Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2025:pocetnost_vybranych_etnik [12/03/2025 08:05] – vytvořeno 78.80.104.130
+++ ls2025:pocetnost_vybranych_etnik [22/04/2025 22:26] (aktuální) – kokaisl
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Etnika bez vlastního státu ======
+  *  **Katalánci** – Přibližně 7,5 milionu (hlavně ve Španělsku, ale i ve Francii a Itálii).
+  * **Vlámové** – Přibližně 6,7 milionu (především v Belgii, kde ale sdílejí stát s Valony).
+  * **Skotové** – Přibližně 5,5 milionu (ve Skotsku, Spojené království).
+  * **Sicilané** – Přibližně 5 milionů (převážně na Sicílii v Itálii).
+  * **Valoni** – Přibližně 3,6 milionu (především v Belgii)
+  * **Baskové** – Přibližně 3 miliony (hlavně ve Španělsku a Francii).
   * Galicijců je přibližně 2,4–2,7 milionu, přičemž většina žije v autonomním společenství Galicie na severozápadě Španělska. Kromě toho existují významné galicijské komunity v Latinské Americe (zejména v Argentině, Brazílii a na Kubě) a v jiných částech Španělska.
+  * **Sardové** – Přibližně 1,6 milionu (převážně na Sardinii v Itálii).
-V Evropě existuje několik etnických skupin s více než 1 milionem příslušníků, které nemají vlastní stát. Mezi nejvýznamnější patří:
+----
-. **Katalánci** – Přibližně 7,5 milionu (hlavně ve Španělsku, ale i ve Francii a Itálii).
+  * **Bavoři (Bavoráci)** – Přibližně 13 milionů (hlavně v Německu).
-. **Baskové** – Přibližně 3 miliony (hlavně ve Španělsku a Francii).
+  * **Romové** – Přibližně 10–12 milionů (rozptýleni po celé Evropě, bez vlastního území).
-. **Sicilané** – Přibližně 5 milionů (převážně na Sicílii v Itálii).
+  * **Rusíni** – Přibližně 1,5 milionu (žijí na Ukrajině, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Srbsku).
-. **Sardové** – Přibližně 1,6 milionu (převážně na Sardinii v Itálii).
+  * **Kosovští Srbové** – Přibližně 1,2 milionu (žijící v Kosovu, kde nemají samostatný stát).
-. **Skotové** – Přibližně 5,5 milionu (ve Skotsku, Spojené království).
+  * **Kurdové** (v Turecku a menší komunity v Evropě) – Počet se liší, v Turecku přes 10 milionů, ale většina z nich je mimo Evropu.
-. **Vlámové** – Přibližně 6,7 milionu (především v Belgii, kde ale sdílejí stát s Valony).
-. **Valoni** – Přibližně 3,6 milionu (především v Belgii).
-. **Bavoráci** – Přibližně 13 milionů (hlavně v Německu).
-. **Romové** – Přibližně 10–12 milionů (rozptýleni po celé Evropě, bez vlastního území).
-. **Kosovští Srbové** – Přibližně 1,2 milionu (žijící v Kosovu, kde nemají samostatný stát).
-. **Rusíni** – Přibližně 1,5 milionu (žijí na Ukrajině, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Srbsku).
-. **Kurdové** (v Turecku a menší komunity v Evropě) – Počet se liší, v Turecku přes 10 milionů, ale většina z nich je mimo Evropu.
 U některých z těchto skupin (např. Vlámové, Valoni, Bavoráci) je otázka státnosti spíše politická, protože jsou součástí zavedených států s vysokou autonomií. Naopak skupiny jako Romové či Rusíni jsou rozptýlené bez jasně definovaného území.
+----
+Portugalsko
+  * Romští „Ciganos“ – Portugalští Romové („Ciganos“) se v zemi objevili už v 15. století, ale dodnes čelí vysoké míře sociálního vyloučení. Přesto ovlivnili portugalskou kulturu – některé prvky jejich hudby pronikly i do tradičního fado.
+  * Afroportugalci – Mnoho Afroportugalců pochází z bývalých kolonií (Angola, Mosambik, Kapverdy, Guinea-Bissau). Část z nich byla přivezena už v době otroctví (Portugalsko zrušilo otroctví až v roce 1869). Například v Lisabonu je silná kapverdská komunita, která ovlivnila tamní hudební scénu.
+  * Mirandština – druhý oficiální jazyk Portugalska – Malá etnická skupina Mirandésů v severovýchodním Portugalsku mluví jazykem mirandština, který je oficiálně uznán od roku 1999. Je to jediné místo na světě, kde se tímto iberorománským jazykem hovoří.
+Španělsko
+  * Baskové – tajemství jazyka – Baskičtina (euskera) je jazykový izolát, což znamená, že nemá žádné příbuzné jazyky. Lingvisté stále nevědí, odkud pochází, a její původ je záhadou.
+  * Katalánci vs. Španělé – Katalánština má více mluvčích než dánština či finština, přesto Katalánci bojují o její oficiální uznání v EU. Odmítají označení za „dialekt“ a historicky se považují za samostatný národ.
+  * Gitanos – španělští Romové – Španělští Romové (Gitanos) mají vlastní jazyk „Caló“, který je směsí romštiny a španělštiny. Ovšem málokdo z mladší generace ho dnes ovládá. Gitano kultura měla obrovský vliv na flamenco.
+  * Galicijci a jejich údajné keltské kořeny – (Gallegos) mají mnoho společného s Kelty – jejich hudba se hraje na dudy a v jejich folkloru jsou pohanské prvky jako u Irů či Skotů.
+  * Až 300 tisíc Španělů mluví arabsky – Ve městech Ceuta a Melilla (španělské exklávy v Africe) je velká komunita mluvčích marocké arabštiny. Arabština je tam běžně slyšet v ulicích i na úřadech.
+Maurské vlivy ve Španělsku:
+  * Granada – Alhambra. Nejznámější maurská památka ve Španělsku, asi nejvýznamnější symbol islámské architektury v Evropě. Palácový komplex dynastie Nasridů (13.–15. stol.). Spousty nádherných arabesek, kaligrafie, mozaik, vodních prvků, zahrad (Generalife). Turistický magnet a památka UNESCO – není to úplně jako Eiffelovka pro Francii, ale skoro. \\ {{https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/Dawn_Charles_V_Palace_Alhambra_Granada_Andalusia_Spain.jpg/250px-Dawn_Charles_V_Palace_Alhambra_Granada_Andalusia_Spain.jpg?300}} {{https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Court_of_the_Lions%2C_Alhambra_by_Juan_Laurent.jpg/250px-Court_of_the_Lions%2C_Alhambra_by_Juan_Laurent.jpg?170}}
+  * Cordoba – Mezquita. Původně mešita (z 8. století), později přestavěná na katedrálu – unikátní spojení islámu a křesťanství v architektuře. Množství sloupů a oblouků – červeno-bílé pruhy jsou typické. Jeden z nejlepších příkladů umájovské architektury mimo arabský svět. {{https://www.mezquitadecordoba-entradas.org/wp-content/uploads/2021/11/mezquita-tickets-2.jpg?300}}
+  * Sevilla – Alcázar (původně maurský palác, později rozšířen křesťanskými králi v mudéjarském stylu. Azulejos (kachlíčky), jemné štukové detaily, zahrady a fontány). + Giralda (původně minaret, dnes zvonice katedrály).
+  * El Escorial - i když v době výstavby byli Maurové dávno pryč - tento palác poblíž Madridu byl postaven v 16. století za vlády Filipa II. ve stylu, který je známý jako španělský renesanční styl. Ale: některé geometrické a symbolické aspekty mohou vzdáleně připomínat islámské tendence ke komplexní geometrii a propojení mezi architekturou a kosmologií. V některých klenbách a stropech lze najít velmi jemné ornamentální prvky, které mohou být poklonou mudéjarské [mudécharské] řemeslnosti (styl, kde se mísí křesťanská a islámská architektura, podle označení muslimů, kteří zůstali ve Španělsku po křesťanské rekonkvistě a žili pod křesťanskou vládou) – i když nejsou přímo maurské, odkazují na tuto dlouhou tradici. \\ {{https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/El_escorial.jpg/250px-El_escorial.jpg?300}}
+Gibraltar
+  * Největší britská menšina v Evropě – Gibraltarci jsou britskými občany, ale většina z nich má španělské, italské či maltské předky. Tvoří unikátní komunitu odlišnou jak od Britů, tak od Španělů.
+  * Jazyk „Llanito“ – Místní mluví jazykem Llanito, což je směs angličtiny, španělštiny, italštiny a dalších jazyků. Například věta „I’ll see you later“ se v Llanitu může říct jako „Te veo luego, okay?“.
+  * Střet dvou světů – Gibraltar je jediným místem, kde se na tak malé ploše potkávají britské puby, španělská siesta a maurské dědictví v architektuře.
+  * Britská základna – ale silná španělská identita – I když Gibraltar patří Británii, většina místních cítí kulturní blízkost ke Španělsku. Většina obyvatel doma mluví španělsky, ale vzdělání a oficiální dokumenty jsou v angličtině.
+Andorra
+  * Nejmenší multietnický stát v Evropě – Přestože má Andorra jen asi 80 000 obyvatel, Andořané tvoří jen třetinu populace. Zbytek tvoří Španělé, Portugalci a Francouzi.
+  * Portugalci – neviditelná menšina – Více než 15 % obyvatel Andorry tvoří Portugalci, ale Andorra jim až do 90. let 20. století neudělovala občanství.
+  * Jediný oficiální jazyk – katalánština – Ačkoliv většina lidí mluví španělsky nebo francouzsky, oficiálním jazykem je katalánština. Andorra je jediným státem, kde je katalánština státním jazykem.
+  * Dvojvládí – Francie a Španělsko – Andorra má dodnes dvě „knížata“: prezidenta Francie a biskupa z katalánského Seu d’Urgell. Je to poslední feudální stát Evropy.
+----
+ 🗺️ **Andorra – historicko-sociálně-ekonomický přehled**
+| Kategorie                 | Informace                                                                                   |
+| **Založení státu**         | 1278 – „Paréage“: feudální smlouva mezi hrabětem z Foix a biskupem z Urgellu              |
+| **Současné zřízení**       | Parlamentní spoluknížectví (od 1993) – hlavy státu: prezident Francie a biskup z Urgellu  |
+| **Rozloha / obyvatelstvo**| 468 km² / cca 79 000 obyvatel                                                              |
+| **Hlavní město**           | Andorra la Vella                                                                           |
+| **Úřední jazyk**           | Katalánština      |
+----
+ 🌍 **Etnické složení a jeho vývoj**
+| Období           | Etnická situace                                                     |
+| **Středověk – 19. stol.** | Homogenní obyvatelstvo – hlavně katalánsky mluvící horalé                          |
+| **20. století (do 70. let)** | Postupná migrace ze Španělska a Francie, pracovní migranti z Katalánska             |
+| **Pozdní 20. stol. – současnost** | Příliv Portugalců (zejména dělníci), menší francouzská a latinskoamerická komunita |
+| **Dnes**         | Andořané cca 33 %, Španělé 27 %, Portugalci 14 %, Francouzi 6 %, ostatní 20 % |
+----
+🧾 **Daňový systém**
+| Daň / poplatek                 | Sazba / charakteristika                                                              |
+| **Daň z příjmu FO**            | 0 % do 24 000 €, 5 % (24 001–40 000 €), 10 % nad 40 000 € (zavedena 2015)           |
+| **Daň z příjmu PO**            | 10 % (zavedena 2012), snížené sazby pro nové podniky                                |
+| **DPH (IGI)**                  | Základní sazba 4,5 %, snížené sazby: 0–2,5 %, 9,5 % pro banky                        |
+| **Sociální pojištění (zaměstnanec)** | cca 15,5 % (platí zaměstnavatel)                                                  |
+| **Sociální pojištění (OSVČ)**  | paušál cca 401 € měsíčně                                                             |
+----
+ 💶 **Životní náklady – proč je draho?**
+| Faktor                         | Vliv na ceny                                                                          |
+| **Malý trh**                   | Nízká konkurence = vyšší ceny                                                         |
+| **Horské prostředí**           | Náročná doprava a logistika                                                           |
+| **Turistická ekonomika**       | Ceny nastavené podle turistů, nikoli místních                                        |
+| **Vysoké nájmy / nemovitosti**| Omezený prostor, velká poptávka = drahé bydlení                                      |
+| **Sociální odvody a daně**     | Přestože přímé daně jsou nízké, odvody a poplatky se promítají do cen služeb         |
+----
+ ====== 🏰 Monako – malý stát, velká diverzita ======
+| Kategorie            | Informace                                        |
+| Založeno             | 1297 (dynastie Grimaldi)                         |
+| Nezávislost uznána   | 1861 (Francie)                                   |
+| Počet obyvatel       | cca 39 000                                       |
+| Monackých občanů     | cca 30 %                                         |
+| Největší menšiny     | Francouzi, Italové, Britové                      |
+| Úřední jazyk          | Francouzština                                    |
+| Tradiční jazyk        | Munegascu / monegaština (monacký dialekt)                     |
+| Kultura              | Silný italský vliv, politická vazba na Francii  |
+====== Francie ======
+🕰 **Časová osa – Francie a její proměny**
+| Období             | Událost / charakteristika                                     |
+| **481**            | Chlodvík I. – sjednocení Franků, přijetí křesťanství         |
+| **800**            | Karel Veliký – založení Franské říše, korunovace císařem     |
+| **843**            | Verdunská smlouva – vznik Západofranské říše (základ Francie)|
+| **987**            | Hugo Kapet – vznik dynastie Kapetovců                         |
+| **1789**           | Velká francouzská revoluce                                    |
+| **1804**           | Napoleon – císař, první říše                                  |
+| **19. stol.**      | Vrchol koloniální expanze                                     |
+| **1958**           | Založení Páté republiky                                       |
+| **dnes**           | Francie jako postkoloniální republika, oslabená velmoc       |
+Francie nese jméno po germánském kmeni Franků, kteří se v 5. století usadili v romanizované Galii a postupně splynuli s místním obyvatelstvem. Ač byli původně barbarským kmenem ze severu, přijali křesťanství, převzali latinskou kulturu a jejich jazyk zanikl – ale jejich jméno zůstalo. Dnešní Francouzi tedy nejsou germánský národ, ale **románský národ s germánským jménem**, což je krásný paradox evropských dějin.
+----
+🌍 **Francie v koloniálním kontextu (v komparaci s dalšími hráči)**
+| Koloniální hráč         | Období vlivu                 | Klíčová území                                                                 |
+| Féničané               | 1. tisíciletí př. n. l.      | Středomoří, Kartágo                                                           |
+| Řekové                 | 8.–2. stol. př. n. l.        | Jižní Galie (Massalia – Marseille)                                           |
+| Římané                 | 1. stol. př. n. l. – 5. n. l.| Galie, celá západní Evropa                                                    |
+| Španělsko & Portugalsko| 15.–17. století              | Amerika, Afrika, Asie (Brazílie, Filipíny, Angola, Latinská Amerika)         |
+| Nizozemí (Holandsko)| 17.–20. století         | Indonésie (Nizozemská východní Indie), Surinam, karibské ostrovy, Cejlon, JAR |
+| Francie                | 17.–20. století              | Kanada (Nová Francie), Karibik, Západní Afrika, Maghreb, Indočína, Madagaskar |
+| Velká Británie         | 18.–20. století              | Indie, Kanada, Austrálie, Afrika, Blízký východ, největší impérium           |
+| **dnes**               | **„Stín impéria“**           | Vliv v Africe (frankofonie), Rada bezpečnosti OSN, měkká moc, kulturní vliv  |
+----
+  * Nizozemí mělo mimořádně silnou námořní a obchodní politiku. Klíčovým nástrojem byla **VOC (Nizozemská Východoindická společnost)** – polostátní korporace, která fungovala jako obchodní společnost, armáda i kolonizátor. Byla první firmou vydávající akcie a často se považuje za první nadnárodní korporaci.
+  * Na rozdíl od Francie se Holanďané zaměřovali spíše na **strategické obchodní body a ostrovy**, nikoli na rozsáhlé pevninské kolonie.
+  * **Koloniální pád Nizozemí**: Po 2. světové válce ztratili Indonésii (1949), Surinam (1975) a většina jejich zámořských území se osamostatnila. Dnes jim zůstalo jen pár **karibských ostrovů (např. Aruba, Curaçao)** s autonomním statusem v rámci nizozemského království.
+Francii zůstalo po dekolonizaci mnohem víc než Nizozemí – a to jak v počtu zámořských území, tak ve vlivu.
+  * Zámořská území Francie dnes (tzv. DOM-TOM – départements et territoires d'outre-mer). Plně integrované departementy a regiony (součást EU, mají poslance v Národním shromáždění):
+    * Guadeloupe (Karibik)
+    * Martinik (Karibik)
+    * Fr. Guyana (Jižní Amerika)
+    * Réunion (Indický oceán u Madagaskaru)
+    * Mayotte (Komorské ostrovy, Indický oceán)
+Zámořská společenství s větší autonomií:
+    * Polynésie française (Tahiti a okolní ostrovy)
+    * Nová Kaledonie (Pacifik – statut sui generis, čeká na možnou nezávislost)
+    * Saint-Pierre a Miquelon (u Kanady)
+    * Wallis a Futuna (Pacifik)
+    * Saint-Martin a Saint-Barthélemy (Karibik)
+Další aspekty trvajícího francouzského vlivu:
+Jazyk a školství – francouzština jako oficiální jazyk ve více než 20 afrických státech, silný kulturní a akademický vliv.
+Vojenské základny – trvalá přítomnost v Africe (např. Djibouti, Sahel).
+Ekonomická závislost – měna CFA frank v západoafrických zemích (s vazbou na francouzské hospodářství).
+Politický vliv – ex-kolonie často podporují Francii v OSN; členství v Frankofonii.
+Zvláštní vztahy – např. s Alžírskem, Pobřežím slonoviny, Senegalem a dalšími.
+**Francie – Stát (ne)jednoty**
+🧳 **Přistěhovalci a francouzská realita**
+Francie je dnes jednou z evropských zemí s největším podílem **přistěhovalců a jejich potomků** – odhaduje se, že až **20 % obyvatel má imigrantský původ**.
+Většina přistěhovalců pochází z **bývalých francouzských kolonií**. Největší skupiny:
+  - **Alžírsko** – největší komunita (kvůli historickému propojení – Alžírsko bylo dokonce formálně součástí Francie).
+  - **Maroko a Tunisko** – pracovní migrace po druhé světové válce.
+  - **Mali, Senegal, Pobřeží slonoviny, Guinea** – migrace z frankofonní západní Afriky.
+  - **Kambodža, Vietnam, Laos** – především uprchlíci po pádu Indočínských režimů.
+  - **Komory, Réunion, Haiti** – částečně i z dodnes francouzských zámořských území.
+Mnoho těchto lidí **získalo francouzské občanství automaticky** nebo usnadněně – kvůli statusu svých zemí jako bývalých kolonií či zámořských území.
+----
+**Vliv na bývalé kolonie – ekonomika a měna**
+Francie si v bývalých koloniích **ponechala neformální vliv** skrze různé nástroje:
+- **Frank CFA** – měna používaná ve 14 afrických zemích, formálně vázaná na euro, ale s **garancemi od Francie**. Kritici tvrdí, že jde o formu ekonomické nadvlády.
+- **Francouzština** jako úřední jazyk – slouží jako prostředek kulturní a vzdělávací dominance.
+- **Vojenské základny** – Francie má přítomnost v Mali, Nigeru, Čadu, Djibuti atd.
+- **Politický vliv** – podpora „spřátelených“ afrických prezidentů, často bývalých vojenských činitelů.
+- **Migrace a diaspora** – výhody v udělování víz, přístup ke vzdělání a pracovnímu trhu pro některé země (např. frankofonní Afrika).
+Francie tím vytváří **moderní neokoloniální systém** – bez přímé správy, ale s mocným vlivem.
+----
+🎭 **Francouzská kultura – silná značka, ale roztříštěná realita**
+Francie se prezentuje jako jednotná kulturní velmoc: Eiffelovka, haute couture [ótkutýr] - znamená doslova „vysoké šití“ – označuje nejprestižnější, ručně vyráběnou luxusní módu z Paříže – jde o originální modely šité na míru, šanson ((ve francouzštině prostě „píseň“, ale ve střední Evropě se tím myslí specifický francouzský hudební styl, který vznikl z tradice městského zpěvu o životě, lásce, smrti, společenských tématech.  Jeho kořeny sahají do středověkých trubadúrských písní, ale moderní forma se formovala ve 20. století. Typické je poetické vyprávění, jednoduchý doprovod (klavír, akordeon), důraz na text a emoci. \\ Nejznámější šansoniéři: Édith Piaf, Charles Aznavour, Jacques Brel (i když ten byl Belgičan), Georges Brassens. \\ Šanson silně ovlivnil i českou hudbu – šli tím směrem třeba Hana Hegerová)), víno, filozofie, Voltaire, Camus…
+Ale reálná kulturní krajina je **nesmírně roztříštěná**:
+ **Regionální identity**
+  - **Bretaň, Alsasko, Korsika, Baskicko, Provence…** – každá oblast má své zvyky, jazyk, folklor.
+  - **Některé skupiny (např. Korsičané) usilují o autonomii**, nebo alespoň kulturní uznání.
+🧳 **Kdo tvoří dnešní Francii?**
+| Etnická/skupinová identita | Původ | Významná oblast osídlení | Jazyk/kultura |
+| **„Autochtonní“ Francouzi** | Galie + Frankové | Celá země | Francouzština |
+| **Bretonci** | Keltský původ | Bretaň | Bretonština (keltský jazyk) |
+| **Alsasané** | Germánský původ | Alsasko | Alsaská němčina |
+| **Korsičané** | Blízké Italům | Korsika | Korsičtina (italský dialekt) |
+| **Baskové** | Jazykový izolát | Pyreneje | Baskičtina |
+| **Arabové, Berbeři (Amazighové)** | Alžírsko, Maroko, Tunisko | Banlieues velkých měst | Arabština, Tamazight |
+| **Afričané (Mali, Senegal…)** | Subsaharská Afrika | Île-de-France, Marseille, Lyon | Francouzština, místní africké jazyky |
+| **Asiaté (Vietnam, Laos, Kambodža)** | Indočína | Paříž, Marseille | Khmerština, vietnamština, laoština |
+| **Romové (Gens du Voyage)** | Evropští Romové | Celé území (často v osadách) | Kalderáš, Sinti, Romani |
+----
+ ⛪ **Náboženský obraz Francie**
+| Náboženství      | Podíl obyvatel | Poznámka |
+| **Katolictví**    | cca 50–60 %     | Tradice, ale slábne |
+| **Islám**         | cca 8–10 %      | Přistěhovalci z Afriky a jejich potomci |
+| **Judaismus**     | cca 0,8 %       | Jedna z největších komunit v EU |
+| **Protestantismus** | cca 2 %        | Menšinový, rozdrobený |
+| **Bez vyznání**   | cca 30 %        | Výrazný nárůst (sekularizace) |
+----
+ 🌍 **Koloniální otisk ve Francii**
+| Oblast          | Bývalé kolonie                          | Dnešní dopad |
+| **Severní Afrika** | Alžírsko, Maroko, Tunisko                | Největší počet přistěhovalců, islám, kuchyně, jazyk |
+| **Západní Afrika** | Mali, Senegal, Guinea, Pobřeží slonoviny | Hudba, sport, frank CFA, diaspora |
+| **Indočína**      | Vietnam, Laos, Kambodža                   | Asijská kuchyně, uprchlická diaspora |
+| **Karibik**       | Haiti, Guadeloupe, Martinik               | Kreolská kultura, afrokaribská hudba |
+| **Zámořská území**| Réunion, Mayotte, Francouzská Guyana     | Politická práva, migrace do Francie |
+^ Měnová unie / zóna             ^ Používaná měna               ^ Země / poznámka ^
+| Eurozóna                      | Euro (EUR)                   | 20 zemí EU (např. Německo, Francie, Itálie), + některé nečlenské země jako Kosovo či Černá Hora |
+| CFA frank – západoafrická     | Západoafrický CFA frank (XOF) | 8 zemí západní Afriky (např. Senegal, Pobřeží slonoviny) – vazba na euro, spravováno s pomocí Francie |
+| CFA frank – středoafrická     | Středoafrický CFA frank (XAF) | 6 zemí střední Afriky (např. Kamerun, Čad) – stejné principy jako XOF |
+| Franková zóna – Komory        | Komorský frank (KMF)         | Pouze Komory; pevně vázán na euro; emituje centrální banka s dohledem Francie |
+| Východokaribská měnová unie   | Východokaribský dolar (XCD)   | 8 malých států a teritorií v Karibiku (např. Svatá Lucie, Grenada, Antigua) |
+| Švýcarská měnová unie         | Švýcarský frank (CHF)        | Švýcarsko a Lichtenštejnsko – volná unie s dlouhodobou měnovou spoluprací |
+| Jihoafrická měnová oblast     | Jihoafrický rand (ZAR)        | Jihoafrická republika, Namibie, Lesotho, Eswatini (Svazijsko); tyto země mají své vlastní měny, ale ty jsou pevně vázány na rand |
+| Americká měnová zóna (USD)    | Americký dolar (USD)          | USA + dolarizované státy: Ekvádor, Salvador, Panama, Mikronésie, Palau, Marshallovy ostrovy aj. |
+| Australská měnová zóna        | Australský dolar (AUD)        | Austrálie + některé tichomořské ostrovy (např. Kiribati, Nauru, Tuvalu) |
+----
+ 🎭 **Francouzská kultura – jednotná maska, rozmanitá realita**
+| Tvrdí o sobě          | Realita                           || „Všichni mluví francouzsky“ | Existuje více než 10 živých jazyků a dialektů |
+| „Jsme sekulární stát“       | Náboženství výrazně formuje veřejný život |
+| „Jsme kulturní velmoc“      | Kulturní vliv dnes rozptýlený, různorodý |
+| „Jedna francouzská identita“| Desítky komunit, napětí i obohacení |
+----
+🧠 **Otázky k zamyšlení nebo diskusi**
+. Jak se projevuje koloniální minulost Francie v její dnešní populaci? \\
+. Proč se některé regionální jazyky udržely, a jiné téměř vymizely? \\
+. Může být Francie „jedním národem“ i přes tuto rozmanitost? \\
+. Jak ovlivňuje napětí mezi sekularismem a náboženstvím každodenní život? \\
+----
+====== Benelux ======
+Proč je Benelux výjimečný?
+  * Model evropské spolupráce před vznikem EU. (1944: Vznik pojmu a plánů Beneluxu - podpis exilovými vládami, 1948: Začátek praktického fungování celní unie, 1958/1960: Transformace na hospodářskou unii).
+  * Historická kontinuita s dynastickými a kulturními vazbami napříč Evropou.
+  * Region jazykové a kulturní rozmanitosti: románský Jih, germánský Sever, vícejazyčné instituce.
+  * Ekonomicky silné státy se strategickými přístavy (Rotterdam, Antverpy), bankovnictvím (Lucemburk), centry EU (Brusel).
+  * Ukázka, že malé státy mohou mít velký vliv, pokud spolupracují.
+===== Nizozemí =====
+Vznik a státní uspořádání
+Nezávislost na Španělsku uznána 1648 (Vestfálský mír).
+Dnes konstituční monarchie s parlamentním systémem.
+Oficiální název: Nizozemí (Nederland), neplést s Holandskem (jen dvě provincie).
+Hlavní město: Amsterdam – formálně hlavní město. Haag (Den Haag) – sídlo vlády, krále, parlamentu a většiny institucí.
+Jazyk: nizozemština (holandština).
+Na severu provincie Frísko – druhý úřední jazyk: fríština.
+Náboženství: tradičně protestantská země (kalvinismus).
+Dnes: 20–25 % katolíků (hlavně jih), 15–20 % protestantů (hlavně sever), více než 50 % bez vyznání.
+Obyvatelstvo a menšiny: 17,5 milionu obyvatel.
+Velké komunity: Indonésané, Surinamci, Marokánci, Turci, Karibské Antily.
+Multikulturní města: Rotterdam, Amsterdam, Utrecht.
+===== Belgie =====
+Vznik a státní uspořádání: 1830 odtržením od Spojeného království Nizozemského. Dnes federální konstituční monarchie, rozdělená jazykově i regionálně.
+Hlavní město: Brusel – hlavní město Belgie i faktické „hlavní město EU“.
+Leží ve vlámské části, ale je většinově frankofonní.
+Jazyková struktura (oficiálně tři jazyková společenství): nizozemština (Vlámové, asi 60 % populace), francouzština (Valoni, asi 40 %), němčina – malá komunita na východě (cca 1 %).
+Náboženství: tradičně katolická země.
+Dnes: Katolíci stále tvoří největší skupinu, i když klesá. Sekularizace – zejména ve městech.
+Obyvatelstvo a menšiny: 11,7 milionu obyvatel. Silné komunity: Maročané, Turci, Italové, Francouzi, Poláci.
+Brusel: výrazně multikulturní – až polovina obyvatel má migrační původ.
+===== Lucembursko =====
+Vznik a státní uspořádání: Historicky vévodství už od 10. století.
+Významná dynastie Lucemburků – vládli i českým zemím (Jan Lucemburský, Karel IV.).
+– rozdělení mezi Belgii a dnešní nezávislé velkovévodství Lucembursko.
+Do roku 1890 bylo spojeno personální unií s Nizozemím.
+Hlavní město: Lucemburk (Luxembourg) – nejen hlavní město, ale i důležité finanční a administrativní centrum EU. (Lucemburk je jedním ze tří hlavních sídelních měst Evropské unie, vedle Bruselu a Štrasburku. Politická rozhodnutí se dělají převážně v Bruselu, zde se „počítá a soudí“.
+Jazyk: oficiálně tři jazyky – lucemburština (Lëtzebuergesch) – národní jazyk, francouzština – právo, média, němčina – školství, tisk.
+Náboženství: Většina obyvatel je katolická, ale stejně jako jinde v Beneluxu roste sekularizace.
+Obyvatelstvo a menšiny: 660 000 obyvatel, z toho téměř 50 % cizinci.
+Největší komunita: Portugalci.
+Vysoký počet přeshraničních pracovníků – denně dojíždějí z Belgie, Francie a Německa.
+Top 10 světových finančních center podle GFCI 37 (březen 2025)
+  - New York
+  - Londýn
+  - Hongkong
+  - Singapur
+  - San Francisco
+  - Chicago
+  - Los Angeles
+  - Šanghaj
+  - Shenzhen
+  - Frankfurt nad Mohanem
+Lucemburk je v Evropě na 5. místě, za Londýnem, Frankfurtem, Dublinem a Ženevou (v EU je tedy na 3. místě)
+----
+^ Typ daně / odvody ^ Lucembursko ^ Česká republika ^ Nejnižší v EU ^ Nejvyšší v EU ^
+| **Standardní DPH** | **16 %** | **21 %** | ''Lucembursko'' (16 %) | ''Maďarsko'' (27 %) |
+| **Snížené sazby DPH** | 13 %, 8 %, 3 %, 0 % | 12 %, 0 % (např. knihy) | ''Irsko'' (0 % na potraviny) | ''Dánsko'' (žádné snížené sazby) |
+| **Daň z příjmu FO** | 0–42 % (progresivní) | 15 % / 23 % (lineární + solidární) | ''Bulharsko'' (10 %) | ''Švédsko'' (~57 %) |
+| **Daň z příjmu PO** | cca 24,94 % (vč. komunální přirážky) | 19 % | ''Maďarsko'' (9 %) | ''Malta'' (35 %) |
+| **Zdanění dividend** | 15 % (snížení dle smluv) | 15 % | ''Estonsko'' (odklad do výplaty zisku) | ''Irsko'' (33 %), ''Itálie'' (26 %) |
+| **Sociální pojištění – zaměstnanec** | cca 12 % + 3 % zdrav. = **15 %** | 11 % soc. + 4,5 % zdrav. = **15,5 %** | ''Dánsko'' (prakticky 0 %) | ''Rumunsko'' (~35 %) |
+| **Sociální pojištění – zaměstnavatel** | cca 14–15 % | **33,8 % soc. + 9 % zdrav. = 42,8 %** | ''Malta'' (~10 %) | ''ČR'' (! – mezi nejvyššími) |

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku