souhrn_zaveru_mezinarodni_vedecke_konference_o_vlasskem_aromunskem_obyvatelstvu [Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
**[[materialy_z_vyzkumu_2025]]**

**Souhrn závěrů mezinárodní vědecké konference o vlašském (aromunském) obyvatelstvu
Thessaloniki, 10.–11. prosince 2022**

Konference se zúčastnili nejen přední odborníci na historii, jazykovědu a etnologii, ale také představitelé politického a veřejného života Řecka: rektor Aristotelovy univerzity, poslanci, ministři a zástupci místní samosprávy (včetně regionálních hejtmanů a starosty Soluně). Přítomni byli i zástupci vlašských organizací z celého Řecka, Albánie a Severní Makedonie, stejně jako členové Světové vlašské amfiktyonie a krajané z diaspory. Tento široký záběr účastníků podtrhuje, že téma Aromunů není jen akademickou otázkou, ale má zásadní kulturní a politický význam pro současné Řecko i celou balkánskou oblast.

V prosinci 2022 se na Aristotelově univerzitě v Soluni uskutečnilo mezinárodní vědecké sympozium s názvem Βλαχόφωνος Ελληνισμός – Ιστορική πορεία και μελλοντικές προκλήσεις (Vlach-speaking Hellenism – Historical process and future challenges), pořádané Panhelénskou federací kulturních spolků Vlachů pod záštitou řeckého parlamentu. Cílem konference bylo objasnit charakter vlaštiny (jazyk či dialekt), diskutovat metody jejího zachování (gramotnost či pouhá dokumentace), představit příspěvek vlašského obyvatelstva k dějinám řeckého národa a nastínit strategie pro zachování jednoty řeckého státu, jehož nedílnou součástí Vlachové jsou.

Konference přinesla 19 odborných příspěvků, které zmapovaly historickou, jazykovou a kulturní dimenzi vlašského obyvatelstva od byzantských a osmanských dob až po současnost. Významně se zdůrazňoval odkaz řeckých škol v období osmanské nadvlády a odpor proti pokusům Rumunska o „zrumunštění“ vlašských komunit prostřednictvím rumunských škol v 19. a počátku 20. století (typicky v oblasti Grevená). Dále se analyzovala sociální a profesní organizace vlašských center, jako byla Moschopolis, i jejich diaspora v Habsburské monarchii (Vídeň, Budapešť), stejně jako jejich hospodářská síla a kulturní příspěvek v novověku.

Zvláštní blok byl věnován otázce statusu vlaštiny. Lingvisté se shodli, že se jedná o soubor více místních latinsky založených dialektů, nikoli o jednotný jazyk. Upozornili, že umělá homogenizace by vedla k jejich zániku, a doporučili dokumentaci dialektů „odspodu“, v úzké spolupráci s mluvčími a výhradně pomocí řecké abecedy, nikoli latinkou či rumunským pravopisem. Tento postoj má silný politický rozměr: odmítá se tak možnost odtržení vlašské identity od řeckého národního rámce a její případné instrumentalizace v rámci zahraniční politiky jiných států.

V teoretickém rámci byla představena i koncepce „armanismu“ jako hnutí etnického nacionalismu s jasnými politickými cíli, které se objevilo po druhé světové válce. Tím se otevírá debata o tom, nakolik jsou současné diskuse o menšinovém statusu Aromunů ovlivněny vnějšími ideologickými proudy a do jaké míry vycházejí z autentického lokálního sebeuvědomění.

Velký důraz byl položen na příspěvek aromunské komunity k řeckému kulturnímu a hospodářskému životu: připomínala se role vlašských malířů ikon v Pindosu, zapojení do oživení olympijských her v 19. století a klíčová úloha „národních dobrodinců“ (z 30 hlavních řeckých mecenášů 19. století bylo devět vlašského původu). Zazněly i připomínky tragických událostí, například vypálení vlašských vesnic v Pindosu německou armádou v rámci operace „Panther“ během druhé světové války.

Závěry konference jednoznačně deklarovaly, že drtivá většina vlašsky mluvících Řeků se považuje za nedílnou součást řeckého národa a odmítá jakékoli pokusy o jejich oddělení či klasifikaci jako menšiny. Delegáti jednomyslně přijali návrh na systematickou dokumentaci dialektů, aby se zachovala kulturní paměť, ale současně zdůraznili, že se jedná o součást řeckého kulturního dědictví.
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
