Stránka je zamknutá

Tato stránka je právě zamknutá pro úpravy jiným uživatelem. Musíte počkat, než onen uživatel dokončí své úpravy nebo než tento zámek vyprší.
Právě zamknuto: 216.73.216.60
Zámek vyprší: 28/06/2025 05:36 (11 min)
Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Poláci v České republice - Vzdělávání na Těšínsku ======
//Randáková Adéla//
===== Úvod a cíl práce =====
Tématem této semestrální práce je studie polské menšiny v České republice, která představuje druhou nejpočetnější((ZAHRADNIKOVÁ, Jana. Situace polské menšiny v Československu a v České republice v kontextu česko-polských vztahů. Online. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. 2014. Dostupné z: https://theses.cz/id/xksh2s/.)) a zároveň jednu z historicky nejdéle usazených etnických menšin na území České republiky. Poláci tvoří specifickou skupinu, jež si dlouhodobě zachovává silné kulturní vazby, a to zejména v oblasti Těšínského Slezska. V této oblasti se střetávají obyčeje, tradice a kultura dvou národností, české majority a polské minority. Polská komunita zde má hluboké historické kořeny. Aktivně se podílí na hospodářském, kulturním i společenském životě a udržuje si bohaté tradice, vzdělávací instituce i spolkový život, a to včetně významných aktivit v oblasti sportu.

Cílem této práce je analyzovat polské menšinové vzdělávání na Těšínsku a analyzovat postoje a názory pedagogů a studentů, kteří se cítí být součástí této komunity. Vzdělávání hraje klíčovou roli v uchovávání identity a kultury této menšiny((MAŁYSZ, Bohdan & KASZPER, Roman (2018). Poláci na Těšínsku. Kongres Poláków w Republice Czeskiej. Dostupné z: https://www.polonica.cz/Files/File/Polaci-na-Tesinsku.pdf)). Výzkum si tedy klade za cíl zjistit, jak studenti a pedagogové z řad polské menšiny vnímají své postavení v rámci české společnosti, zejména v oblasti vzdělávání, identity a budoucích perspektiv.
 
Semestrální práce je postavena na kvalitativním výzkumu, který byl současně proveden online i osobní formou mezi členy Polské menšiny. Cílem je přiblížit současné fungování a význam polských škol pro místní komunitu a konkrétní studenty a pedagogy. Praktická část byla realizována formou polostrukturovaných rozhovorů s členy polské komunity a osobami angažovanými v oblasti polského školství. Pomocí těchto rozhovorů bude analyzováno polské vzdělávání v oblasti Těšínského Slezska, porovnány rozdíly se školstvím českým a popsány výzvy, se kterými se setkávají studenti polských škol, kteří chtějí pokračovat na vysokých školách v Česku nebo v Polsku. Současně bude zkoumáno, zda existují nějaké bariéry nebo výhody pro členy polské menšiny při vstupu na český pracovní trh. Výzkum bude zpracován formou článku do časopisu.

Hlavním cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, která se zabývá polským školstvím na území těšínského Slezska ale také zodpovědět na dílčí otázky jako jsou vztahy mezi Čechy a Poláky, diskriminace a stereotypy ohledně Polské menšiny a zmapovat aktuální výzvy a možnosti rozvoje polských škol v českém prostředí.
==== Výzkumné otázky ====
=== Hlavní výzkumná otázka ===
Jak studenti a pedagogové polské menšiny vnímají své postavení v české společnosti?

=== Další výzkumné otázky ===
  * Jaké jsou vztahy mezi českou většinou a polskou menšinou v Těšínském Slezsku?
  * Jak studenti a pedagogové polské menšiny vnímají vztahy mezi Poláky a Čechy v širším sociálním a kulturním kontextu?
  * Jaké jsou rozdíly mezi výukou v polských menšinových školách a běžných českých školách?
  * S jakými překážkami se setkávají studenti polské menšiny při přechodu na české střední a vysoké školy?
  * Jak studenti a pedagogové z menšinových škol vnímají svou kulturní identitu?
  * Jak vidí členové polské menšiny její budoucnost v regionu?



===== Literární rešerše =====
Téma polské menšiny na Těšínském Slezsku a její integrace a vzdělávání v České republice bylo opakovaně zkoumáno v různých publikacích. Tato literární rešerše představuje hlavní závěry a teoretické přístupy autorů, kteří se danou problematikou zabývali.

Jedním z důležitých pohledů na vztahy mezi českou majoritou a polskou menšinou na Těšínsku nabízí bakalářská práce Kamily Muchové **Polská menšina na Těšínském Slezsku v očích českých studentů středních škol (2013)**((MUCHOVÁ, Kamila. Polská menšina na Těšínském Slezsku v očích českých studentů středních škol. 2013. Bachelor's Thesis. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cdroa/BAKALARKA.pdf?kodomez=termin-540379;lang=cs)). Autorka se ve své práci zaměřuje na to, jak čeští středoškoláci vnímají polskou menšinu, přičemž využívá kvantitativní dotazníkové šetření, jehož výsledky podrobně analyzuje v kapitole 4.2 "Výsledky dotazníkového šetření" (s. 34–44). Muchová ve své analýze poukazuje na přetrvávající stereotypy, předsudky a nedostatečné porozumění kulturním rozdílům, které mezi českými studenty přetrvávají. V části 4.2.3 "Postoje studentů k polské menšině" (s. 39–41) uvádí, že i přesto, že se většina studentů setkala s Poláky, jejich znalosti o kultuře a historii polské menšiny jsou velmi omezené. Respondenti často vyjadřují nezájem nebo nevědí, že se v regionu nachází školy s polským vyučovacím jazykem. Práce tak nepřímo reflektuje vztahy mezi většinovým obyvatelstvem a menšinou – negativní postoje českých studentů mohou naznačovat jistou míru napětí nebo alespoň mezikulturního odstupu. Dále autorka v části 4.2.4 "Vliv školního prostředí" (s. 41–42) zdůrazňuje, že nedostatek informací o polské menšině ve školním kurikulu je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují postoje žáků. Škola tak hraje významnou roli v utváření mezietnického porozumění. 

Otázku udržení kulturní identity polské menšiny v české části Těšínského Slezska z perspektivy vzdělávání analyzuje Hynek Böhm ve své studii **Polská menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci? (2017)**((BÖHM, Hynek. Polské menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci?. Śląsk jako aktualny problem badawczy, 115. Dostupné z: https://www.euro-in.org/public/files/TRANSCARPATHICA-V.pdf)). Autor se zaměřuje na význam škol s polským jazykem vyučovacím a kulturních institucí v procesu reprodukce identity menšiny a klade si klíčovou otázku, zda je vzdělávací systém schopen zpomalit či zvrátit proces postupné asimilace (s. 52–53). V části práce věnované charakteristice vzdělávacího systému (s. 54–56) autor popisuje fungování polských škol všech stupňů – od mateřských po střední – a jejich význam jako nástroje kulturní reprodukce. Zdůrazňuje, že se jedná o školy s výukou v polštině, které se snaží kromě běžného kurikula předávat i jazykové a kulturní hodnoty (s. 55). Zároveň však poukazuje na dlouhodobý pokles počtu žáků, což může ohrozit jejich budoucí udržitelnost (s. 56–57). Článek dále popisuje asimilační tlaky, kterým čelí studenti při přechodu z menšinového školního prostředí do českých středních a vysokých škol. Zmiňuje se o jazykových bariérách, omezené reprezentaci polštiny ve veřejném prostoru a ztrátě vazeb na komunitní život (s. 57–59). V kontextu identity autor upozorňuje na posun části mladší generace směrem k hybridní nebo české identitě, přičemž stále existuje i skupina, která svou identitu chápe jako pevně polskou (s. 59–60). V závěru studie (s. 60–61) autor konstatuje, že vzdělávání je důležitým, ale nikoliv jediným faktorem v udržení menšinové identity. O budoucnosti menšiny rozhodne nejen kvalita škol, ale také aktivita rodin, spolkové činnosti a přítomnost polštiny ve veřejném prostoru. Studie tak nabízí důležité poznatky o aktuální situaci polské menšiny a výzvách, kterým čelí, zejména v oblasti jazykové, institucionální a generační kontinuity.

Publikace **Poláci na Těšínsku (2018)**((MAŁYSZ, Bohdan & KASZPER, Roman (2018). Poláci na Těšínsku. Kongres Poláków w Republice Czeskiej. Dostupné z: https://www.polonica.cz/Files/File/Polaci-na-Tesinsku.pdf)), editovaná Bohdanem Małyszem a Romanem Kaszperem, představuje kolektivní odborné dílo, které přináší interdisciplinární pohled na historický, sociální a kulturní vývoj polské menšiny v české části Těšínského Slezska. Kniha se zaměřuje na historický kontext, ale i na současné problémy a výzvy, kterým tato menšina čelí (Małysz & Kaszper, 2018, s. 7–10). V úvodních kapitolách (s. 11–35) je analyzován vývoj česko-polských vztahů v regionu – od období po roce 1920 až po současnost. Autoři ukazují, že tyto vztahy se vyvíjely od politického napětí a soupeření k dnešní mírové, avšak asymetrické koexistenci, v níž česká většina často nevěnuje menšině dostatečnou pozornost. Ve střední části knihy (s. 36–68) se autoři věnují vzdělávání, zejména fungování škol s polským jazykem vyučovacím. Zdůrazňují, že tyto školy plní nejen vzdělávací, ale i kulturně-identitní funkci – udržují jazyk, tradice a komunitní sounáležitost. Zároveň upozorňují na klesající počet žáků, složitou personální situaci a problémy studentů při přechodu na české střední a vysoké školy (jazykové bariéry, adaptační šok) – srov. kapitolu „Školství a vzdělávání“ (s. 50–61). V dalších částech knihy (např. kapitola o identitě, s. 70–82) se odráží pohled členů menšiny na otázku národní příslušnosti. Starší generace často deklaruje silnou polskou identitu, zatímco mladší se častěji identifikují duálně – jako Poláci i Češi nebo se označují jako „Těšíňané“. Identita se tak jeví jako fluidní a ovlivněná jazykem, prostředím a školou. V závěru publikace (s. 83–95) se autoři věnují perspektivám budoucnosti menšiny. Zaznívá zde obava z pokračující asimilace, ale také optimismus pramenící z aktivní spolkové a kulturní činnosti, kterou zajišťuje zejména PZKO a školy. Udržení identity je podle autorů možné, bude-li podporována institucionálně i komunitně.

Ve své práci **Národnostní menšiny v České republice (2013)**((ZUNTOVÁ, Tereza. Národnostní menšiny v České republice. 2013. Dostupné z: https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/30229)) se Tereza Zuntová zaměřuje na analýzu legislativního rámce ochrany národnostních menšin, jak na úrovni národního, tak mezinárodního práva. Výraznou pozornost věnuje také polské menšině na Těšínsku, kterou využívá jako příklad dobře integrované a organizované menšinové komunity.V úvodu práce (kap. 1, s. 8–13) autorka vymezuje základní pojmy jako „národnostní menšina“ a objasňuje právní rozdíl mezi národnostní a etnickou menšinou. Navazuje výkladem mezinárodních dokumentů (kap. 2, s. 14–25), které ovlivňují českou legislativu – zejména Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků. Klíčová část práce (kap. 3, s. 26–41) se věnuje české legislativě, zejména zákonu č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin. Zuntová zde podrobně rozebírá práva menšin v oblasti jazyka, vzdělávání, kultury, účasti na samosprávě a médiích. Uvádí, že polská menšina v Moravskoslezském kraji naplňuje podmínky pro užívání polského jazyka v úředním styku i pro provozování škol s polským jazykem vyučovacím (s. 35–37). V části věnované vzdělávání (s. 36–38) autorka konstatuje, že polská menšina má plně funkční síť mateřských, základních a středních škol s výukou v polštině. Tyto školy podle Zuntové umožňují zachování jazykové a kulturní identity, ale fungují v rámci českého kurikula. Přesto upozorňuje, že při přechodu na české střední a vysoké školy může vznikat jazyková bariéra, protože výuka na vyšší úrovni je obvykle v češtině (s. 38). Závěrečná část práce (kap. 4, s. 42–48) popisuje mechanismy institucionální podpory menšin – např. roli vládní Rady pro národnostní menšiny, činnost poradních orgánů či financování menšinových kulturních aktivit. Polská menšina je zde hodnocena jako modelový příklad dobře fungující menšiny díky silné institucionální infrastruktuře a aktivní komunitní činnosti (s. 45–46).

Ve své práci **Z historie Poláků v České republice (1997)**((BORÁK, Mečislav. Z historie Poláků v České republice. G. Sokolová et al, 1997. Dostupné z: https://www.mecislavborak.cz/dokumenty/publikace/sborniky/16-Z_historie_Polaku_v_CR.pdf)) Mečislav Borák detailně mapuje vývoj polské menšiny především v oblasti Těšínského Slezska. Studie je historicky zaměřená, ale poskytuje cenné zázemí pro pochopení současného postavení menšiny. Borák popisuje počátky polské přítomnosti na Těšínsku už v období Habsburské monarchie, a následně se věnuje klíčovým milníkům 20. století – především sporům o Těšínsko mezi Československem a Polskem po roce 1918 a jejich důsledkům pro vzájemné vztahy mezi Čechy a Poláky (s. 6–8). V části věnované meziválečnému období upozorňuje na asimilační politiku vůči Polákům a omezování polského školství i kulturních institucí (s. 9–11). Zlomové byly také události po roce 1945, kdy sice došlo k částečné obnově polských škol, avšak ve zcela nových ideologických podmínkách (s. 12–13). Autor uvádí, že právě školství a kultura hrály zásadní roli v uchování národní identity, přičemž jazyk zůstával určujícím prvkem polské příslušnosti. Identitní otázky jsou zachyceny spíše okrajově a nepřímo – Borák upozorňuje na existenci obyvatel s nevyhraněnou identitou, kteří po roce 1945 podléhali tlaku české většinové společnosti (s. 14). Přesto práce výslovně neanalyzuje současné pojetí identity nebo budoucí perspektivy členů menšiny. Vzdělávací otázky jsou zpracovány z historického hlediska – autor sleduje vývoj školství s polským vyučovacím jazykem, jeho omezování a následnou obnovu, nikoliv však současný stav nebo konkrétní překážky při přechodu studentů z menšinových škol do většinového vzdělávacího systému (s. 10–12).

Článek Mareka Škultétyho **Komparace vyučování matematiky v České republice a Polsku (2015)**((ŠKULTÉTY, Marek. KOMPARACE VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY V ČESKÉ REPUBLICE A POLSKU. Sborník výstupů projektu Praděd/Pradziad School Network, 95. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Marek-Skultety)) se věnuje srovnání vzdělávacích přístupů obou zemí v oblasti výuky matematiky, přičemž na pozadí reflektuje i školní prostředí jako integrační prostor pro polské děti v českých školách. Autor se zaměřuje především na rozdíly v osnovách, stylu výuky a systému hodnocení, a to konkrétně na stranách 97–100. Uvádí například, že polská výuka je více abstraktní a teoretická, zatímco česká klade důraz na praktické aplikace. Rozdíly se projevují i ve způsobu známkování (Polsko: 1–6, Česko: 1–5), v tempu výuky i v obsahu učiva. Ačkoliv není hlavním tématem článek o menšinách, Škultéty nepřímo poukazuje na možné problémy při přechodu žáků z polských komunitních škol do českého systému, a to kvůli odlišnému pojetí výuky a hodnocení. Z toho vyplývá, že žáci s polským jazykovým a kulturním zázemím se mohou cítit znevýhodněni při přechodu do českých škol, což má dopad na jejich vzdělávací dráhu a adaptaci. Téma identity, vzájemných vztahů či budoucnosti menšiny není v článku rozpracováno. Přesto je studie užitečná jako kontextový podklad pro pochopení rozdílů mezi českým a polským školstvím, které mohou mít dílčí dopad na zkušenost žáků z polské menšiny.

Článek Miroslava Kantora **Česko-polské vztahy v novější historii Těšínského Slezska (2016)**((KANTOR, Miroslav. Česko-polské vztahy v novější historii Těšínského Slezska. Českopolské vztahy v novější historii Těšínského Slezska. Dostupné z: http://www.go-east-mission.net/dateien/cz/147_260209.pdf)) se zaměřuje na historický a politický vývoj vztahů mezi Českem a Polskem v oblasti Těšínského Slezska, s důrazem na jeho vliv na integraci polské menšiny a její postavení v české společnosti. Autor popisuje klíčové historické události, jako byla roztržka po první světové válce, kdy došlo k rozdělení Slezska mezi Československo a Polsko, a následné vytváření napětí mezi oběma národy. Tento konflikt měl vliv na společenské postavení Poláků v českém státě a jejich schopnost uchovávat kulturní a jazykovou identitu. Práce se zaměřuje i na vývoj politiky vůči menšinám, a to nejen v meziválečném období, ale i po druhé světové válce a v době komunismu, kdy byla polská menšina často asimilována nebo politicky potlačována. Po roce 1989 došlo k zlepšení vztahů mezi oběma státy, což mělo pozitivní vliv na postavení Poláků v Československu i v České republice. Na konkrétních příkladech (zejména kapitola 3, s. 50–58) autor ukazuje, jak politické změny a mezinárodní vztahy ovlivnily integraci polské menšiny v Těšínském Slezsku, a také zmiňuje důsledky pro vzdělávací systémy, jazyková práva a kulturní vyjádření.

Kniha Joanny Maurer **Sousedé: migrace Poláků do Česka a Čechů do Polska po roce 2004 (2022)**((MAURER, Joanna. Sousedé: migrace Poláků do Česka a Čechů do Polska po roce 2004. Masarykova univerzita, 2022. Dostupné z: https://toolkit.ecn.cz/img_upload/026d410a60dc2204c142638c7485d657/15-studnicki.pdf)) se zaměřuje na migrační vzorce mezi Českem a Polskem v souvislosti s členstvím v Evropské unii. Autorka zkoumá změny v mobilitě pracovních sil, jak se po roce 2004 změnila migrační dynamika mezi těmito dvěma zeměmi, kdy se Poláci stali významnou pracovní silou v České republice. Maurer analyzuje, jak migrace ovlivnila polskou komunitu v ČR, včetně problémů, jako jsou adaptace, integrace a zachování kulturní identity (s. 120–130). V knize je podrobně zpracováno, jak migrace ovlivnila nejen pracovní vztahy, ale i sociální a kulturní interakce mezi oběma národy, přičemž se klade důraz na vztahy mezi Poláky a Čechy a vzájemné mezikulturní obohacení. Maurer se také zaměřuje na ekonomické faktory, které migraci ovlivnily, a to jak z hlediska pracovních podmínek, tak i jazykových bariér a metod integrace (s. 140–150). Kniha poskytuje hlubší pohled na to, jak migrační procesy ovlivnily každodenní život migrantů i místních obyvatel a jak se pracovní trh a sociální prostředí v České republice změnily v důsledku přílivu polských pracovníků (s. 160–170).

Článek Denisy Labischové **Na příkladu historie a současnosti Těšínska (2018)**((LABISCHOVÁ, Denisa. (n.d.). Na příkladu historie a současnosti Těšínska. In Mosty mezi kulturami (s. 32). Dostupné z: https://old.ksv.upol.cz/civilia/texts/Civilia%201-1.pdf)) analyzuje historický vývoj a současné otázky týkající se polské menšiny v oblasti Těšínského Slezska. Autorka se zaměřuje na kulturní a sociální dynamiku mezi Čechy a Poláky, s důrazem na historické procesy, které formovaly vztahy mezi těmito dvěma národy v tomto regionu. Labischová zkoumá historii polské menšiny, její adaptaci a integraci do české společnosti a jak se vyvíjely vztahy mezi Poláky a Čechy od historických událostí až po současnost. Sociální dynamika je zkoumána prostřednictvím kulturní výměny, vzorců mezikulturní komunikace a politických rozhodnutí, která ovlivnila postavení menšiny v rámci většinové české společnosti. Článek rovněž reflektuje současné výzvy, jimž čelí polská menšina v Těšínsku, jako jsou identitní otázky, kulturní integrace a udržení tradice a jazyka v moderní společnosti (s. 32–35). Autorka upozorňuje na komplexní vztahy, které v regionu mezi oběma národy existují a na potřebu mezikulturního dialogu pro podporu lepšího soužití (s. 36–40).

===== Metodologie =====
Tato práce je postavena na kvalitativním výzkumu, jehož cílem je hlouběji porozumět postavení polské menšiny v České republice, se zaměřením na oblast Těšínského Slezska. Kvalitativní přístup byl zvolen zejména proto, že umožňuje získat detailní a osobní pohled na zkušenosti, postoje a názory členů polské menšiny, které by jinak mohly zůstat skryté.((HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. PORTÁL sro, 2023.))
==== Metody sběru dat ====
První použitou metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory se studenty, které byly vedeny formou online schůzek prostřednictvím platformy Microsoft Teams. Tento způsob umožnil snadnější a časově velmi úsporné spojení s respondenty z různých lokalit Těšínského Slezska a zároveň zachoval bezpečné a pohodlné prostředí pro sdílení osobních zkušeností. I přes pár technických problémů které jsem řešila změnou platformy na videohovor přes sociální síť Facebook či telefonní spojení. 
Druhou metodou sběru dat byl tradiční terénní výzkum, který probíhal přímo na jediném polském gymnáziu v České republice, a to na Gymnáziu Juliusze Słowackého v Českém Těšíně. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy a ředitelkou školy.

Polostrukturovaná řízená forma rozhovorů byla zvolena proto, aby bylo možné držet se hlavních výzkumných témat, ale zároveň dát respondentům prostor rozvinout své odpovědi a doplnit je o další související poznatky.
==== Výběr respondentů ====
Respondenti byli vybíráni cíleně z řad členů polské menšiny žijících v oblasti Těšínského Slezska a lidí kteří mají k této menšině blízko. Zahrnovali jak studenty, tak osoby aktivní v kulturním a vzdělávacím životě této komunity.

Zároveň byla využita metoda sněhové koule, kdy byli osloveni první respondenti, kteří následně doporučili další vhodné účastníky výzkumu. Tato metoda se ukázala jako velmi účinná vzhledem k propojenosti a velké kulturní blízkosti komunity, což umožnilo získat cenné a autentické informace.

=== Seznam respondentů ===

  * **Stanislav Heczko**

Student pedagogické fakulty v Olomouci.Pochází ze Třinecka. Cítí se být součástí polské národnostní menšiny. Chodil do prvních dvou tříd na základní škole do školy s polským jazykem. 
//" ...tak já se cítím tak jako napůl protože můj taťka je z polské menšiny a mamka zase z Jeseníku. A já tím že jsem celej život v česku tak se kulturně cítím spíš jako čech protože polsky sice umím ale vlastně ta polská kultura je jako jiná ale samozřejmě je tam ta polská část."// 

  * **Tobiáš Solowski**

Student Univerzity Palackého  v Olomouci oboru právo a právní věda, pochází z Těšínského Slezska, cítí se být součástí Polské národnostní menšiny. Na střední škole v druhém ročníku přestoupil na českou školu. Aktivně napštěvoval polské PZKO ((Polský kulturně-osvětový svaz v České republice (polsky Polski Związek Kulturalno-Oświatowy w Republice Czeskiej, zkráceně PZKO) představuje – vedle Kongresu Poláků v České republice – klíčovou organizaci polské národnostní menšiny v Česku a zároveň největší sdružení Poláků v této zemi.

Hlavním posláním PZKO je uchovávat a rozvíjet etnickou identitu Poláků žijících v České republice. Organizace má charakter občanského sdružení s právní subjektivitou a působí po celém území Česka. Její ústředí se nachází v Českém Těšíně. Svaz byl založen v roce 1947.https://www.pzko.cz/)) 
//"ten spolek zajišťuje většinou organizování různých akcí, jak říkáš právě a je to vlastně, pokud se bavíme o těch spolecích, které tady fungují na tom Těšinsku, tak to je asi takový nejaktivnější a nejvíc člensky zastoupený spolek, co tady máme"//

  * **Hanna Berek**

Pochází z Bystřice a momentálně studuje v Brně na Mendelově univerzitě krajinářskou architekturu. Cítí se být součástí polské národnostní menšiny. Navštěvuje festival Folkloryčna Bystrica.

  * **T. M.**

Je studentkou a pochází z Třince. Považuje se spíše za Polku. Cítí se být součástí polské národnostní menšiny.

  * **Ing. Maria Jarnot**

Ředitelka Polského gymnázia im. Juliusza Słowackiego v Českém Těšíně, kde také učí Chemii. Chemii vystudovala na VŠCHT v Praze. Považuje se za členku polské národnostní menšiny ale Identitou se více cítí být Polkou. pochází též z Těšínského Slezska. Je členkou PZKO.

  * **Bc. Łucja Czudek**

Pochází z Bystřice. Učitelka Ruského a Českého jazyka na Polském gymnáziu im. Juliusza Słowackiego v Českém Těšíně kde i studovala. Po Gymnáziu vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Cítí se být něco mezi polkou a češkou:
 //"My tomu tady říkáme člonzok, obyvatel Sleszka ..."// Je členkou PZKO. Pořádá třeba Gorolske sviento, Polský letní Festival polské národnostní menšiny na Těšínsku. 

  * **Mgr. Władysław Kubień, Ph.D.**

Učitel Polského jazyka a Výtvarné výchovy na Polském gymnáziu im. Juliusza Słowackiego v Českém Těšíně. Pochází z Těšínského Slezska. Je členem PZKO. Studoval v Polštině, základní školu absolvoval také Polskou, ale v Třinci. Poté absolvoval dvouletou vojenskou základní službu, v Ožicích na východě Slovenska. Poté studoval Ostravskou univerzitu a poté absolvoval doktorát na Slezské univerzitě v Katowicích. Cítí se být součástí polské národnostní menšiny.

  * **Mgr. Monika Rzymanek**

 Učitelka Chemie na Polském gymnáziu im. Juliusza Słowackiego v Českém Těšíně. Pochází z Těšínského Slezska a považuje se býti Slezanem. 
//"Přesně, něco mezi. Já jsem vždycky říkala, že kdybych měla fandit, kdyby hráli Poláci s Čechama, tak já nevím, komu bych fandila, asi tomu, kdo bude vyhrávat. "//
Studovala na gymnáziu v Českém Těšíně a poté na Masarykově univerzitě v Brně.

  * **Mgr Michał Szczotka**

Učitel dějepisu na Polském gymnáziu im. Juliusza Słowackiego v Českém Těšíně. Na kterém i studoval a po té pokračoval ve studiu dějepisu v Polsku. Považuje se býti součástí polské národnostní menšiny. 

  * **Mgr. Roman Zemene**

Učitel Informatiky na Polském gymnáziu im. Juliusza Słowackiego v Českém Těšíně. Považuje se býti součástí polské národnostní menšiny.


==== Zpracování a anonymizace dat ====
Rozhovory byly nahrávány se souhlasem respondentů a následně přepsány do textové podoby. Při analýze dat byla použita tematická analýza, která umožňuje systematicky identifikovat opakující se témata, názory a postoje respondentů a kódování.
V zájmu ochrany soukromí a osobních údajů byly přímé citace a odpovědi anonymizovány dle přání respondentů.

Následně byl za pomocí získaného materiálu napsán popularizační článek který slouží jako hlavní část této práce. Článek byl doplněn o analogové fotografie z Českého Těšína.













===== Praktická část =====
==== Polská Menšina v České republice ====
{{ :ls2025:snimek_obrazovky_2025-05-28_231740.png?400 |}}

Těšínské Slezsko je region s bohatou historií a výraznou národnostní různorodostí. Po rozpadu Rakouska-Uherska došlo v roce 1920 k rozdělení území mezi Československo a Polsko. Větší část připadla Československu, kde zůstala početná polská komunita – základ dnešní polské menšiny v České republice((Stola, D. (2010). Národy, menšiny a hranice: Těšínsko po roce 1918. Karolinum)). Polské školství na československé straně Těšínska navazovalo na silnou tradici z dob habsburské monarchie. Již v období první republiky existovala síť škol s polským jazykem vyučovacím. Přestože se státní politika vůči menšinám v průběhu desetiletí proměňovala, výuka v polštině nebyla zrušena ani po roce 1945. Naopak – i v době socialismu si polská menšina zachovala mateřské, základní i střední školy, byť pod ideologickým dohledem státu((Galuška, P. (2014). Vývoj menšinového školství v české části Těšínského Slezska. Ostravská univerzita))((Pavlíček, V. (2000). Právo národnostních menšin v České republice. Linde Praha)). Po roce 1989 došlo k výraznému posílení práv národnostních menšin, včetně práva na vzdělávání v mateřském jazyce, které dnes zaručuje zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin ((Kopeček, L. (2004). Česká menšinová politika po roce 1989. Centrum pro studium demokracie a kultury)). Vzdělávání v polštině se dnes soustředí zejména do okresů Frýdek-Místek a Karviná. Polské národnostní školství je v současnosti plně integrováno do státního systému a zahrnuje všechny stupně vzdělávání – od mateřských škol až po gymnázium. Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k 30. září 2024 funguje v Moravskoslezském kraji 40 škol s polským vyučovacím jazykem: 19 mateřských škol, 20 základních škol a jedno gymnázium. Navíc existuje pět bilingvních mateřských škol s českým i polským jazykem ((Moravskoslezský kraj. (2024). Školy s polským vyučovacím jazykem https://www.msk.cz/temata/skolstvi/polske_skolstvi.html)). Největší polskou školou v ČR je Základní škola s polským jazykem vyučovacím v Českém Těšíně, kterou navštěvuje více než 450 žáků. Funguje zde také čtyři mateřské školy s výukou v polštině, do nichž dochází přes 130 dětí. Důraz se klade na bilingvní kompetence – absolventi ovládají jak polštinu, tak češtinu ((Zwrot.cz. (2021). Polské základní školy v Českém Těšíně https://cs.zwrot.cz/2021/12/polske-zakladni-skoly-cesky-tesin/)). Jediným polským gymnáziem v republice je Gymnázium Juliusze Słowackého v Českém Těšíně. Tato instituce navazuje na tradici původního gymnázia v Orlové, založeného v roce 1909, a dnes poskytuje středoškolské vzdělání studentům z polské komunity ((https://www.gympol.cz/)). Polské školství sehrává klíčovou roli v zachování národní identity polské menšiny v Těšínském Slezsku. Funguje nejen jako vzdělávací instituce, ale také jako důležité centrum komunitního života, kulturní kontinuity a jazykové reprodukce ((Úřad vlády České republiky (2023) Polská národnostní menšina https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/polska-narodnostni-mensina-16124)).
==== Vztahy mezi Čechy a Poláky  ====
Vztahy mezi většinovou českou společností a polskou menšinou v oblasti Těšínského Slezska jsou obecně vnímány jako stabilní, i díky dlouhé historické tradici soužití těchto dvou národů. V každodenním živote se však mohou objevit prvky napětí nebo nepochopení. V mnoha případech je soužití bezproblémové a vyznačuje se vzájemnou tolerancí a kulturní výměnou. Učitelka češtiny a polštiny z Gymnázia Juliusze Słowackého uvedla:

//„Obecně si myslím, že jsou velmi dobré vztahy, ale trošku jiné je to tady, jakoby menšina, my tady, sousedy, tak někdy to nefunguje.“//

Specifickou roli zde hrají děti, jejichž vnímání jinakosti se může projevit v jazyce či chování:

//„Na základní škole si děti takhle pokřikují – vy Poláci, vy Češi – ale to je možná takové dětské,“ sdělila respondentka.//

Respondenti také poukazovali na přetrvávající stereotypy, např. ve vnímání kulturních rozdílů. Podle jedné učitelky:

//„Češi jsou Švejkové a Poláci jsou chmičice – hodně patrioti, nebojí se poprat za svou pravdu.“//

V některých případech se respondenti setkali i s projevy nepřijetí, například při posprejování polských nápisů nebo nepochopení bilingvní kultury. Nicméně tyto zkušenosti jsou spíše výjimkou a většina pedagogů i studentů vnímá mezikulturní prostředí jako obohacující.

==== Identita a jazyk ====
Otázka identity je pro polskou menšinu klíčová a často komplexní. Mnoho respondentů se neidentifikuje výhradně jako Poláci či Češi, ale jako „Slezané“ nebo „Těšíňané“.

//„To je docela těžká otázka. Spíše bych řekla, že se cítím jako právě z té menšiny... My tomu tady říkáme člonzok, obyvatel Slezska,“// popsala učitelka češtiny.

Jazykově se v oblasti používá čeština, polština i místní nářečí označované jako „po našymu“. Tento jazykový trojúhelník vytváří specifické bilingvní prostředí.

//„Doma mluvíme nářečím. Takhle mluvíme s dětmi, s rodiči, s lidmi, které známe, ale jinak normálně mluvíme česky a polsky,“// popsala respondentka z Těšínska.

Školní prostředí tento jazykový pluralismus zrcadlí.

//„Mezi sebou děti mluví po našymu, s učiteli polsky. Češtinu používají v hodinách češtiny,“// uvedla učitelka češtiny.

Bilingvismus je v komunitě vnímán jako přirozenost, ale mimo region jako výhoda.

//„Uvědomujeme si to většinou až když někam odjedeme – třeba do Prahy. Tady to bereme jako samozřejmost,“// doplnila respondentka.




==== Vzdělávání na Těšínsku ====
Vzdělávání je hlavním nástrojem udržení jazyka, kultury a identity polské menšiny. Školy s polským jazykem vyučovacím v regionu tvoří systematickou síť od mateřských škol až po jediné polské gymnázium v republice.

Význam těchto institucí vyzdvihovali všichni dotazovaní.

//„Škola není jen na to, že naučí. Nabaluje na sebe akce, festivaly, setkání. Kde škola zanikne, zanikne i ta komunita,“// uvedl učitel dějepisu.
„Po základní škole je to zlomový věk. Kdo pak nejde na polské gymnázium, obvykle už polštinu nepoužívá,“ doplnila učitelka češtiny.

Bilingvní vzdělávání je podle učitelů výhodou i výzvou.

//„Naši studenti toho mají vlastně víc. Mají češtinu a polštinu jako mateřský jazyk. Ale tím pádem se třeba nestihne jít v české literatuře tak do hloubky jako jinde,“// uvedla respondentka.
//„Snažím se říkat pojmy česky i polsky, aby se děti připravily na české školy. Jinak by mohly mít problém s odbornými názvy,“// popsala učitelka chemie.
==== Budoucnost Polské Menšiny ====
Budoucnost polské menšiny v České republice, zejména na Těšínsku, je předmětem rozporuplných výhledů. Většina respondentů se shodla, že počet členů menšiny pravděpodobně bude klesat dále, zejména kvůli asimilaci a smíšeným manželstvím. Jedna z učitelek uvedla:

//„Je to právě tím, že se lidé vdávají a žení s Čechy... a pak se stává, že dítě jde do české školy a už se nevrací k polštině.“//

Současně však panuje silná vůle komunitu udržet, a to zejména skrze vzdělávání. Stejná učitelka zdůraznila, že gymnázium hraje klíčovou roli v reprodukci identity:

//„Ten, kdo nastoupí na naše gymnázium, nejčastěji pak vede své děti k polštině.“//

Respondenti poukázali i na to, že některé prvky menšinové identity nejsou „vidět“ okamžitě – mladí lidé si svůj původ a jazykovou výhodu často začnou více vážit až v dospělosti nebo mimo region:

//„Myslím si, že si to uvědomujeme nejčastěji, až když někam odejdeme... třeba do Brna nebo do Prahy,“// uvedla respondentka ohledně bilingvismu.

Optimismus panuje také ohledně kulturních aktivit, které mohou pomoci mladší generaci zachovat vztah k původu. Významné jsou například tradiční festivaly, jako je „Gorolský święto“, které přitahují účastníky i z Polska či Slovenska.

Z hlediska možných kroků k popularizaci polské menšiny v českém prostředí se ukazuje, že klíčová bude zejména každodenní přítomnost polského jazyka, škol a komunitní činnost. Jak shrnula jedna respondentka:

//„Dostat to víc do povědomí? Těžko říct... Spíš tím, že mluvíme dvěma jazyky, to je největší výhoda.“//

{{ :ls2025:r1-01084-0027.jpg?600 |}}
{{ :ls2025:r1-01084-0026.jpg?600 |}}




===== Závěr =====
Tato semestrální práce se zabývala postavením a vzděláváním polské národnostní menšiny v České republice, se zvláštním důrazem na oblast Těšínského Slezska. Cílem bylo prostřednictvím literární rešerše a kvalitativního výzkumu porozumět tomu, jak samotní členové menšiny – studenti a pedagogové – vnímají svou identitu, vztahy s většinovou společností a roli menšinového školství.

Z výzkumu vyplynulo, že vzdělávání v polském jazyce hraje zcela zásadní roli při udržování kulturní a jazykové identity. Školy nejsou pouze místem výuky, ale také centry komunitního života, předávání tradic a mezikulturního setkávání. Zvlášť důležité je v tomto ohledu Gymnázium Juliusze Słowackého v Českém Těšíně, které je jediným středním školským zařízením svého druhu v republice. Mnozí respondenti potvrdili, že volba školy v patnácti letech zásadně ovlivňuje budoucí jazykové i kulturní směřování studenta – zatímco absolventi českých škol často polštinu ztrácejí, ti z polských škol ji dále předávají.

Co se týče hlavní výzkumné otázky – jak studenti a pedagogové polské menšiny vnímají své postavení v české společnosti – lze konstatovat, že jejich vnímání je převážně pozitivní, ale zároveň velmi realistické. Vztahy s většinovou českou společností jsou popisovány jako klidné a respektující, i když ne vždy zcela rovnocenné. Objevují se případy zlehčování nebo nevědomého přehlížení menšinové existence, zejména v mediálním prostoru nebo u mladších dětí. Běžné jsou i přetrvávající stereotypy, které však nejsou nutně nepřátelské, ale spíše kulturně zakořeněné.

Na dílčí otázku jaké jsou vztahy mezi českou většinou a polskou menšinou, odpověděli respondenti převážně pozitivně, přičemž poukazovali na rozvíjející se spolupráci, ale i na občasné předsudky. Rozdíly ve výuce mezi polskými a českými školami jsou dány především bilingvním prostředím a větší kulturní propojeností polského vzdělávání s komunitním životem.

Kulturní identita členů menšiny je často vícevrstevnatá – mnozí se identifikují jako „Těšíňané“ nebo „Slezané“, přičemž kombinují českou, polskou i místní sounáležitost. Nářečí „po našymu“ přetrvává jako běžný dorozumívací prostředek v domácnostech a komunitě, což odlišuje místní menšinu od novodobých migrantů z Polska.

Přechod studentů do českého vzdělávacího systému a na pracovní trh není podle respondentů zásadní problém, a to zejména díky jazykové vybavenosti. Určité potíže se mohou objevit v odborné terminologii nebo při adaptaci na odlišný styl výuky, ale většina absolventů polských škol považuje svou bilingvní zkušenost za výhodu.

Konečně, pokud jde o perspektivy a budoucnost polské menšiny, většina respondentů se shodla, že počet členů menšiny klesá, zejména kvůli smíšeným manželstvím a volbě českých škol. Přesto přetrvává silná snaha o uchování jazyka a tradic, a to nejen prostřednictvím škol, ale také folkloru, spolkového života (např. PZKO) a kulturních akcí, jako je Gorolský święto. Výrazným faktorem pro budoucnost zůstává motivace rodičů – pokud vedou děti k polskému jazyku a školství, menšina má naději na dlouhodobé přežití.

Závěrem lze konstatovat, že polská menšina v českém Těšínsku představuje stabilní a kulturně bohatou komunitu, jejíž identita je formována nejen jazykem, ale i historickým a regionálním ukotvením. Vzdělávání je v tomto procesu klíčové – nejen jako prostředek přenosu znalostí, ale především jako nástroj kulturní reprodukce a komunity, která se i přes tlak moderní doby stále snaží zachovat svou svébytnost.
===== Prezentace =====
[[https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xrana004_studenti_czu_cz/EezAEY1FdfVCrKJ_-muXcYAB7Y6obVQoL4bNRkRCCJQ-_A?e=WNbd5w]]
===== Alternativní výstup =====
Publikace v odborné nebo popularizační periodice: (již jsem zaslala do deníku Metro a na Český rozhlas plus)
Odkaz na článek:
[[https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:w:/g/personal/xrana004_studenti_czu_cz/EQXy98241hhDqeb8YkvF-6YBQylu9ZLZg6mM7BjoKvGWVQ?e=xrdL1n]]



===== Seznam použité literatury =====
==== Knihy ====
  - BORÁK, Mečislav. Z historie Poláků v České republice. G. Sokolová et al, 1997. Dostupné z: https://www.mecislavborak.cz/dokumenty/publikace/sborniky/16-Z_historie_Polaku_v_CR.pdf 
  - KANTOR, Miroslav. Česko-polské vztahy v novější historii Těšínského Slezska. Českopolské vztahy v novější historii Těšínského Slezska. Dostupné z: http://www.go-east-mission.net/dateien/cz/147_260209.pdf  
  - LABISCHOVÁ, Denisa. (n.d.). Na příkladu historie a současnosti Těšínska. In Mosty mezi kulturami (s. 32). Dostupné z: https://old.ksv.upol.cz/civilia/texts/Civilia%201-1.pdf
  - MAŁYSZ, Bohdan & KASZPER, Roman (2018). Poláci na Těšínsku. Kongres Poláków w Republice Czeskiej. Dostupné z: https://www.polonica.cz/Files/File/Polaci-na-Tesinsku.pdf
  - MAURER, Joanna. Sousedé: migrace Poláků do Česka a Čechů do Polska po roce 2004. Masarykova univerzita, 2022. Dostupné z: https://toolkit.ecn.cz/img_upload/026d410a60dc2204c142638c7485d657/15-studnicki.pdf 
  - ZUNTOVÁ, Tereza. Národnostní menšiny v České republice. 2013. Dostupné z: https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/30229
==== Odborné články ====
  - BÖHM, Hynek. Polské menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci?. Śląsk jako aktualny problem badawczy, 115. Dostupné z: https://www.euro-in.org/public/files/TRANSCARPATHICA-V.pdf 
  - MUCHOVÁ, Kamila. Polská menšina na Těšínském Slezsku v očích českých studentů středních škol. 2013. Bachelor's Thesis. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cdroa/BAKALARKA.pdf?kodomez=termin-540379;lang=cs
  - ŠKULTÉTY, Marek. KOMPARACE VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY V ČESKÉ REPUBLICE A POLSKU. Sborník výstupů projektu Praděd/Pradziad School Network, 95. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Marek-Skultety
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Stránka je zamknutá

Nástroje pro stránku
