Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- zs2024:staty_stredni_a_vychodni_evropy_baltske_zeme [09/11/2024 21:16] – kokaisl
+++ zs2024:staty_stredni_a_vychodni_evropy_baltske_zeme [22/10/2025 23:43] (aktuální) – [Státy střední a východní Evropy, baltské země] kokaisl
@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 ====== Státy střední a východní Evropy, baltské země ======
+{{ :zs2025:pobalti_ukrajina_belorusko_moldavie.m4a |Podcast - dějiny Pobaltí, Ukrajiny, Běloruska a Moldávie}}
 ===== Baltské státy =====
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
-----
+===== Pobaltí =====
+O to, komu má vlastně patřit, by se dalo hádat donekonečna – a nejspíš by se o to i dneska pár lidí z východu rádo pohádalo. Jenže historie mluví jasně: Pobaltí nebylo nikdy „odvěkým ruským územím“. Naopak, po staletí to byla směs německých rytířů, hanzovních kupců, švédských vojáků a polsko-litevských úředníků. Teprve až Petr Veliký po Velké severní válce (1721) Švédy definitivně porazil, dostali se tam poprvé „Rusové“. A i potom zůstala Riga, Tallinn nebo Tartu mnohem víc německá než ruská. Takže pokud by se dnes měl někdo ohánět „historickými právy“ na Pobaltí, měli by to být spíš Němci, Švédové a Hanza – Rusové by museli čekat v pořadníku až někde na konci.
+Z německo-švédsko-ruského koktejlu, který se tu míchal po staletí, zůstaly dodnes ostré vrstvy vlivů: cihlová gotika a severské štíty v Rize, staré hanzovní domy a věže v Tallinnu, barokní rezidence s německými nápisy, a vedle toho sovětské bloky a památníky „osvoboditelů“. Pobaltí má díky tomu zvláštní chuť – trochu západní, trochu severskou a trochu postimperiální.
+Etnonyma a první státnosti:
+Litevci (Litva) – jméno Litva se poprvé objevuje v písemných pramenech roku 1009 v Quedlinburské kronice, kde se píše o pokřtění a smrti misionáře Bruna z Querfurtu „in confinio Rusciae et Lituae“. Skutečná litevská státnost vznikla až ve 13. století jako Litevské velkoknížectví pod vládcem Mindaugasem, který byl korunován králem v roce 1253.
+Lotyši (Latvieši) – etnonymum latvji se objevuje až v 16. století, kdy začalo být používáno pro spřízněné baltské kmeny (Kurony, Zemgalce, Latgaly). Samostatná lotyšská státnost vznikla až po 1. světové válce – Republika Lotyšsko byla vyhlášena v roce 1918.
+Estonci (Eestlased) – označení Aesti se objevuje už u římského historika Tacita (1. století n. l.), i když tehdy označovalo obecně baltské kmeny. Název Estland se později ustálil v němčině a od něj odvozené Eesti používají Estonci dodnes. První estonský stát vznikl rovněž až v roce 1918 po pádu carského Ruska.
-**Pobaltí**
+Souhrnně tedy: Pobaltí mělo své národy dříve než státy, a státy dříve než Rusové dorazili do hry. A i když se dnes leckdo ohání „historickými nároky“, realita je taková, že Pobaltí bylo po většinu dějin spíš společnou lodí, v níž se střídali kormidelníci – od křižáků přes Švédy až po carské admirály.
-Co spojuje baltské státy:
+**Co spojuje baltské státy:**
 Sovětská okupace: Všechny tři baltské státy byly v roce 1940 násilně začleněny do Sovětského svazu, což je stále vnímáno jako okupace. Znovu získaly nezávislost až v roce 1991.
@@ Řádek 114: / Řádek 126: @@
 O běloruské státnosti a zformovaném běloruském národu lze mluvit v několika historických etapách, které se postupně vyvinuly pod vlivem geopolitických změn a kulturních procesů.
-**Počátky státnosti: Knížectví a Litevské velkoknížectví** \\
+==== Počátky státnosti: Knížectví a Litevské velkoknížectví ====
-Bělorusko nemělo středověké knížectví, které by přímo odpovídalo pojmu „Běloruský stát“, ale území dnešního Běloruska byla součástí různých východoslovanských knížectví, jako bylo **Polocké knížectví** a **Turovsko-pinské knížectví** (11.–12. století). Tyto knížectví se nacházely na území dnešního Běloruska a měly specifickou východoslovanskou kulturu. Později, od 13. století, se území Běloruska stalo součástí **Litevského velkoknížectví**, kde bylo silně přítomno slovanské obyvatelstvo, které hrálo významnou roli v politickém životě.
-Formování běloruské národní identity: Polsko-litevská unie
+Bělorusko nemělo středověké knížectví, které by přímo odpovídalo pojmu „běloruský stát“, ale území dnešního Běloruska byla součástí různých východoslovanských útvarů, jako bylo Polocké knížectví a Turovsko-pinské knížectví (11.–12. století). Tato knížectví měla specifickou východoslovanskou kulturu a významně ovlivnila pozdější regionální identitu. Od 13. století se území dnešního Běloruska stalo součástí Litevského velkoknížectví, kde slovanské obyvatelstvo hrálo důležitou politickou i kulturní roli.
-V 16. století se Litevské velkoknížectví sjednotilo s Polským královstvím v rámci **Polsko-litevské unie** (Rzeczpospolita), což trvalo až do konce 18. století. Slovanské obyvatelstvo na území dnešního Běloruska si uchovávalo svůj jazyk a zvyky, ačkoli došlo k silnému vlivu polské kultury a katolicismu. V této době se však běloruský národ nevyvinul jako samostatný politický subjekt, ale běloruská kultura a jazyk se rozvíjely a přetrvaly.
-Zformování běloruského národa: 19. a začátek 20. století
+==== Formování národní identity: Polsko-litevská unie ====
-K formování moderní běloruské národní identity došlo v 19. století, kdy se rozšířily myšlenky národního obrození pod vlivem romantického nacionalismu, podobně jako v jiných částech Evropy. Běloruská elita začala znovu objevovat a podporovat běloruský jazyk, lidovou kulturu a historii. Toto úsilí vedlo k prvním pokusům o kodifikaci běloruského jazyka a rozvoj literatury.
-Na Wikipedii existují články v běloruštině ve dvou různých variantách, které odpovídají dvěma standardům běloruského jazyka: **narkamaŭka** a **taraškevica**.
+V 16. století se Litevské velkoknížectví spojilo s Polským královstvím v rámci Polsko-litevské unie (Rzeczpospolita), která existovala až do konce 18. století. Slovanské obyvatelstvo na území dnešního Běloruska si uchovalo svůj jazyk a zvyky, přestože bylo vystaveno silnému vlivu polské kultury a katolicismu. Běloruský národ se tehdy ještě neformoval jako samostatný politický subjekt, avšak kulturní a jazykové základy běloruské identity přetrvaly.
-. Narkamaŭka
+Formování běloruského národa: 19. a začátek 20. století \
+K rozvoji moderní běloruské identity došlo v 19. století pod vlivem romantického nacionalismu. Běloruská inteligence začala znovu objevovat a podporovat běloruský jazyk, lidovou kulturu a historii. První kodifikace běloruštiny a vznik literatury znamenaly klíčový krok k formování moderního národa.
-**Narkamaŭka** (narkomovka) je moderní standard běloruštiny, který byl zaveden v Sovětském svazu ve 30. letech 20. století a používá se dodnes jako oficiální běloruština v Bělorusku. Název pochází od „narkom“, což byla zkratka pro lidový komisariát (sovětské ministerstvo), a označuje, že jde o jazykovou normu schválenou sovětskými úřady.
+Na Wikipedii existují články v běloruštině ve dvou různých variantách, které odpovídají dvěma jazykovým standardům: narkamaŭka a taraškevica.
-Narkamaŭka se vyznačuje jednodušší gramatikou, pravopisem a fonetikou, které byly přizpůsobeny ruštině, což bylo v souladu se sovětskou politikou. Tento standard je proto výrazně ovlivněn ruštinou a je preferován ve státních institucích, ve školách a na oficiálních webových stránkách. V současnosti je nejběžnějším a oficiálním pravopisem v Bělorusku.
+Narkamaŭka \\
+Moderní standard běloruštiny, zavedený v Sovětském svazu ve 30. letech 20. století. Byl přizpůsoben ruštině, a proto je považován za sovětskou normu. Používá se dodnes jako oficiální jazykový standard ve školách, médiích a státních institucích.
-. Taraškevica
+Taraškevica \\
+Starší pravopisná norma, vytvořená lingvistou Branisłaŭem Taraškevičem v roce 1918. Zachovává původní podobu běloruštiny s menším vlivem ruštiny. Používají ji kulturní aktivisté, opozice a běloruská diaspora jako symbol národní autenticity.
-**Taraškevica** je starší standard běloruštiny, pojmenovaný po **Branisłavovi Taraškevičovi**, lingvistovi, který vytvořil první kodifikovanou gramatiku běloruštiny v roce 1918. Tento pravopis se často označuje jako „klasická běloruština“ a používá ho běloruská diaspora a kulturní aktivisté, kteří chtějí zachovat původní jazykovou tradici. Taraškevica má méně ruských vlivů a více zachovává historickou podobu běloruského jazyka.
+První pokusy o moderní státnost po roce 1918 \\
+Po rozpadu Ruského impéria se běloruské území stalo dějištěm rychlých politických změn.
+V roce 1918 byla v Minsku vyhlášena Běloruská lidová republika (BNR) – první pokus o moderní běloruský stát. Měla vlastní vládu, pasy a známky, avšak existovala jen krátce a bez mezinárodního uznání. Po odchodu německých vojsk ji obsadili bolševici.
-Tento standard je používán na nezávislých webech, v některých médiích běloruské opozice a v publikacích, které zdůrazňují národní identitu. Taraškevica je považována za jazykový symbol kulturního odporu a národního uvědomění, ačkoli není oficiálně uznávána.
+Na počátku roku 1919 vznikla Běloruská sovětská socialistická republika (BSSR), která byla krátce nato sloučena s Litevskou SSR do útvaru nazvaného Litbelská sovětská socialistická republika (Litbel). Tento umělý stát existoval jen několik měsíců a sloužil jako bolševická protiváha polskému vlivu v oblasti.
-Obě varianty běloruštiny – **narkamaŭka** (sovětský pravopis) a **taraškevica** (klasická běloruština) – jsou používané ve psané formě jazyka. Zatímco narkamaŭka je oficiální a běžně používaná státem, taraškevica je populární mezi kulturními a politickými aktivisty a diaspora ji vnímá jako autentickou běloruštinu.
+V roce 1920 pak vznikl další přechodný útvar – Litwa Środkowa (Střední Litva), vytvořený polskými jednotkami kolem Vilniusu. Formálně nezávislá republika, fakticky však řízená z Varšavy, byla v roce 1922 připojena k Polsku. Tyto experimentální formy státnosti odrážejí chaos po 1. světové válce, kdy o území dnešní Litvy a Běloruska soupeřily Polsko, bolševické Rusko a místní nacionalisté.
-Prvním náznakem národní identity se stalo **běloruské národní obrozenecké hnutí**, které se zaměřilo na oživení běloruské kultury a podporu běloruského jazyka jako základu národní identity.
+Po polsko-sovětské válce byla země rozdělena: západní část připadla Polsku, východní se stala sovětskou BSSR. Až po roce 1945 bylo Bělorusko sjednoceno v hranicích blízkých těm dnešním.
-**Běloruská státnost: Krátké období nezávislosti a Sovětský svaz** \\
+==== Moderní běloruský stát: 1991 ====
-V roce 1918, po rozpadu carského Ruska a během první světové války, byla v krátkém období vyhlášena **Běloruská lidová republika (BNR)**. Běloruská lidová republika byla prvním pokusem o moderní běloruskou státnost, ale trvala jen krátce a nedosáhla širokého mezinárodního uznání. Po sovětské invazi byla území Běloruska začleněna do Sovětského svazu jako **Běloruská sovětská socialistická republika (BSSR)**. I když v tomto období byla formálně zajištěna určitá autonomie v rámci SSSR, faktická nezávislost neexistovala.
+Po rozpadu Sovětského svazu získalo Bělorusko v roce 1991 plnou nezávislost jako Republika Bělorusko. Od té doby je suverénním státem s vlastní vládou, parlamentem a zahraniční politikou.
-**Moderní běloruský stát: 1991** \\
+Shrnutí:
-Teprve po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 získalo Bělorusko plnou nezávislost jako **Republika Bělorusko**. Od tohoto okamžiku se můžeme bavit o moderní běloruské státnosti, kdy se Bělorusko stalo plně suverénním státem s vlastní vládou, zákonodárstvím a zahraniční politikou.
+  * Počátky státnosti: Od 11.–12. století v rámci Polockého a Turovsko-pinského knížectví, později Litevského velkoknížectví.
+  * Formování národa: 19. století, národní obrození a rozvoj běloruského jazyka a literatury.
+  * Pokusy o moderní státnost: 1918–1920, BNR, Litbel a další krátkodobé útvary.
+  * Sovětské období: 1921–1991, Běloruská SSR.
+  * Moderní státnost: od 1991, nezávislá Republika Bělorusko.
-  - **Počátky státnosti**: Od 11.–12. století v rámci Polockého a Turovsko-pinského knížectví, později Litevského velkoknížectví.
+Běloruský národ jako kulturně a jazykově zformovaná entita má své kořeny v obrozeneckém hnutí 19. století, zatímco plně nezávislý stát vznikl až po roce 1991.
-  - **Formování národa**: 19. století, národní obrození a první pokusy o rozvoj běloruského jazyka a literatury.
-  - **První pokus o moderní státnost**: 1918, Běloruská lidová republika (BNR).
-  - **Moderní státnost**: 1991, vznik nezávislé Republiky Bělorusko.
-Běloruský národ jako kulturně a jazykově zformovaná entita má tedy své kořeny v obrozeneckém hnutí 19. století, zatímco plně nezávislý stát vznikl až po roce 1991.
 ====== Ukrajina ======
@@ Řádek 323: / Řádek 337: @@
 . století: Během první republiky (1918–1938) byla Československá ekonomika jednou z nejrozvinutějších ve střední Evropě. Po druhé světové válce, během komunistického období, byly soukromé podniky znárodněny a ekonomika byla centralizována, což vedlo k postupnému poklesu konkurenceschopnosti.
 Současnost: Po roce 1989 a přechodu k tržní ekonomice se Česká republika stala ekonomicky vyspělou zemí s důrazem na průmysl, export a automobilový průmysl. Vstupem do Evropské unie (2004) se její ekonomický význam v Evropě zvýšil, zejména jako centra průmyslové výroby a inovací.
+{{:2024:zs2024:pasted:20241113-234646.png}}
+Česká ekonomika je silně orientovaná na průmysl, což se projevuje vysokým, 29% podílem průmyslu na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH). Největší podíl má zpracovatelský průmysl, a to zejména výroba automobilů, kovových konstrukcí a strojů. I když služby přispívají k HPH více než průmysl, jejich podíl činí 63 %, což je v porovnání s evropským průměrem nižší. Sektor služeb je však pestrý a zahrnuje nejen obchod, pohostinství nebo dopravu, ale také veřejnou správu a povinné sociální zabezpečení. Tyto veřejné služby hrají klíčovou roli při zajištění sociální stability, protože přispívají k životní úrovni prostřednictvím důchodů, zdravotního pojištění a dalších dávek. Význam průmyslu pro českou ekonomiku přetrvává, přestože v posledních letech dynamiku ekonomického růstu stále více podporují služby, zejména obchod, realitní činnost a odborné, vědecké a technické aktivity.
 ==== Slovensko ====
@@ Řádek 352: / Řádek 372: @@
 ===== Významné osobnosti v České republice =====
-Podle názvu ulic v českých městech:
+Podle názvu ulic v českých městech((https://www.denik.cz/z_domova/po-kom-je-pojmenovano-nejvic-ulic-v-zemi-komensky-vitezi-nad-husem-a-tyrsem-20180201.html)):
   - Zahradní (693)
@@ Řádek 358: / Řádek 378: @@
   - Nádražní (517).
-  - J. A. Komenský: 473
+  - J. A. Komenský: 473 (na Slovensku 198)
-  - J. Hus: 433
+  - J. Hus: 433 (na Slovensku 55)
-  - M. Tyrš: 405
+  - M. Tyrš: 405 (na Slovensku 76)
-  - A. Jirásek: 377
+  - A. Jirásek: 377 (na Slovensku 87)
-  - K. H. Borovský: 373
+  - K. H. Borovský: 373 (na Slovensku 2)
-  - B. Smetana: 361
+  - B. Smetana: 361 (na Slovensku 62)
-  - F. Palacký: 325
+  - F. Palacký: 325 (na Slovensku 73)
-  - J. Žižka: 319
+  - J. Žižka: 319 (na Slovensku 39)
-  - T. G. Masaryk: 315
+  - T. G. Masaryk: 315 (na Slovensku 38)
-  - B. Němcová: 298
+  - B. Němcová: 298 (na Slovensku 2)
+===== Významné osobnosti na Slovensku podle ulic =====
+((https://ulice.oma.sk/vsetky))
+  - Hlavná: 410x
+  - Školská: 360x
+  - Nová: 278x
+  - Krátka: 273x
+  - Družstevná: 271x
+  - Cintorinská: 262x
+  - Zahradná: 229x
+  - Sportová: 229x
+  - Mlynská: 200x
+  - Polná: 197x
+  - Slnečná: 188x
+  - Cesta SNP: 177x
+  - **Hviezdoslavova**: 177x ((Poďakovanie (k 60. narozeninám) \\ Nie, nestačím: mám jedny ruky len, \\
+i tie sa chvejú už, je ťažké im \\
+i ľahké pero; jedny mám len oči, \\
+i tie už sliepňajú, sťa kahanček \\
+dohárajúci v našich chalúpkach, \\
+bo blikotal až do neskornej noci; \\
+a jednu hlavu mám len, zaviatu \\
+už veku snežením tiež, i tú však \\
+mi závrať pojala, súc vyplašený \\
+ja skromný, tichý z tône útulku \\
+na vrchol svetlých pôct… A moje srdce \\
+je rozkvasené, moja duša je \\
+v chlp roztrasená… I jak mohol bych \\
+sa zdeliť s každým cele, ktorý sa mi \\
+dožičil všetok srdcom, dušou, jak…?))
+  - Lipová: 175x
+  - Železničná: 160x
+  - Lúčna: 151x
+  - **Štúrova**: 143x((**K lipe** \\ Ešte, lípka, povievaš, \\ ešte šumíš cez dvor náš? \\ \\ „Povievam si, smutne dosť, \\ pozri sa len, drahý hosť! \\ \\ Pozri, jak som nahnutá, \\ z ratolestí spadnutá. \\   \\ Kdežes', milý, kde býval, \\ dávno sas' tu nevídal. \\ \\ Dlhé chvíle trávime. \\ čo po tebe túžime: \\   \\ túži tvoja rodina \\ so starýma známyma." \\   \\ „Býval som tam v cudzine, \\ rok za rokom sa minie, \\   \\ ožije nám starý čas. \\   \\ Staré dni sa sem spustia, \\ čo ti listy zašuštia. \\   \\ A pozri len, tam z hora, \\ jak sa nesú do dvora! \\   \\ Jak sa na nás dívajú, \\ túžobne usmievajú; \\   \\ usmievajú a rednú, \\ zas preč letia a blädnú. \\   \\ Priveje ích, odveje, \\ škoda našej nádeje. \\   \\ Prišly, išly jak voda, \\ škodaže ích, preškoda. \\   \\ I my, lípka, zmizneme, \\ snáď sa naraz minieme, \\   \\ lež ak čas ťa skôr zlomí, \\ kto nado mnou zašumí?" \\   \\ Pahor hustým dúbim krytý \\ dolinôčku úzku hradí \\ a potôček striebrovitý \\ po celej sa nadol hadí. \\   \\ Z hustín hája osamelých \\ domok pustý vykukáva, \\ sídlo niekdy chvíľ veselých, \\ lež už hynie jeho sláva. \\   \\ Už ťa, domku, opúšťajú, \\ spevné hlasy kolom rednú, \\ ústa spevkýň umlkajú, \\ starí spevci v hroboch blädnú. \\   \\ I tí, čo ti najviac priali, \\ tí priatelia ľudu zbožní, \\ už sa ti tam pomíňali \\ ochrancovia velkomožní. \\   \\ I ja sa už preč od teba \\ odoberiem s tvárou smutnou, \\ modriny už hynú neba, \\ pozri, vrchy kolom žlutnú. \\   \\ Jak ti bude v tej pustote, \\ tu bez mojích rozpráv a dúm? \\ ty sa zmoríš o samote, \\ mňa cudziny ohluši šum! \\   \\ Ale prejdú dlhé zimy, \\ preženú sa vetry chladné, \\ dolinami zas šírymi \\ usmejú sa jará vnadné. \\   \\ I v nenašskej mne tam zemi \\ samotlivé prejdú roky, \\ do otčiny vytešený \\ napravím zas moje kroky. \\   \\ Potom, domku, sa vidíme, \\ zas budeme potom svojí, \\ spolu sa zas zabavíme \\ tu v tej stráni na pokoji. \\ (1841) ))
+  - Partizánska: 142x
+===== Ukrajina =====
+  - Taras Ševčenko: přibližně 4 500 ulic
+  - Lesja Ukrajinka (1871-1913): přibližně 1 200 ulic
+  - Ivan Franko (1856-1916): přibližně 1 000 ulic
+  - Bohdan Chmelnický: přibližně 800 ulic
+  - Ivan Mazepa: přibližně 500 ulic
+===== Polsko =====
+((https://warszawa.naszemiasto.pl/jakie-sa-najpopularniejsze-nazwy-ulic-w-polsce/ar/c4-2811150))
+  - Leśna (Lesní) – 2 999 ulic
+  - Polna (Polní) – 3 090 ulic
+  - Słoneczna (Sluneční) – 2 414 ulic
+  - Krótka (Krátká) – 2 270 ulic
+  - Szkolna (Školní) – 2 175 ulic
+Co se týče ulic pojmenovaných po osobnostech, nejčastěji se v Polsku vyskytují ulice nesoucí jména:
+  - Tadeusz Kościuszko – 1 135 ulic
+  - Adam Mickiewicz – 1 099 ulic
+  - Henryk Sienkiewicz – 842 ulic
+===== Maďarsko =====
+  - **Sándor Petőfi** \\ Sándor Petőfi byl básník a národní hrdina, jeden z nejvýznamnějších a nejznámějších autorů v maďarské literatuře. Sehrál klíčovou roli během války za nezávislost v letech 1848–49. Zemřel velmi mladý, ve věku pouhých 26 let, ale za svůj krátký život vytvořil téměř tisíc básní, z nichž mnohé byly přeloženy do mnoha jazyků. Hlavním rysem jeho poezie je romantismus, přičemž častými motivy jsou svoboda, láska a krásy maďarské krajiny. Mezi jeho nejznámější díla patří _János Vitéz_ (Jan Udatný) a _Národní píseň_.
+  - **Lajos Kossuth** \\ Lajos Kossuth byl výraznou osobností 19. století a jedním z klíčových vůdců během maďarské války za nezávislost. Na rozdíl od Petőfiho prožil dlouhý život a dožil se 91 let. Kossuth působil jako guvernér Maďarska, ministr financí a předseda výboru národní obrany. V roce 1840 se stal redaktorem _Pesti Hírlap_. Kossuthovo jméno dodnes zůstává v paměti, nesou ho ulice, náměstí, rozhlasové stanice i školy.
+  - **Rákóczi** \\ Rodina Rákócziů byla významným šlechtickým rodem v Maďarsku. Hlavním představitelem byl sedmihradský kníže, z rodiny však vyniká zejména Ferenc Rákóczi II., jehož portrét zdobí bankovku v hodnotě 500 HUF. Rákócziho jméno je neodmyslitelně spjato s válkou za nezávislost, která začala v roce 1703 a jejímž cílem bylo osvobození od Habsburků. Jeho slavný latinský citát _„Cum Deo Pro Patria et Libertate!“_, což znamená „S Bohem za vlast a svobodu“, se stal symbolem tohoto boje.
+  - **György Dózsa** \\ György Dózsa, narozený roku 1470 a popravený v roce 1514, byl válečník a vůdce rolnického povstání. Už jako dítě toužil sloužit v armádě a bojoval proti Turkům. Nejznámější je jeho role v roce 1514, kdy vedl rolnickou armádu čítající přes 40 000 mužů během selské války. Pod jeho vedením dosáhla křižácká armáda několika vítězství. Po dopadení byl popraven, ale dodnes je symbolem boje proti útlaku a šlechtické moci.
+  - **Endre Ady** \\ Endre Ady patří mezi nejvýznamnější maďarské básníky 20. století a je průkopníkem politické žurnalistiky v Maďarsku. Jeho poezie zahrnuje hlavní etapy lidské existence, často se v ní objevují motivy svobody, rovnosti, pomíjivosti a víry. Méně známou zajímavostí o Adym je, že se narodil se šesti prsty na každé ruce.((http://dailynewshungary.com https://dailynewshungary.com/cs/v%C3%ADte%2C-kter%C3%BD-je-nejobl%C3%ADben%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD-ma%C4%8Farsk%C3%BD-n%C3%A1zev-ulice-%C4%8D%C3%A1st-i/))
+===== Estonsko =====
+  - Johann Voldemar Jannsen (1819–1890): \\Estonský básník, novinář a významný kulturní obrozenec, který hrál klíčovou roli v estonském národním hnutí. Je známý jako autor textu estonské hymny "Mu isamaa, mu õnn ja rõõm" („Má vlast, mé štěstí a radost“). Jannsenova práce v oblasti národní kultury a publicistiky položila základy pro estonské obrozenecké hnutí a posílila národní uvědomění.
+  - Friedrich Reinhold Kreutzwald (1803–1882): \\ Estonský spisovatel a lékař, známý především jako autor národního eposu "Kalevipoeg," který je dodnes považován za zásadní dílo estonské literatury. Kreutzwald byl také významným představitelem estonského obrození a svými texty, které zdůrazňovaly estonskou mytologii a historii, významně přispěl k rozvoji národní identity.
+  - Lydia Koidula (1843–1886): \\ Významná estonská básnířka, dramatička a novinářka. Byla dcerou Johanna Voldemara Jannsena a pokračovala v jeho kulturním odkazu. Svým dílem se zasazovala o národní obrození a posilování estonské kultury a jazyka. Mezi její známá díla patří například básně, které vyjadřují hlubokou lásku k estonské přírodě a vlasti.
+  - Carl Robert Jakobson (1841–1882): \\ Novinář, politik a pedagog, jeden z vůdců estonského národního obrození. Jakobson byl zakladatelem estonského agrárního a osvětného hnutí, kde prosazoval vzdělání pro venkovské obyvatelstvo a rozvoj zemědělství. Jeho práce vedla k zásadním změnám v estonské společnosti a přispěla k rozvoji vzdělanosti a národní identity.
+  - Jaan Tõnisson (1868–1941): \\ Významný estonský politik, státník, a novinář, který hrál klíčovou roli v boji za estonskou nezávislost. Tõnisson byl premiérem Estonska a zakladatelem národně-liberální strany. Jeho působení na poli politiky bylo zásadní pro formování moderního estonského státu, avšak po sovětské okupaci byl zatčen a jeho osud zůstává nejasný, pravděpodobně zahynul během represí.
+====== Jihovýchodní Evropa ======
+===== Rumunsko a Bulharsko =====
+Rumunsko a Bulharsko jsou dvě balkánské země, jejichž historie a kultura byly formovány dlouhodobým vlivem Osmanské říše a pozdějším obdobím národního obrození. Přestože sdílejí některé společné historické zkušenosti, každá země má své vlastní specifické rysy a kulturní bohatství. Obě země jsou dnes součástí Evropské unie a těží z růstu turistického sektoru, který zdůrazňuje jejich přírodní krásy, památky UNESCO a kulturní rozmanitost.
+===== Společné znaky =====
+  * **Osmanská nadvláda:** Obě země byly po staletí pod osmanskou vládou, což mělo hluboký vliv na jejich kulturu, náboženství a architekturu.
+  * **Národní obrození:** V 19. století došlo k rozvoji národního povědomí, což vedlo k vytvoření moderních národních států a k upevnění jejich národní identity.
+  * **Sovětský vliv:** Po druhé světové válce se obě země staly satelity Sovětského svazu, což znamenalo přijetí centralizované ekonomiky a politických restrikcí.
+  * **Členství v EU:** Od roku 2007 jsou obě země součástí Evropské unie, což podporuje jejich ekonomický rozvoj a posiluje demokratické struktury.
+===== Odlišnosti =====
+  * **Jazyk a národní identita:** Rumunština patří mezi románské jazyky a používá latinku, zatímco bulharština je slovanský jazyk, který používá cyrilici. Tento jazykový rozdíl odráží jejich různé kulturní kořeny a identitu.
+  * **Náboženství:** Pravoslavné křesťanství je dominantní náboženství v obou zemích, přestože v Rumunsku hraje pravoslavná církev silnější společenskou roli než v Bulharsku.
+  * **Ekonomická struktura:** Rumunsko má rozvinutý průmyslový sektor a dynamicky rostoucí IT sektor, zatímco Bulharsko je více zaměřeno na turistiku a zemědělství.
+===== Vývoj státnosti =====
+**Rumunsko:** Rumunsko vzniklo sloučením Valašska a Moldavska v roce 1859 pod vedením Alexandra Ioana Cuzy, což vedlo k vytvoření moderního Rumunského království. Po první světové válce získalo Rumunsko Sedmihradsko a Banát. Po druhé světové válce bylo Rumunsko pod komunistickým režimem až do revoluce v roce 1989, kdy byl svržen diktátor Nicolae Ceaușescu. Dnes je Rumunsko dynamickou demokracií a členem EU.
+{{  https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ea/RomaniaBorderHistoryAnnimation_1859-2010.gif?500  }}
+Všimněte si rumunské okupace Oděsy za 2. světové války, kdy bylo Rumunsko spojencem Německa.
+**Bulharsko:** Bulharská státnost sahá až k Prvnímu bulharskému císařství, které bylo založeno v roce 681. Po dlouhé osmanské nadvládě získalo Bulharsko nezávislost v roce 1878. V roce 1946 se stalo součástí sovětského bloku, což skončilo pádem komunismu v roce 1989. Dnes je Bulharsko stabilní demokracií a členem EU.
+===== Hospodářská specifika =====
+==== Rumunsko ====
+  * **Historický význam:** Rumunsko se tradičně zaměřovalo na zemědělství a těžbu ropy, zejména ve Valašsku a Sedmihradsku.
+  * **20. století:** Komunistické období přineslo centralizovanou ekonomiku a kolektivizaci zemědělství. Po roce 1989 prošlo Rumunsko tržními reformami.
+  * **Současnost:** Rumunsko je dnes významným evropským centrem v oblasti IT a průmyslu, zejména automobilového průmyslu. Země těží ze zahraničních investic a její členství v EU přispívá k ekonomickému růstu.
+==== Bulharsko ====
+  * **Historický význam:** Bulharsko bylo vždy zemí s tradičním zemědělstvím, známé pěstováním růže pro růžový olej a vinařstvím.
+  * **20. století:** Komunistické období přineslo kolektivizaci a rozvoj těžkého průmyslu. Bulharsko bylo hospodářsky orientováno na Sovětský svaz.
+  * **Současnost:** Po přechodu na tržní ekonomiku dnes Bulharsko těží z turistického ruchu, zemědělství a rostoucího sektoru služeb. Členství v EU přineslo další rozvojové příležitosti.
+===== Turistické možnosti a památky UNESCO =====
+==== Rumunsko ====
+  * **Památky UNESCO:** Mezi významné památky patří malované kláštery v Bukovině, dřevěné kostely v Maramureši a klášter Horezu. V oblasti Sedmihradska se nachází také opevněné sakrální stavby a pozůstatky Dáků v Orăștii.
+  * **Turistické atrakce:** Transylvánie je známá svými středověkými hrady, zejména Bran, který je spojován s legendou o Drákulovi. Bukurešť, hlavní město, láká turisty svou architekturou, včetně Paláce parlamentu, druhé největší administrativní budovy na světě.
+==== Bulharsko ====
+  * **Památky UNESCO:** Významné památky zahrnují Rilský klášter, staré město Nesebar, Skalní chrámy v Ivanovu a hrobky v Kazanlaku. Tyto památky odrážejí bohatou historii Bulharska a jeho významné umělecké a architektonické dědictví.
+  * **Turistické atrakce:** Bulharské pobřeží Černého moře je populární destinací s mnoha letovisky jako Zlaté písky a Slunečné pobřeží. Sofia, hlavní město, láká turisty starověkými památkami, jako je chrám sv. Alexandra Něvského.
+  * Růžové údolí \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-164753.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-164827.png?269x173}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-165001.png?269x173}}
+===== Národnostní menšiny =====
+**Rumunsko:**
+  - Maďarská menšina je nejvýznamnější národnostní menšinou, zejména v oblasti Sedmihradska.
+  - Romská komunita je významná, avšak často problematická.
+  - Ukrajinci a Němci představují menší etnické skupiny s vlastními tradicemi.
+**Bulharsko:**
+  - Turecká menšina je největší menšinou, soustředěná především v jižních částech země.
+  - Pomaci, etnická skupina muslimského vyznání, žijí především v horských oblastech.
+  - Romská menšina je rozšířená po celé zemi, řada sociálních problémů.

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku