Uživatelské nástroje
ls2025:turci_v_recku
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Následující verze | Předchozí verze | ||
| ls2025:turci_v_recku [12/03/2025 08:42] – vytvořeno 193.84.36.65 | ls2025:turci_v_recku [27/06/2025 10:31] (aktuální) – [Seznam použitých zdrojů] 193.84.36.11 | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ====== Turci v Řecku ====== | ====== Turci v Řecku ====== | ||
| - | Natálie Minaříková, | + | Natálie Minaříková, |
| ==== Úvod a Cíl ==== | ==== Úvod a Cíl ==== | ||
| - | V září jsme se vydaly na týdenní cestu skrz turecká města a vesnice. Téma Turků v Řecku sahá do daleké historie - už v 15. století se část Řecka ocitla pod osmanskou nadvládou. V průběhu let se formovaly kulturní, politické i sociální vazby mezi těmito dvěma národy. | + | V září jsme se vydaly na týdenní cestu skrz turecká města a vesnice |
| - | Naším cílem bylo zjistit, jak se turecká minorita byla schopna zařadit do řecké společnosti a zda i v dnešní době stále pociťuje nějaké rozdíly v sociálních či jiných oblastech. | + | Naším cílem bylo zjistit, jak se turecká minorita byla schopna zařadit do řecké společnosti a zda i v dnešní době stále pociťuje nějaké rozdíly v sociálních či jiných oblastech. |
| + | |||
| + | ===Výzkumná otázka=== | ||
| + | "Jak se turecké menšině podařilo zařadit se do řecké společnosti?" | ||
| + | |||
| + | ===Výzkumné otázky pro Turky=== | ||
| + | |||
| + | "Jak dlouho žijete v Řecku?" | ||
| + | |||
| + | "Jak jste spokojeni se životními podmínkami v Řecku?" | ||
| + | |||
| + | " | ||
| + | |||
| + | " | ||
| + | |||
| + | "Proč jste se rozhodli emigrovat z Turecka?" | ||
| + | |||
| + | ===Výzkumné otázky pro Řeky=== | ||
| + | |||
| + | "Jak vnímáte tureckou menšinu v Řecku?" | ||
| + | |||
| + | "Jak často se s Turky setkáváte?" | ||
| + | |||
| + | " | ||
| ====Literární rešerše==== | ====Literární rešerše==== | ||
| Řádek 48: | Řádek 72: | ||
| ==== Vlastní část ==== | ==== Vlastní část ==== | ||
| + | |||
| + | ===Západní Thrákie=== | ||
| + | |||
| + | **Západní Thrákie (řecky Δυτική Θράκη, turecky Batı Trakya)** je region v severovýchodním Řecku, kde žije významná muslimská menšina, především tureckého původu, tudíž se oblast stala výchozím bodem našeho výzkumu o turecké menšině v Řecku. | ||
| + | |||
| + | Historicky byla součástí Osmanské říše, která v 15. století rozšířila moc na Balkán. Do oblasti přesídlilo mnoho Turků, kteří zde zůstali i po rozpadu říše, což vedlo k vytvoření silné muslimské menšiny. | ||
| + | V 19. století, během řeckého boje za nezávislost, | ||
| + | |||
| + | Situace se dramaticky změnila během Balkánských válek (1912-1913), | ||
| + | |||
| + | Po řecko-turecké válce (1919-1922) byla v roce 1923 podepsána Lausánská smlouva, která oficiálně ukončila konflikt mezi Řeckem a Tureckem. Tato smlouva vedla k rozsáhlé výměně obyvatelstva - přibližně 1,5 milionu Řeků muselo opustit Turecko a 500 000 Turků bylo přinuceno přesídlit do Turecka. Jedinou výjimkou byla muslimská menšina v Západní Thrákii. | ||
| + | |||
| + | **Historická časová osa** | ||
| + | |||
| + | * **15. století** - Osmanská říše začala expandovat svá území do oblasti Balkánu, zejména právě Řecka. V roce 1453 začíná pro Řeky bída - Osmané dobyli Konstantinopol, | ||
| + | * **1821** - Řekové povstali proti osmanské nadvládě. Dočkali se podpory od Francie, Ruska a Velké Británie, a to jak z humanitárních důvodů, tak kvůli strategickým zájmům. | ||
| + | * **1827** - Proběhla rozhodující bitva u Navarina. Řecko se definitivně spojilo s již zmiňovanými státy, které jim poskytovali podporu, a tím společně porazili osmanské loďstvo. | ||
| + | * **1832** - Řecku byla formálně uznána nezávislost. | ||
| + | * **1912-1913** - Řecko se opět účastnilo války proti Osmanské říši. Získalo značné území (například část Makedonie a Thesálie) | ||
| + | * **1919-1922** - Řecko se snažilo rozšířit svá území do Malé Asie, což vyústilo v další konflikt - Řecko-tureckou válku. Po několika letech neustálých bojů Řecko utrpělo porážku. Došlo k masové emigraci Řeků do Turecka. | ||
| + | * **1923** - Turecko, Řecko, Francie, Velká Británie a Itálie podepsali Lausannskou smlouvu o ukončení války. Zhruba 1,5 mil. Řeků a 500 tis. turků se přesouvalo mezi Řeckem a Tureckem. | ||
| + | * **1974** - Další napětí vzniklo Tureckou invazí na Kypr. Řecko chtělo Kypr pod své území, avšak to se Turkům nelíbilo. Došlo k dalšímu masovému vysídlení obyvatel - 200 tis. Řeků a 60 tis. Turků. Status ostrova je dodnes nevyřešený a napětí zcela nepolevilo. | ||
| + | * **80. léta 20. století** - Vztahy mezi Turky a Řeky se zlepšovaly. Navázali ekonomickou spolupráci, | ||
| + | * **21. století** - Vztahy mezi Turky a Řeky jsou dnes mnohem klidnější a stabilnější. Mají přetrvávající spolupráci v oblastech obchodu a migrace. Ačkoliv se i dnes najde občasné napětí a rivalita, zejména co se týká oblastí v Egejském moři, dá se říci, že vztahy se výrazně změnily k lepšímu. | ||
| ===Xanthi=== | ===Xanthi=== | ||
| + | |||
| + | První velké město, které jsme navštívily, | ||
| + | |||
| + | Xanthi bylo v průběhu staletí pod nadvládou hned několika říší - Byzantské, Osmanské, Římské a mnoho dalších. Po celém městě můžeme vidět zachovalé historické budovy, kostely a mešity, které znázorňují společné soužití křesťanů a muslimů. | ||
| + | |||
| + | Xanthi je vnitrozemní město, takže místo pláže se turisti mohou vydat na výlet do okolních rozlehlých lesů. Během našeho pobytu nám však přišlo, že kromě suchých lesů obklopujících město je příroda v oblasti Xanthi poněkud zanedbaná. Místní obyvatelé se sice starají o náboženské budovy a uchovávají centrum města v čistotě, ale na okrajích a v odlehlejších čtvrtích už to tak turisticky lákavé není. Žijí zde chudší obyvatelé a stav obydlí, přírody i celkové životní úrovně je zde při porovnání s centrem města opravdu nízko. | ||
| + | |||
| + | Kromě původních historických budov (postavených zejména v době Osmanské nadvlády) se může Xanthi chlubit krásnými náměstími, | ||
| + | |||
| + | {{: | ||
| + | {{ : | ||
| + | |||
| + | Ve městě Xanthi, ležícím v západní Thrákii, jsme se vydaly za náhodnými respondenty. Bohužel jsme v této oblasti paradoxně narazily pouze na Řeky. Vedly jsme rozhovory převážně se studenty, poté i s barmany a dalšími pracovníky v gastro průmyslu, a nakonec jsme narazili i na učitelku místní základní školy. Odpovědi řeckých respondentů byly často velmi podobné, nikoli však úplně stejné. | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | |||
| + | ===Kimmeria=== | ||
| + | |||
| + | Po prohlídce Xánthi jsme se vydali směrem na Komotiní, přičemž jsme cestou navštívili dvě vesnice - Kimmerii a Iasmos. | ||
| + | |||
| + | V menší vesnici Kimmerii, ležící nedaleko Xánthi, jsme měli možnost pozorovat každodenní život místních obyvatel. Během naší návštěvy jsme se snažili vést rozhovory s místními obyvateli. Většina z nich ale byla vůči otázkám rezervována a nechtěla se s námi bavit o své komunitě či identitě. | ||
| + | Nejprve jsme se dali do řeči se starší paní, která se s námi zprvu chtěla bavit a působila přátelsky. Ale po požádání o společnou fotku, odešla. Možná byla opatrná, či nám nedůvěřovala. | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | |||
| + | Poté jsme navštívili místní mešitu s výrazným minaretem. Její okolí bylo čisté a klidné, působilo velmi duchovně. | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | |||
| + | Ve vesnici jsme se snažily navázat rozhovor s několika místními muži, ti s námi však rozhovor vést nechtěli. Poštěstilo se nám až v kavárně před mešitou. Usadily jsme se na venkovní terase a daly jsme se do řeči s dvěma místními Řeky. Byli přátelští, | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | |||
| + | ===Iasmos === | ||
| + | |||
| + | V Iasmosu jsme se zastavily u místní mešity, která byla zasazená mezi obytné domy a působila nenápadně. | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | |||
| + | Nenavázaly jsme zde žádný kontakt - zastavily jsme se pouze krátce, abychom si mešitu prohlédly a vyfotily. Iasmos sám o sobě na nás působil jako malá, tichá obec. Místních obyvatel tu moc nebylo, a pokud ano, tak neuměli anglicky nebo se s námi nechtěli bavit. | ||
| + | |||
| + | V nedaleké ulici jsme oslovily mladého muže, který mluvil anglicky. Zeptaly jsme se ho, zda je Turek, řekl, že ne, ale nasměroval nás do fotografického studia, kde pracovali " | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | |||
| + | Koncem rozhovoru nám dali vizitku. | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| ===Komotini=== | ===Komotini=== | ||
| - | ===Vnímání turecké menšiny v Řecku a kulturní rozdíly.=== | + | Konec výzkumu jsme završily v Komotini, v hlavním městě regionální jednotky Rodopi. V byzantském období bylo město známé jako Komotina nebo Komoutzina. Poloha města přispěla strategicky na starověké římské cestě Via Egnatia, která spojovala Drač (v dnešní Albánii) s Byzantionem (dnešním Istanbulem). Díky tomu se Komotini stalo důležitým bodem na trase obchodníků, |
| - | ===Interakce mezi Řeky a osobami tureckého | + | Po příjezdu do centra Komotini jsme se vydaly na krátkou procházku městem. Při procházce jsme narazily na budovu, která na první pohled připomínala mešitu - kvůli její věžičce, připomínající minaret, avšak na základě fotografie a lokalizačních údajů jsme zjistily, že se jednalo o menšinovou základní školu Kırmahalle Azınlık İlkokulu, nacházející se ve čtvrti Kirmahalle. |
| - | ===Zkušenosti s životem v Řecku.=== | + | {{ : |
| - | ===Životní podmínky | + | Škola sídlí v historické budově bývalé medresy ( slámské školy) známé jako Karaca Mehmet Medresi, která byla postavena v roce 1894 za podpory tehdejšího mutasarrifa ( správce ) Süleymana Beye a místních dobrodinců. |
| - | ===Diskriminace a její vliv na život turecká | + | Je to jedna z několika |
| - | ===Každodenní výzvy, kterým turecká menšina čelí v Řecku.=== | + | {{ : |
| - | ===Motivace k emigraci | + | Na školním pozemku se nacházel kamenný náhrobek duchovní osobnosti s nápisem v arabštině |
| + | {{ : | ||
| - | ==== Shrnutí a závěr ==== | + | Nápis uvádí: |
| + | ALLAH CC BÂKÎDİR | ||
| + | ES-SEYYİD ES-ŞEHİD ES-ŞEYH EFENDİ HERKADÎ | ||
| + | VEFAT TARİHİ 1266 (EL-VUKÛFU CC.) | ||
| + | YIL 586 HİCRÎ - 1866 MİLADÎ | ||
| + | Překlad nápisu: | ||
| - | ==== Seznam použitých zdrojů ==== | + | „Bůh je věčný. |
| + | Pan Seyyid, mučedník a šejch Efendi Herkadî | ||
| + | Zemřel v roce 1266 podle islámského kalendáře | ||
| + | Rok 586 hidžry – 1866 našeho letopočtu.“ | ||
| + | Nápis připomíná významnou duchovní osobnost, která působila v místní komunitě. Titul " | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | Při procházce jsme narazily na starší paní, která se s námi chvíli bavila. I když jsme si moc nerozuměly, | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | |||
| + | Po rozhovoru se starší paní jsme se přesunuly na místní trh v Komotini, kde jsme se pokusily navázat kontakt s prodejci. | ||
| + | |||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | Trh byl živý a rozmanitý, plný stánků s oblečením, | ||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | {{ : | ||
| + | Zkoušely jsme oslovit několik prodejců s cílem provést krátký rozhovor. Zpočátku byli někteří ochotní odpovídat a zdálo se, že konverzace bude probíhat bez problémů. Jakmile jsme ale položily osobnější otázky jako „Jak se jmenujete? | ||
| + | {{ : | ||
| + | I když se nám nepodařilo udělat delší rozhovor, nakonec se nám jeden prodejce přece jen trochu otevřel a podařilo se nám díky překladači získat alespoň základní informace. Kromě velmi krátkých a obecných rozhovorů jsme aspoň měly možnost zavítat na místní trh a pozorovat interakce mezi Turky a Řeky. Panovala zde poměrně poklidná atmosféra, ačkoliv bylo na trhu spoustu lidí. | ||
| + | |||
| + | Závěr našeho pobytu v Komotini proběhl ve velmi přátelské atmosféře. | ||
| + | |||
| + | ===Rozhovory=== | ||
| + | |||
| + | ===Původ a identita Turků v Řecku=== | ||
| + | |||
| + | Turecká menšina žije v Řecku už dlouho, hlavně v oblasti Západní Thrákie. Přesto je řecký stát oficiálně neuznává jako „Turky“, | ||
| + | |||
| + | Většina Turků, se kterými jsme mluvili, se v Řecku buď narodila, nebo tu žije od dětství. **Imamkasim (47)** řekl: „Narodil jsem se tady, nezáleží na tom, zda mě lidé vidí jako Turka nebo Řeka, já mezi tím rozdíl nevidím.“ Jeho bratr **Imamustafa (47)** k tomu dodal: „Jsem původně Turek, ale dnes už to tak nevnímám. Mám kamarády mezi křesťany, žijeme tu společně.“ **Emir (31)** odpověděl stručně: „Jsem tu celý život.“ A **Mustafa(22**) dodal: „Narodil jsem se v Řecku.“ | ||
| + | |||
| + | Podobně to vnímali i někteří Řekové. **Christos (37)** uvedl: „Jsme sousedi, nerozlišuji, | ||
| + | |||
| + | Z těchto výpovědí je vidět, že většina lidí rozdíly v identitě moc neřeší, ale někteří – hlavně starší – mají na to pořád trochu jiný názor. | ||
| + | |||
| + | ===Každodenní život a soužití s majoritou=== | ||
| + | |||
| + | Většina dotázaných říkala, že soužití Turků a Řeků je v běžném životě úplně normální – ať už ve škole, v práci nebo v sousedství. I když v minulosti mezi oběma národy byly konflikty, dnes je podle nich situace klidná. Dříve ale docházelo i k problémům, | ||
| + | |||
| + | Turci popisovali svůj život v Řecku jako poklidný a bez konfliktů.** Imamkasim (47)** řekl: „Všechno je tu klidné, vycházíme s každým.“ **Emir (31)** uvedl: „Žiju normálně, nikdy nebyly žádné problémy.“ A **Imamustafa (47)** dodal: „Máme muslimské i křesťanské přátele, jsme propojení.“ **Mustafa (22)** to shrnul stručně: „Je to fajn.“ | ||
| + | |||
| + | I Řekové říkali, že se s Turky běžně potkávají a nemají s nimi problém.**Dimitris (21)**: „Každý den se setkávám s Turky, jsme spolužáci a kolegové.“ **Toulín (27)**: „Nevnímám je jinak, jsou součástí našeho života.“ **George (26)**: „Mám mezi nimi známé, nevidím v tom problém.“ **Merb (23)** doplnil: „S některými se bavím, jsou v pohodě.“ | ||
| + | |||
| + | ===Diskriminace a předsudky=== | ||
| + | |||
| + | V rozhovorech většina lidí uvedla, že se s diskriminací nesetkali. Přesto existují zprávy, že určité problémy tu jsou – třeba když stát nedovoluje používat slovo „turecký“ v názvu některých organizací.((Human Rights Watch. //" | ||
| + | |||
| + | Nikdo z tureckých respondentů neřekl, že by měl s diskriminací osobní zkušenost.** Emir (31)**: „Nikdy jsem diskriminaci nezažil, jsme všichni stejní.“ Imamustafa dodal: „Žijeme jako jedna komunita, diskriminace tu není.“ Imamkasim: „Nikdy jsem neměl problém, každý je tady přátelský.“ A **Mustafa (22)**: „Nemám špatnou zkušenost.“ | ||
| + | |||
| + | Většina Řeků vnímá vztahy podobně. Christos (37) řekl: „Nevidím důvod, proč by mě Turci měli rušit.“ **George (26)**: „Nemám nic proti Turkům, ale proti turecké vládě ano.“ **Merb (23)**: „Nevadí mi, znám některé osobně.“ **Dimitris (21)**: „Nevidím problém, jsme spolu každý den.“ Jen učitelka **Meni (50+)** měla odlišný názor: | ||
| + | |||
| + | Z výpovědí je jasné, že většina lidí vnímá vztahy spíš pozitivně, ale předsudky u některých stále přetrvávají. | ||
| + | |||
| + | ===Integrace a postavení Turků v řecké společnosti=== | ||
| + | |||
| + | Z rozhovorů vyplývá, že se většina Turků cítí být součástí řecké společnosti – pracují, jejich děti chodí do stejných škol jako řecké. Přesto jsou tu i věci, které jim integraci komplikují. Podle tureckého ministerstva zahraničí Řecko zavírá jejich školy a náboženské vůdce nevolí komunita, ale stát. ((Republic of Türkiye Ministry of Foreign Affairs. //" | ||
| + | |||
| + | Turečtí respondenti se obecně cítí jako součást řecké společnosti. **Imamustafa (47)**: „Naše děti chodí do stejných škol, pracujeme společně. Jsme tady doma.“** Emir (31)**: „Nejsme cizinci, jsme součást Řecka, i když mluvíme jinak.“**Imamkasim (47)**: „Nemám potřebu se někomu přizpůsobovat, | ||
| + | |||
| + | Řečtí respondenti většinou vnímají situaci podobně. Dimitris (21): „Jsou tady s námi odjakživa.“**Toulín (27)**: „Je to přirozené, | ||
| + | |||
| + | Celkově tedy většina respondentů bere tureckou komunitu jako běžnou součást společnosti, | ||
| + | |||
| + | ==== Závěr ==== | ||
| + | Turecká menšina v Řecku, která žije převážně v oblasti Západní Thrákie, je zajímavým příkladem etnického a společensko-politického soužití. Ačkoliv je oficiálně označována jako „muslimská menšina“, | ||
| + | |||
| + | Během pozorování v terénu, konkrétně ve městech jako Xanthi, Komotini, Iasmos a Kimmeria, bylo jasně vidět, že i přes různé překážky si menšina stále drží svou kulturu, jazyk i náboženské tradice. Typickým znakem jsou například mešity, dvojjazyčné nápisy, školy pro menšinu a aktivní komunitní život – to vše ukazuje, že turecká identita je v této oblasti stále silně přítomná. Zároveň ale přetrvávají některé sporné otázky – například jak je to s uznáváním národnostní identity, postavením náboženských autorit nebo úplným začleněním do řecké společnosti bez ztráty vlastních kulturních specifik. | ||
| + | |||
| + | Z rozhovorů s místními lidmi vyplynulo, že hlavně mladší generace má zájem o kvalitní vzdělání, | ||
| + | |||
| + | Hlavními faktory úspěšné integrace Turků v Řecku jsou tedy hlavně silné mezilidské vazby uvnitř komunity, schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám a zároveň si uchovat vlastní kulturu. I když tento proces není jednoduchý a stále s sebou nese určité problémy, ukazuje se, že i v národnostně pestrém prostředí může existovat křehká, ale fungující rovnováha mezi začleněním a udržením vlastní identity. | ||
| + | |||
| + | ==== Přílohy ==== | ||
| + | https:// | ||
| + | |||
| + | ==== Seznam použitých zdrojů ==== | ||
| + | * Byzantine Museum of Chalkidiki | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * https:// | ||
| + | * Mazower, Mark et al. „Salonica, | ||
| + | * Hirschon, Renée et al. „Crossing the Aegean: An Appraisal of the 1923 Compulsory Population Exchange Between Greece and Turkey“ Berghahn Books, 2003, 320 str., https:// | ||
| + | * Cotton, Hannah M., Robert G. Hoyland, Jonathan J. Price a David J. Wasserstein et al. „From Hellenism to Islam: Cultural and Linguistic Change in the Roman Near East“ Cambridge University Press, 2010, 480 str., https:// | ||
| + | * Akgönül, Samim et al. „Reciprocity: | ||
| + | * Yağcıoğlu, | ||
| + | * Featherstone, | ||
| + | * Ó Bradáin, Tomás. et al. „Case Study: The Muslim Minority in Thrace – The Muslim Minority in Greece“ ResearchGate, | ||
| + | * Lytra, Vally (ed.) „When Greeks and Turks Meet: Interdisciplinary Perspectives on the Relationship Since 1923“ Routledge, 2014, 296 str., https:// | ||
| + | * Boussiakou, Kalliopi. „The Legal Status of the Muslim Minority in Western Thrace: Efficacy of the Present Regime in the Light of Current International Human Rights Law“ Ph.D. dissertation, | ||
| + | * Verhás, Evelin. „The Turkish Minority in Western Thrace: The Long Struggle for Rights and Recognition“ Minority Rights Group International, | ||
| + | * Minority Rights Group International. „The Turkish Minority in Western Thrace.“ minorityrights.org, | ||
| + | * Minority Rights Group International. „State of the World’s Minorities and Indigenous Peoples 2009 – Greece.“ refworld.org (UNHCR), 2009, https:// | ||
| + | * Human Rights Watch. „Greece: Destroying Ethnic Identity – The Turks of Western Thrace.“ hrw.org, August 1999, https:// | ||
| + | * Republic of Türkiye Ministry of Foreign Affairs. „Turkish Minority of Western Thrace.“ mfa.gov.tr, 2023, https:// | ||
| + | * https:// | ||
ls2025/turci_v_recku.1741765350.txt.gz · Poslední úprava: 12/03/2025 08:42 autor: 193.84.36.65