupinami v Makedonii jsou charakterizovány dlouhou historií soužití, vzájemného respektu a spolupráce. Díky sdílené historii pod Osmanskou říší a společným kulturním vlivům se mezi komunitami vyvinula vzájemná tolerance a porozumění. I když mohou existovat rozdíly v jazyce, náboženství a kulturních zvycích, tyto rozdíly jsou často překonávány skrze každodenní interakce, obchodní vztahy a společenské aktivity. Turecká komunita aktivně přispívá k makedonské společnosti a udržuje pevné vazby s ostatními etnickými skupinami, což posiluje celkovou soudržnost a harmonii v zemi. I přes jednu výpověď našeho respondenta, která se týkala šikany ve škole kvůli etnickému kontextu, se jiní v Makedonii cítí bezpečně a s žádnými problémy se nesetkali.

• AHMED, Oktay. Turkish Dialect in Macedonia: The Past and the Present Status. Online. Ankara: Ulakbilge Dergisi, 2018. Dostupné z: https://www.ulakbilge.com/makale/pdf/1540292821.pdf [cit. 2024-07-22]
• DEHANAS, Daniel Nilsson, SHTERIN, Marat. Religion and the Rise of Populism. Londýn: Routledge, 2020. ISBN: 9780429316692.
• KOTEVA, Ivana, MAHMUT, Celik. The Road of the Development of the Turkish Literature in the Republic of Macedonia. Online. Skopje: Knowledge International Journal, 2018. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/335016687_THE_ROAD_OF_THE_DEVELOPMENT_OF_THE_TURKISH_LITERATURE_IN_THE_REPUBLIC_OF_MACEDONIA [cit. 2024-07-22]
• KRASTEVA-BLAGOEVA, Evgenia, BOGUEVA, Diana. Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions. Online. Cambridge: Nutritional and Health Aspects of Food in the Balkans, 2021. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-820782-6.00018-9 [cit. 2024-07-26]
• MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: The Travails of the „Smaller“ Minority. Online. Londýn: Journal of Muslim Minority Affairs, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]
• ÖZTÜRK, Ümit. Identity Perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: How Identity Becomes a Shield when Denied. Online. Oman: Journal of Arts and Social Sciences, 2021. Dostupné z: https://ojs.jass.pk/ojs/index.php/jass/article/view/160/69 [cit. 2024-07-26]
• STAMOVA, Mariyana. The Policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian Minorities in the Yugoslav Federation with an Emphasis on Demography from the End of World War II to Tito's Death. Online. Sofia: Istoriya-History, 2024. Dostupné z: 10.53656/his2024-2-1-yug [cit. 2024-07-26]
• TRIX, Frances. Ethnic Minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs. Online. Londýn: Civic and Uncivic Values in Macedonia, 2013. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9781137302823_11 [cit. 2024-07-26]
• UGURLU, Mesut. A Research to Determine the Cultural Codes of Turks who Living in the Republic of North Macedonia. Online. Ankara: Kültür Araştırmaları Dergisi, 2023. Dostupné z: https://doi.org/10.46250/kulturder.1231615 [cit. 2024-07-22]