Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
ls2025:pocetnost_vybranych_etnik [02/04/2025 00:29] – [Francie] kokaisl | ls2025:pocetnost_vybranych_etnik [22/04/2025 22:26] (aktuální) – kokaisl | ||
---|---|---|---|
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
* Galicijci a jejich údajné keltské kořeny – (Gallegos) mají mnoho společného s Kelty – jejich hudba se hraje na dudy a v jejich folkloru jsou pohanské prvky jako u Irů či Skotů. | * Galicijci a jejich údajné keltské kořeny – (Gallegos) mají mnoho společného s Kelty – jejich hudba se hraje na dudy a v jejich folkloru jsou pohanské prvky jako u Irů či Skotů. | ||
* Až 300 tisíc Španělů mluví arabsky – Ve městech Ceuta a Melilla (španělské exklávy v Africe) je velká komunita mluvčích marocké arabštiny. Arabština je tam běžně slyšet v ulicích i na úřadech. | * Až 300 tisíc Španělů mluví arabsky – Ve městech Ceuta a Melilla (španělské exklávy v Africe) je velká komunita mluvčích marocké arabštiny. Arabština je tam běžně slyšet v ulicích i na úřadech. | ||
+ | |||
+ | Maurské vlivy ve Španělsku: | ||
+ | * Granada – Alhambra. Nejznámější maurská památka ve Španělsku, | ||
+ | * Cordoba – Mezquita. Původně mešita (z 8. století), později přestavěná na katedrálu – unikátní spojení islámu a křesťanství v architektuře. Množství sloupů a oblouků – červeno-bílé pruhy jsou typické. Jeden z nejlepších příkladů umájovské architektury mimo arabský svět. {{https:// | ||
+ | * Sevilla – Alcázar (původně maurský palác, později rozšířen křesťanskými králi v mudéjarském stylu. Azulejos (kachlíčky), | ||
+ | * El Escorial - i když v době výstavby byli Maurové dávno pryč - tento palác poblíž Madridu byl postaven v 16. století za vlády Filipa II. ve stylu, který je známý jako španělský renesanční styl. Ale: některé geometrické a symbolické aspekty mohou vzdáleně připomínat islámské tendence ke komplexní geometrii a propojení mezi architekturou a kosmologií. V některých klenbách a stropech lze najít velmi jemné ornamentální prvky, které mohou být poklonou mudéjarské [mudécharské] řemeslnosti (styl, kde se mísí křesťanská a islámská architektura, | ||
+ | |||
Gibraltar | Gibraltar | ||
Řádek 264: | Řádek 271: | ||
| **Karibik** | | **Karibik** | ||
| **Zámořská území**| Réunion, Mayotte, Francouzská Guyana | | **Zámořská území**| Réunion, Mayotte, Francouzská Guyana | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ^ Měnová unie / zóna ^ Používaná měna ^ Země / poznámka ^ | ||
+ | | Eurozóna | ||
+ | | CFA frank – západoafrická | ||
+ | | CFA frank – středoafrická | ||
+ | | Franková zóna – Komory | ||
+ | | Východokaribská měnová unie | Východokaribský dolar (XCD) | 8 malých států a teritorií v Karibiku (např. Svatá Lucie, Grenada, Antigua) | | ||
+ | | Švýcarská měnová unie | Švýcarský frank (CHF) | Švýcarsko a Lichtenštejnsko – volná unie s dlouhodobou měnovou spoluprací | | ||
+ | | Jihoafrická měnová oblast | ||
+ | | Americká měnová zóna (USD) | Americký dolar (USD) | USA + dolarizované státy: Ekvádor, Salvador, Panama, Mikronésie, | ||
+ | | Australská měnová zóna | Australský dolar (AUD) | Austrálie + některé tichomořské ostrovy (např. Kiribati, Nauru, Tuvalu) | | ||
+ | |||
+ | |||
---- | ---- | ||
Řádek 269: | Řádek 290: | ||
🎭 **Francouzská kultura – jednotná maska, rozmanitá realita** | 🎭 **Francouzská kultura – jednotná maska, rozmanitá realita** | ||
- | | Tvrdí o sobě | Realita | + | | Tvrdí o sobě | Realita |
- | | „Všichni mluví francouzsky“ | Existuje více než 10 živých jazyků a dialektů | | + | |
| „Jsme sekulární stát“ | | „Jsme sekulární stát“ | ||
| „Jsme kulturní velmoc“ | | „Jsme kulturní velmoc“ | ||
Řádek 285: | Řádek 305: | ||
---- | ---- | ||
+ | |||
+ | ====== Benelux ====== | ||
+ | |||
+ | Proč je Benelux výjimečný? | ||
+ | |||
+ | * Model evropské spolupráce před vznikem EU. (1944: Vznik pojmu a plánů Beneluxu - podpis exilovými vládami, 1948: Začátek praktického fungování celní unie, 1958/1960: Transformace na hospodářskou unii). | ||
+ | * Historická kontinuita s dynastickými a kulturními vazbami napříč Evropou. | ||
+ | * Region jazykové a kulturní rozmanitosti: | ||
+ | * Ekonomicky silné státy se strategickými přístavy (Rotterdam, Antverpy), bankovnictvím (Lucemburk), | ||
+ | * Ukázka, že malé státy mohou mít velký vliv, pokud spolupracují. | ||
+ | |||
+ | ===== Nizozemí ===== | ||
+ | Vznik a státní uspořádání | ||
+ | |||
+ | Nezávislost na Španělsku uznána 1648 (Vestfálský mír). | ||
+ | |||
+ | Dnes konstituční monarchie s parlamentním systémem. | ||
+ | |||
+ | Oficiální název: Nizozemí (Nederland), | ||
+ | |||
+ | Hlavní město: Amsterdam – formálně hlavní město. Haag (Den Haag) – sídlo vlády, krále, parlamentu a většiny institucí. | ||
+ | |||
+ | Jazyk: nizozemština (holandština). | ||
+ | |||
+ | Na severu provincie Frísko – druhý úřední jazyk: fríština. | ||
+ | |||
+ | Náboženství: | ||
+ | |||
+ | Dnes: 20–25 % katolíků (hlavně jih), 15–20 % protestantů (hlavně sever), více než 50 % bez vyznání. | ||
+ | |||
+ | Obyvatelstvo a menšiny: 17,5 milionu obyvatel. | ||
+ | |||
+ | Velké komunity: Indonésané, | ||
+ | |||
+ | Multikulturní města: Rotterdam, Amsterdam, Utrecht. | ||
+ | |||
+ | ===== Belgie ===== | ||
+ | Vznik a státní uspořádání: | ||
+ | |||
+ | Hlavní město: Brusel – hlavní město Belgie i faktické „hlavní město EU“. | ||
+ | |||
+ | Leží ve vlámské části, ale je většinově frankofonní. | ||
+ | |||
+ | Jazyková struktura (oficiálně tři jazyková společenství): | ||
+ | |||
+ | Náboženství: | ||
+ | |||
+ | Dnes: Katolíci stále tvoří největší skupinu, i když klesá. Sekularizace – zejména ve městech. | ||
+ | |||
+ | Obyvatelstvo a menšiny: 11,7 milionu obyvatel. Silné komunity: Maročané, Turci, Italové, Francouzi, Poláci. | ||
+ | |||
+ | Brusel: výrazně multikulturní – až polovina obyvatel má migrační původ. | ||
+ | |||
+ | ===== Lucembursko ===== | ||
+ | |||
+ | Vznik a státní uspořádání: | ||
+ | |||
+ | Významná dynastie Lucemburků – vládli i českým zemím (Jan Lucemburský, | ||
+ | |||
+ | 1839 – rozdělení mezi Belgii a dnešní nezávislé velkovévodství Lucembursko. | ||
+ | |||
+ | Do roku 1890 bylo spojeno personální unií s Nizozemím. | ||
+ | |||
+ | Hlavní město: Lucemburk (Luxembourg) – nejen hlavní město, ale i důležité finanční a administrativní centrum EU. (Lucemburk je jedním ze tří hlavních sídelních měst Evropské unie, vedle Bruselu a Štrasburku. Politická rozhodnutí se dělají převážně v Bruselu, zde se „počítá a soudí“. | ||
+ | |||
+ | Jazyk: oficiálně tři jazyky – lucemburština (Lëtzebuergesch) – národní jazyk, francouzština – právo, média, němčina – školství, tisk. | ||
+ | |||
+ | Náboženství: | ||
+ | |||
+ | Obyvatelstvo a menšiny: 660 000 obyvatel, z toho téměř 50 % cizinci. | ||
+ | |||
+ | Největší komunita: Portugalci. | ||
+ | |||
+ | Vysoký počet přeshraničních pracovníků – denně dojíždějí z Belgie, Francie a Německa. | ||
+ | |||
+ | Top 10 světových finančních center podle GFCI 37 (březen 2025) | ||
+ | - New York | ||
+ | - Londýn | ||
+ | - Hongkong | ||
+ | - Singapur | ||
+ | - San Francisco | ||
+ | - Chicago | ||
+ | - Los Angeles | ||
+ | - Šanghaj | ||
+ | - Shenzhen | ||
+ | - Frankfurt nad Mohanem | ||
+ | |||
+ | Lucemburk je v Evropě na 5. místě, za Londýnem, Frankfurtem, | ||
+ | |||
+ | ---- | ||
+ | |||
+ | ^ Typ daně / odvody ^ Lucembursko ^ Česká republika ^ Nejnižší v EU ^ Nejvyšší v EU ^ | ||
+ | | **Standardní DPH** | **16 %** | **21 %** | '' | ||
+ | | **Snížené sazby DPH** | 13 %, 8 %, 3 %, 0 % | 12 %, 0 % (např. knihy) | '' | ||
+ | | **Daň z příjmu FO** | 0–42 % (progresivní) | 15 % / 23 % (lineární + solidární) | '' | ||
+ | | **Daň z příjmu PO** | cca 24,94 % (vč. komunální přirážky) | 19 % | '' | ||
+ | | **Zdanění dividend** | 15 % (snížení dle smluv) | 15 % | '' | ||
+ | | **Sociální pojištění – zaměstnanec** | cca 12 % + 3 % zdrav. = **15 %** | 11 % soc. + 4,5 % zdrav. = **15, | ||
+ | | **Sociální pojištění – zaměstnavatel** | cca 14–15 % | **33,8 % soc. + 9 % zdrav. = 42,8 %** | '' | ||