Uživatelské nástroje
v_dalekem_turkestanu:zivot_mezi_muslimy
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| v_dalekem_turkestanu:zivot_mezi_muslimy [01/10/2024 21:39] – kokaisl | v_dalekem_turkestanu:zivot_mezi_muslimy [03/11/2024 01:05] (aktuální) – kokaisl | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| [[:: | [[:: | ||
| Герман Янтцен | Герман Янтцен | ||
| + | |||
| + | ===== Předmluva k českému překladu ===== | ||
| + | |||
| + | Moje cesta k tomuto mimořádnému dílu začala v Talaské oblasti Kyrgyzstánu v roce 2010, kdy jsem pátral po potomcích Němců, kteří zde kdysi žili. V době před rozpadem Sovětského svazu žilo v Kyrgyzstánu téměř 200 000 Němců a dokonce i první kyrgyzský prezident zvažoval možnost určité autonomie pro německou komunitu. Přestože většina Němců nakonec přesídlila do Německa, jejich tradice – protestantská i katolická – v Kyrgyzstánu stále žije. | ||
| + | |||
| + | Při své práci jsem obdržel knihu původně napsanou v němčině a přeloženou do ruštiny, z níž vznikl tento český překlad. Kniha odhaluje život mennonitů, jedné specifické skupiny německých osadníků, kteří se usadili v Střední Asii a prokázali schopnost přežít i v obtížných podmínkách. Poutavě popisuje jejich zápas s bolševickým terorem i pozdější život v západní Evropě. | ||
| + | |||
| + | Ústředním hrdinou knihy je mennonita German Jantcen, jehož neochvějná důvěra v Boha ho provázela v nespočetných zkouškách. Přestože jsem katolík a Jantcen je protestant, obdivuji jeho oddanost a životní cestu. Jeho příběh je nejen svědectvím o síle víry, která může inspirovat k úžasným činům, ale také ukázkou toho, jak víra může být zdrojem síly v těžkých chvílích. | ||
| + | |||
| + | Kniha však obsahuje i momenty, které vyzývají k zamyšlení, | ||
| + | |||
| + | Jantcen sám byl prostředníkem mezi Bohem a lidmi, když pomáhal druhým nacházet víru. Proč by tedy svatí nebo Panna Maria, která při Zvěstování přijala plnost Ducha svatého (Lukáš 1:35), nemohli být takovými pomocníky? Navíc andělé, často zmiňovaní v Bibli, také plní roli Božích poslů a ochránců (Žalm 91:11). Jejich existence potvrzuje, že Boží pomoc může přicházet skrze různé prostředníky. | ||
| + | |||
| + | Co bych však rád čtenářům zdůraznil, je Jantcenova hluboká víra. Je to příklad, ze kterého se můžeme učit, ať jsme katolíci nebo protestanti. Tato víra mu nejen umožnila překonat obtížné životní zkoušky, ale také zažít opravdové zázraky – stejně jako těm, které na svých misiích potkával. | ||
| + | |||
| + | Katolická tradice někdy opomíjela důležitost Písma a v tomto ohledu si katolíci mohou vzít příklad z protestantské úcty k Božímu slovu a jeho pravidelnému čtení. | ||
| ====Předmluva==== | ====Předmluva==== | ||
| Řádek 22: | Řádek 38: | ||
| - | ====Kapitola 1: Mládi | + | ====Kapitola 1: Mládí |
| - | Dům mých rodičů stál v Hanzau, vesnici na Traktu v Samařské gubernii v Rusku. Zde jsem se narodil 28. května 1866 a zde jsem žil až do svých 14 let. Můj otec se jmenoval German Jantcen a matka byla Kornelie Jantcenová, | + | Dům mých rodičů stál v Hanzau, vesnici na Traktu v Samařské gubernii v Rusku. Zde jsem se narodil 28. května 1866 a zde jsem žil až do svých 14 let. Můj otec se jmenoval German Jantcen a matka byla Kornelie Jantcenová, |
| Moje matka byla podle mého názoru tou nejlepší ženou na světě. Nikdy jsem ji neviděl rozhněvanou. Byla velmi pracovitá a pečovala o domácnost s pomocí dvou služebných. Často zpívala svým krásným, jemným hlasem. Co otec často nedokázal svou přísností získat od nás, neposlušných chlapců, toho matka dosáhla svou mírnou láskou. | Moje matka byla podle mého názoru tou nejlepší ženou na světě. Nikdy jsem ji neviděl rozhněvanou. Byla velmi pracovitá a pečovala o domácnost s pomocí dvou služebných. Často zpívala svým krásným, jemným hlasem. Co otec často nedokázal svou přísností získat od nás, neposlušných chlapců, toho matka dosáhla svou mírnou láskou. | ||
| Řádek 35: | Řádek 51: | ||
| Na statku pracovali tři zaměstnanci, | Na statku pracovali tři zaměstnanci, | ||
| - | |||
| - | „Podle mého názoru byla moje matka tou nejlepší ženou na světě.“ | ||
| Pokud si pamatuji, byl náš otec vždy předsedou naší volosti či okruhu, který tvořilo deset mennonitských vesnic. Otec tedy často nebyl doma a trávil mnoho času správou kolonie v Keppentalu, který ležel dva kilometry od Hanzau. | Pokud si pamatuji, byl náš otec vždy předsedou naší volosti či okruhu, který tvořilo deset mennonitských vesnic. Otec tedy často nebyl doma a trávil mnoho času správou kolonie v Keppentalu, který ležel dva kilometry od Hanzau. | ||
| - | Od šesti let jsme, děti, | + | Od šesti let jsme začali chodit do školy. Naším učitelem byl German Bartsch. Od jedenácti do čtrnácti let jsem navštěvoval obecní školu v Keppentalu. Poté v našem životě nastaly velké změny. |
| Kdysi byli mennonité pozváni z Pruska ruskou vládou k osídlení. Byla jim slíbena plná náboženská svoboda a osvobození od vojenské služby. Tento slib byl dodržován mnoho let. Ale najednou vydala vláda nový výnos, podle kterého museli všichni muži v Rusku, včetně mennonitů, sloužit v armádě. Výnos byl vydán již v roce 1874, ale platnost začala až v roce 1880. Během těchto šesti let mennonité neustále posílali do Petrohradu delegace, aby znovu získali osvobození od vojenské služby. Můj otec tam také dvakrát cestoval, ale veškeré snahy byly marné. | Kdysi byli mennonité pozváni z Pruska ruskou vládou k osídlení. Byla jim slíbena plná náboženská svoboda a osvobození od vojenské služby. Tento slib byl dodržován mnoho let. Ale najednou vydala vláda nový výnos, podle kterého museli všichni muži v Rusku, včetně mennonitů, sloužit v armádě. Výnos byl vydán již v roce 1874, ale platnost začala až v roce 1880. Během těchto šesti let mennonité neustále posílali do Petrohradu delegace, aby znovu získali osvobození od vojenské služby. Můj otec tam také dvakrát cestoval, ale veškeré snahy byly marné. | ||
| - | Mennonitům bylo umožněno vyhnout se vojenské službě tím, že budou vykonávat pracovní povinnost v lesnictví. | + | Mennonitům bylo umožněno vyhnout se vojenské službě |
| - | Většina mennonitů na tyto podmínky přistoupila. Někteří však věřili, že pracovní povinnost jednoho mennonita donutí dalšího Rusa vzít do ruky zbraň a zabíjet jiné ve válce. Tím se mennonit, který odmítl službu, stal nepřímo vrahem. Mezi těmito lidmi, kteří takto smýšleli, byl i náš otec a mnoho našich příbuzných. Ale co dělat? | + | Většina mennonitů na tyto podmínky přistoupila. Někteří však věřili, že pracovní povinnost jednoho mennonita donutí dalšího Rusa vzít do ruky zbraň a zabíjet jiné ve válce. Tím se mennonita, který odmítl službu, stal nepřímo vrahem. Mezi těmito lidmi, kteří takto smýšleli, byl i náš otec a mnoho našich příbuzných. Ale co dělat? |
| - | V tomto kritickém okamžiku byl náš otec znovu vyslán do Petrohradu a tam se seznámil s tehdejším guvernérem Turkestánu baronem von Kaufmannem. Pan Kaufmann, když se dozvěděl o všech problémech mennonitů, jim nabídl přesídlení do Turkestánu. | + | V tomto kritickém okamžiku byl náš otec znovu vyslán do Petrohradu a tam se seznámil s tehdejším |
| Měl tam právo zakládat kolonie, které byly osvobozeny od veškeré vojenské služby a daní na 25 let. Delegáti se po návratu z Petrohradu o této nabídce podělili s celou komunitou a po důkladném zvažování ji přijali. Stalo se to na podzim roku 1879. | Měl tam právo zakládat kolonie, které byly osvobozeny od veškeré vojenské služby a daní na 25 let. Delegáti se po návratu z Petrohradu o této nabídce podělili s celou komunitou a po důkladném zvažování ji přijali. Stalo se to na podzim roku 1879. | ||
| Řádek 60: | Řádek 74: | ||
| ====Kapitola 2: Z Hanzau do Kaplanbeku==== | ====Kapitola 2: Z Hanzau do Kaplanbeku==== | ||
| - | července | + | V červenci |
| - | Mnozí příbuzní a přátelé nás doprovázeli na svých vozech ještě | + | |
| + | Mnozí příbuzní a přátelé nás doprovázeli na svých vozech ještě kus cesty. Po přenocování v Husenbachu nás většina z nich opustila a vrátila se zpět. Strýc Epp odjel jako poslední. Teprve o dva roky později se k nám připojil se svou rodinou. | ||
| Naše rodina měla čtyři vozy se sedmi koňmi. Naše rodinná bryčka jela první. Byla největší a byla tažena třemi koňmi. Zadní část vozu měla dveře a já jsem byl kočí. Druhý vůz vedl Jakub, syn Jakuba Tewse. Jel s námi, protože na podzim měl být povolán do vojenské služby. Jeho rodiče přijeli s druhou skupinou na podzim. Zbývající dva vozy řídili moji bratři Gerhard a Bernhard. | Naše rodina měla čtyři vozy se sedmi koňmi. Naše rodinná bryčka jela první. Byla největší a byla tažena třemi koňmi. Zadní část vozu měla dveře a já jsem byl kočí. Druhý vůz vedl Jakub, syn Jakuba Tewse. Jel s námi, protože na podzim měl být povolán do vojenské služby. Jeho rodiče přijeli s druhou skupinou na podzim. Zbývající dva vozy řídili moji bratři Gerhard a Bernhard. | ||
| Řádek 91: | Řádek 106: | ||
| Nakonec jsme dorazili k nejtěžšímu úseku cesty, širokému 200 kilometrů. Kvůli hlubokému písku jsme museli vozy zapřahat 2–3 koňmi a táhnout je na krátkou vzdálenost, | Nakonec jsme dorazili k nejtěžšímu úseku cesty, širokému 200 kilometrů. Kvůli hlubokému písku jsme museli vozy zapřahat 2–3 koňmi a táhnout je na krátkou vzdálenost, | ||
| - | Nakonec tento náročný úsek skončil a my jsme dorazili k Aralskému jezeru. Koně ucítili vodu mnohem dříve, protože vycítili chladný vzduch. Všichni, lidé i zvířata, pookřáli. Když jsme dorazili k jezeru, našli jsme nízký rákos. Koně se na něj vrhli, jako by nic lepšího nikdy nejedli. Všichni jsme si vyhloubili mělké studny a měli jsme tak vynikající | + | Nakonec tento náročný úsek skončil a my jsme dorazili k Aralskému jezeru. Koně ucítili vodu mnohem dříve, protože vycítili chladný vzduch. Všichni, lidé i zvířata, pookřáli. Když jsme dorazili k jezeru, našli jsme nízký rákos. Koně se na něj vrhli, jako by nic lepšího nikdy nejedli. Všichni jsme si vyhloubili mělké studny a měli jsme tak hojnost |
| + | |||
| + | {{: | ||
| Odpočinuli jsme si zde jeden den a pak pokračovali dál. Brzy jsme dorazili do prvního turkestánského města a pevnosti Kazalinsk na břehu řeky Syrdarji, uzbecko-sartského města. Na tomto místě řeka ústí do Aralského jezera. Město bylo obklopeno krásnými vinicemi a ovocnými sady. Měli zde velké a šťavnaté melouny. Všechny potraviny byly velmi levné. Kvůli tomu, že mé tetě se narodilo dítě a byli mezi námi i další nemocní, zůstali jsme zde týden. | Odpočinuli jsme si zde jeden den a pak pokračovali dál. Brzy jsme dorazili do prvního turkestánského města a pevnosti Kazalinsk na břehu řeky Syrdarji, uzbecko-sartského města. Na tomto místě řeka ústí do Aralského jezera. Město bylo obklopeno krásnými vinicemi a ovocnými sady. Měli zde velké a šťavnaté melouny. Všechny potraviny byly velmi levné. Kvůli tomu, že mé tetě se narodilo dítě a byli mezi námi i další nemocní, zůstali jsme zde týden. | ||
| Řádek 107: | Řádek 124: | ||
| V Šymkentu jsme nakoupili potřebné zásoby a pokračovali přes Beklarbek do Akdžanu na břehu řeky Kelles, kde jsme postavili tábor k přenocování. | V Šymkentu jsme nakoupili potřebné zásoby a pokračovali přes Beklarbek do Akdžanu na břehu řeky Kelles, kde jsme postavili tábor k přenocování. | ||
| - | Když jsme na konci večerního setkání zač | + | Když jsme na konci večerního setkání začali zpívat píseň, najednou přijela trojspřeží zapřažená podle ruského způsobu a vystoupili z něj dva důstojníci v uniformách. S odkrytými hlavami přišli k nám a účastnili se shromáždění. Poté se představili: |
| - | + | ||
| - | ali zpívat píseň, najednou přijela trojspřeží zapřažená podle ruského způsobu a vystoupili z něj dva důstojníci v uniformách. S odkrytými hlavami přišli k nám a účastnili se shromáždění. Poté se představili: | + | |
| Naše cesta trvala patnáct týdnů. Po cestě jsme pochovali 12 dětí. Do Kaplanbeku jsme dorazili 18. října 1880. O několik týdnů později dorazila druhá skupina 22 rodin. Pro ně jsme již mohli připravit ubytování. I tato skupina zažila mnoho dobrodružství a navíc bylo už velmi chladno. | Naše cesta trvala patnáct týdnů. Po cestě jsme pochovali 12 dětí. Do Kaplanbeku jsme dorazili 18. října 1880. O několik týdnů později dorazila druhá skupina 22 rodin. Pro ně jsme již mohli připravit ubytování. I tato skupina zažila mnoho dobrodružství a navíc bylo už velmi chladno. | ||
| Řádek 159: | Řádek 174: | ||
| Můj otec se setkal s guvernérem, | Můj otec se setkal s guvernérem, | ||
| - | Nakonec jsme pokračovali dál směrem k hranici. Šedesát kilometrů od ní bylo poslední ruské město Katta-Kurgan. Tábor jsme postavili za městem. Na guvernérovo nařízení otec informoval velitele pohraniční stanice o našem příjezdu. Ten nám ještě jednou přátelsky poradil, abychom nepřekračovali hranici. Všechny rady jsme však ignorovali, protože před námi byly „ote | + | Nakonec jsme pokračovali dál směrem k hranici. Šedesát kilometrů od ní bylo poslední ruské město Katta-Kurgan. Tábor jsme postavili za městem. Na guvernérovo nařízení otec informoval velitele pohraniční stanice o našem příjezdu. Ten nám ještě jednou přátelsky poradil, abychom nepřekračovali hranici. Všechny rady jsme však ignorovali, protože před námi byly „otevřené dveře, které nikdo nemůže zavřít!“ |
| - | + | ||
| - | vřené dveře, které nikdo nemůže zavřít!“ | + | |
| Asi pět kilometrů za staroarabskou vesnicí Sarabulak jsme překročili hranici a ihned postoupili ještě dalších deset kilometrů. Byl už pozdní večer a zastavili jsme se k noclehu. Následující ráno nás barevně odění bucharští vojáci přinutili vrátit se zpět. Dorazili jsme do malé doliny s mnoha prameny. Zjistili jsme, že jsme na neutrální půdě, asi kilometr široké, mezi dvěma hranicemi, kde se nás nikdo nemohl dotknout. | Asi pět kilometrů za staroarabskou vesnicí Sarabulak jsme překročili hranici a ihned postoupili ještě dalších deset kilometrů. Byl už pozdní večer a zastavili jsme se k noclehu. Následující ráno nás barevně odění bucharští vojáci přinutili vrátit se zpět. Dorazili jsme do malé doliny s mnoha prameny. Zjistili jsme, že jsme na neutrální půdě, asi kilometr široké, mezi dvěma hranicemi, kde se nás nikdo nemohl dotknout. | ||
| Řádek 197: | Řádek 210: | ||
| Křest byl proveden politím. Všichni jsme byli po křtu velmi šťastní a stále věřím, že Pán přijímá ne formu křtu, ale srdce. Ačkoli jsem mnoho let poté jako misionář křtil mnohé ponořením do vody, protože věřím, že symbol křtu je nejlépe vyjádřen ve verši z Římanům 6:4: „Byli jsme tedy spolu s ním pohřbeni křtem ve smrt…“ | Křest byl proveden politím. Všichni jsme byli po křtu velmi šťastní a stále věřím, že Pán přijímá ne formu křtu, ale srdce. Ačkoli jsem mnoho let poté jako misionář křtil mnohé ponořením do vody, protože věřím, že symbol křtu je nejlépe vyjádřen ve verši z Římanům 6:4: „Byli jsme tedy spolu s ním pohřbeni křtem ve smrt…“ | ||
| - | Své turkojazyčné obrácené jsem křtil i trojím ponořením ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Pro | + | Své turkojazyčné obrácené jsem křtil i trojím ponořením ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Proč? Protože muslim nevěří v Trojici. Díky takovému trojímu křtu se pro ně jasněji zviditelnilo pojetí Trojice, a toto pojetí lépe vniklo do jejich srdcí. Z milosti Boží tak získali pevné přesvědčení. Pro mě byla důležitá ne forma, ale přesvědčení srdce, a věřím, že Pán to také tak vidí. |
| - | + | ||
| - | č? Protože muslim nevěří v Trojici. Díky takovému trojímu křtu se pro ně jasněji zviditelnilo pojetí Trojice, a toto pojetí lépe vniklo do jejich srdcí. Z milosti Boží tak získali pevné přesvědčení. Pro mě byla důležitá ne forma, ale přesvědčení srdce, a věřím, že Pán to také tak vidí. | + | |
| ==== Kapitola 4: Mezi Jamudy ==== | ==== Kapitola 4: Mezi Jamudy ==== | ||
| Řádek 229: | Řádek 240: | ||
| Když byly lodě vyloženy a posádce zaplaceno, pustili jsme se do hledání vhodného místa k osídlení. Lauzan byl z obou stran obklopen vysokými hrázemi. S velkou námahou jsme se za těmito hrázemi pokusili vyčistit trnitý prostor pro stavbu. Nejprve jsme vykopali zemljanky podél přímé vesnické ulice. Stavebního dřeva a rákosu na střechy bylo dostatek. Palivového dříví, které jsme velmi potřebovali, | Když byly lodě vyloženy a posádce zaplaceno, pustili jsme se do hledání vhodného místa k osídlení. Lauzan byl z obou stran obklopen vysokými hrázemi. S velkou námahou jsme se za těmito hrázemi pokusili vyčistit trnitý prostor pro stavbu. Nejprve jsme vykopali zemljanky podél přímé vesnické ulice. Stavebního dřeva a rákosu na střechy bylo dostatek. Palivového dříví, které jsme velmi potřebovali, | ||
| - | Stáje pro koně byly postaveny z rákosu, takže i koně měli brzy střechu nad | + | Stáje pro koně byly postaveny z rákosu, takže i koně měli brzy střechu nad hlavou. Seno pro koně, vojtěšku, nám přiváželi Uzbekové, kteří žili 5 kilometrů po proudu. Také nám přiváželi potraviny – mouku, rýži, kuřata, vejce atd. Vše bylo velmi levné. Rybáři z druhého břehu kanálu přiváželi výborné ryby. Jeden jeseter dlouhý až jeden metr stál jen 25 kopějek. |
| - | + | ||
| - | hlavou. Seno pro koně, vojtěšku, nám přiváželi Uzbekové, kteří žili 5 kilometrů po proudu. Také nám přiváželi potraviny – mouku, rýži, kuřata, vejce atd. Vše bylo velmi levné. Rybáři z druhého břehu kanálu přiváželi výborné ryby. Jeden jeseter dlouhý až jeden metr stál jen 25 kopějek. | + | |
| Zima pro nás proběhla docela klidně, jen nás v noci rušil řev divokých zvířat. Každou noc se objevoval dokonce tygr. Byl tak drzý, že ráno často kráčel až do poloviny vesnice. Nikdy však nikoho ani žádného koně neublížil. Jeho veličenstvo zřejmě nebylo v té chvíli hladové, protože v lese bylo dostatek zvěře. | Zima pro nás proběhla docela klidně, jen nás v noci rušil řev divokých zvířat. Každou noc se objevoval dokonce tygr. Byl tak drzý, že ráno často kráčel až do poloviny vesnice. Nikdy však nikoho ani žádného koně neublížil. Jeho veličenstvo zřejmě nebylo v té chvíli hladové, protože v lese bylo dostatek zvěře. | ||
| Řádek 259: | Řádek 268: | ||
| Druhého rána jsem svůj sen vyprávěl milované matce, která byla mým důvěrníkem. Už si nepamatuji, co mi na to řekla. Byl jsem však ohromen, když za několik dní ke mně strýc Tewes přistoupil u studny, vzal mě za rameno a přesně tak, jak se mi zdálo, zopakoval zmíněná slova! Moje matka stála u otevřeného okna a slyšela jeho slova. O dvacet let později se tato proroctví naplnila! | Druhého rána jsem svůj sen vyprávěl milované matce, která byla mým důvěrníkem. Už si nepamatuji, co mi na to řekla. Byl jsem však ohromen, když za několik dní ke mně strýc Tewes přistoupil u studny, vzal mě za rameno a přesně tak, jak se mi zdálo, zopakoval zmíněná slova! Moje matka stála u otevřeného okna a slyšela jeho slova. O dvacet let později se tato proroctví naplnila! | ||
| - | Jednoho dne k nám na dvůr přijel kozácký důstojník s malou skupinou lovců. Zeptal se mě, jestli tu bydlí starosta vesnice. Odpověděl jsem: „Ano,“ a všiml jsem si, jak si mě pozorně prohlédl. „Mladý muži, jsi nemocný? | + | Jednoho dne k nám na dvůr přijel kozácký důstojník s malou skupinou lovců. Zeptal se mě, jestli tu bydlí starosta vesnice. Odpověděl jsem: „Ano,“ a všiml jsem si, jak si mě pozorně prohlédl. „Mladý muži, jsi nemocný? |
| - | + | ||
| - | , a ve dne v horku pracuje na poli? Téměř každou noc na nás útočí lupiči Jamudi a kradou nám koně. I ty naše ukradli.“ V tu chvíli vyšel otec z domu. Po krátkém pozdravu mu důstojník řekl: „Slyšel jsem, že dovolujete Jamudům, aby vás okrádali. Řekli jste to svému vůdci v Chivě?“ Otec odpověděl: | + | |
| A odjel. Několik dní se pohyboval v našem kraji a pak zmizel. O týden později dorazil oddíl chivských vojáků, v jehož čele jel krásně oblečený muž. Později jsme zjistili, že to byl ministr vnitra Chivy, Kassim Divan. Přísně se zeptal mého otce, zda je starostou této vesnice, protože druhá skupina už byla na cestě do Ameriky. Poté, co otec na tuto otázku kladně odpověděl, | A odjel. Několik dní se pohyboval v našem kraji a pak zmizel. O týden později dorazil oddíl chivských vojáků, v jehož čele jel krásně oblečený muž. Později jsme zjistili, že to byl ministr vnitra Chivy, Kassim Divan. Přísně se zeptal mého otce, zda je starostou této vesnice, protože druhá skupina už byla na cestě do Ameriky. Poté, co otec na tuto otázku kladně odpověděl, | ||
| Řádek 299: | Řádek 306: | ||
| V roce 1883 jsem se naučil uzbecko-turecký jazyk tak dobře, že jsem byl přidělen jako tlumočník ke správci chána Seid-Muhammad-Sim-Bagadurovi. Chiva byla od naší vesnice vzdálena 6–7 kilometrů, takže jsem byl celý den u chánova dvora a večer jsem se vracel domů. Chán mi daroval hřebce. V neděli jsem zůstával doma. Současně s dalším studiem jazyka jsem se také učil Korán, muslimskou svatou knihu, a další spisy. | V roce 1883 jsem se naučil uzbecko-turecký jazyk tak dobře, že jsem byl přidělen jako tlumočník ke správci chána Seid-Muhammad-Sim-Bagadurovi. Chiva byla od naší vesnice vzdálena 6–7 kilometrů, takže jsem byl celý den u chánova dvora a večer jsem se vracel domů. Chán mi daroval hřebce. V neděli jsem zůstával doma. Současně s dalším studiem jazyka jsem se také učil Korán, muslimskou svatou knihu, a další spisy. | ||
| - | Bohužel v naší komunitě vznikaly další neshody, což značně ovlivnilo můj duchovní život. My, mladí, jsme v této otázce nerozuměli našim rodi | + | Bohužel v naší komunitě vznikaly další neshody, což značně ovlivnilo můj duchovní život. My, mladí, jsme v této otázce nerozuměli našim rodičům, což jim samozřejmě působilo mnoho bolesti. Nakonec bylo strýci Eppovi zakázáno kázat v kostele a zůstal s deseti rodinami sám. K těmto deseti rodinám patřili i moji rodiče. My, čtyři bratři a jedna sestra, jsme už byli všichni ženatí a zůstali jsme v komunitě. Strýc Epp nás za to tvrdě odsoudil. Naši rodiče museli udělit svůj souhlas, což velmi zranilo naše srdce. Jak hluboce, to ví jen Bůh. |
| - | + | ||
| - | čům, což jim samozřejmě působilo mnoho bolesti. Nakonec bylo strýci Eppovi zakázáno kázat v kostele a zůstal s deseti rodinami sám. K těmto deseti rodinám patřili i moji rodiče. My, čtyři bratři a jedna sestra, jsme už byli všichni ženatí a zůstali jsme v komunitě. Strýc Epp nás za to tvrdě odsoudil. Naši rodiče museli udělit svůj souhlas, což velmi zranilo naše srdce. Jak hluboce, to ví jen Bůh. | + | |
| Podobně to zažívaly i ostatní rodiny, které zůstaly v církvi. V roce 1880 jsme jako bohatí opustili naši krásnou domovinu Hansau, abychom se vydali do Asie. Otec prodal tři svá hospodářství a daroval je na toto šílenství. Teď jsme neměli nic. Ale ke slávě našeho Pána a Spasitele je třeba říci: „Nikdy jsme neměli hořkost vůči svým rodičům, příliš jsme je milovali na to, abychom k nim něco takového cítili. Udržet dobrý vztah ke strýci Eppovi mi však stálo hodně bojů.“ | Podobně to zažívaly i ostatní rodiny, které zůstaly v církvi. V roce 1880 jsme jako bohatí opustili naši krásnou domovinu Hansau, abychom se vydali do Asie. Otec prodal tři svá hospodářství a daroval je na toto šílenství. Teď jsme neměli nic. Ale ke slávě našeho Pána a Spasitele je třeba říci: „Nikdy jsme neměli hořkost vůči svým rodičům, příliš jsme je milovali na to, abychom k nim něco takového cítili. Udržet dobrý vztah ke strýci Eppovi mi však stálo hodně bojů.“ | ||
| Řádek 357: | Řádek 362: | ||
| Po podepsání a zapečetění tohoto dokumentu byli starostové posláni do vězení. Pak přišla řada na mě. Kalaur mě povolal do města, přečetl svědectví starostů a poté, rozzuřený, | Po podepsání a zapečetění tohoto dokumentu byli starostové posláni do vězení. Pak přišla řada na mě. Kalaur mě povolal do města, přečetl svědectví starostů a poté, rozzuřený, | ||
| - | Ale to nebylo všechno. Napsal také všem starostům a církevním představeným | + | Ale to nebylo všechno. Napsal také všem starostům a církevním představeným přísný dopis, který měl být přečten v kostelech: „Lesník Jantcen vznesl politické podezření vůči zcela nevinnému princi z Fergany Isráíl-Chán-Túrovi. Ale mám důkaz, že bývalý lesník Jantcen, aby vyhověl třem horlivým starostům, lhal a vše si vymyslel. Povídačky o revoluci se nepotvrdily. Toto musíte oznámit všem obyvatelům. Nikdo se už v budoucnu nesmí s Jantcenem zdravit.“ |
| - | + | ||
| - | přísný dopis, který měl být přečten v kostelech: „Lesník Jantcen vznesl politické podezření vůči zcela nevinnému princi z Fergany Isráíl-Chán-Túrovi. Ale mám důkaz, že bývalý lesník Jantcen, aby vyhověl třem horlivým starostům, lhal a vše si vymyslel. Povídačky o revoluci se nepotvrdily. Toto musíte oznámit všem obyvatelům. Nikdo se už v budoucnu nesmí s Jantcenem zdravit.“ | + | |
| A nakonec starosta naší vesnice Orlovky obdržel další příkaz poslat Kalauru rozhodnutí obce s žádostí o osvobození obce od lháře Jantcena. Tento dopis měli podepsat všichni obyvatelé. Naše obec v Orlovce, jejíž polovina obyvatel byla luteráni, to ale neudělala. Zdůvodnili svůj odmítavý postoj tím, že v chování Kyrgyzů v poslední době bylo jasně patrné, jak moc jsou pobouřeni proti Rusům. Navíc si nepřáli Kalaurův příkaz. | A nakonec starosta naší vesnice Orlovky obdržel další příkaz poslat Kalauru rozhodnutí obce s žádostí o osvobození obce od lháře Jantcena. Tento dopis měli podepsat všichni obyvatelé. Naše obec v Orlovce, jejíž polovina obyvatel byla luteráni, to ale neudělala. Zdůvodnili svůj odmítavý postoj tím, že v chování Kyrgyzů v poslední době bylo jasně patrné, jak moc jsou pobouřeni proti Rusům. Navíc si nepřáli Kalaurův příkaz. | ||
| Řádek 555: | Řádek 558: | ||
| V letech 1911–1912 jsem absolvoval kurz biblické školy Alliance v Berlíně. Tuto školu založil v roce 1903 pastor Köhler ve spolupráci s bratry z vesnice Molčanská pro přípravu evangelistů pro Rusko a slovanský Východ. Během první světové války byla škola přesunuta do Wiedenestu v Porýní, kde existuje dodnes. | V letech 1911–1912 jsem absolvoval kurz biblické školy Alliance v Berlíně. Tuto školu založil v roce 1903 pastor Köhler ve spolupráci s bratry z vesnice Molčanská pro přípravu evangelistů pro Rusko a slovanský Východ. Během první světové války byla škola přesunuta do Wiedenestu v Porýní, kde existuje dodnes. | ||
| - | Po absolvování kurzu jsem přijal mnoho pozvání a navštívil bratrské sbory v Nizozemsku | + | Po absolvování kurzu jsem přijal mnoho pozvání a navštívil bratrské sbory v Nizozemí |
| Krátce před mým návratem do Ruska jsem ještě jednou navštívil biblickou školu v Berlíně, abych tam pronesl závěrečné slovo. Mezi přítomnými byl i široce známý bratr Jakub Kreker z Wernigerode, | Krátce před mým návratem do Ruska jsem ještě jednou navštívil biblickou školu v Berlíně, abych tam pronesl závěrečné slovo. Mezi přítomnými byl i široce známý bratr Jakub Kreker z Wernigerode, | ||
| Řádek 589: | Řádek 592: | ||
| Na to jsem odpověděl: | Na to jsem odpověděl: | ||
| - | Bylo toho na něj příliš, a rychle zmizel. Protože zmíněný arménský bratr měl velký dům a byl navíc svobodným křesťanem, | + | Bylo toho na něj příliš, a rychle zmizel. Protože zmíněný arménský bratr měl velký dům a byl navíc svobodným křesťanem, |
| - | + | ||
| - | dat shromáždění každý večer po dobu dvanácti dní u něj doma. Každý večer přicházelo stále více lidí a mnozí nešťastní našli pokoj. Zajímavé bylo, že každý večer přicházel i vůdce baptistické obce. Ale mlčel. V těch pro mě nezapomenutelných večerních hodinách mezi námi mocně působil Svatý Duch. | + | |
| Poslední večer byla neděle. Do oběda jsme měli uzavřené shromáždění přesvědčených Božích dětí. Přišlo asi patnáct lidí. Stali se jádrem komunity nečlenských Božích dětí. Jelikož byl majitelem domu arménský bratr, který byl jinak nadaným řečníkem, | Poslední večer byla neděle. Do oběda jsme měli uzavřené shromáždění přesvědčených Božích dětí. Přišlo asi patnáct lidí. Stali se jádrem komunity nečlenských Božích dětí. Jelikož byl majitelem domu arménský bratr, který byl jinak nadaným řečníkem, | ||
| Řádek 657: | Řádek 658: | ||
| „Drazí bratři! I pro spravedlivého mennonitu platí slovo, které Pán Ježíš řekl znalci zákona a učiteli Izraele: ‚Musíte se narodit znovu. Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království‘ (Jan 3, 3). Aby toto slovo zvlášť zdůraznil pro Nikodémovo srdce, Pán Ježíš jej zdůraznil dvojím ‚Amen, amen!‘ Je to důkaz a požadavek, který vychází z úst jednorozeného Božího Syna. V Janovi 1, 12–13 čteme, že Boží děti se rodí ne z lidí, ale z Boha. Zde vidíme, o co jde. Veškerou naší lidskou spravedlností ničeho nedosáhneme a zůstáváme ztraceni. Nikodém byl také velmi spravedlivým člověkem, ale to nestačilo. O tom, proč Ježíš přišel na tento svět, je psáno v Matoušovi 18, 11 a Lukášovi 19, 10: ‚Syn člověka přišel, aby hledal a zachránil, co bylo ztraceno.‘ | „Drazí bratři! I pro spravedlivého mennonitu platí slovo, které Pán Ježíš řekl znalci zákona a učiteli Izraele: ‚Musíte se narodit znovu. Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království‘ (Jan 3, 3). Aby toto slovo zvlášť zdůraznil pro Nikodémovo srdce, Pán Ježíš jej zdůraznil dvojím ‚Amen, amen!‘ Je to důkaz a požadavek, který vychází z úst jednorozeného Božího Syna. V Janovi 1, 12–13 čteme, že Boží děti se rodí ne z lidí, ale z Boha. Zde vidíme, o co jde. Veškerou naší lidskou spravedlností ničeho nedosáhneme a zůstáváme ztraceni. Nikodém byl také velmi spravedlivým člověkem, ale to nestačilo. O tom, proč Ježíš přišel na tento svět, je psáno v Matoušovi 18, 11 a Lukášovi 19, 10: ‚Syn člověka přišel, aby hledal a zachránil, co bylo ztraceno.‘ | ||
| - | Jak víte, od dětství mě vychovávali skutečně spravedliví, | + | Jak víte, od dětství mě vychovávali skutečně spravedliví, |
| - | + | ||
| - | esťanští mennonitští rodiče. Po mém obrácení jsem byl na vlastní žádost pokřtěn křtem pokropení v roce 1882 a přijat do obce. Tehdy jsem měl plný mír a věděl jsem, že křtem jsem byl pohřben s Kristem do smrti a vzkříšen do nového života, jak je psáno v Římanům 6, 4. | + | |
| Kvůli církevním sporům v naší obci a pod vlivem prázdného života u dvora v Chivě, kde jsem byl překladatelem, | Kvůli církevním sporům v naší obci a pod vlivem prázdného života u dvora v Chivě, kde jsem byl překladatelem, | ||
| Řádek 685: | Řádek 684: | ||
| V karavanseráji byly hned u vchodu čajovny, kde, sedíce na kobercích, pili čaj projíždějící nebo běžní návštěvníci trhu. Vždy jsem se k nim připojil, s brožurami v kapse, na ruském a uzbeckém jazyce. Lidé si brzy všimli mé kapsy a ptali se, co tam mám. Pak jsem vytáhl několik brožur a rozdal je těm, kdo uměli číst. Požádal jsem toho, kdo nejlépe uměl číst, aby nahlas přečetl například Jana 3:16, a jak mi Pán v té chvíli vnuknul, nasměroval jsem je k dalším místům Písma. | V karavanseráji byly hned u vchodu čajovny, kde, sedíce na kobercích, pili čaj projíždějící nebo běžní návštěvníci trhu. Vždy jsem se k nim připojil, s brožurami v kapse, na ruském a uzbeckém jazyce. Lidé si brzy všimli mé kapsy a ptali se, co tam mám. Pak jsem vytáhl několik brožur a rozdal je těm, kdo uměli číst. Požádal jsem toho, kdo nejlépe uměl číst, aby nahlas přečetl například Jana 3:16, a jak mi Pán v té chvíli vnuknul, nasměroval jsem je k dalším místům Písma. | ||
| - | Mnozí mě znali již dříve a rádi naslouchali slovům z Bible. Samozřejmě, | + | Mnozí mě znali již dříve a rádi naslouchali slovům z Bible. Samozřejmě, |
| - | + | ||
| - | poslal.“ | + | |
| Tak i tato cesta skončila v domě biblické společnosti u bratra Jantcena. Jak bylo obvyklé, zůstal jsem tam i tentokrát na delší dobu. Navštěvovali jsme ruskou baptistickou obec, ke které se připojili i někteří Němci. Přijali nás s velkou láskou, jako bychom k nim patřili. Často nám také nabízeli vysvětlovat Boží slovo. | Tak i tato cesta skončila v domě biblické společnosti u bratra Jantcena. Jak bylo obvyklé, zůstal jsem tam i tentokrát na delší dobu. Navštěvovali jsme ruskou baptistickou obec, ke které se připojili i někteří Němci. Přijali nás s velkou láskou, jako bychom k nim patřili. Často nám také nabízeli vysvětlovat Boží slovo. | ||
| Řádek 711: | Řádek 708: | ||
| Nakonec se začal pokořovat. Dokonce jsme ho přesvědčili, | Nakonec se začal pokořovat. Dokonce jsme ho přesvědčili, | ||
| - | Co se dělo v srdci našeho přítele Laubacha | + | Co se odehrávalo |
| Podle názoru bratří ho chtěli pokřtít příští neděli v řece Sálár, která tekla za městem kolem koupaliště. V neděli ráno, po kázání a modlitbě, se celá obec vydala k řece. Kdo jen mohl, tlačili se do koupelny, která byla otevřená směrem k vodě. K vodě vedly schody. V rohu byla malá převlékárna. Po krátkém kázání vedoucího bratra o obrácení a křtu a závěrečné modlitbě ten, kdo měl křtít, vstoupil v bílém oděvu do vody. Za ním následoval křtěný. Ale najednou se otočil a utíkal zpátky do kabinky. Brzy se znovu objevil a klidně sestoupil po schodech do vody. Byl pokřtěn. Zatímco se převlékali, | Podle názoru bratří ho chtěli pokřtít příští neděli v řece Sálár, která tekla za městem kolem koupaliště. V neděli ráno, po kázání a modlitbě, se celá obec vydala k řece. Kdo jen mohl, tlačili se do koupelny, která byla otevřená směrem k vodě. K vodě vedly schody. V rohu byla malá převlékárna. Po krátkém kázání vedoucího bratra o obrácení a křtu a závěrečné modlitbě ten, kdo měl křtít, vstoupil v bílém oděvu do vody. Za ním následoval křtěný. Ale najednou se otočil a utíkal zpátky do kabinky. Brzy se znovu objevil a klidně sestoupil po schodech do vody. Byl pokřtěn. Zatímco se převlékali, | ||
| Řádek 719: | Řádek 716: | ||
| ---- | ---- | ||
| - | Když jsme chtěli | + | Když jsme se druhý den ráno chystali |
| Druhý den ráno bratr Laubach udělal totéž, a třetí den také. Tehdy jsem s údivem řekl: „Ale bratře Laubachu, není to příliš mnoho? Máš přece ženu a děti?“ | Druhý den ráno bratr Laubach udělal totéž, a třetí den také. Tehdy jsem s údivem řekl: „Ale bratře Laubachu, není to příliš mnoho? Máš přece ženu a děti?“ | ||
| - | Odpověděl: | + | Odpověděl: |
| - | + | ||
| - | dělám. A teď, šťastnou cestu do starého města.“ | + | |
| Jednou jsme seděli společně v domě biblické společnosti. Kvůli velkému horku byly dveře široce otevřené. A vtom jsme uviděli, jak vešel silně otrhaný hadži — to je poutník do Mekky, který už tam byl. Tito poutníci se snadno poznají: na hlavě mají zvláštně zamotaný široký turban a světlý plášť poutníka. Tento člověk vstoupil a posadil se, očividně velmi unavený a vyčerpaný, | Jednou jsme seděli společně v domě biblické společnosti. Kvůli velkému horku byly dveře široce otevřené. A vtom jsme uviděli, jak vešel silně otrhaný hadži — to je poutník do Mekky, který už tam byl. Tito poutníci se snadno poznají: na hlavě mají zvláštně zamotaný široký turban a světlý plášť poutníka. Tento člověk vstoupil a posadil se, očividně velmi unavený a vyčerpaný, | ||
| Řádek 935: | Řádek 930: | ||
| „Duch svatý Boží mu to vnuknul.“ | „Duch svatý Boží mu to vnuknul.“ | ||
| - | Byl velmi překvapený a dlouho přemýšlel. Nakonec se zeptal, | + | Byl velmi překvapený a dlouho |
| Na to jsem ho požádal o papír a pero a řekl: „Napíšu vzkaz svému příteli zde ve městě a on vám Bibli sežene.“ | Na to jsem ho požádal o papír a pero a řekl: „Napíšu vzkaz svému příteli zde ve městě a on vám Bibli sežene.“ | ||
| Řádek 1024: | Řádek 1019: | ||
| My dva jsme vystoupili a objevili hubeného rolníka s ještě hubenějším koníkem a saněmi. Zeptali jsme se ho, kam jede. Odpověděl: | My dva jsme vystoupili a objevili hubeného rolníka s ještě hubenějším koníkem a saněmi. Zeptali jsme se ho, kam jede. Odpověděl: | ||
| - | Požádali jsme ho, aby nás odvezl do Alexanderthalu k Němcům. Váhal, bál se, že jeho kůň nevydrží vzdálenost 120 kilometrů. Nakonec se ale nechal přesvědčit. Na náš dotaz, kolik bude cesta stát, požadoval jen chleba a žádné peníze. A protože naše pytle byly plné jídla, rychle jsme se dohodli. Pytle jsme naložili na saně a vyrazili. Brzy nás kočí požádal o jídlo. Dali jsme mu, | + | Požádali jsme ho, aby nás odvezl do Alexanderthalu k Němcům. Váhal, bál se, že jeho kůň nevydrží vzdálenost 120 kilometrů. Nakonec se ale nechal přesvědčit. Na náš dotaz, kolik bude cesta stát, požadoval jen chleba a žádné peníze. A protože naše pytle byly plné jídla, rychle jsme se dohodli. Pytle jsme naložili na saně a vyrazili. Brzy nás kočí požádal o jídlo. Dali jsme mu, a byl velmi šťastný a vděčný. |
| - | + | ||
| - | a byl velmi šťastný a vděčný. | + | |
| Přenocovali jsme v cestou míjených vesnicích v budovách milice, protože v mnoha domech byli zmrzlí a hladoví mrtví. Protože jsem měl u sebe mandát okresního komisaře z Auli-Aty, a mohl jsem jej ukázat milici, vždy nám zajistili teplou místnost, samovar a krmivo pro koně. Takže dobře bylo i kočímu. | Přenocovali jsme v cestou míjených vesnicích v budovách milice, protože v mnoha domech byli zmrzlí a hladoví mrtví. Protože jsem měl u sebe mandát okresního komisaře z Auli-Aty, a mohl jsem jej ukázat milici, vždy nám zajistili teplou místnost, samovar a krmivo pro koně. Takže dobře bylo i kočímu. | ||
| Řádek 1038: | Řádek 1031: | ||
| A tak začal boj proti osmi „vládcům“, | A tak začal boj proti osmi „vládcům“, | ||
| - | Jednoho dne mě doma navštívil zástupce Kominterny, také bývalý válečný zajatec, který mluvil německy. Přišel s výhrůžkami, | + | Jednoho dne mě doma navštívil zástupce Kominterny, také bývalý válečný zajatec, který mluvil německy. Přišel s výhrůžkami, |
| - | + | ||
| - | Klassen dosáhli toho, aby Ústřední výbor vydal takový papír. A já jsem se ihned vydal na zpáteční cestu dlouhou 5000 kilometrů, na které také bylo mnoho překážek a zážitků. Tato cesta tam i zpět trvala téměř šest měsíců. | + | |
| Hned v den mého příjezdu byla „osmička“ obzvláště důrazně a přesvědčivě svolána na shromáždění pro všechny, kteří měli hlasovací právo. Samozřejmě jsem se také zúčastnil a seděl v první řadě před vedoucím. On vstal a oznámil, že jsem na žádost všech obyvatel odjel do Moskvy, abych jim zabránil v práci. A že jsem tam situaci prezentoval tak, že je nyní chtějí postavit před soud a možná i zastřelit. Ale podle jeho slov bylo vše předloženo nesprávně. Na tomto základě napsali vysvětlení. Pokud obec podepíše jejich vysvětlení, | Hned v den mého příjezdu byla „osmička“ obzvláště důrazně a přesvědčivě svolána na shromáždění pro všechny, kteří měli hlasovací právo. Samozřejmě jsem se také zúčastnil a seděl v první řadě před vedoucím. On vstal a oznámil, že jsem na žádost všech obyvatel odjel do Moskvy, abych jim zabránil v práci. A že jsem tam situaci prezentoval tak, že je nyní chtějí postavit před soud a možná i zastřelit. Ale podle jeho slov bylo vše předloženo nesprávně. Na tomto základě napsali vysvětlení. Pokud obec podepíše jejich vysvětlení, | ||
| Řádek 1096: | Řádek 1087: | ||
| „Dobře, dám vám čas do zítřejšího oběda, možná mi odpovíte, | „Dobře, dám vám čas do zítřejšího oběda, možná mi odpovíte, | ||
| - | „Pak vám řeknu svůj názor a tím odpovím na vaši otázku. Usmál jsem se proto, že jsem se podíval podél našeho dlouhého stolu, viděl naše milé sboristy, jak radostně a s chutí jedí spolu a vzájemně se baví, a každý se těší z druhého. Přemýšlel jsem: tady není žádné rozdělení, | + | „Pak vám řeknu svůj názor a tím odpovím na vaši otázku. Usmál jsem se proto, že jsem se podíval podél našeho dlouhého stolu, viděl naše milé sboristy, jak radostně a s chutí jedí spolu a vzájemně se baví, a každý se těší z druhého. Přemýšlel jsem: tady není žádné rozdělení, |
| - | + | ||
| - | i písní. Navrhuji také: pojďme společně slavit svatou večeři Páně a pak se najíst.‘ Myslel jsem na to, drazí bratři. Proto můj úsměv byl trochu trpký. Věděl jsem, že kdyby bratr Ščetinin udělal takový návrh, ty, drahý bratře B., bys se svou komunitou odešel jednou stranou, a ty, drahý bratře K., se svými druhou stranou. Stalo by se to, přestože víme, že jsme všichni Boží děti, nebo jak to Pavel říká, ‚údy těla Ježíše Krista‘. Mohla by existovat užší vazba s Ním a mezi sebou? Možná proto mě napadlo: možná proto řekl Pán Ježíš svým učedníkům (zhruba v tomto duchu): ‚Já vás znám a připravím vám příbytky, protože v nejvyšší blaženosti nebudete schopni se navzájem snášet.‘ Bratři, srdce mi krvácí, když přemýšlím o stavu Božího lidu.“ | + | |
| Mlčel jsem. Všichni tři bratři seděli a neřekli ani slovo. Sboristé ztichli a jen tu a tam si něco šeptali. Nakonec nečekaně vstal bratr B. a řekl: „Chci zde přiznat, že jsem sem přijel s nesvatým předsudkem. A kvůli tomuto předsudku jsem se stal překážkou Božího díla, jinak mohlo být požehnání mnohem větší. Je mi to opravdu líto.“ K tomuto přiznání se připojil i bratr K. | Mlčel jsem. Všichni tři bratři seděli a neřekli ani slovo. Sboristé ztichli a jen tu a tam si něco šeptali. Nakonec nečekaně vstal bratr B. a řekl: „Chci zde přiznat, že jsem sem přijel s nesvatým předsudkem. A kvůli tomuto předsudku jsem se stal překážkou Božího díla, jinak mohlo být požehnání mnohem větší. Je mi to opravdu líto.“ K tomuto přiznání se připojil i bratr K. | ||
| Řádek 1130: | Řádek 1119: | ||
| Téměř každý večer kolem deváté hodiny procházel tím dlouhým chodbou tento krvelačný člověk se svým sekretářem a několika vojáky. Rozmístil vojáky na stráž a sám vstoupil do jednotlivých cel, aby si vybral oběti. Ty musely vyjít na chodbu. Když podle něj bylo dostatek obětí, jak nám vyprávěli strážci, vybral vždy dvacet až pětadvacet lidí a pak je vyvedli do blízkého lesíku a hned je tam zastřelili. Často to probíhalo před očima strážců, kteří nám to ráno při patnáctiminutové procházce vyprávěli. | Téměř každý večer kolem deváté hodiny procházel tím dlouhým chodbou tento krvelačný člověk se svým sekretářem a několika vojáky. Rozmístil vojáky na stráž a sám vstoupil do jednotlivých cel, aby si vybral oběti. Ty musely vyjít na chodbu. Když podle něj bylo dostatek obětí, jak nám vyprávěli strážci, vybral vždy dvacet až pětadvacet lidí a pak je vyvedli do blízkého lesíku a hned je tam zastřelili. Často to probíhalo před očima strážců, kteří nám to ráno při patnáctiminutové procházce vyprávěli. | ||
| - | Jednoho večera přišla řada i na naši celu číslo 9. Když krvelačný muž vstoupil, všichni se vzrušeně vztyčili. Viděli jsme před sebou mladého muže, asi sedmadvacetiletého. Na boku měl zavěšené dva těžké revolvery a k tomu kavkazskou dýku. Vedle něj stál sekretář, zřejmě Rus, s velkou knihou pod paží. Ten mladík hrozně klel a zař | + | Jednoho večera přišla řada i na naši celu číslo 9. Když krvelačný muž vstoupil, všichni se vzrušeně vztyčili. Viděli jsme před sebou mladého muže, asi sedmadvacetiletého. Na boku měl zavěšené dva těžké revolvery a k tomu kavkazskou dýku. Vedle něj stál sekretář, zřejmě Rus, s velkou knihou pod paží. Ten mladík hrozně klel a zařval: „Hledal jsem vás, kulaci, dlouho, a konečně jsem vás našel. Podívejte se, zde mám plnou moc od ÚV a rozkaz vás všechny zničit bez soudu, tedy tímto revolverem vás poslat na Měsíc.“ |
| - | + | ||
| - | val: „Hledal jsem vás, kulaci, dlouho, a konečně jsem vás našel. Podívejte se, zde mám plnou moc od ÚV a rozkaz vás všechny zničit bez soudu, tedy tímto revolverem vás poslat na Měsíc.“ | + | |
| Sekretář měl otevřít knihu a přečíst naše jména. Bylo jich jen několik, ale všichni byli v nejvyšším napětí a čekali, zda budou vyvoláni. Toto ticho bylo pro mnohé téměř nesnesitelné. Ti, které zavolal, vyšli vpřed – někdy jich bylo deset, někdy méně. Když stáli před ním, proklel je, Boha, Ježíše, Boží Matku a všechny svaté. Pak třem z nich nařídil odejít na chodbu a ostatním řekl: | Sekretář měl otevřít knihu a přečíst naše jména. Bylo jich jen několik, ale všichni byli v nejvyšším napětí a čekali, zda budou vyvoláni. Toto ticho bylo pro mnohé téměř nesnesitelné. Ti, které zavolal, vyšli vpřed – někdy jich bylo deset, někdy méně. Když stáli před ním, proklel je, Boha, Ježíše, Boží Matku a všechny svaté. Pak třem z nich nařídil odejít na chodbu a ostatním řekl: | ||
| Řádek 1186: | Řádek 1173: | ||
| Když jsem vstoupil s úzkostí v srdci, okamžitě jsem si všiml, že u stolů sedí úplně neznámí lidé. Předseda, k mému překvapení Rus, se ke mně přátelsky zvedl a zeptal se: „Tak co, tatíčku, co si přejete tak brzy ráno? Jak vám mohu pomoci?“ | Když jsem vstoupil s úzkostí v srdci, okamžitě jsem si všiml, že u stolů sedí úplně neznámí lidé. Předseda, k mému překvapení Rus, se ke mně přátelsky zvedl a zeptal se: „Tak co, tatíčku, co si přejete tak brzy ráno? Jak vám mohu pomoci?“ | ||
| - | „Chci se svou ženou podniknout cestu do Německa a Nizozemska, kde máme mnoho příbuzných a přátel. Chceme je navštívit. K tomu potřebujeme zahraniční pasy, které musím získat od vás. Doma jsem svobodný a splnil jsem všechny své povinnosti.“ | + | „Chci se svou ženou podniknout cestu do Německa a Holandska, kde máme mnoho příbuzných a přátel. Chceme je navštívit. K tomu potřebujeme zahraniční pasy, které musím získat od vás. Doma jsem svobodný a splnil jsem všechny své povinnosti.“ |
| Položil jsem před něj potvrzení z koloniálního úřadu, které si přečetl. Pak řekl: „Vše je v pořádku, ale budete muset počkat. Sedněte si. Věc je taková, že jsme tu všichni cizinci a neznáme vás. Všichni zaměstnanci GPU byli na deset dní povoláni do Taškentu na plenární konferenci. Proto musím nejprve zkontrolovat černou listinu, jestli tam není vaše jméno. A pokud ano, víte, co vás čeká.“ | Položil jsem před něj potvrzení z koloniálního úřadu, které si přečetl. Pak řekl: „Vše je v pořádku, ale budete muset počkat. Sedněte si. Věc je taková, že jsme tu všichni cizinci a neznáme vás. Všichni zaměstnanci GPU byli na deset dní povoláni do Taškentu na plenární konferenci. Proto musím nejprve zkontrolovat černou listinu, jestli tam není vaše jméno. A pokud ano, víte, co vás čeká.“ | ||
| Řádek 1192: | Řádek 1179: | ||
| Začal hledat. Na dlouhé polici byly všechny knihy se jmény podle měsíců. Moje jméno nenašel ve starších záznamech. Ale jeho ruka se blížila ke knize za únor předchozího roku, kde muselo být moje jméno. Seděl jsem tiše a třásl se, v duchu volal: „Ó Otče!“ | Začal hledat. Na dlouhé polici byly všechny knihy se jmény podle měsíců. Moje jméno nenašel ve starších záznamech. Ale jeho ruka se blížila ke knize za únor předchozího roku, kde muselo být moje jméno. Seděl jsem tiše a třásl se, v duchu volal: „Ó Otče!“ | ||
| - | Najednou se otočil a řekl: „Ach, ve dvou posledních knihách pravděpodobně také nebudete.“ Okamžitě nadiktoval svému písaři potvrzení k získání zahraničních pasů pro mě a mou ženu. Podepsal | + | Najednou se otočil a řekl: „Ach, ve dvou posledních knihách pravděpodobně také nebudete.“ Okamžitě nadiktoval svému písaři potvrzení k získání zahraničních pasů pro mě a mou ženu. Podepsal ho, opatřil razítkem, podal mi papír a řekl: „Přeji vám šťastnou cestu. Kdybych byl takovým kapitalistou jako vy, také bych rád jednou jel do zahraničí a viděl, jak tam lidé žijí.“ |
| - | + | ||
| - | ho, opatřil razítkem, podal mi papír a řekl: „Přeji vám šťastnou cestu. Kdybych byl takovým kapitalistou jako vy, také bych rád jednou jel do zahraničí a viděl, jak tam lidé žijí.“ | + | |
| Podal mi ruku a propustil mě. Nepamatuji si, zda jsem poděkoval. Uvnitř mě nebylo nic jiného než úžas a zmatení. Jakmile jsem vyšel na ulici, řekl jsem: „Ó Otče, jak jsi velký ve své milosti k takovému ubohému, nedokonalému člověku, jako jsem já!“ | Podal mi ruku a propustil mě. Nepamatuji si, zda jsem poděkoval. Uvnitř mě nebylo nic jiného než úžas a zmatení. Jakmile jsem vyšel na ulici, řekl jsem: „Ó Otče, jak jsi velký ve své milosti k takovému ubohému, nedokonalému člověku, jako jsem já!“ | ||
| Řádek 1238: | Řádek 1223: | ||
| Nastal čas loučení. Museli jsme se rozloučit se všemi svými dětmi a vnoučaty, s domem a dvorem, se vším, co nám bylo blízké a drahé. Matka už seděla ve voze. Všichni naši blízcí stáli kolem a plakali. | Nastal čas loučení. Museli jsme se rozloučit se všemi svými dětmi a vnoučaty, s domem a dvorem, se vším, co nám bylo blízké a drahé. Matka už seděla ve voze. Všichni naši blízcí stáli kolem a plakali. | ||
| - | Už jsem seděl ve voze, když jsem náhle vyskočil a ještě jednou proběhl oběma svými domy, dříve plnými stodolami a budovami pro zemědělské stroje, které byly nyní prázdné, prošel zahradou a ještě jednou vstoupil do své pracovny. | + | Už jsem seděl ve voze, když jsem náhle vyskočil a ještě jednou proběhl oběma svými domy, dříve plnými stodolami a budovami pro zemědělské stroje, které byly nyní prázdné, prošel zahradou a ještě jednou vstoupil do své pracovny. Tam v pouzdře ležel můj koncertní citer. Nějak jsem ho instinktivně popadl a vzal s sebou, protože jsem později ani nemohl vzpomenout, jak se ocitl na našem voze. |
| - | + | ||
| - | Tam v pouzdře ležel můj koncertní citer. Nějak jsem ho instinktivně popadl a vzal s sebou, protože jsem později ani nemohl vzpomenout, jak se ocitl na našem voze. | + | |
| Konečně jsem zaujal své místo a zvolal: „Bůh s vámi, moji drazí, na shledanou v nebi!“ A bratr Jantzen vyjel z dvora. Matka v bezvědomí padla do mých rukou. Bylo 28. března 1923. | Konečně jsem zaujal své místo a zvolal: „Bůh s vámi, moji drazí, na shledanou v nebi!“ A bratr Jantzen vyjel z dvora. Matka v bezvědomí padla do mých rukou. Bylo 28. března 1923. | ||
| Řádek 1282: | Řádek 1265: | ||
| „Jsou tam potraviny.“ | „Jsou tam potraviny.“ | ||
| - | „Chcete tím krmit Němce, zatímco my tady skoro umíráme hlady? Ale to nedopustím. Zůstanou tady! A jestli ještě ceknete, proklatý buržoazní kapitalisto, | + | „Chcete tím krmit Němce, zatímco my tady skoro umíráme hlady? Ale to nedopustím. Zůstanou tady! A jestli ještě ceknete, proklatý buržoazní kapitalisto, |
| - | + | ||
| - | “ | + | |
| „To je můj koncertní citer, na který rád hraju.“ | „To je můj koncertní citer, na který rád hraju.“ | ||
| Řádek 1366: | Řádek 1347: | ||
| Když nám pan Roiber vše ukázal, znovu nás vzal nahoru a řekl: „Moji drazí bratře a sestro Jantzenovi! | Když nám pan Roiber vše ukázal, znovu nás vzal nahoru a řekl: „Moji drazí bratře a sestro Jantzenovi! | ||
| - | Tento dům vás čekal už dva měsíce. Moje neteř, paní D., která žije v sousedním domě, vás bude podle potřeby zásobovat mlékem a máslem. Chléb vám každý den dodá náš přítel a bratr I., jehož pekárna je padesát metr | + | Tento dům vás čekal už dva měsíce. Moje neteř, paní D., která žije v sousedním domě, vás bude podle potřeby zásobovat mlékem a máslem. Chléb vám každý den dodá náš přítel a bratr I., jehož pekárna je padesát metrů odtud. Platit nemusíte, to je moje záležitost. Vidím však, že potřebujete odpočinek. Takže se teď s vámi rozloučím a za dvě hodiny vás vyzvednu a vezmu vás do mého domu v údolí, kde žiji u svého švagra. Tam poobědváme.“ |
| - | + | ||
| - | ů odtud. Platit nemusíte, to je moje záležitost. Vidím však, že potřebujete odpočinek. Takže se teď s vámi rozloučím a za dvě hodiny vás vyzvednu a vezmu vás do mého domu v údolí, kde žiji u svého švagra. Tam poobědváme.“ | + | |
| Když odjel, seděli jsme s manželkou jako ve snu, neschopni slov. Vše, co jsme zažili a slyšeli to ráno, bylo nad naše chápání. Seděli jsme tiše a vzdychali: „Ó Bože, jak jsi milostivý. Jak najdeme slova díků za to všechno!“ | Když odjel, seděli jsme s manželkou jako ve snu, neschopni slov. Vše, co jsme zažili a slyšeli to ráno, bylo nad naše chápání. Seděli jsme tiše a vzdychali: „Ó Bože, jak jsi milostivý. Jak najdeme slova díků za to všechno!“ | ||
| Řádek 1390: | Řádek 1369: | ||
| ==== Kapitola 19: Služba v Německu ==== | ==== Kapitola 19: Služba v Německu ==== | ||
| - | V létě roku 1924 jsem byl pozván na několikadenní konferenci do Wiedenestu. Na takové konference přijíždějí stovky věřících z celé Německa, ale také z Anglie a Nizozemska. Několikrát mi nabídli, abych zde promluvil k lidem Boží Slovo. Tak se stalo, že mě mnozí začali zvát, abych kázal v jejich sborech. Protože jedna žena z biblické školy a přítelkyně mé ženy slíbila, že ji nenechá samotnou, přijímal jsem pozvání a vydával se na cesty, které někdy trvaly až šest týdnů. | + | V létě roku 1924 jsem byl pozván na několikadenní konferenci do Wiedenestu. Na takové konference přijíždějí stovky věřících z celé Německa, ale také z Anglie a Nizozemí. Několikrát mi nabídli, abych zde promluvil k lidem Boží Slovo. Tak se stalo, že mě mnozí začali zvát, abych kázal v jejich sborech. Protože jedna žena z biblické školy a přítelkyně mé ženy slíbila, že ji nenechá samotnou, přijímal jsem pozvání a vydával se na cesty, které někdy trvaly až šest týdnů. |
| Každý rok „svobodné sbory“ organizovaly dvě konference — na jaře v Berlíně a na podzim v Lipsku nebo v Bad Homburgu, poblíž Frankfurtu nad Mohanem. Byl jsem na tyto konference vždy zván. | Každý rok „svobodné sbory“ organizovaly dvě konference — na jaře v Berlíně a na podzim v Lipsku nebo v Bad Homburgu, poblíž Frankfurtu nad Mohanem. Byl jsem na tyto konference vždy zván. | ||
| Řádek 1422: | Řádek 1401: | ||
| S těmito slovy přede mě najednou postavil citru, kterou tajně přivezl z našeho domu. Podíval jsem se na citru, na lidi, kteří se znovu v klidu posadili, a v rozpacích jsem si povzdechl: „Pane, co mám nyní zpívat?“ Pak jsem řekl: „Jsem překvapen tímto nečekaným momentem, ale jestli to má být tak, zazpívám vám ve čtyřech krátkých slokách příběh svého života: | S těmito slovy přede mě najednou postavil citru, kterou tajně přivezl z našeho domu. Podíval jsem se na citru, na lidi, kteří se znovu v klidu posadili, a v rozpacích jsem si povzdechl: „Pane, co mám nyní zpívat?“ Pak jsem řekl: „Jsem překvapen tímto nečekaným momentem, ale jestli to má být tak, zazpívám vám ve čtyřech krátkých slokách příběh svého života: | ||
| - | Svobodně mám vše, co jsem mohl mít, | + | Svobodně mám vše, co jsem mohl mít, |
| - | Z Boží milosti jsem ten, kdo jsem. | + | Z Boží milosti jsem ten, kdo jsem. \\ |
| - | Ne pro chválu, ale pro jasnost: | + | Ne pro chválu, ale pro jasnost: |
| Jsem jedním z těch, které milost našla! | Jsem jedním z těch, které milost našla! | ||
| - | Refrén: | + | Refrén: |
| - | Chválím nahlas Spasitele mého: | + | Chválím nahlas Spasitele mého: |
| - | Jsem jedním z těch, které milost našla! | + | Jsem jedním z těch, které milost našla! |
| - | Jednou jsem hluboko, zapletený v hříchu, | + | Jednou jsem hluboko, zapletený v hříchu, |
| - | Byl daleko od Boží milosti. | + | Byl daleko od Boží milosti. |
| - | Ale dotkla se mě Ježíšova ruka: | + | Ale dotkla se mě Ježíšova ruka: \\ |
| Jsem jedním z těch, které milost našla! | Jsem jedním z těch, které milost našla! | ||
| - | Slzy mě nezměnily, | + | Slzy mě nezměnily, |
| - | Ale milost Pána mě uzdravila. | + | Ale milost Pána mě uzdravila. |
| - | Otráven hříchem a vzdálen od Krista, | + | Otráven hříchem a vzdálen od Krista, |
| Jsem jedním z těch, které milost našla. | Jsem jedním z těch, které milost našla. | ||
| - | Chci vám předat se zářícíma očima, | + | Chci vám předat se zářícíma očima, |
| - | Že štěstí a radost jsou v srdcích, | + | Že štěstí a radost jsou v srdcích, |
| - | U těch, kteří jako já přijmou tato slova: | + | U těch, kteří jako já přijmou tato slova: |
| Jsem jedním z těch, které milost našla! | Jsem jedním z těch, které milost našla! | ||
| Řádek 1454: | Řádek 1433: | ||
| Po skončení těchto šesti týdnů svědčilo 117 lidí, že nalezli pokoj. | Po skončení těchto šesti týdnů svědčilo 117 lidí, že nalezli pokoj. | ||
| - | Potřeboval jsem se vrátit do Berghausenu, | + | Potřeboval jsem se vrátit do Berghausenu, |
| - | + | ||
| - | a v jiné vesnici menší. Formálně zůstali v místním kostele. Ale po studiu Bible a růstu v jejím poznání mnozí přijali křest. | + | |
| Když se to dozvěděl pastor Moderzohn, jeho přátelství s bratrem K. a se mnou skončilo. Řekl, že to neměl na mysli. Neměli jsme udělat z nově obrácených baptisty, navíc byli již pokřtěni jako děti. Odpověděl jsem mu, že jsme nikoho nepřesvědčovali k opětovnému křtu. Ale při studiu Písma nově obrácení narazili na Marka 16:16, kde je napsáno: „Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen.“ Řekli, že byli pokřtěni jako děti, ale tehdy nemohli věřit. Proto pro ně ten křest nemá význam, protože nebyli vědomě věřící. A nyní chtěli být pokřtěni podle slova Pána, čemuž jsme nemohli zabránit. A já je pokřtil. Baptismus s tím nemá nic společného; | Když se to dozvěděl pastor Moderzohn, jeho přátelství s bratrem K. a se mnou skončilo. Řekl, že to neměl na mysli. Neměli jsme udělat z nově obrácených baptisty, navíc byli již pokřtěni jako děti. Odpověděl jsem mu, že jsme nikoho nepřesvědčovali k opětovnému křtu. Ale při studiu Písma nově obrácení narazili na Marka 16:16, kde je napsáno: „Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen.“ Řekli, že byli pokřtěni jako děti, ale tehdy nemohli věřit. Proto pro ně ten křest nemá význam, protože nebyli vědomě věřící. A nyní chtěli být pokřtěni podle slova Pána, čemuž jsme nemohli zabránit. A já je pokřtil. Baptismus s tím nemá nic společného; | ||
| Řádek 1484: | Řádek 1461: | ||
| Jednou jsem přijal pozvání bratra K. a odjel do S., abych mu tam pomáhal posilovat obrácené před dvěma lety a nově obrácené, sjednocovat je v samostatné sbory. Ve svých starých kostelích se necítili doma. Kromě toho byli někteří ochotni přijmout křest. Tak vznikly nové sbory ve vesnicích S. a St. | Jednou jsem přijal pozvání bratra K. a odjel do S., abych mu tam pomáhal posilovat obrácené před dvěma lety a nově obrácené, sjednocovat je v samostatné sbory. Ve svých starých kostelích se necítili doma. Kromě toho byli někteří ochotni přijmout křest. Tak vznikly nové sbory ve vesnicích S. a St. | ||
| - | Na podzim téhož roku jsem přijal pozvání do Nizozemska, kde jsem s jedním bratrem-překladatelem projel celou zemi. Mluvil jsem na mnoha shromážděních svobodných církví. Můj byt byl u rodiny Abbenbrok v Arnhemu, ale většinu času jsem byl na cestách a postupně se stále více učil holandsky. | + | Na podzim téhož roku jsem přijal pozvání do Nizozemí, kde jsem s jedním bratrem-překladatelem projel celou zemi. Mluvil jsem na mnoha shromážděních svobodných církví. Můj byt byl u rodiny Abbenbrok v Arnhemu, ale většinu času jsem byl na cestách a postupně se stále více učil holandsky. |
| ==== Kapitola 20: Misijní cesta do Bulharska ==== | ==== Kapitola 20: Misijní cesta do Bulharska ==== | ||
| - | V Nizozemsku | + | V Nizozemí |
| Když jsem byl v březnu 1929 ve Wiedenestu, byl jsem znovu pozván na každoroční konferenci do Barmenu. Vydal jsem se tam s několika bratry v čele s bratrem Varnsem. Seděli jsme v jednom kupé, cizí lidé tam nebyli, a tak jsme spolu dlouho hovořili. Otočil jsem se k bratrovi Bohnovi, který několik let pracoval v Rusku jako lékař-homeopat a v minulém roce také navštívil bratry v Bulharsku. Chtěl jsem vědět, kolik stojí cesta do Bulharska. Odpověděl: | Když jsem byl v březnu 1929 ve Wiedenestu, byl jsem znovu pozván na každoroční konferenci do Barmenu. Vydal jsem se tam s několika bratry v čele s bratrem Varnsem. Seděli jsme v jednom kupé, cizí lidé tam nebyli, a tak jsme spolu dlouho hovořili. Otočil jsem se k bratrovi Bohnovi, který několik let pracoval v Rusku jako lékař-homeopat a v minulém roce také navštívil bratry v Bulharsku. Chtěl jsem vědět, kolik stojí cesta do Bulharska. Odpověděl: | ||
| Řádek 1516: | Řádek 1493: | ||
| Prodavač, Turek, byl velmi překvapený, | Prodavač, Turek, byl velmi překvapený, | ||
| - | Často jsme | + | Často jsme museli navštěvovat Turky v jejich domovech a zajímalo je, jak jsem se naučil tento posvátný jazyk. Vyprávěl jsem jim, že jsem 45 let žil v Turkestánu a v mládí jsem 8 let studoval jazyk a Korán, což je velmi překvapilo. |
| - | + | ||
| - | museli navštěvovat Turky v jejich domovech a zajímalo je, jak jsem se naučil tento posvátný jazyk. Vyprávěl jsem jim, že jsem 45 let žil v Turkestánu a v mládí jsem 8 let studoval jazyk a Korán, což je velmi překvapilo. | + | |
| Postupně jsem v rozhovorech přecházel ke svědectví o Ježíši. Přitom jsem se odvolával na Mohameda, jak svědčí v Koránu o Ježíši, Synu služebnice Marie, narozeném bez pozemského otce. Vyprávěl jsem jim o zvěstování anděla Gabriela Marii, že porodí Syna, kterého má nazvat Isá, tedy Ježíš, a který bude požehnáním pro mnohé. Samozřejmě mě ne vždy chápali, ale takový rozhovor „od srdce k srdci“ jim byl blízký a začali mi důvěřovat. Tímto způsobem jsem se snažil ukázat mladým misionářům, | Postupně jsem v rozhovorech přecházel ke svědectví o Ježíši. Přitom jsem se odvolával na Mohameda, jak svědčí v Koránu o Ježíši, Synu služebnice Marie, narozeném bez pozemského otce. Vyprávěl jsem jim o zvěstování anděla Gabriela Marii, že porodí Syna, kterého má nazvat Isá, tedy Ježíš, a který bude požehnáním pro mnohé. Samozřejmě mě ne vždy chápali, ale takový rozhovor „od srdce k srdci“ jim byl blízký a začali mi důvěřovat. Tímto způsobem jsem se snažil ukázat mladým misionářům, | ||
| Řádek 1556: | Řádek 1531: | ||
| „Mám nejvyšší úctu k Ježíši, Synu Marie. Vždyť dělal a učil jen dobré. Přitom projevil takovou lásku, jakou nikdo na celé zemi. Cítím se jako ti muži, kteří přišli k Jeho učedníkům a řekli: „Chceme vidět Ježíše“ (Jan 12, 21). Ale mezi všemi, o kterých vím, že se nazývají křesťany, jsem Krista neviděl. Nikdo nežije tak, jak učil Ježíš. Například Pán Ježíš zakazuje brát do rukou meč. Ale křesťané vyrábějí ty nejhroznější meče nebo zbraně a používají je proti všem národům, které nechtějí žít tak, jak oni. A láska, o které mluví Ježíš, mezi nimi také není. Evropané nám posílají misionáře a evangelisty, | „Mám nejvyšší úctu k Ježíši, Synu Marie. Vždyť dělal a učil jen dobré. Přitom projevil takovou lásku, jakou nikdo na celé zemi. Cítím se jako ti muži, kteří přišli k Jeho učedníkům a řekli: „Chceme vidět Ježíše“ (Jan 12, 21). Ale mezi všemi, o kterých vím, že se nazývají křesťany, jsem Krista neviděl. Nikdo nežije tak, jak učil Ježíš. Například Pán Ježíš zakazuje brát do rukou meč. Ale křesťané vyrábějí ty nejhroznější meče nebo zbraně a používají je proti všem národům, které nechtějí žít tak, jak oni. A láska, o které mluví Ježíš, mezi nimi také není. Evropané nám posílají misionáře a evangelisty, | ||
| - | To vše jsem vyprávěl drahému panu pastorovi, po čemž se velmi ztišil a zamyslel. Po částečném uzdravení jsem se bohužel musel vrátit do Rustčuku. Tam už mě dlouho čekali. Ubytovali mě u rodiny H. Když jsem přijel do Bulharska, byl bratr H. právě v Konstantinopoli, | + | To vše jsem vyprávěl drahému panu pastorovi, po čemž se velmi ztišil a zamyslel. Po částečném uzdravení jsem se bohužel musel vrátit do Rustčuku. Tam už mě dlouho čekali. Ubytovali mě u rodiny H. Když jsem přijel do Bulharska, byl bratr H. právě v Konstantinopoli, |
| - | + | ||
| - | . Skrze něj jsem se seznámil s jedním metodistickým kazatelem, který vedl v Rustčuku sbor. Pozval mě, abych kázal v jeho kostele. Jelikož členové sboru byli převážně zámožní lidé s dobrým školním vzděláním, | + | |
| „Pane Jantzeni, mluvil jste ve svém kázání o Boží lásce, kterou má pro padlé lidi; a přitom v takovém smyslu, že Bůh se někdy neuvěřitelným způsobem těmto lidem zjevuje a slyší jejich modlitby, což se často jiným lidem zdá neuvěřitelné a nepochopitelné. My s manželkou jsme Boha také poznali v nejtrpčím a nejtěžším okamžiku našeho života. | „Pane Jantzeni, mluvil jste ve svém kázání o Boží lásce, kterou má pro padlé lidi; a přitom v takovém smyslu, že Bůh se někdy neuvěřitelným způsobem těmto lidem zjevuje a slyší jejich modlitby, což se často jiným lidem zdá neuvěřitelné a nepochopitelné. My s manželkou jsme Boha také poznali v nejtrpčím a nejtěžším okamžiku našeho života. | ||
| Řádek 1584: | Řádek 1557: | ||
| Pak nás požádali, abychom shromáždění něco řekli, což jsme s radostí udělali. Mluvili jsme o velké Boží lásce, která se nám dokazuje v Písmu a která podporuje takové vyslyšené modlitby, jak jsme právě slyšeli. Na závěr jsme se zeptali, kdo z posluchačů našel v Ježíši Kristu svého osobního Spasitele, a zvedlo se mnoho rukou. Pak jsme je požádali, aby nám řekli, jak k tomu došli. Tehdy vstal jeden muž a jménem ostatních řekl: „Skrze změněný, lepší život a svědectví truhláře jsme také začali kupovat Nové zákony. Abychom tomu lépe rozuměli, dohodli jsme se, že se budeme dvakrát týdně scházet a číst Písmo. A pak jsme zjistili, že každému člověku je dáno bez prostřednictví kněze nebo Matky Boží modlit se ve jménu Ježíše Krista, a ne tak, jak naši kněží v kostelech. Tak jsme se modlili, aby nás učinil Božími dětmi, jak je napsáno v Janovi 1, 12-13. Vyslyšel naši modlitbu a stali jsme se šťastnými.“ | Pak nás požádali, abychom shromáždění něco řekli, což jsme s radostí udělali. Mluvili jsme o velké Boží lásce, která se nám dokazuje v Písmu a která podporuje takové vyslyšené modlitby, jak jsme právě slyšeli. Na závěr jsme se zeptali, kdo z posluchačů našel v Ježíši Kristu svého osobního Spasitele, a zvedlo se mnoho rukou. Pak jsme je požádali, aby nám řekli, jak k tomu došli. Tehdy vstal jeden muž a jménem ostatních řekl: „Skrze změněný, lepší život a svědectví truhláře jsme také začali kupovat Nové zákony. Abychom tomu lépe rozuměli, dohodli jsme se, že se budeme dvakrát týdně scházet a číst Písmo. A pak jsme zjistili, že každému člověku je dáno bez prostřednictví kněze nebo Matky Boží modlit se ve jménu Ježíše Krista, a ne tak, jak naši kněží v kostelech. Tak jsme se modlili, aby nás učinil Božími dětmi, jak je napsáno v Janovi 1, 12-13. Vyslyšel naši modlitbu a stali jsme se šťastnými.“ | ||
| - | Začali jsme se modlit a mnozí z těchto prostých lidí, muži i ženy, hlasitě vyjadřovali chválu a díky za to, co pro ně Bůh udělal. Měli jsme tak požehnané nedělní ráno, po kterém následovaly stejně požehnané odpolední hodiny. Všichni | + | Začali jsme se modlit a mnozí z těchto prostých lidí, muži i ženy, hlasitě vyjadřovali chválu a díky za to, co pro ně Bůh udělal. Měli jsme tak požehnané nedělní ráno, po kterém následovaly stejně požehnané odpolední hodiny. Všichni se znovu sešli a měli jsme hluboký pocit, že Pán je mezi námi. |
| - | + | ||
| - | se znovu sešli a měli jsme hluboký pocit, že Pán je mezi námi. | + | |
| Večer jsme dva v doprovodu dalších bratrů šli do města a navštívili tureckou čajovnu. Byly rozdány traktáty a já přednesl krátké kázání v turečtině. Rozvinula se obvyklá debata mezi muslimy. | Večer jsme dva v doprovodu dalších bratrů šli do města a navštívili tureckou čajovnu. Byly rozdány traktáty a já přednesl krátké kázání v turečtině. Rozvinula se obvyklá debata mezi muslimy. | ||
| Řádek 1612: | Řádek 1583: | ||
| „S námi bylo zacházeno proti zákonu a chci vás povolat k odpovědnosti, | „S námi bylo zacházeno proti zákonu a chci vás povolat k odpovědnosti, | ||
| - | Pak zvolal: „Hledejte svá práva v Nizozemsku!“ | + | Pak zvolal: „Hledejte svá práva v Holandsku!“ |
| „Ne! Ale doufám, že se za pár dní uvidíme na ministerstvu v Sofii.“ | „Ne! Ale doufám, že se za pár dní uvidíme na ministerstvu v Sofii.“ | ||
| Řádek 1660: | Řádek 1631: | ||
| Než jsem sehnal vůz, lékař napsal krátký vzkaz vedoucímu kliniky a rozloučil se. Než přišel vůz, který jsem dobře naplnil slámou, aby nemocná mohla pohodlně ležet, rozednilo se. V Lomě ji ihned operovali a za několik týdnů propustili. Opět jsem ji dovezl domů. | Než jsem sehnal vůz, lékař napsal krátký vzkaz vedoucímu kliniky a rozloučil se. Než přišel vůz, který jsem dobře naplnil slámou, aby nemocná mohla pohodlně ležet, rozednilo se. V Lomě ji ihned operovali a za několik týdnů propustili. Opět jsem ji dovezl domů. | ||
| - | Tou dobou jsem zjistil, že její muž, kovář, něco ukradl, a byl proto ve vězení. Když jsem jednou navštívil tu ženu po jejím návratu, zeptala se mě: „Proč jste toho pro mě tolik udělal? Vždyť jste věděl, že vám nemohu zaplatit, protože nemám peníze. Cesta do Lomu a zpět, operace v nemocnici a návštěva lékaře – to všechno muselo stát spoustu peněz.“ Odpověděl jsem: „Pán Ježíš mi | + | Tou dobou jsem zjistil, že její muž, kovář, něco ukradl, a byl proto ve vězení. Když jsem jednou navštívil tu ženu po jejím návratu, zeptala se mě: „Proč jste toho pro mě tolik udělal? Vždyť jste věděl, že vám nemohu zaplatit, protože nemám peníze. Cesta do Lomu a zpět, operace v nemocnici a návštěva lékaře – to všechno muselo stát spoustu peněz.“ Odpověděl jsem: „Pán Ježíš mi přikázal všechno to udělat.“ |
| - | + | ||
| - | přikázal všechno to udělat.“ | + | |
| Nemohla tomu porozumět, bylo to pro ni příliš nepochopitelné. Vzal jsem bulharský Nový zákon a četl jí, jak Pán Ježíš pomáhal mnohým nemocným a těm, kteří byli zlí a plní hříchu. A když se k němu tehdy obrátili, skrze Ducha svatého zažili znovuzrození ve svém srdci a dostali zcela nový charakter. A tento charakter od Ježíše vždy chce konat jen dobro. On nyní žije ve mně a přikázal mi, abych ji dovezl do nemocnice a postaral se o ni. Poslouchala mě s úžasem. Na závěr jsem se s ní ve jménu Ježíše pomodlil a jel domů. | Nemohla tomu porozumět, bylo to pro ni příliš nepochopitelné. Vzal jsem bulharský Nový zákon a četl jí, jak Pán Ježíš pomáhal mnohým nemocným a těm, kteří byli zlí a plní hříchu. A když se k němu tehdy obrátili, skrze Ducha svatého zažili znovuzrození ve svém srdci a dostali zcela nový charakter. A tento charakter od Ježíše vždy chce konat jen dobro. On nyní žije ve mně a přikázal mi, abych ji dovezl do nemocnice a postaral se o ni. Poslouchala mě s úžasem. Na závěr jsem se s ní ve jménu Ježíše pomodlil a jel domů. | ||
| Řádek 1736: | Řádek 1705: | ||
| Ukázal jsem mu 1. Jan 1:6, kde je napsáno, že Bůh je světlo. A dodal jsem, že když se podívá na sebe ve světle Božím, měl by si uvědomit, že je ztraceným hříšníkem, | Ukázal jsem mu 1. Jan 1:6, kde je napsáno, že Bůh je světlo. A dodal jsem, že když se podívá na sebe ve světle Božím, měl by si uvědomit, že je ztraceným hříšníkem, | ||
| - | V té době už byl září a musel jsem odjet. Bratři H. a G. mě doprovodili z Razgradu do Ruse, kde jsem se rozloučil s manželi H. Všichni mě ještě doprovodili k parní | + | V té době už byl září a musel jsem odjet. Bratři H. a G. mě doprovodili z Razgradu do Ruse, kde jsem se rozloučil s manželi H. Všichni mě ještě doprovodili k parníku, který mě odvezl do Orjahova. Tam se se mnou rozloučil bratr K., a přes Lom, Bělehrad, Budapešť a Bratislavu jsem se opět dostal do Vídně, což trvalo čtyři dny. Tam mě s radostí přivítali bratři. Musel jsem tam zůstat ještě několik dní, protože jsem nemohl odmítnout mluvit na některých večerních shromážděních. Byly to požehnané večery. Přes den jsme navštěvovali věřící v jejich domovech. |
| - | + | ||
| - | ku, který mě odvezl do Orjahova. Tam se se mnou rozloučil bratr K., a přes Lom, Bělehrad, Budapešť a Bratislavu jsem se opět dostal do Vídně, což trvalo čtyři dny. Tam mě s radostí přivítali bratři. Musel jsem tam zůstat ještě několik dní, protože jsem nemohl odmítnout mluvit na některých večerních shromážděních. Byly to požehnané večery. Přes den jsme navštěvovali věřící v jejich domovech. | + | |
| Na závěr bych rád zmínil dvě věci. Zaprvé: když jsem na jaře odjel do Bulharska, měl jsem díky Boží milosti v kapse dost peněz. Cítil jsem se jako král. A když jsem na podzim odjížděl, | Na závěr bych rád zmínil dvě věci. Zaprvé: když jsem na jaře odjel do Bulharska, měl jsem díky Boží milosti v kapse dost peněz. Cítil jsem se jako král. A když jsem na podzim odjížděl, | ||
| Řádek 1746: | Řádek 1713: | ||
| Dále je třeba poznamenat, že naši misionáři zůstali až do začátku války v roce 1939 nedotčeni a mohli pracovat velmi požehnaně. Ihned po začátku války byli všichni misionáři z Bulharska odvoláni. Ale podařilo se jim předat svou práci českým, bulharským, | Dále je třeba poznamenat, že naši misionáři zůstali až do začátku války v roce 1939 nedotčeni a mohli pracovat velmi požehnaně. Ihned po začátku války byli všichni misionáři z Bulharska odvoláni. Ale podařilo se jim předat svou práci českým, bulharským, | ||
| - | Z Vídně jsem pokračoval přes Heidelberg do Homburgu, kde mě opět přivítali manželé H. Poté, co jsem několik večerů vyprávěl o všem, co jsem prožil, jsem se vydal do Wiedenestu, kde mě čekalo obzvlášť srdečné přijetí od manželů Varisových a mnoha dalších bratří a sester. Přirozeně i zde jsem několik večerů vyprávěl o svém cestování. Potom jsem se vydal do Nizozemska, kde jsem se opět usadil v bytě u manželů A. | + | Z Vídně jsem pokračoval přes Heidelberg do Homburgu, kde mě opět přivítali manželé H. Poté, co jsem několik večerů vyprávěl o všem, co jsem prožil, jsem se vydal do Wiedenestu, kde mě čekalo obzvlášť srdečné přijetí od manželů Varisových a mnoha dalších bratří a sester. Přirozeně i zde jsem několik večerů vyprávěl o svém cestování. Potom jsem se vydal do Nizozemí, kde jsem se opět usadil v bytě u manželů A. |
| ==== Kapitola 21: Služba svědectvím na mnoha místech ==== | ==== Kapitola 21: Služba svědectvím na mnoha místech ==== | ||
| - | V Arnhemu bylo kvetoucí společenství svobodných křesťanů, | + | V Arnhemu bylo kvetoucí společenství svobodných křesťanů, |
| Protože jsem tehdy ještě slabě ovládal nizozemštinu, | Protože jsem tehdy ještě slabě ovládal nizozemštinu, | ||
| Řádek 1814: | Řádek 1781: | ||
| Viděli jsme v tomto zařízení mnoho dobrého, ale také hodně utrpení. Byly tam domy, kam návštěvníci nesměli vstoupit. Když jsme kolem procházeli, | Viděli jsme v tomto zařízení mnoho dobrého, ale také hodně utrpení. Byly tam domy, kam návštěvníci nesměli vstoupit. Když jsme kolem procházeli, | ||
| - | Opustili jsme toto místo a rozloučili se. Já jsem se vrátil zpět do Nizozemska, kde mě čekala má práce a mnoho pozvání. | + | Opustili jsme toto místo a rozloučili se. Já jsem se vrátil zpět do Holandska, kde mě čekala má práce a mnoho pozvání. |
| ==== Kapitola 23: Nové stvoření ==== | ==== Kapitola 23: Nové stvoření ==== | ||
| Nyní se musím vrátit o pár let zpět. Myslím, že to bylo v roce 1928, kdy jsem byl pozván jedním dominee z reformované církve. Odjel jsem tam v neděli a kázal v přeplněném kostele. Přenocoval jsem u svých přátel. | Nyní se musím vrátit o pár let zpět. Myslím, že to bylo v roce 1928, kdy jsem byl pozván jedním dominee z reformované církve. Odjel jsem tam v neděli a kázal v přeplněném kostele. Přenocoval jsem u svých přátel. | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxi: | ||
| Tam mě zastihla prosba jedné dámy, abych k ní přišel na šálek čaje. Její manžel, učitel cizích jazyků, a ona sama chtěli se mnou o mnohém hovořit. Přijal jsem pozvání, ale když jsem dorazil, byla doma jen ona. Představila se jako paní de V. a s radostí mi vyprávěla, | Tam mě zastihla prosba jedné dámy, abych k ní přišel na šálek čaje. Její manžel, učitel cizích jazyků, a ona sama chtěli se mnou o mnohém hovořit. Přijal jsem pozvání, ale když jsem dorazil, byla doma jen ona. Představila se jako paní de V. a s radostí mi vyprávěla, | ||
| Řádek 1878: | Řádek 1843: | ||
| Ale ona stále opakovala: „Nevěřím vám.“ | Ale ona stále opakovala: „Nevěřím vám.“ | ||
| - | Me | + | Mezitím |
| - | + | ||
| - | zitím | + | |
| Takhle se ještě chvíli modlil, pak vstal a posadil se vedle mě. Poté se překvapeně, | Takhle se ještě chvíli modlil, pak vstal a posadil se vedle mě. Poté se překvapeně, | ||
| Řádek 1889: | Řádek 1852: | ||
| Zůstal jsem tedy ještě chvíli sám, poté jsem se nasnídal. Krátce poté přišel pan P., bledý, ale klidný. Stručně mě pozdravil, posadil se ke mně a znovu řekl: „Ó Bože, děkuji Ti, že jsem mohl zemřít!“ | Zůstal jsem tedy ještě chvíli sám, poté jsem se nasnídal. Krátce poté přišel pan P., bledý, ale klidný. Stručně mě pozdravil, posadil se ke mně a znovu řekl: „Ó Bože, děkuji Ti, že jsem mohl zemřít!“ | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxi: | ||
| A nyní vysvětlil: „Pane Jantzene, patnáct let jsem vedl soudní spor proti svému bratrovi, a stál mě tisíce. Nezbytně jsem ho chtěl vyhrát, i když jsem neměl pravdu. Kvůli tomu jsem byl na svého bratra pořád naštvaný. Ale dnes v noci jsem od Boha dostal příkaz jít k němu – bydlí tady blízko – uznat svou vinu, spor ukončit a usmířit se. To jsem nyní splnil. A není to úžasné: po našem usmíření mi bratr řekl, že i on našel Pána a už několik let ví, že je Božím milovaným dítětem. Pak jsme se znovu objali. Ach, jak jsem teď šťastný a jak je mi lehko u srdce!“ | A nyní vysvětlil: „Pane Jantzene, patnáct let jsem vedl soudní spor proti svému bratrovi, a stál mě tisíce. Nezbytně jsem ho chtěl vyhrát, i když jsem neměl pravdu. Kvůli tomu jsem byl na svého bratra pořád naštvaný. Ale dnes v noci jsem od Boha dostal příkaz jít k němu – bydlí tady blízko – uznat svou vinu, spor ukončit a usmířit se. To jsem nyní splnil. A není to úžasné: po našem usmíření mi bratr řekl, že i on našel Pána a už několik let ví, že je Božím milovaným dítětem. Pak jsme se znovu objali. Ach, jak jsem teď šťastný a jak je mi lehko u srdce!“ | ||
| Řádek 1936: | Řádek 1897: | ||
| „Moji milí, Pán Ježíš nás zachránil, ne církev. A sám Pán Ježíš nebyl církevní. Církve založili později lidé po svém. Proto existuje tolik směrů a rozdělení. Jeden básník řekl: ' | „Moji milí, Pán Ježíš nás zachránil, ne církev. A sám Pán Ježíš nebyl církevní. Církve založili později lidé po svém. Proto existuje tolik směrů a rozdělení. Jeden básník řekl: ' | ||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxi: | + | ==== Kapitola 24: Misionářská konference v Nizozemí ==== |
| - | ==== Kapitola 24: Misionářská konference v Nizozemsku ==== | + | V průběhu let jsem navštívil i sousední země. V S., kde pracoval bratr K., jsem byl očekáván dvakrát ročně. Časem zde vznikly čtyři svobodné církevní obce. Mnohokrát jsem cestoval do Rakouska a Švýcarska a mohl jsem se účastnit mnoha mezinárodních konferencí, |
| - | + | ||
| - | V průběhu let jsem navštívil i sousední země. V S., kde pracoval bratr K., jsem byl očekáván dvakrát ročně. Časem zde vznikly čtyři svobodné církevní obce. Mnohokrát jsem cestoval do Rakouska a Švýcarska a mohl jsem se účastnit mnoha mezinárodních konferencí, | + | |
| Když jsem následující ráno vstoupil do velkého konferenčního sálu, spatřil jsem již shromážděné čtyři stovky dominee a kolem dvou set studentů teologie. Sál byl tak velký, že by se tam vešly ještě další stovky lidí. | Když jsem následující ráno vstoupil do velkého konferenčního sálu, spatřil jsem již shromážděné čtyři stovky dominee a kolem dvou set studentů teologie. Sál byl tak velký, že by se tam vešly ještě další stovky lidí. | ||
| - | Předsedajícím byl jeden dominee reformované církve, který pronesl úvodní slovo. Vysvětlil cíl této konference. Mnozí vedoucí misijních společností z různých církví | + | Předsedajícím byl jeden dominee reformované církve, který pronesl úvodní slovo. Vysvětlil cíl této konference. Mnozí vedoucí misijních společností z různých církví |
| Poté vystoupili vedoucí misijních společností a všichni mluvili ve stejném duchu. Také dodali, že museli uzavřít mnoho misijních stanic, protože neměli dostatek peněz na udržení misionářů. Katolíci a muslimové by se tomu mohli smát. | Poté vystoupili vedoucí misijních společností a všichni mluvili ve stejném duchu. Také dodali, že museli uzavřít mnoho misijních stanic, protože neměli dostatek peněz na udržení misionářů. Katolíci a muslimové by se tomu mohli smát. | ||
| Řádek 1966: | Řádek 1925: | ||
| Dokud sovětská vláda nezničila všechna tato dobrá počínání, | Dokud sovětská vláda nezničila všechna tato dobrá počínání, | ||
| - | Proto se obracím na vás, studenty a budoucí misionáře, | + | Proto se obracím na vás, studenty a budoucí misionáře, |
| - | + | ||
| - | “ | + | |
| Poté jsem se otočil k dominee před sebou. Mnozí z nich měli rozčilené rudé tváře. Řekl jsem jim: | Poté jsem se otočil k dominee před sebou. Mnozí z nich měli rozčilené rudé tváře. Řekl jsem jim: | ||
| Řádek 1976: | Řádek 1933: | ||
| Když jsem sestoupil z kazatelny, pomyslel jsem si: „Teď je po mně!“ Nejspíš mě z tohoto sálu vyvedou. Předseda však vyzval mého souseda: „Pane M., člen parlamentu, jste na řadě.“ | Když jsem sestoupil z kazatelny, pomyslel jsem si: „Teď je po mně!“ Nejspíš mě z tohoto sálu vyvedou. Předseda však vyzval mého souseda: „Pane M., člen parlamentu, jste na řadě.“ | ||
| - | Pan M. vstal, nejistě udělal několik kroků a pak se otočil a klidným, silným hlasem prohlásil: „Vážení pánové, nemám mnoho co dodat. Těch pár slov mohu říci odsud. Plně se připojuji ke slovům a radě pana Ivanova a podepisuji se pod vše, co řekl. Protože to je pro mě jediná cesta.“ S těmito slovy si sedl. Jak jsem ve svém srdci děkoval Pánu, když jsem se těžkým krokem a s ještě těžším srdcem vracel na své místo. Ale slovo člena parlamentu mělo v této zemi velkou váhu. Předseda poté oslovil dalšího řečníka: „Vaše Excelence, pane barone doktore von A., nyní máte slovo jako zástupce královny | + | Pan M. vstal, nejistě udělal několik kroků a pak se otočil a klidným, silným hlasem prohlásil: „Vážení pánové, nemám mnoho co dodat. Těch pár slov mohu říci odsud. Plně se připojuji ke slovům a radě pana Ivanova a podepisuji se pod vše, co řekl. Protože to je pro mě jediná cesta.“ S těmito slovy si sedl. Jak jsem ve svém srdci děkoval Pánu, když jsem se těžkým krokem a s ještě těžším srdcem vracel na své místo. Ale slovo člena parlamentu mělo v této zemi velkou váhu. Předseda poté oslovil dalšího řečníka: „Vaše Excelence, pane barone doktore von A., nyní máte slovo jako zástupce královny |
| - | Baron vystoupil na kazatelnu a řekl: „Vážení pánové, stojím před vámi jako dlouholetý generální guvernér | + | Baron vystoupil na kazatelnu a řekl: „Vážení pánové, stojím před vámi jako dlouholetý generální guvernér |
| Ale řekněte mi sami, co má vláda dělat? Co dělají misionáři, | Ale řekněte mi sami, co má vláda dělat? Co dělají misionáři, | ||
| Řádek 2015: | Řádek 1972: | ||
| Přednáška vzbudila řadu otázek a já měl možnost na ně odpovídat. Jednou ze studentek byla mladá žena kolem třiceti let, která se mě zeptala: „Můj otec, který je také kazatelem, mě vždy nabádá k modlitbě. Modlím se každý den, jako to dělal Daniel. Třikrát denně jdu do své podkrovní místnosti, otevřu okno a modlím se směrem na východ. Dělám to už mnoho let, ale stále necítím tu jistotu v srdci. Proč to tak je?“ | Přednáška vzbudila řadu otázek a já měl možnost na ně odpovídat. Jednou ze studentek byla mladá žena kolem třiceti let, která se mě zeptala: „Můj otec, který je také kazatelem, mě vždy nabádá k modlitbě. Modlím se každý den, jako to dělal Daniel. Třikrát denně jdu do své podkrovní místnosti, otevřu okno a modlím se směrem na východ. Dělám to už mnoho let, ale stále necítím tu jistotu v srdci. Proč to tak je?“ | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s dodržením DokuWiki syntaxe: | ||
| Odpověděl jsem: „Brání vám vaše vlastní spravedlnost. Je velmi pravděpodobné, | Odpověděl jsem: „Brání vám vaše vlastní spravedlnost. Je velmi pravděpodobné, | ||
| Řádek 2050: | Řádek 2005: | ||
| Za tři roky tento milý člověk odešel do vyššího domova, oplakáván celým společenstvím. | Za tři roky tento milý člověk odešel do vyššího domova, oplakáván celým společenstvím. | ||
| - | Jednou mě navštívili čtyři velmi vznešení pánové. Pán za volantem byl jeden z mých starých přátel, který mě pravidelně navštěvoval jednou za měsíc, ačkoli bydlel velmi daleko. Tentokrát přivezl svého duchovního a dva c | + | Jednou mě navštívili čtyři velmi vznešení pánové. Pán za volantem byl jeden z mých starých přátel, který mě pravidelně navštěvoval jednou za měsíc, ačkoli bydlel velmi daleko. Tentokrát přivezl svého duchovního a dva církevní |
| - | + | ||
| - | írkevní | + | |
| Co nejstručněji jsem vyprávěl svůj životní příběh, přičemž jsem hlavně zdůraznil úžasné Boží vedení. Mimo jiné jsem řekl, že bych se pravděpodobně nestal misionářem, | Co nejstručněji jsem vyprávěl svůj životní příběh, přičemž jsem hlavně zdůraznil úžasné Boží vedení. Mimo jiné jsem řekl, že bych se pravděpodobně nestal misionářem, | ||
| Řádek 2080: | Řádek 2033: | ||
| V roce 1931 jsem obdržel pozvání do Hilversumu. Ministr S., který mě někde slyšel, a jistý profesor G. chtěli založit výbor vzájemné pomoci pro trpící křesťany v Rusku. Měl jsem být členem výboru a svým svědectvím vzbudit zájem o situaci v Rusku. Vypravil jsem se tam a výbor byl založen. | V roce 1931 jsem obdržel pozvání do Hilversumu. Ministr S., který mě někde slyšel, a jistý profesor G. chtěli založit výbor vzájemné pomoci pro trpící křesťany v Rusku. Měl jsem být členem výboru a svým svědectvím vzbudit zájem o situaci v Rusku. Vypravil jsem se tam a výbor byl založen. | ||
| - | Protože se této práce ujali ministr a profesor, nebylo těžké zapojit duchovní z různých církví a mnohé bohaté lidi. K tomuto účelu byly po celém městě zakládány místní výbory. Před založením každého výboru jsem přednesl zprávu, po níž následovaly dary pro trpící křesťany v Rusku. Tak jsem cestoval s hlavním tajemníkem panem Št. po celé Nizozemsku, a tímto způsobem vzniklo mnoho podvýborů ve městech i vesnicích. Vedení zůstalo vždy v rukou místních obyvatel, kteří shromažďovali prostředky a předávali je dál. | + | Protože se této práce ujali ministr a profesor, nebylo těžké zapojit duchovní z různých církví a mnohé bohaté lidi. K tomuto účelu byly po celém městě zakládány místní výbory. Před založením každého výboru jsem přednesl zprávu, po níž následovaly dary pro trpící křesťany v Rusku. Tak jsem cestoval s hlavním tajemníkem panem Št. po celém Nizozemí, a tímto způsobem vzniklo mnoho podvýborů ve městech i vesnicích. Vedení zůstalo vždy v rukou místních obyvatel, kteří shromažďovali prostředky a předávali je dál. |
| S pomocí těchto prostředků byly přes ruský „Torgsin“ v Moskvě do Ruska přepraveny balíky s potravinami za mnoho tisíc guldenů. V lednu 1936 byla tato akce zakázána ruskou vládou. Děkovné dopisy příjemců svědčí o tom, že balíky byly úspěšně doručeny na místo určení. | S pomocí těchto prostředků byly přes ruský „Torgsin“ v Moskvě do Ruska přepraveny balíky s potravinami za mnoho tisíc guldenů. V lednu 1936 byla tato akce zakázána ruskou vládou. Děkovné dopisy příjemců svědčí o tom, že balíky byly úspěšně doručeny na místo určení. | ||
| - | |||
| - | Zde je celý překlad do moderní čtivé češtiny s dokuwiki syntaxí: | ||
| Ale na tomto místě se musím trochu vrátit zpět. Na začátku prosince 1929 se v Berlíně konala jedna z obvyklých konferencí. Krátce před jejím ukončením jsem si přečetl v novinách, že z Ruska uprchly tisíce mennonitů, kteří se částečně usadili v Hammersteinu a částečně v Hamburku. Jejich ochrany se tehdy ujal prezident Hindenburg. | Ale na tomto místě se musím trochu vrátit zpět. Na začátku prosince 1929 se v Berlíně konala jedna z obvyklých konferencí. Krátce před jejím ukončením jsem si přečetl v novinách, že z Ruska uprchly tisíce mennonitů, kteří se částečně usadili v Hammersteinu a částečně v Hamburku. Jejich ochrany se tehdy ujal prezident Hindenburg. | ||
| Řádek 2090: | Řádek 2041: | ||
| Tato zpráva ve mně vzbudila velké obavy. Následujícího dne jsem se ihned vydal do Hammersteinu, | Tato zpráva ve mně vzbudila velké obavy. Následujícího dne jsem se ihned vydal do Hammersteinu, | ||
| - | Zůstal jsem několik dní se svými milovanými Turkestánci a každý večer jsme se shromažďovali v jedné velké tělocvičně. Pod tlakem a zarmoucený jsem se vrátil do Hamburku, abych pokračoval v pátrání v uprchlickém táboře. Ale i to bylo marné. Smutný jsem se vrátil do Nizozemska, do Arnhemu. | + | Zůstal jsem několik dní se svými milovanými Turkestánci a každý večer jsme se shromažďovali v jedné velké tělocvičně. Pod tlakem a zarmoucený jsem se vrátil do Hamburku, abych pokračoval v pátrání v uprchlickém táboře. Ale i to bylo marné. Smutný jsem se vrátil do Nizozemí, do Arnhemu. |
| Následující jaro, v roce 1930, se v Lipsku konala konference, na které se zúčastnil i bratr Broadbent s několika bratry ze svobodných církevních obcí Anglie. Na konci konference mě bratr Broadbent požádal, abych s ním navštívil několik severoněmeckých obcí. Nejprve jsme dorazili do Hamburku. Odtud jsme navštívili uprchlický tábor v Möllnu, kde bylo mnoho mennonitů. Všude probíhala shromáždění. | Následující jaro, v roce 1930, se v Lipsku konala konference, na které se zúčastnil i bratr Broadbent s několika bratry ze svobodných církevních obcí Anglie. Na konci konference mě bratr Broadbent požádal, abych s ním navštívil několik severoněmeckých obcí. Nejprve jsme dorazili do Hamburku. Odtud jsme navštívili uprchlický tábor v Möllnu, kde bylo mnoho mennonitů. Všude probíhala shromáždění. | ||
| Řádek 2106: | Řádek 2057: | ||
| Pro mě to bylo velmi přínosné. Brzy jsem se však vrátil do svého osamělého bytu v Arnhemu. Ale po krátké době mi bratr de G. napsal, že si vzal dovolenou, aby se mnou jel do Německa, a že mi to bude asi prospěšné. Následující ráno jsem měl být v 9:00 na nádraží. Vše proběhlo podle plánu. Nejprve jsme jeli do Wiedenestu, do biblické školy, kterou velmi chtěl poznat. Samozřejmě nás velmi srdečně přivítal bratr Warns a všichni ostatní. | Pro mě to bylo velmi přínosné. Brzy jsem se však vrátil do svého osamělého bytu v Arnhemu. Ale po krátké době mi bratr de G. napsal, že si vzal dovolenou, aby se mnou jel do Německa, a že mi to bude asi prospěšné. Následující ráno jsem měl být v 9:00 na nádraží. Vše proběhlo podle plánu. Nejprve jsme jeli do Wiedenestu, do biblické školy, kterou velmi chtěl poznat. Samozřejmě nás velmi srdečně přivítal bratr Warns a všichni ostatní. | ||
| - | Když jsem následující ráno seděl s bratrem Warnsem sám v jeho kanceláři, | + | Když jsem následující ráno seděl s bratrem Warnsem sám v jeho kanceláři, |
| - | Odpověděl jsem: „Drahý bratře Warnsi, vidím, že neznáš | + | Odpověděl jsem: „Drahý bratře Warnsi, vidím, že neznáš |
| Se sestrou Jantcenovou jsem o tom také mluvil a ona, samozřejmě, | Se sestrou Jantcenovou jsem o tom také mluvil a ona, samozřejmě, | ||
| Řádek 2114: | Řádek 2065: | ||
| Bratr de G. a já jsme zůstali ve Wiedenestu ještě několik dní, protože se mu tam velmi líbilo, a my jsme si užívali milosti společenství s dalšími Božími dětmi. Mě však stále tížila bolest po synu Abrahamovi. Všichni se mě snažili utěšit, ale rána byla stále příliš čerstvá. Nakonec jsme museli pokračovat, | Bratr de G. a já jsme zůstali ve Wiedenestu ještě několik dní, protože se mu tam velmi líbilo, a my jsme si užívali milosti společenství s dalšími Božími dětmi. Mě však stále tížila bolest po synu Abrahamovi. Všichni se mě snažili utěšit, ale rána byla stále příliš čerstvá. Nakonec jsme museli pokračovat, | ||
| - | Před odjezdem mě bratr Bohn vzal stranou a řekl: „Bratře Jantcene, chci ti něco říct. Myslím, že bys měl vzít sestru Jantcenovou s sebou do Nizozemska | + | Před odjezdem mě bratr Bohn vzal stranou a řekl: „Bratře Jantcene, chci ti něco říct. Myslím, že bys měl vzít sestru Jantcenovou s sebou do Holandska |
| - | + | ||
| - | kdo se o tebe postará? Věřím, že vás Pán spojil, abyste žili jeden pro druhého.“ | + | |
| Po vyslechnutí jsem se velmi vylekal a rozrušil, až se bratr Bohn zeptal: „Ztrácíš rozum?“ Ale pak pokračoval klidně a rozvážně: | Po vyslechnutí jsem se velmi vylekal a rozrušil, až se bratr Bohn zeptal: „Ztrácíš rozum?“ Ale pak pokračoval klidně a rozvážně: | ||
| - | Byl jsem zmatený a řekl jsem: „Vezmu to do modlitby.“ Byla to jeho poslední slova. | + | Byl jsem zmatený a řekl jsem: „Zahrnu |
| V Liebenzellu jsme zůstali několik dní, poté jsme se vydali do Metzingenu, kde se kdysi pastor Blumengart setkal s Božími i ďábelskými skutky. Jeho kniha o těchto událostech je možná známá mnoha čtenářům. Tam se děly velké zázraky a znamení a mnozí nemocní byli uzdraveni. | V Liebenzellu jsme zůstali několik dní, poté jsme se vydali do Metzingenu, kde se kdysi pastor Blumengart setkal s Božími i ďábelskými skutky. Jeho kniha o těchto událostech je možná známá mnoha čtenářům. Tam se děly velké zázraky a znamení a mnozí nemocní byli uzdraveni. | ||
| - | Když jsme tam byli, jiný člověk | + | Když jsme tam byli, proslavil se tam ještě |
| Ke všem lidem se obracel tykáním ve württemberském nářečí, což často znělo velmi zvláštně. Když jsme tam byli, přišla žena s bolestmi ledvin a silně sténala. Pohlédl na ni a řekl: „Děvče, odkud zase přicházíš? | Ke všem lidem se obracel tykáním ve württemberském nářečí, což často znělo velmi zvláštně. Když jsme tam byli, přišla žena s bolestmi ledvin a silně sténala. Pohlédl na ni a řekl: „Děvče, odkud zase přicházíš? | ||
| Řádek 2130: | Řádek 2079: | ||
| Bratr de G. se tam cítil velmi dobře, zatímco já jsem neustále vzdychal: „Pane, ukaž mi svou vůli a řekni mi, co mám dělat se sestrou Jantcenovou a jejími dětmi.“ Vnitřně jsem měl velký odpor k sňatku, zvláště s ohledem na svůj smutek. A navíc mi bylo 64 let. V celé této vnitřní bitvě jsem došel k tomu, že jsem mohl říci: „Pane, pokud je to Tvá vůle, abychom byli spojeni, byť jen kvůli dětem, pak položím na Tvůj oltář svou svobodu jako vdovec. Protože Ty to chceš! Ale pak se musíš o nás postarat!“ | Bratr de G. se tam cítil velmi dobře, zatímco já jsem neustále vzdychal: „Pane, ukaž mi svou vůli a řekni mi, co mám dělat se sestrou Jantcenovou a jejími dětmi.“ Vnitřně jsem měl velký odpor k sňatku, zvláště s ohledem na svůj smutek. A navíc mi bylo 64 let. V celé této vnitřní bitvě jsem došel k tomu, že jsem mohl říci: „Pane, pokud je to Tvá vůle, abychom byli spojeni, byť jen kvůli dětem, pak položím na Tvůj oltář svou svobodu jako vdovec. Protože Ty to chceš! Ale pak se musíš o nás postarat!“ | ||
| - | Když jsme se vrátili do Wiedenestu, řekl jsem to sestře Jantcenové a dal jí tři dny na rozmyšlenou. Museli jsme se vrátit do Nizozemska, protože dovolená bratra de G. končila. Po třech dnech přišla sestra Jantcenová do mého pokoje a sdělila mi o svém vnitřním boji. Ale také všechno vložila do Božích rukou a řekla: „Ano.“ | + | Když jsme se vrátili do Wiedenestu, řekl jsem to sestře Jantcenové a dal jí tři dny na rozmyšlenou. Museli jsme se vrátit do Holandska, protože dovolená bratra de G. končila. Po třech dnech přišla sestra Jantcenová do mého pokoje a sdělila mi o svém vnitřním boji. Ale také všechno vložila do Božích rukou a řekla: „Ano.“ |
| - | Společně jsme tedy šli k bratru Warnsovi a oznámili mu naši dohodu, na což on i všichni ostatní ve Wiedenestu reagovali s velkou radostí. S bratrem de G. jsme se vrátili do Nizozemska, kde jsem zařídil vstupní dokumenty pro matku a její tři děti. Brzy poté dorazili do Nizozemska a o měsíc později jsme byli oddáni. Bratři a sestry pro nás uspořádali velkolepou oslavu v naší kapli „Elim“, kde bylo mnoho hostů. Dva chlapci, Artur a Herman, se dostali do dobrých škol, a Zuzana se stala kvalifikovanou zdravotní sestrou. Pán se o všechno postaral, protože při svatbě jsem neměl vůbec žádné peníze. Takže jsem mohl jen říci: „Postarej se o nás, Pane!“ A On to stále dělá ve své milosti. | + | Společně jsme tedy šli k bratru Warnsovi a oznámili mu naši dohodu, na což on i všichni ostatní ve Wiedenestu reagovali s velkou radostí. S bratrem de G. jsme se vrátili do Holandska, kde jsem zařídil vstupní dokumenty pro matku a její tři děti. Brzy poté dorazili do Holandska |
| Na začátku této kapitoly jsem psal o výboru vzájemné pomoci pro trpící křesťany v Rusku. Prostřednictvím ruského obchodního domu „Torgsin“ byla pomoc poskytnuta mnoha lidem. Tak jsem mohl poslat balík své sestře do Ak-Mečeti a svým šesti vdaným dětem, a také mnoha obyvatelům deseti mennonitských vesnic v Turkestánu. | Na začátku této kapitoly jsem psal o výboru vzájemné pomoci pro trpící křesťany v Rusku. Prostřednictvím ruského obchodního domu „Torgsin“ byla pomoc poskytnuta mnoha lidem. Tak jsem mohl poslat balík své sestře do Ak-Mečeti a svým šesti vdaným dětem, a také mnoha obyvatelům deseti mennonitských vesnic v Turkestánu. | ||
| Řádek 2142: | Řádek 2091: | ||
| Během cesty jsme nemohli vystoupit z vagónů, ani se nadýchnout čerstvého vzduchu. Ve vagónech bylo takové horko, že při příjezdu na místo bylo mezi námi jedenáct mrtvých, které bylo třeba rychle pohřbít. Tito lidé zemřeli žízní a všichni jsme byli více či méně nemocní a polohladoví. Nejhorší ale byl stálý pláč našich ubohých dětí: „Mami, dej mléko, mami, mami, dej chleba.“ A k tomu ještě sténání trpících starců. To je nesnesitelné a všechny modlitby se zdají zbytečné. | Během cesty jsme nemohli vystoupit z vagónů, ani se nadýchnout čerstvého vzduchu. Ve vagónech bylo takové horko, že při příjezdu na místo bylo mezi námi jedenáct mrtvých, které bylo třeba rychle pohřbít. Tito lidé zemřeli žízní a všichni jsme byli více či méně nemocní a polohladoví. Nejhorší ale byl stálý pláč našich ubohých dětí: „Mami, dej mléko, mami, mami, dej chleba.“ A k tomu ještě sténání trpících starců. To je nesnesitelné a všechny modlitby se zdají zbytečné. | ||
| - | Drahý bratře, kdyby všichni milí tam v Nizozemsku | + | Drahý bratře, kdyby všichni milí tam v Nizozemí |
| - | A tak jsme se dva dny modlili: „Ó Pane | + | A tak jsme se dva dny modlili: „Ó Pane, Ty jsi tak bohatý a mocný, smiluj se a pomoz zachránit tyto nešťastné před smrtí hladem.“ |
| - | + | ||
| - | , Ty jsi tak bohatý a mocný, smiluj se a pomoz zachránit tyto nešťastné před smrtí hladem.“ | + | |
| Pak přišel pošťák a předal nám převod peněz ze Švýcarska. Když jsem otevřel obálku, kromě dopisu tam byly dvě bankovky po tisíci guldenech. Odesílatelka, | Pak přišel pošťák a předal nám převod peněz ze Švýcarska. Když jsem otevřel obálku, kromě dopisu tam byly dvě bankovky po tisíci guldenech. Odesílatelka, | ||
| - | V přiloženém dopise stálo: „Vážená paní Gerberová, před několika lety jsem strávil dovolenou v Nizozemsku. Včera jsem náhodou našel starou peněženku z té cesty s těmito penězi a pomyslel jsem si: co mám dělat s těmito cizími penězi? Vzpomněl jsem si, že loni jsme měli kazatele, bývalého misionáře v Turkestánu, | + | V přiloženém dopise stálo: „Vážená paní Gerberová, před několika lety jsem strávil dovolenou v Holandsku. Včera jsem náhodou našel starou peněženku z té cesty s těmito penězi a pomyslel jsem si: co mám dělat s těmito cizími penězi? Vzpomněl jsem si, že loni jsme měli kazatele, bývalého misionáře v Turkestánu, |
| Dopis nebyl podepsán. A tak jsme tam seděli s mou drahou životní družkou, ohromeni touto vyslyšenou modlitbou, a znovu jsme chválili Boha, který už tolikrát slyšel naše modlitby v našem tak neklidném životě. | Dopis nebyl podepsán. A tak jsme tam seděli s mou drahou životní družkou, ohromeni touto vyslyšenou modlitbou, a znovu jsme chválili Boha, který už tolikrát slyšel naše modlitby v našem tak neklidném životě. | ||
| Řádek 2175: | Řádek 2122: | ||
| ==== Kapitola 27: Svědek mého Pána ==== | ==== Kapitola 27: Svědek mého Pána ==== | ||
| - | V letech před druhou světovou válkou se díky mému mnohostrannému působení v Nizozemsku | + | V letech před druhou světovou válkou se díky mému mnohostrannému působení v Holandsku |
| Následující ráno přišel jeden vysoký důstojník s několika dalšími pány, kteří se nám představili. Tiše si sedli a poslouchali naši diskusi. Zůstali i během modlitby. Po skončení setkání ke mně důstojník přistoupil a řekl: | Následující ráno přišel jeden vysoký důstojník s několika dalšími pány, kteří se nám představili. Tiše si sedli a poslouchali naši diskusi. Zůstali i během modlitby. Po skončení setkání ke mně důstojník přistoupil a řekl: | ||
| Řádek 2223: | Řádek 2170: | ||
| Náš hostitel odpověděl: | Náš hostitel odpověděl: | ||
| - | Poté oba kazatelé stručně a zdrželivě prohlásili: | + | Poté oba kazatelé stručně a zdrženlivě prohlásili: |
| Do této chvíle už bylo pozdě, a my museli spěchat, abychom stihli poslední tramvaj. Později mi bratr vyprávěl, že „duchovní“ vynaložili hodně úsilí, ale on, prostý člověk, jim bohužel ne vždy dokázal správně odpovědět. Avšak jeho pokoj s Bohem mu vzít nemohli, a za to byl velmi vděčný. | Do této chvíle už bylo pozdě, a my museli spěchat, abychom stihli poslední tramvaj. Později mi bratr vyprávěl, že „duchovní“ vynaložili hodně úsilí, ale on, prostý člověk, jim bohužel ne vždy dokázal správně odpovědět. Avšak jeho pokoj s Bohem mu vzít nemohli, a za to byl velmi vděčný. | ||
| Řádek 2229: | Řádek 2176: | ||
| Krátce nato jsem k němu znovu musel jet. Jako katolík neznal Bibli, nyní si ji pořídil a měl mnoho otázek. Hodiny jsme řešili různé otázky. Pak se ptal, jak se chovat k jednomu členu holandské nacistické strany, který bydlel vedle něj. Toho člověka ostatní pohrdali, protože ho považovali za zrádce, ale on sám byl v jádru dobrý člověk. Cítil neustále nutkání: jdi k němu a řekni mu, jak tě učinil šťastným Pán Ježíš a že pro to není potřeba být členem žádné politické strany. Poslechl ten hlas a promluvil s tím mužem. A nyní ho ostatní také začínali odsuzovat, tvrdíce, že je nacista a pro společnost nebezpečný. | Krátce nato jsem k němu znovu musel jet. Jako katolík neznal Bibli, nyní si ji pořídil a měl mnoho otázek. Hodiny jsme řešili různé otázky. Pak se ptal, jak se chovat k jednomu členu holandské nacistické strany, který bydlel vedle něj. Toho člověka ostatní pohrdali, protože ho považovali za zrádce, ale on sám byl v jádru dobrý člověk. Cítil neustále nutkání: jdi k němu a řekni mu, jak tě učinil šťastným Pán Ježíš a že pro to není potřeba být členem žádné politické strany. Poslechl ten hlas a promluvil s tím mužem. A nyní ho ostatní také začínali odsuzovat, tvrdíce, že je nacista a pro společnost nebezpečný. | ||
| - | „Tak mi řekněte, otče Jantzeni, nemám už s tím mužem mluvit o Ježíši? Mám ho nechat být a přestat ho varovat?“ | + | „Tak mi řekněte, otče Jantzene, nemám už s tím mužem mluvit o Ježíši? Mám ho nechat být a přestat ho varovat?“ |
| Odpověděl jsem: „Můj milý příteli, Pán Ježíš se také vždycky stýkal s opovrhovanými celníky, kteří sloužili Římanům a proto byli v očích izraelského národa také zrádci. Pronásledovali Ježíše a říkali: ‘On je přítelem celníků a hříšníků, | Odpověděl jsem: „Můj milý příteli, Pán Ježíš se také vždycky stýkal s opovrhovanými celníky, kteří sloužili Římanům a proto byli v očích izraelského národa také zrádci. Pronásledovali Ježíše a říkali: ‘On je přítelem celníků a hříšníků, | ||
| Řádek 2311: | Řádek 2258: | ||
| Během jedné přestávky přišel přísný rozkaz Němců okamžitě opustit město. Mohli jsme si vzít jen pět kilogramů věcí. Všechny dveře musely zůstat otevřené. Obyvatelé měli město opustit během čtyř hodin. | Během jedné přestávky přišel přísný rozkaz Němců okamžitě opustit město. Mohli jsme si vzít jen pět kilogramů věcí. Všechny dveře musely zůstat otevřené. Obyvatelé měli město opustit během čtyř hodin. | ||
| - | Moje žena a já jsme uprchli do | + | Moje žena a já jsme uprchli do Velpu, vesnice asi šest kilometrů od Arnhemu. Ulice byly černé od lidí. A jelikož z Velpu neustále přicházely tanky, které byly ostřelovány nepřátelskými letci, při tomto útěku mnoho lidí zahynulo. |
| - | + | ||
| - | Velpu, vesnice asi šest kilometrů od Arnhemu. Ulice byly černé od lidí. A jelikož z Velpu neustále přicházely tanky, které byly ostřelovány nepřátelskými letci, při tomto útěku mnoho lidí zahynulo. | + | |
| Za osm dní jsme museli opustit i Velp a byli jsme odvezeni do malé vesnice Dezinchem, vzdálené 25 km. | Za osm dní jsme museli opustit i Velp a byli jsme odvezeni do malé vesnice Dezinchem, vzdálené 25 km. | ||
| Řádek 2361: | Řádek 2306: | ||
| Když jsem to přečetl, zeptal jsem se naší hostitelky, zda máme naše lístky doma, nebo jestli si je manželka vzala s sebou do Den Haagu. Ukázalo se, že si je vzala s sebou. Rozrušil jsem se. Náš drahý hostitel šel do kanceláře zavolat našemu synovi Hermanovi, aby se manželka okamžitě vrátila s lístky. Ale vrátil se s prázdnou, protože se mu nepodařilo spojit. Přišel večer a mé obavy rostly. Nemohl jsem vůbec usnout, protože jsem si říkal: pokud zítra do deseti hodin neodešlu proužky, budeme na dva měsíce bez lístků a s tím vším, co to obnáší. Ve své staré zvyklosti jsem se obrátil k Pánu a řekl: „Pane Ježíši, Ty jsi řekl v evangeliu podle Jana 14:6, že jsi cesta, pravda a život, a ve verších 13 a 14 jsi řekl: ‚Jestliže o něco požádáte ve jménu mém, učiním to.‘ A to jsi řekl dvakrát za sebou. Proto Tě prosím, ve Tvém jménu, vrať moji ženu s lístky zítra ráno do deseti hodin. Vždyť vidíš, že bez lístků nebudeme moci žít.“ | Když jsem to přečetl, zeptal jsem se naší hostitelky, zda máme naše lístky doma, nebo jestli si je manželka vzala s sebou do Den Haagu. Ukázalo se, že si je vzala s sebou. Rozrušil jsem se. Náš drahý hostitel šel do kanceláře zavolat našemu synovi Hermanovi, aby se manželka okamžitě vrátila s lístky. Ale vrátil se s prázdnou, protože se mu nepodařilo spojit. Přišel večer a mé obavy rostly. Nemohl jsem vůbec usnout, protože jsem si říkal: pokud zítra do deseti hodin neodešlu proužky, budeme na dva měsíce bez lístků a s tím vším, co to obnáší. Ve své staré zvyklosti jsem se obrátil k Pánu a řekl: „Pane Ježíši, Ty jsi řekl v evangeliu podle Jana 14:6, že jsi cesta, pravda a život, a ve verších 13 a 14 jsi řekl: ‚Jestliže o něco požádáte ve jménu mém, učiním to.‘ A to jsi řekl dvakrát za sebou. Proto Tě prosím, ve Tvém jménu, vrať moji ženu s lístky zítra ráno do deseti hodin. Vždyť vidíš, že bez lístků nebudeme moci žít.“ | ||
| - | A po tom jsem usnul. Náhle mě někdo šťouchl do boku a nějaký hlas | + | A po tom jsem usnul. Náhle mě někdo šťouchl do boku a nějaký hlas se zeptal: „Ještě spíš?“ |
| - | + | ||
| - | se zeptal: „Ještě spíš?“ | + | |
| Otevřel jsem ospalé oči a před sebou uviděl manželku. Udiveně jsem se posadil a zeptal se: „Proč jsi už zpátky?“ Odpověděla: | Otevřel jsem ospalé oči a před sebou uviděl manželku. Udiveně jsem se posadil a zeptal se: „Proč jsi už zpátky?“ Odpověděla: | ||
| Řádek 2440: | Řádek 2383: | ||
| Na to se s údivem a zmatkem zeptali: „Odkud vlastně jste? Zjevně nepatříte k žádné církvi, a přesto jste duchovní osobou, i když ne dominee.“ Pak jsem stručně řekl, kde jsem se narodil a žil a jak jsem se osobně setkal s Bohem. Pak jsem pokračoval: | Na to se s údivem a zmatkem zeptali: „Odkud vlastně jste? Zjevně nepatříte k žádné církvi, a přesto jste duchovní osobou, i když ne dominee.“ Pak jsem stručně řekl, kde jsem se narodil a žil a jak jsem se osobně setkal s Bohem. Pak jsem pokračoval: | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: | ||
| --- | --- | ||
| Řádek 2454: | Řádek 2395: | ||
| Rozloučili jsme se a já, bohužel, už o nich nikdy nic neslyšel. | Rozloučili jsme se a já, bohužel, už o nich nikdy nic neslyšel. | ||
| - | |||
| - | Pustím se do překladu a zachovám celý text v moderní a čtivé češtině spolu s Dokuwiki syntaxí: | ||
| ==== Závěr ==== | ==== Závěr ==== | ||
| Řádek 2599: | Řádek 2538: | ||
| **1928** – Úmrtí manželky. | **1928** – Úmrtí manželky. | ||
| - | **1929** – Misijní cesta do Bulharska a přestěhování do Nizozemska. | + | **1929** – Misijní cesta do Bulharska a přestěhování do Holandska. |
| **1931** – Druhé manželství (s vdovou po bývalém spolupracovníkovi Abramovi Jantcenovi). | **1931** – Druhé manželství (s vdovou po bývalém spolupracovníkovi Abramovi Jantcenovi). | ||
| - | **1959, 13. listopadu** – Zemřel v Hilversumu, | + | **1959, 13. listopadu** – Zemřel v Hilversumu, |
| ---- | ---- | ||
| - | ### Doslov | + | ==== Doslov |
| Dne 13. listopadu 1959, ve věku 93 let, zemřel otec Herman Jantcen v Hilversumu v Nizozemsku; unavený poutník konečně našel pokoj u Ježíše. Jeho žena ještě krátce před smrtí psala přítelkyni: | Dne 13. listopadu 1959, ve věku 93 let, zemřel otec Herman Jantcen v Hilversumu v Nizozemsku; unavený poutník konečně našel pokoj u Ježíše. Jeho žena ještě krátce před smrtí psala přítelkyni: | ||
| Řádek 2629: | Řádek 2569: | ||
| **Christian Schmidt** | **Christian Schmidt** | ||
| - | #### Poznámky | + | ==== Poznámky |
| Autobiografie Germana Jantcena je vzácným dokumentem historie i misionářské práce. Z tohoto důvodu byly zachovány geografické názvy měst a míst té doby. Dnes mají města jiná jména, například: | Autobiografie Germana Jantcena je vzácným dokumentem historie i misionářské práce. Z tohoto důvodu byly zachovány geografické názvy měst a míst té doby. Dnes mají města jiná jména, například: | ||
| Řádek 2646: | Řádek 2587: | ||
| **M.C.C.** – Mennonitský centrální výbor – světová organizace, která poskytuje praktickou pomoc při přírodních katastrofách, | **M.C.C.** – Mennonitský centrální výbor – světová organizace, která poskytuje praktickou pomoc při přírodních katastrofách, | ||
| + | |||
v_dalekem_turkestanu/zivot_mezi_muslimy.1727811594.txt.gz · Poslední úprava: 01/10/2024 21:39 autor: kokaisl