obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


playground:playground

Toto je starší verze dokumentu!




Evangelium (opravdu jen podle) Lukáše

Lukáš 1: Když anděl přijde, a ty nemáš připravenou odpověď

Zákulisí dvou zázračných těhotenství, jednoho mlčícího kněze a dívky, co řekla „OK, Bože“

1. Zachariáš, ten nejnepřesvědčivější prorok ever

Začíná to docela stylově. Starý kněz jménem Zachariáš si odslouží svou službu v chrámu, pálí kadidlo, lidi čekají venku – a najednou… Anděl.

A anděl říká něco jako:

„Gratuluju, budeš táta! I když vám už z lékařského hlediska dávno došel limit.“

Zachariáš (realista století) na to:

„Ty tvoje vtípky! Nevidíš, kolik nám je?“

A tak ho anděl utne:

„Budeš mlčet, kámo. Devět měsíců žádné komentáře. Naštval jsi archanděla, teď máš ticho za trest.“

Poznámka: Modlitba za dítě = vysoké riziko ztráty hlasu. Stejně jako jeho výchova. (Zachariáš by souhlasil. A každý, kdo někdy řval na teenagera, taky.)

2. Marie a její „Ehm… jak by to asi tak šlo?“

O pár měsíců později zajde Gabriel do Nazareta. A tam máme Marii – mladou dívku bez jakýchkoli zvláštních titulů, influencerství nebo chrámového VIP čipu.

Anděl na ni spustí:

„Zdravím tě, milostiplná!“

A Marie na to (volně parafrázováno):

„Ehm… co, cože?“

Gabriel pokračuje:

„Porodíš Syna Nejvyššího. On bude král navždy.“

Marie:

„Ale já… jako… nemám manžela, víš jak. Jestli mi teda rozumíš.“

Gabriel:

„To se neboj. Duch svatý to zařídí. A tvá příbuzná Alžběta? Ta, co nemohla mít děti? Už je taky těhotná.“

A Marie řekne tu nejsilnější větu celého textu:

„Ať se mi stane podle tvého slova.“

(„OK, Bože, jdu do toho“)

3. Dvě těhotné, jeden chvalozpěv a spousta emocí

Marie se hned vydá za Alžbětou. A když tam dojde, malý Jan v břiše Alžběty začne skákat radostí. (Ten se prostě už na Ježíše těšil.)

Alžběta plná Ducha svatého zvolá:

„Požehnaná jsi mezi ženami!“

Marie odpovídá chvalozpěvem – tzv. Magnificat. A tam shrne celou Boží strategii:

  • Bohatým ubere, chudé pozvedne.
  • Hladové nakrmí, pyšné pošle domů s prázdným talířem.
  • Bůh si vybral pokorné, ne slavné.

(Jako by řekla: „Bůh nehraje na známá jména. Hraje na víru.“)

4. Zázrak číslo 1 je doručen: Jan Křtitel

Devět měsíců mlčení a je to tady – Alžběta rodí. Všichni čekají, že dítě se bude jmenovat Zachariáš junior.

Ale ona:

„Ne. Jan.“

A lidi na to:

„Cože? V rodině žádný Jan není. To přece nejde!“

Zachariáš to potvrdí psaním a v tu chvíli – hlas je zpátky! A hned začne prorokovat o tom, co všechno Jan bude dělat. Jakože připraví cestu Pánu, bude prorok, pomůže lidem pochopit, že Bůh je s nimi.

Co si z toho vzít? (není úplně jisté, že k vám přijde anděl – ale kdyby jo :-) )

  • Zachariáš – i zbožní lidé mají pochyby. A Bůh je přesto používá.
  • Marie – někdy stačí říct „ano“, i když netušíš, co všechno tím začíná.
  • Alžběta – zázraky přichází v tichu. A pak se najednou všechno pohne.
  • Bůh – nevybírá „připravené“, ale připravuje „vybrané“.

Hodnocení kapitoly:

✅ Emoce: 9/10 (překvapení, radost, šok, slzy štěstí)
✅ Drama: 8/10 (mlčení, andělé, těhotenství)
✅ Čtivost: 10/10 (jako scénář k vánočnímu filmu – akorát bez sobů)

Nejlepší věta:

„Ať se mi stane podle tvého slova.“

(Marie: nejtěžší a nejodvážnější souhlas v dějinách lidstva.)

Lukáš 2: Když se Bůh narodí v chlévě

A vy si myslíte, že vaše Vánoce jsou letos skromné…

1. Sčítání lidu a lehká nervozita

Císař Augustus se rozhodne, že chce vědět, kolik má daňových poplatníků, takže všichni musí na cestu – i těhotná Marie. Josef vezme Marii na oslátku (nebo pěšky, protože low-cost verze1)) do Betléma, města Davidova, protože tam měl trvalé bydliště.

Tam samozřejmě narváno. Všude. Airbnb2) nefunguje, hotely plné, žádná babička, žádný gauč. Nakonec najdou přístřeší ve stáji. A ano, Ježíš se narodí mezi zvířaty, v seně u hromady hnoje.

„A položila ho do jeslí…“
(„Neměli postýlku, tak ho uložili do krmelce.“)

Takže když příště vaše dítě nedostane postel v IKEA stylu, nezoufejte – Boží Syn taky začínal v jednodušším prostředí.

2. Pastýři, co byli první na místě

Ve stejnou dobu, někde za městem, pár pastýřů drží noční šichtu. Najednou – světlo, anděl a totální šok.

„Nebojte se!“ (První pravidlo každého nebeského zjevení: začni uklidněním.)
„Narodil se vám Spasitel, Kristus Pán.“

A protože jeden anděl nestačí, přiletí celý nebeský sbor a spustí koncert, který by strčil do kapsy i Coldplay3):

„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle!“

Pastýři si řeknou: „Jdem to zkouknout.“ (Ale jestli je to nějaká srandička, budeme si stěžovat u Gabriela). A tak vyrazí a najdou Marii, Josefa a dítě v jeslích, jak bylo slíbeno. A pak to všude vykládají. (Spoiler4): lidi jsou dost překvapení.)

3. Marie si to ukládá do vnitřního cloudu

5)

Uprostřed všeho toho chaosu a pozornosti si Marie nedělá selfíčka ani nepostuje stories6), ale:

„To všechno uchovávala v srdci a přemýšlela o tom.“

(Jinými slovy: silent mode7), ale uvnitř jede hluboká teologie.)

4. Obřízka, chrám a dva staří proroci

O osm dní později přichází na řadu obřízka. Jak se bude jmenovat? Ježíš. (Hugo by bylo sice také moc pěkné jméno, ale… Jak anděl slíbil. Žádný další kreativní brainstorming nebyl třeba – Marie už to odkývala andělovi a Josef v Bibli stejně nemluví.)

Pak přinesou dítě do chrámu, jak káže zákon. A tam čeká Simeon – starý muž, který měl od Ducha svatého slíbeno, že nezemře, dokud neuvidí Mesiáše. Vezme Ježíše do náruče a říká:

„Teď už můžu v klidu zemřít. Viděl jsem spásu.“

(Hezké… ale říct tohle čerstvým rodičům? Trochu nečekaná energie.)

Vedle je prorokyně Anna – 84 let, vdova a full-time chrámová modlitebnice. Vidí Ježíše a hned začíná děkovat a mluvit o něm všem, kdo toužili po záchraně Izraele.

5. Když puberťák zůstane v chrámu

Ježíš vyroste. A v jeho dvanácti letech se celá rodina vydá na velikonoční pouť do Jeruzaléma. Po skončení slavností vyrážejí zpátky… ale zapomenou Ježíše.

Josef: Pohodička, tak kluk jde zase s dětmi s Marií a ženskýma, aspoň si můžu dát v klidu doutníček.
Marie: No jo, letí to, tak kluk už jde letos poprvé s Josefem a chlapama. Už holt to není dítě.

Potkají se.

Marie: Kde máš Ježíše?
Josef: Já? No to spíš ty, kde máš Ježíše!
Oba: Asi se budeme muset vrátit do Jeruzaléma. Ještě že to je jenom den cesty :-)

Ano, Božího Syna nechají ve městě. A tři dny ho hledají! (Tohle by byl na rodičovském fóru pořádný flame8).)

Najdou ho v chrámu, jak diskutuje s učiteli – a ti zírají, jak může být kluk tak moudrý.

Marie ho pokárá:

„Synu, proč jsi nám to udělal?“

A Ježíš:

„Proč jste mě hledali? Copak nevíte, že mám být v domě svého Otce?“

(Ano, první Ježíšova zaznamenaná slova jsou náznak, že ví, kdo je jeho skutečný Otec.)

Pak se ale vrátí s nimi domů do Nazareta a:

„Byl jim poslušný.“

(Dokonce i Mesiáš musel poslouchat tátu a mámu. A ano, milé děti – než se pustil do spásy světa, tak si nejprve uklidil pokoj.)

Shrnutí na závěr

  • Bůh se narodí do chléva – žádná sláva, žádné zlaté kolébky. Jen pokora.
  • Pastýři dostávají zprávu jako první – obyčejní lidé jsou často prvními svědky zázraků (i Tři králové museli počkat).
  • Marie přemýšlí, nepostuje9) – někdy je lepší chvíli mlčet než mluvit.
  • Bůh se nezapomene představit – ať už v chrámu, uprostřed ulice nebo přes anděla.

Hodnocení kapitoly:

✅ Poetičnost: 10/10 (chlév, andělé, ticho a hvězdy – co víc si přát)
✅ Drama: 9/10 (těhotná na oslíkovi, ztracené dítě, andělský flashmob10))
✅ Pointa: 11/10 (Bůh jde na svět potichu, ale všechno tím změní)

Nejlepší věta:

„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem!“

(Protože i nebe někdy pořádá koncertní turné.)

Lukáš 3: Když se prorok rozjede, nebe otevře a začne se vytahovat rodinná historie

Jan křtí, Ježíš přichází a nebe má co říct

Když se čeká na hrdinu – ale prorok místo toho radí, ať si uklidíš v sobě.

Jan Křtitel má svůj moment. Vypadá jako totální survival maniak11): kabát z velbloudí srsti, kožený pásek jak od Mad Maxe12), vlasy jako po hurikánu a vousy, co by vystrašily i hipstera13). Jeho dieta? Kobylky s medem od divokých včel. Nutriční peklo, prej to má duchovní přesah.
Ale mluví tak, že mu lidi visí na rtech. Bez účtu na TikToku14) nebo Instagramu15). Říká věci, které by měl slyšet každý – i dnes.

Lidi: „Co máme dělat?“
A Jan neříká: „V sobotu choďte jenom poloviční trasu“ nebo „Počkejte do voleb, to se určitě zjeví Mesiáš.“

Říká úplně obyčejné věci:

Máš všeho dost? Tak nebuď lakomý.
Máš co jíst? Rozděl se.
Děláš v daních? Nebuď zloděj.
Jsi voják? Nevyužívej sílu, nevyhrožuj, buď fér.

(Překlad pro dnešek: učitel – uč pořádně, ajťák – nedělej bordel v kódu, instalatér – neopouštěj dům, kde to furt kape, i když už je to po záruce, úředník – nesnaž se nas*at co nejvíc lidí.)

Zní to jednoduše. Dělejte to, co máte dělat, a dělejte to pořádně. Ale právě proto je to tak těžké.

A pak přijde Ježíš. Bez fanfár. Nechá se od Jana pokřtít – a v tom momentě se nebe otevře, Duch svatý přiletí jako holubice a zazní hlas:
„Tohle je můj syn. Fakt jsem na něj pyšnej.“

My taky :-)

Průběžné hodnocení:

✅ Styl: 9/10 (šaty jak z apokalypsy, jídelníček jak z dokumentu o přežití – ale v očích měl světlo, že lidi skákali do Jordánu jak na festivalu víry)
✅ Božská scéna: 9/10 (holubice z nebe a hlas jak z nebeského podcastu16))
✅ Vzkaz: 10/10 (Nečekej Mesiáše, začni sám u sebe)

Nejpřekvapivější moment:

Bůh začne svou misi… frontou na křest.

Rodokmen Ježíše – Když vám Bible dokáže, že i vaše rodina je ještě celkem fajn

„A vy jste si mysleli, že váš strýc Pepa je problém…“

Po tom nebeským podkastu by se jako završení křtin možná hodil potlesk z nebe – ale Lukáš místo toho s klidem rozbalí seznam jmen delší než účet za svatební hostinu.

1. Ježíš → Josef → Heli → … a pak je to už jen bláznivá jízda

Lukáš to bere odzadu – začíná u Ježíše a postupuje až k Adamovi (protože „proč ne“). A mezi tím je to fakt jako sledování nekonečného seriálu s hodně divnými postavami:

  • Josef – oficiálně „táta“, ale všichni vědí, že to byl spíš adoptivní rodič s kutilskými sklony.
  • Heli – buď Josefův tchán, nebo biologický táta, nikdo už neví. Každopádně zapomenutá postava, co má teď aspoň slávu v Bibli.
  • David – ten slavnej král, co měl aférku s Batšebou a pak nechal zabít jejího manžela. Ano, i hrdinové mají špatné dny.
  • Judas (ne ten Jidáš) – ten, jehož synové Onan a Šela se proslavili tím, že nechtěli plodit děti (a Bůh je za to seřval).
  • Támar – ta se převlékla za prostitutku, aby nachytala vlastního tchána Judu. Rodinné večeře u nich musely být dost awkward.
  • Rachab – kananejská špiónka a profesionální podvodnice, co pomohla Izraelcům dobýt Jericho.
  • Rút – ovdovělá cizinka, snacha příbuzné Boázovy rodiny, která si v noci lehla k Boázovi a decentně mu připomněla, že by si ji měl vzít za ženu. Nakonec prabába krále Davida.

A to nemluvíme o všech těch zapomenutých jménech, co znějí jako vyvolávač z nějakého fantasy RPG17):

„Arni, Admin, Kosam… počkej, kdo to vůbec byl?!“

2. Proč tam jsou všechny ty divné postavy?

Lukáš tím říká:

  • Bůh nepotřebuje dokonalou rodinu – klidně použije podvodnice, cizince a lidi s pochybnou morálkou.
  • Ježíš není jen pro Židy – když v rodokmenu najednou skočíte od Abrahama k Adamovi, je to jasná zpráva: „Spása je pro všechny, i pro ty, co nemají izraelský pas.“
  • Historie není černobílá – i ti největší hrdinové Bible měli momentky, za které by se dnes styděli i na sociálních sítích.

(Představte si, že by dnes někdo vyvěsil rodokmen politika a tam by bylo: „Tady má dědečka, co podváděl s daněmi, a prabábu, co byla bordelmamá.“ Bible to dělá úplně stejně!)

3. Proč je ten rodokmen jiný než u Matouše?

  • Matouš (píše pro Židy) začíná u Abrahama a zdůrazňuje krále (David, Šalomoun…). Jeho verze je jako oficiální státní dokument.
  • Lukáš (píše pro pohany) jde až k Adamovi (= „Ježíš je pro všechny, nejen pro vyvolené“). Jeho verze je spíš jako drb o celebritách.

(A oba si vybírají, co chtějí zdůraznit – protože kdo by s chutí četl 500 jmen v řadě?)

Hodnocení rodokmenu:

✅ Zajímavost: 8/10 (je tam drama, sex, podvody – jako dobrý seriál)
✅ Důležitost: 10/10 (ukazuje, že Bůh pracuje i skrze bordel)
✅ Čtivost: 1/10 (když to čtete poprvé, tak vás po 20 jménech přestane bavit – a podruhé to čte opravdu málokdo)

Nejlepší postavy:

🥇 Támar – nejlepší podvod v Bibli. Támar byla vdova, které její tchán Juda slíbil, že ji provdá za svého dalšího syna, aby měla potomka. Jenže sliby chyby – Juda to nedodržel. Tak si Támar nasadila závoj, přestrojila se za šlapku a svedla přímo Judu. Výsledek? Dvojčata – a jedno z nich je přímým předkem krále Davida a Ježíše. Takže ano, Támar zachránila celý rod tím nejnepravděpodobnějším způsobem. Bod za vynalézavost!
🥈 Rachab – špiónka, co změnila dějiny. Rachab byla odvážná žena v Jerichu, která schovala izraelské špiony na střeše pod hromadou lnu. Když město padlo, ona a její rodina přežili – a Rachab se pak stala součástí izraelského národa. A nejen to: její jméno se dostalo rovnou do rodokmenu Ježíše. Z hostinské v nepřátelském městě na matku hrdinů.
🥉 David – král, co ukázal, že i hříšník může být „muž podle Božího srdce“. David byl pastýř, který sundal obra prakem, stal se králem Izraele a napsal spoustu žalmů. Ale měl i pořádné průšvihy – třeba když svedl vdanou Bathšebu a pak nechal jejího manžela poslat ve válce na smrt, aby si ji mohl vzít. Přesto ho Bůh nazval „mužem podle mého srdce“, protože i přes všechny pády se k němu upřímně vracel. Důkaz, že láska a pokání mají větší váhu než dokonalost.

Lukáš 4: Ježíš vs. ďábel

Když 40denní půst není dieta, ale příprava na největší showdown18) historie.

1. "Duch ho vyvedl na poušť"

(neboli Boží verze „Challenge accepted!“)19)

Ježíš, plný Ducha svatého po křtu, to nešel raději oslavit do nějaké betlémské vinárny, ale Duch ho (téměř doslova) vykopl na poušť.

  • 40 dní bez jídla – to není půst na nějaký wellness styl, to je extrémní survival show, realita bez jídla a s ďáblem za rohem.
  • Ďábel čeká na svou šanci – hlad tě tlačí, a on má připravenou lež se šlehačkou.

(Poznámka: Satan tu není nějaký rohatý chlápek s vidlemi, ale spíš jako decentní pán v sáčku. Nejlepší manipulátor všech dob ví, kdy zaútočit. Umí říct přesně to, co chceš slyšet.)

2. První pokušení: "Když jsi Syn Boží, řekni tomuhle kameni, ať je z něj chleba!"

Satanův tah:

  • „Hele, asi máš hlad, viď? Tak si prostě udělej jídlo. Vždyť můžeš!“
  • Podtext: „Použij svou moc pro sebe. Kdo by ti to měl za zlé?“

Ježíšova odpověď:

  • „Je psáno: Nejen chlebem bude člověk živ.“ (citace z 5. Mojžíšovy)
  • Pointa: „Lidé potřebují víc než jídlo – potřebují smysl.“

(Satan: 0 | Ježíš: 1)

3. Druhé pokušení: "Dám ti všechna království světa… když se mi pokloníš."

Satanův tah:

  • „Koukej, všechno tohle může být tvoje! Stačí, když uznáš, že já jsem pán.“
  • Podtext: „Proč čekat na kříž? Můžeš mít moc teď a bez bolesti!“

Ježíšova odpověď:

  • „Je psáno: Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit.“
  • Pointa: „Pravá moc nepochází z kompromisů se zlem.“

(Satan: 0 | Ježíš: 2)

4. Třetí pokušení: "Skoč si dolů z chrámu – vždyť andělé tě zachrání!"

Satanův tah:

  • „Hele, Bůh tě přece musí chránit, ne? Tak to dokaž! Udělej spektákl, ať tě všichni obdivují!“
  • Podtext: „Lidi milují zázraky na objednávku. Budeš hvězda!“

Ježíšova odpověď:

  • „Je psáno: Nebudeš pokoušet Hospodina, svého Boha.“
  • Pointa: „Víra není cirkusový trik.“

(Satan: 0 | Ježíš: 3 – KO!)

5. Ďábel odešel… ale jen "až do určeného času"

  • Satan prohrál, ale ne nadobro. Ještě se objeví (např. v Getsemanech nebo skrze Jidáše).
  • Ježíš zvítězil, ale ne díky super-schopnostem, ale protože znal Písmo a držel se ho.

(Mimochodem, ďábel perfektně cituje Bibli taky – ale má to vytržené z kontextu. Pozor na to!)

Bonus: Proč to bylo důležité?

  • Ježíš ukázal, jak odolávat pokušení – ne silou, ale pravdou.
  • Satan nabízel „zkratky“ ke slávě – ale Boží cesta vede přes kříž.
  • I dnes se lidé ptají:
  • „Proč se trápit, když můžeš podvádět?“
  • „Proč čekat, když to jde rychle?“
  • Ježíšova odpověď stále platí: „Ne všechno, co můžeš udělat, máš udělat.“

Hodnocení kapitoly

✅ Drama: 10/10 (mentální souboj lepší než Sherlock vs. Moriarty)20)
✅ Poučení: „Znáš Bibli tak dobře, abys odolal lžím?“
✅ Satanův fail: „Nabídl všechno… a stejně prohrál.“

1)
low-cost verze
varianta „bez příplatků“: žádný hotel, žádný oslík s tempomatem. Vlastní nohy, prach a svačina z domova.
2)
Airbnb
způsob, jak spát u cizích lidí doma, ještě jim za to platit, dostat ručník co trochu smrdí po někom jiném, a pocit dobrodružství, když hledáte záchod potmě.
3)
Coldplay
britská kapela, která umí rozplakat i úředníka z daňové správy a rozzářit stadion víc než Vánoce na Staromáku. Ale vedle nebeského chóru zní jako nějaké duo z autobusového nádraží.
4)
spoiler
když vám někdo vykecá pointu předem. Jako kdyby vám číšník na svatbě v Káně pošeptal, že to víno bývala voda.
5)
cloud
kouzelné místo (pro uživatele: úložný prostor na internetu, pro odborníky: síť serverů poskytujících úložné a výpočetní služby přes internet), kam si lidi ukládají nejdůležitější věci v životě – vlastní i cizí myšlenky, vlastní i cizí tajemství, vlastní i cizí fotky, excelovou tabulku hříchů (vlastních i cizích), složku s anonymními e-maily a daňová přiznání – než jim to smaže proudové přepětí, vlastní (nebo i cizí) dítě, nebo plánovaná údržba. Marie má vnitřní cloud – nespadne, nezapomene a nikdo jí tam nepřekopíruje tabulku s receptem na štrúdl.
6)
stories
krátká videa nebo fotky na sociálních sítích, které po 24 hodinách zmizí – ale stihnou ukázat snídani, nové šaty i nervový kolaps s manželem.
7)
silent mode / tichý režim
telefon nezvoní, svět neruší, ale uvnitř to šrotuje: myšlenky, úvahy, vnitřní dialogy a možná i malá hádka s Bohem.
8)
flame
internetová hádka, která začne nevinně („jen jsem se zeptala“) a skončí u caps locku, urážek a výčtu chyb – od těhotenství přes porod až po současnou výchovu.
9)
„postovat“ – proces, při kterém člověk vkládá na sociální sítě často nejintimnější kus své duše (fotku večeře, názor na politiku, dítě s mašlí…). Teologové se dodnes přou, proč to hned nesdílela, protože je pravděpodobné, že by za to mohla dostat dost srdíček.
10)
flashmob
skupina lidí, která se zničehonic objeví, začne zpívat, tančit nebo dělat něco podivného, a než si vytáhnete mobil, jsou pryč.
11)
survival maniak
člověk, který by si z dovolené v pětihvězdičkovém hotelu radši udělal výpravu do lesa s nožem, kusem provazu a krabičkou sirek. Umí rozdělat oheň v dešti, najít vodu mezi kameny a přežít týden jen na koříncích a vlastní hrdosti.
12)
Mad Max
filmový hrdina, který vypadá, jako by ho vzali do motorkářského gangu, pak ho přejel bagr a on to přežil. Stylově špinavý, věčně na útěku a se zbraní v ruce.
13)
hipster
člověk, který pije kávu z chemického laboratorního náčiní, nosí flanelovou košili po dědovi a poslouchá hudbu, o které nikdo jiný nikdy neslyšel. Čím méně známé něco je, tím víc to miluje – a když to začnou znát ostatní, okamžitě ho to přestane bavit.
14)
TikTok
není to druh hodinek, ale způsob, jak se stát slavný díky tomu, že před kamerou sníte šneka a pak se rozbrečíte nebo skočíte do bazénu. Aplikace, kde se lidé natáčejí při tanci, vaření, líčení nebo pádu ze schodů. Forma veřejného vystoupení – jen bez pódia, bez pointy a často i bez kalhot. Nebo moderní forma veřejné zpovědi bez kněze.
15)
Instagram
internetové album, kam lidé dávají fotky jídla, dovolených, obličejů a výstřihů, které po hodinách pózování, mnoha filtrech i krizích identity vypadají naprosto přirozeně. Místo, kde se ukazuje hlavně to, co se v reálném životě moc neděje. Čím víc lajků (👍), tím lepší pocit, že žiju správně.
16)
podcast
něco jako rozhlasový pořad, ale pro lidi, co si rádi pouští hluboké myšlenky při žehlení nebo běhání. Série mluvených nahrávek na různá témata – od duchovna po recepty na hummus. V tomto případě: hlas z nebe, bez znělky, ale s autoritou.
17)
fantasy RPG
zkratka pro role-playing game, tedy hru na hrdiny v kouzelném světě, kde běžně potkáte elfy, čaroděje, draky a postavy se jmény jako Zargoth, Elrion nebo Thanduil z Údolí stínů. Hráči se stylizují do rolí a rozhodují za své postavy, které většinou nosí pláště, meče a dávají si úkoly jako „zachraň vesnici před příšerou“. V Bibli se sice místo draků vyskytují démoni, ale některá jména by klidně mohla sedět i tam.
18)
showdown
rozhodující střet, finální konfrontace, kdy už se přestává taktizovat a jde se s pravdou (nebo mečem) ven. Typicky známé z westernů, kdy dva kovbojové stojí proti sobě na prašné ulici v poledním slunci a jen jeden z nich si ještě objedná fazole.
19)
Challenge accepted! / Výzva přijata
moderní zvolání používané při překvapivých výzvách, které člověk (navzdory zdravému rozumu) s nadšením přijímá. V internetové kultuře se takto reaguje na cokoli od výzvy sníst kilo chilli po rozhodnutí vstoupit do teologického semináře. V kontextu evangelia: Duch ho poslal na čtyřicet dní do pouště. Ježíš neprotestoval. Jen mlčky pohlédl směrem k nebi a v očích měl: „Challenge accepted!“
20)
Sherlock vs. Moriarty — nejslavnější mentální přetlačovaná v dějinách detektivního žánru. Geniální detektiv Sherlock Holmes proti svému neméně chytrému, leč poněkud sociopatickému protivníkovi profesoru Moriartymu. Jejich střet připomíná šachovou partii, kde nejde o pár pěšců, ale o celou budoucnost impéria. Když se řekne „lepší než Sherlock vs. Moriarty“, znamená to: tady už se vaří mozky, ne guláš.
playground/playground.1747645883.txt.gz · Poslední úprava: 19/05/2025 11:11 autor: kokaisl