obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie:
v_dalekem_turkestanu:zivot_mezi_muslimy

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
v_dalekem_turkestanu:zivot_mezi_muslimy [02/10/2024 11:00] – kokaislv_dalekem_turkestanu:zivot_mezi_muslimy [03/11/2024 01:05] (aktuální) – kokaisl
Řádek 124: Řádek 124:
 V Šymkentu jsme nakoupili potřebné zásoby a pokračovali přes Beklarbek do Akdžanu na břehu řeky Kelles, kde jsme postavili tábor k přenocování. V Šymkentu jsme nakoupili potřebné zásoby a pokračovali přes Beklarbek do Akdžanu na břehu řeky Kelles, kde jsme postavili tábor k přenocování.
  
-Když jsme na konci večerního setkání zač +Když jsme na konci večerního setkání začali zpívat píseň, najednou přijela trojspřeží zapřažená podle ruského způsobu a vystoupili z něj dva důstojníci v uniformách. S odkrytými hlavami přišli k nám a účastnili se shromáždění. Poté se představili: jeden byl generál, baron von Kaufmann, a druhý jeho pobočník, major Meiser. Právě se vraceli z Petrohradu. Baron poznal mého otce a přívětivě ho pozdravil. Všechny nás srdečně přivítal ve „svém“ Turkestánu a dal nám pokyny, abychom odbočili z poštovní cesty a zamířili do Kaplanbeku. Tam jsme měli strávit celou zimu ve státním hřebčíně. Poté se s námi rozloučil a odjel dál. Následujícího rána se vrátil i W. Penner z Taškentu, kam odjel předem zjistit u úřadů, kde se můžeme usadit. S ním dorazilo několik průvodců, kteří nám měli ukázat cestu do Kaplanbeku. Jeden z průvodců byl správcem bývalého hřebčína, neobyčejně mohutný muž. Po dlouhém putování a různých drobných nehodách na téměř neprostupné cestě jsme konečně dorazili do Kaplanbeku.
- +
-ali zpívat píseň, najednou přijela trojspřeží zapřažená podle ruského způsobu a vystoupili z něj dva důstojníci v uniformách. S odkrytými hlavami přišli k nám a účastnili se shromáždění. Poté se představili: jeden byl generál, baron von Kaufmann, a druhý jeho pobočník, major Meiser. Právě se vraceli z Petrohradu. Baron poznal mého otce a přívětivě ho pozdravil. Všechny nás srdečně přivítal ve „svém“ Turkestánu a dal nám pokyny, abychom odbočili z poštovní cesty a zamířili do Kaplanbeku. Tam jsme měli strávit celou zimu ve státním hřebčíně. Poté se s námi rozloučil a odjel dál. Následujícího rána se vrátil i W. Penner z Taškentu, kam odjel předem zjistit u úřadů, kde se můžeme usadit. S ním dorazilo několik průvodců, kteří nám měli ukázat cestu do Kaplanbeku. Jeden z průvodců byl správcem bývalého hřebčína, neobyčejně mohutný muž. Po dlouhém putování a různých drobných nehodách na téměř neprostupné cestě jsme konečně dorazili do Kaplanbeku.+
  
 Naše cesta trvala patnáct týdnů. Po cestě jsme pochovali 12 dětí. Do Kaplanbeku jsme dorazili 18. října 1880. O několik týdnů později dorazila druhá skupina 22 rodin. Pro ně jsme již mohli připravit ubytování. I tato skupina zažila mnoho dobrodružství a navíc bylo už velmi chladno. Naše cesta trvala patnáct týdnů. Po cestě jsme pochovali 12 dětí. Do Kaplanbeku jsme dorazili 18. října 1880. O několik týdnů později dorazila druhá skupina 22 rodin. Pro ně jsme již mohli připravit ubytování. I tato skupina zažila mnoho dobrodružství a navíc bylo už velmi chladno.
Řádek 176: Řádek 174:
 Můj otec se setkal s guvernérem, a mezi nimi se vyvinulo zvláštní přátelství, které se později ukázalo být pro nás prospěšné. Guvernér také předal otci rozkaz barona, aby se o nás obzvlášť postaral. Tato zpráva nás zasáhla ještě více, když jsme brzy poté zjistili, že baron zemřel na srdeční záchvat, aniž by znovu nabyl vědomí. Ztratili jsme mnoho. Můj otec se setkal s guvernérem, a mezi nimi se vyvinulo zvláštní přátelství, které se později ukázalo být pro nás prospěšné. Guvernér také předal otci rozkaz barona, aby se o nás obzvlášť postaral. Tato zpráva nás zasáhla ještě více, když jsme brzy poté zjistili, že baron zemřel na srdeční záchvat, aniž by znovu nabyl vědomí. Ztratili jsme mnoho.
  
-Nakonec jsme pokračovali dál směrem k hranici. Šedesát kilometrů od ní bylo poslední ruské město Katta-Kurgan. Tábor jsme postavili za městem. Na guvernérovo nařízení otec informoval velitele pohraniční stanice o našem příjezdu. Ten nám ještě jednou přátelsky poradil, abychom nepřekračovali hranici. Všechny rady jsme však ignorovali, protože před námi byly „ote +Nakonec jsme pokračovali dál směrem k hranici. Šedesát kilometrů od ní bylo poslední ruské město Katta-Kurgan. Tábor jsme postavili za městem. Na guvernérovo nařízení otec informoval velitele pohraniční stanice o našem příjezdu. Ten nám ještě jednou přátelsky poradil, abychom nepřekračovali hranici. Všechny rady jsme však ignorovali, protože před námi byly „otevřené dveře, které nikdo nemůže zavřít!“
- +
-vřené dveře, které nikdo nemůže zavřít!“+
  
 Asi pět kilometrů za staroarabskou vesnicí Sarabulak jsme překročili hranici a ihned postoupili ještě dalších deset kilometrů. Byl už pozdní večer a zastavili jsme se k noclehu. Následující ráno nás barevně odění bucharští vojáci přinutili vrátit se zpět. Dorazili jsme do malé doliny s mnoha prameny. Zjistili jsme, že jsme na neutrální půdě, asi kilometr široké, mezi dvěma hranicemi, kde se nás nikdo nemohl dotknout. Asi pět kilometrů za staroarabskou vesnicí Sarabulak jsme překročili hranici a ihned postoupili ještě dalších deset kilometrů. Byl už pozdní večer a zastavili jsme se k noclehu. Následující ráno nás barevně odění bucharští vojáci přinutili vrátit se zpět. Dorazili jsme do malé doliny s mnoha prameny. Zjistili jsme, že jsme na neutrální půdě, asi kilometr široké, mezi dvěma hranicemi, kde se nás nikdo nemohl dotknout.
Řádek 214: Řádek 210:
 Křest byl proveden politím. Všichni jsme byli po křtu velmi šťastní a stále věřím, že Pán přijímá ne formu křtu, ale srdce. Ačkoli jsem mnoho let poté jako misionář křtil mnohé ponořením do vody, protože věřím, že symbol křtu je nejlépe vyjádřen ve verši z Římanům 6:4: „Byli jsme tedy spolu s ním pohřbeni křtem ve smrt…“ Křest byl proveden politím. Všichni jsme byli po křtu velmi šťastní a stále věřím, že Pán přijímá ne formu křtu, ale srdce. Ačkoli jsem mnoho let poté jako misionář křtil mnohé ponořením do vody, protože věřím, že symbol křtu je nejlépe vyjádřen ve verši z Římanům 6:4: „Byli jsme tedy spolu s ním pohřbeni křtem ve smrt…“
  
-Své turkojazyčné obrácené jsem křtil i trojím ponořením ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Pro +Své turkojazyčné obrácené jsem křtil i trojím ponořením ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Proč? Protože muslim nevěří v Trojici. Díky takovému trojímu křtu se pro ně jasněji zviditelnilo pojetí Trojice, a toto pojetí lépe vniklo do jejich srdcí. Z milosti Boží tak získali pevné přesvědčení. Pro mě byla důležitá ne forma, ale přesvědčení srdce, a věřím, že Pán to také tak vidí.
- +
-č? Protože muslim nevěří v Trojici. Díky takovému trojímu křtu se pro ně jasněji zviditelnilo pojetí Trojice, a toto pojetí lépe vniklo do jejich srdcí. Z milosti Boží tak získali pevné přesvědčení. Pro mě byla důležitá ne forma, ale přesvědčení srdce, a věřím, že Pán to také tak vidí.+
  
 ==== Kapitola 4: Mezi Jamudy ==== ==== Kapitola 4: Mezi Jamudy ====
Řádek 246: Řádek 240:
 Když byly lodě vyloženy a posádce zaplaceno, pustili jsme se do hledání vhodného místa k osídlení. Lauzan byl z obou stran obklopen vysokými hrázemi. S velkou námahou jsme se za těmito hrázemi pokusili vyčistit trnitý prostor pro stavbu. Nejprve jsme vykopali zemljanky podél přímé vesnické ulice. Stavebního dřeva a rákosu na střechy bylo dostatek. Palivového dříví, které jsme velmi potřebovali, bylo také dost. Bylo už velmi chladno, ale brzy jsme seděli u teplých kamen. Když byly lodě vyloženy a posádce zaplaceno, pustili jsme se do hledání vhodného místa k osídlení. Lauzan byl z obou stran obklopen vysokými hrázemi. S velkou námahou jsme se za těmito hrázemi pokusili vyčistit trnitý prostor pro stavbu. Nejprve jsme vykopali zemljanky podél přímé vesnické ulice. Stavebního dřeva a rákosu na střechy bylo dostatek. Palivového dříví, které jsme velmi potřebovali, bylo také dost. Bylo už velmi chladno, ale brzy jsme seděli u teplých kamen.
  
-Stáje pro koně byly postaveny z rákosu, takže i koně měli brzy střechu nad +Stáje pro koně byly postaveny z rákosu, takže i koně měli brzy střechu nad hlavou. Seno pro koně, vojtěšku, nám přiváželi Uzbekové, kteří žili 5 kilometrů po proudu. Také nám přiváželi potraviny – mouku, rýži, kuřata, vejce atd. Vše bylo velmi levné. Rybáři z druhého břehu kanálu přiváželi výborné ryby. Jeden jeseter dlouhý až jeden metr stál jen 25 kopějek.
- +
- hlavou. Seno pro koně, vojtěšku, nám přiváželi Uzbekové, kteří žili 5 kilometrů po proudu. Také nám přiváželi potraviny – mouku, rýži, kuřata, vejce atd. Vše bylo velmi levné. Rybáři z druhého břehu kanálu přiváželi výborné ryby. Jeden jeseter dlouhý až jeden metr stál jen 25 kopějek.+
  
 Zima pro nás proběhla docela klidně, jen nás v noci rušil řev divokých zvířat. Každou noc se objevoval dokonce tygr. Byl tak drzý, že ráno často kráčel až do poloviny vesnice. Nikdy však nikoho ani žádného koně neublížil. Jeho veličenstvo zřejmě nebylo v té chvíli hladové, protože v lese bylo dostatek zvěře. Zima pro nás proběhla docela klidně, jen nás v noci rušil řev divokých zvířat. Každou noc se objevoval dokonce tygr. Byl tak drzý, že ráno často kráčel až do poloviny vesnice. Nikdy však nikoho ani žádného koně neublížil. Jeho veličenstvo zřejmě nebylo v té chvíli hladové, protože v lese bylo dostatek zvěře.
Řádek 276: Řádek 268:
 Druhého rána jsem svůj sen vyprávěl milované matce, která byla mým důvěrníkem. Už si nepamatuji, co mi na to řekla. Byl jsem však ohromen, když za několik dní ke mně strýc Tewes přistoupil u studny, vzal mě za rameno a přesně tak, jak se mi zdálo, zopakoval zmíněná slova! Moje matka stála u otevřeného okna a slyšela jeho slova. O dvacet let později se tato proroctví naplnila! Druhého rána jsem svůj sen vyprávěl milované matce, která byla mým důvěrníkem. Už si nepamatuji, co mi na to řekla. Byl jsem však ohromen, když za několik dní ke mně strýc Tewes přistoupil u studny, vzal mě za rameno a přesně tak, jak se mi zdálo, zopakoval zmíněná slova! Moje matka stála u otevřeného okna a slyšela jeho slova. O dvacet let později se tato proroctví naplnila!
  
-Jednoho dne k nám na dvůr přijel kozácký důstojník s malou skupinou lovců. Zeptal se mě, jestli tu bydlí starosta vesnice. Odpověděl jsem: „Ano,“ a všiml jsem si, jak si mě pozorně prohlédl. „Mladý muži, jsi nemocný?“ zeptal se. „Jsi velmi bledý a hubený.“ Odpověděl jsem: „Jak by jinak člověk vypadal, když skoro vůbec nespí +Jednoho dne k nám na dvůr přijel kozácký důstojník s malou skupinou lovců. Zeptal se mě, jestli tu bydlí starosta vesnice. Odpověděl jsem: „Ano,“ a všiml jsem si, jak si mě pozorně prohlédl. „Mladý muži, jsi nemocný?“ zeptal se. „Jsi velmi bledý a hubený.“ Odpověděl jsem: „Jak by jinak člověk vypadal, když skoro vůbec nespí, a ve dne v horku pracuje na poli? Téměř každou noc na nás útočí lupiči Jamudi a kradou nám koně. I ty naše ukradli.“ V tu chvíli vyšel otec z domu. Po krátkém pozdravu mu důstojník řekl: „Slyšel jsem, že dovolujete Jamudům, aby vás okrádali. Řekli jste to svému vůdci v Chivě?“ Otec odpověděl: „Nechtěli bychom to dělat, protože Boží Slovo nám to zakazuje. Nebereme zbraně do rukou.“ „Ale Bůh ustanovil vládu, aby chránila spravedlivé. Jak vás má chránit, když o tom neřeknete? Ale teď chápu, proč mě Bůh přivedl sem. Pošlu vám lidi na ochranu, aby toto bezpráví přestalo.“
- +
-, a ve dne v horku pracuje na poli? Téměř každou noc na nás útočí lupiči Jamudi a kradou nám koně. I ty naše ukradli.“ V tu chvíli vyšel otec z domu. Po krátkém pozdravu mu důstojník řekl: „Slyšel jsem, že dovolujete Jamudům, aby vás okrádali. Řekli jste to svému vůdci v Chivě?“ Otec odpověděl: „Nechtěli bychom to dělat, protože Boží Slovo nám to zakazuje. Nebereme zbraně do rukou.“ „Ale Bůh ustanovil vládu, aby chránila spravedlivé. Jak vás má chránit, když o tom neřeknete? Ale teď chápu, proč mě Bůh přivedl sem. Pošlu vám lidi na ochranu, aby toto bezpráví přestalo.“+
  
 A odjel. Několik dní se pohyboval v našem kraji a pak zmizel. O týden později dorazil oddíl chivských vojáků, v jehož čele jel krásně oblečený muž. Později jsme zjistili, že to byl ministr vnitra Chivy, Kassim Divan. Přísně se zeptal mého otce, zda je starostou této vesnice, protože druhá skupina už byla na cestě do Ameriky. Poté, co otec na tuto otázku kladně odpověděl, ministr nařídil postavit na našem dvoře svůj krásný stan pokrytý drahými koberci. Byl postaven také stan pro kuchyni, kde se vařil čaj a chutná jídla. A odjel. Několik dní se pohyboval v našem kraji a pak zmizel. O týden později dorazil oddíl chivských vojáků, v jehož čele jel krásně oblečený muž. Později jsme zjistili, že to byl ministr vnitra Chivy, Kassim Divan. Přísně se zeptal mého otce, zda je starostou této vesnice, protože druhá skupina už byla na cestě do Ameriky. Poté, co otec na tuto otázku kladně odpověděl, ministr nařídil postavit na našem dvoře svůj krásný stan pokrytý drahými koberci. Byl postaven také stan pro kuchyni, kde se vařil čaj a chutná jídla.
Řádek 316: Řádek 306:
 V roce 1883 jsem se naučil uzbecko-turecký jazyk tak dobře, že jsem byl přidělen jako tlumočník ke správci chána Seid-Muhammad-Sim-Bagadurovi. Chiva byla od naší vesnice vzdálena 6–7 kilometrů, takže jsem byl celý den u chánova dvora a večer jsem se vracel domů. Chán mi daroval hřebce. V neděli jsem zůstával doma. Současně s dalším studiem jazyka jsem se také učil Korán, muslimskou svatou knihu, a další spisy. V roce 1883 jsem se naučil uzbecko-turecký jazyk tak dobře, že jsem byl přidělen jako tlumočník ke správci chána Seid-Muhammad-Sim-Bagadurovi. Chiva byla od naší vesnice vzdálena 6–7 kilometrů, takže jsem byl celý den u chánova dvora a večer jsem se vracel domů. Chán mi daroval hřebce. V neděli jsem zůstával doma. Současně s dalším studiem jazyka jsem se také učil Korán, muslimskou svatou knihu, a další spisy.
  
-Bohužel v naší komunitě vznikaly další neshody, což značně ovlivnilo můj duchovní život. My, mladí, jsme v této otázce nerozuměli našim rodi +Bohužel v naší komunitě vznikaly další neshody, což značně ovlivnilo můj duchovní život. My, mladí, jsme v této otázce nerozuměli našim rodičům, což jim samozřejmě působilo mnoho bolesti. Nakonec bylo strýci Eppovi zakázáno kázat v kostele a zůstal s deseti rodinami sám. K těmto deseti rodinám patřili i moji rodiče. My, čtyři bratři a jedna sestra, jsme už byli všichni ženatí a zůstali jsme v komunitě. Strýc Epp nás za to tvrdě odsoudil. Naši rodiče museli udělit svůj souhlas, což velmi zranilo naše srdce. Jak hluboce, to ví jen Bůh.
- +
-čům, což jim samozřejmě působilo mnoho bolesti. Nakonec bylo strýci Eppovi zakázáno kázat v kostele a zůstal s deseti rodinami sám. K těmto deseti rodinám patřili i moji rodiče. My, čtyři bratři a jedna sestra, jsme už byli všichni ženatí a zůstali jsme v komunitě. Strýc Epp nás za to tvrdě odsoudil. Naši rodiče museli udělit svůj souhlas, což velmi zranilo naše srdce. Jak hluboce, to ví jen Bůh.+
  
 Podobně to zažívaly i ostatní rodiny, které zůstaly v církvi. V roce 1880 jsme jako bohatí opustili naši krásnou domovinu Hansau, abychom se vydali do Asie. Otec prodal tři svá hospodářství a daroval je na toto šílenství. Teď jsme neměli nic. Ale ke slávě našeho Pána a Spasitele je třeba říci: „Nikdy jsme neměli hořkost vůči svým rodičům, příliš jsme je milovali na to, abychom k nim něco takového cítili. Udržet dobrý vztah ke strýci Eppovi mi však stálo hodně bojů.“ Podobně to zažívaly i ostatní rodiny, které zůstaly v církvi. V roce 1880 jsme jako bohatí opustili naši krásnou domovinu Hansau, abychom se vydali do Asie. Otec prodal tři svá hospodářství a daroval je na toto šílenství. Teď jsme neměli nic. Ale ke slávě našeho Pána a Spasitele je třeba říci: „Nikdy jsme neměli hořkost vůči svým rodičům, příliš jsme je milovali na to, abychom k nim něco takového cítili. Udržet dobrý vztah ke strýci Eppovi mi však stálo hodně bojů.“
Řádek 374: Řádek 362:
 Po podepsání a zapečetění tohoto dokumentu byli starostové posláni do vězení. Pak přišla řada na mě. Kalaur mě povolal do města, přečetl svědectví starostů a poté, rozzuřený, vyskočil ze židle, pokřižoval se před ikonou a přísahal: „Jak je pravda, že jsem se před tvýma očima pokřižoval před touto svatyní, tak tě pošlu na dlouhou cestu na Sibiř.“ Musel jsem mu odevzdat své záležitosti a byl jsem propuštěn. Po podepsání a zapečetění tohoto dokumentu byli starostové posláni do vězení. Pak přišla řada na mě. Kalaur mě povolal do města, přečetl svědectví starostů a poté, rozzuřený, vyskočil ze židle, pokřižoval se před ikonou a přísahal: „Jak je pravda, že jsem se před tvýma očima pokřižoval před touto svatyní, tak tě pošlu na dlouhou cestu na Sibiř.“ Musel jsem mu odevzdat své záležitosti a byl jsem propuštěn.
  
-Ale to nebylo všechno. Napsal také všem starostům a církevním představeným +Ale to nebylo všechno. Napsal také všem starostům a církevním představeným přísný dopis, který měl být přečten v kostelech: „Lesník Jantcen vznesl politické podezření vůči zcela nevinnému princi z Fergany Isráíl-Chán-Túrovi. Ale mám důkaz, že bývalý lesník Jantcen, aby vyhověl třem horlivým starostům, lhal a vše si vymyslel. Povídačky o revoluci se nepotvrdily. Toto musíte oznámit všem obyvatelům. Nikdo se už v budoucnu nesmí s Jantcenem zdravit.“
- +
- přísný dopis, který měl být přečten v kostelech: „Lesník Jantcen vznesl politické podezření vůči zcela nevinnému princi z Fergany Isráíl-Chán-Túrovi. Ale mám důkaz, že bývalý lesník Jantcen, aby vyhověl třem horlivým starostům, lhal a vše si vymyslel. Povídačky o revoluci se nepotvrdily. Toto musíte oznámit všem obyvatelům. Nikdo se už v budoucnu nesmí s Jantcenem zdravit.“+
  
 A nakonec starosta naší vesnice Orlovky obdržel další příkaz poslat Kalauru rozhodnutí obce s žádostí o osvobození obce od lháře Jantcena. Tento dopis měli podepsat všichni obyvatelé. Naše obec v Orlovce, jejíž polovina obyvatel byla luteráni, to ale neudělala. Zdůvodnili svůj odmítavý postoj tím, že v chování Kyrgyzů v poslední době bylo jasně patrné, jak moc jsou pobouřeni proti Rusům. Navíc si nepřáli Kalaurův příkaz. A nakonec starosta naší vesnice Orlovky obdržel další příkaz poslat Kalauru rozhodnutí obce s žádostí o osvobození obce od lháře Jantcena. Tento dopis měli podepsat všichni obyvatelé. Naše obec v Orlovce, jejíž polovina obyvatel byla luteráni, to ale neudělala. Zdůvodnili svůj odmítavý postoj tím, že v chování Kyrgyzů v poslední době bylo jasně patrné, jak moc jsou pobouřeni proti Rusům. Navíc si nepřáli Kalaurův příkaz.
Řádek 606: Řádek 592:
 Na to jsem odpověděl: „Drahý příteli, možná jste se nikdy v životě nevyjádřil tak přesně jako nyní, když jste řekl, že jste zakladatelem a vůdcem baptistické obce, a že to nebylo dílem Svatého Ducha. Neboť kdyby On byl zakladatelem a vedl, nejednalo by se s těmito dvěma tureckými bratry tak bezcitně. Věděl jste, že jsou křesťané a byli pokřtěni; věděl jste, že byli pro víru ve vězení, kde navzdory všem mučením zůstali věrní Pánu Ježíši. Jejich záda a chodidla, která jsem viděl, o tom dodnes svědčí. Ale vaše nekřesťanské chování je pochopitelné, když říkáte, že jste vy založil církev. V takovém případě to ani nemůže být jinak. Vaše 'já' brání Svatému Duchu.“ Na to jsem odpověděl: „Drahý příteli, možná jste se nikdy v životě nevyjádřil tak přesně jako nyní, když jste řekl, že jste zakladatelem a vůdcem baptistické obce, a že to nebylo dílem Svatého Ducha. Neboť kdyby On byl zakladatelem a vedl, nejednalo by se s těmito dvěma tureckými bratry tak bezcitně. Věděl jste, že jsou křesťané a byli pokřtěni; věděl jste, že byli pro víru ve vězení, kde navzdory všem mučením zůstali věrní Pánu Ježíši. Jejich záda a chodidla, která jsem viděl, o tom dodnes svědčí. Ale vaše nekřesťanské chování je pochopitelné, když říkáte, že jste vy založil církev. V takovém případě to ani nemůže být jinak. Vaše 'já' brání Svatému Duchu.“
  
-Bylo toho na něj příliš, a rychle zmizel. Protože zmíněný arménský bratr měl velký dům a byl navíc svobodným křesťanem, postaral se o to, abychom mohli pořá +Bylo toho na něj příliš, a rychle zmizel. Protože zmíněný arménský bratr měl velký dům a byl navíc svobodným křesťanem, postaral se o to, abychom mohli pořádat shromáždění každý večer po dobu dvanácti dní u něj doma. Každý večer přicházelo stále více lidí a mnozí nešťastní našli pokoj. Zajímavé bylo, že každý večer přicházel i vůdce baptistické obce. Ale mlčel. V těch pro mě nezapomenutelných večerních hodinách mezi námi mocně působil Svatý Duch.
- +
-dat shromáždění každý večer po dobu dvanácti dní u něj doma. Každý večer přicházelo stále více lidí a mnozí nešťastní našli pokoj. Zajímavé bylo, že každý večer přicházel i vůdce baptistické obce. Ale mlčel. V těch pro mě nezapomenutelných večerních hodinách mezi námi mocně působil Svatý Duch.+
  
 Poslední večer byla neděle. Do oběda jsme měli uzavřené shromáždění přesvědčených Božích dětí. Přišlo asi patnáct lidí. Stali se jádrem komunity nečlenských Božích dětí. Jelikož byl majitelem domu arménský bratr, který byl jinak nadaným řečníkem, převzal další vedení skupiny. Poslední večer byla neděle. Do oběda jsme měli uzavřené shromáždění přesvědčených Božích dětí. Přišlo asi patnáct lidí. Stali se jádrem komunity nečlenských Božích dětí. Jelikož byl majitelem domu arménský bratr, který byl jinak nadaným řečníkem, převzal další vedení skupiny.
Řádek 674: Řádek 658:
 „Drazí bratři! I pro spravedlivého mennonitu platí slovo, které Pán Ježíš řekl znalci zákona a učiteli Izraele: ‚Musíte se narodit znovu. Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království‘ (Jan 3, 3). Aby toto slovo zvlášť zdůraznil pro Nikodémovo srdce, Pán Ježíš jej zdůraznil dvojím ‚Amen, amen!‘ Je to důkaz a požadavek, který vychází z úst jednorozeného Božího Syna. V Janovi 1, 12–13 čteme, že Boží děti se rodí ne z lidí, ale z Boha. Zde vidíme, o co jde. Veškerou naší lidskou spravedlností ničeho nedosáhneme a zůstáváme ztraceni. Nikodém byl také velmi spravedlivým člověkem, ale to nestačilo. O tom, proč Ježíš přišel na tento svět, je psáno v Matoušovi 18, 11 a Lukášovi 19, 10: ‚Syn člověka přišel, aby hledal a zachránil, co bylo ztraceno.‘ „Drazí bratři! I pro spravedlivého mennonitu platí slovo, které Pán Ježíš řekl znalci zákona a učiteli Izraele: ‚Musíte se narodit znovu. Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království‘ (Jan 3, 3). Aby toto slovo zvlášť zdůraznil pro Nikodémovo srdce, Pán Ježíš jej zdůraznil dvojím ‚Amen, amen!‘ Je to důkaz a požadavek, který vychází z úst jednorozeného Božího Syna. V Janovi 1, 12–13 čteme, že Boží děti se rodí ne z lidí, ale z Boha. Zde vidíme, o co jde. Veškerou naší lidskou spravedlností ničeho nedosáhneme a zůstáváme ztraceni. Nikodém byl také velmi spravedlivým člověkem, ale to nestačilo. O tom, proč Ježíš přišel na tento svět, je psáno v Matoušovi 18, 11 a Lukášovi 19, 10: ‚Syn člověka přišel, aby hledal a zachránil, co bylo ztraceno.‘
  
-Jak víte, od dětství mě vychovávali skutečně spravedliví, dobří, kř +Jak víte, od dětství mě vychovávali skutečně spravedliví, dobří, křesťanští mennonitští rodiče. Po mém obrácení jsem byl na vlastní žádost pokřtěn křtem pokropení v roce 1882 a přijat do obce. Tehdy jsem prožíval hluboký pokoj a věděl jsem, že křtem jsem byl pohřben s Kristem do smrti a vzkříšen do nového života, jak je psáno v Římanům 6, 4.
- +
-esťanští mennonitští rodiče. Po mém obrácení jsem byl na vlastní žádost pokřtěn křtem pokropení v roce 1882 a přijat do obce. Tehdy jsem měl plný mír a věděl jsem, že křtem jsem byl pohřben s Kristem do smrti a vzkříšen do nového života, jak je psáno v Římanům 6, 4.+
  
 Kvůli církevním sporům v naší obci a pod vlivem prázdného života u dvora v Chivě, kde jsem byl překladatelem, moje vnitřní životní síla ochabla natolik, že jsem se přestěhoval do Auli-Aty. Tam jsem vstoupil do státní služby a ještě více se vzdálil od Pána. Tak jsem po mnoho let žil bez vnitřního pokoje, až mě postihl druhý, velmi strašný úder. V jasném Božím světle (a Bůh je světlo) jsem byl zcela zlomen vědomím své hříšnosti. Ale Boží milost byla větší než má hříšnost, a On mi opět daroval plný pokoj. To se projevilo především v tom, že veškerá nenávist opustila mé srdce a od té doby je naplněno Jeho láskou. Osvobodil mě také od mnoha dalších věcí, které se Mu nemohly líbit. Kvůli církevním sporům v naší obci a pod vlivem prázdného života u dvora v Chivě, kde jsem byl překladatelem, moje vnitřní životní síla ochabla natolik, že jsem se přestěhoval do Auli-Aty. Tam jsem vstoupil do státní služby a ještě více se vzdálil od Pána. Tak jsem po mnoho let žil bez vnitřního pokoje, až mě postihl druhý, velmi strašný úder. V jasném Božím světle (a Bůh je světlo) jsem byl zcela zlomen vědomím své hříšnosti. Ale Boží milost byla větší než má hříšnost, a On mi opět daroval plný pokoj. To se projevilo především v tom, že veškerá nenávist opustila mé srdce a od té doby je naplněno Jeho láskou. Osvobodil mě také od mnoha dalších věcí, které se Mu nemohly líbit.
Řádek 702: Řádek 684:
 V karavanseráji byly hned u vchodu čajovny, kde, sedíce na kobercích, pili čaj projíždějící nebo běžní návštěvníci trhu. Vždy jsem se k nim připojil, s brožurami v kapse, na ruském a uzbeckém jazyce. Lidé si brzy všimli mé kapsy a ptali se, co tam mám. Pak jsem vytáhl několik brožur a rozdal je těm, kdo uměli číst. Požádal jsem toho, kdo nejlépe uměl číst, aby nahlas přečetl například Jana 3:16, a jak mi Pán v té chvíli vnuknul, nasměroval jsem je k dalším místům Písma. V karavanseráji byly hned u vchodu čajovny, kde, sedíce na kobercích, pili čaj projíždějící nebo běžní návštěvníci trhu. Vždy jsem se k nim připojil, s brožurami v kapse, na ruském a uzbeckém jazyce. Lidé si brzy všimli mé kapsy a ptali se, co tam mám. Pak jsem vytáhl několik brožur a rozdal je těm, kdo uměli číst. Požádal jsem toho, kdo nejlépe uměl číst, aby nahlas přečetl například Jana 3:16, a jak mi Pán v té chvíli vnuknul, nasměroval jsem je k dalším místům Písma.
  
-Mnozí mě znali již dříve a rádi naslouchali slovům z Bible. Samozřejmě, Slovo bylo přijímáno různě, ale na většinu lidí mělo velký dojem. Tady mě především vedlo slovo z Izajáše 55:11: „Tak i mé slovo, které vychází z mých úst, nevrátí se ke mně prázdné, ale vykoná to, co se mi líbí, a naplní to, k čemu jsem je +Mnozí mě znali již dříve a rádi naslouchali slovům z Bible. Samozřejmě, Slovo bylo přijímáno různě, ale na většinu lidí mělo velký dojem. Tady mě především vedlo slovo z Izajáše 55:11: „Tak i mé slovo, které vychází z mých úst, nevrátí se ke mně prázdné, ale vykoná to, co se mi líbí, a naplní to, k čemu jsem je poslal.“
- +
- poslal.“+
  
 Tak i tato cesta skončila v domě biblické společnosti u bratra Jantcena. Jak bylo obvyklé, zůstal jsem tam i tentokrát na delší dobu. Navštěvovali jsme ruskou baptistickou obec, ke které se připojili i někteří Němci. Přijali nás s velkou láskou, jako bychom k nim patřili. Často nám také nabízeli vysvětlovat Boží slovo. Tak i tato cesta skončila v domě biblické společnosti u bratra Jantcena. Jak bylo obvyklé, zůstal jsem tam i tentokrát na delší dobu. Navštěvovali jsme ruskou baptistickou obec, ke které se připojili i někteří Němci. Přijali nás s velkou láskou, jako bychom k nim patřili. Často nám také nabízeli vysvětlovat Boží slovo.
Řádek 728: Řádek 708:
 Nakonec se začal pokořovat. Dokonce jsme ho přesvědčili, aby šel s námi na shromáždění. Utišený a tichý, šel s námi, ale kázání poslouchal pozorně a byl zjevně zasažen. Po kázání si všichni klekli (takový byl zvyk v této obci) a všichni se hlasitě modlili, co měli na srdci. Nakonec se začal pokořovat. Dokonce jsme ho přesvědčili, aby šel s námi na shromáždění. Utišený a tichý, šel s námi, ale kázání poslouchal pozorně a byl zjevně zasažen. Po kázání si všichni klekli (takový byl zvyk v této obci) a všichni se hlasitě modlili, co měli na srdci.
  
-Co se dělo v srdci našeho přítele Laubacha — to nevíme. Ale po tom už shromáždění nevynechal. Doma se stal tichým člověkem. Krátce poté se vážně pokání činil a obdržel plný mír. Chtěl přijmout křest. On a jeho žena byli velmi šťastní. Ona téměř nevěřila: „Moje štěstí je božsky veliké.“+Co se odehrávalo v srdci našeho přítele Laubacha, to nevíme. Ale od té doby už nevynechal žádné shromáždění. Doma se stal klidným a vyrovnaným člověkem. Krátce nato vážně činil pokání a našel hluboký pokoj. Rozhodl se přijmout křest. On a jeho žena byli velmi šťastní. Ona tomu téměř nemohla uvěřit: „Moje štěstí je opravdu obrovské.“
  
 Podle názoru bratří ho chtěli pokřtít příští neděli v řece Sálár, která tekla za městem kolem koupaliště. V neděli ráno, po kázání a modlitbě, se celá obec vydala k řece. Kdo jen mohl, tlačili se do koupelny, která byla otevřená směrem k vodě. K vodě vedly schody. V rohu byla malá převlékárna. Po krátkém kázání vedoucího bratra o obrácení a křtu a závěrečné modlitbě ten, kdo měl křtít, vstoupil v bílém oděvu do vody. Za ním následoval křtěný. Ale najednou se otočil a utíkal zpátky do kabinky. Brzy se znovu objevil a klidně sestoupil po schodech do vody. Byl pokřtěn. Zatímco se převlékali, obec zpívala a se zpěvem se vrátila do modlitebny, kde slavnost skončila. Podle názoru bratří ho chtěli pokřtít příští neděli v řece Sálár, která tekla za městem kolem koupaliště. V neděli ráno, po kázání a modlitbě, se celá obec vydala k řece. Kdo jen mohl, tlačili se do koupelny, která byla otevřená směrem k vodě. K vodě vedly schody. V rohu byla malá převlékárna. Po krátkém kázání vedoucího bratra o obrácení a křtu a závěrečné modlitbě ten, kdo měl křtít, vstoupil v bílém oděvu do vody. Za ním následoval křtěný. Ale najednou se otočil a utíkal zpátky do kabinky. Brzy se znovu objevil a klidně sestoupil po schodech do vody. Byl pokřtěn. Zatímco se převlékali, obec zpívala a se zpěvem se vrátila do modlitebny, kde slavnost skončila.
Řádek 736: Řádek 716:
 ---- ----
  
-Když jsme chtěli druhý den ráno vstát od stolu, hostitel vytáhl peněženku, předal nám tři sta rublů a řekl: „Drahý bratře Jantzene, vezměte tyto peníze, kupte hladovým Uzbekům ve starém městě chléb a nakrmte je. Pak jim kázat evangelium a uvidíte, že posluchači s plným žaludkem vás rychleji poslechnou než s prázdným.“+Když jsme se druhý den ráno chystali vstát od stolu, hostitel vytáhl peněženku, podal nám tři sta rublů a řekl: „Drahý bratře Jantzene, vezměte tyto peníze, kupte hladovým Uzbekům ve starém městě chléb a nasyťte je. Potom jim můžete kázat evangelium. Uvidíte, že posluchači s plným žaludkem vás budou vnímat lépe než ti, kteří hladoví.“
  
 Druhý den ráno bratr Laubach udělal totéž, a třetí den také. Tehdy jsem s údivem řekl: „Ale bratře Laubachu, není to příliš mnoho? Máš přece ženu a děti?“ Druhý den ráno bratr Laubach udělal totéž, a třetí den také. Tehdy jsem s údivem řekl: „Ale bratře Laubachu, není to příliš mnoho? Máš přece ženu a děti?“
  
-Odpověděl: „Drazí moji bratři, i má peněženka byla pokřtěna a patří Pánu. Copak jste si nevšimli, když jsem se chtěl ponořit do vody, že jsem se vrátil? A důvod byl ten: když jsem se převlékal ke křtu, Duch Svatý mi řekl: ‚Adame, vezmi si s sebou peněženku, i ta musí být pokřtěna.‘ Ale satan mi zašeptal: ‚Ale máš přece ženu a děti.‘ A já ho poslechl. Ale když jsem chtěl vstoupit do vody, Duch Boží mi znovu řekl: ‚Adame, zastav se, teď nebo nikdy, rychle se vrať a vezmi svou peněženku, i ta musí být pokřtěna, protože od nynějška patří Mně.‘ Tak jsem se rychle vrátil a vzal ji. Neřekl jsem o tom lidem. Tak i má peněženka dostala křest a nyní plně patří Pánu. Proto se o mě, drazí bratři, nestarejte, vím, co +Odpověděl: „Drazí moji bratři, i má peněženka byla pokřtěna a patří Pánu. Copak jste si nevšimli, když jsem se chtěl ponořit do vody, že jsem se vrátil? A důvod byl ten: když jsem se převlékal ke křtu, Duch Svatý mi řekl: ‚Adame, vezmi si s sebou peněženku, i ta musí být pokřtěna.‘ Ale satan mi zašeptal: ‚Ale máš přece ženu a děti.‘ A já ho poslechl. Ale když jsem chtěl vstoupit do vody, Duch Boží mi znovu řekl: ‚Adame, zastav se, teď nebo nikdy, rychle se vrať a vezmi svou peněženku, i ta musí být pokřtěna, protože od nynějška patří Mně.‘ Tak jsem se rychle vrátil a vzal ji. Neřekl jsem o tom lidem. Tak i má peněženka dostala křest a nyní plně patří Pánu. Proto se o mě, drazí bratři, nestarejte, vím, co dělám. A teď, šťastnou cestu do starého města.“
- +
- dělám. A teď, šťastnou cestu do starého města.“+
  
 Jednou jsme seděli společně v domě biblické společnosti. Kvůli velkému horku byly dveře široce otevřené. A vtom jsme uviděli, jak vešel silně otrhaný hadži — to je poutník do Mekky, který už tam byl. Tito poutníci se snadno poznají: na hlavě mají zvláštně zamotaný široký turban a světlý plášť poutníka. Tento člověk vstoupil a posadil se, očividně velmi unavený a vyčerpaný, na podlahu a zeptal se, zda máme velkou Lutherovu knihu v uzbeckém jazyce. Nejdříve jsme nechápali, co má na mysli. Pak nám vysvětlil, že v té knize je psáno o Ježíši, Synu Panny Marie. A tehdy jsme pochopili, že hledá Bibli. Jednou jsme seděli společně v domě biblické společnosti. Kvůli velkému horku byly dveře široce otevřené. A vtom jsme uviděli, jak vešel silně otrhaný hadži — to je poutník do Mekky, který už tam byl. Tito poutníci se snadno poznají: na hlavě mají zvláštně zamotaný široký turban a světlý plášť poutníka. Tento člověk vstoupil a posadil se, očividně velmi unavený a vyčerpaný, na podlahu a zeptal se, zda máme velkou Lutherovu knihu v uzbeckém jazyce. Nejdříve jsme nechápali, co má na mysli. Pak nám vysvětlil, že v té knize je psáno o Ježíši, Synu Panny Marie. A tehdy jsme pochopili, že hledá Bibli.
Řádek 952: Řádek 930:
 „Duch svatý Boží mu to vnuknul.“ „Duch svatý Boží mu to vnuknul.“
  
-Byl velmi překvapený a dlouho přemýšlel. Nakonec se zeptal, zda je to napsáno ve všech Biblích. Odpověděl jsem kladně. Po dalším přemýšlení řekl: „Potřebuji Bibli.“+Byl velmi překvapený a dlouho nad tím přemýšlel. Nakonec se zeptal, jestli je to napsáno ve všech Biblích. Přikývl jsem. Po chvíli uvažování pak řekl: „Potřebuji Bibli.“
  
 Na to jsem ho požádal o papír a pero a řekl: „Napíšu vzkaz svému příteli zde ve městě a on vám Bibli sežene.“ Na to jsem ho požádal o papír a pero a řekl: „Napíšu vzkaz svému příteli zde ve městě a on vám Bibli sežene.“
Řádek 1041: Řádek 1019:
 My dva jsme vystoupili a objevili hubeného rolníka s ještě hubenějším koníkem a saněmi. Zeptali jsme se ho, kam jede. Odpověděl: „Hledám lidi, které bych mohl někam dovézt, abych si trochu vydělal.“ My dva jsme vystoupili a objevili hubeného rolníka s ještě hubenějším koníkem a saněmi. Zeptali jsme se ho, kam jede. Odpověděl: „Hledám lidi, které bych mohl někam dovézt, abych si trochu vydělal.“
  
-Požádali jsme ho, aby nás odvezl do Alexanderthalu k Němcům. Váhal, bál se, že jeho kůň nevydrží vzdálenost 120 kilometrů. Nakonec se ale nechal přesvědčit. Na náš dotaz, kolik bude cesta stát, požadoval jen chleba a žádné peníze. A protože naše pytle byly plné jídla, rychle jsme se dohodli. Pytle jsme naložili na saně a vyrazili. Brzy nás kočí požádal o jídlo. Dali jsme mu, +Požádali jsme ho, aby nás odvezl do Alexanderthalu k Němcům. Váhal, bál se, že jeho kůň nevydrží vzdálenost 120 kilometrů. Nakonec se ale nechal přesvědčit. Na náš dotaz, kolik bude cesta stát, požadoval jen chleba a žádné peníze. A protože naše pytle byly plné jídla, rychle jsme se dohodli. Pytle jsme naložili na saně a vyrazili. Brzy nás kočí požádal o jídlo. Dali jsme mu, a byl velmi šťastný a vděčný.
- +
- a byl velmi šťastný a vděčný.+
  
 Přenocovali jsme v cestou míjených vesnicích v budovách milice, protože v mnoha domech byli zmrzlí a hladoví mrtví. Protože jsem měl u sebe mandát okresního komisaře z Auli-Aty, a mohl jsem jej ukázat milici, vždy nám zajistili teplou místnost, samovar a krmivo pro koně. Takže dobře bylo i kočímu. Přenocovali jsme v cestou míjených vesnicích v budovách milice, protože v mnoha domech byli zmrzlí a hladoví mrtví. Protože jsem měl u sebe mandát okresního komisaře z Auli-Aty, a mohl jsem jej ukázat milici, vždy nám zajistili teplou místnost, samovar a krmivo pro koně. Takže dobře bylo i kočímu.
Řádek 1055: Řádek 1031:
 A tak začal boj proti osmi „vládcům“, poslaným z Moskvy do Auli-Aty. Bratři Frese a Klassen mi věrně pomáhali při jednání s různými institucemi. Mnoho jsme ale nezmohli. Nikdo z vyšších úředníků nechtěl věřit, že členové jejich strany v 36 případech hrubě porušili bolševické zákony. Na druhou stranu nemohli prostě přehlédnout mnoho podpisů. Proto jsem trval na svých požadavcích pohnat tyto porušovatele bolševických zákonů k odpovědnosti a osvobodit nás od takového teroru. Kromě toho bylo třeba přivézt naše učitele ze Sibiře zpět. A tak začal boj proti osmi „vládcům“, poslaným z Moskvy do Auli-Aty. Bratři Frese a Klassen mi věrně pomáhali při jednání s různými institucemi. Mnoho jsme ale nezmohli. Nikdo z vyšších úředníků nechtěl věřit, že členové jejich strany v 36 případech hrubě porušili bolševické zákony. Na druhou stranu nemohli prostě přehlédnout mnoho podpisů. Proto jsem trval na svých požadavcích pohnat tyto porušovatele bolševických zákonů k odpovědnosti a osvobodit nás od takového teroru. Kromě toho bylo třeba přivézt naše učitele ze Sibiře zpět.
  
-Jednoho dne mě doma navštívil zástupce Kominterny, také bývalý válečný zajatec, který mluvil německy. Přišel s výhrůžkami, ale zůstal jsem pevný. Nakonec Ústřední výbor přislíbil pohnat onu „osmičku“ k odpovědnosti a vrátit učitele zpět. A mně bylo povoleno vrátit se domů. Toto slibné rozhodnutí jsem chtěl mít písemně, protože bez papíru jsem se vracet nemohl. Nakonec bratři Frese a +Jednoho dne mě doma navštívil zástupce Kominterny, také bývalý válečný zajatec, který mluvil německy. Přišel s výhrůžkami, ale zůstal jsem pevný. Nakonec Ústřední výbor přislíbil pohnat onu „osmičku“ k odpovědnosti a vrátit učitele zpět. A mně bylo povoleno vrátit se domů. Toto slibné rozhodnutí jsem chtěl mít písemně, protože bez papíru jsem se vracet nemohl. Nakonec bratři Frese a Klassen dosáhli toho, aby Ústřední výbor vydal takový papír. A já jsem se ihned vydal na zpáteční cestu dlouhou 5000 kilometrů, na které také bylo mnoho překážek a zážitků. Tato cesta tam i zpět trvala téměř šest měsíců.
- +
-Klassen dosáhli toho, aby Ústřední výbor vydal takový papír. A já jsem se ihned vydal na zpáteční cestu dlouhou 5000 kilometrů, na které také bylo mnoho překážek a zážitků. Tato cesta tam i zpět trvala téměř šest měsíců.+
  
 Hned v den mého příjezdu byla „osmička“ obzvláště důrazně a přesvědčivě svolána na shromáždění pro všechny, kteří měli hlasovací právo. Samozřejmě jsem se také zúčastnil a seděl v první řadě před vedoucím. On vstal a oznámil, že jsem na žádost všech obyvatel odjel do Moskvy, abych jim zabránil v práci. A že jsem tam situaci prezentoval tak, že je nyní chtějí postavit před soud a možná i zastřelit. Ale podle jeho slov bylo vše předloženo nesprávně. Na tomto základě napsali vysvětlení. Pokud obec podepíše jejich vysvětlení, budou zproštěni trestu. Jako křesťanům a antimilitaristům by nám mělo být nemožné poslat je na smrt. Pravděpodobně bylo vše špatně představeno tím špatným křesťanem Jantzenem, a ukázal na mě prstem. Hned v den mého příjezdu byla „osmička“ obzvláště důrazně a přesvědčivě svolána na shromáždění pro všechny, kteří měli hlasovací právo. Samozřejmě jsem se také zúčastnil a seděl v první řadě před vedoucím. On vstal a oznámil, že jsem na žádost všech obyvatel odjel do Moskvy, abych jim zabránil v práci. A že jsem tam situaci prezentoval tak, že je nyní chtějí postavit před soud a možná i zastřelit. Ale podle jeho slov bylo vše předloženo nesprávně. Na tomto základě napsali vysvětlení. Pokud obec podepíše jejich vysvětlení, budou zproštěni trestu. Jako křesťanům a antimilitaristům by nám mělo být nemožné poslat je na smrt. Pravděpodobně bylo vše špatně představeno tím špatným křesťanem Jantzenem, a ukázal na mě prstem.
Řádek 1113: Řádek 1087:
 „Dobře, dám vám čas do zítřejšího oběda, možná mi odpovíte,“ souhlasili. Když jsem se další den u oběda zeptal, zda mají odpověď, všichni tři řekli: „Ne!“ „Dobře, dám vám čas do zítřejšího oběda, možná mi odpovíte,“ souhlasili. Když jsem se další den u oběda zeptal, zda mají odpověď, všichni tři řekli: „Ne!“
  
-„Pak vám řeknu svůj názor a tím odpovím na vaši otázku. Usmál jsem se proto, že jsem se podíval podél našeho dlouhého stolu, viděl naše milé sboristy, jak radostně a s chutí jedí spolu a vzájemně se baví, a každý se těší z druhého. Přemýšlel jsem: tady není žádné rozdělení, všichni jsou jednotní. Ale, běda! Kdyby náš milý bratr Ščetinin, který je baptista, řekl: ‚Drazí bratři, Pán nám ve své milosti dovolil v Auli-Ata společně pracovat, s radostí pod Jeho vedením, abychom zpěvem a kázáním evangelia vyzvali hříšníky k pokání a řekli jim, jak je Pán miluje, že nikoho neodmítá. Také jsme zakusili, že Jeho Duch působí mezi posluchači. Nyní navrhuji, abychom předtím, než se najíme, poklekli a uctili Pána, poděkovali Mu za to, že nás učinil novým stvořením, abychom byli v tomto světě svědky Boha slovem +„Pak vám řeknu svůj názor a tím odpovím na vaši otázku. Usmál jsem se proto, že jsem se podíval podél našeho dlouhého stolu, viděl naše milé sboristy, jak radostně a s chutí jedí spolu a vzájemně se baví, a každý se těší z druhého. Přemýšlel jsem: tady není žádné rozdělení, všichni jsou jednotní. Ale, běda! Kdyby náš milý bratr Ščetinin, který je baptista, řekl: ‚Drazí bratři, Pán nám ve své milosti dovolil v Auli-Ata společně pracovat, s radostí pod Jeho vedením, abychom zpěvem a kázáním evangelia vyzvali hříšníky k pokání a řekli jim, jak je Pán miluje, že nikoho neodmítá. Také jsme zakusili, že Jeho Duch působí mezi posluchači. Nyní navrhuji, abychom předtím, než se najíme, poklekli a uctili Pána, poděkovali Mu za to, že nás učinil novým stvořením, abychom byli v tomto světě svědky Boha slovem i písní. Navrhuji také: pojďme společně slavit svatou večeři Páně a pak se najíst.‘ Myslel jsem na to, drazí bratři. Proto můj úsměv byl trochu trpký. Věděl jsem, že kdyby bratr Ščetinin udělal takový návrh, ty, drahý bratře B., bys se svou komunitou odešel jednou stranou, a ty, drahý bratře K., se svými druhou stranou. Stalo by se to, přestože víme, že jsme všichni Boží děti, nebo jak to Pavel říká, ‚údy těla Ježíše Krista‘. Mohla by existovat užší vazba s Ním a mezi sebou? Možná proto mě napadlo: možná proto řekl Pán Ježíš svým učedníkům (zhruba v tomto duchu): ‚Já vás znám a připravím vám příbytky, protože v nejvyšší blaženosti nebudete schopni se navzájem snášet.‘ Bratři, srdce mi krvácí, když přemýšlím o stavu Božího lidu.“
- +
- i písní. Navrhuji také: pojďme společně slavit svatou večeři Páně a pak se najíst.‘ Myslel jsem na to, drazí bratři. Proto můj úsměv byl trochu trpký. Věděl jsem, že kdyby bratr Ščetinin udělal takový návrh, ty, drahý bratře B., bys se svou komunitou odešel jednou stranou, a ty, drahý bratře K., se svými druhou stranou. Stalo by se to, přestože víme, že jsme všichni Boží děti, nebo jak to Pavel říká, ‚údy těla Ježíše Krista‘. Mohla by existovat užší vazba s Ním a mezi sebou? Možná proto mě napadlo: možná proto řekl Pán Ježíš svým učedníkům (zhruba v tomto duchu): ‚Já vás znám a připravím vám příbytky, protože v nejvyšší blaženosti nebudete schopni se navzájem snášet.‘ Bratři, srdce mi krvácí, když přemýšlím o stavu Božího lidu.“+
  
 Mlčel jsem. Všichni tři bratři seděli a neřekli ani slovo. Sboristé ztichli a jen tu a tam si něco šeptali. Nakonec nečekaně vstal bratr B. a řekl: „Chci zde přiznat, že jsem sem přijel s nesvatým předsudkem. A kvůli tomuto předsudku jsem se stal překážkou Božího díla, jinak mohlo být požehnání mnohem větší. Je mi to opravdu líto.“ K tomuto přiznání se připojil i bratr K. Mlčel jsem. Všichni tři bratři seděli a neřekli ani slovo. Sboristé ztichli a jen tu a tam si něco šeptali. Nakonec nečekaně vstal bratr B. a řekl: „Chci zde přiznat, že jsem sem přijel s nesvatým předsudkem. A kvůli tomuto předsudku jsem se stal překážkou Božího díla, jinak mohlo být požehnání mnohem větší. Je mi to opravdu líto.“ K tomuto přiznání se připojil i bratr K.
Řádek 1147: Řádek 1119:
 Téměř každý večer kolem deváté hodiny procházel tím dlouhým chodbou tento krvelačný člověk se svým sekretářem a několika vojáky. Rozmístil vojáky na stráž a sám vstoupil do jednotlivých cel, aby si vybral oběti. Ty musely vyjít na chodbu. Když podle něj bylo dostatek obětí, jak nám vyprávěli strážci, vybral vždy dvacet až pětadvacet lidí a pak je vyvedli do blízkého lesíku a hned je tam zastřelili. Často to probíhalo před očima strážců, kteří nám to ráno při patnáctiminutové procházce vyprávěli. Téměř každý večer kolem deváté hodiny procházel tím dlouhým chodbou tento krvelačný člověk se svým sekretářem a několika vojáky. Rozmístil vojáky na stráž a sám vstoupil do jednotlivých cel, aby si vybral oběti. Ty musely vyjít na chodbu. Když podle něj bylo dostatek obětí, jak nám vyprávěli strážci, vybral vždy dvacet až pětadvacet lidí a pak je vyvedli do blízkého lesíku a hned je tam zastřelili. Často to probíhalo před očima strážců, kteří nám to ráno při patnáctiminutové procházce vyprávěli.
  
-Jednoho večera přišla řada i na naši celu číslo 9. Když krvelačný muž vstoupil, všichni se vzrušeně vztyčili. Viděli jsme před sebou mladého muže, asi sedmadvacetiletého. Na boku měl zavěšené dva těžké revolvery a k tomu kavkazskou dýku. Vedle něj stál sekretář, zřejmě Rus, s velkou knihou pod paží. Ten mladík hrozně klel a zař +Jednoho večera přišla řada i na naši celu číslo 9. Když krvelačný muž vstoupil, všichni se vzrušeně vztyčili. Viděli jsme před sebou mladého muže, asi sedmadvacetiletého. Na boku měl zavěšené dva těžké revolvery a k tomu kavkazskou dýku. Vedle něj stál sekretář, zřejmě Rus, s velkou knihou pod paží. Ten mladík hrozně klel a zařval: „Hledal jsem vás, kulaci, dlouho, a konečně jsem vás našel. Podívejte se, zde mám plnou moc od ÚV a rozkaz vás všechny zničit bez soudu, tedy tímto revolverem vás poslat na Měsíc.“
- +
-val: „Hledal jsem vás, kulaci, dlouho, a konečně jsem vás našel. Podívejte se, zde mám plnou moc od ÚV a rozkaz vás všechny zničit bez soudu, tedy tímto revolverem vás poslat na Měsíc.“+
  
 Sekretář měl otevřít knihu a přečíst naše jména. Bylo jich jen několik, ale všichni byli v nejvyšším napětí a čekali, zda budou vyvoláni. Toto ticho bylo pro mnohé téměř nesnesitelné. Ti, které zavolal, vyšli vpřed – někdy jich bylo deset, někdy méně. Když stáli před ním, proklel je, Boha, Ježíše, Boží Matku a všechny svaté. Pak třem z nich nařídil odejít na chodbu a ostatním řekl: Sekretář měl otevřít knihu a přečíst naše jména. Bylo jich jen několik, ale všichni byli v nejvyšším napětí a čekali, zda budou vyvoláni. Toto ticho bylo pro mnohé téměř nesnesitelné. Ti, které zavolal, vyšli vpřed – někdy jich bylo deset, někdy méně. Když stáli před ním, proklel je, Boha, Ježíše, Boží Matku a všechny svaté. Pak třem z nich nařídil odejít na chodbu a ostatním řekl:
Řádek 1209: Řádek 1179:
 Začal hledat. Na dlouhé polici byly všechny knihy se jmény podle měsíců. Moje jméno nenašel ve starších záznamech. Ale jeho ruka se blížila ke knize za únor předchozího roku, kde muselo být moje jméno. Seděl jsem tiše a třásl se, v duchu volal: „Ó Otče!“ Začal hledat. Na dlouhé polici byly všechny knihy se jmény podle měsíců. Moje jméno nenašel ve starších záznamech. Ale jeho ruka se blížila ke knize za únor předchozího roku, kde muselo být moje jméno. Seděl jsem tiše a třásl se, v duchu volal: „Ó Otče!“
  
-Najednou se otočil a řekl: „Ach, ve dvou posledních knihách pravděpodobně také nebudete.“ Okamžitě nadiktoval svému písaři potvrzení k získání zahraničních pasů pro mě a mou ženu. Podepsal +Najednou se otočil a řekl: „Ach, ve dvou posledních knihách pravděpodobně také nebudete.“ Okamžitě nadiktoval svému písaři potvrzení k získání zahraničních pasů pro mě a mou ženu. Podepsal ho, opatřil razítkem, podal mi papír a řekl: „Přeji vám šťastnou cestu. Kdybych byl takovým kapitalistou jako vy, také bych rád jednou jel do zahraničí a viděl, jak tam lidé žijí.“
- +
- ho, opatřil razítkem, podal mi papír a řekl: „Přeji vám šťastnou cestu. Kdybych byl takovým kapitalistou jako vy, také bych rád jednou jel do zahraničí a viděl, jak tam lidé žijí.“+
  
 Podal mi ruku a propustil mě. Nepamatuji si, zda jsem poděkoval. Uvnitř mě nebylo nic jiného než úžas a zmatení. Jakmile jsem vyšel na ulici, řekl jsem: „Ó Otče, jak jsi velký ve své milosti k takovému ubohému, nedokonalému člověku, jako jsem já!“ Podal mi ruku a propustil mě. Nepamatuji si, zda jsem poděkoval. Uvnitř mě nebylo nic jiného než úžas a zmatení. Jakmile jsem vyšel na ulici, řekl jsem: „Ó Otče, jak jsi velký ve své milosti k takovému ubohému, nedokonalému člověku, jako jsem já!“
Řádek 1255: Řádek 1223:
 Nastal čas loučení. Museli jsme se rozloučit se všemi svými dětmi a vnoučaty, s domem a dvorem, se vším, co nám bylo blízké a drahé. Matka už seděla ve voze. Všichni naši blízcí stáli kolem a plakali. Nastal čas loučení. Museli jsme se rozloučit se všemi svými dětmi a vnoučaty, s domem a dvorem, se vším, co nám bylo blízké a drahé. Matka už seděla ve voze. Všichni naši blízcí stáli kolem a plakali.
  
-Už jsem seděl ve voze, když jsem náhle vyskočil a ještě jednou proběhl oběma svými domy, dříve plnými stodolami a budovami pro zemědělské stroje, které byly nyní prázdné, prošel zahradou a ještě jednou vstoupil do své pracovny. +Už jsem seděl ve voze, když jsem náhle vyskočil a ještě jednou proběhl oběma svými domy, dříve plnými stodolami a budovami pro zemědělské stroje, které byly nyní prázdné, prošel zahradou a ještě jednou vstoupil do své pracovny. Tam v pouzdře ležel můj koncertní citer. Nějak jsem ho instinktivně popadl a vzal s sebou, protože jsem později ani nemohl vzpomenout, jak se ocitl na našem voze.
- +
- Tam v pouzdře ležel můj koncertní citer. Nějak jsem ho instinktivně popadl a vzal s sebou, protože jsem později ani nemohl vzpomenout, jak se ocitl na našem voze.+
  
 Konečně jsem zaujal své místo a zvolal: „Bůh s vámi, moji drazí, na shledanou v nebi!“ A bratr Jantzen vyjel z dvora. Matka v bezvědomí padla do mých rukou. Bylo 28. března 1923. Konečně jsem zaujal své místo a zvolal: „Bůh s vámi, moji drazí, na shledanou v nebi!“ A bratr Jantzen vyjel z dvora. Matka v bezvědomí padla do mých rukou. Bylo 28. března 1923.
Řádek 1299: Řádek 1265:
 „Jsou tam potraviny.“ „Jsou tam potraviny.“
  
-„Chcete tím krmit Němce, zatímco my tady skoro umíráme hlady? Ale to nedopustím. Zůstanou tady! A jestli ještě ceknete, proklatý buržoazní kapitalisto, dostanete tady kulku, před kterou se chcete zachránit. Dobře víme, kdo jste. Co máte tam v té černé krabici? +„Chcete tím krmit Němce, zatímco my tady skoro umíráme hlady? Ale to nedopustím. Zůstanou tady! A jestli ještě ceknete, proklatý buržoazní kapitalisto, dostanete tady kulku, před kterou se chcete zachránit. Dobře víme, kdo jste. Co máte tam v té černé krabici?“
- +
-“+
  
 „To je můj koncertní citer, na který rád hraju.“ „To je můj koncertní citer, na který rád hraju.“
Řádek 1383: Řádek 1347:
 Když nám pan Roiber vše ukázal, znovu nás vzal nahoru a řekl: „Moji drazí bratře a sestro Jantzenovi! Když nám pan Roiber vše ukázal, znovu nás vzal nahoru a řekl: „Moji drazí bratře a sestro Jantzenovi!
  
-Tento dům vás čekal už dva měsíce. Moje neteř, paní D., která žije v sousedním domě, vás bude podle potřeby zásobovat mlékem a máslem. Chléb vám každý den dodá náš přítel a bratr I., jehož pekárna je padesát metr +Tento dům vás čekal už dva měsíce. Moje neteř, paní D., která žije v sousedním domě, vás bude podle potřeby zásobovat mlékem a máslem. Chléb vám každý den dodá náš přítel a bratr I., jehož pekárna je padesát metrů odtud. Platit nemusíte, to je moje záležitost. Vidím však, že potřebujete odpočinek. Takže se teď s vámi rozloučím a za dvě hodiny vás vyzvednu a vezmu vás do mého domu v údolí, kde žiji u svého švagra. Tam poobědváme.“
- +
-ů odtud. Platit nemusíte, to je moje záležitost. Vidím však, že potřebujete odpočinek. Takže se teď s vámi rozloučím a za dvě hodiny vás vyzvednu a vezmu vás do mého domu v údolí, kde žiji u svého švagra. Tam poobědváme.“+
  
 Když odjel, seděli jsme s manželkou jako ve snu, neschopni slov. Vše, co jsme zažili a slyšeli to ráno, bylo nad naše chápání. Seděli jsme tiše a vzdychali: „Ó Bože, jak jsi milostivý. Jak najdeme slova díků za to všechno!“ Když odjel, seděli jsme s manželkou jako ve snu, neschopni slov. Vše, co jsme zažili a slyšeli to ráno, bylo nad naše chápání. Seděli jsme tiše a vzdychali: „Ó Bože, jak jsi milostivý. Jak najdeme slova díků za to všechno!“
Řádek 1439: Řádek 1401:
 S těmito slovy přede mě najednou postavil citru, kterou tajně přivezl z našeho domu. Podíval jsem se na citru, na lidi, kteří se znovu v klidu posadili, a v rozpacích jsem si povzdechl: „Pane, co mám nyní zpívat?“ Pak jsem řekl: „Jsem překvapen tímto nečekaným momentem, ale jestli to má být tak, zazpívám vám ve čtyřech krátkých slokách příběh svého života: S těmito slovy přede mě najednou postavil citru, kterou tajně přivezl z našeho domu. Podíval jsem se na citru, na lidi, kteří se znovu v klidu posadili, a v rozpacích jsem si povzdechl: „Pane, co mám nyní zpívat?“ Pak jsem řekl: „Jsem překvapen tímto nečekaným momentem, ale jestli to má být tak, zazpívám vám ve čtyřech krátkých slokách příběh svého života:
  
-Svobodně mám vše, co jsem mohl mít,   +Svobodně mám vše, co jsem mohl mít,  \\ 
-Z Boží milosti jsem ten, kdo jsem.   +Z Boží milosti jsem ten, kdo jsem. \\ 
-Ne pro chválu, ale pro jasnost:  +Ne pro chválu, ale pro jasnost: \\
 Jsem jedním z těch, které milost našla! Jsem jedním z těch, které milost našla!
  
-Refrén:   +Refrén: \\ 
-Chválím nahlas Spasitele mého:   +Chválím nahlas Spasitele mého: \\ 
-Jsem jedním z těch, které milost našla!+Jsem jedním z těch, které milost našla! \\
  
-Jednou jsem hluboko, zapletený v hříchu,   +Jednou jsem hluboko, zapletený v hříchu,  \\  
-Byl daleko od Boží milosti.   +Byl daleko od Boží milosti.   \\ 
-Ale dotkla se mě Ježíšova ruka:  +Ale dotkla se mě Ježíšova ruka:   \\
 Jsem jedním z těch, které milost našla! Jsem jedním z těch, které milost našla!
  
-Slzy mě nezměnily,   +Slzy mě nezměnily,   \\ 
-Ale milost Pána mě uzdravila.   +Ale milost Pána mě uzdravila.   \\ 
-Otráven hříchem a vzdálen od Krista,  +Otráven hříchem a vzdálen od Krista,   \\
 Jsem jedním z těch, které milost našla. Jsem jedním z těch, které milost našla.
  
-Chci vám předat se zářícíma očima,   +Chci vám předat se zářícíma očima,  \\  
-Že štěstí a radost jsou v srdcích,   +Že štěstí a radost jsou v srdcích,  \\  
-U těch, kteří jako já přijmou tato slova:  +U těch, kteří jako já přijmou tato slova:   \\
 Jsem jedním z těch, které milost našla! Jsem jedním z těch, které milost našla!
  
Řádek 1471: Řádek 1433:
 Po skončení těchto šesti týdnů svědčilo 117 lidí, že nalezli pokoj. Po skončení těchto šesti týdnů svědčilo 117 lidí, že nalezli pokoj.
  
-Potřeboval jsem se vrátit do Berghausenu, kde mě čekala má milovaná žena. Její hluboký zármutek ji činil stále slabší. Když jsem byl doma, každou neděli a ještě dvakrát týdně jsem sloužil Slovem v baptistickém sboru. Ale doma mě nenechávali dlouho. Protože v místě S. probíhalo probuzení, bratr K. mě znovu povolal, abych tam spojil nově obrácené v menší sbory. Tak v S. vznikl velký sbor, +Potřeboval jsem se vrátit do Berghausenu, kde mě čekala má milovaná žena. Její hluboký zármutek ji činil stále slabší. Když jsem byl doma, každou neděli a ještě dvakrát týdně jsem sloužil Slovem v baptistickém sboru. Ale doma mě nenechávali dlouho. Protože v místě S. probíhalo probuzení, bratr K. mě znovu povolal, abych tam spojil nově obrácené v menší sbory. Tak v S. vznikl velký sbor, a v jiné vesnici menší. Formálně zůstali v místním kostele. Ale po studiu Bible a růstu v jejím poznání mnozí přijali křest.
- +
- a v jiné vesnici menší. Formálně zůstali v místním kostele. Ale po studiu Bible a růstu v jejím poznání mnozí přijali křest.+
  
 Když se to dozvěděl pastor Moderzohn, jeho přátelství s bratrem K. a se mnou skončilo. Řekl, že to neměl na mysli. Neměli jsme udělat z nově obrácených baptisty, navíc byli již pokřtěni jako děti. Odpověděl jsem mu, že jsme nikoho nepřesvědčovali k opětovnému křtu. Ale při studiu Písma nově obrácení narazili na Marka 16:16, kde je napsáno: „Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen.“ Řekli, že byli pokřtěni jako děti, ale tehdy nemohli věřit. Proto pro ně ten křest nemá význam, protože nebyli vědomě věřící. A nyní chtěli být pokřtěni podle slova Pána, čemuž jsme nemohli zabránit. A já je pokřtil. Baptismus s tím nemá nic společného; koneckonců, já sám nejsem baptista. Díky velké Boží milosti jsem se stal Božím dítětem a ničím víc. Bohužel, nepochopil mě a náš kontakt se přerušil. Když se to dozvěděl pastor Moderzohn, jeho přátelství s bratrem K. a se mnou skončilo. Řekl, že to neměl na mysli. Neměli jsme udělat z nově obrácených baptisty, navíc byli již pokřtěni jako děti. Odpověděl jsem mu, že jsme nikoho nepřesvědčovali k opětovnému křtu. Ale při studiu Písma nově obrácení narazili na Marka 16:16, kde je napsáno: „Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen.“ Řekli, že byli pokřtěni jako děti, ale tehdy nemohli věřit. Proto pro ně ten křest nemá význam, protože nebyli vědomě věřící. A nyní chtěli být pokřtěni podle slova Pána, čemuž jsme nemohli zabránit. A já je pokřtil. Baptismus s tím nemá nic společného; koneckonců, já sám nejsem baptista. Díky velké Boží milosti jsem se stal Božím dítětem a ničím víc. Bohužel, nepochopil mě a náš kontakt se přerušil.
Řádek 1533: Řádek 1493:
 Prodavač, Turek, byl velmi překvapený, že s ním mluvím uzbecko-tureckým nářečím, a ne osmansko-turečtinou, kterou mluví Turci na Balkáně. Uzbecko-turecké nářečí zde považují za velmi vážené, protože se jím hovoří a vyučuje zejména ve svaté Buchaře v Turkestánu. Pro ně je tento jazyk do jisté míry posvátný. Uzbecky rozumí jen vzdělaní Osmané (Turci), a proto mě vždy přijímali s velkou úctou. Prodavač, Turek, byl velmi překvapený, že s ním mluvím uzbecko-tureckým nářečím, a ne osmansko-turečtinou, kterou mluví Turci na Balkáně. Uzbecko-turecké nářečí zde považují za velmi vážené, protože se jím hovoří a vyučuje zejména ve svaté Buchaře v Turkestánu. Pro ně je tento jazyk do jisté míry posvátný. Uzbecky rozumí jen vzdělaní Osmané (Turci), a proto mě vždy přijímali s velkou úctou.
  
-Často jsme +Často jsme museli navštěvovat Turky v jejich domovech a zajímalo je, jak jsem se naučil tento posvátný jazyk. Vyprávěl jsem jim, že jsem 45 let žil v Turkestánu a v mládí jsem 8 let studoval jazyk a Korán, což je velmi překvapilo.
- +
- museli navštěvovat Turky v jejich domovech a zajímalo je, jak jsem se naučil tento posvátný jazyk. Vyprávěl jsem jim, že jsem 45 let žil v Turkestánu a v mládí jsem 8 let studoval jazyk a Korán, což je velmi překvapilo.+
  
 Postupně jsem v rozhovorech přecházel ke svědectví o Ježíši. Přitom jsem se odvolával na Mohameda, jak svědčí v Koránu o Ježíši, Synu služebnice Marie, narozeném bez pozemského otce. Vyprávěl jsem jim o zvěstování anděla Gabriela Marii, že porodí Syna, kterého má nazvat Isá, tedy Ježíš, a který bude požehnáním pro mnohé. Samozřejmě mě ne vždy chápali, ale takový rozhovor „od srdce k srdci“ jim byl blízký a začali mi důvěřovat. Tímto způsobem jsem se snažil ukázat mladým misionářům, že je třeba si nejprve získat důvěru a sympatie muslimů. S Turky je potřeba stát se Turkem — v oblečení, chování, ve způsobu, jak jíst, pít, sedět atd. Musíme se naučit s nimi žít, cítit a trpět. Stejně jako oni, i my jsme byli dříve ztracenými lidmi, možná velmi zbožnými, ale hladovějícími a toužícími dušemi. I muslimská duše touží po Bohu. Muslim také zná žízeň a touhu, ví, že hřích ho odděluje od Boha. Postupně jsem v rozhovorech přecházel ke svědectví o Ježíši. Přitom jsem se odvolával na Mohameda, jak svědčí v Koránu o Ježíši, Synu služebnice Marie, narozeném bez pozemského otce. Vyprávěl jsem jim o zvěstování anděla Gabriela Marii, že porodí Syna, kterého má nazvat Isá, tedy Ježíš, a který bude požehnáním pro mnohé. Samozřejmě mě ne vždy chápali, ale takový rozhovor „od srdce k srdci“ jim byl blízký a začali mi důvěřovat. Tímto způsobem jsem se snažil ukázat mladým misionářům, že je třeba si nejprve získat důvěru a sympatie muslimů. S Turky je potřeba stát se Turkem — v oblečení, chování, ve způsobu, jak jíst, pít, sedět atd. Musíme se naučit s nimi žít, cítit a trpět. Stejně jako oni, i my jsme byli dříve ztracenými lidmi, možná velmi zbožnými, ale hladovějícími a toužícími dušemi. I muslimská duše touží po Bohu. Muslim také zná žízeň a touhu, ví, že hřích ho odděluje od Boha.
Řádek 1573: Řádek 1531:
 „Mám nejvyšší úctu k Ježíši, Synu Marie. Vždyť dělal a učil jen dobré. Přitom projevil takovou lásku, jakou nikdo na celé zemi. Cítím se jako ti muži, kteří přišli k Jeho učedníkům a řekli: „Chceme vidět Ježíše“ (Jan 12, 21). Ale mezi všemi, o kterých vím, že se nazývají křesťany, jsem Krista neviděl. Nikdo nežije tak, jak učil Ježíš. Například Pán Ježíš zakazuje brát do rukou meč. Ale křesťané vyrábějí ty nejhroznější meče nebo zbraně a používají je proti všem národům, které nechtějí žít tak, jak oni. A láska, o které mluví Ježíš, mezi nimi také není. Evropané nám posílají misionáře a evangelisty, ale ti lidé nejsou jako Ježíš. Proto je nepřijímáme. Kdyby Ježíš přišel sám, chtěl by a mohl by nás učinit šťastnými.“ „Mám nejvyšší úctu k Ježíši, Synu Marie. Vždyť dělal a učil jen dobré. Přitom projevil takovou lásku, jakou nikdo na celé zemi. Cítím se jako ti muži, kteří přišli k Jeho učedníkům a řekli: „Chceme vidět Ježíše“ (Jan 12, 21). Ale mezi všemi, o kterých vím, že se nazývají křesťany, jsem Krista neviděl. Nikdo nežije tak, jak učil Ježíš. Například Pán Ježíš zakazuje brát do rukou meč. Ale křesťané vyrábějí ty nejhroznější meče nebo zbraně a používají je proti všem národům, které nechtějí žít tak, jak oni. A láska, o které mluví Ježíš, mezi nimi také není. Evropané nám posílají misionáře a evangelisty, ale ti lidé nejsou jako Ježíš. Proto je nepřijímáme. Kdyby Ježíš přišel sám, chtěl by a mohl by nás učinit šťastnými.“
  
-To vše jsem vyprávěl drahému panu pastorovi, po čemž se velmi ztišil a zamyslel. Po částečném uzdravení jsem se bohužel musel vrátit do Rustčuku. Tam už mě dlouho čekali. Ubytovali mě u rodiny H. Když jsem přijel do Bulharska, byl bratr H. právě v Konstantinopoli, a doma zůstala jen jeho žena. Bratr H. byl vzdělaný a talentovaný člověk. Vydal mnoho dobrých čtení, traktátů a brožur v bulharštině a turečtině +To vše jsem vyprávěl drahému panu pastorovi, po čemž se velmi ztišil a zamyslel. Po částečném uzdravení jsem se bohužel musel vrátit do Rustčuku. Tam už mě dlouho čekali. Ubytovali mě u rodiny H. Když jsem přijel do Bulharska, byl bratr H. právě v Konstantinopoli, a doma zůstala jen jeho žena. Bratr H. byl vzdělaný a talentovaný člověk. Vydal mnoho dobrých čtení, traktátů a brožur v bulharštině a turečtině. Skrze něj jsem se seznámil s jedním metodistickým kazatelem, který vedl v Rustčuku sbor. Pozval mě, abych kázal v jeho kostele. Jelikož členové sboru byli převážně zámožní lidé s dobrým školním vzděláním, mohl jsem mluvit rusky. Oba jazyky jsou velmi podobné, takže Bulhaři rozumějí ruštině. Mluvil jsem tam několikrát. A pokaždé v předních řadách seděl starší manželský pár. Hned první večer se mi představili a pozvali mě k sobě domů. Přijal jsem pozvání, a brzy jsme seděli u kouřícího samovaru. Zatímco hostitelka připravovala čaj, hostitel mi vyprávěl svůj příběh.
- +
-. Skrze něj jsem se seznámil s jedním metodistickým kazatelem, který vedl v Rustčuku sbor. Pozval mě, abych kázal v jeho kostele. Jelikož členové sboru byli převážně zámožní lidé s dobrým školním vzděláním, mohl jsem mluvit rusky. Oba jazyky jsou velmi podobné, takže Bulhaři rozumějí ruštině. Mluvil jsem tam několikrát. A pokaždé v předních řadách seděl starší manželský pár. Hned první večer se mi představili a pozvali mě k sobě domů. Přijal jsem pozvání, a brzy jsme seděli u kouřícího samovaru. Zatímco hostitelka připravovala čaj, hostitel mi vyprávěl svůj příběh.+
  
 „Pane Jantzeni, mluvil jste ve svém kázání o Boží lásce, kterou má pro padlé lidi; a přitom v takovém smyslu, že Bůh se někdy neuvěřitelným způsobem těmto lidem zjevuje a slyší jejich modlitby, což se často jiným lidem zdá neuvěřitelné a nepochopitelné. My s manželkou jsme Boha také poznali v nejtrpčím a nejtěžším okamžiku našeho života. „Pane Jantzeni, mluvil jste ve svém kázání o Boží lásce, kterou má pro padlé lidi; a přitom v takovém smyslu, že Bůh se někdy neuvěřitelným způsobem těmto lidem zjevuje a slyší jejich modlitby, což se často jiným lidem zdá neuvěřitelné a nepochopitelné. My s manželkou jsme Boha také poznali v nejtrpčím a nejtěžším okamžiku našeho života.
Řádek 1601: Řádek 1557:
 Pak nás požádali, abychom shromáždění něco řekli, což jsme s radostí udělali. Mluvili jsme o velké Boží lásce, která se nám dokazuje v Písmu a která podporuje takové vyslyšené modlitby, jak jsme právě slyšeli. Na závěr jsme se zeptali, kdo z posluchačů našel v Ježíši Kristu svého osobního Spasitele, a zvedlo se mnoho rukou. Pak jsme je požádali, aby nám řekli, jak k tomu došli. Tehdy vstal jeden muž a jménem ostatních řekl: „Skrze změněný, lepší život a svědectví truhláře jsme také začali kupovat Nové zákony. Abychom tomu lépe rozuměli, dohodli jsme se, že se budeme dvakrát týdně scházet a číst Písmo. A pak jsme zjistili, že každému člověku je dáno bez prostřednictví kněze nebo Matky Boží modlit se ve jménu Ježíše Krista, a ne tak, jak naši kněží v kostelech. Tak jsme se modlili, aby nás učinil Božími dětmi, jak je napsáno v Janovi 1, 12-13. Vyslyšel naši modlitbu a stali jsme se šťastnými.“ Pak nás požádali, abychom shromáždění něco řekli, což jsme s radostí udělali. Mluvili jsme o velké Boží lásce, která se nám dokazuje v Písmu a která podporuje takové vyslyšené modlitby, jak jsme právě slyšeli. Na závěr jsme se zeptali, kdo z posluchačů našel v Ježíši Kristu svého osobního Spasitele, a zvedlo se mnoho rukou. Pak jsme je požádali, aby nám řekli, jak k tomu došli. Tehdy vstal jeden muž a jménem ostatních řekl: „Skrze změněný, lepší život a svědectví truhláře jsme také začali kupovat Nové zákony. Abychom tomu lépe rozuměli, dohodli jsme se, že se budeme dvakrát týdně scházet a číst Písmo. A pak jsme zjistili, že každému člověku je dáno bez prostřednictví kněze nebo Matky Boží modlit se ve jménu Ježíše Krista, a ne tak, jak naši kněží v kostelech. Tak jsme se modlili, aby nás učinil Božími dětmi, jak je napsáno v Janovi 1, 12-13. Vyslyšel naši modlitbu a stali jsme se šťastnými.“
  
-Začali jsme se modlit a mnozí z těchto prostých lidí, muži i ženy, hlasitě vyjadřovali chválu a díky za to, co pro ně Bůh udělal. Měli jsme tak požehnané nedělní ráno, po kterém následovaly stejně požehnané odpolední hodiny. Všichni +Začali jsme se modlit a mnozí z těchto prostých lidí, muži i ženy, hlasitě vyjadřovali chválu a díky za to, co pro ně Bůh udělal. Měli jsme tak požehnané nedělní ráno, po kterém následovaly stejně požehnané odpolední hodiny. Všichni se znovu sešli a měli jsme hluboký pocit, že Pán je mezi námi.
- +
- se znovu sešli a měli jsme hluboký pocit, že Pán je mezi námi.+
  
 Večer jsme dva v doprovodu dalších bratrů šli do města a navštívili tureckou čajovnu. Byly rozdány traktáty a já přednesl krátké kázání v turečtině. Rozvinula se obvyklá debata mezi muslimy. Večer jsme dva v doprovodu dalších bratrů šli do města a navštívili tureckou čajovnu. Byly rozdány traktáty a já přednesl krátké kázání v turečtině. Rozvinula se obvyklá debata mezi muslimy.
Řádek 1677: Řádek 1631:
 Než jsem sehnal vůz, lékař napsal krátký vzkaz vedoucímu kliniky a rozloučil se. Než přišel vůz, který jsem dobře naplnil slámou, aby nemocná mohla pohodlně ležet, rozednilo se. V Lomě ji ihned operovali a za několik týdnů propustili. Opět jsem ji dovezl domů. Než jsem sehnal vůz, lékař napsal krátký vzkaz vedoucímu kliniky a rozloučil se. Než přišel vůz, který jsem dobře naplnil slámou, aby nemocná mohla pohodlně ležet, rozednilo se. V Lomě ji ihned operovali a za několik týdnů propustili. Opět jsem ji dovezl domů.
  
-Tou dobou jsem zjistil, že její muž, kovář, něco ukradl, a byl proto ve vězení. Když jsem jednou navštívil tu ženu po jejím návratu, zeptala se mě: „Proč jste toho pro mě tolik udělal? Vždyť jste věděl, že vám nemohu zaplatit, protože nemám peníze. Cesta do Lomu a zpět, operace v nemocnici a návštěva lékaře – to všechno muselo stát spoustu peněz.“ Odpověděl jsem: „Pán Ježíš mi +Tou dobou jsem zjistil, že její muž, kovář, něco ukradl, a byl proto ve vězení. Když jsem jednou navštívil tu ženu po jejím návratu, zeptala se mě: „Proč jste toho pro mě tolik udělal? Vždyť jste věděl, že vám nemohu zaplatit, protože nemám peníze. Cesta do Lomu a zpět, operace v nemocnici a návštěva lékaře – to všechno muselo stát spoustu peněz.“ Odpověděl jsem: „Pán Ježíš mi přikázal všechno to udělat.“
- +
- přikázal všechno to udělat.“+
  
 Nemohla tomu porozumět, bylo to pro ni příliš nepochopitelné. Vzal jsem bulharský Nový zákon a četl jí, jak Pán Ježíš pomáhal mnohým nemocným a těm, kteří byli zlí a plní hříchu. A když se k němu tehdy obrátili, skrze Ducha svatého zažili znovuzrození ve svém srdci a dostali zcela nový charakter. A tento charakter od Ježíše vždy chce konat jen dobro. On nyní žije ve mně a přikázal mi, abych ji dovezl do nemocnice a postaral se o ni. Poslouchala mě s úžasem. Na závěr jsem se s ní ve jménu Ježíše pomodlil a jel domů. Nemohla tomu porozumět, bylo to pro ni příliš nepochopitelné. Vzal jsem bulharský Nový zákon a četl jí, jak Pán Ježíš pomáhal mnohým nemocným a těm, kteří byli zlí a plní hříchu. A když se k němu tehdy obrátili, skrze Ducha svatého zažili znovuzrození ve svém srdci a dostali zcela nový charakter. A tento charakter od Ježíše vždy chce konat jen dobro. On nyní žije ve mně a přikázal mi, abych ji dovezl do nemocnice a postaral se o ni. Poslouchala mě s úžasem. Na závěr jsem se s ní ve jménu Ježíše pomodlil a jel domů.
Řádek 1753: Řádek 1705:
 Ukázal jsem mu 1. Jan 1:6, kde je napsáno, že Bůh je světlo. A dodal jsem, že když se podívá na sebe ve světle Božím, měl by si uvědomit, že je ztraceným hříšníkem, aniž by musel něco ukrást nebo provést. Zdálo se však, že jeho duše zůstává v temnotě, i když jsem se ho snažil osvětlit. Nakonec jsem ho svěřil Pánu a prosil Ho, aby tohoto upřímného, pravdy hledajícího člověka neopustil. Ukázal jsem mu 1. Jan 1:6, kde je napsáno, že Bůh je světlo. A dodal jsem, že když se podívá na sebe ve světle Božím, měl by si uvědomit, že je ztraceným hříšníkem, aniž by musel něco ukrást nebo provést. Zdálo se však, že jeho duše zůstává v temnotě, i když jsem se ho snažil osvětlit. Nakonec jsem ho svěřil Pánu a prosil Ho, aby tohoto upřímného, pravdy hledajícího člověka neopustil.
  
-V té době už byl září a musel jsem odjet. Bratři H. a G. mě doprovodili z Razgradu do Ruse, kde jsem se rozloučil s manželi H. Všichni mě ještě doprovodili k parní +V té době už byl září a musel jsem odjet. Bratři H. a G. mě doprovodili z Razgradu do Ruse, kde jsem se rozloučil s manželi H. Všichni mě ještě doprovodili k parníku, který mě odvezl do Orjahova. Tam se se mnou rozloučil bratr K., a přes Lom, Bělehrad, Budapešť a Bratislavu jsem se opět dostal do Vídně, což trvalo čtyři dny. Tam mě s radostí přivítali bratři. Musel jsem tam zůstat ještě několik dní, protože jsem nemohl odmítnout mluvit na některých večerních shromážděních. Byly to požehnané večery. Přes den jsme navštěvovali věřící v jejich domovech.
- +
-ku, který mě odvezl do Orjahova. Tam se se mnou rozloučil bratr K., a přes Lom, Bělehrad, Budapešť a Bratislavu jsem se opět dostal do Vídně, což trvalo čtyři dny. Tam mě s radostí přivítali bratři. Musel jsem tam zůstat ještě několik dní, protože jsem nemohl odmítnout mluvit na některých večerních shromážděních. Byly to požehnané večery. Přes den jsme navštěvovali věřící v jejich domovech.+
  
 Na závěr bych rád zmínil dvě věci. Zaprvé: když jsem na jaře odjel do Bulharska, měl jsem díky Boží milosti v kapse dost peněz. Cítil jsem se jako král. A když jsem na podzim odjížděl, mohl jsem misionářům zanechat několik set marek. Na závěr bych rád zmínil dvě věci. Zaprvé: když jsem na jaře odjel do Bulharska, měl jsem díky Boží milosti v kapse dost peněz. Cítil jsem se jako král. A když jsem na podzim odjížděl, mohl jsem misionářům zanechat několik set marek.
Řádek 1836: Řádek 1786:
  
 Nyní se musím vrátit o pár let zpět. Myslím, že to bylo v roce 1928, kdy jsem byl pozván jedním dominee z reformované církve. Odjel jsem tam v neděli a kázal v přeplněném kostele. Přenocoval jsem u svých přátel. Nyní se musím vrátit o pár let zpět. Myslím, že to bylo v roce 1928, kdy jsem byl pozván jedním dominee z reformované církve. Odjel jsem tam v neděli a kázal v přeplněném kostele. Přenocoval jsem u svých přátel.
- 
-Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxi: 
  
 Tam mě zastihla prosba jedné dámy, abych k ní přišel na šálek čaje. Její manžel, učitel cizích jazyků, a ona sama chtěli se mnou o mnohém hovořit. Přijal jsem pozvání, ale když jsem dorazil, byla doma jen ona. Představila se jako paní de V. a s radostí mi vyprávěla, že večer byla v kostele a slyšela mé kázání. To ji přivedlo k přemýšlení a téměř k zoufalství. Prosila Boha o milost a odpuštění, ale hodiny čekala a nic nepřicházelo, až se nakonec její manžel začal obávat spolu s ní. Nakonec oba padli na kolena a prosili o milost. A najednou je zaplavilo velké ticho a nepopsatelný klid s plnou jistotou, že všechny jejich hříchy jsou obmyty Krví Ježíše Krista. Od té doby jejich srdce naplňuje mír a toto mi musela sdělit. Tam mě zastihla prosba jedné dámy, abych k ní přišel na šálek čaje. Její manžel, učitel cizích jazyků, a ona sama chtěli se mnou o mnohém hovořit. Přijal jsem pozvání, ale když jsem dorazil, byla doma jen ona. Představila se jako paní de V. a s radostí mi vyprávěla, že večer byla v kostele a slyšela mé kázání. To ji přivedlo k přemýšlení a téměř k zoufalství. Prosila Boha o milost a odpuštění, ale hodiny čekala a nic nepřicházelo, až se nakonec její manžel začal obávat spolu s ní. Nakonec oba padli na kolena a prosili o milost. A najednou je zaplavilo velké ticho a nepopsatelný klid s plnou jistotou, že všechny jejich hříchy jsou obmyty Krví Ježíše Krista. Od té doby jejich srdce naplňuje mír a toto mi musela sdělit.
Řádek 1895: Řádek 1843:
 Ale ona stále opakovala: „Nevěřím vám.“ Ale ona stále opakovala: „Nevěřím vám.“
  
-Me +Mezitím pán znovu vešel do sálu, kde předtím seděl, a zoufale přede mnou padl na kolena a zvolal: „Ó Bože, smiluj se nade mnou, rouhačem, a odpusť mi mé hříchy pro Ježíše!“ A tak se modlil stále znovu. Já se mezitím v duchu modlil, jak to v takových situacích dělávám. A najednou se to stalo! Pro lidský rozum nepochopitelný zázrak! Muž v hlubokém zoufalství, místo aby stále prosil o odpuštění, začal najednou děkovat: „Ó Bože, Ty nepochopitelný Bože, děkuji Ti, že jsi i mě zachránil skrze Ježíše Krista! A já to nevěděl! Ale teď to vím, Ty jsi mi otevřel oči.“
- +
-zitím pán znovu vešel do sálu, kde předtím seděl, a zoufale přede mnou padl na kolena a zvolal: „Ó Bože, smiluj se nade mnou, rouhačem, a odpusť mi mé hříchy pro Ježíše!“ A tak se modlil stále znovu. Já se mezitím v duchu modlil, jak to v takových situacích dělávám. A najednou se to stalo! Pro lidský rozum nepochopitelný zázrak! Muž v hlubokém zoufalství, místo aby stále prosil o odpuštění, začal najednou děkovat: „Ó Bože, Ty nepochopitelný Bože, děkuji Ti, že jsi i mě zachránil skrze Ježíše Krista! A já to nevěděl! Ale teď to vím, Ty jsi mi otevřel oči.“+
  
 Takhle se ještě chvíli modlil, pak vstal a posadil se vedle mě. Poté se překvapeně, ale se šťastnou tváří otočil ke mně a řekl: „Kde jsem byl?“ Podíval se z okna a znovu řekl: „Jak je Boží příroda krásná. Nikdy jsem to předtím neviděl.“ Takhle se ještě chvíli modlil, pak vstal a posadil se vedle mě. Poté se překvapeně, ale se šťastnou tváří otočil ke mně a řekl: „Kde jsem byl?“ Podíval se z okna a znovu řekl: „Jak je Boží příroda krásná. Nikdy jsem to předtím neviděl.“
Řádek 1906: Řádek 1852:
  
 Zůstal jsem tedy ještě chvíli sám, poté jsem se nasnídal. Krátce poté přišel pan P., bledý, ale klidný. Stručně mě pozdravil, posadil se ke mně a znovu řekl: „Ó Bože, děkuji Ti, že jsem mohl zemřít!“ Zůstal jsem tedy ještě chvíli sám, poté jsem se nasnídal. Krátce poté přišel pan P., bledý, ale klidný. Stručně mě pozdravil, posadil se ke mně a znovu řekl: „Ó Bože, děkuji Ti, že jsem mohl zemřít!“
- 
-Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxi: 
  
 A nyní vysvětlil: „Pane Jantzene, patnáct let jsem vedl soudní spor proti svému bratrovi, a stál mě tisíce. Nezbytně jsem ho chtěl vyhrát, i když jsem neměl pravdu. Kvůli tomu jsem byl na svého bratra pořád naštvaný. Ale dnes v noci jsem od Boha dostal příkaz jít k němu – bydlí tady blízko – uznat svou vinu, spor ukončit a usmířit se. To jsem nyní splnil. A není to úžasné: po našem usmíření mi bratr řekl, že i on našel Pána a už několik let ví, že je Božím milovaným dítětem. Pak jsme se znovu objali. Ach, jak jsem teď šťastný a jak je mi lehko u srdce!“ A nyní vysvětlil: „Pane Jantzene, patnáct let jsem vedl soudní spor proti svému bratrovi, a stál mě tisíce. Nezbytně jsem ho chtěl vyhrát, i když jsem neměl pravdu. Kvůli tomu jsem byl na svého bratra pořád naštvaný. Ale dnes v noci jsem od Boha dostal příkaz jít k němu – bydlí tady blízko – uznat svou vinu, spor ukončit a usmířit se. To jsem nyní splnil. A není to úžasné: po našem usmíření mi bratr řekl, že i on našel Pána a už několik let ví, že je Božím milovaným dítětem. Pak jsme se znovu objali. Ach, jak jsem teď šťastný a jak je mi lehko u srdce!“
Řádek 1952: Řádek 1896:
  
 „Moji milí, Pán Ježíš nás zachránil, ne církev. A sám Pán Ježíš nebyl církevní. Církve založili později lidé po svém. Proto existuje tolik směrů a rozdělení. Jeden básník řekl: 'Hledej Ježíše a Jeho světlo, nic jiného ti nepomůže.'“ „Moji milí, Pán Ježíš nás zachránil, ne církev. A sám Pán Ježíš nebyl církevní. Církve založili později lidé po svém. Proto existuje tolik směrů a rozdělení. Jeden básník řekl: 'Hledej Ježíše a Jeho světlo, nic jiného ti nepomůže.'“
- 
-Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxi: 
  
 ==== Kapitola 24: Misionářská konference v Nizozemí ==== ==== Kapitola 24: Misionářská konference v Nizozemí ====
Řádek 1983: Řádek 1925:
 Dokud sovětská vláda nezničila všechna tato dobrá počínání, nikdy jsem nezažil finanční potíže, navzdory mnoha cestám. Vždy jsem měl dostatek výtisků evangelií v různých jazycích, které jsem mohl rozdávat. Kromě toho moje rodina nikdy nestrádala. To zde říkám k Boží slávě. Dokud sovětská vláda nezničila všechna tato dobrá počínání, nikdy jsem nezažil finanční potíže, navzdory mnoha cestám. Vždy jsem měl dostatek výtisků evangelií v různých jazycích, které jsem mohl rozdávat. Kromě toho moje rodina nikdy nestrádala. To zde říkám k Boží slávě.
  
-Proto se obracím na vás, studenty a budoucí misionáře, s takovou radou: nejprve se sami musíte stát skutečnými svědky Ježíše Krista a Boží láska se musí podle Římanům 5:5 vlít do vašich srdcí. Jen tehdy můžete na Jeho příkaz vyrazit na tuto práci, na kterou vás povede. Pak vám zajistí vše potřebné. Nespoléhejte na žádnou církev, která, jak jste slyšeli, stejně nemá peníze. Kde by církve měly brát peníze? Opravdové porozumění misii mají jen skutečné Boží děti, a proto mohou darovat. A takových skutečných Božích dětí v církvích není mnoho. Svědčí o tom prázdné misijní pokladny. Ale to není žádné překvapení. Jak to obvykle probíhá? Jakmile se dítě narodí, hned je pokřtěno. Dominee je rád, že může zapsat dalšího člena do církevní knihy. Církev má o jednoho člena víc. A slovo z Marka 16:16 je odloženo stranou, nikdo si ho nevšímá. Když děti dorostou a učí se katechismu, jsou přijaty jako plnohodnotní členové církve, a předpokládá se, že plnohodnotný člen církve je zároveň Božím dítětem. Ale je to tak? Na tuto otázku nám odpovídají prázdné misijní pokladny, pokud už ne každodenní život mnoha členů církve! +Proto se obracím na vás, studenty a budoucí misionáře, s takovou radou: nejprve se sami musíte stát skutečnými svědky Ježíše Krista a Boží láska se musí podle Římanům 5:5 vlít do vašich srdcí. Jen tehdy můžete na Jeho příkaz vyrazit na tuto práci, na kterou vás povede. Pak vám zajistí vše potřebné. Nespoléhejte na žádnou církev, která, jak jste slyšeli, stejně nemá peníze. Kde by církve měly brát peníze? Opravdové porozumění misii mají jen skutečné Boží děti, a proto mohou darovat. A takových skutečných Božích dětí v církvích není mnoho. Svědčí o tom prázdné misijní pokladny. Ale to není žádné překvapení. Jak to obvykle probíhá? Jakmile se dítě narodí, hned je pokřtěno. Dominee je rád, že může zapsat dalšího člena do církevní knihy. Církev má o jednoho člena víc. A slovo z Marka 16:16 je odloženo stranou, nikdo si ho nevšímá. Když děti dorostou a učí se katechismu, jsou přijaty jako plnohodnotní členové církve, a předpokládá se, že plnohodnotný člen církve je zároveň Božím dítětem. Ale je to tak? Na tuto otázku nám odpovídají prázdné misijní pokladny, pokud už ne každodenní život mnoha členů církve!“
- +
-“+
  
 Poté jsem se otočil k dominee před sebou. Mnozí z nich měli rozčilené rudé tváře. Řekl jsem jim: Poté jsem se otočil k dominee před sebou. Mnozí z nich měli rozčilené rudé tváře. Řekl jsem jim:
Řádek 2032: Řádek 1972:
  
 Přednáška vzbudila řadu otázek a já měl možnost na ně odpovídat. Jednou ze studentek byla mladá žena kolem třiceti let, která se mě zeptala: „Můj otec, který je také kazatelem, mě vždy nabádá k modlitbě. Modlím se každý den, jako to dělal Daniel. Třikrát denně jdu do své podkrovní místnosti, otevřu okno a modlím se směrem na východ. Dělám to už mnoho let, ale stále necítím tu jistotu v srdci. Proč to tak je?“ Přednáška vzbudila řadu otázek a já měl možnost na ně odpovídat. Jednou ze studentek byla mladá žena kolem třiceti let, která se mě zeptala: „Můj otec, který je také kazatelem, mě vždy nabádá k modlitbě. Modlím se každý den, jako to dělal Daniel. Třikrát denně jdu do své podkrovní místnosti, otevřu okno a modlím se směrem na východ. Dělám to už mnoho let, ale stále necítím tu jistotu v srdci. Proč to tak je?“
- 
-Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s dodržením DokuWiki syntaxe: 
  
 Odpověděl jsem: „Brání vám vaše vlastní spravedlnost. Je velmi pravděpodobné, že svými modlitbami jste ještě Boha nedosáhla. Neboť Bůh je světlo, jak čteme v 1 Jan 1:5. Ten, kdo skutečně předstupuje se svou modlitbou před Boha, uvidí v Jeho světle nejprve sám sebe a odhalí, jak je nespravedlivý, hříšný a špinavý, připravený na věčné zatracení. Takový člověk pokorně prosí Boha o milost a odpuštění. A díky Ježíši Kristu Bůh odpouští hříchy a přijímá ho jako své dítě do své velké rodiny. A daruje mu věčný život, jak je napsáno v Jan 3:16. A tento věčný život je Božím životem, jinak by nebyl věčný. Odpověděl jsem: „Brání vám vaše vlastní spravedlnost. Je velmi pravděpodobné, že svými modlitbami jste ještě Boha nedosáhla. Neboť Bůh je světlo, jak čteme v 1 Jan 1:5. Ten, kdo skutečně předstupuje se svou modlitbou před Boha, uvidí v Jeho světle nejprve sám sebe a odhalí, jak je nespravedlivý, hříšný a špinavý, připravený na věčné zatracení. Takový člověk pokorně prosí Boha o milost a odpuštění. A díky Ježíši Kristu Bůh odpouští hříchy a přijímá ho jako své dítě do své velké rodiny. A daruje mu věčný život, jak je napsáno v Jan 3:16. A tento věčný život je Božím životem, jinak by nebyl věčný.
Řádek 2067: Řádek 2005:
 Za tři roky tento milý člověk odešel do vyššího domova, oplakáván celým společenstvím. Za tři roky tento milý člověk odešel do vyššího domova, oplakáván celým společenstvím.
  
-Jednou mě navštívili čtyři velmi vznešení pánové. Pán za volantem byl jeden z mých starých přátel, který mě pravidelně navštěvoval jednou za měsíc, ačkoli bydlel velmi daleko. Tentokrát přivezl svého duchovního a dva c +Jednou mě navštívili čtyři velmi vznešení pánové. Pán za volantem byl jeden z mých starých přátel, který mě pravidelně navštěvoval jednou za měsíc, ačkoli bydlel velmi daleko. Tentokrát přivezl svého duchovního a dva církevní starší. Všichni čtyři patřili k nejpřísnější reformované církvi. Mezi reformátory zde existují čtyři směry, které všechny vycházejí z Kalvína a tím přísně dodržují učení o předurčení nebo predestinaci. Jelikož můj přítel o mně řekl něco ostatním pánům, chtěli se se mnou osobně seznámit. První otázka duchovního zněla: jak jste se stal misionářem mezi muslimy v Turkestánu?
- +
-írkevní starší. Všichni čtyři patřili k nejpřísnější reformované církvi. Mezi reformátory zde existují čtyři směry, které všechny vycházejí z Kalvína a tím přísně dodržují učení o předurčení nebo predestinaci. Jelikož můj přítel o mně řekl něco ostatním pánům, chtěli se se mnou osobně seznámit. První otázka duchovního zněla: jak jste se stal misionářem mezi muslimy v Turkestánu?+
  
 Co nejstručněji jsem vyprávěl svůj životní příběh, přičemž jsem hlavně zdůraznil úžasné Boží vedení. Mimo jiné jsem řekl, že bych se pravděpodobně nestal misionářem, kdybych v srdci neměl svědectví, že jsem Božím dítětem, a kdybych nebyl naplněn Boží láskou.“ Co nejstručněji jsem vyprávěl svůj životní příběh, přičemž jsem hlavně zdůraznil úžasné Boží vedení. Mimo jiné jsem řekl, že bych se pravděpodobně nestal misionářem, kdybych v srdci neměl svědectví, že jsem Božím dítětem, a kdybych nebyl naplněn Boží láskou.“
Řádek 2100: Řádek 2036:
  
 S pomocí těchto prostředků byly přes ruský „Torgsin“ v Moskvě do Ruska přepraveny balíky s potravinami za mnoho tisíc guldenů. V lednu 1936 byla tato akce zakázána ruskou vládou. Děkovné dopisy příjemců svědčí o tom, že balíky byly úspěšně doručeny na místo určení. S pomocí těchto prostředků byly přes ruský „Torgsin“ v Moskvě do Ruska přepraveny balíky s potravinami za mnoho tisíc guldenů. V lednu 1936 byla tato akce zakázána ruskou vládou. Děkovné dopisy příjemců svědčí o tom, že balíky byly úspěšně doručeny na místo určení.
- 
-Zde je celý překlad do moderní čtivé češtiny s dokuwiki syntaxí: 
  
 Ale na tomto místě se musím trochu vrátit zpět. Na začátku prosince 1929 se v Berlíně konala jedna z obvyklých konferencí. Krátce před jejím ukončením jsem si přečetl v novinách, že z Ruska uprchly tisíce mennonitů, kteří se částečně usadili v Hammersteinu a částečně v Hamburku. Jejich ochrany se tehdy ujal prezident Hindenburg. Ale na tomto místě se musím trochu vrátit zpět. Na začátku prosince 1929 se v Berlíně konala jedna z obvyklých konferencí. Krátce před jejím ukončením jsem si přečetl v novinách, že z Ruska uprchly tisíce mennonitů, kteří se částečně usadili v Hammersteinu a částečně v Hamburku. Jejich ochrany se tehdy ujal prezident Hindenburg.
Řádek 2236: Řádek 2170:
 Náš hostitel odpověděl: „Dělal jsem to mnoho let, ale nenašel jsem klid, dokud jsem se ve svém zoufalství neobrátil přímo k Ježíši Kristu. On mi dal skutečné odpuštění hříchů a pokoj duše.“ Náš hostitel odpověděl: „Dělal jsem to mnoho let, ale nenašel jsem klid, dokud jsem se ve svém zoufalství neobrátil přímo k Ježíši Kristu. On mi dal skutečné odpuštění hříchů a pokoj duše.“
  
-Poté oba kazatelé stručně a zdrželivě prohlásili: „Každý den plníme svou povinnost za kazatelnou, jak je třeba. Kdo chce slyšet, musí přijít do kostela. Nemůžeme běhat za lidmi po ulicích a prosit je: přijďte do kostela! Obrátili by se na nás a řekli: ‘Víme, že kostel je otevřený, a když budeme chtít, přijdeme. O nás se nestarejte.’“+Poté oba kazatelé stručně a zdrženlivě prohlásili: „Každý den plníme svou povinnost za kazatelnou, jak je třeba. Kdo chce slyšet, musí přijít do kostela. Nemůžeme běhat za lidmi po ulicích a prosit je: přijďte do kostela! Obrátili by se na nás a řekli: ‘Víme, že kostel je otevřený, a když budeme chtít, přijdeme. O nás se nestarejte.’“
  
 Do této chvíle už bylo pozdě, a my museli spěchat, abychom stihli poslední tramvaj. Později mi bratr vyprávěl, že „duchovní“ vynaložili hodně úsilí, ale on, prostý člověk, jim bohužel ne vždy dokázal správně odpovědět. Avšak jeho pokoj s Bohem mu vzít nemohli, a za to byl velmi vděčný. Do této chvíle už bylo pozdě, a my museli spěchat, abychom stihli poslední tramvaj. Později mi bratr vyprávěl, že „duchovní“ vynaložili hodně úsilí, ale on, prostý člověk, jim bohužel ne vždy dokázal správně odpovědět. Avšak jeho pokoj s Bohem mu vzít nemohli, a za to byl velmi vděčný.
Řádek 2242: Řádek 2176:
 Krátce nato jsem k němu znovu musel jet. Jako katolík neznal Bibli, nyní si ji pořídil a měl mnoho otázek. Hodiny jsme řešili různé otázky. Pak se ptal, jak se chovat k jednomu členu holandské nacistické strany, který bydlel vedle něj. Toho člověka ostatní pohrdali, protože ho považovali za zrádce, ale on sám byl v jádru dobrý člověk. Cítil neustále nutkání: jdi k němu a řekni mu, jak tě učinil šťastným Pán Ježíš a že pro to není potřeba být členem žádné politické strany. Poslechl ten hlas a promluvil s tím mužem. A nyní ho ostatní také začínali odsuzovat, tvrdíce, že je nacista a pro společnost nebezpečný. Krátce nato jsem k němu znovu musel jet. Jako katolík neznal Bibli, nyní si ji pořídil a měl mnoho otázek. Hodiny jsme řešili různé otázky. Pak se ptal, jak se chovat k jednomu členu holandské nacistické strany, který bydlel vedle něj. Toho člověka ostatní pohrdali, protože ho považovali za zrádce, ale on sám byl v jádru dobrý člověk. Cítil neustále nutkání: jdi k němu a řekni mu, jak tě učinil šťastným Pán Ježíš a že pro to není potřeba být členem žádné politické strany. Poslechl ten hlas a promluvil s tím mužem. A nyní ho ostatní také začínali odsuzovat, tvrdíce, že je nacista a pro společnost nebezpečný.
  
-„Tak mi řekněte, otče Jantzeni, nemám už s tím mužem mluvit o Ježíši? Mám ho nechat být a přestat ho varovat?“+„Tak mi řekněte, otče Jantzene, nemám už s tím mužem mluvit o Ježíši? Mám ho nechat být a přestat ho varovat?“
  
 Odpověděl jsem: „Můj milý příteli, Pán Ježíš se také vždycky stýkal s opovrhovanými celníky, kteří sloužili Římanům a proto byli v očích izraelského národa také zrádci. Pronásledovali Ježíše a říkali: ‘On je přítelem celníků a hříšníků,’ a považovali ho za jejich společníka, až ho nakonec dovedli na kříž. Ale Ježíš s nimi nepřestal mít vztahy, protože chtěl zachránit jejich duše. Můj rada: jděte k tomu muži a mluvte s ním o spasení jeho duše, pokud vás k tomu vede Boží láska. Musíte to dělat, bez ohledu na jakékoli nebezpečí.“ Odpověděl jsem: „Můj milý příteli, Pán Ježíš se také vždycky stýkal s opovrhovanými celníky, kteří sloužili Římanům a proto byli v očích izraelského národa také zrádci. Pronásledovali Ježíše a říkali: ‘On je přítelem celníků a hříšníků,’ a považovali ho za jejich společníka, až ho nakonec dovedli na kříž. Ale Ježíš s nimi nepřestal mít vztahy, protože chtěl zachránit jejich duše. Můj rada: jděte k tomu muži a mluvte s ním o spasení jeho duše, pokud vás k tomu vede Boží láska. Musíte to dělat, bez ohledu na jakékoli nebezpečí.“
Řádek 2324: Řádek 2258:
 Během jedné přestávky přišel přísný rozkaz Němců okamžitě opustit město. Mohli jsme si vzít jen pět kilogramů věcí. Všechny dveře musely zůstat otevřené. Obyvatelé měli město opustit během čtyř hodin. Během jedné přestávky přišel přísný rozkaz Němců okamžitě opustit město. Mohli jsme si vzít jen pět kilogramů věcí. Všechny dveře musely zůstat otevřené. Obyvatelé měli město opustit během čtyř hodin.
  
-Moje žena a já jsme uprchli do +Moje žena a já jsme uprchli do Velpu, vesnice asi šest kilometrů od Arnhemu. Ulice byly černé od lidí. A jelikož z Velpu neustále přicházely tanky, které byly ostřelovány nepřátelskými letci, při tomto útěku mnoho lidí zahynulo.
- +
- Velpu, vesnice asi šest kilometrů od Arnhemu. Ulice byly černé od lidí. A jelikož z Velpu neustále přicházely tanky, které byly ostřelovány nepřátelskými letci, při tomto útěku mnoho lidí zahynulo.+
  
 Za osm dní jsme museli opustit i Velp a byli jsme odvezeni do malé vesnice Dezinchem, vzdálené 25 km. Za osm dní jsme museli opustit i Velp a byli jsme odvezeni do malé vesnice Dezinchem, vzdálené 25 km.
Řádek 2374: Řádek 2306:
 Když jsem to přečetl, zeptal jsem se naší hostitelky, zda máme naše lístky doma, nebo jestli si je manželka vzala s sebou do Den Haagu. Ukázalo se, že si je vzala s sebou. Rozrušil jsem se. Náš drahý hostitel šel do kanceláře zavolat našemu synovi Hermanovi, aby se manželka okamžitě vrátila s lístky. Ale vrátil se s prázdnou, protože se mu nepodařilo spojit. Přišel večer a mé obavy rostly. Nemohl jsem vůbec usnout, protože jsem si říkal: pokud zítra do deseti hodin neodešlu proužky, budeme na dva měsíce bez lístků a s tím vším, co to obnáší. Ve své staré zvyklosti jsem se obrátil k Pánu a řekl: „Pane Ježíši, Ty jsi řekl v evangeliu podle Jana 14:6, že jsi cesta, pravda a život, a ve verších 13 a 14 jsi řekl: ‚Jestliže o něco požádáte ve jménu mém, učiním to.‘ A to jsi řekl dvakrát za sebou. Proto Tě prosím, ve Tvém jménu, vrať moji ženu s lístky zítra ráno do deseti hodin. Vždyť vidíš, že bez lístků nebudeme moci žít.“ Když jsem to přečetl, zeptal jsem se naší hostitelky, zda máme naše lístky doma, nebo jestli si je manželka vzala s sebou do Den Haagu. Ukázalo se, že si je vzala s sebou. Rozrušil jsem se. Náš drahý hostitel šel do kanceláře zavolat našemu synovi Hermanovi, aby se manželka okamžitě vrátila s lístky. Ale vrátil se s prázdnou, protože se mu nepodařilo spojit. Přišel večer a mé obavy rostly. Nemohl jsem vůbec usnout, protože jsem si říkal: pokud zítra do deseti hodin neodešlu proužky, budeme na dva měsíce bez lístků a s tím vším, co to obnáší. Ve své staré zvyklosti jsem se obrátil k Pánu a řekl: „Pane Ježíši, Ty jsi řekl v evangeliu podle Jana 14:6, že jsi cesta, pravda a život, a ve verších 13 a 14 jsi řekl: ‚Jestliže o něco požádáte ve jménu mém, učiním to.‘ A to jsi řekl dvakrát za sebou. Proto Tě prosím, ve Tvém jménu, vrať moji ženu s lístky zítra ráno do deseti hodin. Vždyť vidíš, že bez lístků nebudeme moci žít.“
  
-A po tom jsem usnul. Náhle mě někdo šťouchl do boku a nějaký hlas +A po tom jsem usnul. Náhle mě někdo šťouchl do boku a nějaký hlas se zeptal: „Ještě spíš?“
- +
- se zeptal: „Ještě spíš?“+
  
 Otevřel jsem ospalé oči a před sebou uviděl manželku. Udiveně jsem se posadil a zeptal se: „Proč jsi už zpátky?“ Odpověděla: „Sama to přesně nevím. Ale včera večer jsem pocítila velké znepokojení a uvnitř jsem měla neustále nutkání: ráno musíš jet prvním vlakem domů.“ Otevřel jsem ospalé oči a před sebou uviděl manželku. Udiveně jsem se posadil a zeptal se: „Proč jsi už zpátky?“ Odpověděla: „Sama to přesně nevím. Ale včera večer jsem pocítila velké znepokojení a uvnitř jsem měla neustále nutkání: ráno musíš jet prvním vlakem domů.“
Řádek 2453: Řádek 2383:
  
 Na to se s údivem a zmatkem zeptali: „Odkud vlastně jste? Zjevně nepatříte k žádné církvi, a přesto jste duchovní osobou, i když ne dominee.“ Pak jsem stručně řekl, kde jsem se narodil a žil a jak jsem se osobně setkal s Bohem. Pak jsem pokračoval: „A tak se nade mnou Bůh smiloval kvůli Ježíši Kristu a svým Duchem Svatým mě učinil svým dítětem, abych o tomto setkání mohl svědčit ostatním. Tato proměna mě stála celé mé ‚já‘, jinými slovy mě samotného. A teď všechno ve mně potvrzuje a vším mě vede Duch Svatý. On mi také dává sílu naplnit Jeho vůli. Ale protože stále žiji ve svém dočasném, zkaženém těle, velmi často, bohužel, nedokážu jasně rozeznat hlas Ducha Svatého. A pak klopýtám a padám. A protože pro Ducha Svatého je jakýkoli, i ten nejmenší hřích, cizím tělem, je třeba tento hřích okamžitě odstranit z cesty. A to se stane, když přiznám svou vinu před Bohem a před lidmi, pokud jsem zhřešil proti lidem. A nebeský Otec mi pak odpouští kvůli Ježíši, který je mým obhájcem. A pak mír a radost znovu naplní mé srdce. Na to se s údivem a zmatkem zeptali: „Odkud vlastně jste? Zjevně nepatříte k žádné církvi, a přesto jste duchovní osobou, i když ne dominee.“ Pak jsem stručně řekl, kde jsem se narodil a žil a jak jsem se osobně setkal s Bohem. Pak jsem pokračoval: „A tak se nade mnou Bůh smiloval kvůli Ježíši Kristu a svým Duchem Svatým mě učinil svým dítětem, abych o tomto setkání mohl svědčit ostatním. Tato proměna mě stála celé mé ‚já‘, jinými slovy mě samotného. A teď všechno ve mně potvrzuje a vším mě vede Duch Svatý. On mi také dává sílu naplnit Jeho vůli. Ale protože stále žiji ve svém dočasném, zkaženém těle, velmi často, bohužel, nedokážu jasně rozeznat hlas Ducha Svatého. A pak klopýtám a padám. A protože pro Ducha Svatého je jakýkoli, i ten nejmenší hřích, cizím tělem, je třeba tento hřích okamžitě odstranit z cesty. A to se stane, když přiznám svou vinu před Bohem a před lidmi, pokud jsem zhřešil proti lidem. A nebeský Otec mi pak odpouští kvůli Ježíši, který je mým obhájcem. A pak mír a radost znovu naplní mé srdce.
- 
-Zde je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: 
  
 --- ---
Řádek 2467: Řádek 2395:
  
 Rozloučili jsme se a já, bohužel, už o nich nikdy nic neslyšel. Rozloučili jsme se a já, bohužel, už o nich nikdy nic neslyšel.
- 
-Pustím se do překladu a zachovám celý text v moderní a čtivé češtině spolu s Dokuwiki syntaxí: 
  
 ==== Závěr ==== ==== Závěr ====
v_dalekem_turkestanu/zivot_mezi_muslimy.1727859645.txt.gz · Poslední úprava: 02/10/2024 11:00 autor: kokaisl

Nástroje pro stránku