Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2025:pocetnost_vybranych_etnik [25/03/2025 23:48] – kokaisl
+++ ls2025:pocetnost_vybranych_etnik [22/04/2025 22:26] (aktuální) – kokaisl
@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
   * Galicijci a jejich údajné keltské kořeny – (Gallegos) mají mnoho společného s Kelty – jejich hudba se hraje na dudy a v jejich folkloru jsou pohanské prvky jako u Irů či Skotů.
   * Až 300 tisíc Španělů mluví arabsky – Ve městech Ceuta a Melilla (španělské exklávy v Africe) je velká komunita mluvčích marocké arabštiny. Arabština je tam běžně slyšet v ulicích i na úřadech.
+Maurské vlivy ve Španělsku:
+  * Granada – Alhambra. Nejznámější maurská památka ve Španělsku, asi nejvýznamnější symbol islámské architektury v Evropě. Palácový komplex dynastie Nasridů (13.–15. stol.). Spousty nádherných arabesek, kaligrafie, mozaik, vodních prvků, zahrad (Generalife). Turistický magnet a památka UNESCO – není to úplně jako Eiffelovka pro Francii, ale skoro. \\ {{https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/Dawn_Charles_V_Palace_Alhambra_Granada_Andalusia_Spain.jpg/250px-Dawn_Charles_V_Palace_Alhambra_Granada_Andalusia_Spain.jpg?300}} {{https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Court_of_the_Lions%2C_Alhambra_by_Juan_Laurent.jpg/250px-Court_of_the_Lions%2C_Alhambra_by_Juan_Laurent.jpg?170}}
+  * Cordoba – Mezquita. Původně mešita (z 8. století), později přestavěná na katedrálu – unikátní spojení islámu a křesťanství v architektuře. Množství sloupů a oblouků – červeno-bílé pruhy jsou typické. Jeden z nejlepších příkladů umájovské architektury mimo arabský svět. {{https://www.mezquitadecordoba-entradas.org/wp-content/uploads/2021/11/mezquita-tickets-2.jpg?300}}
+  * Sevilla – Alcázar (původně maurský palác, později rozšířen křesťanskými králi v mudéjarském stylu. Azulejos (kachlíčky), jemné štukové detaily, zahrady a fontány). + Giralda (původně minaret, dnes zvonice katedrály).
+  * El Escorial - i když v době výstavby byli Maurové dávno pryč - tento palác poblíž Madridu byl postaven v 16. století za vlády Filipa II. ve stylu, který je známý jako španělský renesanční styl. Ale: některé geometrické a symbolické aspekty mohou vzdáleně připomínat islámské tendence ke komplexní geometrii a propojení mezi architekturou a kosmologií. V některých klenbách a stropech lze najít velmi jemné ornamentální prvky, které mohou být poklonou mudéjarské [mudécharské] řemeslnosti (styl, kde se mísí křesťanská a islámská architektura, podle označení muslimů, kteří zůstali ve Španělsku po křesťanské rekonkvistě a žili pod křesťanskou vládou) – i když nejsou přímo maurské, odkazují na tuto dlouhou tradici. \\ {{https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/El_escorial.jpg/250px-El_escorial.jpg?300}}
 Gibraltar
@@ Řádek 114: / Řádek 121: @@
 | Období             | Událost / charakteristika                                     |
-|--------------------|--------------------------------------------------------------|
 | **481**            | Chlodvík I. – sjednocení Franků, přijetí křesťanství         |
 | **800**            | Karel Veliký – založení Franské říše, korunovace císařem     |
@@ Řádek 124: / Řádek 130: @@
 | **1958**           | Založení Páté republiky                                       |
 | **dnes**           | Francie jako postkoloniální republika, oslabená velmoc       |
+Francie nese jméno po germánském kmeni Franků, kteří se v 5. století usadili v romanizované Galii a postupně splynuli s místním obyvatelstvem. Ač byli původně barbarským kmenem ze severu, přijali křesťanství, převzali latinskou kulturu a jejich jazyk zanikl – ale jejich jméno zůstalo. Dnešní Francouzi tedy nejsou germánský národ, ale **románský národ s germánským jménem**, což je krásný paradox evropských dějin.
 ----
- 🌍 **Francie v koloniálním kontextu**
-| Koloniální hráč     | Období vlivu               | Klíčová území                                   |
-| Féničané            | 1. tisíciletí př. n. l.     | Středomoří, Kartágo                             |
-| Řekové              | 8.–2. stol. př. n. l.       | Jižní Galie (Massalia – Marseille)             |
-| Římané              | 1. stol. př. n. l. – 5. n. l.| Galie, celá záp. Evropa                         |
-| Španělsko & Portugalsko | 15.–17. století          | Amerika, Afrika, Asie                           |
-| Francie             | 17.–20. století             | Kanada, Karibik, Afrika, Indočína, Madagaskar  |
-| Velká Británie      | 18.–20. století             | Největší impérium – konkurence Francie         |
-| **dnes**            | **„Stín impéria“**         | Vliv v Africe, Rada bezpečnosti OSN, jazyk     |
+🌍 **Francie v koloniálním kontextu (v komparaci s dalšími hráči)**
+| Koloniální hráč         | Období vlivu                 | Klíčová území                                                                 |
+| Féničané               | 1. tisíciletí př. n. l.      | Středomoří, Kartágo                                                           |
+| Řekové                 | 8.–2. stol. př. n. l.        | Jižní Galie (Massalia – Marseille)                                           |
+| Římané                 | 1. stol. př. n. l. – 5. n. l.| Galie, celá západní Evropa                                                    |
+| Španělsko & Portugalsko| 15.–17. století              | Amerika, Afrika, Asie (Brazílie, Filipíny, Angola, Latinská Amerika)         |
+| Nizozemí (Holandsko)| 17.–20. století         | Indonésie (Nizozemská východní Indie), Surinam, karibské ostrovy, Cejlon, JAR |
+| Francie                | 17.–20. století              | Kanada (Nová Francie), Karibik, Západní Afrika, Maghreb, Indočína, Madagaskar |
+| Velká Británie         | 18.–20. století              | Indie, Kanada, Austrálie, Afrika, Blízký východ, největší impérium           |
+| **dnes**               | **„Stín impéria“**           | Vliv v Africe (frankofonie), Rada bezpečnosti OSN, měkká moc, kulturní vliv  |
+----
+  * Nizozemí mělo mimořádně silnou námořní a obchodní politiku. Klíčovým nástrojem byla **VOC (Nizozemská Východoindická společnost)** – polostátní korporace, která fungovala jako obchodní společnost, armáda i kolonizátor. Byla první firmou vydávající akcie a často se považuje za první nadnárodní korporaci.
+  * Na rozdíl od Francie se Holanďané zaměřovali spíše na **strategické obchodní body a ostrovy**, nikoli na rozsáhlé pevninské kolonie.
+  * **Koloniální pád Nizozemí**: Po 2. světové válce ztratili Indonésii (1949), Surinam (1975) a většina jejich zámořských území se osamostatnila. Dnes jim zůstalo jen pár **karibských ostrovů (např. Aruba, Curaçao)** s autonomním statusem v rámci nizozemského království.
+Francii zůstalo po dekolonizaci mnohem víc než Nizozemí – a to jak v počtu zámořských území, tak ve vlivu.
+  * Zámořská území Francie dnes (tzv. DOM-TOM – départements et territoires d'outre-mer). Plně integrované departementy a regiony (součást EU, mají poslance v Národním shromáždění):
+    * Guadeloupe (Karibik)
+    * Martinik (Karibik)
+    * Fr. Guyana (Jižní Amerika)
+    * Réunion (Indický oceán u Madagaskaru)
+    * Mayotte (Komorské ostrovy, Indický oceán)
+Zámořská společenství s větší autonomií:
+    * Polynésie française (Tahiti a okolní ostrovy)
+    * Nová Kaledonie (Pacifik – statut sui generis, čeká na možnou nezávislost)
+    * Saint-Pierre a Miquelon (u Kanady)
+    * Wallis a Futuna (Pacifik)
+    * Saint-Martin a Saint-Barthélemy (Karibik)
+Další aspekty trvajícího francouzského vlivu:
+Jazyk a školství – francouzština jako oficiální jazyk ve více než 20 afrických státech, silný kulturní a akademický vliv.
+Vojenské základny – trvalá přítomnost v Africe (např. Djibouti, Sahel).
+Ekonomická závislost – měna CFA frank v západoafrických zemích (s vazbou na francouzské hospodářství).
+Politický vliv – ex-kolonie často podporují Francii v OSN; členství v Frankofonii.
+Zvláštní vztahy – např. s Alžírskem, Pobřežím slonoviny, Senegalem a dalšími.
@@ Řádek 177: / Řádek 220: @@
 🎭 **Francouzská kultura – silná značka, ale roztříštěná realita**
-Francie se prezentuje jako jednotná kulturní velmoc: Eiffelovka, haute couture [ótkutýr] - znamená doslova „vysoké šití“ – označuje nejprestižnější, ručně vyráběnou luxusní módu z Paříže – jde o originální modely šité na míru, šanson ((ve francouzštině prostě „píseň“, ale ve střední Evropě se tím myslí specifický francouzský hudební styl, který vznikl z tradice městského zpěvu o životě, lásce, smrti, společenských tématech.  Jeho kořeny sahají do středověkých trubadúrských písní, ale moderní forma se formovala ve 20. století.
+Francie se prezentuje jako jednotná kulturní velmoc: Eiffelovka, haute couture [ótkutýr] - znamená doslova „vysoké šití“ – označuje nejprestižnější, ručně vyráběnou luxusní módu z Paříže – jde o originální modely šité na míru, šanson ((ve francouzštině prostě „píseň“, ale ve střední Evropě se tím myslí specifický francouzský hudební styl, který vznikl z tradice městského zpěvu o životě, lásce, smrti, společenských tématech.  Jeho kořeny sahají do středověkých trubadúrských písní, ale moderní forma se formovala ve 20. století. Typické je poetické vyprávění, jednoduchý doprovod (klavír, akordeon), důraz na text a emoci. \\ Nejznámější šansoniéři: Édith Piaf, Charles Aznavour, Jacques Brel (i když ten byl Belgičan), Georges Brassens. \\ Šanson silně ovlivnil i českou hudbu – šli tím směrem třeba Hana Hegerová)), víno, filozofie, Voltaire, Camus…
-    Typické je poetické vyprávění, jednoduchý doprovod (klavír, akordeon), důraz na text a emoci.
-    Nejznámější šansoniéři: Édith Piaf, Charles Aznavour, Jacques Brel (i když ten byl Belgičan), Georges Brassens.
-    Šanson silně ovlivnil i českou hudbu – šli tím směrem třeba Hana Hegerová)), víno, filozofie, Voltaire, Camus…
 Ale reálná kulturní krajina je **nesmírně roztříštěná**:
@@ Řádek 187: / Řádek 227: @@
   - **Bretaň, Alsasko, Korsika, Baskicko, Provence…** – každá oblast má své zvyky, jazyk, folklor.
-  - **Některé skupiny (např. Korzikané) usilují o autonomii**, nebo alespoň kulturní uznání.
+  - **Některé skupiny (např. Korsičané) usilují o autonomii**, nebo alespoň kulturní uznání.
@@ Řádek 215: / Řádek 255: @@
 | Náboženství      | Podíl obyvatel | Poznámka |
-|------------------|----------------|----------|
 | **Katolictví**    | cca 50–60 %     | Tradice, ale slábne |
 | **Islám**         | cca 8–10 %      | Přistěhovalci z Afriky a jejich potomci |
@@ Řádek 227: / Řádek 266: @@
 | Oblast          | Bývalé kolonie                          | Dnešní dopad |
-|------------------|------------------------------------------|---------------|
 | **Severní Afrika** | Alžírsko, Maroko, Tunisko                | Největší počet přistěhovalců, islám, kuchyně, jazyk |
 | **Západní Afrika** | Mali, Senegal, Guinea, Pobřeží slonoviny | Hudba, sport, frank CFA, diaspora |
@@ Řádek 233: / Řádek 271: @@
 | **Karibik**       | Haiti, Guadeloupe, Martinik               | Kreolská kultura, afrokaribská hudba |
 | **Zámořská území**| Réunion, Mayotte, Francouzská Guyana     | Politická práva, migrace do Francie |
+^ Měnová unie / zóna             ^ Používaná měna               ^ Země / poznámka ^
+| Eurozóna                      | Euro (EUR)                   | 20 zemí EU (např. Německo, Francie, Itálie), + některé nečlenské země jako Kosovo či Černá Hora |
+| CFA frank – západoafrická     | Západoafrický CFA frank (XOF) | 8 zemí západní Afriky (např. Senegal, Pobřeží slonoviny) – vazba na euro, spravováno s pomocí Francie |
+| CFA frank – středoafrická     | Středoafrický CFA frank (XAF) | 6 zemí střední Afriky (např. Kamerun, Čad) – stejné principy jako XOF |
+| Franková zóna – Komory        | Komorský frank (KMF)         | Pouze Komory; pevně vázán na euro; emituje centrální banka s dohledem Francie |
+| Východokaribská měnová unie   | Východokaribský dolar (XCD)   | 8 malých států a teritorií v Karibiku (např. Svatá Lucie, Grenada, Antigua) |
+| Švýcarská měnová unie         | Švýcarský frank (CHF)        | Švýcarsko a Lichtenštejnsko – volná unie s dlouhodobou měnovou spoluprací |
+| Jihoafrická měnová oblast     | Jihoafrický rand (ZAR)        | Jihoafrická republika, Namibie, Lesotho, Eswatini (Svazijsko); tyto země mají své vlastní měny, ale ty jsou pevně vázány na rand |
+| Americká měnová zóna (USD)    | Americký dolar (USD)          | USA + dolarizované státy: Ekvádor, Salvador, Panama, Mikronésie, Palau, Marshallovy ostrovy aj. |
+| Australská měnová zóna        | Australský dolar (AUD)        | Austrálie + některé tichomořské ostrovy (např. Kiribati, Nauru, Tuvalu) |
 ----
@@ Řádek 238: / Řádek 290: @@
  🎭 **Francouzská kultura – jednotná maska, rozmanitá realita**
-| Tvrdí o sobě          | Realita                           |
+| Tvrdí o sobě          | Realita                           || „Všichni mluví francouzsky“ | Existuje více než 10 živých jazyků a dialektů |
-|------------------------|------------------------------------|
-| „Všichni mluví francouzsky“ | Existuje více než 10 živých jazyků a dialektů |
 | „Jsme sekulární stát“       | Náboženství výrazně formuje veřejný život |
 | „Jsme kulturní velmoc“      | Kulturní vliv dnes rozptýlený, různorodý |
@@ Řádek 255: / Řádek 305: @@
 ----
+====== Benelux ======
+Proč je Benelux výjimečný?
+  * Model evropské spolupráce před vznikem EU. (1944: Vznik pojmu a plánů Beneluxu - podpis exilovými vládami, 1948: Začátek praktického fungování celní unie, 1958/1960: Transformace na hospodářskou unii).
+  * Historická kontinuita s dynastickými a kulturními vazbami napříč Evropou.
+  * Region jazykové a kulturní rozmanitosti: románský Jih, germánský Sever, vícejazyčné instituce.
+  * Ekonomicky silné státy se strategickými přístavy (Rotterdam, Antverpy), bankovnictvím (Lucemburk), centry EU (Brusel).
+  * Ukázka, že malé státy mohou mít velký vliv, pokud spolupracují.
+===== Nizozemí =====
+Vznik a státní uspořádání
+Nezávislost na Španělsku uznána 1648 (Vestfálský mír).
+Dnes konstituční monarchie s parlamentním systémem.
+Oficiální název: Nizozemí (Nederland), neplést s Holandskem (jen dvě provincie).
+Hlavní město: Amsterdam – formálně hlavní město. Haag (Den Haag) – sídlo vlády, krále, parlamentu a většiny institucí.
+Jazyk: nizozemština (holandština).
+Na severu provincie Frísko – druhý úřední jazyk: fríština.
+Náboženství: tradičně protestantská země (kalvinismus).
+Dnes: 20–25 % katolíků (hlavně jih), 15–20 % protestantů (hlavně sever), více než 50 % bez vyznání.
+Obyvatelstvo a menšiny: 17,5 milionu obyvatel.
+Velké komunity: Indonésané, Surinamci, Marokánci, Turci, Karibské Antily.
+Multikulturní města: Rotterdam, Amsterdam, Utrecht.
+===== Belgie =====
+Vznik a státní uspořádání: 1830 odtržením od Spojeného království Nizozemského. Dnes federální konstituční monarchie, rozdělená jazykově i regionálně.
+Hlavní město: Brusel – hlavní město Belgie i faktické „hlavní město EU“.
+Leží ve vlámské části, ale je většinově frankofonní.
+Jazyková struktura (oficiálně tři jazyková společenství): nizozemština (Vlámové, asi 60 % populace), francouzština (Valoni, asi 40 %), němčina – malá komunita na východě (cca 1 %).
+Náboženství: tradičně katolická země.
+Dnes: Katolíci stále tvoří největší skupinu, i když klesá. Sekularizace – zejména ve městech.
+Obyvatelstvo a menšiny: 11,7 milionu obyvatel. Silné komunity: Maročané, Turci, Italové, Francouzi, Poláci.
+Brusel: výrazně multikulturní – až polovina obyvatel má migrační původ.
+===== Lucembursko =====
+Vznik a státní uspořádání: Historicky vévodství už od 10. století.
+Významná dynastie Lucemburků – vládli i českým zemím (Jan Lucemburský, Karel IV.).
+– rozdělení mezi Belgii a dnešní nezávislé velkovévodství Lucembursko.
+Do roku 1890 bylo spojeno personální unií s Nizozemím.
+Hlavní město: Lucemburk (Luxembourg) – nejen hlavní město, ale i důležité finanční a administrativní centrum EU. (Lucemburk je jedním ze tří hlavních sídelních měst Evropské unie, vedle Bruselu a Štrasburku. Politická rozhodnutí se dělají převážně v Bruselu, zde se „počítá a soudí“.
+Jazyk: oficiálně tři jazyky – lucemburština (Lëtzebuergesch) – národní jazyk, francouzština – právo, média, němčina – školství, tisk.
+Náboženství: Většina obyvatel je katolická, ale stejně jako jinde v Beneluxu roste sekularizace.
+Obyvatelstvo a menšiny: 660 000 obyvatel, z toho téměř 50 % cizinci.
+Největší komunita: Portugalci.
+Vysoký počet přeshraničních pracovníků – denně dojíždějí z Belgie, Francie a Německa.
+Top 10 světových finančních center podle GFCI 37 (březen 2025)
+  - New York
+  - Londýn
+  - Hongkong
+  - Singapur
+  - San Francisco
+  - Chicago
+  - Los Angeles
+  - Šanghaj
+  - Shenzhen
+  - Frankfurt nad Mohanem
+Lucemburk je v Evropě na 5. místě, za Londýnem, Frankfurtem, Dublinem a Ženevou (v EU je tedy na 3. místě)
+----
+^ Typ daně / odvody ^ Lucembursko ^ Česká republika ^ Nejnižší v EU ^ Nejvyšší v EU ^
+| **Standardní DPH** | **16 %** | **21 %** | ''Lucembursko'' (16 %) | ''Maďarsko'' (27 %) |
+| **Snížené sazby DPH** | 13 %, 8 %, 3 %, 0 % | 12 %, 0 % (např. knihy) | ''Irsko'' (0 % na potraviny) | ''Dánsko'' (žádné snížené sazby) |
+| **Daň z příjmu FO** | 0–42 % (progresivní) | 15 % / 23 % (lineární + solidární) | ''Bulharsko'' (10 %) | ''Švédsko'' (~57 %) |
+| **Daň z příjmu PO** | cca 24,94 % (vč. komunální přirážky) | 19 % | ''Maďarsko'' (9 %) | ''Malta'' (35 %) |
+| **Zdanění dividend** | 15 % (snížení dle smluv) | 15 % | ''Estonsko'' (odklad do výplaty zisku) | ''Irsko'' (33 %), ''Itálie'' (26 %) |
+| **Sociální pojištění – zaměstnanec** | cca 12 % + 3 % zdrav. = **15 %** | 11 % soc. + 4,5 % zdrav. = **15,5 %** | ''Dánsko'' (prakticky 0 %) | ''Rumunsko'' (~35 %) |
+| **Sociální pojištění – zaměstnavatel** | cca 14–15 % | **33,8 % soc. + 9 % zdrav. = 42,8 %** | ''Malta'' (~10 %) | ''ČR'' (! – mezi nejvyššími) |

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku